přede mnou prodal Basu v Indii do otroctví nějakým boháčům, kteří mu zejména za panny platí velké peníze.“
„To je hrozné. Proč jste okamžitě neutekla z tohoto domu?“
„Nemám, kde. Chůvy si hledá v sirotčincích, kde mu je s radostí za peníze prodávají. Navíc nemám ani žádné osobní doklady.“
„Musím se poradit s Holmesem, a pak vám tajně sdělím, jeho plán o vaší záchraně. A ještě se chci zeptat, kdo to večer křičel jako šílený?“
„Její matka, kterou tam vězní, protože chtěla od něho se svou dcerou utéci, když se dozvěděla, co všechno za peníze je schopen udělat,“ řekla a rychle s holčičkou odešla.
Odešel jsem i já a hledal v okolí domu za plotem strýčka s Holmesem. Nenašel jsem nikoho, tak jsem odjel do hotelu.
Asi po hodině se vrátili do hotelu taky. Museli se převléci do civilního oblečení, aby je tu vůbec pustili.
Vše jsem jim v rychlosti převyprávěl.
Holmes pozorně poslouchal, a pak zase dlouhé hodiny mlčel.
Strýček litoval matku dítěte. A já litoval chůvu a všechny dívky, které jsou dány na nemilost takových lidí.
„Zahradu jsem si důkladně prohlédl a je tam místo, kde bych tipoval, že zahradník pohřbil toho mladíka Mohammada,“ řekl náhle Holmes.
„Vy si myslíte, že ho Basu zabil?“ zděsil se strýček.
„Pochopil, že už mu nemůže věřit a přece nebude riskovat, že to mladík bude vyprávět ještě někomu jinému.“
„Máte nějaký plán, jak těm lidem pomoci?“
„Jen jeden jediný. Sdělit inspektorovi Lestradovi, že se tam odehrál zločin, a že jsou tam vězněny dvě ženy. Samozřejmě, aby
nám uvěřil, bude nutné nejprve vykopat mrtvolu.“
„Proboha, kdy tam chcete jít vykopat mrtvolu?“
„Než se policie pohne, může být už pozdě,“ rozhodně řekl Holmes.
Pojednou jsem si uvědomil, že jsem viděl tenkrát pohnout záclonu v okně domu, kde je kuchyň. Uklidňoval jsem se, že šlo jen o vítr.
„Jedeme do Londýna,“ začal balit věci Holmes.
„A co já?“ zeptal jsem se, protože pro mě měl Base v devět hodin nějakou práci.
„Zavoláš tam a omluvíš se, že jsi nemocen,“ řekl rychle strýc a věnoval Holmesovi zlostný pohled.
„Dobrá souhlasím, ale bylo by lepší, kdyby tam mladej ještě šel.“
„Nepřipadá v úvahu, je to nebezpečné. Co když ho někdo viděl, jak se baví s chůvou.“
Holmesovi se to nelíbilo, ale nakonec mě nechal poslat telegram, který Base informoval o mé nemoci.
* * *
Holmes sedí v kanceláři inspektora Lestrada a naléhavě na něho tlačí, aby s ním jel do Ashwellu k Rahúlovi Basovi.
„Holmesi proboha, to není náš rajón, pokud se neřeší něco závažného.“
„A to není závažné, že Basu prodává do Indie anglické panny a v zahradě má zakopanou mrtvolu mladého muže?“
„Ale důkazy, jaké máte důkazy?“
„Chůva – její svědectví a taky holič si všiml, že za jeden rok je tam už pátá chůva a ostatní zmizely neznámo kam. A v zahradě je hrob a já vím, kde se kopal.“
Lestrade stále odmítavě kroutil hlavou, když zazvonil telefon.
„No, prosím,“ zavrčel inspektor.
„Kde hoří, co hoří a proč o tom informujete Scotland Yard. Zavolejte si snad hasiče. A kde hoří? V Ashwellu. A proč…,“ chvíli poslouchal, a pak se podíval s pozdviženým obočím na Holmese.
„Informoval jsem tamního strážníka, aby pokud se něco nezvyklého přihodí v domě Rahúla Basa vás neprodleně informoval.
Předpokládám, že hoří jeho dům,“ vstával Holmes ze židle.
„No dobrá, pošlu tam s vámi pár našich lidí,“ řekl Lestrade a znovu si přiložil k uchu telefon.
* * *
Bohužel přijeli pozdě. Hasiči už toho času našli ve vyhořelém domě dvě mrtvoly. Kuchařku a zřejmě maminku děvčátka. Mrtvoly byly ohořelé a těžce rozpoznatelné.
Holmes toho času vyzval dva policisty, aby kopali v zahradě na místě, kde si myslel, že je hrob. Ano, skutečně tam našli rozložené tělo mladého muže.