Knihy & info - 2017-16

16/2017

KNIHY&Info

KNIHA TÝDNE Zánik Západu Z NOVINEK 4x audio ČERNÝ KŮŇ Kundera český HORKÉ INFO Hra o trůny nově

ZABOŘEN V KNIHÁCH Autorské čtení je zvláštní disciplína spisovatelského života. Vlastně by to mělo být velmi jednoduché – autor vezme svoji knihu nebo rukopis, řekne pár slov úvodem a básně, povídku nebo ukázku z delšího textu přečte. To vyvolá třeba nějaké reakce, na které většinou autor odpovídá, někdy může z diskuze sejít pro nezájem spisovatelův nebo publika. Akce může probíhat buď v interiéru, nebo exteriéru. Zájemcům může být od nula do nekonečno, přičemž ani jedno z těchto numer nebývá běžné. Akce může být buď za pivo a párek (nealkoholická vegetariánská varianta dejme tomu maté a kuskus s tofu), nebo má pořadatel nějaké peníze třeba na cestu, třeba i něco navíc. Platit na autorské čtení vstupné zatím v našich končinách nebývá zvykem, ale tu a tam už se první vlaštovky objevují. Je logické, že sice třeba pořadatel může akci pomoci nebo ji zabít, ale hlavní je tu osobnost autora. Blbé je, když sice kývne na čtení, ale pak se ukáže jako naprostý introvert, který plaše sedí, plaše kouká, čte si vlastně pro sebe a ještě nedej bože několikrát zdůrazní, že vlastně veřejné vystupování nemá moc rád a sám neví, co tu vlastně dělá. Jasně – nemá každý talent veřejného vystupování a pro literaturu to není rozhodně žádné měřítko kvality, ale v takovém případě bývá dobré říct včas plánované akci ne. Ne, nemusí být autorské čtení nějaká estráda, ale proč při něm trápit sociálního autistu? Nebo už to mají někteří spisovatelé i v CZ ve smlouvě? —tw—

PÍŠOU JINDE Kniha smíchu a zapomnění dnes „knihu stesku po Čechách“, jak ji skutečně vychází v jiné éře. Kundenazývá, Kundera dopsal v druhé pora v ní varoval před totalitou v době, lovině 70. let. Tehdy již z Českoslokdy Čínu vedl Mao Ce-tung a Sovětvenska uprchl do pařížského exilu, ský svaz ještě Leonid Brežněv. Od román vydával po šestileté pauze. té doby se změnily režimy, jejich Začal psát jinak, se silnějším vědometody i aktéři. Potěšující je zjištění, mím tradice evropského románu. že Kunderovy myšlenky nestárnou − Právě v Knize smíchu a zapomnění lze je vztáhnout na některé postupy poprvé až deníkově využívá události cenzorů v současném Rusku i na z vlastního života. Především ale dnešní čínský režim. Tuto svou posouvá formu. Kniha sestává z oddílů s různými postavami, které se nepotkávají, a myšlenek i témat, jež naopak ano. Motivy a situace se obměňují, doplňují, vrší. Každá scéna souvisí s jinou. ihned.cz Já bych asi nemluvil o tom, že literatura má nějaké úkoly. Nikdy nepíšu z povinnosti. Nicméně po vztahu literatury k současnosti toužím, protože kvanta literatury se zabývají historickým fetišismem a výrobou příběhů fungujících jako konzumní artikl zacházející s minulostí jako se skanzenem. To mě unavuje. Nezajímají mě romány o historii, náš národní sport. Mám pocit, že velká část kritické obce stále touží po vyrovnávání se s minulostí. Ale já se

chci vyrovnat se svojí současností, s tím, co hýbe světem, ve kterém teď žiju. Rozepsal jsem příběh o člověku izolovaném od společnosti, a nevěděl jsem přesně, kdo to je. Možná utíká z vězení nebo z dětského domova? Až když začala kulminovat uprchlická krize, jsem si řekl, ano, bude to fiktivní uprchlík, který děsí a rozděluje celou mou společnost.

Marek Šindelka pro Tvar Kniha je třetím dílem z Tenenbomovy série. Tentokrát se vydal do Spojených států, aby zjistil, jací Američané doopravdy tvoří USA. Povídal si od politiků po bezdomovce, od ropných magnátů po aktivisty, od indiánů po černochy, od Židů po bílé rasisty. Narazil na rasismus, antisemitismus i extrémní chudobu. Kritici o jeho díle píšou jako o zábavném popisu současných Států, jiní ale upozorňují na alarmující zprávu o dnešní společnosti. Kniha obsahuje vtipné konverzace, přirovnání i politicky nekorektní humor, za tím vším se ale schovává nelibá skutečnost, o které se běžně nepíše. irozhlas.cz

KNIHA TÝDNE

Oswald Spengler

ZÁNIK ZÁPADU Přestože Oswald Spengler své dílo Zánik Západu vydal již v roce 1918, dodnes neztratilo nic ze své kontroverznosti. I proto stojí za to věnovat mu pozornost.

Předem je možná na místě konstatování, že se nejedná o četbu do tramvaje, kniha má totiž přes tisíc stran a asi by se docela pronesla... Chceme tím ale hlavně říct, že Spengler si dal na své analýze západního světa skutečně záležet. Aby podepřel své vývody o tom, že se ocitáme (tedy, v době vydání) na prahu zániku západní civilizace, tak, jak ji známe, Oswald Spengler (1880–1936), německý přírodovědec, matematik a filosof, snáší důkazy ze světových dějin, umění, hudby, přírodovědy, religionistiky, národohospodářství a tak dál, ostatně, jistě výmluvnější pro postižení šíře jeho záběru by bylo přepsat obsah svazku. Spengler bere téma skutečně zeširoka, a nelze než smeknout před rozsahem autorovy erudice, od lingvistických zkoumání přechází k pojetí státu, od rozvoje techniky k faustovskému myšlení, od Peršanů k napoleonismu, od náhody a příčiny k římskému právu, a tak bychom mohli pokračovat. Ostatně, kniha nese podtitul Obrysy morfologie světových dějin. Vše přitom Spenglerovi hraje v jediném akordu, v akordu blížícího se zániku.

A jak vidíme, kniha si v době vydání rozhodně našla své čtenáře, pro které, jak je vidno ze slov Gola Manna, syna Thomase Manna, jež ve svém zasvěceném doslovu cituje Martin C. Putna: „To, co četli, dávalo smysl jejich prožitkům. [...] Charakteristika současnosti

a blízké budoucnosti učinila Spenglera ústřední duchovní osobností.“ Dlužno dodat, že hlásání brzkého konce – ať již světa jako takového, či pouze civilizace – nebylo ničím novým, stačí připomenout středověk, anebo přelom 19. a 20. století, kdy právě slova jako zánik či krize byla hojně užívána. Zpět ale ke Spenglerovi: přestože si, jak opět dovozuje Putna, Spengler fakta leckdy vykládal po svém, leckdy je uvádí nepřesně či mylně, jeho vývody bychom mohli najít již u jeho předchůdců, příliš se neosvědčil ani jako prognostik, atd., stojí za to se jím zabývat. Jednak, knihu můžeme samozřejmě číst tak, jak ji Spengler zamýšlel, tedy jako konstatování zániku a (snad?) varování před ním, a jako taková své čtenáře a sympatizanty jistě najde. Koneckonců, jak píše Putna, je možné „srovnávat Spenglerovy soudy o situaci, v níž se nacházel Západ v jeho čase, se situací, v níž se nachází dnes.“ A samozřejmě můžeme Zánik Západu vnímat i jako fascinující pokus o kompendium, jako jakousi zásobárnu podnětů k dalšímu přemýšlení. Něco takového měl jistě na mysli Umberto Eco, když o Zániku Západu napsal, že „je možno je číst jako ,otevřené dílo,‘ vyzývající čtenáře k aktivní spolupráci a svobodnému dotváření.“ Je ovšem samozřejmě otázkou, co by na to řekl Oswald Spengler... Sám napsal v samém závěru své knihy: „Nemáme svobodu dosáhnout toho či onoho, ale máme svobodu udělat to, co je nutné, nebo nic.“ Josef Rauvolf, překladatel a publicista

Z NOVINEK Ladislav Fuks

Myši Natálie Mooshabrové

(audio)

Jiří Ornest byl mistr audio četby.

Jeho hlas, který můžeme z legendárních nahrávek (např. Zatím dobrý, Proces nebo Cesta) slyšet, je klidný, ale neuspává, je důvěrný, má správnou barvu a temperaturu. Kdo je paní Mooshabrová, chudá vdova po kočím z pivovaru, pronásledovaná strachem z „myší“ a ústrky svých dětí? Temný až hororový příběh chudé vdovy Natálie Mooshabrové se odehrává ve fantastickém světě ovládaném diktátorem, ve světě, který spojuje technický pokrok s téměř středověkou realitou života. „A kdybyste měl, pane doktore, nějaké potíže, s důvěrou se na mě obraťte...“ měl doporučit Fuksovi jeho známý psychiatr po přečtení románu.

John Wyndham

Den trifidů

(audio)

Rej zelených meteoritů, který přiláká zraky mnoha lidí, je to poslední, co uvidí, než jsou stiženi slepotou, A pak na ně zaútočí trifidi, průmyslové rostliny, mutací proměněné v pohyblivá monstra… Posluchač se stává pozorovatelem boje o záchranu lidství ve světě, ve kterém během několika hodin praská tenká skořápka civilizace, v němž končí platnost veškerých konvencí a který, viděno – či přesněji řečeno neviděno – lidskýma očima, přestává ve své staré podobně existovat. Lidstvo je zasaženo slepotou a hrstka vidících mužů a žen začíná bojovat o vlastní přežití.

Spolu i mezi sebou. Za něco a proti něčemu.

Interpret: Norbert Lichý.

Světlana Alexijevičová

Doba z druhé ruky (audio)

Text je mozaikou desítek hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Interpreti: Daniela Kolářová, Vanda Hybnerová, Hana Kofránková a další.

Mark Haddon

Podivný případ se psem (audio)

Výjimečný příběh o výjimečném světě autistického chlapce. Christopher Boon je patnáctiletý hoch, který nerozumí lidským citům a nemá rád, když se ho kdokoli dotkne, ale je to matematický génius a obdivovatel Sherlocka Holmese. Když jednoho dne najde za plotem zahrady vidlemi zapíchnutého psa, rozhodne se, že vypátrá pachatele, a mimovolně vyřeší zdánlivě neřešitelnou krizi manželství svých rodičů. „Bylo 7 minut po půlnoci. Uprostřed trávníku před domem paní Shearsové ležel pes. Oči měl zavřené. Vypadal, že leží na boku a běží, tak jak to psi dělávají, když se jim ve snu zdá, že honí kočku. Pes ale neběžel ani nespal. Pes byl mrtvý. Trčely z něho vidle.“ Interpret: Matouš Ruml.

Černý kůň

Milan Kundera Kniha smíchu a zapomnění

Poslední román, který napsal Milan Kundera česky a česky vyšel zatím jen v roce 1981 v exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých, se právě dostává na knihkupecké pulty.

Kundera v autorské poznámce k tomuto vydání píše, že román do Česka vysílá „s mnohými změnami, škrty a novými nápady“. Jak píše ve svém textu pro HN Daniel Konrád: „Dva protagonisté pasou po dopisech: pražský disident Mirek chce vymazat stopy po své někdejší lásce, „vyškrabat ji z fotografií svého života“, rozřezat nožem obraz svého mládí. Česká emigrantka Tamina se naopak chce dostat k milostným listům, které uchovávají vzpomínku na zesnulého manžela. Tamině je věnováno nejvíc pozornosti. Krásná, vysoká servírka v práci ochotně naslouchá zákazníkům, avšak uvnitř žije minulostí. Myslí na to, jak byl její muž v Československu přeřazován na čím dál horší místa. Jak ho přátelé veřejně odsoudili. Upadl do zapomnění, proti němuž teď Tamina bojuje v duchu: opakuje si něžné přezdívky od manžela, přimalovává si jeho rysy do tváří štamgastů. I když se miluje s jiným mužem, vidí manželův stín. Ústřední linie Knihy smíchu a zapomnění zjednodušeně řečeno sleduje, jak totalita zbavuje lidi paměti a vyrábí z nich jakýsi národ nesvéprávných dětí.“

NĚKOLIK OTÁZEK PRO... …Jana Hnízdila Může být viníkem nemocí našich dětí třeba naše nervozita, smutek nebo hádky?

Americký psycholog Howard Friedman zjistil, že se emoce přenášejí jako nákaza. Stačí, abyste pobývala dvě minuty v uzavřené místnosti s dominantním člověkem, který je depresivní, úzkostný, zlostný nebo negativistický, a jeho emoce ‚chytíte‘. Opačně to bohužel nefunguje. Příjemný, laskavý, ale méně dominantní člověk dominantního vzteklouna pozitivními emocemi nenakazí. V rodině bývá většinou matka ta vedoucí, dítě je podřízené. A pokud je vzteklá, podrážděná nebo vystresovaná, dítě to od ní chytí a začne stonat.

Začíná to obvykle potížemi s imunitou nebo třeba bolestmi hlavy, mají toho totiž plnou hlavu. Maminka je nervózní, já ji mám rád, nevím, co s tím mám dělat… Dítě své problémy začne ztělesňovat. A nemusí se hned jednat o hádky mezi rodiči, stačí emoční napětí matky.

Dobrá nálada se tedy rovná dobrá imunita?

Ano. A naopak. Jenže dnes lékaři nemají možnost vyzvídat, jestli nejsou v rodině nějaké problémy, hned začnou dítě léčit, třeba napíšou antibiotika, léky na podporu imunity.

Jestliže ale dítě stůně dlouhodobě nebo opakovaně, je třeba pátrat po tom, co oslabuje jeho imunitu, co se děje doma, co trápí jeho duši. V takovém případě je třeba léčit nejen dítě, ale současně posílám na terapii rodiče.

Jsou ochotní takovou teorii přijmout?

Doba se mění, lidé začínají chápat souvislosti. V poslední době jich stále více chodí s prosbou: naše dítě je nemocné, podívejte se proč, neděláme něco špatně?

Kdy to vlastně začíná?

Neuropsycholožka Kathleen Taylor zjistila, že mozková centra odpovědná za odolnost vůči stresu se vyvíjejí už v nitroděložním období dítěte. Pokud je budoucí maminka v úzkosti, depresi, zkrátka duševní nepohodě, její stres se všemi možnými kanály, cévními, nervovými a hormonálními, přenáší na dítě. Narodí se pak člověk, který má sníženou odolnost vůči stresu. Je přecitlivělý, úzkostný, neklidný, hyperaktivní, trpí různými poruchami chování a koncentrace. Zároveň má sníženou imunitu, snadno onemocní, rodiče s ním začnou obíhat doktory a ti začnou pátrat po nějaké objektivní příčině potíží, předepisovat léky. Klíč k pochopení je přitom v životních podmínkách těhotné matky.

Platí přímá úměra, že čím větší stres, tím vážnější potíže?

Klasická medicína i pacienti jsou přesvědčeni, že rakovina je útok zvenčí. Mluví se o ní jako o terorismu, buňky napadají tělo odněkud ze zálohy, útočí a ničí. Ukazuje se ale, že tak to není. Lidské tělo totiž i za normálních podmínek čas od času vyprodukuje atypickou buňku. Pokud je imunitní systém v dobré kondici, izoluje ji a zlikviduje.

Když je ale oslabený, buňka se začne množit, metastázovat, až člověka zahubí. Imunitní systém však neoslabuje jen stres, ale především životní prostředí. Nejde to svalit jen na rodiče: oni se hádají, a dítě má z toho leukémii, to opravdu ne. Rakovina je zrcadlo stavu a způsobu života naší společnosti. Jeden pacient mi před časem řekl, že rakovina je jako doporučený dopis s černým pruhem.

Píše se tam: otrávil sis vzduch, teď ho dýcháš, otrávil sis vodu, teď ji piješ, jídlo máš plné jedů, otrávil sis mezilidské vztahy, teď v nich žiješ, tak už se proboha zastav, nebo tady končíš. Tahle nemoc nemá jen chemicko-medicínské řešení – i když si ho velmi vážím –, má především řešení ekologické a mravní.

Když se dítě narodí s takovou zátěží, má vůbec šanci se jí zbavit?

Každý přichází na svět s určitou dispozicí nebo indispozicí, jde o to, do jakých podmínek a rodinných vztahů se narodí. Jestli budou pozitivní a dítě bude vedeno k odolnosti, samostatnosti a bude mít dostatek lásky, může vrozený handicap překonat a být zdravé. Změnou myšlení a chování je totiž podle nejnovějších výzkumů možné změnit nejen mozkové funkce, ale i strukturu mozku. Když má dítě nervózní matku, která po jeho narození stále dokola řeší nějaké problémy, začne stonat.

Dnešní děti jsou samé kroužky, škola, sport, kultura…

Jako bychom lásku měnili za společný program.

Když se narodí člověk bez nohy, je na první pohled vidět, že nemůže chodit. Stejně tak se může narodit člověk s nevyvinutým charakterem a zůstane bezcitný, bez lásky. Ale není to vidět, jen cítit.

Rozhovor připravila Klára Mandausová pro magazín Marianne a je součástí knihy Příběhy obyčejného uzdravení

JAN HNÍZDIL (1958) Český celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny, autor úspěšných knih Mým marodům nebo Zaříkávač nemocí.

AKTUALITY

BESTSELLERY

Lucie Faulerová a Miroslav Pech patří mezi nejsilnější hlasy nové literární generace. Jejich knihy jsou nesentimentální a nelíbivé, věrohodné a napínavé. Pechovi Cobainovi žáci vypovídají za stovky či tisícovky dnešních postbeatniků a hipsterů, zatímco debut Lapači prachu Lucie Faulerové je ryze výpovědí jednotlivce. Oba hrdinové jsou ztracení… a každý z jiného důvodu. Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, 19 hodin. Uvádí Jáchym Topol.

1

pomínáme, že o životě a tragických okolnost zavraždění Judr. Mila­dy Horákové komunistickou totalitou existuje několik knih, které jsou k dispozici: To byla Milada Horáková ve fotografiích a dokumentech od Zory Dvořákové, Žádáme trest smrti od Petra Koury a Pavlíny Formánkové nebo třeba Dopisy Milady Horákové.

MRÁZEK, KREJČÍŘ, BABIŠ

& Spolu s uvedením filmu Milada do českých kin při-

& Monumentální román Muž bez vlastností (německy 1930–

–1952, česky 1980) zůstal nedokončen. V tomto díle vytvořil rakouský romanopisec a esejista Robert Musil (1880–1942) ironické deziluzivní panorama moderní společnosti a jejího myšlení, umístěné do prostředí císařské a královské rakousko-uherské monarchie. Do 30. listopadu máte možnost v sekci archivu Hry a četba rozhlasové stanice Vltava poslouchat načtenou verzi. Tahle čtenářská kláda bude možná pro mnohé možností poslechu lépe ke zdolání. Třicetidílnou poslechovku načetl Jiří Hromada.

& Při příležitosti 27. ročníku Podzimního knižního veletrhu se v předsálí Kulturního domu Ostrov, točilo pivo VOLVOX GLOBATOR – BESTSELLER 12° ale. V jihlavském pivovaru si ho nějaký ten hektolitr nechává dělat šéf Volvoxu a pivní znalec Vít Houška. Pivo nejspíš najdete v pražské Literární kavárně, Štítného 16. Někdy na čepu, jindy jako láhev s etiketou od Borise Jirků.

Horké info

Boss Babiš Jaroslav Kmenta 2

DR. PSYCHOSOMATIK

Příběhy obyčejného uzdravení Jan Hnízdil 3 JIROUS POD LUPOU

Magor a jeho doba Marek Švehla 4 TUTTI LIBRI

Geniální přítelkyně 3 Elena Ferrante 5 CHIRURGIE BEZ HRANIC

Africká zima Tomáš Šebek

Nakladatelství Argo od října tohoto roku vydává v novém překladu slavnou ságu Píseň ledu a ohně amerického spisovatele George R. R. Martina, která se proslavila zejména díky seriálu Hra o trůny HBO. Jde o přestup letošního roku. Začít znovu a v novém překladu vydávat slavnou a zatím nedokončenou knižní řadu je unikátní a zároveň velmi choulostivé. Změna překladatele a potažmo velké části doposud uváděné terminologie navíc dozajista rozhořčí část fanouškovské základny.

Bylo to nutné? Bylo. Jednou z podmínek nového vydání byl totiž právě nový překlad, jelikož překlad předchozí nedosahoval kvalitativních standardů. Je nutné zmínit i druhou část čtenářů, kteří celá léta marně volali po kvalitnějším překladu. Dočkali se jej po dvaceti letech. Pojednat nový překlad takto rozsáhlého díla ale není jednoduché a stihnout jej v únosné době s jediným překladatelem je nemožné. Nakladatelství Argo proto zvolilo odlišný postup – do překladu ságy angažovalo hned tři svoje elitní, zkušené překladatele (Michalu Markovou, Dominiku Křesťanovou a Petra Kotrleho), kteří spolupracují na nové terminologii nejen spolu, ale také s týmem fanouškovského serveru Icefiere.cz. Ten garantuje správnost převodů a konzistenci všech knih a patří jim za to veliký dík. A ještě – každý, kdo přinese do nakladatelství staré vydání, dostane 30 % slevu na nové vydání.