Koronakrize očima učitelů

Období posledních měsíců nebylo lehké jak pro nás studenty, tak pro samotné profesory. Názory studentů všichni dobře známe, jak ale situaci vidí právě naši učitelé?

Aktuálně je největší otázkou průběh maturitní zkoušky. K možné nelibosti studentů jsou zde profesoři víceméně za jedno. Maturita by se neměla o žádnou část ulehčit. Například pan profesor Sysel maturantům věří: „Do seminářů matematiky a fyziky se hlásí ti nejlepší z matematiky a fyziky, a pokud se ti jedničkáři zakousnou a pokud pracují poctivě, tak jsou schopni to zvládnout,“ avšak dodává, „osobně bych se ale přimlouval, aby vyučující, kteří u maturity zkouší, brali v úvahu to, že studenti nemají možnost si vyzkoušet maturitu nanečisto. Také za shovívavost učitelů při slovním projevu. Určitě by se mělo přihlédnout k tomu, že se studenti připravovali samostatně.“ Stejný plán má i pan profesor Piták, který chce ke zkoušce přistupovat stejně objektivně jako každý jiný rok. Podobně na situaci nahlíží i paní profesorka Kovářová, která ale naopak za velké plus považuje zkrácené vyučování, díky němuž mají studenti více času se připravovat a radí trénovat právě ústní projev. Přesto přiznává, že prezenční výuku nic nenahradí, i když v té distanční vidí mnoho výhod, kterých by se dalo využít i do budoucna.

Kromě studentů posledních ročníků přišla řeč i na mladší, které paní profesorka také neopomněla: „Myslím si, že jsou na tom hůř prváci, kteří přišli do nového prostředí, mají nové, náročnější učivo, učitelé je neznají a potřebují se poznat i mezi sebou. Myslím si, že ti by měli jít do školy co nejdřív.“ Nad stejným problémem z hlediska socializace se pozastavil i pan profesor Piták, který zmínil, že kontakt s lidmi sám postrádá: „Zaujala mě myšlenka, že my teď přemýšlíme nad tím, jaké dopady má koronakrize na společnost z pohledu ekonomického, politického a dalšího, ale pořád nepřišla studie, která nám ukáže sociální dopady a já se obávám, že ty sociální důsledky budou opravdu velké. (…) Ať už to jsou různé sportovní výlety, v prvním ročníku důležitý lyžařský kurz - to, si myslím, bude chybět třídám, které by se měli rozvíjet i z pohledu kolektivu a sociálního cítění.“

I přes to, že je distanční výuka na o něco vyšší úrovni, stále slovy pana profesora Sysla snižuje tempo učiva téměř na polovinu. Spousta studentů s jeho předměty zápasí a tím spíše pak studenti s většími problémy v matematice, s nimiž ale i sám pan profesor soucítí.

Samozřejmě bylo nutno nakouknout i do svědomí učitelů. Kdybyste měli možnosti jako my, podváděli byste? To jsme bohužel nezjistili. Žádný z profesorů si totiž nedokázal ani představit na našem místě být. „Popřál bych určitě studentům, kromě pevného zdraví a pevných nervů, také ještě jakousi chuť bojovat, protože věřím, že tady ta doba je náročná a je hlavně strašně dlouhá. Popřál bych vám jakousi vytrvalost, snahu trochu zvednout hlavu, jít vzpřímeně tou cestou, která je teď nastavená. To stejné bych popřál kolegům, aby ještě vydrželi a pokusili se kolem sebe šířit maximální možnou míru optimismu, kterou by mohli aspoň trochu nakazit studenty a tím pádem trošičku ještě vylepšit klima v rámci distanční výuky.“ - pan profesor Piták.

Adéla Klvačová