dokonce uspořádat improvizovanou tiskovou konferenci, což ho určitě nepotěšilo. Byl známý jako člověk, který si bedlivě střeží své soukromí, a Lacey už chápala proč. Dnes ráno zažila opravdu děsivé probuzení. Ale zatímco ji a Ruby odvezli do bezpečí, Brandon zůstal v epicentru dění a snažil se vypořádat s důsledky toho skandálního odhalení.
„Já vím,“ řekla a celá se zachvěla. Nervozita dělala s jejími útrobami podivné věci. „Chtěla jsem zůstat vzhůru, abych ti poděkovala. A… abychom probrali to, cos předtím zmínil.“
Oba asistenti se s nimi rozloučili, a mezitímco mířili k domkům pro personál na opačné straně zahrady, Brandon s Lacey prošli hlavními dveřmi sídla.
„Pojďme si dát něco k pití,“ nadhodil odměřeně a dotkl se jejího lokte, aby ji nasměroval do impozantní knihovny, která se nacházela poblíž hlavní vstupní haly.
Pak se po hedvábném koberci vydal k barové skříňce stojící u zadní stěny. Vzduch byl prosycený vůní
staré kůže a citronového leštidla. Malá lampička, již rozsvítil, vrhala měkkou záři na jeho tvrdé rysy.
Lacey si všimla, že není jen unavený. Byl přímo vyčerpaný. Kvůli tmavým flekům pod očima vypadal ustaraněji – a tak nějak zranitelněji – než kdy dřív.
Bez ptaní nalil dvě sklenky whisky a jednu jí podal. „Tu máš.“
Uchopila křišťálovou skleničku, a když se jeho prsty dotkly jejích, znovu se zachvěla.
Poodstoupil, a aniž by spustil zrak z Lacey, naráz vypil všechnu svou whisky.
„Takže… za co přesně jsi mi chtěla poděkovat?“ zeptal se a konečně přerušil oční kontakt, aby si nalil další sklenku.
„Za to, žes dnes ráno přijel a žes mě, Ruby i Milly ochránil před tím šílenstvím, kterému jsi pak musel sám čelit,“ odvětila.
Ty mě vážně neznáš?
„Je to moje dcera. Co sis myslela, že udělám?“ opáčil příkře. „Že vás tři nechám těm supům napospas?“
Slyšela v jeho hlase hořkost i výčitky. A trýznivý pocit viny, který byla odhodlaná potlačit, se opět vynořil ze stínů. „Promiň, podcenila jsem tě.“
„Ano, podcenila,“ pronesl. Z jeho upřeného pohledu se jí začalo svírat srdce a slzy měla doslova na krajíčku.
Zřejmě byla také unavená a přecitlivělá. Udržení křehkého příměří se jí totiž najednou zdálo nesmírně důležité. A víc než kdy dřív byla odhodlaná nalézt řešení, s nímž by oba dokázali žít.
„Můj postoj se nezměnil, Lacey. Pořád chci manželství,“ řekl dřív, než stačila cokoli dodat.
Odhodlání v jeho hlase jí vyrazilo dech. Domnívala se, že je na tenhle rozhovor připravená… Očividně nebyla.
Lokla si rašelinné whisky a pak odpověděla: „Vím, že mi nevěříš, že ti dovolím navázat vztah bez…“
Zvedl ruku, aby ji zarazil.
„Nejde jen o to,“ podotkl a napjaté rýhy kolem jeho úst trochu povolily. „Potřebujete mou ochranu, Lacey. Ty i Ruby. Dnešní zážitek byl snad dostatečně přesvědčivý. Potřebnou ochranu vám však nedokážu poskytnout, dokud Ruby jednoznačně neprohlásím za svou – tím, že uzavřu sňatek s její matkou.“
Zírala na jantarovou tekutinu ve své sklence. Mohla se ohradit, že k tomu, aby se k Ruby přihlásil, není svatba zapotřebí. Nebo že Ruby je dítě, ne majetek, který by musel vlastnit. Jenže pak si vzpomněla, jak poprvé držel svou dceru v náručí a jak se k němu Ruby s bezvýhradnou důvěrou tiskla, když se s ní davem novinářů prodíral k autu, a veškeré námitky ji opustily.
Ruby svého otce potřebovala. Po dnešním ránu to Lacey už nemohla dál popírat.
Zatímco se však snažila vymyslet, jak k tomu co nejlépe přistoupit, Brandon pokračoval.
„Nejde ale jen o Ruby. Jde taky o nás,“ poznamenal.
O nás.
Ta slova jí rezonovala v hrudi. Částečně zněla jako slib, částečně jako výhrůžka.
„O nás? Jak to myslíš?“ vyhrkla, jakmile prudce zvedla hlavu. Věděla, že v žádném případě nesmí dopustit, aby si ta pošetilá dívka, jíž kdysi byla, jeho úmysly zase nějak špatně vyložila.
„Budu potřebovat, abys mi pomohla poznat Ruby,“ řekl. „Bez tvé vydatné pomoci se neobejdu. Otcovství pro mě totiž rozhodně není ničím samozřejmým,“ dodal.
Hruď jí zaplavila vlna soucitu. Jeho nejistota byla nejen překvapivá, ale také hluboce dojemná… a poučná.
Zjevně s tou situací bojoval stejně jako ona. A fakt, že jí dovolil nahlédnout do své zranitelnosti, jí rovněž připadal důležitý. Neboť projevit slabost pro něj normálně bylo nemyslitelné.
„Manželství pro nás představuje nejlepší způsob, jak se vzájemně pořádně poznat,“ pokračoval. „Máli mi Ruby důvěřovat, musím já věřit tobě. A k tomu spolu potřebujeme strávit nějaký čas.“
Znovu si usrkla whisky. „Dobře,“ přikývla.
Jeho oči divoce zaplály. „Dobře? To znamená, že si mě vezmeš?“
„To znamená, že to zvážím,“ opáčila. Brandon se uchechtl. O tomhle rozhovoru přemýšlel celý den. Byl připravený zastrašovat ji a přemlouvat, bude-li to nutné. Jenže Lacey ho jako obvykle zaskočila. Téměř stejně jako ho ráno zaskočil okamžik, kdy poprvé sevřel svou dceru v náručí.
Když viděl, jak ti bastardi uvěznili jeho dítě, Lacey i Milly v jejich vlastním domově, když cítil, jak