...VÝSTUP A NÁSTUP, DVEŘE...
Miluju metro!
Už prej Máchovi se o něm snilo.
...SE ZAVÍRAJÍ!
Fakt jo?!
UKONČETE...
Čestný pionýrský!
Četl jsem to v časáku...
Taky tady existuje utajená linka!
Estébáci ji používají jako tajnou skrýš.
Sedí tam na spisech jak...
...drak na pokladě.
Po oudu lámán oud, až celé vězně tělo u kolo vpleteno nad kůlem v kole pnělo, i hlava nad kolem svůj obdržela stán; tak skončil života dny strašný lesů pán; na mrtvé tváři mu poslední dřímá sen. Za kolik je máte?
Dvě koruny, pane.
Kolik?!
Praha, Vyšehrad, 17. listopad 1989
K. H. Mácha
Morano?
Víš, že byl původně pochován v Litoměřicích?
Pardon!
To mě poser!
Ustupte, promiňte.
Ale roku 1938 ho přesunuli sem, protože Sudety...
Sestřičko!
Jo... jasný, heleď, jde sem...
...brácha.
Zase pláčeme nad hrobečky?
Uf.
...přežil.
Nazdárek! Jé, tys to...
Tady chcípl pes.
Hospoda! Marš!
Ondřeji, ten je určitě sfetovanej.
Ale jdi. Má pravdu ten chlapec.
...pak jsem Járovi řekl: “Hovado! Jestli mi nepřestaneš v refrénu zrychlovat, pochčiju ti bicí!” No a on pak držkoval dál. A já se mu jen smál. Se rýmuju, hehe. To mi ale pak ten kretén sáhnul na basu, že mi rozladí áčko.
A víte, co se mu stalo? Pochcals mu ty bicí.
Jo.
Děkuju!
Jseš hustej, cyklisto?!
To byl příběh!
To snád kurva ne!
Hele, ty...
No?
...CHLUPATÝ?!
?!
Vy dva! Chováte se jak...
STÁT!!!
Praha, Náměstí míru, 17. listopad 1989
To To vyeskalovalo vyeskalovalo rychle. rychle.
Ondřeji... Ondřeji...
...prosím. Já chci domů!
Tak jdi!
Ať mír... ...zůstává s touto krajinou,
Zloba, závist,... ...zášť, strach...
Tohle jim nedarujem!
...ti ať pominou!
Ten tvůj novej se mi začíná líbit.
GESTAPO! Svarožiči!
GESTAPO!!!
My VÁM ukážem, že umíme být i horší! Pěkný, Karle!
Máme holé ruce! Máme holé ruce!
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých...
Sestřičko, pojď!
Proč to dělají?
Ať přestanou!
NECHCEME NÁSILÍ!!!
Pusť MĚ! MORANO!
Kňour!
...zpět se k tobě navrátí...
... lide, navrátí.
JAU! Do PÍČI!
Přestaňte!
Čokl zasranej!
Jau!
FŇUK!
Zastavte to, prosím.
Jau! Ty ZMRDE!
...PRÁCI!!!
ČEST...
Bruncvíku! Sestro!
Vy čuráci!
Pojď!
Ne!
Tam! Do podloubí!
Martine!
NECHCEME NÁSILÍ!
Panebože!
Nechte nás! To bolí!
Jauu!
To jsou zvířata!
Hůř, to jsou lidi!
Proč to děláte?
TY SVINĚ!
HA!
ร รกรก! Uff.
Grrr!
Panebože, Morano!
Probuď se!
Za chvíli jsme doma. Uvidíš!
To je noc co, Ondřeji?
Aííí!!!
Že jo?! A ještě nás za to platí!
Pánové, támhle vám dva utekli!
ON je MRTVÝ!
Viděli jste ho?!
VRAZI! Ten KLUK s tou vlajkou!
Tvé jméno vskutku došlo skutku.
Litoměřice, 8. listopad 1836
Myslíš to jméno, co jste mi dali...
Půjdu.
...VY?!
Hajde domů! Slíbil jsem, že stihneme večeři!
Sestřičko!
Pane, my se známe?
Co?!
Za našich mladejch let bejval svět jako květ... Máte hezký hlas, pane. To ja vím, ale od tebe je to vždy hezké slyšet, Morano.
...Lá la lá la, lá la lá la, lá la lá...
A odkdy jsi ty ta vtipná?
Říkají mi Morana #3 zaří 2020 Scenář a lettering Tomáš Červený Kresba Eva Ondová Jazyková korektura Kateřina Tesařová
Připravujeme Říkají mi Morana #4