Bratrstvo Šambaly – ukázka

BRATRSTVO ŠAMBALY JAN VAN CATHAROSERIJCKENBORGHDEPETRI

1 BRATRSTVO ŠAMBALY

3 BRATRSTVO ŠAMBALY Jan van

RozekruisCatharoseRijckenborghadePetriPers–Haarlem–Nizozemsko

4 Původní titul v holandském jazyce: De broederschap van Shamballa, první vydání 1948 Toto druhé české vydání bylo přeloženo z německého jazyka Die Bruderschaft von Shamballa, čtvrté, přepracované vydání 1993 Mezinárodní škola Zlatého Růžového Kříže Lectorium Rosicrucianum, Centrum Praha Křesomyslova 8, Praha 4 tel./fax: +420 (2) 41403462 e-mail: Copyrighthttp://www.lectoriumrosicrucianum.orgrosicrucianum@volny.czISBN90-6732-206-7©2002RozekruisPers,Haarlem,Nizozemsko

5 OBSAH Předmluva ....................................................................7 ITajemství pouště Gobi (I) ..........................................9 IITajemství pouště Gobi (II) .......................................15 IIIMatka živých .............................................................22 IVSedm chodeb Šambaly .............................................29 VOstrov Isis ..................................................................36 VIPoslední pozůstatek ..................................................42 VIIDvojí Elohim .............................................................48 VIIIHlubina poznání ........................................................54 IXDcery Svaté země .....................................................61 XSynové vůle a jógy ....................................................67

7

Toto vydání zmíněného poselství vychází nyní na svou další cestu, vstříc širšímu okruhu hledajících, a my doufáme a prosíme, aby nalezlo srdce otevřená a na tuto výzvu správně

Protože se jedná o poselství Bratrstva všem žákům školy, byla i v tomto tištěném provedení zachována forma oslovení.

JanCatharosereagující.dePetrivanRijckenborgh

PŘEDMLUVA Kromě pojednání o Bratrstvu Šambaly, která byla v této knize sepsána, jde o přednášky, které se konaly již dříve ve dvoraně chrámu Růžového Kříže.

Paní H.P. Blavatská kdysi citovala čínského mudrce Čchuanga: „Věci, které jsou lidem známy, se nedají co do počtu žádným způsobem srovnat s věcmi neznámými.“ Lidské vědění je ve skutečnosti v žalostném poměru k tomu, co by člověk měl vědět. Samozřejmě, v kosmu a mikrokosmu existuje tolik záhad a Logos nám ukazuje tolik nespočetných a nevyzpytatelných jevů, že nelze nikomu vyčítat, zůstává-li lidské vědění tak pozadu za univerzální skutečností.Slovažalmisty

I TAJEMSTVÍ POUŠTĚ GOBI (I)

ze 139. žalmu: „Nad mé chápání jsou tyto divy“, jsou pak upřímným vyznáním člověka konfrontovaného s Božím dílem. Ve skutečnosti se lidské vědění častokrát vyvíjí směry, které původnímu Božímu plánu zcela odporují. Proto jsou slova čínského mudrce tak výstižná. Tento faktický stav by měl být podnětem k vážnému zamyšlení. Logos nerozsévá univerzální poznání po světě neinteligentně a jen tak nahodile, nýbrž každý Boží projev je založen na bázi nutnosti a absolutního rozumu. Proto je ztráta tohoto poznání obžalobou lidstva a staví nás čas od času před krajně nepříjemné důsledky a situace, které lidstvo zahanbují.

Proto pochopíte, že se duchovní škola snaží přivést alespoň část lidstva zpět k oné původní bázi nutnosti a absolutního rozumu, aby konečně došlo k obratu, který by byl v souladu s Božími požadavky. V tomto světle je také třeba vidět tato předkládaná pojednání.

9

10V žádném případě nemáme v úmyslu více či méně zajímavě hovořit o tajemstvích pouště Gobi. Naším úkolem je poučit vás o blížících se událostech, abyste jimi nebyli zaskočeni. Naším nejvroucnějším přáním je, abyste se spolu s námi stali svědky šťastné doby, v níž je nám nejen odhalována část světa, která nám až dosud byla neznámá a utajená, ale také nám jsou zjevována mnohá podivuhodná a předtím nikdy nespatřená díla a bytosti původní přírody. Tak pochopíme, z jakého důvodu jsme nazýváni mikrokosmy a jak daleko až může sahat naše poznání Boha a původní přírody. Vzhledem k bouřlivému vývoji sociálních, politických a ekonomických událostí považuje většina lidí dnešní dobu za významnou. Pouze pro nemnohé je naše éra závratnou a děsivou předehrou kosmického převratu, který je uskutečňován nejen shora dolů, ale i zdola nahoru. Pro správné pochopení všeho toho, co s tím souvisí, se musíme poněkud obeznámit s tajemstvím pouště Gobi. Odhalení, která jsou s tím spojená, nesmíme pokládat za znesvěcení, nýbrž za ovoce času a za Famu Fraternitatis pro všechny, kdo mají uši, aby slyšeli, a oči, aby viděli. V srdci středoasijské pouště Gobi je místo, které je výchozím bodem pro aktivity Univerzálního bratrstva, pokud se týká jeho úsilí o tento svět a náš upadající lidský řád. Všechna ostatní ohniska duchovní působnosti, o nichž jsme v průběhu minulých let společně hovořili, mezi jinými ohniska v Austrálii, v Himalájích, Velká pyramida, Herkulovy sloupy na jižních svazích pohoří Atlasu a různá další působiště, jako ta na obou pólech, mají svůj výchozí bod v tomto skutečném duchovním srdci světa na nepřístupném území Gobi, a odtud jsou také řízena. Poušť Gobi není ve skutečnosti písečnou pouští, ale spíše pustou, vyprahlou stepní oblastí. Pro naše chápání je nezměrná a ještě nepřístupnější než třeba Gran Chaco v Jižní Americe. Velmi málo cestovatelů se pokoušelo proniknout až k srdci Gobi. Je obklopeno samotou a tajemnou hrůzou. Až na malé výjimky neexistuje o tomto

11 území a o jeho tajemství žádná literatura, neboť pozornost duchovních spekulantů se zaměřuje na známější části naší planety.

Marco Polo ve 13. století líčí v jednom svém díle, napsaném ve vězení, své putování starou, klasickou čajovou cestou do Číny, která částečně vedla po okraji Gobi. Popisuje panický strach a posvátnou úctu, jakou obyvatelé žijící na okraji pouště k tomuto území chovají. Příčina tkví v tamních hromadných strašidelných úkazech. Pro gnostiky je příčina těchto strašidelných jevů velmi jednoduše vysvětlitelná. Planetární étery jsou v Gobi tak silně koncentrované a transparentní, že tam téměř nepozorovaně do sebe přechází chemická a éterická sféra látkového světa. Tím se běsnění zrcadlové sféry může stát zcela vnímatelným běžnému lidskému oku. Tyto jevy způsobily smrtelný strach z Gobi, a tím je neznalost tohoto území nepovolanými zabezpečena až do dnešních dnů.

Přesto Gobi hrála již v nejstarších univerzálních poznáních vždy nějakou roli. Od samých počátků dialektických časů je srdce tohoto území označováno jako „Svatá země Božích Synů“. Mluví-li Bible a zasvěcenci ve vztahu k naší planetě o „Svaté zemi“, pak tím jistě nemíní onu krajinu, kde na sebe západoevropskými zbraněmi útočí Arabové a Židé. Z tohoto srdce vycházely a vycházejí veškeré metafyzické regenerační impulsy jako záření do celého světa a zanechávají všude své stopy. Geniální stavba velkých pyramid, moudrost a síla Manichejských a Katárů a přínos moderního Růžového Kříže, vše nachází své vysvětlení v tomto prameni. Sídlo řádu Siddhů, Univerzálního bratrstva, se nalézá v této Svaté zemi.

Gobi byla opředena mnoha legendami, zlomky polozapomenutých historických událostí sloužily jako základ pro tajuplné příběhy. Tak nám jedna stará moudrost vypráví, že kdysi dávno, ještě před lemurskou kulturou, se v místech, kde jsou nyní solná jezera a pusté pouštní stepi, rozprostíralo velké vnitrozemní moře. V srdci tohoto moře žil na dvanácti ostrovech „poslední pozůstatek“ božské rasy. Tyto ostrovy oplývaly vznešenou krásou. Božští

Tato ostrovní říše přetrvala ještě jako oáza v poušti Gobi. Je známa všem, kteří znají tajné slovo a jen jeho znalost jim umožňuje přístup k ní. Je nemožné najít běžné spojení s touto oázou Gobi. Jak ze země, tak i ze vzduchu je celé území pečlivě chráněno před cizími vetřelci. Existuje pouze sedm tajných přístupů. Jsou skrytě nazývány sedmi podzemními chodbami Šambaly.

obyvatelé,12 kteří byli také nazýváni „Synové vůle a jógy“ nebo „praví Elohim“, ovládali všechna tajemství přírody a byli držiteli nevyslovitelného slova, které je nyní ztraceno. Byla jim známa tajemství původní přírody, která uchovávali pro ty, kteří jich byli hodni.

Jsme zmocněni mluvit s Vámi o všech těchto věcech a poučit Vás poněkud více o hloubce oné veškeré moudrosti, kterou lidstvo kdysi vlastnilo. Nastala totiž doba odhalení a naším záměrem jistě není odbýt tyto svaté věci v nervózním napětí našich dnů několika slovy, která budou do zítřka zapomenuta. Od pradávna bylo prorokováno, že vše, co je skryto, bude jednou odhaleno; bylo však také řečeno, že přijdou mnozí falešní proroci a že se nemá věřit každému duchu, ale zkoušet ho, zda je opravdu z Boha. Bible varuje: „Podle toho poznáte Božího Ducha: Každý duch, který vyzná, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha, a každý duch, jenž toto nevyzná, z Boha není.“ Když se připravuje velký světový obrat, zjevuje se vše v Bohu, v absolutní skrytosti. Celé lidstvo je pak konfrontováno s dokonalým, opravdovým životem Neměnného království. Tento zjevený plán, tento vývoj, není v podstatě žádným rozsudkem, ale voláním ke naléhavým podáním ruky k obrodě. Také nesmí být chápán ani jako veřejná demonstrace, neboť je maximální obětí lásky těch, kteří jsou zasvěceni Bohu, pro nás, kteří strádáme. Je-li tato oběť přinesena, poznáte ji jen jako Božího Ducha, jestliže to může být nevyvratitelně spojeno s vyznáním, že Ježíš Kristus se stal tělem. To není nějaká víra v historickou událost, že se zhruba před 2 000 lety stal jistý Ježíš tělem, nýbrž to znamená vědecky dokazatelné zjevení Ježíšova uskutečnění a Kristova

zmrtvýchvstání,

13 záření ve vlastním těle, ve vlastní bytosti, v dokonalé síle, kráse a opravdovosti.Zjeveníposledních

časů, které předchází velkému převratu, poskytuje lidstvu dokonalý pohled na opravdový život původního lidstva. Přirozeně tím budou totálně odhaleni všichni metafyzičtí spekulanti jak na církevním, teologickém, tak i na filosofickém poli, a bez výjimky každý bude postaven před rozhodující volbu. Proto není již daleko doba, kdy se všude bude hovořit se zděšením a úctou, se strachem a chvěním, s velikým vztekem nebo s hlubokou vděčností o sedmi chodbách Šambaly. Kosmická revoluce se týká nejen interkosmického procesu dýchání s neodvratnými geologickými a atmosférickými změnami, jež jsou s tím spojeny, ale současně také intenzivní snahy zachránit lidstvo. Po každé vesmírné revoluci kleslo lidstvo ještě hlouběji do bludu a matérie dialektiky. Viděno z našeho hlediska, lemurská kultura měla mnohem více možností a byla mnohem slavnější než následující kultura atlantská. Totéž lze říci o atlantské éře ve srovnání s naší, árijskou kulturou. Stejně tak v příští éře budou možnosti ve srovnání s našimi mnohem omezenější pro stále pokračující zhušťování matérie i těl rasy, a také proto, že se působnost duchovního záření bude rychle uzavírat. Také v tomto ohledu stojí dnešní lidstvo před jednou z nejvážnějších krizí. Vzhledem k enormní důležitosti se budou změny v nadcházející době projevovat v daleko větší míře než kdykoli předtím. Tento proces musí tvořit základnu pro znovuzrození co nejvíce lidí. Proto Bratrstvo pozvedá jako první svůj hlas.

My všichni musíme opět znát osvobozující zapomenuté a ztracené slovo. Mluví-li svatá písma všech dob o tomto Božím slově, pak tím není míněna sbírka padělaných a nebo zcela překroucených spisů větší či menší hodnoty, nýbrž tím musíme v prvé řadě rozumět vykupující, k novému životu budící slovo, cestu, metodu, svatou vědu dosažení univerzálního života v Neměnném království.

vám dopřáno ponořit se s námi do hlubin univerzálního poznání a kéž vás zjevení Synů moudrosti ze skryté Svaté země dovede ke znovuzrození.

14V oáze Gobi, v onom k tomu zvláště vesmírně, atmosféricky a přírodovědecky připraveném území, se manifestuje Univerzální bratrstvo, které je v zasvěcené řeči označováno jako „poslední pozůstatek“. Kdybyste nahlédli do své Bible nebo posvátných knih jiných národů, našli byste o tomto „posledním pozůstatku“ mnoho zahalených příběhů. Poslední pozůstatky starých ras byly odvedeny, když všechny ostatní zahynuly. Tato sdělení vždy zapříčiňovala mystifikace, pokud byla brána doslovně. „Poslední pozůstatek“ je mystické označení pro bytosti, které stezkou k původnímu životu vystoupí z běžného dialektického vývoje lidstva. Ti, co patří k poslednímu pozůstatku, jsou přijati do nového kruhu bytí. Všichni ostatní jdou běžnou dialektickou cestou lidstva, s běžnými názory, za svým běžným, přirozeným určením.Kéžje

Sedm chodeb Šambaly je pro vás široce otevřeno, musíte jen jít. Kéž je vám nevyslovitelné, nyní ještě ztracené slovo zjeveno, nyní a až na věky.

15 II TAJEMSTVÍ POUŠTĚ GOBI (II) Nádherná oáza v poušti Gobi, pozemské ohnisko Univerzálního bratrstva, je absolutně spolehlivě chráněna před každým vetřelcem. I nejmodernější technické pomůcky by ztroskotaly, kdyby se někdo pokoušel přiblížit této vpravdě Svaté zemi. Území střeží velké zástupy přírodních duchů a atmosférické podmínky jsou takového rázu, že tomu, kdo by chtěl znesvětit srdce Gobi, by v tom ihned zabránilo to nejstrašnější počasí. Ten, kdo by se chtěl přiblížit srdci světa, musí znovu znát zapomenuté slovo. Abychom předešli jakýmkoli mystifikacím, které by se stran toho mohly u vás vyskytovat a nebo povstat, chceme vás, potud jsme k tomu oprávněni, o tomto zapomenutém a ztraceném slově zpravit. Pochopíte, že se o tomto tématu dá vážně filosofovat. Kdyby se někdo zahloubal do bonafidní literatury o tomto zapomenutém a ztraceném slově, mohl by si osvojit neuvěřitelné vědomosti. K čemu by vám to ale bylo? Filosofie je skutečně klíčem k vědě, pokud ji člověk umí překovat v klíč, který se opravdu hodí k věčné univerzální bráně, a pokud jej mimoto umí s úspěchem použít. Není-li tomu tak, pak ani tato filosofie není ničím víc, než velkou zátěží. Proto Bible říká: „Blahoslavení chudí duchem.“ Jakou nesmírnou výhodu mají ti, kdo přistupují k mystériím Boha s otevřeností dítěte! Jejich reakce, jakou prokazují vůči duchovní škole, je často podivuhodně čistá.

16Znáte jistě slova jednoho starého, klasického mudrce: „Kdo hromadí vědění, rozmnožuje bolest.“ Tato slova znamenají, že každý, kdo nedokáže převést vědění ve skutečnost, nese nesnesitelné břímě. Tak jako oslepne člověk, který nechráněným okem zírá příliš dlouho do slunce, tak se povede i tomu, kdo se bezcílně naplňuje filosofií. Jeho smyslové orgány degenerují. Dlouhá léta považovali mnozí školu Růžového Kříže za institut, v němž je možno rozšířit své filosofické znalosti. Škola Růžového Kříže by však byla velmi ubohou a nebezpečnou, kdyby nebyla ničím jiným a ničím větším. Za vnější podobou školy stojí Tělo, s nímž a v němž se může žák, který je toho hoden, učit kovat klíč, kterým bude moci být brána otevřena. Chtěli bychom vás ještě upozornit na obsah jednoho z našich ritů: „Ubezpečujeme vás, že naše poklady, ač nekonečné ceny, jsou skryty tak jednoduchým způsobem, že veškerá pátrání svéhlavé vědy musí naprostoTřebažeztroskotat.“mnozíhledali velmi horlivě, vnitřní školu, dílnu, v níž se pracuje na bázi úhelného kamene, nikdy nenašli. Zahrnuli její činitele urážkami a podezíráním a ztratili o ně zájem. Plně se spokojili s filosofickými názory školy, a protože se nemohli dostat dále než do dvorany, odvrátili se s přetrvávající bolestí z nestrávených vědomostí. Klíč nelze ani ukrást, ani koupit, ani filosoficky připravit. Od dvorany až k dosažení svatyně je zapotřebí zcela jiného stavebního dílu. Proto žákovi jako varování slouží další slova z výše zmíněného ritu: „Tak zůstává naše stavba, jakkoli se jí blížili tisíce, navždy netknutá, nepřístupná a zlému světu skrytá.“ Na toto všechno bychom chtěli zaměřit vaši pozornost dříve, než s vámi budeme hovořit o zapomenutém a ztraceném slově. Kdo chce chápat naše slova jako příspěvek k filosofické osvětě, ten si jen pověsí na krk nový mlýnský kámen. Kdo v nich ale rozpozná praktický smysl a pobídku k vlastnímu svobodnému zednářství,

17 ten se naučí kovat klíč ve světle nového vnitřního sedmiramenného svícnu. Tento svícen nechť je světlem na vaší stezce a lampou pro vaše kroky. V průběhu staletí žili esoterici, kteří byli toho názoru, že ztracené a zapomenuté slovo je mantrou, magickou formulí, která musí být vyslovována rytmicky v určité tónové výšce a převedena z hrtanu ve zvuk. Jiní toto slovo chápali ve filosofických mezích, tedy jen částečně, jako spásné slovo života, jako metodu, svatou vědu univerzálního života Neměnného království. Vy ale musíte pochopit, že ztracené slovo je skryto za metodou, za Biblí, za filosofickým rozšiřováním vědomí. Zapomenuté slovo je stavem bytí. Žák může ve dvoraně zažít, jak se vrstvy mračen rozestupují. Může se dívat jakoby z dálky na Svatou zemi, jako rytíři víry, o nichž vypráví List Židům. Ale nemůže ještě vstoupit. Není ještě s to vyslovit ono slovo, které může vyjádřit jeho velkou radost. Slovo samo kolem něj naléhavě ševelí, stále se vrací, jako šeptání nenarozeného života. Je vám dopřáno dovědět se něco o tomto nenarozeném životě, protože Elohim z Gobi se v posledních dnech této epochy životní stezky chtějí nechat poznat v novém světle zjevení, které vede od dvorany až ke svatyni. Je zřejmou skutečností, že na esoterním životním poli neustále dochází k velkým zklamáním. Stále znovu se mnozí odvracejí, unavení a zoufalí. Ale tím se zájem nemenší. Je to jako s můrami a plamenem svíčky. Světlo je přivábí a stane se jim osudným. Možná, že prokazujete o Růžový Kříž silný zájem. Prorokujeme vám, že jednoho dne se dostaví lhostejnost, protože se budete cítit zklamaní, zneuznaní, podvedení a obráni o všechna očekávání. Příčina? Zaměňujete vnější školu s vnitřní. Vidíte se sami stát ve dvoraně ve své vlastní ubohosti. A poněvadž každý vidí v tom druhém stále jen svůj zrcadlový obraz, vzniká napětí a nakonec přijde exploze. Poznáváte v tom přírodní zákon?

18Dejme tomu, že ve dvoraně je sto žáků, kteří se nepovažují za způsobilé pro svatyni. Co se pak stane? Sami se vyloučí, ať už z jakéhokoliv důvodu. Takovým samovolným rozpadem se dvorana stále znovu čistí a jenom ve vzácných případech se do toho vedení školy musí trochu vložit. Tak se utvoří místo pro novou skupinu, která buď vstoupí do svatyně, nebo sama opět odejde. Za předpokladu, že hledáte svatyni zcela jinak než kdy předtím, osvobozeni od veškerých starých pohnutek a měřítek, pak vám máme co Svatyněříci.leží v srdci Gobi, někde ve střední Asii, uprostřed pustého stepního území. Ale kvůli podílnictví na ní není nutné tam cestovat. Svatá krajina Siddhů se může projektovat kdekoli, i ve vašem vlastním okolí. Bratři a sestry tohoto vznešeného území jsou v současnosti roztroušeni téměř po celém světě, a přece jsou všichni absolutně vzájemně spojeni a vědí, že žijí na „dvanácti ostrovech“, bez jakéhokoliv oddělení.

Vydá-li se člověk na cesty, jedno zda na sever, jih, východ či západ, aby nalezl stezku, sám opravdový život, pak je již vše pochybeno. Existuje život a životní skutečnost, v nichž prostor a čas, vzdálenosti a hranice zcela odpadají. Teprve až tento život žák získal nazpět, je s to posoudit, co to znamená být všudypřítomným. Stal se „Já jsem“. Je všude, je v každé svatyni, a je také zde jako hlas kazatele na poušti, který volá: „Připravte cestu Pánu!“Coto znamená – připravit cestu Pánu? Vykonat tu nebo onu sociální, politickou, ekonomickou nebo náboženskou práci? Ne, znamená to připravit cestu „Bohu v sobě“. „Boží říše je ve vašem nitru.“ Slyšeli jste to říkat Pána všeho života. Vznešení všech mystérií těmito slovy hovořili. Připravíte-li Pánu vašeho mikrokosmického království cestu, pak Ho jednou uvidíte přicházet z druhého břehu Jordánu.

Existuje jen jedna cesta k srdci Gobi. Pamatujte, že slovo Gobi znamená „jádro“, „srdce světa“, a že v oné zemi žijí Synové Lva. Chcete-li se připojit k tomuto řádu bojovníků, pak musíte jít, jako Jan Křtitel, cestou rozpouštění svého „já“ a tímto způsobem připravit cestu Pánu. Jak se má cesta rozpouštění „já“ uskutečnit? Povíme vám to. Musíte se vzdát všech vymožeností přírodního „já“. Musíte zlomit všechna pouta „já“. Musíte umlčet celou dynamiku a dosah působnosti „já“ a přivést celkové dialektické jádro vědomí zpět na biologické minimum. Výsledek tohoto procesu rozpouštění „já“ označuje univerzální moudrost jako stav „dítěte“. Malé dítě nezná žádné problémy, je to malá bytost s čistě biologickými činnostmi. Může žít, růst a být zdravé a vyhovovat podmínkám běžných životních funkcí. Žák duchovní školy, který chce připravit cestu Pánu, se musí znovu uvést do tohoto stavu. Musí být jako „dítě“. Nikoliv v prostoduchosti ortodoxně náboženského člověka, který svůj přirozený stav prodlužuje v negativním očekávání blaženého života na onom světě, nýbrž musí usilovat o prostotu johanity.

19

tato slova? Jistě! Moderní Růžový Kříž promlouvá touto řečí již dlouhá léta. Často je ovšem neradostné vidět a slyšet, jak žáci nesprávně nakládají s gramatikou svaté řeči. Chceme vás naučit znovu říkat ztracené a zapomenuté slovo a chceme znovu svědčit o nezrozeném životě. Chceme vás naučit znovu si ukovat klíč!Slyšte!

To je ta obrovská nevědomost, klasická pošetilost nesčetných lidí! Chtějí připravit cestu sami sobě, udělají cokoli, aby z druhého břehu Jordánu uviděli přicházet sami sebe jako vzkříšené, osvícené Svatým Duchem. Tak rozumí pojmu svobodné zednářství. Vy se ale učte od svatého zvěstovatele nepomíjivého Evangelia: „On musí růst, já však se menšit!“ „Já nejsem hoden, abych rozvázal řemínky u jeho bot.“ „Tento to byl, který byl přede mnou.“Znáte

jiná životní skutečnost oduševní všechny schopnosti dialektického „já“, které se stalo dítětem, a vyplní celé jeho dřívější pole působení. Je novorozeným králem, „Já jsem“. Skrze něj se člověk, žijící dosud zde, stává cizincem, avšak cizincem bez hrozných napětí a útrap člověka s vědomím „já“. Což snad není člověk, který zemřel podle přírody, roven dítěti? Nyní ho už zrcadlová sféra neovlivňuje, stejně jako se ďábelské síly marně přibližují k dítěti, neboť je na to biologicky příliš čisté. Je dvojnásobným: je Janem – člověkem, který ustupuje, a Ježíšem – člověkem, který přebírá vedení. Svým nově zrozeným stavem se stal občanem Christianopole. Rozkvetl v pravém srdci světa a má přístup k oáze v Gobi; je nositelem klíče a peklo na něj již nemůže útočit. To je to ztracené a zapomenuté slovo. Může a musí být vysloveno, ne vámi, ale tím Druhým, který ve vás musí povstat. Tento Druhý, tento Pán musí stavět dům. Stavitelé této přírody na něm pracují marně. Neochraňuje-li Pán město, hlídá hlídka nadarmo. Veškeré úsilí podle přírody je zbytečné. Je zbytečné, když vstáváte časně a zůstáváte dlouho vzhůru a pojídáte chléb starostí. Pán

20O tomto žáku pěje žalmista: „On zavře pevně závory tvé brány a žehná dětem uvnitř.“ – „Kde nestaví dům Pán, zbytečně pracují ti, kdo jej staví. Kde neochraňuje město Pán, tam hlídač nadarmo hlídá. Nadarmo vstávají časně a potom dlouho sedí a pojídají svůj chléb se starostmi, neboť On dává svým přátelům chléb za jejich spánku. Hleďte, dětství dědí Pána, toto ovoce uskuteční odměnu.“ V Novém zákoně čteme: „Z úst nemluvňat a kojenců připravil jsi chválu.“ „A tam, kde jste se stali dětmi, tam vyslal Bůh Ducha svého Syna do vašich srdcí.“ Jedná se tu o gnosticko-vědeckou formuli, podle níž je možné postupně přivést dialektické „já“ opět na biologicky funkční minimum. Pak se uskuteční velký zázrak. Pak v mikrokosmickém systému povstane ten Druhý a tento Syn Pána převezme vedení celého díla.Tato

21

Kéž pochopíte poselství Bratrstva: „Dětství dědí Pána, pouze toto ovoce přináší odměnu.“

pravé cesty se rodí jako zázrakem, zrozen ze zázraku Marie, to znamená ne z této přírody.