Univesity campus (UJEP) - creative neighborhood in the city by Lukáš Rosulek

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

UNIVERZITNÍ KAMPUS JAKO KREATIVNÍ PROSTOR VE MĚSTĚ S PŘÍPADOVOU STUDIÍ KAMPUSU UJEP VE MĚSTĚ ÚSTÍ NAD LABEM

DIPLOMOVÁ PRÁCE

AUTOR: Bc. Lukáš Rosulek VEDOUCÍ PRÁCE: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Ústí nad Labem 2011

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych rád poděkoval vedoucímu této diplomové práce doc. Milanu Jeřábkovi za věnovaný čas a přehled, se kterým práci stále usměrňoval, dále pak RNDr. Jaroslavu Koutskému za několik inspirativních diskuzí. Vřelé „děkuji“ patří i prof. Wokounovi, doc. Ritschelové, doc. Havlovi a doc. Švecovi, bez jejichž informací by práce nedosáhla této úrovně zpracování.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Univerzitní kampus jako kreativní prostor ve městě s případovou studií kampusu UJEP ve městě Ústí nad Labem“ vypracoval samostatně na základě všech uvedených zdrojů. V Ústí nad Labem dne 2. 11. 2011

………………………………………………. Autor Lukáš Rosulek

ABSTRAKT Diplomová práce na téma Kampus jako kreativní prostor ve městě s případovou studií kampusu UJEP ve městě Ústí nad Labem hodnotí význam univerzitního areálu jako klíčové rozvojové plochy s potenciálem generovat a udržet ve městě mladé, tvůrčí vysoce vzdělané obyvatele. Vznikající univerzitní městečko v bývalém areálu Masarykovy nemocnice disponuje rysy atraktivního prostoru, zároveň s sebou nese výraznou symbolickou hodnotu pro změnu image města. Dle výsledků práce by při realizaci univerzitního areálu měl být věnován důraz pro zachování architektonicko-urbanistických hodnot, prostorům pro formální, ale i neformální interakce mezi cílovými skupinami. Klíčové pro budoucí úspěšnou realizaci se jeví nastartování silné pozitivní komunikační strategie směrem k investorům / obchodním partnerům, podpořené pilotním (vlajkovým) projektem. Klíčová slova: kampus, UJEP, kreativní prostředí, kreativní třída, regionální rozvoj, Ústí nad Labem, image města.

ABSTRACT The diploma thesis on topic the campus as a creative milieu in the city with the case study of campus UJEP in Ústí nad Labem evaluates the importance of university campus as a key development areas with the potential to retail young, creative, highly educated people. The university campus situated in the former complex of Masaryk Hospital has all features to become attractive locality with vibrant buzz and a top project with high symbolic value to change the image of Ústí nad Labem. According to the results, the management of UJEP should have to pay attention on architectural and urban values, spaces for formal as well as informal interaction among the target groups. Critical to successful development of the campus UJEP it is to start a strong positive communication policy towards investors / business partners, supported by a flagship project. Key words: campus, UJEP, creative milieu, creative class, regional development, Ústí nad Labem, image of the city.

OBSAH 0 ÚVOD DO DIPLOMOVÉ PRÁCE .............................................................................................. 1 0.1 PŘEDMLUVA .................................................................................................................. 1 0.2 ÚVODNÍ DISKUZE ........................................................................................................... 2 0.3 CÍLE PRÁCE A VÝCHOZÍ TEZE .......................................................................................... 3 04. STRUKTURA PRÁCE ........................................................................................................ 4 0.5 METODY ZPRACOVÁNÍ, ZDROJE A LIMITY VÝZKUMU ...................................................... 5 1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A SOUČASNÉ KONCEPTY ..................................................................... 7 1.1 TEORIE ROZVOJE A ÚPADKU REGIONŮ ........................................................................... 7 1.1.1 MĚKKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ................................................................................ 8 1.2 RESTRUKTURALIZACE STARÝCH PRŮMYSLOVÝCH REGIONŮ ......................................... 10 1.3 PODNIKAJÍCÍ MĚSTO A JEHO MARKETING .................................................................... 11 1.4 KREATIVNÍ MĚSTO, KVALITA MÍSTA PRO ŽIVOT ........................................................... 13 1.5 KREATIVNÍ TŘÍDA A ABSOLVENTI VŠ JAKO FAKTOR ROZVOJE ....................................... 15 1.5.1 EXPERTNÍ SONDA .................................................................................................. 16 1.6 PROSTOROVÁ STRUKTURA MĚSTA V KONTEXTU SITUOVÁNÍ KREATIVCŮ ..................... 18 1.6.1 EXPERTNÍ SONDA .................................................................................................. 20 1.7 VYBRANÉ MECHANISMY V ROZVOJI MĚST ................................................................... 22 1.7.1 VLAJKOVÉ PROJEKTY ............................................................................................. 22 1.7.2 SPOLEČENSKO-KULTURNÍ UDÁLOSTI ..................................................................... 22 1.7.3 MÍSTNÍ ELITY JAKO GENERÁTOR / FACILITÁTOR ZMĚN .......................................... 23 1.7.4 ALTERNATIVNÍ FORMA KULTURY VE MĚSTĚ .......................................................... 23 1.8 KRITICKÉ ZHODNOCENÍ KONCEPTU „KREATIVITY“ V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ............... 25 2 UNIVERZITA A MĚSTO ........................................................................................................ 27 2.1 UNIVERZITA JAKO AKTÉR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ..................................................... 27 2.2 UNIVERZITNÍ KAMPUS JAKO PROSTOROVÁ A FUNKČNÍ JEDNOTKA MĚSTA .................. 28 2.2.1 AMERICKÝ MODEL ................................................................................................. 28 2.2.2 BRITSKÝ MODEL .................................................................................................... 31 2.2.3 NĚMECKÝ MODEL.................................................................................................. 33 2.2.4 ČESKÝ MODEL ....................................................................................................... 36 2.2.5 SROVNÁNÍ MODELŮ A KRITICKÉ ZHODNOCENÍ ...................................................... 38 2.3 UNIVERZITNÍ KAMPUS JAKO JEDINEČNÁ STRUKTURA MĚSTA ....................................... 40 2.3.1 POTENCIÁLNÍ VÝZNAMY UNIVERZITNÍHO KAMPUSU PRO MĚSTO ......................... 40 2.3.2 PROSTOROVÉ PRVKY KAMPUSU ............................................................................ 41 3 MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM A KAMPUS UJEP ......................................................................... 45 3.1 MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM ............................................................................................. 45 3.1.1 HISTORICKÉ A PROSTOROVÉ ASPEKTY ................................................................... 45 3.1.2 BUDOUCÍ ROZVOJ MĚSTA A REVITALIZAČNÍ PROCESY ........................................... 46 3.2 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM.................................... 49 3.2.1 CHARAKTERISTIKA ................................................................................................. 49 3.2.2 VÝZNAM UNIVERZITY V ROZVOJI REGIONU A MĚSTA ............................................ 49 3.3 KAMPUS UJEP .............................................................................................................. 51 3.3.1 HISTORIE ............................................................................................................... 51 3.3.2 CÍLE A DŮVODY VÝSTAVBY .................................................................................... 51 3.3.3 SOUČASNÉ PROSTOROVÉ UMÍSTNĚNÍ UNIVERZITY VE MĚSTĚ ............................... 52

3.3.4 URBANISTICKO – ARCHITEKTONICKÁ STRUKTURA A PROCES REGENERACE ........... 53 3.3.5 MANAGEMENT A MARKETING KAMPUSU UJEP ..................................................... 61 3.3.6 KAMPUS UJEP OČIMA STUDENTŮ ......................................................................... 64 3.4 KRITICKÉ ZHODNOCENÍ VÝSTAVBY KAMPUSU UJEP V KONTEXTU MĚSTA ..................... 67 3.5 MOŽNÁ VÝCHODISKA A NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ .................................................. 69 4 ZÁVĚRY A ZHODNOCENÍ PRÁCE .......................................................................................... 71 SEZNAM PŘÍLOH, OBRÁZKŮ, TABULEK, ZKRATEK SEZNAM ZDROJŮ

0 ÚVOD DO DIPLOMOVÉ PRÁCE 0.1 PŘEDMLUVA V létě 2010 investiční společnost Penta Investment vyhlásila esejistickou soutěž Vize 2025 pro studenty vysokých škol na celkem tři témata, přičemž jedno z nich se zaměřovalo na otázky developmentu a realitního trhu. V téže době jsem připravoval zadání diplomové práce a současně začal pracovat pro renomovanou realitní kancelář orientovanou na výjimečné projekty realizované převážně v pražské metropoli. Moje esej s názvem „Kampus-network-emoce“ se snažila objevit novou formu prostor reagující na životní styl mladých, ambiciózních lidí. Dokument byl diskutován s několika studenty a na základě jejich pozitivních ohlasů byla hlavní idea využita i do této diplomové práce. Svou diplomovou práci jsem zaměřil na propojení konceptu “kreativní třídy”, zachycení současných tendencí v regionálním rozvoji a jejich proložení do problematiky rozvoje kampusového areálu jako přitažlivého prostoru ve městě. Diplomová práce na téma „Kampus UJEP jako kreativní prostor ve městě s případovou studií kampusu UJEP ve městě Ústí nad Labem“ si nese vizionářský charakter zasazený do reálného prostředí. Při těchto zadání bychom měli ukázat nejen obecný přehled o sledovaném, diskutovaném tématu, nýbrž i schopnost přicházet s vlastními názory a řešeními vycházejících ze specifických pohledů a získaných zkušeností.

0.2 ÚVODNÍ DISKUZE Otázka „Kde a s kým?“ se stává ústředním bodem, hlavní proměnou nejen pro geografy a regionalisty. Friedmanův plochý svět (2005) se dostal do kontrastu s Floridovým chápáním tzv. „spiky world“ (2008). Zdá se, že moderní komunikační technologie neeliminují důležitost míst, nýbrž právě naopak – umožňují nám velmi pečlivě vybírat. V souladu s globálními socioekonomickými změnami přichází nové myšlenky a pojetí i do oboru regionalistiky. Průmyslová revoluce učinila z měst hlavní motory ekonomického rozvoje. Vzestup high-tech průmyslu a přechod ke znalostní ekonomice výrazně pozměnil prostorovou strukturu měst i globální mapu konkurenceschopnosti regionů. Budování univerzálního Silicon Valley jako předpokládaného top-úspěšného regionu se doposud nepodařilo. Dnes vnímáme jako klíč k úspěchu propojení vzdělávání a kultury, využívání místních specifik pro vytváření konkurenční výhody – nazýváme to kreativitou. Univerzita regionálního významu, kterou UJEP je, bude nucena přispívat k rozvoji regionu a domovského města nejen skrze tvorbu kvalifikované pracovní síly, nýbrž jako plnohodnotný aktér rozvoje. Univerzitní kampus jako prostor generující efektivní vztahy mezi participujícími subjekty by k těmto cílům měl napomoci. Lze se poučit ze zkušeností druhých – tedy kampusů v západní Evropě, případně USA jako jejich kolébce. Nelze opomíjet místní limity a specifika, kulturní ani historické pozadí dnešního stavu. Kampusový areál by měl být ze své podstavy jedním z nejpřitažlivějších míst ve městě, nikoli pouze pro své studenty, přestože oni jsou nejdůležitějším komponentem struktury. Vedení UJEP by se mělo ve spolupráci s veřejnými a soukromými subjekty podílet na tom, aby mladí vzdělaní lidé měli ve městě / regionu zájem setrvat i po ukončení studia.

0.3 CÍLE PRÁCE A VÝCHOZÍ TEZE Hlavním cílem práce na téma „Univerzitní kampus jako kreativní prostor ve městě s případovou studií kampusu UJEP ve městě Ústí nad Labem“ je: 1. odhalení funkčního potenciálu univerzitního areálu a maximalizace využití jeho prostor s důrazem na vizi vycházející z vlastní eseje „Kampus-network-emoce“ (příloha č. 1). Autor se domnívá, že univerzitní kampus / areál by měl představovat klíčový rozvojový prostor, či experimentální zónu v rámci města Ústí nad Labem, a to vzhledem a) ke svému situování v rámci města, b) k funkci, kterou ze své podstaty ponese v rámci UJEP c) k diskutovaným konceptům kreativity mezi sociology, ekonomy i regionalisty a urbanisty. Mezi dílčí úkoly patří: 2. zachycení současných trendů a koncepcí v oboru regionálního rozvoje, pochopení vlivu kreativního průmyslu a významu měkkých lokalizačních faktorů v regionálním rozvoji 3. vyzdvižení socioekonomických specifik, jejich projev v prostorové struktuře města Ústí nad Labem 4. analýza významných českých i zahraničních kampusů jako modelů 5. zhodnocení významu a předpokládaných možností kampusu UJEP, diskuze s představiteli 6. řízené rozhovory a dotazníkové šetření se studenty jakožto hlavními uživateli Na základě výše uvedeného by měl být současný stav realizace kampusu UJEP kriticky vyhodnocen a následně předloženy možná východiska spolu s uvažovaným projektem jako modelovým příkladem. Na problematiku bude v rámci této práce nahlíženo zorným úhlem studenta - absolventa, neboť diplomová práce má zodpovědět otázku: „Jak se stát žádaným prostředím pro mladé, ambiciózní lidi, kteří zde studují, následně ukončí vysokoškolské vzdělání a zapojí se do pracovního procesu s vysokými nároky na osobní i kariérní růst?“. Autor předpokládá, že klíčem k efektivnímu rozvoji univerzitního městečka je zohlednění názorů vlastních studentů UJEP - proto se pokusí během výzkumu odhalit: 1. Jakým způsobem se univerzita může skrze svůj kampusový areál spolupodílet na udržení vysoce kvalifikované pracovní síly ve městě. 2. Které mechanismy a kroky jsou pro udržení absolventů klíčové, tzv. „na co absolventi slyší“.

04. STRUKTURA PRÁCE Struktura práce odráží vlastní cíle a záměry, umožňuje jejich naplnění a skládá se ze 4 částí. První díl se věnuje teoretickým východiskům, počínaje otázkami hybných faktorů v regionálním / lokálním rozvoji. Při analýze vybraných teorií bude potvrzena neměnná důležitost umístění / lokality, nicméně s pozorností na variabilní rozhodující faktor úspěšného regionu. Zohledněna bude rostoucí důležitost měkkých a alternativních faktorů v rozvoji měst a jejich čtvrtí, dále efekt koncentrace, přitažlivosti a synergie. Často diskutovaný pojem „kreativita“ bude v teoretickém rámci ukotven v trojúhelníku autorů Howkins (kreativní průmysl) – Landry (kreativní města) – Florida (kreativní třída). Rozebrána bude životní orientace a nároky nové sociální třídy i rysy dnes nejžádanějších prostor v urbánním prostředí post-moderních měst. První díl se dále zabývá prostorovou strukturou měst, specifiky lokalit, změnami jejich atraktivnosti. Na regenerační procesy bude nahlíženo i skrze jejich management a marketing na úrovni regionů a měst. Druhý díl zohlední funkční a prostorové rozdíly univerzitních kampusů v USA, Británii a Německu. Bude analyzován jejich vývoj a vazba na domovské město, ke srovnání dojde skrze nejvýznamnější vysokoškolské areály v České republice. Poukázáno rovněž bude na nejdůležitější komponenty kampusu jako urbánní jednotky, i na významy, které areály mohou plnit ve městě. Třetí sektor se zaměřuje na Ústí nad Labem a UJEP. Nejprve je nutné charakterizovat vývoj městského prostoru, význam univerzity jako regionální vzdělávací instituce a strukturu bývalého nemocničního areálu jako revitalizovaného univerzitního kampusu. Oddíl má blíže ukázat, s jakými představami o kampusu přicházejí samotní studenti, o rozvoj kterých částí a složek kampusu mají největší zájem. Rozhovory s předními představiteli UJEP by měly odhalit, v jakém rozsahu a směrech uvažovalo a uvažuje o kampusu vedení UJEP. Závěrečná část, tj. kapitoly 3.4 a 3.5, by měla kriticky diskutovat současný stav realizace, vyhodnotit potenciál univerzitního areálu, vymezit jeho důležitost v prostorovém rámci města, nabídnout možná východiska využití jeho prostor, a to především skrze naplnění požadavků a představ jeho nejdůležitějších uživatelů – studentů, absolventů. Poslední kapitola uzavírá celou práci shrnutím a diskuzí nad jejím zpracováním. Součástí práce jsou přílohy – především plakát kampusu UJEP jako kreativního prostoru, a dále prezentace autorova uvažovaného projektu - kreativního prostoru jako modelového příkladu zasazeného do konkrétního prostředí.

0.5 METODY ZPRACOVÁNÍ, ZDROJE A LIMITY VÝZKUMU Zpracování diplomové práce odpovídá jejímu zadání. Využity jsou teoretické poznatky z prostudovaných zdrojů, i praktické vlastní, nebo zprostředkované zkušenosti. Využito bylo interpretace a deskripce, vzhledem k množství dat bylo následně přistoupeno k analýze, komparaci a syntéze. Praktickou část tvoří především dotazníková šetření, expertní rozhovory nebo semi-strukturované diskuze. Vzhledem ke zpracovávanému tématu je nutné čerpat ze zahraničních zdrojů, přestože moderní koncepty pronikly i mezi akademickou elitu v Česku. Během práce bylo využito děl předních odborníků, mnohdy i samotných zakladatelů a tvůrců nových směrů. S pojmy kreativní město přišel na konci 90. let Charles Landry, urbanista a lektor působící v Londýně, jehož myšlenky jsou široce šířeny skrze mezinárodní síť Creative Cities pod správou organizace British Council. Richard Florida, profesor na MIT, se po vydání knihy The Rise of Creative Class stal poradcem a žádaným lídrem pro globální značky jako BMW, IBM, Urban Land Institut a další. John Howkins, jakožto hostující profesor na Shanghai School of Creativity, je expertem na poli kreativního průmyslu. Na české akademické půdě vyčnívá především „ostravská škola“ s dvojicí Petr Rumpel a Ondřej Slach na VŠB-TUO, kteří se zabývají kreativním průmyslem a měkkými faktory rozvoje regionů s výzkumnou aplikací přímo v Ostravě. UJEP má na poli kreativních konceptů v regionálním rozvoji zastoupení díky Jaroslavu Koutskému na domovské FSE. Dále lze zmínit i spolupráci P. Rumpela a J. Ježka ze Západočeské univerzity v Plzni věnujícího se marketingu a managementu měst a obcí. Na Slovensku je nejznámějším „hlasatelem kreativity“ Zora Jaurová, v současné době také kreativní ředitelka projektu Košice 2013, který spadá do sítě Evropských hlavních měst kultury. Za realizaci těchto konceptů v sektoru veřejné správy a samosprávy v Česku lze považovat především kandidaturu Ostravy a Plzně o titul Evropského hlavního města kultury. Výrazný vliv na rozvoj a propagaci mělo i české zastoupení British Council se svou hrou The Future City Game a nezisková organizace ProCulture. Diskuze významu a vývoje kampusů je široce zkoumána především v USA, a to vzhledem ke svébytnosti a pojetí těchto prostorů jako samostatných funkčních jednotek. V evropských zemích je na kampusy nahlíženo spíše jako na prostory s historickým odkazem, či na areály spojující vzdělávání s vědou, výzkumem a jeho komercializací. K pochopení této problematiky pomohly exkurze na univerzitní půdu České zemědělské univerzity v Praze, či Masarykovy univerzity v Brně. Teoretické poznatky týkající se města Ústí nad Labem a kampusu UJEP z vnitřních zdrojů (webové stránky, strategické a programové dokumenty, výstupy z konferencí apod.) mohou být obohaceny díky pětiletému studiu na místní univerzitě. Dotazníkového šetření se zúčastnili studenti celkem 4 fakult UJEP (PřF, FSE, PF, FŽP), celkový počet správně vyplněných a vyhodnocených dotazníků byl 98. Semi-strukturované rozhovory byly využity pro diskuzi se studenty UJEP, kteří při studijním pobytu v rámci programu Erasmus navštívili významné zahraniční univerzity. Expertní řízené rozhovory byly uskutečněny

s prorektorem pro rozvoj a informatizaci doc. Švecem, současným rektorem univerzity prof. Wokounem i jeho předchůdci, doc. Ritschelovou a doc. Havlem. Kampusový areál UJEP je důležitou rozvojovou plochou pro město, dotázán byl proto i odbor strategického rozvoje. Důležitým zdrojem informací jsou i vlastní zkušenosti, především z renomované realitní kanceláře „SW“ soustředící se na výjimečné developerské projekty (komerční/rezidenční) v Praze a spolupracující s architektonickými, uměleckými studii i marketingovými agenturami. Dále byly využity poznatky z účasti na mezinárodní konferenci o měkkých faktorech regionálního rozvoje konané v létě 2010 v Ostravě, či diskuze a mítinky v rámci evropského projektu COBRAMAN, do kterého je zapojeno město Ústí nad Labem. Během zpracování diplomové práce bylo naráženo na problém rozsahu a zaměření. Závěrečná vysokoškolská práce na podobné téma nebyla dosud na UJEP zpracována, na ostatních VŠ není autorovi rovněž známa. Důvodem je jednak nově nastoupený trend / koncept v regionálním rozvoji (kreativita), jednak historická ne-existence kompaktních univerzitních areálů v českých poměrech (výjimkou je ČZU v Praze), či snad donedávna slabé vnímání univerzitních kampusů jako základních rozvojových ploch měst a faktorů konkurenceschopnosti.

1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A SOUČASNÉ KONCEPTY 1.1 TEORIE ROZVOJE A ÚPADKU REGIONŮ Cílem prvních konceptů rozvoje regionů (Weber, Hotelling, Christaller, Lösch) bylo vymezení lokalizačních faktorů pro některé ekonomické aktivity a následně vysvětlení uspořádání ekonomiky v prostoru. Samotnému rozhodování firem se věnoval Weber (1928) definující lokalizační faktory, hledající optimální lokalizaci podniků. Je autorem tzv. aglomeračních úspor, které vznikají díky existenci více subjektů na jednom místě. Mezi hlavní aglomerační úspory vymezil sdílení pracovního trhu, šíření technologií mezi firmami a společné využívání specializované infrastruktury. (Blažek, Uhlíř 2002) Na aglomerační výhody navazuje během 80. let v USA ekonom Porter a Krugman diskutující specializaci a konkurenční výhodu, a to právě jako výsledek aglomeračních procesů. Zmiňována je především koncentrace kvalifikované a specializované pracovní síly, spirálovitý efekt vzájemně se posilujících inovací, provázanost aktérů při vykonávání svých ekonomických aktivity. Výsledkem těchto procesů je utváření specifických lokalit a regionů orientovaných na určitou ekonomickou aktivitu nebo průmyslový obor. Ukázalo se, že subjekty i přes konkurenční chování v liberálním trhu jsou při snaze maximalizovat zisky nuceny spolupracovat. (Perry, McCan In Rowe 2009) Aglomerační efekty a budování specializovaných okrsků zasáhlo i evropský kontinent, a to skrze práce italských teoretiků regionálních věd. Brusco, Bagnasco a Becattini věnující se fenoménu „třetí Itálie“ proložil výše uvedený koncept do regionu Toskánska, EmiliaRomagna a Veneta a zdůraznil specifické podmínky: pospolitost místních komunit, pocit sounáležitosti a důvěry ústící ve vznik vysokého počtu malých a velmi malých vzájemně kooperujících rodinných firem. Specializace firem s sebou přinesla vzájemnou mezipodnikovou závislost a bezpodmínečná důležitost sítí mezi mikro-firmami se následně uplatnila při vysvětlování náhlého úspěchu několika high-tech ostrůvků, např. Bádensko - Württembersko v Německu, Lyon ve Francii, nebo Silicon Valley v Kalifornii, či technopole kolem Route 128 v Bostonu. Faktor vzájemné důvěry se podařilo částečně prokázat i na příkladu fungování trhu práce, kde neformální diskuze mezi známými doplňuje služby specializovaných personálních firem. (Blažek, Uhlíř 2002) Formální i neformální sítě a jejich kvalita se dnes stávají vlastním mechanismem pro fungování trhu. Každý subjekt je zapojen určitou hloubkou a šířkou (tj. míra zakořenění) do celého systému, což určuje jeho možnosti a pozici ve struktuře. Vysoká míra zakořenění je předpokladem pro efektivní fungování jednotky. V průběhu 90. let se častěji diskutují vzájemné vztahy, role osobních kontaktů, důvěra mezi obchodními partnery. „Network paradigm“ jakožto institucionální přístup k problematice regionálního rozvoje je považován za hlavní paradigma úspěšného rozvoje a růstu regionů. (Rumpel, Slach, Koutský 2008) Koncem 20. století je výslednou teorií „teorie učících se regionů“ a shoda, že rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti je schopnost nacházet nová řešení, v důsledku poté

vytvářet příhodné klima generující inovace. Jelikož ty nevznikají izolovaně, vztahy a atmosféra v sociálně-kulturní rovině spolu se specializovanou technickou infrastrukturou (univerzity, podnikatelské inkubátory, výzkumná centra) jsou základní proměnou budoucího úspěchu. Empirické analýzy a průkaznost těchto koncepcí mají však mnoho nedostatků – hlavním důvodem je především jejich složitá až nemožná kvantifikovatelnou, či matematicko-statistické objasnění některých jevů. Diskutován je v současné době stále více význam a přenos nekodifikovaných znalostí, které je možno získat pouze každodenní spoluúčastí aktérů na projektu, vzájemnou fyzickou blízkostí a osobním setkáváním. Právě tyto tacitní, složitě přenositelné vědomosti jsou zřejmě hlavní konkurenční a specifickou lokálně vázanou výhodou, podle některých tzv. kolektivní entitou svázanou s procesem socializace na daném místě. Cílem regionů by tedy mělo být nalezení těch jedinečností, které jsou vázány v jeho území, a tato vztahová aktiva vnitrně rozvíjet. Sociální geografie je nucena blíže přistoupit k samotné psychické podstatě chování jedinců jako společenských organismů, a navíc zohledňovat problematiku moci, médií a dalších alternativních vlivů / jevů. (Rutten, Boekema 2007, Blažek, Uhlíř 2002). Nutné je uvést i teorie a procesy, které si všímají negativních efektů. Jejich praktické zrcadlení najdeme především u případových studií věnujících se restrukturalizaci (tj. ekonomické, ale i sociální transformaci často doprovázené vizuálními změnami fyzického prostoru) starých průmyslových regionů. V obecné ekonomické rovině jsou příčiny úpadku dříve silných průmyslových regionu vysvětlovány skrze přechod společnosti z období fordismu (produktivita, plánování, vertikální struktura při vývoji a produkci) do fáze postfordismu (horizontální forma spolupráce mezi firmami, flexibilita, specializace). Na regionální úrovni je ztráta konkurenceschopnosti zmíněných územních jednotek předkládána na konceptu lock-in, endogenním přístupu institucionální povahy. Funkční podoba lock-inu poukazuje na negativní zpětné vazby zasíťování podniků (malé firmy se orientují na velké společnosti, které profitují v různě dlouhém období ze svého monopolního postavení), kognitivní lock-in se zabývá omezujícím psychologickým a myšlenkovým vnímáním regionu samotnými aktéry (uvažování ve stylu „tak to bylo a proto to tak bude, nejde s tím nic dělat“). Třetí a poslední úrovní lock-inu je úroveň politická, poukazující na efekty „sebeudržujících“ koalic a společenství místních elit (politických, ekonomických ad.). Původně efektivní systém vztahů, výroby a infrastruktury se spolu s tamní atmosférou stává pastí pro vznik inovací a dosažení nutných změn na trhu. (Rumpel, Slach, Koutský 2008) 1.1.1 MĚKKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY S vývojem teorií regionálního rozvoje, posunu exogenně orientovaných politik směrem k endogenním, ale i s ekonomickými změnami (rostoucí význam terciérů, kvartéru a kvintéru) se výrazněji diskutují tzv. měkké lokalizační faktory. Vzhledem k výrazné mladosti této problematiky dosud neexistuje shoda a jejich jasné vymezení napříč akademickou i odbornou sférou. Mezi uznávané práce věnující se charakteristikám tvrdých a měkkých faktorů lze považovat dle Rumpela, Slacha, Koutského (2008) díla německé školy. Odborná veřejnost

pracuje s konceptem děleným do třech sektorů: kalkulovatelné tvrdé lokalizační faktory, nekalkulovatelné měkké podnikatelské lokalizační faktory (mající vliv na přilákání / udržení podnikatelů a firem) a měkké individuální lokalizační faktory (mající vliv na obecnou kvalitu života, spokojenost, výrazná je osobní preference „účinkujícího“). Angloamerická literatura operuje s těmito měkkými faktory v širším pojetí skrze tzv. amenities, z toho důvodu se zorný úhel posouvá více ke vztahu lidé – prostředí (pracovní i veřejné) sledovaném např. Floridou (2002). Autorem, který si všímá důležitosti měkkých faktorů na podnikové úrovni, je Porter a jeho diamant klastru. (www.czechinvest.org, Porter 1998) Tvrdé lokalizační faktory zahrnují nejznámější, statisticky prokazatelné, dobře ověřitelné proměnné: dostupnost kvalifikované pracovní síly, disponibilita ploch a jejich ceny, nákladová / časová dostupnost na cílový trh. Měkké podnikatelské faktory jsou dnes široce sledovány největšími poradenskými, či auditorskými společnostmi (PWC, E&Y, Deloitte, KPMG). Tyto faktory, které odhalují investiční klima regionu / města, jsou sledovány skrze expertní rozhovory, dotazníková šetření, kde je sledována především kvalita institucí, image a vztahy mezi podniky, pověst místních elit, flexibilita a vstřícnost veřejného sektoru, úroveň spolupráce mezi hlavními aktéry, význam a pozice lokality / města v rámci regionu, či daného průmyslového odvětví. Při šetřeních jsou odhalovány mnohdy skryté faktory, které rozhodují o lokalizacích, zohledňují vztahy mezi elitami a vůdčími osobnostmi. (www.pwc.com) Měkké individuální faktory zohledňují kvalitu a vzhled veřejných prostor, možnosti dalšího vzdělávání a osobního růstu, neformální kontakty v místě, dostupnost atraktivních lokalit a jejich výjimečnost, atmosféru a běh událostí ve městě, každodenní „šum“ i plánované slavnosti, postoje a názorové proudy spoluobčanů. V obecné rovině se zde soustředíme na kvalitu života dle mínění určitých cílových skupin. (např. Bednář, Koutský, Olšová, Slach 2009)

1.2 RESTRUKTURALIZACE STARÝCH PRŮMYSLOVÝCH REGIONŮ Starý průmyslový region představuje specifický typ problémového regionu vyznačující se silnou průmyslovou tradicí a následnou neschopností přizpůsobit se post-fordistickému výrobnímu postupu. Pro region je typická oborová monostruktura s několika málo dominantními podniky, zastaralá technická infrastruktura, zděděná dopravní orientace na železniční a lodní dopravu, rostoucí výskyt brownfields, vysoká nezaměstnanost (způsobená krizí dříve dominujícího průmyslu, místní lidské zdroje nedisponují schopnostmi a vědomostmi žádanými vyspělými technickými obory), tzv. brain-drain (odchod vysoce vzdělaných osob), a negativním image. Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů je dle současné praxe vedena skrze proces deindustrializace, tj. omezení až likvidaci tradičních průmyslů (hornictví, metalurgie), přeorientování se na progresivní průmyslové obory a paralelní rozvoj aktivit v terciéru, kvartéru a kvintéru. Fyzická rekonstrukce se dotýká především brownfieldových areálů, které se stávají prestižními místy, novými zónami rozvoje, či obecného zlepšení životního prostředí (kvalita ovzduší, vod). V sociální oblasti dochází k výrazným změnám spojeným s prostorovým schématem ve městě (gentrifikace, pozastavení odchodu mladých vzdělaných lidí z města). Adaptace regionu na dráhu konkurenceschopnosti je vedena skrze vykombinování globálních trendů a místních tradic. Region „třetí Itálie“ s tradicí v textilním průmyslu dnes udává trendy v módě a konfekci, aktéři v Porůří mýtus těžkého průmyslu dokázali proložit do prezentování industriální kultury jako specifického produktu v cestovním ruchu. (Koutský 2011) Do diskuze o znovunastartování rozvoje těchto regionů se pak problematika vrací k teorii „učících se regionů“ a regionálním inovačním systémům. RIS (nebo také triple-helix) představují síť mezi podniky, správou a vědou / výzkumem, která je schopna generovat specifické lokální znalosti a průběžně je aktualizovat (inovovat). Ty se následně stávají konkurenční výhodou a lokalizačním faktorem příchodu investorů, nebo vzniku nových podniků. Postižené a zaostalé regiony mají ale nedostatečnou institucionální kapacitu, slabé vazby, nedostatek podnikatelských zdrojů, slabou vědeckou základnu, výrazná je dále znalostní propast mezi vědeckými výsledky a využívanými technologiemi. V konečném důsledku proto mají omezenou schopnost zachytit trendy přicházející zvenku (snížený zájem investorů), i generovat specifické konkurenční znalosti/výhody (slabý potenciál endogenního rozvoje). (Beneworth, Hospers 2006) Druhým vývojovým směrem se jeví atrakce kreativní třídy (Florida 2002, Landry 2006, Koutský 2011), jako generátoru změn a usměrňovatele rozvoje. Využití strategie je však pro staré průmyslové regiony složitá, neboť v konkurenci s globálními a nadregionálními centry nedisponují celkovou kvalitou prostředí (nabídka volnočasových atraktivit, stimulující veřejná prostranství, dobré podmínky pro bydlení). Třetí možnou volbou je tzv. „place branding“ jedinečnosti industriálního prostředí – poukázání na minulou lidskou činnost, symbolizaci předešlých úspěchů a dominance, „mýtizace“ atmosféry a dění.

1.3 PODNIKAJÍCÍ MĚSTO A JEHO MARKETING Základním hybným, praxí prověřeným mechanismem podmiňující proces obnovy a rekonstrukce je tzv. entrepreneurial turn (příklon k principům fungujících v podnikatelském sektoru), a public-private-partnership (partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem). Tzv. „Entrepreneurial city“ je město, které upřednostňuje roli privátního sektoru před sektorem veřejným, podporuje střední třídu, klade důraz na kulturní agendu, rozvoj a růst vede skrze endogenní přístup, orientuje se na klíčové hráče, při rozhodování dbá na zapojení místních subjektů, při propagaci široce využívá marketing. Koncept „podnikajícího města“ se široce rozvinul v západní Evropě, a to právě při řešení procesně a finančně složitých prací v oblasti regenerace a revitalizace veřejných ploch. Ozdravný proces dal v průběhu 30 let teorie a praxe vytvořit vlastním organizačním mechanismům a propagaci. (Goldsmith 1999) Na úrovni managementu, jakožto zrcadlové měkké formy strategického plánování, má vysoký význam role partnerství. Jde o dobrovolnou, předem právně nevázanou spolupráci důležitých aktérů města formou bottom – up, tedy důraz je kladen na udržování vzájemné důvěry, cyklické aktualizace postupů a výsledků. Smyslem konceptu, kdy spolu jedná úzká skupina vlivných lidí (místní elity) při koordinaci s odbornými instituty a experty, velmi často při neformálních sezeních, je zajistit vyšší míru flexibility, zrychlení procesů a efektivnější využívání (mobilizaci) vlastních zdrojů. Specifikem tohoto participativního systému je neustálá změna pozic mezi subjekty při řešení daného projektu. (Wokoun 2008) V obdobné rovině lze hovořit i o dalším moderním konceptu „městském marketingu“ (anglické materiály, například CEOs (2006), hovoří o „brand positioning“, „brand image“, „brand identity“). Marketingový směr chápe cílové území jako exkluzivní produkt, vnější i vnitřní aktéry jako potenciální zákazníky. Během vlastní činnosti je poukazováno na přednosti a specifika regionu jako konkurenční výhodu, snaha je vedena směrem k uspokojení a sladění potřeb místních subjektů, ale i rozvoji jejich možností a potenciálu. Při propagaci dochází k zesílení významu identity a image destinace. Z toho důvodu nejsou „prodávány“ pouze fyzické statky (objekty, plochy), ale i kultura (události, atmosféra, vztahy lidí ve městě). Pozornost je výrazně směřována k marketingové komunikaci a průzkumům trhu. (Ježek 2007, Rumpel 2002, Ježek, Rumpel, Slach 2007) V obou dvou systémech je zřetelně vidět změna v myšlení a chápaní rozvoje měst a regionů. Prvním rozdílem oproti klasickému plánování a strategickému řízení je orientace směrem „zevnitř – ven“, kdy nejprve dochází k mobilizaci a využití místního potenciálu. Následně po dosažení kritických hodnot se zacílení přenáší i na vnější potenciální aktéry (nové investory, nové obyvatele). Druhým rozdílem je organizační schéma, do procesu je zapojována široká veřejnost, voleny jsou alternativní způsoby jednání (sezení u kulatého stolu, přizvání expertů, spoluřízení apod.).

Tzv. „kreativní koncept pro středně velká města“ diskutuje ve své studii i Kunzmann (rok neuveden), kde charakterizuje jednak jejich jedinečné znaky a následně formuluje vhodnou strategii při zohlednění konkurenčního boje s metropolemi. Opět je zmiňována kulturní tradice a lokální identita, specifická ekonomická strukturu, jejíž páteří jsou rodinné firmy, potenciál rozvíjet neformální komunikační kanály a vytvářet tak vhodnou atmosféru pro tok tacitních, místně jedinečných znalostí. Populační velikost města nabízí dobrý kompromis mezi „urbánní anonymitou“ a „občanskou sounáležitostí“, rovněž umožňuje funkční propojení městských a příměstských až rurálních prvků krajiny. Pro udržení mladé populace ve městě je nutné její zapojení do projektů (komunitní plánování), k vytváření lokální identity využít místní média, jako konkurenční výhodu lze uvažovat i formování sub-regionálních partnerství a provázání místních podniků a organizací).

1.4 KREATIVNÍ MĚSTO, KVALITA MÍSTA PRO ŽIVOT Pojem kreativní město není v Landryho podání (2006, 2008) primárně spojován s kreativním nebo kulturním průmyslem, ačkoli tyto sektory hrají významnou roli. „Kreativní – tvořivé“ je zde vnímáno spíše jako schopnost řešit problémy, vypořádat se s překážkami, které brzdí rozvoj. Kreativní města se zabývají vytvářením vhodné atmosféry a podmínek, které aktivizují jejich obyvatele k vlastní komunitní činnosti, stimulují rozvoj místních podniků. Místní subjekty nevnímá tento směr jako „spotřebitele“, nýbrž jako iniciátory, tvůrce a uživatele. Urbanisté a subjekty zapojené do prostorového rozvoje (u nás tento rozměr prakticky chybí, hovoříme o územním plánování a regionálním rozvoji) jsou nuceni přemýšlet v podobě „jak se budou díky nové iniciativě lidé cítit, jak daný projekt ovlivní jejich chování ve městě“. Vyzývá ke kombinaci kritických expertních znalostí s názory místních amatérů – uživatelů žijících v mikro-lokální realitě, k porušování zažitých vzorců. Varuje a zpochybňuje ideální koncepci kreativního města. Kreativní kapitál se skrývá v samotných lidech, kteří ve městech žijí. Kreativita jako proces (nikoli výsledek) spočívá v originálním využívání místních zdrojů. Kultura (Centrum pro komunitní práci 2010) není standardně vnímána jako seznam akcí, festivalů, výběr muzeí či historické dědictví, nýbrž jako atmosféra, chování lidí ve veřejném prostoru, jako vzájemné jednání důležitých subjektů, způsob prožívání každodenního volného času. Díky tomuto náhledu se kultura dostává do středu zájmu komunitní politiky s nutnou participací místní občanské společnosti na dění ve městech. Kreativní řešení měst se dnes setkává s několika negativními konotacemi. 21. století si zvyklo veškeré novinky nazývat „kreativní“. Globalizační tlaky standardizují urbánní a architektonická řešení, dochází ke slepému kopírování trendů bez zachycení a zohlednění místních specifik. Velmi dobrá varování nabídli experti během panelové diskuze na téma „Kreativní město“. Bianchini nazývá ikoničnost budov jako přehmat doby, Ghilardi varuje před vytvářením pseudokultury a znovu zdůrazňuje nad nutností sledovat místní komunity. Carta tvrdí, že kreativní město první generace (atraktivní pro kreativní třídu dle Floridova konceptu) i druhé generace (vhodné pro lákání kreativních průmyslů) by měly být překonány verzí 3.0 – tj. městem, které si vybírá a filtruje pro účely nových řešení urbánních problémů, nových schémat politik a nových městských prostorů. (www.forumforcreativeeurope.cz) Vstupním a výstupním parametry ke zhodnocení kreativity a jejího dopadu se zatím jako jedna z možností ukazuje hodnocení kvality místa pro život (tzv. Quality of place). Za kvalitní místo lze označit takové prostory, města a regiony, která jsou žádaná a zvažovaná v myslích obyvatel jako ideální místa pro práci, bydlení i zábavu. Floridova práce „Who´s your city“ (2008) vnáší do diskuze o kvalitě míst aktualizovaný pohled, který definuje kvalitu prostředí skrze úroveň spokojenosti místních obyvatel (uživatelů). Nalezení mikro-lokality / města, které nás činí šťastnými, nám umožňuje naplnit vlastní potenciál a rozvinout svoje schopnosti. Pakliže máme dostatečný prostor i pro objevení správného životního partnera, kolegů a přátel, vnímáme místa jako „pro nás

vhodná, s atributy pro náš další úspěšný život“. Místa, kde žijeme, pracujeme a trávíme volný čas, jsou odrazem naší osobnosti, hodnot i cílů. Ve svém životě tedy děláme tři nejdůležitější rozhodnutí: 1. Kde budeme žít? 2. Co budeme dělat? 3. Koho budeme mít kolem sebe? – středobodem je právě faktor „kde“, který vymezuje faktor „s kým“ a faktor „co a jak“. Současné výzkumy týkající se spokojenosti s místy, kde žijeme, vykazují důležitost několika proměnných. První skupinu lze charakterizovat jako „spokojenost s místní komunitou“ – tj. odpovídající nabídkou pracovních příležitostí, uplatnění absolventů, podmínky pro podnikatele, umělce a vědeckou obec, bezpečnost na ulicích. Druhá skupina je založena na vizuální kvalitě a estetice místa – všímá si pestrosti architektury, uspořádání a řešení parků a náměstí, pěších zón, stezek pro cyklisty, bruslaře, „pískaře“. Do třetí skupiny lze pak zahrnout dostupnost bydlení, kvalitu veřejné dopravy a dopravní řešení uvnitř města, dosažitelnost zdravotní péče a jiných základních služeb. Jednotlivým faktorům není ale dána totožná váha, o důležitosti vypovídá tzv. Floridova pyramida, jež je uzpůsobenou alternativou k Maslowově pyramidě hodnot. Základ tvoří „příležitosti a bezpečnost“ (tj. pracovní uplatnění, bezpečnost nad nimi jsou „základní služby (dostupnost bydlení, veřejných služeb, dopravní situace a veřejná doprava, správa, školy). Střed patří „kvalitě vedení“ (důvěra v místní politiky a elity, možnost být vyslyšen v rámci komunitního plánování) a „hodnotám v místní komunitě“ (prostor pro sebevyjádření, vzájemná důvěra mezi lidmi, mentalita, postoje apod.) Na samém vrcholu je „vizuální podoba místa“ (image města, urbanistické řešení, architektura, atraktivní volná prostranství).

1.5 KREATIVNÍ TŘÍDA A ABSOLVENTI VŠ JAKO FAKTOR ROZVOJE Za otce kreativní třídy je označován Richard Florida, a to na základě své stěžejní práce „The Rise of Creative Class“ (2002). Novou sociální skupinu (tedy kreativní třídu) definuje skrze formu jejich ekonomického přínosu do produktů a služeb. V zásadě se jedná o dvě složky: super-kreativní jádro se zaměřuje na vývoj nových forem, systémů, produktů (zahrnuje vědce, inženýry, IT odborníky, ale i spisovatele, herce, architekty). Kreativní profesionálové patří do druhé sub-skupiny, kde stojí na vrcholu svých vlastních oborů a přicházejí s novými postupy a řešeními problémů (zastoupeni jsou v oborech práva, lékařství, obchodu, finančnictví). Znakem kreativní třídy jsou totožné sociálně-kulturní preference a výrazné změny v systému hodnot a postojů. Svou profesní činnost zakládají na vyjádření vlastní identity a osobnostním rozvoji. Potřebují dostatek volnosti, prostor pro vlastní směr tvorby a často odmítají tradiční normy, obecné zvyklosti a pravidla. V pracovních úkolech hledají především výzvy a ověřují si tak hranice svých schopností. Velmi citliví jsou na otázky inspirace, stimulace a motivace. Přejí si být obklopováni úspěšnými, ambiciózními lidmi, a to z různých oborů a činností – kontakt s nimi jim přináší zkušenosti a zážitky, které upřednostňují před materiálními statky. Se změnou životních hodnot a postojů dochází v souběhu i ke změnám životního stylu a cyklu. Dnes „kreativní třída“ již neuvažuje způsobem, že bude celý život pracovat pro jednu firmu. Její členové jsou ochotni pracovat pro více firem, současně na více projektech. Dávají přednost horizontálnímu posunu, před vertikálním, neboť svoje pole působnosti chtějí poznat ze všech úhlů, netíhnout k myšlenkám stát v čele společnosti. Kreativci chtějí být spíše aktivním účastníkem, než pouhým divákem. Pouliční kultura s sebou přinesla rozkvět života kaváren, barů, galerií, music barů, klubů. Tyto prostory jsou arénou, kde kreativní třída nejen odpočívá, ale stává se spolutvůrci a spoluautory. Vyžadován je dále prostor pro aktivní relaxaci a přednost dostávají outdoorové aktivity jízda na kole, běh, frisbee. Společenství lidí se stává bazálním prostorem, kde se kreativci realizují. Hledají komunity, kde by zvýraznili svou identitu, uplatnili svůj způsob práce. Své kolegy využívají ke konfrontaci vlastních názorů, a proto žádají otevřené, kulturně diverzifikované prostředí. Kreativní třída nemá ráda přísné oddělování práce a volného času, nerozlišuje mezi „doma“ a „v práci“ - tvoří a přemýšlí 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Pracovní činnost, běžné povinnosti a aktivní relaxace se střídají v různých rytmech. Často „žijí“ ve večerních a nočních hodinách, neplatí pro ně rozdělování týdne na pracovní a víkendovou část. Zrcadlení charakteristik kreativní třídy a absolventů vysokých škol lze najít v celoevropských průzkumech vedenými auditorskými společnostmi KPMG a PWC. Více než 2/3 studentů se již během prvního kola výběrového řízení zajímá o vlastní kariérní růst, zároveň ale téměř 90 % nepředpokládá, že u zaměstnavatele setrvají déle než pět let. Během svého pracovního úvazku očekávají zapojení do více projektů, komunikaci napříč odděleními, z hlediska řízení upřednostňují formu „koučingu“ ze strany neformálního zkušeného lídra týmu a každodenní kontakt s vedoucími pracovníky. Ačkoliv

je u současných vysokoškoláků dobře vidět zřetelný důraz na kariérní cíle, 4/5 dotázaných i po zahájení pracovního života uvažuje o vyvážení pracovních povinností a osobních zájmů. Předpokládají tak volnou pracovní dobu během dne i pracovního týdne, za standardní považují částečné úvazky i jiné alternativní formy spolupráce. Špatná atmosféra na pracovišti je ve srovnání s platovým ohodnocením častějším důvodem změny pozice. (www.mpsv.cz, PWC 2008) Mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání (absolventi vysokých škol ve věku 25-34 let) patří dle organizace CEOs for Cities (2005) mezi nejmobilnější skupinu americké populace. V České republice je za nejmobilnější považována kohorta ve věku 20-30 let (Toušek, Ptáček, Polášek 2007), což souvisí s fází rodinného cyklu – svobodný stav, hledání budoucího partnera, touha po cestování, dostatek volného času pro koníčky i kariéru. Z ekonomického pohledu má tato skupina rozhodující podíl při zakládání vlastních podniků, jejich činnost vytváří produkty s vyšší přidanou hodnotou, patří mezi vyšší příjmovou skupinu, zároveň je nejméně postiženou (i postižitelnou) skupinou z hlediska nezaměstnanosti, a to i díky návyku celoživotního vzdělávání. Dle výzkumu provedeného společností PWC v České republice mezi generálními a výkonnými řediteli je nedostatek vhodných kvalifikovaných zaměstnanců hlavním důvodem pro snížení investic do vývoje a inovací i odmítání potenciálních zakázek. Z hlediska samotných absolventů je problémem jejich nižší loajalita a neustálé hledání lepších příležitostí. (www.pwc.cz) 1.5.1 EXPERTNÍ SONDA Vlastní rozhovor s MP o jeho působení na kulturní scéně především ve městě Děčíně ukazuje, nakolik můžeme specifika kreativní třídy uvažovat jako globální, celospolečensky prokazatelné, a snad i uplatnitelné pro rozvoj malých a středních měst ČR. MP je v současné době studentem 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň působí v děčínském kině jako programový manažer. Při studiu na děčínském gymnáziu založil se svým spolužákem studentskou platformu pro filmovou tvorbu pod názvem ŠTOS, která se dočkala celoškolské podpory. Konečným výsledkem byl pod jeho režisérským a producentským vedením za spolupráce ředitele gymnázia, studentů napříč ročníky, pěveckého sboru a několika akademiků film-muzikál „Myšlenky studenta“. Během následujícího roku film získal několik celorepublikových ocenění, byl prezentován na studentské akademii, dočkal se i uvedení do divadelního programu pro širokou veřejnost a promítání v kině. Ačkoli si MP získal přízeň několika významných filmových a divadelních jmen, svou další činnost provázal s tehdejším ředitelem děčínského divadla, kde mohl působit jako asistent režie několika speciálních divadelních projektů. Během této doby docházelo dále k užší spolupráci v edukativní i mimoškolní úrovni mezi divadlem a gymnáziem - v prostorách kina vznikl hudební klub LNG, který následoval vizi náhle uzavřeného studentského hudebního baru, a jehož vedení se ujal rovněž absolvent gymnázia. MP zdůraznil, že „tahle práce ho zkrátka baví a má někdy pocit, že mu snad byla ušita na míru.“. Ačkoli studuje v Praze, jeho pracovní činnost zůstává dle jeho slov ještě spojena

s Děčínem. „Je to pro mě výzva, odejdu ve chvíli, kdy tady splním svoje cíle a představy, ve chvíli, kdy budu schopen předat žezlo dál a bude vše fungovat“ komentuje svou současnou pozici v kině. Jako základní faktor nynějšího úspěchu jmenuje především příznivou atmosféru na gymnáziu, nepsanou, ale jasně vnímatelnou podporu ze strany jeho tehdejšího vedení. Zájem o divadelní a filmové dění mohl prakticky realizovat díky otevřenosti a specifickým projektům v děčínském divadle, několikaletá spolupráce s ředitelem divadla na více i méně formální úrovni nakonec vyústila v jeho jmenování do vedoucí funkce v kině a klubu LNG. Vedení gymnázia i později rozhodující osoby v divadle vnímaly nejen profesní zájem MP, nýbrž i profesionální schopnosti při řízení festivalu amatérského filmu. Odborníci z kulturní obce i širší veřejnost Děčína znají jméno MP již řadu let – i z toho důvodu není jeho nízký věk vnímán jako překážka, ale většina hledí na další fungování kina s očekáváním.

1.6 PROSTOROVÁ STRUKTURA MĚSTA V KONTEXTU SITUOVÁNÍ KREATIVCŮ Prostorová struktura města byla poprvé uceleně studována ve 20. letech 20. století v rámci sociální ekologie. Burges v roce 1925 publikoval model města o soustředných prstencových zónách, v roce 1939 reagoval na nedostatky Hoyt se sektorovým modelem, reflektující především dopravní tepny. Z roku 1945 pochází model více jader od dvojice Harris – Ullman, který byl odrazem diferenciace společnosti, specializace ekonomických aktivit a nutnosti uspokojovat nové vztahy jádro - zázemí. Po konci 2. sv. války došlo k rozdělení chicagské školy na tři směry. Sociálně-kulturní směr je zastoupen teorií symbolických hodnot - autorem je W. Firey vyzdvihující hodnoty jako historie, módnost, identita. V rámci analytického směru byl vytvořen konvergenční model Andersona a Egelanda, kteří syntetizovali předchozí 3 klasické teorie. Rodinný status nejlépe charakterizoval Burgesův model, ekonomický status odpovídal Hoytovým sektorům, etnická skupiny vytvářely homogenní shluky. Globální ekonomické změny přinesly na konci 80. let Whiteův model města 21. století, vykazující vyšší míru složitosti a nově zahrnující enklávy elit, shluky minorit, zóny stagnace – tj. kombinace zón a jader. Saunders později diskutuje město jako sociální jednotku zasazenou v hmotném prostředí, vyvíjející se na základě historického dědictví a zdůrazňuje biotické stanovisko – tedy hledáme ty, které vidíme jako sobě blízké. Van Kempen kriticky poukazuje na nové prostorové uspořádání vykazující prvky zesílených hranic mezi jednotlivými čtvrtěmi, jejich diferenciace, totalizace a uzavíraní mezi okolím, přesto někdy i v rozsahu několika mála bloků. (Musil 1967, Maškarinec 2006, Semelová 2008) Světově uznávaným odborníkem zabývající se kreativním průmyslem je Howkins (2007). V rámci kreativní ekonomiky vymezuje tři sektory: autorsko-právní průmysl, patenty a registrační známky a design. Mezi relevantní průmysly zmiňuje především vědu a výzkum, vydavatelství, softwarové inženýrství, média, design, hudbu a film, reklamu, architekturu, umění a módu. V širším pojetí definuje Scott (rok neuveden) tzv. „kulturní ekonomiku“ jako skupinu sektorů / oborů, která nabízí své produkty a služby jako nástroje zábavy, komunikace, sebe-kultivace. Do kulturního průmyslu je nutno zahrnout instituce podob muzeí, galerií, divadlem, ale i kulturně-zábavné akce (festivaly, přehlídky). Velmi blízko stojí k diskutované problematice „ekonomika zážitků“, která jako svůj produkt nabízí emoce, zážitky a zahrnuje tak i obory spojené s cestováním, poznáváním odlišných životních stylů, kultur, lidí, názorů apod. Z hlediska prostorové lokalizace patří kreativní průmysl a doprovodné služby k těm nejnáročnějším. Široce využívají urbanizačních efektů, jsou závislé na každodenním obohacování nejnovějšími trendy, čerpají z vizuálních i sociálně-kulturních stimulů. Z těchto důvodů jsou koncentrovány ve specifických prostorech, čímž dochází k efektu shluků. Důvodem tohoto prostorového procesu jsou dle Slacha (2008) aglomerační výhody. Blízkost dodavatelů a partnerů usnadňuje vznik sítí a neobchodovatelných vazeb. Možné je kombinování pracovních a důvěrných vztahů, kde se kontakty samovolně rozšiřují a vznikají tak nové prostory pro spolupráce. Jelikož produkty kreativního průmyslu musí být vyvíjeny v těsné spolupráci se zákazníkem, prostorová blízkost umožňuje vysokou frekvenci bezprostředního kontaktu. Právě tento kontakt umožňuje

pochopení a naučení tacitních, nekodifikovatelných znalostí a postupů. Blízkost a možnost být každý den „součástí týmu, v běhu událostí“ vytváří efekt tzv. „znalostních spillovers“. Obchodní, vědecká nebo umělecká tajemství jsou „ve vzduchu“, stávají se dostupná všem, kteří jsou součástí. Možnost „vidět, slyšet a cítit“ umožňuje efektivnější přenos novinek, trendů, nápadů a jejich neustále obohacování. Při zohlednění kreativní úrovně prostředí se hovoří o lokálním „chvění / vibraci“ (tzv. local buzz). Kreativní obory a služby jsou citlivé na otázky image a atmosféry, která je důležitou ingrediencí a katalyzátorem při jejich práci, z toho důvodu je pocit „být na tom správném místě“ stěžejní. V zásadě se jedná o výsledek formálních i neformální kontaktů, plánovaných i náhodných setkání, a dalších informačních toků do podoby nepsaných zvyků, ustálených společenských hodnot či postojů. Prostor je vnímán jako organický celek vytvořený každodenními vztahy, ukotven ve fyzickém prostředí. Ačkoli je inovace / kreativita mentálním výsledek, často je stimulována skrze fyzické prostředí - hovoříme o efektu „Look&Feel“. (Florida 2008, Curris, Williams 2009) Fyzickou podobu lokality zahrnuje do diskuze i Drake (2003), který poukazuje na vzájemnou vazbu sociálního klimatu s fyzickým rámcem čtvrtí a měst. Lidé z kreativních oborů si prostor kolem sebe velmi subjektivně „personalizují“. Lokalita pro ně působí jako vizuálně-materiální stimul, kdy příkladem umělecká scéna odráží elementy domovské lokality, produkty získávají typickou podobu a rysy pro konkrétní místa (berlínský street art, new yorské loftové bydlení, skandinávská moderní architektura). Některé obory využívají místní tradice a světový ohlas kulturně-společenských akcí jako katalyzátor a marketingový nástroj (festival Love parade, vídeňské koncertní víkendy, milánský týden módy). Tvorba umělců čerpající z tzv. „mystérie prostředí“ využívá příležitost oživit, nebo ukázat obraz města, a následně ho „prodat“. Uznávaní urbanisté (Hall, Landry 2006) dnes ukazují, že jsou to převážně umělci, počítačoví inženýři, marketingové agentury, mediální společnosti, architektonická studia a ateliéry, kteří jsou hlavními uživateli nově zrekonstruovaných objektů v dříve upadajících čtvrtí. Z prostorového hlediska se jedná o prstenec vnitřního města industriálního nebo smíšeného (mixed-used) charakteru. Faktorů zájmu výše uvedených skupin o tyto městské prostory je několik. Jedním z hlavních je blízkost centra, vynikající dopravní dostupnost ke všem veřejným službám. Bydlení i komerční plochy v deprivovaných zónách jsou správou města, či soukromníky zároveň nabízeny za ceny a nájem o řad nižší. Tvůrčí ambiciózní mladí lidé vsází na blízkost a soužití se sobě podobnými. Jsou ochotni (spíše nuceni) spolupracovat na velmi malých prostorech, bydlet i tvořit v jednom a tom samém prostředí. Volné prostory mohou koncipovat dle svých konkrétních potřeb, a to z důvodů neexistence nebo velmi malé stavební regulace. Důležitou roli hraje i historický odkaz místa a skrytý potenciál architektonické kvality, který mnohé z budov mají. Začínající podnikatelé se jasně se vymezují vůči zaběhlým, stabilním lídrům na daném trhu a vytvářejí vlastní prostorové enklávy. (Kunzman 2001, Landry 2006) Významnou prací je v tomto ohledu studie prostorového rozložení kreativního průmyslu a služeb v industriálním městě. Pod vedením Ralfa Eberta (2010) došlo k vytvoření typologie

kreativních prostor a nastínění jejich rozvojového potenciálu. Centrum ovládají mezinárodní společnosti, jsou zde situovány nejvýznamnější památky, bohatě rozvinutý je zde sektor kulturních služeb a volnočasových aktivit. Z toho důvodu je nejdůležitější vyvážit ekonomické nároky podnikajících subjektů spolu s požadavky místního obyvatelstva – zcela zásadní se ve velkých městech jeví udržení funkce bydlení. Kulturní čtvrtě, lokalizované ve vnitřním prstenci převážně s tradičním rezidenčním charakterem patří drobným podnikatelům a umělcům. Svoje sídla zde mají tréninková a školící centra orientovaná na oblast kultury, či mediální agentury. Rozvojové koncepty pro tento segment jsou i dnes teprve ve fázi vývoje, jako jistý mechanismus se ukazuje vytváření „co-workingových prostorů (tj. míst pro setkávání a spolupráci). Staré industriální areály dnes přitahují tzv. „urban pioneers“ poskytující alternativní zábavu (kluby, music bary). Urbánní politika dnes tyto lokality vnímá jako experimentální zóny, neformální inkubátory. Čtvrtým typem jsou developerské projekty, které vyžadují vysoký investiční kapitál významných investičních společností, spolupráci s veřejným sektorem. Mnohdy jsou propagované jako vlajkové projekty, představovány na veletrzích a konferencích. 1.6.1 EXPERTNÍ SONDA Na příkladu přední softwarové společnosti Minds je dobře vidět výběr lokality a mikrolokality z hlediska ekonomického, sociálního i symbolického/mentálního. Firma působí na poli internetového marketingu se 3 manažery a podpůrným týmem 10 grafiků a programátorů již více než 5 let. Její služby využívají mezinárodní společnosti v oboru logistiky, médií, spotřebního a automobilového průmyslu, dodnes Minds sídlí v paláci Akropolis v Praze na Žižkově. Palác Akropolis se začal stavět pod vedením architekta R. V. Svobody v roce 1927. Sál s restaurací byl situován v suterénu, vyšší patra obývaly movitější rodiny. Původní plány o „velkoměstském divadle“ se nepodařilo naplnit kvůli tehdejším nárokům pražské honorace na lokalizaci, i finančním problémům vázaným na velkou hospodářskou krizi. Do druhé světové války zde fungovalo kino i divadlo, po válce byly prostory využívány jako sklad a jídelna pro dělníky, výrazně se obměnili rezidenti dříve honosných bytů a kanceláří. Od devadesátých let zde probíhá rekonstrukce společenských prostor – konají se zde divadelní představení, menší koncerty alternativního hudebního proudu, funguje divadelní bar, kavárna a restaurace, galerie. Důvodem výběru těchto prostor byla z ekonomického hlediska relativní levnost kancelářských prostor (150-200 m2) v porovnání s dostupností do centra (cca 10 minut na Národní třídu, 5 minut na Masarykovo nádraží). Vnitřní prostory budovy prošly částečnou rekonstrukcí a kanceláře jsou řešeny neformálně-účelové, 4 místnosti s nutnou výpočetní technikou, širokoúhlá obrazovka pro prezentace a stereo. Žádný representativní vzhled konferenční část se skládá ze dvou pohovek. Vedoucí projektů si sem zvou pouze blízké partnery, neboť mezinárodní společnosti je na mítinky zvou do svých luxusních prostor. Vliv na atraktivitu místa pro společnost byla dále dostupnost veřejných otevřených prostranství (3 minuty chůze k parku a Žižkovské věži) i již uvedené společenské prostory (bar, restaurace, koncertní podium, divadlo). Lidé z Minds v kanceláři sedí většinou od 10

hodin do pozdního večera – možnost rychlého odreagování o poschodí níže je ideální variantou, mnohdy se pak ještě vrací do kanceláře a pracují přes noc. Z hlediska image firmy, která se profiluje jako progresivní skupina nezávislých expertů, je situování na pomezí Žižkova a Královských Vinohrad zásadní. Zatímco adresa v blízkosti Vinohrad přidává na prestiži a vážnosti v očích jejich partnerů, genius loci Žižkova ponechává v samotných Minds důraz na vymezení se vůči velkým korporacím.

1.7 VYBRANÉ MECHANISMY V ROZVOJI MĚST 1.7.1 VLAJKOVÉ PROJEKTY Vzhledem ke složitosti a časové náročnosti regeneračních procesů ve městech dala praxe vzniknout „vlajkovým projektům“. Tyto „flagship projekty“ plní funkci nositele vize a jsou hlavním identifikačním prvkem celého procesu změny uvnitř teritoria. Vysoká symbolická hodnota by měla upozornit na měnící se prostředí, účastnícím se subjektům pomáhá k identifikaci s místem. Efekt majáku má za úkol dále zachytit potenciální cílovou skupinu, oslovit investory, zaujmout místní komunity a vysílat signál v podobě atraktivního nově vznikajícího prostoru (např. londýnských Docklands, Hafen City v Hamburku). Pokud budeme na vlajkový projekt nahlížet z pohledu strategického nástroje regionální politiky, je třeba dle Slacha, Boruty (2008) zmínit vysokou rozpočtovou zátěž, složité jednání s participujícími aktéry a procesně-časovou náročnost. Z těchto důvodu je široce využíván v kombinaci s koncepty regionálního marketingu a managementu. Ideální institucionální strukturou zabezpečující efektivní řízení, je tzv. intermediární instituce – tedy pohybující se ve strukturální mezeře. Zásadním aspektem je především vztahová nezávislost, vedoucí instituce by měla plnit roli prostředníka mezi regionálními aktéry, soukromými podniky, samosprávními veřejnými subjekty. Ideálním výsledkem by pak mělo být řízení projektu v podnikatelské formě (viz v předchozích kapitolech „podnikající město“), přesto s veřejnoprávním statutem orgánu a s vybalancováním kooperace mezi „ze zdola“ organizovanými skupinami v totožné horizontální úrovni a „ze shora“ posílanými intervencemi. Vlajkovým projektem, který byl při ročním festivalu Ruhr 2010 slavnostně otevřen, je zrevitalizovaný pivovar, tzv. „Dortmunder U“. Od roku 1926/27, kdy byl průmyslový komplex vystavěn pod vedením architekta Mooga, patří mezi nejvýraznější objekty metropole. Čtyřhranný model ve tvaru „U“ nasazený na střechu o 40 let později, zvýraznil dominantnost a ikoničnost dnes již fungujícího centra pro kulturu a umění. Osmipatrová budova hostí muzeum, prostory pro komunikaci a prezentaci současného umění, ECCE a Centrum pro kulturní vzdělávání. Jednotlivá podlaží využívá fakulta aplikovaných věd a umění dortmundské univerzity i místní technická univerzita, nejvyšší patro nabízí stravovací kapacity, součástí je i konferenční prostor s promítací místností / kinem. (www.dortmunder-u.de) 1.7.2 SPOLEČENSKO-KULTURNÍ UDÁLOSTI Události lokálního, či regionálního významu (tzv. events) jsou rovněž využívaným mechanismem pro nastartování rozvoje regionu. Největší a nejkomplexnější celoevropsky uznávanou kulturně-společenskou akcí je každoroční soutěž o titul Evropského hlavního města kultury. Jedná se o program Evropské unie, jehož proklamovaným cílem je zviditelnit jedinečnost místní kultury v rámci Evropského celku, faktickým cílem pak je snaha o nastartování ekonomické prosperity skrze kulturní scénu. V roce 2010 nesl titul Evropského hlavního města kultury německý Essen, a to pod jménem celého regionu –

tedy Ruhr 2010. Během svého ročního angažmá se v regionu konalo na stovku kulturních a sportovních akcí celostátního i evropského rozsahu pod často skloňovaným jménem „Mýtus starého Porúří“. Cílem programátorů bylo však nejen přilákat do regionu důležité osobnosti z podnikatelské sféry, nýbrž podpořit místní aktéry při navazování prvních kontaktů, ulehčit jim přístup k rizikovým zdrojům. (www.ruhr2010.com) Mezi tematicky profilované akce kreativního rázu lze zmínit Reeper Bahn Festival konající se s mezinárodním ohlasem na Reeper Bahn Strasse a přiléhajících Spielbundenplatz a Beatles Square v Hamburku. Víkendový festival spojuje hudební koncerty, umělecké výstavy a workshopy spolu s diskusními fóry a přednáškami s producenty, majiteli nahrávacích studií, filmových ateliérů i samotnými zpěváky a hudebním managementem. Nejzajímavější akce jsou reprodukovány i místními rozhlasovými a televizními stanicemi. (www.reeperbahnfestival.com) Na české scéně má dobrou pozici Colours of Ostrava, letní hudební festival s každoročním mezinárodním obsazením a stěžením významem při kulturní profilaci Ostravy. Management během desetiletého působení v severomoravské metropoli dosáhl několikanásobného ocenění Anděl, Akropolis Live Music Awards, a jako jediný festival v ČR je členem úzkého klubu 44 evropských hudebních akcí. (www.coloursofostrava.cz) 1.7.3 MÍSTNÍ ELITY JAKO GENERÁTOR / FACILITÁTOR ZMĚN Významným hybatelem regionálního rozvoje jsou během finančně a organizačně náročných operací místní elity z oblasti veřejné správy, politiky, byznysu nebo kultury. Významné osobnosti se stávají značkou a pojítkem mezi ostatními aktéry procesu, stávají se průvodci při řešeních nových výzev, inovátory a komunikátory. Na poli umění a architektury lze za vůdčí osobnost městské proměny označit Friedricha Hundertwassera. Svým slavným stejnojmenným projektem v původně chátrající vnitřní zóně Vídně nejenže zrealizoval vlastní představy, ale i pozměnil podobu historického jádra. (Landry 2008) Tony Bloxham je jednatelem a majitelem developerské společnosti UrbanSplash zaměřující se na kompletní zrenovování historických komplexů ve velkých městech střední Anglie. Architektonické pojetí a design vnitřních i vnějších prostor revitalizovaných objektů v současné době určuje trendy v oblasti luxusních rezidenčních a komerčních nemovitostí. (Koutský 2010) Ostrava při své kandidatuře na titul Evropského hlavního města kultury využila mezinárodní přesah Václava Havla, nejen jako prvního českého prezidenta po období totality, ale i jako uznávanou osobnost na poli kultury a problematiky vývoje uvnitř společnosti. (www.ostrava2015.cz) 1.7.4 ALTERNATIVNÍ FORMA KULTURY VE MĚSTĚ Za jednu z nejatraktivnějších metropolí Evropy je považován Berlín, který působí jako otevřená aréna pro umělce a designery. Na mezinárodní uměleckou scénu se dostalo i pouliční výtvarné umění – tzv. street art, kde mezi nejznámější patří skupina El Bocho se svým seriálem „Malá Lucy“, nebo příběhy dvou pouličních kamer sledujících dění ve městě. Jejich práce komentuje současnou společnost Berlína, historie válek a sociálních

nepokojů je v tunelech, na zdích a opuštěných domech rovněž dobře vidět. Většina místních umělců využívá městskou scénu jako médium ke zviditelnění a zaujmutí diváka, skrze ně, webová fóra a portály se dostávají do galerií a výstavních hal. (www.elbocho.net) Vhodné proměny, navíc s celospolečenským dopadem, se dočkalo berlínské letiště Tempelhof, situované mezi hlavní dopravní komunikací, vlakovou drahou a parkem Hasenleide. Během poválečné blokády 1948/49 plnil areál funkci leteckého mostu, po sjednocení ale brzy ztratil svůj původní význam a prostory našly nové uplatnění jako veřejná odpočinková zóna. Dnes jsou dvě letecké dráhy a volné zelené plochy určeny pro každodenní relaxaci Berlíňanů, kteří jezdí na kolečkových bruslích a kolech, chodí odpočívat na louku uprostřed města, hrají baseball a frisbee. Areál je dále využíván k leteckým show, paraglidingu, letním promítáním, koná se zde hudební festival s výstavou pod otevřeným nebem. Město považuje letiště Tempelhof za klíčovou rozvojovou plochu s celospolečenským významem, současný projekt směrovaný až k roku 2016 počítá s vytvořením tří pilotních areálu, jednotlivé uvažované mikro-projekty / iniciativy podávají místní komunity a firmy. (www.berlinfestival.de, www.tempelhoferfreiheit.de) Regenerovanou městskou zónou obdobného funkčního typu je i Stodolní ulice v centru Ostravy. Dnes fenomén Stodolní slouží nejen jako zóna zábavy pro místní obyvatele, výrazně se orientuje i na nemístní klientelu turistického charakteru. Počátky rozkvětu slavné ulice se datují od 90. let, kdy zde fungovalo několik klubů alternativního ražení (Pavouk, Chobotnice, Medvídek), kde se setkávali a prezentovali svoje díla svobodní umělci – spisovatele, hudebníci, výtvarníci. (www.stodolni-ostrava.cz)

1.8 KRITICKÉ ZHODNOCENÍ KONCEPTU „KREATIVITY“ V REGIONÁLNÍM ROZVOJI Pojem kreativita si v rámci diskuze regionálního rozvoje nese tři úrovně. První úroveň je vymezena skrze kreativní obory (design, reklama, softwarové inženýrství) jako dnes nejrychleji se rozvíjející odvětví v sektoru výroby a služeb. Druhou rovinu charakterizuje Floridovo pojetí významné socioekonomické skupiny obyvatel působících na vrcholu svých oborů, kteří jsou zodpovědní za progres a inovace. Třetí úroveň je vnímána v nejširším pojetí, a to jako schopnost přicházet s novými řešení a směry rozvoje / znovurozvoje regionů a měst. V obdobném trojúhelníku se řeší i koncept kreativního města. Jednak je možno ho vnímat jako místo atraktivní pro kreativní obory, jednak jako prostor, který splňuje životní nároky kreativní třídy. Poslední vrcholná, třetí úroveň je znovu rozšířena na problematiku obecné kvality místa pro život obyvatel a fungování dalších místních subjektů. V průběhu 20. století se pozornost v teoriích regionálního rozvoje přesouvá od tvrdých přístupů (sledující dnes obecně dostupné zdroje) ke studiu vztahů mezi aktéry. Vzájemná spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, kooperační vazby mezi podnikatelskými subjekty, neformální kontakty je možno vnímat jako důsledek enormní procesní náročnosti vyrovnávat se s konkurenčními tlaky. Podnikatelské principy a marketingový přístup dopomohly k všeobecnému chápání města a regionu jako produktu vytvářeného pro určitou, vybranou skupinu subjektů. Důvodem byla především obecná dostupnost tvrdých (lokalizačních / atrakčních) faktorů a zvyšující se, či měnící se nároky firem, které ve svých produktech a službách generují vysokou přidanou hodnotu. Z pohledu obyvatel dochází ke zvyšování standardu života, naplňování nových nároků na estetickou kvalitu a prestiž místa. Za zcela zásadní lze označit zrcadlení názorové orientace Floridovy kreativní třídy s výsledky výzkumů zaměřených na životní hodnoty absolventů, i s poznatky z vlastních provedených sond. Jelikož vysoce kvalitní zdroje a elity mají možnost volby a výběru míst pro své působení, na důležitosti získal faktor sounáležitosti, image, životního stylu, atmosféry a jedinečnosti místa. Kultura již není chápana jako soubor akcí a institucí, nýbrž jako mechanismus a výsledek každodenních aktivit. Tvůrčí lidé si žádají především podmínky pro seberealizaci, stimulující prostředí a inspirující kolegy. Z tohoto důvodu dochází k velmi výrazné prostorové nerovnoměrnosti v jejich situování. Moderní komunikační technologie pomáhají najít ideální místa a subjekty (lidi, firmy), k eliminaci důležitosti konkrétních lokalit tedy v žádném případě nedochází. Tvůrčí obory a jejich situovaní v rámci města dnes vykazují vysokou vazbu mezi fyzickou a sociálně-kulturní kvalitou lokality. Regenerační procesy uvnitř měst a regionů jsou dnes taženy skrze image, atmosféru a jedinečnost dané lokality. Při vytváření atraktivních prostor a zajištění efektivního rozvoje regionu se jako úspěšný mechanismus jeví zvolení vlajkového projektu, využití významných osobností s celospolečenským vlivem a zapojení místních komunit do procesu realizace spolu s „mýtizací“ minulých úspěchů i nešťastných událostí, které

působí jako rozbuška procesu změny. Za kreativní koncepty však nelze považovat žádné magická řešení, spíše pochopení místních specifik a jejich využití. Jako výchozí body pro případovou studii kampusu UJEP je možno na základě výše nyní uvedeného uvést: 1. Studenti a absolventi UJEP by měli být považováni za hlavní faktor budoucího rozvoje města a regionu. 2. Expertní sondy i výzkumy renomovaných auditorských společností ukázali, že názorové orientace kreativní třídy dle Floridova konceptu je možno vnímat i u studentů / absolventů. 3. Odpovídá prostorové umístění a architektonicko-urbanistická struktura kampusu UJEP v bývalém areálu Masarykovy nemocnice charakteristikám kreativního prostředí, má šanci univerzitní areál naplnit požadavky tvůrčích, ambiciózních osob?

2 UNIVERZITA A MĚSTO 2.1 UNIVERZITA JAKO AKTÉR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V průběhu 20. století se univerzity a vysokoškolské instituce staly rovnocennými aktéry rozvoje regionů, stejně jako flexibilní veřejná správa, angažované komunity a prosperující podniky. Důvodem byly vysoké nároky místních firem a institucí na kvalifikovanou pracovní sílu, navíc mnohdy s potřebou specifického oborového zaměření. Dalziel, Saunders, Blake (In Rowe 2009) vidí roli univerzity skrze tři pilíře. Prvním z nich je „univerzita jako základna nových znalostí“, jejíž význam spočívá v úzkém navázání spolupráce s místními podniky, jejich technologická podpora skrze inovace, vzdělávání studentů v patřičných, pro region klíčových oborů / průmyslů a podpora zakládání nových firem vlastními absolventy. Druhým pilířem je „univerzita jako instituce pro přenos vysokých znalostí“, tj. pořádání konferencí a programů pro aktualizaci znalostí vedoucích pracovníků, třetím pilířem je význam univerzity jako „animátora“. Univerzita se může stát základním faktorem pro generování a udržení kvalifikované pracovní síly v regionu, neboť sleduje globální trendy, komunikuje je regionálním subjektům a společně hledají varianty jejich začlenění. V prostředí Česka je možno za alternativní příklad uvést Technologické centrum Hradec Králové. Ačkoli se jedná o subjekt založený městem, místní Univerzita Hradec Králové je významným participujícím subjektem. Jako vedoucí partner je zapojena pro projektu KIS, který je zaměřený na inovační podnikání, dále je zainteresována do SPINNET, který se orientuje v oblasti síťování vysokých škol a vědecko-technologických parků. Nepřímo slouží studentům a absolventů podnikatelský inkubátor, kde jsou konkurenceschopné nápady a ambiciózní projekty při odborné asistenci vedeny k praktickému dokončování – právě v tomto je partnerství Univerzity a Technologického centra klíčové. (www.tchk.cz) Jinou možností je vznik spin-off firem založených za účelem komercializace duševního vlastnictví. Republikový význam má Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity, podnikatelský inkubátor přímo pod správou univerzity vznikl při VŠB-TU Ostrava. (www.vsb-tu.cz) Florida (2005) rovněž považuje univerzity za základní složku kreativního regionu, ve svých diskuzích se kromě vědecko-výzkumného úhlu pohledu zaměřuje i na otázky atraktivity prostředí. Zdůrazňuje význam upravených parkových ploch, dostatek veřejných míst pro setkávání a navazování neformálních kontaktů, propojení areálů cyklotrasami, koridory pro bruslaře, a to i do okolní s rezidenční, rekreační funkcí.

2.2 UNIVERZITNÍ KAMPUS JAKO PROSTOROVÁ A FUNKČNÍ JEDNOTKA MĚSTA Pojem „kampus“ byl poprvé použit v průběhu 18. století pro označení univerzitního prostoru nynější Princeton University (tehdejší College of New Jersey). Školy v USA si termín postupně osvojily a používaly k popisu jednotlivých, samostatných částí vlastní instituce. Až průběhu 20. století dochází k ustálení pojmu kampus a jeho vnímaní jako celého institucionálního komplexu. (www.ujep.cz) K americkému pojetí vysokoškolských prostor mají v Evropě nejblíže Oxford a Cambridge, univerzitní areály s nebývalým historickým odkazem a prestiží. (Marhold 1996) Kampusy se však neobjevují pouze ve spojení s univerzitními nebo jinými školními instituty. Vědecko-technologické parky, základny mezinárodních korporací jsou organizovány v podobném schématu. Klíčovým specifikem kampusů je jejich komplexní charakter – vedle hlavní budovy se zde objevují i podpůrná a obslužná zařízení, parky, obchody, odpočinkové a sportovní zóny. Kampusy jsou samostatné funkční systémy v prostoru, jejich podoba se dle funkce mění. Neuniverzitním kampusem je tzv. Googleplex, základna softwarové společnosti situovaná ve městě Mountain View, státě Kalifornie. Firemní kampus se rozléhá na ploše 110 000 m2 a v současné podobě nabízí čtyři hlavní budovy, centrální park, relaxační zóny s beachvolejbalovými hřišti, 18 kafetérií, vnitřní multifunkční plochy s fitness, kulečníkem, autodráhou apod. (www.google.com) 2.2.1 AMERICKÝ MODEL Americká univerzitní města jsou specifickým urbánním prostorem, který je formován skrze působení několika základních aspektů. Ve svých pracech se morfologií, funkčností i procesem vývoje amerických kampusů jako jádrových složek malých univerzitních měst zabývá Gumprecht (2010). Univerzitní město vymezuje na základě několika statistických parametrů: podílu lidí ve věku 18-24 let na celkovém počtu obyvatelstva, středním mediánu věku, sňatečnosti, počtu osob s vysokoškolskými tituly, míry nezaměstnanosti, poměrů zaměstnanosti dle sektorů, dále dle nákladů na život a bydlení, počtu vzdělávacích institucí a vázaných služeb, poměru rodáků a zahraničních studentů. Zajímavým ukazatelem je migrační pohyb během roku, podíl vlastníků bytů a domů k celkovému počtu nájemníků, počet aktivistických pochodů, posluchačů alternativních rádiových stanic, či hodnocení životní úrovně a spokojenosti mezi samotnými obyvateli. Nejvýraznějších hodnot dosahují malá univerzitní města jako sídla jednotlivých „college“, vzhledem k funkčnímu významu jsou kampusy koncipovány jako vizuálně působivá veřejná prostranství nabízející se široké veřejnosti města. Univerzitní prostory jsou centrem pro školní i mimoškolní aktivity svých studentů, akademických pracovníků, najdeme zde i služby celospolečenského rázu. Amherst s pouhými 37 000 obyvateli je sídlem tří vysokých škol uskupených od roku 1965 do konsorcia „Five Colleges“. Město se nachází 90 mil západně od Bostonu a 18 mil od

Springfieldu a je součástí tzv. „Knowledge Corridoru“ nazývaného také jako metropolitní oblast Hartford-Springfield. Z hlediska teritoriálního managementu se jedná o partnerství dvou uvedených hlavních měst západního regionu spolu s několika menšími univerzitními centry a významnými kulturními i sportovními instituty. Prostorové rozložení kampusového areálu University of Massachusetts Amhers (tzv. UMass) i sousedící Amherst College výrazně odpovídá americkému modelu menšího univerzitního města s dominantní vzdělávací funkcí. Centrální část patří volným veřejným prostranstvím (náměstí s parkovou úpravou a jezero) a dále hlavním celouniverzitním institucím jako je knihovna, studentská unie, univerzitní centrum, menza. Vnitřní prstenec nese akademickou / edukační funkci – prostor zaujímají pavilony fakult s knihovnami a podpůrnou infrastrukturou (laboratoře, centrum umění apod.), dále i veřejné budovy s celospolečenskými službami (kino, koncertní sály, muzea, kavárny). Vnější prstenec doplňují sportovní komplexy, stadiony a tréninková hřiště s parkovacími plochami (nejen pro univerzitní personál a studenty, nýbrž i obyvatele okolních měst, kteří využívají tyto služby k trávení volného času) a dále navazují rezidenční areály s kluby a stravovacími kapacitami (koleje jsou postupně dál od centra střídány klasickou rezidenční zástavbou). Součástí vysokoškolských areálů v menších college městech mohou být i budovy středních škol. (www.umass.edu, www.amherst.edu) Obrázkový blok č. 1: UNIVERSITY OF MASSACHUSETTS, AMHERS (satelitní snímek, plán kampusu viz příloha č. 7)

Zdroj:www.googlemaps.com (upraveno)

UMass je veřejnou vysokou školou se statutem univerzity a zapojenou do systému pěti vysokoškolských institucí ve státu Massachusetts, právě v Amherstu je situován vlajkový kampus, ostatními sídelními městy jsou Boston, Dartmouth, Lowell a Worcester. Vývoj dnes 1400 akrového areálu UMass je datován už od roku 1866 pod vedením Fredericka Lawa Olmsteda, kdy volná prostranství patřila tehdy zemědělské college tvořené 4 budovami, 4 fakultami a 56 studenty. Na samém počátku 20. století došlo k výstavbě objektů převážně rezidenčního charakteru (budovy byly ale vnitřně koncipovány jako třídy, kanceláře) odrážející tradiční styl rurální až příměstské architektury, kampus byl projektován jako tzv. „working – living – learning“ vesnice. K nejvýraznějšímu růstu počtu studentů a zároveň prostorové expanzi kampusu docházelo mezi 40. – 80. lety, kdy vznikaly nejvýznamnější budovy pro edukační (Morrill, Totman, Goessman Hall), rezidenční účely (koleje v Central a Northeast district) i podpůrná infrastruktura (studentská unie a kampusové centrum) navrhovaná ve funkcionalistickém stylu.

Automobilizace americké společnosti si vyžádala zahrnout nové funkční prostory – parkoviště – a urbanisticky je zapojit spolu s pěšími promenádami do systému komunikací uvnitř kampusu, později s důrazem na vytvoření cyklotras (uvnitř kampusu i v rámci pohybu do centra města). Na druhou stranu historický odkaz původního zaměření univerzity dal vzniknout cíleně chráněnému arboretu. Od 90. let jsou realizována moderní výzkumná centra, studia a laboratoře, modernizovány sportovní areály, dobudovány ubytovací kapacity (Southwest district). Příměstský prostorový charakter kampusu se kompletně mění na urbánní, stává se druhým jádrovým prostorem města (15 minut chůze do centra), architektonický vývoj je díky rekonstrukcím stále znatelný. (UMass Amherst Framework plan 2010) Obdobné prostorové schéma si zachovávají i největší americké univerzity typu Penn State Univerzity, FSU, Oklahoma University nebo UC Berkeley. Historické jádro si ponechává velmi často organicky rostlou prostorovou strukturu, zatímco nejnovější objekty jsou už budovány v pravoúhlém uličním systému. Obrázkový blok č. 2: UNIVERSITY OF CALIFORNIA, BERKELEY (satelitní snímek, plán viz příloha č. 8)

Zdroj:www.googlemaps.com (upraveno)

University of California, původně College of California, byla založena v roce 1855 v Oaklandu, už v počátku rozvoje byla přeložena dle Morrillova aktu na 150 tisíc akrů volných prostranství v Berkeley. Důvodem byly jednak předpokládané prostorové nároky nově vznikající instituce, jednak akademické a výzkumné zaměření na obor zemědělství krajinářství. Roku 1866 navrhl tehdejší architekt Olmsted univerzitní areál parkové podoby s páteřním bulvárem Campanile Way a centrálním zeleným paloukem (Central Glade). Důraz byl kladen na vytvoření přírodně atraktivního prostoru, časté vysazování nepůvodních druhů dřevin a rostlin dalo vzniknout experimentální stanici a botanické zahradě – univerzita se stala významným centrem přírodních věd a nabízela výjimečnou „přírodní - nepřirozenou“, člověkem modifikovanou krajinu. Od počátku 20. století až do období 2. světové války byl urbanistický vývoj kampusu veden dle neoklasických návrhů Howarda, který se zasloužil mimo jiné o východo-západní vedení ulic k centrálnímu parku. Po válce se již hovoří o „moderní krajině“ kampusu, UC Berkeley se stala prestižním místem pro studium krajinného plánování, mezinárodní konference napomohly ke vzniku tzv. kalifornské školy. Univerzitní vedení bylo nuceno reagovat výstavbou nových ubytovacích, obslužných a rekreačně-sportovních komplexů převážně už

v modernistickém duchu. (UC Berkeley Landscape Master Plan 2003, Landscape Heritage Plan UC 2004) Z hlediska marketingu strategickým záměrů jsou americké univerzity známy detailními urbanistickými a architektonickými plány (UMASS Framework Plan 2010, Landscape Heritage Plan UC 2004, UC Berkeley Landspace Master Plan 2003). Velmi důsledně je řešeno zachování původní jedinečnosti prostředí, rekonstrukce historických budov, citlivé zakomponování nových objektů. Krajinářské analýzy se věnují vyvážení přírodních atraktivit v podobě parků, rybníků, alejí a dominant zastoupených studentskými uniemi, sídlem vedení univerzity, diskutována je široce dopravní infrastruktura s vazbou na tvorbu pěších zón. Pozornost je věnována předpokládanému stavebnímu vývoji. Specifikem zůstává, že americké kampusy jsou vzhledem ke své rozloze a umístění vnímány a řešeny jako samostatné urbánní jednotky s extrémním důrazem na estetickou kvalitu. 2.2.2 BRITSKÝ MODEL Obrázkový blok č. 3: UNIVERSITY OF ABERDEEN (satelitní snímky, plán kampusu viz příloha č. 9)

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno)

Historickým univerzitním areálem disponuje třetí nejstarší vysokoškolské instituce ve Skotsku, University of Aberdeen. Univerzita byla založena roku 1495, patří mezi 130 nejlépe hodnocených univerzit světa a každoročně jí projde na 15 000 studentů. Kampus dříve dvou univerzit (King´s College a Marischal College) je situován na místě starého Aberdeenu, severně od současného centra s doky a přístavem. Celý areál protínají dvě na sebe kolmé silnice St. King Road a School Road. Západně situovány jsou původní středověké budovy jako jádra už tehdy založené právní a lékařské fakulty. Dnes slouží historické budovy s dominantou v podobě katedrály pro reprezentativní účely, celouniverzitní zasedání, promoce, předávání cen, přednášky významných lektorů a čestných hostů univerzity. Původní zrenovované objekty jsou dnes v prostoru organicky kombinovány s moderními laboratořemi a pavilony využívanými fakultou umění a sociálních věd, či fakultou fyzikálních věd. Vnější prstenec zaujímá podpůrná infrastruktura mezifakultního významu – studentská unie, centrální knihovna se studovnou, univerzitní obchod, knihkupectví, centra celoživotního vzdělávání, dále stravovací zařízení (restaurace, kavárny, Subway). Východní blok od St. King Road k pobřežní linii a okolí Bedford Ave a Street tvoří kolonie dvou až tří - podlažních řadových rodinných domů, jejichž jednotlivá podlaží a pokoje jsou pronajímány movitějším 31

studentům. Klasické koleje se nachází severně od kampusu za Seaton parkem spolu s menzou a sportovním klubem, nová výstavba je realizována v blízkosti pobřeží na School Road. Parky a sportovní areály s halami tvořící kompletní sportovní vesnici (atletický stadion, tenisové kurty, fotbalová a ragbyová hřiště), na půli cesty mezi kampusem a centrem města, plní vzhledem k populační velikosti a prostorovému rozložení města celospolečenskou funkci. Širší kampusový areál je samostatnou funkční jednotku, přesto studenti centrum navštěvují především během městských slavností, festivalů (skotské hry, vánoční průjezdy, průvody orchestru) a každodenně kvůli nočním klubům a barům. Vysoký počet nemístních a zahraničních studentů vytváří intenzivní pohyb uvnitř města (historické prohlídky, návštěvy rybích trhů) s poznávacími exkurzemi do okolí. (www.googlemaps.com, www.abdn.ac.uk, strukturovaný rozhovor s L. Svobodou) Obrázkový blok č. 4: SWANSEA UNIVERSITY, SWANSEA (satelitní snímek, plán kampusu viz přílohy č. 10)

Zdroj: www.googlemaps.com

Dalším příkladem je Swansea University se sídlem v jednom z center těžkého průmyslu 19. století mimo černé jádro střední Anglie, v přístavním městě Swansea v jižním Walesu. Od roku 1920 zde funguju místní univerzita, a to především v 21 hektarovém prostoru Singleton parku (tzv. Park Campus). V hlavním vysokoškolském areálu budovaném především během 60. let jsou situovány v páteřní struktuře s centrálním náměstím prostory reprezentativního a akademického charakteru. Sportovní centrum (atletický stadion, fotbalové a ragbyové hříště, plavecká hala, tenisové kurty) je od parkového areálu oddělen jednou z hlavních dopravních komunikací spojující s kampusem i studentskou vesnici Hendrefoelan. Ta je tvořena monofunkční zástavbou dvoupodlažních domů zasazených v rezidenční čtvrti s charakterem zahradního města. Budoucí expanzi vědecko-výzkumných aktivit napojených na komerční sféru již není možno realizovat v současných prostorách kampusu, vedení tak plánuje rozvoj druhého kampusu (tzv. Bay Campus) v blízkosti centra a doků, paralelně by mělo dojít k zrenovování současných objektů nebo nové výstavbě v současném Singleton parku. (Estate Strategy 2010-16, http://www.swan.ac.uk) Britský model univerzitních kampusu řeší svůj rozvoj z hlediska marketingu a managementu oproti americkému pojetí s větší kooperační vazbou na domovské město. Strategické plány (University of Aberdeen - Strategic Plan 2011-2015, Swansea University – Estate Strategy 2010-16) diskutují možnosti a projekty jak na proklamativní a vizionářské

úrovni, tak na úrovni konkrétních projektů. Důraz na estetiku je nahrazen problematikou finančního a personálního managementu s vazbou na významné partnerské veřejné instituce. 2.2.3 NĚMECKÝ MODEL Obrázkový blok č. 5: JULIUS MAXIMILIAN UNIVERSITY, WÜRZBURG (satelitní snímky)

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno)

Středně velkou univerzitou s výjimečnými výzkumnými kapacitami a vlastním kampusovým areálem je Julius Maximilian University ve Würzburgu. Město se nachází v Bavorsku a má přibližně 130 000 obyvatel. Více než 600-letou historii vyučovaných klasických oborů medicíny, teologie, filozofie a práva dnes doplnily moderní disciplíny, jako jsou nanotechnologie, biomedicína a mediální komunikace. Univerzita patří se svými 20 000 studenty a 100 studijními programy mezi top výzkumné instituce v celém Německu, vede vlastní „centrum excelence“ a prestižní jsou jejich interdisciplinární centra realizovaná napříč fakultami. Historické budovy situované v prstenci vnitřního města (jihovýchodně od centra za hlavní dopravní tepnou procházející městem, situované na pomezí vilové čtvrtě) dnes plní spíše reprezentativními a administrativními funkci s výraznou symbolickou hodnotou (promoce, imatrikulace, sjezdy, konference), částečně plní nároky pro výuku filozofické nebo právnické fakulty (prvně založené, kmenové fakulty). Zvýšené prostorové potřeby rostoucích fakult plní Hubland Campus, vysokoškolský areál otevřený v 60. letech na volném prostoru nacházejícím se východně od města. Vybudována zde byla univerzitní knihovna, menza, sportovní centra s rekreačními plochami, rozšířeny byly v průběhu let i koleje se společenskými centry a grilovacími parky a pavilony jednotlivých fakult, včetně zřízení výzkumných ústavů, univerzitní nemocnice a doprovodných institucí (botanická zahrada, muzeum, mediální centrum, excelentní sportovní centrum). V roce 2009 byla dále započata revitalizace severního prostoru „Hubland Nord“, tedy sousedního areálu bývalých vojenských kasáren americké armády, což si vyžádá zintenzivnění dopravních spojů mezi centrem a

univerzitním areálem a sousední obcí. Hubland Nord umožní v následujících 2 až 3 letech naplnit kapacitní nároky jednotlivých fakult, dojde k rekonstrukci objektů na koleje, vznikne zábavné centrum (kino, divadlo, obchody) i prostory pro speciální instituty (jazykové centrum). Sportovní zázemí v podobě atletických stadionů, fotbalových a baseballových hřiště je situováno a nadále bude rozšiřováno volně mezi oběma kampusy. Noční život ve formě neřízených studentských akcí v barech a klubech funguje především v centru, pohyb studentů mezi ním a univerzitním areálem má tedy nejvyšší frekvenci ve večerních a časných ranních hodinách. (www.uni-wuerzburg.de, www.stbawue.bayern.de, www.googlemaps.com, strukturovaný rozhovor s K. Machovičovou) Obrázkový blok č. 6: TU DRESDEN, DRÁŽĎANY (satelitní snímky, plán kampusu viz přílohy č. 11)

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno)

Technická univerzita v Drážďanech je se svými 35 000 studenty, považována za prestižní vysokoškolskou instituci v celém Německu. V roce 1828 byla založena v prostorách zahradního pavilonu (Brühlsche Terrase) Technická škola, po pětiletém působení se přesunula do areálu tehdejší zbrojnice. Výrazných organizačních změn se instituce dočkala nejprve za ředitele Hülsse v 50. letech už jako Královská polytechnická škola, v 70. letech dosáhla, s rozšířeným zaměřením do humanistických oborů jako je ekonomie, historie, literatura a jazykověda, univerzitního charakteru. Prostorové nároky jsou řešeny díky výstavbě komplexů pro největší fakulty (civilní a strojní inženýrství) i reprezentativních objektů (Beyer-Bau, rezidence na Mommsenstrasse). Po 2. světové válce dochází k výstavbě komplexu při Zellerscher Weg na volných plochách, rovněž však k četným rekonstrukcím původních objektů (tzv. District Court). V průběhu 50. - 60. let je plně realizován rozvoj kampusového areálu v dnešních prostorách (roce 1961 vysokoškolské instituce získává oficiálně statut technické univerzity). 90. léta jako období sjednocení německého státu jsou dalším impulsem pro rozvoj – realizováno je nové technologické centrum, institut pro letecké a vesmírné technologie i auditorium (aula, konferenční prostory), při univerzitní nemocnici vzniká kardiovaskulární centrum. Pilíř vědy a výzkumu je podpořen díky novému biotechnologickému / biochemickému centru a centru nanotechnologií a počítačových věd. Technická univerzita se stává vedoucím vědecko-výzkumným institutem v celé Evropě pro obory biologie, medicíny a biotechnologií. Hlavní kampusový areál se rozkládá ve vnějším sektoru města mezi ulicemi Nürbergerstrasse (Zellescher Weg), Müncherstrasse a Nöthnitze v trojúhelníkové formě. Má osovou uliční strukturu, jejíž jádro tvoří pavilony fakult s reprezentativním „District 34

Court“, do kterého pronikají soubory původních vil (Zeunerstrasse) i novější bytová zástavba (Regensburger Strasse). Ubytovací a stravovací infrastruktura v podobě kolejí, klubů a menz se nachází podél Zellescher Weg a Teplitzer Strasse, hlavních dopravních komunikací. Mezi významnější projekty vázané na atraktivní univerzitní prostředí patří Campus Leben. Jedná se o zrevitalizovaný komplex s centrálním zeleným dvorem nabízející byty k pronájmu, hlavím profitem je pěší dosažitelnost univerzity a hlavního vlakového nádraží. Kulturní služby v okolí doplňuje blízkost městského parku Grosser Garten s rybníky, pivními zahrádkami, venkovním pódiem. Druhým významným areálem je komplex univerzitní kliniky s přidruženou lékařskou fakultou situovaný při nábřeží Labe v městském obvodě Johannstadt-Nord. Zřetelným dělícím prvkem jižní části Drážďan je hlavní vlakové nádraží (severně od kampusu), které odděluje historické jádro města od rezidenčního prstence s kampusem (vilové čtvrti jsou střídány zástavbou bytových novostaveb). (strukturovaný rozhovor J. Dyškantová, www.tu-dresden.de, www.googlemaps.com) Další významnou univerzitou, založenou roku 1914, a to z privátních finančních zdrojů bohatých měšťanů (F. Adickes, W. Merton, F. a G. Speyerovi, P. Ehrich a dalších) je Univerzita J.W. Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Město se středověkými základy se rozkládá na obou březích řeky Mohan a dnes je významných finančním a obchodním centrem Evropy, tamní letiště patří mezi nejvytíženější v počtu přepravených osob a nákladu v celé Evropě. Na 16 fakultách a institutech s počtem 170 studijních programů se ročně pohybuje 40 000 studentů. Zatímco ihned po otevření se stala atraktivním prostředím pro vědce a badatele z celého regionu, nacistický režim znamenal politickou čistku studentstva i akademických pracovníků (více než 1/3 byla nucena opustit ústavy). Od roku 1967 se univerzita stala veřejnou institucí a došlo k rozšíření výuky do oblasti sociálních věd. Původní kampusový areál již nedokázal plnit nároky a v 80. – 90. letech zaujal vysokoškolský institut další dvě nová místa (Rieldberg a Westend) a zvýšené pozornosti se dostalo studiím moderních médií. V současné době jsou univerzitní objekty situovány do čtyř areálů. Campus Bockenheim je hlavním sídlem na Merton Strasse, v blízkosti hlavní obchodní třídy a vlakového nádraží - dnes zde sídlí administrativní kancelář a fakulty geografie, počítačových věd, matematiky, psychologie, sportu. Moderní kampus Niederrad je základnou nejen lékařské fakulty, ale dominuje především největší nemocniční areál s výzkumnou infrastrukturou. Parkovou podobu má Campus Westend, kde se vyučuje právo, filozofie, historie a teologie, v blízké budoucnosti se uvažuje o přesunu některé výuky z Bockenheimu. Druhým ultramoderním areál je Campus Riedberg s bio-centrem a pavilony biochemie, chemie, fyziky a „geověd“ – nachází se mimo město na „zelené louce“ v nově vznikajícím vědecko-technologickém areálu s dálničním spojením, kde jsou kromě pavilonů fakult situována vědecká centra, laboratoře i kancelářské prostory obsazené auditorskými, finančními a poradenskými společnostmi. (www.uni-frankfurt.de, www.googlemaps.com) Extremní důraz je v oblasti marketingu (Freie Universität Berlin – At a Glance, JM Universität Würzburg – Cosmopolitan, Innovative, Tradition of Excellence) kladen na styk a provázanost s vědecko-výzkumnými institucemi, propagovány jsou vazby na významné

regionální podniky. Univerzity se tak v jednotlivých oborech profilují jako prestižní instituce, jako dobrá volba pro kariérní růst. 2.2.4 ČESKÝ MODEL Obrázkový blok č. 7: ČZU, PRAHA (satelitní snímky)

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno)

Prvním kampusovým areálem budovaným v České republice, resp. v tehdejším Československu, je kampus České zemědělské univerzity, třetí největší univerzity v Praze. V současné době disponuje 5 fakultami a 2 ústavy, v kterých se každoročně pohybuje 20 000 studentů. ČZÚ samostatně funguje od roku 1952, k první institucionalizaci došlo už na počátku 20. století. Univerzitní areál se nachází v Praze 6 – Suchdol, a to mezi ulicemi Kamýcká, Sídlištní a Internacionální. Z urbanistického hlediska centrální prostor zaujímají budovy pro administrativní a reprezentativní účely (rektorát, aula), jihovýchodní sektor je určen pro volnočasové potřeby studentů (menza, kluby, sport centrum, stadion) i doprovodné služby pro akademický i neakademický personál (koleje, zdravotní středisko, Unico-Agric, tj. konzultační, inženýrská a podnikatelská kancelář). Vlastní edukační činnosti, tedy komplexy jednotlivých fakult a institutů jsou situovány západním směrem od jádra areálu - počínaje Technickou a Provozně-ekonomickou fakultou a konče Lesnickou fakultou a pavilony Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, tedy obory se specifickými prostorovými a materiálovými nároky (skleníky, stáje, dílny, zahradnictví, pokusné pozemky apod.) Z organizačního hlediska není ideálně umístěno (tedy v centrálním prostoru) studijní a informační centrum. V rámci dlouhodobého záměru vedení Univerzity hovoří o pozitivním efektu vyvolaném přítomností vlastního areálu, včetně zázemí pro trávení volného času, negativní dopady jsou vnímány v rámci zastarávajících ubytovacích kapacit a chybějících prostor pro samostatnou „kariérní“ činnost a prezentaci studentů. (www.czu.cz, ČZU 2010)

Obrázkový blok č. 8: MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO (satelitní snímky)

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno)

Novými univerzitními prostory disponuje Masarykova univerzita v Brně, druhá největší univerzita v Česku, s více než 35 000 studenty. Konkrétně se jedná o hlavní rozvojový projekt veřejného sektoru ve spolupráci s developerskou společností AIG/Lincoln. Univerzitní areál v Bohunicích realizovaný na ploše 90 000 m2 a nominovaný do letošního ročníku Stavba roku bude plnit funkci výukového a výzkumného centra pro 5000 studentů a 1000 akademiků / výzkumníků z Lékařské fakulty (již vybudovány 3 pavilony), části Přírodovědecké fakulty (4 pavilony) a Fakulty sportovních studií. Z hlediska aplikace výzkumu je zásadní propojení areálu univerzity (Integrované laboratoře biomedicínských technologií) s Fakultní nemocnicí Brno, celouniverzitní význam má umístění centrální knihovny. Plán pro léta 2006 – 2015 počítá s doplněním výukových prostor pro Lékařskou a Přírodovědeckou fakultu, rovněž i pro Fakultu sportovních studií. Paralelně bude řešeno vytvoření podpůrné infrastruktury (vysokoškolských kolejí, stravovacích kapacit, prostor pro volnočasové aktivity, sportovní areál sloužící především Fakultě sportovních studií), dále reprezentativního a konferenčního zázemí univerzity. Vzhledem k významu MU v rámci výzkumných a inovačních kapacit ČR je nutné zahrnout i podporu podnikatelských aktivit a komercializaci výzkumných a vědeckých výstupů (centrum pro transfer technologií, podnikatelský inkubátor, prostory pro rozvoj spin-off firem). Kampus Bohunice tak neplní pouze funkci univerzitního areálu, nýbrž spolu s fakultní nemocnicí vytváří vědecko-výzkumný komplex. Významný vliv má dále zainteresování mezinárodní developerské společnosti AIG/Lincoln, která stojí za projekty Campus Science Park obsahující kancelářské prostory nejvyššího kvalitativního stupně a Campus Square doplňující multifunkčnost širšího areálu skrze novou, již zrealizovanou nákupní zónu. Z Bohunic se tak do budoucna stává základní rozvojová plocha města. Napojení na dálniční síť, situovaní v zázemí Brna a blízkost Vídně z ní činí důležitou komerční zónu. (Univerzitní kampus Bohunice – Program rozvoje, www.muni.cz, www.campusbrno.cz) Ostatní fakulty MU (Fakulta informatiky, Právnická a Filozofická fakulta, části Lékařské a Přírodovědecké fakulty) spolu s podpůrnou infrastrukturou (Zemská knihovna, rektorát, menza) se nacházejí na linii Brno-Střed – Veveří. Jelikož univerzita neplánuje kompletní přesun do Bohunic, či výstavbu dalšího areálu, tyto prostory jsou průběžně rekonstruovány a zůstanou nadále využívány. Ačkoli se zde už nejedná o kampusový areál v pravém slova smyslu, lokalita Veveří - Žabovřesky je možno považovat za studentskou čtvrť – jsou zde situovány vysokoškolské koleje, nebo zde studenti bydlí v privátním

podnájmu). V samé blízkosti se nachází sportovní areál s basebalovým hřištěm, tenisovými kurty a plaveckou halou na Kraví hoře, která je často navštěvovaným parkem k trávení volného času. (vlastní exkurze se studenty MU) 2.2.5 SROVNÁNÍ MODELŮ A KRITICKÉ ZHODNOCENÍ Výše uvedené tři modely univerzitních kampusů vytváří zvláštní územní jednotky města, liší se svým vývojem a zapojením do města jako živého organismu. Americký model kampusů v minulosti využíval především dostatku prostoru a volných území. Kampusy byly velkolepě budovány mimo města jako klidná prostředí uprostřed příměstské krajiny, postupně se stávaly plně funkčním městským typem. O vizuální a prostorovou podobu se od počátku starali krajinní plánovači, problematika estetické kvality je zde studována do nejmenších detailů. Jádra univerzitních měst tvoří reprezentativní budovy, které přímo vytváří identitu města. V okolních prstencích či později v pravoúhlé uliční síti jsou situovány pavilony fakult, vědecko-výzkumná centra ale i objekty s celospolečenskými službami (kino, divadlo, muzea, galerie). Výrazný důraz je kladen na volné parkové plochy, zahrady, aleje, mezi kterými jsou v průběhu historie vystavěny koleje a ubytovací komplexy. Mimo jádro se nachází studentské vesnice (jedno i vícepatrové řadové domy) a sportovní areály, které jsou druhou dominantou celého města. Funkční charakter města a jeho zapojení do územního systému ovlivňuje lokální ekonomiku – nabízeny jsou převážně ubytovací a stravovací služby, služby pro volný čas (bary, kavárny, kadeřnictví, čtenářské kluby, galerie, knihkupectví a knihovny). Britský model ukázal dva odlišné typy. Prvním jsou univerzity zakládány bohatými rody během středověku, a to nedaleko samotného centra podél „královských cest“. Celospolečenský ekonomický vývoj a vědecká revoluce dala vzniknout zajímavému mixu historických objektů s moderními komplexy laboratoří a mediálních a uměleckých center. Sportovní vesnice se stávají pojítkem mezi studentskou obcí a městem. Novější univerzity, vznikající ve 20. století, jsou druhým typem a z urbanistického hlediska jsou organizovány s větší uspořádaností, zřetelnější je důraz na současnou účelnost areálu. Obvykle se nachází na okrajích měst jako záměrný rozvojový pól, s dobrým napojením na regionální dopravní síť a s cílem provázet tyto prostory s technologickými a výzkumnými parky. Německé univerzitní areály jsou třetím sledovaným typem kampusů vykazující vzájemnou vnitřní odlišnost. Univerzita ve Würzburgu slučuje koncept středověkých univerzit a nových areálů na „zelené louce“. V širším centru města jsou situovaný původní historické budovy, dnes s reprezentativní funkcí. Současné nároky vědy a výzkumu vedly k výstavbě moderního kampusu na periferii města, a zároveň z hlediska obecných prostorových možností evropských měst dochází k regeneraci brownfieldového areálu bývalých kasáren. Druhá světová válka měla výrazný dopad na podobu kampusu TU v Drážďanech, jejíž areál je situován v dnešním širším centru na pomezí vilových čtvrtí a s dobrou dopravní dostupností. Charakteristickým znakem je velký mix architektonických stylů na malém prostoru, k čemuž dopomohlo nejprve období rozkvětu v 19. století, rekonstrukční práce po 2. světové válce, vliv socialismu a následné spojení Německa pod západní politikou. Zatímco americké kampusy se prezentují jako prostory sportovní relaxace a jsou

vizuálně odlišnou strukturou uprostřed širších územních celků, německé kampusy jsou silně vrostlé do samotného města, a marketingově se profilují jako vědecko-výzkumná centra a partneři podnikatelské sféry. Nejmodernější komplexy bývají budovány v podobě technologických a vědecko-výzkumných parků v zázemí měst. České kampusy jsou typologicky nejblíže německému formátu. Masarykova univerzita v současné době realizuje moderní multifunkční kampusový areál v Bohunicích. Výukové prostory slouží Přírodovědecké, Lékařské fakultě a Fakultě sportovních studií, evidentní je vazba a sdílení vědecko-výzkumných kapacit s fakultní nemocnicí. Do rozvoje jedné z klíčových ploch Brna vstoupil soukromý investor / developer s výstavbou top kancelářských prostor a obchodního centra Campus Square. Výrazný vliv má napojení na dálniční síť (transevropský koridor) a blízkost Vídně i Bratislavy. Do budoucna se dále počítá s rozšířením komplexu o sportovní areál a vysokoškolské koleje, o Bohunicích je tedy možno uvažovat jako o rozvojové zóně s komerční a vědecko-výzkumnou funkcí. Kampus Bohunice však neplánuje plnit veškeré prostorové požadavky MU. Mimo kampusový areál v linii Brno-Střed – Veveří se nachází několik fakult spolu s ubytovacími a stravovacími zařízeními, v blízkosti rozlehlého parku Kraví hora pak sportovní infrastruktura. Zde se naopak jedná se o historicky vyvinutou lokalitu s plnou občanskou vybaveností, kde prostorová blízkost několika institucí univerzity vytváří efekt studentské čtvrtě.

2.3 UNIVERZITNÍ KAMPUS JAKO JEDINEČNÁ STRUKTURA MĚSTA Následující dvě podkapitoly nabízí shrnutí předchozích částí sledujících 3 funkčněprostorové modely kampusových areálů, zároveň je možno tuto kapitolu chápat jako ukázku východisek při uvažování o možných funkčních významech univerzitního městečka UJEP. Jednak je zde sledován význam kampusu jako celistvé struktury pro město / ve městě, jednak jako jedinečného prostoru s vlastními prvky a jejich prostorovým a významových složení. Využito bylo především Gumprechta (2010), dále pak video- a fotoprezentací zveřejněných na domovských webových stránkách jednotlivých sledovaných univerzit (viz Seznam zdrojů). 2.3.1 POTENCIÁLNÍ VÝZNAMY UNIVERZITNÍHO KAMPUSU PRO MĚSTO Kampus jako prostranství parků a veřejné zeleně Americké kampusy jsou nejtypičtější svými zelenými plochami, zahradami a parky. Mnohé z nich byly navrhovány v zázemí metropolí jako samostatné funkční jednotky, nebo byly koncipovány přímo jako města. Dostatek volných ploch umožnil tehdejším architektům plně realizovat svoje představy o kampusech jako klidných místech uprostřed přírody. Ve velkých městech na evropské půdě mohou univerzitní areály v tomto ohledu hrát rovněž významnou funkci, a to právě díky zeleným plochám, které jsou k dispozici i široké veřejnosti. Kampus jako centrum kulturního života Kampusy nabízí ideální prostředí pro střet a mix kulturních akcí nejen pro vysokoškolské studenty, ale i širokou veřejnost. Zejména v menších univerzitních městech jsou to právě kampusy, které plní roli poskytovatelů a center standardní i alternativní kultury. V sálech, muzeích a galeriích při univerzitách nebo otevřených prostranstvích se organizují sympozia, výstavy, setkání s místními politiky, městské slavnosti, koncerty i sjezdy umělců. Kampus jako centrum sportovních aktivit Funkci sportovních center plní kampusy především v USA. Výrazný vliv na celostátní univerzitní liga (NCAA) zastřešující sporty jako je fotbal, baseball a některé další. Univerzitní stadiony patří v USA mezi dominanty, kde se schází celé město - hudební doprovod živého orchestru čítající několik desítek členů a tým roztleskávaček má pro místní nenahraditelný symbolický význam. V Evropě jsou sportovní centra využívána širokým spektrem místních obyvatel, univerzity někdy pronajímají prostory profesionálním a poloprofesionálním týmům a operují s nimi jako se zdrojem finančních příjmů. Kampus jako hub vědy a výzkumu Německé a některé anglické univerzity se profilují jako významná centra vědy a výzkumu a důležitý partner podniků a firem. Při univerzitách vznikají moderní laboratoře, nemocnice, vědecká centra a výzkumné ústavy s technologickými instituty. Absolventům je již během studia umožněno své teoretické znalosti aplikovat, akademici i profesionálové z oboru se stávají konzultanty a školiteli při vznikajících iniciativách mezi univerzitou a podnikatelským sektorem. Aplikovaný výzkum na nenahraditelný vliv na rozvoj místních podniků. Kampus jako kvalitní místo pro život

V závislosti s upraveností veřejných prostranství a parků, bohatostí kulturní scény a úrovní sportovních areálů se okolí kampusů stává vyhledávaným místem pro bydlení. Okolí kampusů patří mezi městské prostory s nejkvalitnějším bytovým fondem, tedy i vyššími nájmy a cenami nemovitostí. Kampus jako útočiště mladých talentovaných lidí Kampus jako vysokoškolský prostor nabízí vyšší úroveň prostorové blízkosti mezi studenty. Během studia mají možnost navázat nové kontakty s budoucími partnery, rozšířit si kulturní obzory, načerpat informace pro následující profesní etapu. Vynikající studenti jsou už během studia v hledáčku firem - univerzity se snaží zároveň v co nejširší míře prezentovat práce a úspěchy svých studentů. Studentské kluby, sportovní areály, kulturní a společenská centra navíc nabízí prostor a každotýdenní akce pro seberealizaci i relaxaci. Města se díky pohybu studentů stávají „živějšími“. Kampus jako symbol a mediální značka Vlastní kampusový areál vypovídá o svébytnosti a stabilním zázemí univerzity. Města dnes prezentují svoje univerzity jako jednu z konkurenčních výhod, univerzity naopak často vystupují jako „hrdý partner“. Působivost kampusu se projevuje ve vytváření exkluzivnější zóny bydlení, či povzbuzení ekonomických aktivit v okolí, vytvoření specifické čtvrti s vlastní image. Kampus jako nový prostor města Současný rozvoj univerzit jako plnohodnotných aktérů rozvoje si žádá i vyšší prostorové nároky. Univerzity tak plánují svoje areály jednak na volných plochách v zázemí a okraji měst, nebo dochází k regeneraci a obnovám nevyužívaných areálů. Vysokoškolské kampusy se mohou stát novou rozvojovou plochou a impulsem k nastartování rozvoje nebo zatraktivnění sousedních čtvrtí. 2.3.2 PROSTOROVÉ PRVKY KAMPUSU Kampusové areály představují plnohodnotnou urbánní strukturu se speciálními významy jednotlivých komponentů. Budovy Budovy tvoří základní hmotný prvek vysokoškolských areálů. Ponechání původní vizuální podoby historických budov je důležitým krokem k udržení genia loci. Velký důraz by měl být proto kladen na citlivé rekonstrukce, dále i na novou výstavbu objektů, která by měla být řešena s kampusem jako celistvým organismem. Nová architektonická řešení by neměla „soutěžit“ s původními (vhodnými, časem prověřenými) strukturami, nýbrž je vhodně doplňovat. Vizuální podoba, odlišné architektonické styly mohou napomáhat k atraktivnosti areálu, zároveň působí jako orientační prvky. Je vhodné vizuálně odlišit reprezentativní soubory od administrativních objektů, vědecko-technologická centra od ústavů historických a filozofických směrů. Studentská obec by rovněž měla disponovat objekty se svébytnou vizuální podobou (koleje, menza, kluby). Centrálně situované knihovny a studentská centra/unie, okrajově situovaná sportovní i kulturní centra mají možnost plnit roli interakčních míst - je důležité uvažovat o dominantnosti a symboličnosti celouniverzitních institutů.

Urbanisticko -architektonická studie by měly brát v potaz i okolní zástavbu – je nutné plynule navázat v architektonickém pojetí i funkčním využití, přechodovými prvky jsou právě parky, náměstí s uměleckými prvky (brány, kašny, terasy) služby celospolečenského rázu. Obrázkový blok č. 9: ARCHITEKTURA UNIVERZITNÍCH KAMPUSŮ

Zdroj: www.panoramio.com

Parky, náměstí, jiná volná prostranství a komunikace Vhodně řešená veřejná prostranství slouží jako funkční prvek pro odpočinek a relaxaci. Americký ideál hovoří o kampusu uprostřed parku, evropská řešení vnímají zelené plochy jako doplněk mezi objekty. Ve vztahu k pavilonům a fakultám je důležitá jejich orientace, zohlednit je třeba i spojení se sportovními prostory a podpůrnou infrastrukturou (stravovací a maloobchodní služby). Otevřená prostranství jsou neformálními prostory umožňující interakci a komunikaci. Aleje je možno využít jako přírodní vizuální prvek k vyznačení hlavních cest, neorganizované shluky dřevin a keřů naopak dopomáhají vytvořit odlišnou atmosféru od klasických (městských) centrálních prostor. Náměstí uvnitř kampusu by rovněž měla plnit roli tzv. třetích míst – mohou fungovat jako mechanismus pro zviditelnění klíčových budov i lepší orientaci v prostoru areálu. Navrženy by měly být na hlavních křižovatkách, před reprezentativními/správními budovami a mezi jednotlivými pavilony, kde lze očekávat pohyb vyššího počtu studentů. Právě působivá náměstí a parky jsou místy, která udrží studenty v areálu během volného času mezi přednáškami, kde je možno „být viděn“ i „vidět“. Centrální náměstí slouží jako plochy pro kulturní vystoupení, festivaly a akce obdobného typu.

Pěší zóny, parkoviště a dopravní komunikace umožňují reálné fungování a pohyb v univerzitním kampusu. Komunikační síť novodobých evropských kampusů je řešena osově, historické objekty nacházející se v centru jsou součástí organicky rostlé urbánní struktury. Americká řešení vychází z konceptu rurálního / příměstského rázu krajiny, jednotícím prvkem je hlavní centrální promenáda protínající areál, na níž navazuje hierarchický systém cest a silnic. Pokud není studentská nebo sportovní vesnice přímou součástí kampusu, řešena by rovněž měla být dostatečná kapacita parkovacích ploch, dopravní vazby na sousední rozvojové plochy. Obrázkový blok č. 10: VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V UNIVERZITNÍM KAMPUSU

Zdroj: www.panoramio.com

Umění a významné vizuální prvky Vizuální prvky dotváří atmosféru typologicky odlišných prostor v celém kampusu. Před jednotlivými instituty, pavilony fakult jsou používány vizuálně odlišné lavičky, odpočinkové terasy, venkovní lampy a kašny. Dekorativní prvky jsou nadstavbovou částí, mají však silný vliv na image. Sochy a tabule se mohou stát významnými identifikačními body pro studenty i místní obyvatele, kteří navštěvují některé ze služeb uvnitř kampusu. Vstupní brány, kostelní věže, reflektory stadionů jsou viditelné z velkých vzdáleností, dotváří tak panorama celých městských čtvrtí. Výšková členitost areálu, průhledy skrze kampus, výhledy do krajiny nabízí další uměleckou platformu.

Obrázkový blok č. 11: UMĚNÍ V UNIVERZITNÍM KAMPUSU

Zdroj: www.panoramio.com

3 MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM A KAMPUS UJEP 3.1 MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM 3.1.1 HISTORICKÉ A PROSTOROVÉ ASPEKTY Statutární a krajské město Ústí nad Labem jako jedno z regionálních jader se nachází v severozápadních Čechách, v blízkosti jedné z celkem 11 hlavních rozvojových os České republiky. Poloha na historické obchodní a dopravní křižovatce, blízkost saských měst i fyzicko-geografické aspekty (nedaleká těžba uhlí a nekovů, soutok Labe a Bíliny) umožnily v období 17. - 19. století rozvoj energetického, chemického a potravinářského průmyslu, i moderních dopravních systémům (železnice, plavba). Rozkvět v období průmyslové revoluce následně vystřídalo období migračních tlaků před a po 2. světové válce a období socialismu charakteristické extenzivním růstem ekonomiky, těžebně-zpracovatelskou sektorovou orientací, devastaci životního prostředí. Transformace ekonomiky po roce 1989 na tržní systém přinesla výrazné socioekonomické změny. Současné období je charakterizováno skrze stále probíhající restrukturalizaci ekonomické základny města i celého regionu, internacionalizaci, otevírání hranic a zapojování do evropského společenství. V regionální politice je viditelná snaha o nastoupení západoevropských mechanismů, využívání dotačních titulů a postupným doháněním „evropského standardu“. Specifikem prostorové struktury města je bezprostřední blízkost průmyslových brownfieldů s historicky deformovaným centrem města a s obráceným prostorovým vzorcem (průmyslové x rezidenční čtvrtě), který je dán geomorfologickou členitostí města a tokem řeky Labe. Centrum lokalizované v samé blízkosti řeky je nejen administrativním, ale i výrobním sídlem řady podniků, zároveň se zde nachází kulturní instituce a subjekty nabízející volnočasové aktivity. V 70. letech došlo k agresivní přestavbě historického jádra, které přestalo fungovat jako hlavní „komunikační křižovatka“ místních obyvatel. Ekonomická transformace znamenala pro centrum a přilehlý prstenec chátrání bytového fondu (vily pod Vaňovem, činžovní domy v Přístavní, Londýnské ulici apod.), úpadek průmyslových a skladových prostor (TONASO), nevyužívání nebo podvyužívání dopravních a přepravních ploch (areály Českých přístavů a Českých drah). Rezidenční lokality jsou situovány směrem do svahů, kde mnohdy chybí dostatečná občanská vybavenost. Monofuknční bytová výstavba v podobě panelových sídlišť se soustředila především na tzv. zelené louky (Střekov, Severní Terasa, Krásné Březno – Neštěmice). Mezi atraktivní rezidenční lokality patří vilová čtvrť Klíše, suburbanizační trend se projevil v intenzivní individuální výstavbě rodinných domů v extravilánu města (směr Petrovice). Činžovní objekty (stará zástavba) jsou často situovány v blízkosti průmyslových podniků a skladových prostor, v průběhu 19. - 20. století došlo k organickému prorůstání. Město Ústí nad Labem čítalo dle ČSÚ v roce 2010 téměř 95 500 obyvatel, v republikovém srovnání, podobně jako celý kraj, má nejnižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním, charakteristickým dlouhodobým trendem regionu je tzv. brain-drain (odchod vysoce vzdělaných osob). ČSÚ v publikaci „Kvalita pracovní síly“ uvádí, že Ústecký kraj měl v roce 45

2009 nejnižší hodnotu indexu vzdělanosti (11,75 k republikovému průměru 12,63), navíc jeho úroveň vzdělanosti roste od roku 1993 pouze o 5 % (republikový průměr 8 %). V kraji zůstává studovat pouze 28 % všech vysokoškoláků, kteří zde mají bydliště, dlouhodobě negativní trend má i migrace mladší věkové skupiny v kohortě 20-39 let. (www.czso.cz) Celý region trpí nadprůměrně vysokou mírou nezaměstnanosti. Mezi největší zaměstnavatele patří Masarykova nemocnice, Spolchemie, České dráhy, Česká pošta, UJEP, SETUZA, Statutární město a Dopravní podnik ÚL, Globus, Drinks Union (dnes Heineken). Z hlediska cestovního ruchu je problémem nízká nabídka kvalitních ubytovacích, stravovacích, průvodcovských služeb, nízký počet zachovaných historických památek v centru, což dohromady nedovoluje využít fyzicko-geografický potenciál okolní krajiny. Význam Ústí nad Labem jako regionálního centra zvyšuje přítomnost Univerzity J. E. Purkyně s každoročním pohybem více než 12 tisíc studentů. Pro bohatý kulturní život a trávení volného času město disponuje dostatečným počtem standardních zařízení (divadlo, muzeum, dům kultury, letní kino, koupaliště, městské lázně, městský stadion, zimní stadion), problémem je jejich kvalita a stavebně-technický stav. Z hlediska širších dopravních vztahů je město napojeno na silniční a železniční středoevropský koridor Praha – Berlín, dále je jádrem Podkrušnohorské konurbace. (Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem Centrum 2008, Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015) 3.1.2 BUDOUCÍ ROZVOJ MĚSTA A REVITALIZAČNÍ PROCESY Z hlediska teorie rozvoje má Ústí nad Labem roli pólu růstu. Jedná se administrativní centrum, o ekonomického tahouna regionu, kulturně-společenské jádro kraje. Největší slabinou je kvalita lidských zdrojů, která se následně dotýká zaměření ekonomických subjektů, kvality veřejných služeb i doprovodné infrastruktury, nízkou úroveň má i propojení podnikatelského sektoru s vědou a výzkumem. Rozhodující roli v oblasti vzdělávání nese UJEP. Město je nuceno usměrňovat restrukturalizaci své ekonomiky. Dnes prostorově výrazné brownfieldové areály hlavních ústeckých podniků představují opomíjenou investiční příležitost. Problémem je především vztah mezi stále fungující výrobou a částečně nevyužívanými areály. Poloha, dopravní napojení, uliční síť a měřítko bloků plně „zapadá“ do okolní struktury města. Centrum donedávna ne zcela plnilo svou základní funkci – oblíbené místo setkávání lidí, jejich přirozeného „korzování“, pohybu mezi bydlištěm – zaměstnáním - zábavou. Nové společensko-obchodní objekty Palác Zdar a OC Forum částečně dopomáhají k této změně. Prvně uvedený polyfunkční komplex nabízející restauraci, obchody, veřejné služby i administrativní prostory si ponechává název dříve existující restaurace a budovy soudu. V jižní části ulice Malá Hradební došlo k revitalizaci území kolem kostela, výstavbě obchodního domu Forum s lanovkou na Větruši a dopravního propojení s rekonstruovaným vlakovým nádražím. Druhým administrativně-komerčním centrem města je CPI City Centre v prostoru bývalého parkoviště podél Masarykovy ulice a Špitálského náměstí. Kromě kancelářských a obchodních prostor se zde nachází i kongresové centrum a hotel.

Obrázkový blok č. 12: NOVÉ DEVELOPERSKÉ PROJEKTY V ÚSTÍ NAD LABEM OC FORUM

Zdroj: www.usteckydenik.cz

PALÁC ZDAR

Zdroj: www.deltaplan.cz

CPI CITY CENTER

Zdroj: www.cpicitycenter.cz

Regenerace rozsáhlého prostoru okolo Přístavní ulice je zatím ve fázi vize a urbanistické studie vypracování pro celek Krásné Březno – Neštěmice, který by se měl stát novou svébytnou multifunkční čtvrtí města. Mezi časově, finančně i organizačně proveditelnější investiční příležitosti se zatím jeví pronájmy, či odkup budov hlavních podniků města (Setuza, Spolchemie), a volných, nevyužívaných prostor (České přístavy, TONASO, západní vlakové nádraží). Zatopený lom Milada patří mezi hlavní propagované projekty, a to i z hlediska funkčního zaměření. Ze zaplaveného hnědouhelného lomu by se mělo stát sportovně-rekreační zázemí regionu s cyklistickými stezkami, lesoparkem, golfovým hříštěm a přístavištěm. (www.invest-usti.cz) Obrázkový blok č. 13: VYBRANÉ INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOSTI V ÚSTÍ NAD LABEM REKREAČNÍ ZÓNA JEZERO MILADA

Zdroj: www.jezeromilada.cz

ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ KRÁSNÉ BŘEZNO

Zdroj: www.krasnebrezno.cz

AREÁL SPOLCHEMIE

Zdroj: VCPD (2008)

Při diskuzi o veřejných prostranstvích je možno uvést několik parkových ploch (Lidické náměstí, letní kino, Městské sady), nutností je zajistit upravenost. Potenciál atraktivního místa si nese v tomto ohledu i kampusový areál UJEP. Z hlediska kvality života ve městě je dobré uvést zlepšující se stav životního prostředí, dalším úkolem je rozhodně zkvalitnění bytového fondu a organizace nové bytové výstavby s nabídkou upravených veřejných ploch. (Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015). Jednou z priorit s přesahem do více sektorových politik je změna negativního image. Ústí nad Labem se potýká s označením „šedivého města“, „města chemiček a znečištěného prostředí“, „města, kde se špatně žije“. Dotazníkové šetření mezi studenty uskutečněné na UJEP pod vedením Koutský – Olšová (2009) ukázalo, že ze všech 153 dotázaných celých 80 % souhlasilo s výrokem, že Ústí nad Labem je „průmyslovým městem s poškozeným životním prostředím“, pouze 34 % vnímalo Ústí nad Labem jako „město s dobrými 47

podmínkami pro život“. 57 % respondentů hodnotilo město jako „nebezpečné“ (z pohledu kriminality, výskytu sociálně-patologických jevů), nespokojeni byly dále s nabídkou místní kulturní scény. Naopak, pozitivní odpovědi byly spojeny s možnostmi pro sportovní vyžití a nákupními příležitostmi, téměř 60 % dotázaných věřilo, že město má dobré předpoklady pro dynamický rozvoj, přičemž hlavní důraz by měl být kladen na nabídku „zábavního průmyslu / služeb“ a kvality prostředí v podobě náměstí, parků apod. V managementu a marketingu města je možno uvést pozitivní obrat v sektoru strategického rozvoje a řešení problémů s nevyužívanými plochami města. Ústí nad Labem je zapojeno do středoevropského projektu COBRAMAN financovaného z prostředků EU, který je zaměřen na komplexní řešení brownfieldové problematiky. Profilovým projektem města je v rámci COBRAMANu identifikace těchto ploch, magistrát pořádá dále sezení a konference s vlastníky deprivovaných areálů, experty i odbornou veřejností. Z pohledu lákání nových investorů má nezastupitelnou funkci virtuální centrum proinvestorské politiky. Obecným problémem je v této záležitosti především složitá vlastnická struktura nevyužívaných, nebo podvyužívaných ploch, dále pak rozsáhlé nevyužívané areály významných ústeckých podniků. (www.mag-ul.cz) Slach, Koutský, Bednář, Rumpel (rok neuveden) diskutují pozitivní, negativní a trendový scénář budoucího rozvoje regionu. Negativní schéma zahrnuje pokračující tlak na restrukturalizační proces s důsledkem snižování zaměstnanosti, nezájem investorů s výrobou produktů s vyšší přidanou hodnotou, dojde k odhalení umělosti developerských projektů, které nedokážou nastartovat synergické efekty, v sociálně-demografické oblasti se bude prohlubovat kritický nedostatek nejkvalifikovanějších lidských zdrojů. Pozitivní scénář naopak počítá s aktivizováním endogenního potenciálu – restrukturalizační proces významných podniků podpořený výzkumnou činností při UJEP napomůže k produkci konkurenceschopných výstupů, předpokládá regenerační procesy ve městě a vytvoření nových služeb vázaných na nově zatopený lom (jezero Milada), což umocní atraktivitu města s rekreačně-rezidenční funkcí. Trendový scénář varuje před přílišným optimismem, nelze očekávat atrakci kreativní třídy z vně regionu, kulturní a volnočasové atraktivity budou určeny především pro místní rezidenty, průběžně inovovaná průmyslová produkce (převážně chemický, potravinářský, sklářský) bude mít republikový význam. Rozhodujícím regeneračním a rozvojovým projektem bude realizace vysokoškolského kampusu UJEP.

3.2 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM 3.2.1 CHARAKTERISTIKA V současné době je UJEP, oficiálně založená v roce 1991, tvořena sedmi fakultami a jedním ústavem, které dohromady nabízí 70 studijních programů (200 studijních oborů). V roce 2011 na ní studovalo v prezenčním studiu více než 12 000 studentů (nejpočetnější PF následovaná FSE) a působilo téměř 600 akademických pracovníků. Ročně na UJEP absolvuje 1800 studentů, přičemž 60 % má trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Vědecká a výzkumná činnost místních akademiků se realizuje s podporou GAČR, MŠMT apod.). Umělecká činnost organizována na FUD je odborné veřejnosti prezentována skrze workshopy, semináře a sympozia, pro její růst vznikla Agentura na podporu umělecké činnosti při IGA UJEP. Pokroky jsou vidět i v rovině vnějších vztahů, UJEP v současné době spolupracuje s 28 vysokými školami napříč celou Evropou, z konkrétních programů je nejvýraznější EU Erasmus. Na Katedře geografie PřF se výukově-výzkumná činnost soustředí na příhraniční / přeshraniční problematiku, Katedra regionálního a lokálního rozvoje FSE sleduje současné „kreativní“ koncepty a marketing měst, FŽP je významným partnerem několika aktérů při sledování a řízení procesů v oblasti regenerace území po hnědouhelné těžbě. V oblasti aplikované vědy lze uvést fungování vědecko-technického parku při FVTM, dále činnost Ústeckého materiálového centra při PřF. (www.ujep.cz) 3.2.2 VÝZNAM UNIVERZITY V ROZVOJI REGIONU A MĚSTA Univerzita Jana Evangelisty Purkyně působí jako regionální vysokoškolské centrum s jedinečnou úlohou vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a uměleckou. Vztah univerzity a města v oblasti rozvoje je (dle Strategie rozvoje města Ústí nad Labem 2007) poměrně úzký, a představa o vzájemné spolupráci je uváděna při: Rozvoji podnikatelského prostředí (přizpůsobením studijních oborů, prováděním stáží a praxí) Modernizaci vzdělávací soustavy (zpřístupnění škol veřejnosti a mimoškolní výuce, studijní pobyty a stáže) Rozvoji občanské společnosti (zlepšení image města, posilování odpovědnosti občanů za své životy) Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity (role UJEP jako subjektu pro rozvoj života a volnočasových aktivit ve městě) Tvorba urbanisticky hodnotného území (revitalizace bývalého areálu Masarykovy nemocnice) Posílení spolupráce města se zahraničními subjekty (navázaní kontaktu s Drážďanami) Strategie UJEP 2010-2020 (2009) vznikající pod vedením tehdejší rektorky Ritschelové vymezuje v rámci SWOT analýzy současnou pozici univerzity jako regionálního centra vzdělávání, vědy a kultury. Zaměření se na využití silných a eliminaci slabých stránek se promítlo do formování vize / poslání univerzity a současně do strategických cílů.

Vzhledem k tématu, které se soustředí na univerzitní kampus jako kreativní prostor je nutno vymezit tyto skutečnosti: Zákazníkem UJEP jsou studenti… Dále je to veřejný sektor a firmy, kteří mají zájem o absolventy. Konkurencí jsou především soukromé vysoké školy, veřejné vysoké školy v Liberci a Praze, pobočky pražských vysokých škol v ústeckém regionu. Mise a vize UJEP zrcadlí význam univerzity jako regionálně nezastupitelné vzdělávací, vědecko-výzkumné a vzdělávací instituce, která disponuje kvalitními lidskými zdroji z řad studentů, absolventů i akademiků a expertů konkurenceschopných na trhu EU, rovněž s vlivem na rozvoj regionu. Vzhledem k tématu DP je uvedeno: Strategický cíl 1.: Rozvíjet spolupráci s absolventy, Strategický cíl 4.: Posilovat provázanost činností UJEP s praxí, Strategický cíl 9.: Zvýšit kvalitu prostorového a technického zázemí univerzity.

3.3 KAMPUS UJEP Univerzitní kampus se nachází v širším centru (vnitřní zóně) města, v areálu bývalé Masarykovy nemocnice. Celý komplex zabírá 90 000 m2 čítající několik propojených i samostatných budov a volných zelených prostranství. V současné době prochází areál kompletním regeneračním procesem zahájením v letech 2004-2005. 3.3.1 HISTORIE Výstavba původního nemocničního komplexu byla započata v roce 1892 pod vedením architekta Loose, jakožto součást nové městské části Klíše. Pět nových pavilonů bylo v průběhu několika let postupně rozšiřováno, zásadní zlom přisel v roce 1926, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě nové moderní nemocnice dle tehdejších nejvyšších parametrů. 30. - 40. léta znamenala pro Masarykovu nemocnici zlaté období, kdy její význam přesahoval hranice průmyslově zaměřeného města i kraje a v některých aspektech plnila i republikový význam - komplex patřil mezi nejmodernější instituty tehdejší doby. Od 80. let minulého století již v areálu nebyly řešeny žádné nové stavební činnosti, z architektonického hlediska dominuje areálu funkcionalismus s prvky expresionalismu. (www.ujep.cz) 3.3.2 CÍLE A DŮVODY VÝSTAVBY Univerzitní kampus je prezentován jako základní platforma pro rozvoj vysokého školství v regionu, a to vzhledem k povinnostem, které má UJEP ve vztahu k městu i kraji jako vysokoškolská instituce. Kampus UJEP, integrovaný územní celek, je uvažován jako prostředek pro další rozvoj univerzity. V prvé řadě dojde ke splnění prostorových, technických a materiálových potřeb jednotlivých pracovišť, studenti i akademičtí a vědečtí pracovníci budou schopni díky vzájemné blízkosti sdílet klíčové prostory a prostředky – v současné době jsou jednotlivé instituty univerzity rozmístěny napříč městem v 16 různých lokalitách. Za druhé, vzhledem k rozloze a situování univerzitního areálu v širším centru města je nutno o výstavbě univerzitního městečka jako o významném regeneračním procesu. (www.ujep.cz) Cíle výstavby kampusu jsou rozděleny do čtyř skupin: 1. rozvoj univerzity, 2. vzdělávání, 3. věda, výzkum a umělecká činnost, 4. třetí role. Vyzdvihnout je třeba: Integrace univerzity a její rozvoj dle modelů zahraničních univerzit (1.) Rozvoj vzdělanosti v regionu (1.) Poskytování kvalitního vzdělávání a vytvoření příjemného prostředí ke studiu (2.) Dynamický rozvoj vědy, výzkumu a inovací dle principu specializace a výjimečnosti (3.) Podpora vzniku mezifakultních a meziuniverzitních projektů (3.) Vznik kontaktního a kariérního centra pro spolupráci a transfer znalostí (4.)

Jako první a druhá cílová skupina univerzitního kampusu je (dle Investiční a finanční rozvahy Kampusu 2008) uvedena mladá generace – budoucí studenti univerzity spolu se současnými studenty, na čtvrté pozici jsou obyvatelé města. Jako relevantní přínosy projektu Kampus UJEP (dle dokumentu Stávající stav Univerzity Kampus 2008, Investiční a finanční rozvaha Kampus 2008) vzhledem k zaměření této práce jsou: Zvýšení kvality lidských zdrojů v regionu – tj. zvýšení počtu absolventů s vysokoškolským vzděláním Snížení počtu odcházejících absolventů UJEP z města / regionu Příchod investorů působících v oblasti high-tech do regionu Zkvalitnění studijních a pracovních podmínek studentů 3.3.3 SOUČASNÉ PROSTOROVÉ UMÍSTNĚNÍ UNIVERZITY VE MĚSTĚ V současné době je univerzita prostorově rozložena na 16 různých místech. Budova rektorátu jako vrcholné instituce univerzity je situována v ul. Hoření. Jedná se o víceúčelový panelový objekt ze 70. let minulého století sloužící pro vedení univerzity a příslušné odbory, částečně zajišťuje prostorové potřeby Pedagogické fakulty (aula, menza, koleje). Dvě budovy se sportovní halou a venkovním areálem, které jsou součástí právě vznikajícího univerzitního městečka, se nachází v ul. České Mládeže 8. Dnes jsou objekty využívány především Pedagogickou, Přírodovědeckou a Filozofickou fakultou, poslední dvě zmíněné instituce se v budoucnu přesídlí přímo do bývalého areálu Masarykovy nemocnice. Dílny a laboratoře Fakulty výrobních technologií a managementu spolu s podpůrnou infrastrukturou sloužící potřebám Přírodovědecké fakulty jsou situovány v ul. Za Válcovnou, budova v ul. Na Okraji rovněž slouží potřebám FVTM. Historický zrekonstruovaný objekt z 19. století Velká Hradební 13 a 15 patřil Fakultě umění a designu, dnes již jejím potřebám slouží první kompletně zrekonstruovaný objekt v kampusu. Do nového areálu se plánuje přesun Fakulty životního prostředí, dnes využívají budovu na Králově výšině v centru města. Objekt ze 30. let v Moskevské ulici patří Fakultě sociálně ekonomické, která zde umístila vedení a katedry spolu s výukovými prostory. U kolejí v ulicích Jateční, Klíšská, Na Okraji se vzhledem k dobrému napojení na univerzitní kampus počítá s částečnými až kompletními rekonstrukcemi. (Stávající stav Univerzity - Kampus 2008, www.ujep.cz)

Obrázkový blok č. 14: VYBRANÉ INSTITUTY UJEP A JEJICH PROSTOROVÁ ORGANIZACE

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno) České Mládeže 8

Hoření 13

Kampus UJEP

Moskevská 54

Králova Výšina 3132

Ul. Jateční - Klíšská – Na Okraji

Zdroj: www.ujep.cz

3.3.4 URBANISTICKO – ARCHITEKTONICKÁ STRUKTURA A PROCES REGENERACE Urbanisticko - architektonické řešení nemocničního areálu patřilo ve své době k funkčním i esteticky hodnotným. Univerzitní kampus by měl tyto prostory znovu oživit, plně využít a vytvořit nové hodnoty se zachováním těch původních. Regenerační proces má z tohoto pohledu dvě úrovně, první je úroveň urbanistická – funkční, kde bude sledováno prostorové rozložení jednotlivých institutů a objektů nabízející doprovodné služby. Druhou úrovní je možno chápat detailnější analýzu jednotlivých komponentů kampusového areálu jako jsou budovy, náměstí, parky, vizuální a symbolické dominanty.

PROSTOROVÁ A FUNKČNÍ STRUKTURA Kampusový areál ve svém širším vymezení zahrnuje plochy nynějšího sídla Přírodovědecké, Pedagogické a Filozofické fakulty v ulici České Mládeže 8, bývalý areál Masarykovy nemocnice vymezený ulicemi Pasteurova - Londýnská - Klíšská - České Mládeže, budovy Fakulty sociálně ekonomické v Moskevské ulici. Ve studiích se dále uvažuje prostor brownfiledového areálu v sevření ulic Klíšská – Londýnská - Solvayova a přilehlého parku mezi ulicemi Londýnská - Moskevská - Prokopa Diviše - Klíšská. Obrázkový blok č. 15: KAMPUS UJEP, ÚSTÍ NAD LABEM (satelitní snímky)

Zdroj: www.googlemaps.com (upraveno)

Zdroj: www.ujep.cz

Revitalizací jako první od roku 2005 prošla severovýchodní část – rekonstruován byl pavilon B, a došlo tak k vytvoření nových prostor pro Fakultu umění a designu, přestavěny byly v průběhu roku 2007 prostory pro Fakultu sociálně ekonomickou (objekt VIKS), umístěna zde byla knihovna Pedagogické fakulty a zachována kaple s novou výstavní síní. Koncem roku 2008 došlo i k finalizaci rekonstrukce budovy H využívané Centrem informatiky s Fakultou výrobních technologií a managementu, prostorů vrátnice a revitalizaci 2 objektů (u Mendělejevovy ul.) dnes využívaných pro projektovou činnost PřF, katedrou matematiky, centrem VYCERRO. Vytvořeny byly dále parkovací plochy kombinované s upravenými prostranstvími před budovou FUD. (Realizace a další plán projektu Kampus UJEP v Ústí nad Labem 2009) Urbanisticko – architektonická podoba kampusu UJEP doznala od roku 2005, kdy byly vypracovány první studie výrazných změn (viz obrázkový blok č. 16). Na stabilizované území UJEP, které je určeno pro Pedagogickou fakultu a dnešní Filozofickou fakultu, přímo navazuje centrální volný prostor kampusu (zelená plocha) určený pro venkovní volnočasové aktivity. Bývalé hlavní nemocniční pavilony (červená zóna) byly určeny (v severojižním směru) pro Fakultu životního prostředí a Fakultu zdravotnických studií, Filozofickou fakultu a Fakultu umění a designu, centrální pavilony plánovala užívat Fakulta sociálně ekonomická, následovaly Přírodovědecká a dnešní Fakulta výrobních technologií a managementu, při jejichž činnosti měly vzniknout i přidružená výzkumná centra. Reprezentativní a administrativní prostory (rektorát UJEP, univerzitní knihovna, informační centrum) byly situovány v jižní části. Podél Pasteurovy ulice byly navrženy doplňkové provozy (oranžový sektor) v podobě kolejí a dalších ubytovacích zařízení, menza, poliklinika a parkovací plochy. Sportovní zázemí měla univerzita umístěno již ve

stabilizovaném území PF. Západní sektor za Mendělejovou ulicí byl označen jako rezervní, jehož budoucí funkční povaha byla uvažována pro volnočasové služby případně další výzkumné aktivity. Obrázkový blok č. 16: KAMPUS UJEP DLE URBANISTICKO - ARCHITEKTONICKÉ STUDIE, 10/2005

Zdroj: UJEP

Urbanisticko-architektonická studie z roku 2008 (obrázkový soubor č. 17) doznává oproti předchůdci významných změn. Prostory celouniverzitních institutů (rektorát, knihovna, hlavní aula apod.) se přesunuly v podobě multifunkčního centra do středové části areálu, jižní sektor byl funkčně určen pro parkování a rezervní účely. Před pavilonem B využívaným FUD byl původní objekt G zdemolován a vznikla parková úprava s venkovními parkovacími plochami, dále se předpokládalo zachování jedné z historických budov pro účely FF. O bloku podél Pasteurovy ulice se již neuvažovalo jako zóně s obslužnou funkcí, své místo zde měl mít Ústav zdravotních studií, Hospodářská správa a některé drobnější orgány UJEP. Situování PřF, FŽP a FVTM zůstalo totožné, v přímé blízkosti mělo být vybudováno sdílené výzkumné a laboratorní centrum. Západní blok za Mendělejevovou

ulicí měl plnit dvě hlavní funkce – jednak jako areál volnočasových aktivit s menzou, jednak jako další vědecko-výzkumné centrum. Obrazkový soubor č. 17: KAMPUS UJEP DLE URBANISTICKO - ARCHITEKTONICKÉ STUDIE, 8/2008

Zdroj: UJEP

Aktualizace studie v roce 2009 (obrázkový soubor č. 18) přinesla několik dalších úprav, a to z důvodů připomínek týkajících se nedostatku předpokládané zeleně a parkovacích ploch, požadováno bylo i zachování původní urbanisticko-architektonické struktury a hodnot. Detailněji se dále uvažovalo o funkčním využití západního areálu za Mendělejevovou ulicí, kde byl plánován podnikatelský inkubátor, hotel, klubovna, kinosál, bydlení pro hostující profesory, část prostor mohla využívat filozofická fakulta a výzkumný tým FVTM. Komplex budov určených pro PřF, FŽP a FVTM byl z prostorového hlediska mírně pozměněn. Hlaví parkové plochy byly uvažovány mezi PF a budovaným multi-

funkčním vzdělávacím a informačním centrem, dále v jižní části univerzitního areálu při Londýnské ulici. Obrázkový blok č. 18: KAMPUS UJEP DLE URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÉ STUDIE, 2009

Zdroj: UJEP

V současné době souběžně probíhají práce na 3 projektech, které lze označit za finančně zajištěné: 1. Demolice a následná výstavba vícepodlažní budovy společně využívané Přírodovědeckou fakultou a Fakultou životního prostředí 2. Realizace multifunkčního vzdělávacího a informačního centra (konferenční centrum, velkokapacitní přednáškový sál s menšími aulami), univerzitní knihovny a sídla rektorátu jako jádrovému prostoru celého 57

kampusu 3. Rekonstrukce dvou historických objektů určených pro potřeby Filozofické fakulty. S realizací prostor pro ÚZS se již nepočítá, institut by mohl dle předpokladů využívat prostory v budově rektorátu na Hoření 13, výrazné prostorové rozšiřování FVTM v plánu rovněž není. Pavilony C jsou tedy v současné době bez jasně vymezeného funkčního využití i finančního zajištění. Zatímco východní sektor kampusu by měl plnit převážně edukační funkci a sloužit výukovým, výzkumným a administrativním potřebám univerzity, kompletní regenerační proces západní části je zatím pouze ve formě studií, nebo dokonce vizí. V západní části je prozatím realizováno regionální výzkumné centrum VYCERRO, prostory částečně využívá některé subjekty Přírodovědecká fakulty (více viz předchozí kapitola). Funkční využití nerevitalizovaných ploch se předpokládá pro volnočasové, ubytovací a stravovací aktivity akademické a studentské obce. Stěžejní povahu by měla mít menza s univerzitní kavárnou, jeden z bloků je určen pro vědecko-výzkumnou činnost. Ostatní objekty zatím zůstávají bez konkretizovaného typu využití i zdroje financování. Realizace další etapy botanické zahrady patří a lze pozitivně hodnotit jako esteticky hodnotné prvky univerzitního areálu. V několika plánech bylo diskutováno podzemní parkoviště, dnes tyto úvahy nahradila levnější varianta nadzemních parkovacích ploch, na které navazuje uvažovaný projekt ve spolupráci s městem. Dříve uvažované byty a koleje na Mendělejevově ulici, dnes vedení nepovažuje za prioritní, podobně jako významné rozšiřování sportovního zázemí. (strukturované rozhovory, viz Seznam zdrojů) JEDINEČNÉ PRVKY A DOMINANTY KAMPUSU UJEP – současné i navrhované Z hlediska jednotlivých prvků (budovy, náměstí, parky) je nutné regeneračnímu procesu věnovat extrémní pozornost. Bývalá Masarykova nemocnice patřila ve své době k jedinečnému dílu svých tvůrců. Z hlediska architektury nabízí především funkcionalistické objekty (pavilon B), výrazné jsou prvky expresionismu s německým diskurzem „nová věčnost“ (pavilon A) i abstrahovaného neoklasicismu (pavilon F1). (www.usti-aussig.net). Výrazně odlišnou podobu má Mendělejevova ulice – z těchto důvodu je důležité různé vizuální vjemy v novém univerzitním areálu udržet (i v případě novostaveb). Architektura budov jako sídel jednotlivých fakult může nabýt symbolických hodnot a stát se záležitostí identity jednotlivých výzkumných a vědeckých institutů přidružených k fakultám univerzity. Současnou dominantou je budova FUD, hmotově a velikostně bude podobných rozměrů dosahovat i budova PřF a FŽP, v zásadě i komplex multifunkčního centra s prostory rektorátu, knihovny a hlavních přednáškových sálů. Obrázkový blok č. 19: ARCHITEKTURA KAMPUSU UJEP

Zdroj: autor

Jelikož současný půdorys areálu je poměrně jasně vymezen a uliční síť uvnitř kampusu bude rovněž odpovídat současné podobě, jako rozhodující se jeví situování volných dlážděných a zelených ploch, případně výsadba dřevin a křovin. Za hlavní interakční zónu je možno uvažovat centrální prostory kampusu (multifunkční centrum), druhou úroveň by mohlo plnit náměstí s parkovacími plochami před FUD a dále prostor pod pavilonem A (s vazbou na dnešní pavilony C). Centrální volný parkový prostor je dle aktualizované studie z roku 2009 navržen mezi PF, přes budovy FF a dále vymezena Mendělejevovou ulicí a východními bloky fakult UJEP. Sekundární význam je určen plochám s parkovou úpravou v jižní části areálu a v západním křídle za Mendělejevovou ulicí – zde je možno kombinovat volná prostranství s výsadbou křovin a dřevin. Otázkou zůstává další funkční využití dopravní komunikace s parkovací plochou v ul. České Mládeže – jednou z možností je ponechání současného stavu, druhou by mohlo být vytvoření pěší přechodové zóny mezi areálem PF a vlastním kampusem UJEP, třetí varianta počítá s omezeným / řízeným vjezdem pro rezidenty a obsluhu. Obrázkový blok č. 20: VOLNÁ PROSTRANSTVÍ V KAMPUSU UJEP

Zdroj: autor

Jedinečná složitost v komplexnosti areálu nabízí vysoký potenciál a užití vizuálních / symbolických prvků lišících se designem i použitým materiálem. Architektura pavilonů jednotlivých fakult by měla určovat design okolních prvků, jako jsou lavičky, odpočinkové zdi – ostrý funkcionalismus v areálu budoucí PřF a FŽP, a FUD vyvážený podobou klasicistního rázu v okolí budov F1 a F2. Hlavním vizuálním prvek je dnes blikající neuron na fasádě FUD, v budoucnu je možno zvážit na centrálním náměstí sochu J. E. Purkyně, jakožto symbolu univerzity, vhodné by bylo zauvažovat i nad vizuálním projevem bývalé nemocnice s republikovým významem (lavičky v podobě nemocničních lehátek, skulptury) Dominantní objekty, zajímavé výhledy a průhledy skrze areál nabízí severojižní terénní sklon – v parkových úpravách je možno sklon ponechat k vystavění několika terasovitých zdí k odpočinku a relaxaci. Zeď podél parkovací plochy v ulici České Mládeže byla využita pro street-art, pokud se uvažuje o jejím zbourání z důvodu propojení areálu PF a vlastního kampusu je možno navrhnout zachování některých částí jako symbolu změny a prostorového progresu UJEP. Velký potenciál nabízí komplex budovy A (PřF + FŽP) a souboru C v jižní části, které jsou propojeny spojovací chodbou na pilířích, budova A disponuje dále vyvýšenou terasou a stupňovitě řešenou přístavbou, bývalý sklad materiálů (C1, C2) nabízí kontrast vertikální a horizontální linie oken s kovovými prvky a vizuálně industriálním rázem. Obrázkový blok č. 21: UMĚNÍ A DOMINANTNÍ VIZUÁLNÍ PRVKY V KAMPUSU UJEP

Zdroj: autor

DOPROVODNÉ JEVY REVITALIZACE KAMPUSU Za nepřímé vlivy během a po úspěšné realizaci lze předpokládat zlepšení bytového fondu v bezprostředním okolí kampusu, přičemž první etapa rekonstrukcí a proměny skupin nájemníků je již patrná dnes. S vyšším počtem studentů a zintenzivněním jejich pohybu mezi kolejemi, kampusem a centrem je možno uvažovat rozšíření a zkvalitnění maloobchodní sítě. V procesu jednání je převzetí celé budovy v Moskevské ulici pod správu a užívání FSE, jejíž prostorová blízkost ji umožní plně participovat (aktivně vytvářet i čerpat) na efektech vyvolaných procesem výstavby a následného fungování univerzitního života v kampusu. Vzhledem k situování kampusu v centrální části Ústí nad Labem si

město může slibovat zvýšený pohyb studentů a jejich vizuální i reálné zapojení do každodenního života města. Obrázkový blok č. 22: DOPROVODNÉ JEVY A EFEKTY REVITALIZAČNÍHO PROCESU V KAMPUSU UJEP

Zdroj: autor

3.3.5 MANAGEMENT A MARKETING KAMPUSU UJEP Příslušná kapitola je zpracována na základě uskutečněných expertních rozhovorů se současným rektorem prof. Wokounem, a jeho předchůdci doc. Rischelovou a doc. Havlem, dále současným prorektorem pro rozvoj a informatizaci doc. Švecem a Ing. Klicnarem z oddělení veřejných zakázek. Projekt Kampus UJEP prošel od počátku své realizace řadou projednávání na několika úrovních. Rektorem, který celou realizaci kampusu zahájil, byl doc. Havel, dnes působící na Katedře tělesné výchovy PF. První úvahy o kampusu z roku 2004 byly spojeny s potřebou zajištění prostorových potřeb nově vznikajících fakult. Univerzita se v té době těšila výrazné přízni tehdejších politických elit na úrovni kraje, města i Vlády ČR. Smlouva o vzájemné spolupráci mezi Ústeckým krajem, Statutárním městem Ústí nad Labem, Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem a UJEP o přípravě a realizaci byla podepsána už roku 2004, kdy pozemky byly převedeny na univerzitu darem (pozemky v majetku kraje), a za symbolickou cenu (pozemky v majetku města). Koncem roku 2005 byly zahájeny první rekonstrukční práce a během roku 2006 byla výstavba kampusu UJEP diskutována jako pilotní projekt řízený formou PPP, postoupilo se i k výběrovému řízení ve věci organizace projektu. Od záměru kompletního financování projektu formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru se následně, roku 2007, odstoupilo a pro realizace se stalo nezbytnou podmínkou vícezdrojové financování z potenciálně dostupných prostředků veřejného sektoru (MŠMT, Ústecký kraj a město Ústí nad Labem), tematických a regionálních operačních programů spadajících pod Strukturální politiku EU, vlastních zdrojů UJEP a soukromých zdrojů (zapojení soukromého sektoru do realizace komerčních aktivit, volnočasových služeb). Financování z veřejných zdrojů a fondů EU se využívá především na výstavbu výukových prostor pro společenskovědní, přírodovědné a technické obory, dále na realizaci laboratorních a výzkumných center. Jedním z hlavích projektů současnosti je výstavba multifunkčního (vzdělávacího a informačního) centra s rektorátem, jako sdílených reprezentativně-výukových prostor a rekonstrukce či nová výstavba prostor pro FF, PřF a FŽP - financováno z prostředků VaVpI a MŠMT. Forma PPP byla řešena i během období 2007 – duben 2008, kdy se hledaly možnosti revitalizace

západního areálu za Mendělejevovou ulicí. (Realizace a další plán projektu Kampus UJEP v Ústí nad Labem 2009, Investiční a finanční rozvaha Kampus 2008) Z personálního hlediska stojí v čele kampusu, a to z pozice reprezentativně-výkonné, rektor univerzity prof. Wokoun, který počátkem jara 2011 nahradil v pozici doc. Ritschelovou. „Výkonnou“ funkci nese dále prorektor pro rozvoj a informatizaci, v dnešních dnech doc. Švec, v kooperaci s prorektorem pro vnější vztahy a kvestorem. Vliv na proces realizace má rovněž Akademický senát UJEP (jako samosprávný zastupitelský orgán) s předsedou RNDr. Martinem Balejem, při jehož činnosti byla nově vytvořena pracovní skupina „Kampus“ jako iniciační nástroj. Investiční záležitosti řeší vedení UJEP s oddělením veřejných zakázek, procesu schvalování investic i ostatní závazné dokumentace se účastní Kolegium rektora (poradní orgán), Vědecká rada UJEP je zapojena dle rozsahu uloženého příslušným zákonem. Za klíčovou dokumentaci lze považovat dlouhodobý záměr univerzity, strategii rozvoje univerzity, procesu realizace kampusového areálu se dotýká průběžně upravovaná projektová dokumentace (urbanisticko-architektonická studie, stavební programy). Jako jedna z překážek progresivního rozvoje byla při strukturovaných rozhovorech zmiňována neklidná politická situace v ČR, v rámci kraje i města Ústí nad Labem, na níž se váže otázka investičního financování kampusu. V současné době je však vedení spokojeno se spoluprací s výše zmíněnými subjekty, přičemž si uvědomuje finanční realitu města a kraje, která se nezhmotňuje v přímé dotaci. Město prozatím přislíbilo pomoc s realizací nadzemního parkoviště (nikoli dříve uvažovaného podzemního), které by bylo napojeno na předpokládaný kruhový objezd na křižovatce Londýnská – Klíšská. Společným projektem mezi městem – krajem – univerzitou se v určité době jevilo i vystavění společné knihovny. Jelikož dle současných a předpokládaných socioekonomických trendů realizace kampusu UJEP znamená spíše než prostorový rozvoj „sestěhování“ jednotlivých fakult, důležitým procesem je finanční management a time-management opouštěných objektů, případně relokace některých ústavů. Univerzita je výhradním vlastníkem převážné části dnes využívaných budov, prodej do rukou soukromého sektoru, či přeprodej / předání vlastnických závazků směrem k městu je nevyřešenou záležitostí. Zajímavým projektem by mohlo být budoucí využití současného areálu rektorátu na Hoření 13, který by měl být využíván Ústavem zdravotních studií a Střední zdravotní školou v dnešních dnech situovanou v budově sousedící s FSE v Moskevské ulici. V tomto ohledu je nutná kooperace s krajem. Často diskutovaným projektem nejen uvnitř univerzity, nýbrž i v rámci města a kraje je vznik vědecko-výzkumného centra, s nímž souvisí i rozvoj vědy a výzkumu jako oblasti, v které se zatím univerzita výraznějších úspěchů nedočkala. Za pozitivní a prvotní impulz správným směrem lze považovat nově otevřený vědecko-technický park přidružený k FVTM, VYCERRO zaměřené na problematiku regionálního rozvoje, nové prostory pro Ústecké materiálové centrum se zajistit prozatím nepodařilo. Současné vedení se chystá zaměřit především na aplikovaný výzkum a prohloubit zaměření v regionální úrovni.

Z hlediska marketingu je dnes možno spolupráci v trojúhelníku univerzita – město – kraj považovat za slabou. Univerzita se snaží zdůrazňovat „službu“, kterou skrze regenerační proces dnes již univerzitního areálu prokazuje i samotnému městu. Virtuální investiční centrum zahrnulo areál Masarykovy nemocnice do tzv. investorských příležitostí ve městě, jako na brownfield se v každodenním životě i projektu COBRAMAN na bývalý areál Masarykovy nemocnice již nepohlíží. Nutno uvést, že i virtuální / webová prezentace kampusu vlastní univerzitou je na nedostatečné úrovni – chybí především aktualizace, představení kampusu jako projektu a investiční příležitosti pro soukromý sektor. Realizace kampusu s sebou nese výrazná pozitiva. Za důležitý a rozhodující krok do následujících let lze považovat samotnou realizaci kampusového areálu. Dále je to finanční zajištění výstavby reprezentativních a celouniverzitních prostor, a zkvalitnění podmínek pro výuku. Za působení doc. Havla i doc. Ritschelové v pozici rektorky byl evidentní vyšší zájem politických i podnikatelských elit, současná přítomnost prof. Wokouna dává příležitost pro optimistické vyhlídky, a to díky jeho profesní specializaci, zkušenosti i kontaktům. V otázkách podoby univerzitního městečka se minulé i současné vedení shoduje, že nelze pouze kopírovat jednotlivé modely, nýbrž spíše „skládat puzzle“. V otázkách koncepčního řešení a propagace celého kampusu není navázáno specifické partnerství s žádnou českou, nebo zahraniční univerzitou, kdy by vedení UJEP diskutovalo realizační proces z hlediska managementu a marketingu, z důvodu inspirace a hledání možných cest. Často zmiňovány jsou však návštěvy a prohlídky univerzitního kampusu v Bohunicích (Masarykova univerzita v Brně), Borská pole (Západočeská univerzita v Plzni). V otázce managementu a řízení je dále několik neznámých. V průběhu procesu se objevil podnět pro vznik nové pozice „zmocněnce pro kampus“, která by měla z manažerské funkce celý proces realizace zastřešovat a řídit. Druhou neznámou se jeví konkrétní využití a tím i způsob financování levého/západního bloku za Mendělejovou ulicí. Jak již bylo uvedeno výše, jako nejpravděpodobnější se jeví spolupráce se soukromým sektorem. Dle některých výpovědí není hlavním problémem zájem malých podnikatelů – ti čekají na nové prostory, které by rádi obsadili, rozhodující je ale nasmlouvání klíčového developera či skupiny investorů. Jako potenciální hrozbu lze vnímat nedostatečné vzájemné uvědomění o důležitosti rychlého a kvalitního rozvoje kampusu mezi městem, krajem, orgány ČR, regionu soudržnosti SZ a univerzitou. Svou roli mohou sehrát i mezifakultní konflikty uvnitř univerzity při řešení i společných projektů. Po ukončení pilotního projektu PPP uvažovaném při počátku realizace kampusu v letech 2005-2007 se spolupráce s veřejným a soukromým sektorem předpokládá ve formě ad hoc, důraz bude kladen na projekty předpokládající vazbu na každodenní život studentů či univerzitního personálu. Konkrétní spolupráce zatím navázána není, neboť se jedná o „záležitosti zítřka“, mapování a sbírání informací se týká předřevším zajištění chodu nové menzy, která by měla být situována právě v Mendělejevově ulici.

3.3.6 KAMPUS UJEP OČIMA STUDENTŮ Níže uvedené informace vychází z dotazníkového šetření mezi studenty celkem 4 fakult UJEP (PřF, FSE, PF, FŽP), celkový počet správně vyplněných a vyhodnocených dotazníků byl 98. Studentská obec vnímá kampus UJEP jako velmi výrazný a pozitivní proces s širokým efektem pro celé město Ústí nad Labem. Více než 70 % dotázaných je spokojeno se současnými kroky, které vedení univerzity činilo a činí v záležitosti výstavby univerzitního města. Podobný poměr dotázaných (76 %) tvrdí, že současné záměry, které jim jsou známy, odpovídají představám o atraktivním vysokoškolském prostředí. 68 % dotázaných se dále domnívá, že UJEP je progresivní univerzitou s dobrou budoucností. Vzhledem k faktu, že osloveni byli studenti vyšších ročníků (tj. navazující magisterské studium, 3. Ročník bakalářského studia), jsou výše uvedené výpovědi o to lichotivější. Na pozitivní efekt výstavby kampusového areálu pro celé město ukazuje výsledek 74 % kladných odpovědí, oproti 10 % záporných reakcí. Poměrově podobných hodnot (86 : 9 %) bylo dotaženo i v otázce, zda student vnímá realizaci univerzitního kampusu jako prioritní záležitost pro budoucí rozvoj univerzity. Tabulka č. 1: BUDOUCNOST UJEP A MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM Může pomoci univerzitní kampus ke zvýšení atraktivity celého města Ústí nad Labem? Vnímáš realizaci univerzitního kampusu jako nutnost pro budoucí rozvoj a prestiž UJEP?

Ano 74% 86%

Ne 10% 9%

Nevím 16% 5%

Je UJEP progresivní univerzitou s dobrou budoucností? Je Ústí nad Labem městem s potenciálem pro kvalitní život?

68% 42%

16% 53%

15% 5%

Zdroj: dotazníkové šetření, 2011

Dotázaní krátce hodnotili i současný stav služeb ve městě. Průměrná hodnota v jednotlivých oblastech kulturní, sportovní a volnočasové scény, navíc dělené na rozsah nabídky, kvalitu nabídky a její atraktivitu dosahovala veskrze 3 bodů (střední hodnota), lepších výsledků dosáhnul sektor přírodních atraktivit (vodní plochy, úkazy v přírodě, vyhlídky) a kulturně-historických atraktivit (zámky, zříceniny, rozhledny). Při porovnání kulturních scén byla hodnocena lépe (vyšším průměrným počtem bodů) vysoká / masová kulturní scéna (divadla, galerie, kina) oproti malé / alternativní scéně (hudební kluby, music bary apod.). V obdobné rovině se ukázalo srovnání in-door a out-door sportovní infrastruktury ve městě, přičemž out-door (in-line dráhy, cyklostezky) infrastruktura byla hodnocena v průměru až o 0,4 bodu hůře. Blok „Funkce a významy kampusu UJEP“ jako specifického prostoru ve městě patřil mezi stěžejní. Nejvyšší mediánové hodnoty (5) dosáhla funkce kampusu jako motoru vědy a výzkumu s průměrným počtem 4,23 bodů. Studenti dále vnímají univerzitní město jako významný bod kulturní života ve městě (3,53 bodů), místo významných mítinků a konferencí (3,92 bodů), jako symbol progresivního rozvoje a ikonu města (3,56 bodů) a samozřejmě jako centrum života mladých lidí (4,15 bodů) – všechny výše uvedené funkce dosáhly mediánové hodnoty 4 bodů.

Tabulka č. 2: FUNKCE KAMPUSU UJEP JAKO SPECIFICKÉ PROSTOROVÉ JEDNOTKY Funkce kampusu

Body

Kampus jako veřejné prostranství zelených ploch a parků Kampus jako významný bod kulturního života ve městě Kampus jako místo s širokou nabídkou sportovních aktivit Kampus jako místo významných mítinků a konferencí Kampus jako symbol progresivního rozvoje, ikona města Kampus jako místo shluku mladých lidí Kampus jako motor vědy a výzkumu Kampus jako prostor pro užší spolupráci s hlavními podniky v regionu Kampus jako impulz pro zlepšení bytového fondu v okolí Kampus jako nové centrum města Kampus jako prostor pro rozvoj malých a středních podniků Kampus jako prostor pro podporu podnikatelů z řad studentstva

3,36 3,53 3,15 3,92 3,56 4,15 4,23 3,27 2,46 2,52 2,34 2,77

Zdroj: dotazníkové šetření, 2011

Úspěšná realizace univerzitního kampusu, by měla dle mínění respondentů vést především (neboť to hodnotí za důležité) ke zkvalitnění prostor na univerzitě sloužících k seberealizaci (průměrná dosažená hodnota 3,95 bodů), pod kterými si studenti představují knihovny, studovny, diskusní kluby. Druhým požadovaným efektem (průměrná hodnota 3,79 bodů) je „atraktivnější venkovní prostředí k trávení volného času“, tedy dosažitelnost parků, venkovních sezení, teras, odpočinkových ploch. Třetím nejžádanějším efektem je dosažení „lepších podmínek pro získání pracovních zkušeností a kontaktů přímo v Ústí nad Labem“ (3,65 bodů) a následuje zájem o zapojení do univerzitních aktivit (3,58 bodů). Tabulka č. 3: OČEKÁVANÉ / ŽÁDANÉ EFEKTY VYVOLANÉ REALIZACÍ KAMPUSU UJEP Očekávané efekty fungování kampusu UJEP

Body

Lepší podmínky k získání pracovních zkušeností a kontaktů mimo region Ústecka Lepší podmínky k získání pracovních zkušeností a kontaktů přímo v Ústí n. L. Efektivnější využívání času ohledně pracovních možností (brigády, stáže apod.) Efektivnější využívání času vzhledem k trávení volného času s kolegy Možnost zapojení do školních aktivit (studentská unie, apod.) Atraktivnější prostředí k trávení volného času (parky, venkovní sezení, terasy) Nové prostory pro ubytování (koleje, byty) Rozšíření nabídky v oblasti stravování (pizzerie, restaurace, fast food) Alternativní prostory pro aktivní relaxaci (frisbee, inline dráhy, free-ride dráha) Snazší navazování kontaktů s ostatními studenty uvnitř uceleného areálu Nové prostory pro seberealizaci (knihovny, studovny, diskusní kluby) Prostory pro out-door akce, festivaly

3,13 3,65 3,44 3,28 3,58 3,79 3,51 3,50 3,37 3,53 3,95 3,50

Zdroj: dotazníkové šetření, 2011

V kampusu jako jedinečné městské struktuře zájem studentů směřuje k lepšímu vybavení prostor pro výuku (4,2 bodů), žádaná je i vhodná prostorová organizace jednotlivých institutů v samotném areálu (4,15 bodů) a atraktivní vizuální podoba se zachováním architektonických jedinečností (4,02 bodů). Těsně pod hranicí 4 průměrných bodů zůstal požadavek na zatraktivnění mimo-výukových prostor (3,99 bodů).

Tabulka č. 4: KAMPUS UJEP JAKO JEDINEČNÝ PROSTOR Sledovaný aspekt

Body

Vizuální podoba budov (kombinace architektonických stylů, zachování historických hodnot) Zlepšená organizace výuky a volnočasových aktivit studenta (pohyb mezi učebnami, menzou, kolejemi) Působivé okolní prostředí (prostorná náměstí, upravené cesty, lavičky, parky) Nové a lépe vybavené prostory pro výuku (učebny, laboratoře, studovny) Nové a lépe vybavené ostatní prostory (haly, studijní oddělení, sezení mimo učebny, bufety) Umělecké prvky v budovách i mimo ně (sochy, skulptury, street art) Speciální reprezentativní prostory (výstavní haly, meeting centra)

4,02 4,15 3,86 4,20 3,99 2,65 3,17

Zdroj: dotazníkové šetření, 2011

65 % dotázaných studentů si přeje lepší informování o stavu a budoucím vývoji kampusu, více než polovina (51 %) by přivítala diskuzi nad podobou univerzitního městečka. V zásadě nemají zájem o přímou účast a rozhodovací pravomoci, v tomto případě dle některých výpovědí věří kvalifikovanosti příslušných rozhodujících osob, či senátu jako jejich zastupiteli. Témata kolem budoucnosti respondentů po absolvování univerzity již tak lichotivá, a to ve vztahu k městu, nejsou. Ačkoli přibližně 27 % dotázaných má své trvalé bydliště mimo město Ústí nad Labem, potažmo Ústecký kraj, pouhých 43 % studentů v současné době a za nynějších podmínek uvažuje o městě, nebo kraji jako o svém budoucím působišti. Realizace kampusu UJEP by však mohla mít dle výpovědí z dlouhodobého hlediska výrazný pozitivní vliv na pozici města v očích mladých lidí, a tedy i celospolečenský přesah. Nejvýraznější pozitivní efekt by kampus UJEP měl přinést v oblasti estetické / vizuální atraktivity a kvality prostředí (efekt + 0,97 bodu k současnému stavu ve městě), image města (+ 0,88 bodu), což jsou také 2 nejhůře hodnocené faktory v Ústí nad Labem (2,14 a 2,18 b.). Tabulka č. 5: VLIVY KAMPUSU UJEP NA VYBRANÉ FAKTORY / SEGMENTY Faktor Celková situace na trhu práce Pracovní uplatnění v mém oboru Možné pracovní uplatnění v oblastech mého zájmu Blízkost rodiny Udržení vztahů s přáteli z VŠ Udržení stávajícího vztahu s partnerem/partnerkou Příležitosti navázat nové osobní kontakty Příležitosti navázat nové profesní kontakty Dostupnost bydlení Dobré podmínky pro trávení volného času (parky, stezky, jezero) Kulturní nabídka (kluby, divadla, galerie, diskotéky, bary) Dobré podmínky pro další vzdělávání (nabídka kurzů, školení, seminářů) Esteticky kvalitní prostředí (vizuální podoba budov, náměstí) Mentalita lidí Image města

Důležitost faktoru

Současné hodnocení města

Očekávaná pozice po vystavění kampusu UJEP

Vliv kampusu

4,50 4,39 4,13 3,81 3,36 3,76 3,63 4,11 4,16 3,97 3,51

2,26 2,48 2,46 3,14 2,92 2,98 2,72 2,89 2,68 2,83

3,03 2,83 2,84 3,20 2,87 3,38 3,37 3,30 3,36 3,29

0,78 0,35 0,38 0,06 -0,05 0,40 0,64 0,41 0,67 0,46

3,71

2,83

3,64

0,82

3,48 3,70 3,62

2,14 2,31 2,18

3,11 2,78 3,06

0,97 0,47 0,88

Zdroj: dotazníkové šetření, 2011

3.4 KRITICKÉ ZHODNOCENÍ VÝSTAVBY KAMPUSU UJEP V KONTEXTU MĚSTA Město Ústí nad Labem nabízí specifické prostorové uspořádání funkčních čtvrtí. Výrazným faktorem jsou fyzické, přírodní podmínky, i silná průmyslová tradice. Období socialistické politiky zanechalo dodnes svůj vliv v oblasti ekonomické, sociální i environmentální. Současné regenerační a revitalizační procesy se dotýkají především centrálních částí města, typologicky se jedná o komerčně-zábavné objekty, zatraktivnění regionu z hlediska volnočasových aktivit by mohl nabídnout zatopený lom Milada. Univerzita J. E. Purkyně má v programových a strategických dokumentech velmi silnou pozici, vysoká očekávání jsou spojena především s výstavbou kampusového areálu v prostorách bývalého areálu Masarykovy nemocnice. Vedení univerzity o vlastním institutu hovoří ve velmi podnikatelském duchu. V dlouhodobých plánech, strategiích a záměrech vyzdvihuje důležitost studentů, na které nahlíží jako na své zákazníky, snaží se udržet vazbu a dobré vztahy s absolventy, pozornost je věnována propojení výuky, výzkumu a praxe. Realizace univerzitního areálu navazujícího na stabilizované území znamená především sestěhování jednotlivých institutů a zajištění jejich lepší prostorové organizace s kvalitním materiálovým zázemím – současný počet studentů je považován za cílový stav, možno i uvažovat mírné snížení. Reálná výstavba se dotýkala téměř výhradně výukových prostor, v procesu realizace jsou objekty s celouniverzitním významem (rektorát, auly a přednáškové sály, celouniverzitní knihovna). Budovy, jejichž využití se dotýká hlavně volnočasových aktivit (sportovní, kulturní), jsou řešeny na úrovni vizí, zajištění prostor pro výzkumné a vědecké účely zatím probíhá pomalu. Bariérou efektivní a širší spolupráce s podniky je odloučený vnitřní výzkum regionálních podniků, nedostatečná je podpora vlastních studentů při podnikatelských aktivitách, vyšší úrovně by mohlo dosahovat reálné uplatnění výsledků závěrečných prací. Otázkou zůstává, který faktor „neúspěchu“ je klíčový - nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů z univerzity s vazbou na aplikační výzkum, nebo obecně nízká schopnost výzkum komercializovat? Nedaří se najít průnik mezi potřebami trhu, místních podniků a kapacitami UJEP? Je hlavním problémem nezájem vlastních studentů? Z hlediska managementu a marketingu zde dominují dvě témata. Prvním je organizace opouštěných budov, které jsou majetkem UJEP (jako nejpravděpodobnější se jeví kooperace s městem a krajem, neboť situace na realitním trhu je v Ústí nad Labem velmi specifická - vysoká nabídka volných nemovitostí, většinou v horším technickém stavu, malý počet, nikoli ale přímý nedostatek vysoce kvalitních nemovitostí vzhledem k poptávce), druhým tématem je extrémní náročnost právě probíhající regenerace bývalého nemocničního areálu. Na velmi slabé úrovni je zainteresování soukromého sektoru a rovněž propagace kampusu jako investiční příležitosti ze strany samotného vedení univerzity. Změny na politické scéně přinášejí nejistotu v otázkách financování, což se výrazně dotýká i reálného zahájení uvažovaných projektů. Uvažovaná funkční podoba kampusu se v průběhu 6 let výrazně proměnila, poslední vypracované strategie a záměry

jsou znovu přepracovávány a aktualizovány na základě předpokládaných potřeb. Dle výše uvedeného je vidět extrémní finanční a procesní náročnost realizace projektu v rozměrech, v kterých je nutné kampus uvažovat. Za velmi pozitivní je nutné označit samotný proces revitalizace nevyužívaného areálu v blízkosti centra. Vedení univerzity i vlastní studenti vnímají probíhající proměnu za velmi důležitou nejen pro UJEP, ale i celé město. Na rostoucí univerzitní městečko je nahlíženo jako na symbol změny v celém Ústí nad Labem, jako na důležitý impuls pro změnu image města. Vzhledem k situování areálu v blízkosti centra města se o kampusu přemýšlí s celospolečenským přesahem, správa města a činné veřejné orgány si slibují zviditelnění „studentského elementu“ ve veřejném prostoru města. Samotní studenti jsou současnému procesu velmi nakloněni, od kampusu si slibují především lepší podmínky pro vlastní seberealizaci a atraktivnější prostředí pro trávení volného času. Univerzitní městečko vnímají jako pohyb ve vlastním prostoru, který jim umožňuje naplnit očekávání spojena s vysokoškolským životem kombinující dobré budoucí kariérní vyhlídky s bezstarostným životem mladých. Rozporuplné názory se objevily u velmi důležitého tématu – tj. „schopnosti univerzity přimknout k sobě absolventy natolik, že by měli zájem zůstat ve městě, případně regionu i po absolvování“. Od střídmého pohledu „úkol univerzity je vzdělávat, vytvářet dobré životní podmínky má být prioritou města“ až po vizionářský úhel „určitě o tom uvažovat můžeme, pokud vytvoříme studentům a absolventům klima umožňující jejich vlastní podnikatelskou aktivitu, je zde šance“. Zcela rozhodně zde hraje roli studovaný obor a uplatnitelnost absolventa na regionálním trhu práce, rozhovory se samotnými studenty potvrzují vliv univerzity jako jednoho z faktorů pro budoucí volbu bydliště i pracoviště. Přesah výstavby kampusu do problematiky městského rozvoje je evidentní – výstavba kampusu je bezesporu revitalizací jedné z největších zanedbaných ploch v centru města, vzhledem k předpokládanému funkčnímu charakteru areálu se dají očekávat a nyní i sledovat příznivé pákové efekty v oblastech maloobchodu, bytového fondu. Udržení architektonicko-urbanistických hodnot areálu je neméně důležité.

3.5 MOŽNÁ VÝCHODISKA A NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ Výzvou pro nové vedení UJEP je především vytvoření jasné vize univerzitního kampusu jako vlastního domovského prostoru uvnitř města. Jelikož výraznější dotační investiční financování po zrealizování tří právě probíhajících projektů již nelze předpokládat, zásadní bude navázání kontaktů se soukromým sektorem a investory. V tomto ohledu je nutné zajistit adekvátní manažerské schopnosti odpovědných osob a zkvalitnit činnost v oblasti marketingu kampusového areálu. Vzhledem k minulým diskuzím nad pozicí zmocněnce pro kampus se zde nabízí úvahy o funkci PR manažera rozvíjející vztahy mezi klíčovými aktéry a potenciálními participujícími subjekty. Nastartování silné komunikační politiky / strategie ze strany Univerzity k investorům je prioritní. Vzhledem k současnému zájmu studentů o problematiku kampusu, ale především k jejich spokojenosti a pozitivními očekáváními spojenými s výstavbou univerzitního areálu je stěžejní vyslyšet jejich představy. Oni jsou hlavními uživateli. Vazba mezi politikou univerzity a města by měla být v tomto ohledu velmi zkoordinovaná. Univerzita ze své podstavy má zájem o přízeň budoucích studentů i absolventů – právě oni jsou hlavním médiem určujícím pozici v rámci konkurence na úrovni terciárního vzdělávání. O současné studenty a absolventy má navíc zájem i město Ústí nad Labem, a to z hlediska jejich pozice jako progresivní pracovní síly. Na kampus je v tomto ohledu možno nahlížet jako na „křižovatku“, nosnou platformu pro generování a udržení kritického zdroje rozvoje, kterým jsou právě absolventi. Předchozí kapitoly ukázaly, že absolventi mají názorovou a životní orientaci podobnou konceptu kreativní třídy, navíc po absolvování vysokoškolského studia nedochází ke zpřetrhání vazeb vytvořených během tří až pěti let univerzitního studia. I po absolvování mohou využívat služby, které kampus jako specifický městský prostor nabízí – parky s odpočinkovými zónami, kulturní zařízení typu klubů, kaváren a restaurací, sportovní infrastrukturu, knihovnu se studovnami, společenské akce typu výstav, festivalů a konferencí. Mělo by být především zájmem města, aby univerzitní areál, tak jak je dnes situovaný, byl celospolečenským atraktivním místem. Kritickou důležitost má uvědomění si efektu, který přináší výstavba kampusu v oblasti image a vnímání Ústecka. Kampus UJEP je možno považovat za vlajkový projekt s potenciálem pro dlouhodobou prosperitu města, navíc zacíleným na jeden z nejvážnějších problémů celého regionu – tj. udržení vysoce vzdělané pracovní síly. Úkolem univerzity směrem ke svým studentům je především vymezení se / vyprofilování se vůči konkurenčním pražským vysokým školám s detašovanými sídly v kraji, dále pak vůči Technické univerzitě v Liberci. Rozhodně nelze soupeřit v oblastech vázaných na sportovní možnosti a kvalitu / rozsah doprovodné infrastruktury. Ústecká univerzita by měla znovu zvýšit současnou úroveň komunikace směrem ke studentům a dát jasně najevo, že zde hodlá vytvořit prostor na míru mladých talentovaných lidí, jedinečnou kompaktní strukturu. Z hlediska nabídky volnočasových služeb by to měla být atraktivní venkovní prostranství využívaných k odpočinku i aktivní relaxaci, dále kombinovaná se zajímavým architektonickým a urbanistickým potenciálem bývalého areálu nemocnice.

Kulturní nabídka by se měla orientovat směrem na malou, alternativní scénu v podobě klubů, malých výstavních hal, sálů s tematickými expozicemi. Pozornost by měla být věnována interakčním třetím místům, kde dochází k intenzivnímu pohybu studentů a neformálnímu kontaktu mezi nimi, akademickým personálem, podnikatelskými a veřejnými subjekty, i občany města. Specifickým projektem je, dle návrhu autora práce, KOSTKA (Krajně Otevřená STudentsKá Akropole) – „prezentačně konfrontační prostor“ (dále viz příloha č. 2). Jedná o multifunkční objekt v jižní části kampusu (dnešní pavilony C) s cílem „aktivizování“ studentů při jejich práci na výjimečných školních i mimoškolních projektech. Kombinována by měla být formální i neformální podoba vzniklých prostor, jakými jsou předpokládány bar / kavárna, galerijní kóje využívané pro prezentace jednotlivých fakult, konferenční místnosti, studia / ateliéry / kancelářské prostory využívané soukromou sférou i vlastními studenty, absolventy či studentskými organizacemi (klub, unie, centrum, apod.). Hlavní důraz by měl být kladen na střet a interakci jednotlivých cílových skupin – studenti, absolventi, akademický personál i soukromá a veřejná sféra. Tímto vzniká podhoubí pro přenos zkušeností, formuje se příznivé soutěžní klima mezi studenty samotnými, mělo by dojít k zesílení kooperačních vazeb mezi fakultami UJEP při univerzitních projektech i užší spolupráci s veřejnou sférou. Blízkost předpokládaného parkoviště (přístup z křižovatky Klíšská – Londýnská), sousední volná zelená plocha s parkovou úpravou a vazba na jednu z možných hlavních pěších komunikací (před pavilonem A, tj. budoucí prostory PřF a FŽP) napomáhá k funkčnímu provázání exteriérových ploch s interiérem objektu i vytvoření nabídky s celospolečenským rozsahem (knihkupectví, pizzerie, kancelářské služby). Stěžejní důležitost má zjištění, že studenti vnímají kampus UJEP jako rozhodující prvek v budování image a symbolu města. Skvělý kampus znamená v jejich očích skvělé město. Tento fakt by mělo vedení univerzity diskutovat směrem k elitám města i kraje. Z hlediska teorií a koncepcí v regionálním rozvoji je kampus možné vnímat jako mechanismus / impulz / rozvojový pól k nastartování přerodu města v oblasti image a významové pozice v myšlení investorů, univerzitních partnerů i obyvatel města. Úkolem univerzita je v tomto ohledu urychlit proces regenerace skrze komunikaci, prezentaci a jasnou vizi, strategii.

4 ZÁVĚRY A ZHODNOCENÍ PRÁCE Diplomová práce na téma Univerzitní kampus jako kreativní prostor ve městě s případovou studií kampusu UJEP ve městě Ústí nad Labem měla za cíl odhalit význam a potenciál univerzitního areálu jako rozvojového prvku / mechanismu v procesu formování atraktivního městského prostředí. Cíle a úkoly práce byly splněny. První díl analyzoval současné trendy v diskuzích na téma regionální rozvoj, kde významnou roli hraje především participace místních komunit na dění ve městech a regionech, zdůrazňována je pozice kultury jako katalyzátoru rozvoje, využíván je podnikatelský přístup a mediální propagace významných rozvojových projektů jako generátorů změn s podporou vlivných elit. Ačkoli nelze pojem „kreativita“ přeceňovat a rovněž není potřeba vnímat kreativní průmysl jako jediný hybný faktor rozvoje, současné trendy ukazují, na co mladá generace „slyší“, a které mechanismy je možno považovat za efektivní při realizování procesně a finančně náročných operací. Současná ekonomika nedovoluje opomíjet soukromý sektor, který má však mnohdy svoje vlastní kritéria pro hodnocení proveditelnosti a efektivnosti vložení svých investic. Druhý díl vyhodnotil rozdíly a společné prvky tří definovaných modelů v rámci univerzitních kampusů, vymezil důležitost a funkci univerzitního prostoru v kontextu města, zabýval se i specifičností jeho jednotlivých komponentů. Americkým model se lze inspirovat především díky jeho důrazu na estetiku a vizuální kvalitu prostředí, reálná funkčnost kampusu UJEP by mohla být ale blíže k modelu německých kampusů silně vrostlých do prostoru měst. V současné době realizované univerzitní městečko UJEP v Ústí nad Labem si s sebou nese výraznou symbolickou hodnotu. V očích studentů je kampus vnímán jako prestižní záležitost, předpokládané a žádané efekty samotné realizace mají potenciál přesáhnout pouze výukovou složku a podílet se na žádaném budoucím rozvoji celého města. Mladí tvůrčí lidé hledají na univerzitě především prostor pro seberealizaci, vyžadují fyzickou i sociálně-kulturní kvalitu prostředí, ve kterém se pohybují. Autorem navrhovaný projekt je příkladem místa, které vytváří atmosféru pro neformální interakce mezi cílovými skupinami s vlivem zapojení studentů do života města a jejich pracovního / kariérního uplatnění. Dosažené kvalitě uvedených informací dopomohla především kombinace strukturovaných rozhovorů uskutečněných s minulým i současným vedením univerzity, i se studenty UJEP, kteří navštívili zahraniční univerzity, a dotazníkového šetření se studentskou obcí UJEP. Za nenahraditelné lze považovat virtuální návštěvy kampusů, ale i osobní návštěvy českých univerzitních areálů. Vstřícnost vedení UJEP, akademického personálu na Katedře geografie PřF, Katedře regionálního a lokálního rozvoje FSE a PP i FŽP umožnilo naplnit očekávání spojená s rozsahem i kvalitou DP. Výše uvedené bylo stěžejním pro závěrečnou případovou studii.

SEZNAM PŘÍLOH, OBRÁZKŮ, TABULEK, ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Příloha č. 2:

CD CD

Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11:

KAMPUS - NETWORK - EMOCE (ESEJ NA TÉMA DEVELOPMENT 2025) PREZENTAČNĚ – FONFRONTAČNÍ PROSTOR: KOSTKA (PREZENTACE VLASTNÍHO PROJEKTU) KAMPUS UJEP JAKO KREATIVNÍ PROSTOR VE MĚSTĚ (PLAKÁT) DOTAZNÍKOVÝ LIST PRO STUDENTY UJEP VIZUALIZACE KAMPUSU UJEP PLÁN KAMPUSU UJEP, ÚSTÍ NAD LABEM PLÁN KAMPUSU UMASS, AMHERS PLÁN KAMPUSU UC, BERKELEY PLÁN KAMPUSU UNIVERSITY OF ABERDEEN, ABERDEEN PLÁN KAMPUSU SWANSEA UNIVERSITY, SWANSEA PLÁN KAMPUSU TU DRESDEN, DRÁŽĎANY

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázkový blok č. 1: Obrázkový blok č. 2: Obrázkový blok č. 3: Obrázkový blok č. 4: Obrázkový blok č. 5: Obrázkový blok č. 6: Obrázkový blok č. 7: Obrázkový blok č. 8: Obrázkový blok č. 9: Obrázkový blok č. 10: Obrázkový blok č. 11: Obrázkový blok č. 12: Obrázkový blok č. 13: Obrázkový blok č. 14: Obrázkový blok č. 15: Obrázkový blok č. 16: Obrázkový blok č. 17: Obrázkový blok č. 18: Obrázkový blok č. 19: Obrázkový blok č. 20: Obrázkový blok č. 21: Obrázkový blok č. 22:

UNIVERSITY OF MASSACHUSETTS, AMHERS (satelitní snímek) UNIVERSITY OF CALIFORNIA, BERKELEY (satelitní snímek) UNIVERSITY OF ABERDEEN (satelitní snímek) SWANSEA UNIVERSITY, SWANSEA (satelitní snímek) JULIUS MAXIMILIAN UNIVERSITY, WÜRZBURG (satelitní snímek) TU DRESDEN, DRÁŽĎANY (satelitní snímek) ČZU, PRAHA (satelitní snímek) MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO (satelitní snímek) ARCHITEKTURA UNIVERZITNÍCH KAMPUSŮ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V UNIVERZITNÍM KAMPUSU UMĚNÍ V UNIVERZITNÍM KAMPUSU NOVÉ DEVELOPERSKÉ PROJEKTY V ÚSTÍ NAD LABEM VYBRANÉ INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOSTI V ÚSTÍ NAD LABEM VYBRANÉ INSTITUTY UJEP A JEJICH PROSTOROVÁ ORGANIZACE KAMPUS UJEP, ÚSTÍ NAD LABEM (satelitní snímky) KAMPUS UJEP DLE U-A STUDIE, 10/2005 (plán + vizualizace) KAMPUS UJEP DLE U-A STUDIE, 8/2008 (plán + vizualizace) KAMPUS UJEP DLE U-A STUDIE, 2009 (plán + vizualizace) ARCHITEKTURA KAMPUSU UJEP VOLNÁ PROSTRANSTVÍ V KAMPUSU UJEP UMĚNÍ A DOMINANTNÍ VIZUÁLNÍ PRVKY V KAMPUSU UJEP DOPROVODNÉ EFEKTY REVITALIZAČNÍHO PROCESU V KAMPUSU UJEP

29 30 31 32 33 34 35 37 42 43 44 47 47 53 54 55 56 57 58 59 60 61

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5:

BUDOUCNOST UJEP A MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM FUNKCE KAMPUSU UJEP JAKO SPECIFICKÉ PROSTOROVÉ JEDNOTKY OČEKÁVANÉ / ŽÁDANÉ EFEKTY VYVOLANÉ REALIZACÍ KAMPUSU UJEP KAMPUS UJEP JAKO JEDINEČNÝ PROSTOR STUDENTŮ VLIVY KAMPUSU UJEP NA VYBRANÉ FAKTORY / SEGMENTY

64 65 65 66 66

CD CD CD CD CD CD CD CD CD

SEZNAM ZKRATEK ČR ČZÚ E&Y ECCE EU FF FSE FUD FVTM FŽP KIS MIT MŠMT MU OP VaVpI PPP PřF PWC RIS SPINNET TU Dresden UC Berkeley UJEP ÚL UMASS VŠB-TU Ostrava

Česká republika Česká Zemědělská univerzita Ernst & Young Evropské centrum pro kreativní ekonomiku Evropská unie Filozofická fakulta Fakulta sociálně ekonomická Fakulta umění a designu Fakulta výrobních technologií a managementu Fakulta životního prostředí Královéhradecká inovační síť Massachusetts Institute of Technology Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Masarykova univerzita Operační program Věda a výzkum pro inovace Private – Public – Partnership Přírodovědecká fakulta PriceWaterhouseCoopers Regionální inovační systém Spolupráce, Inovace, NETworking Technische Universität, Dresden University of California, Berkeley Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem University of Massachussets Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

SEZNAM ZDROJŮ ODBORNÁ LITERATURA 1. BEATLEY, T. (2000): Green Urbanism. Washington, Island Press. 491 s. ISBN 978-1-55963682-7. 2. BELLET, C., GANAU, J. (2006): City and University. Lleida, Universita Lleida. 316 s. ISBN: 849743-197-9. 3. BLAŽEK, UHLÍŘ (2002): Teorie regionálního rozvoje: nástin, klasifikace, kritika. Praha, Karolinum. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. 4. COOKE, P., LAZZERETTI (2008): Creative Cities, Cultural Clusters and Local Economic Development. UK, EE. 367 s. ISBN 978-1-84720-268-0. 5. FLORIDA, R. (2002): The Rise of Creative Class. NY, Basic Books. 434 s. ISBN 978-0-465024-77-3. 6. FLORIDA, R. (2005): Cities and Creative Class. NY, Routledge. 207 s. ISBN 0-203-99767-0. 7. FLORIDA, R. (2008): Who´s your city. NY, Basic Books. 309 s. ISBN 978-0-465-01353-1. 8. FLORIDA, R. (2010): The Great Reset. NY, Harper. 225 s. ISBN 978-0-06-193719-4. 9. FRIEDMAN, T. (2005): The World is flat. US, Farrar. 488. ISBN 0-374-29288-4 10. GOLDSMITH, (1999): The Entrepreneurial City: A How to Handbook for Urban Innovators. NY, CCI. ISBN 978-0615114644. 11. GUMPRECHT, B. (2010): The American College Town. University of Mass. 438 s. ISBN 9781558498136. 12. HOWKINS, J. (2007): The Creative Econony: How People make money from ideas. USA, Penguin. 269 s. ISBN 978-0-140-28794-3. 13. JEŽEK, J. (2007): Budování konkurenceschopnosti měst a regionů v teorii a praxi. Plzeň, ZČU. 269 s. ISBN 978-80-7043-632-5. 14. JEŽEK, J., RUMPEL, P., SLACH, O. (2007): Marketingový management obcí, měst a regionů. Ostrava. 136 s. ISBN 978-80-7368-294-1. 15. KOSTELANETZ, R. (2003): Soho: the rise and fall of an artists´colony. 250 s. ISBN 9780415965729. 16. LANDRY, CH. (2006): The Art of City Making. London, Earthscan. 462 s. ISBN 1-84407-2452. 17. LANDRY, CH. (2008): Creative Cities: toolking for urban innovators. London, Earthscan. 286 s. ISBN 978-1-84407-599-7. 18. MARHOLD, K. (1996): Sídla - Urbanistická typologie II. Praha, ČVUT. 231 s. 19. MUSIL, J. (1967): Sociologie soudobého města. Svoboda. 320 s. 20. PORTER, M. (1998): On Competition.Boston, Harvard. 21. ROWE, J.E. (2009): Theories of Local Economic Development. UK, Ashgate. 375 s. ISBN 978-0-7546-7305-7. 22. RUMPEL, J. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostrava, Ostravská univerzita. 178 s. ISBN 80-7042-830-9. 23. RUMPEL, J., SLACH O., KOUTSKÝ, J. (2008): Měkké faktory regionalního rozvoje. Ostrava, Ostravská univerzita. 186 s. ISBN 978-80-7368-435-8. 24. RUTTEN, BOEKEMA (2007): The Learning Region: Foundations, State of the Art, Future. UK, EE. 301 s. ISBN 978-1-84376-938-5. 25. WALTERS, D. (2007): Designing Community. Elsiever. 266 s. ISBN 978-0-7506-6925-2. 26. WOKOUN, R. (2008): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategi, programování. Praha, Linde. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0.

ODBORNÉ ČLANKY 27. BEDNÁŘ, P., KOUTSKÝ, J., OLŠOVÁ, P., SLACH, O. (2009): The role of soft factors in the attraction of creative class form the perspective of university students in the citties of Ostrava and Ústí nad Labem. In Geoscape 2, vol. 4. 174-184 s. 28. BENEWORTH, P., HOSPERS, G-J. (2006): The new economic geography of old industiral regions: universities as global/local pipelines. Final draft. 45 s. 29. BERTAUD, A. (2007): Prostorová struktura středoevropSkýcH a východoevropských měst: Jsou více evropská než socialistická? In Era21, no. 2. 48-53 s. 30. CURRID, E., WILLIAMS, S. (2009): The geography of buzz: art, culture, and social milieu in Los Angeles and NY. In Journal of Economic Geography. 423-451 s. 31. DRAKE, G. (2003): This place gives me space: place and creativity in the creative industries. Geoforum 34. 511-524 s. 32. GUMPRECHT, B. (2007): The campus as a public space in the American college town. Journal of Historival Geography 33. 72-103 s. 33. HALL, P. (1999): The future of cities. In Computer, Environment and Urban System. no. 23. 173-185 s. 34. HUTTON, A.T. (2004): The New Economy of the inner city. In Cities, vol. 21, no.2., 89-108 s. 35. KADEŘÁBKOVÁ, B. (rok neuveden1): Úloha regionálního systému inovací v rozvoji regionů. 36. LINTZ, G., MULLER, B., SCHMUDE, K. (2007): The future of industrial cities and regions in central and eastern Europe. In Geoforum. no. 38. 512-519 s. 37. MUSIL, J. (2003): Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950-2000. In Sociologický časopis, vol 39, no. 2. 137-167 s. 38. OUŘEDNÍČEK, M., NOVÁK, J., TEMELOVÁ, J., PULDOVÁ, P. (2009): Metody geografického výzkumu města. In Město: Proměnlivá ne/samozřejmost. 93-128 s. 39. PTÁČEK, P., TOUŠEK, V., POLÁŠEK, V. (2007): Regionální aspekty vnitřní migrace v České republice v období 1991-2004. 207-224 s. 40. RUMPEL P., SLACH, O., KOUTSKÝ, J.(rok neuveden*1): Využití konceptu "creative class" v rozvoji území - základní východiska a kritika. 7 s. 41. SCOTT, A.J. (rok neuveden1): Entrepreneurship, innovation and industrial development. Geography and the creative field revisited. 37 s. 42. SLACH, O. (2008): Kreativní odvětví a jejich prostorová organizace. 8 s. Nadregionálna spolupráce Trnavska, Sládkovičovo, 16.-17.10.2008 43. SLACH, O., BORUTA, T. (2008): Flagship projekty a jejich význam pro regionální rozvoj, 7784 s. Nadregionálna spolupráce Trnavska, Sládkovičovo, 16.-17.10.2008 44. SLACH, O., KOUTSKÝ, J., BEDNÁŘ, P., RUMPEL, P. (rok neuveden): Odborný materiál zaměřený na představení možných sfénářů profilace měkkýchh faktorů rozvoje na Ostravsku a Ústecku. 46 s. 45. SÝKORA, L. (2001): Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. 127 - 164 s. 46. SÝKORA, L. (2007): Vývoj postsocialistického města. In Era21, no 3. 54-57 s. PDF PUBLIKACE / PREZENTACE 47. CARTA, M (2009): Creative city 3.0: Activating urban creativity to regenerate cities 27 s. 48. CENTRUM PRO KOMUNITNÍ PRÁCI (2010): Kreativní komunitní plánování. Plzeň. 27 s. ISBN 978-80-86902-82-1. 49. CEOS FOR CITIES (2008): Fostering the Creative City. 10 s. 50. CEOS FOR CITIES (2006): Branding Your City. 26 s. 51. CEOS FOR CITIES (2005): The young and restless in the knowledge economy. 64 s.

52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84.

CPI GROUP: CPI City Center Ústí nad Labem. 24 s. ČZU (2010): Dlouhodobý záměr 2010-2015. 60 s. DORTMUNDER U: publikační materiál. 19 s. EBERT, R. (2010): A Typology of Urban Creative Spaces in Industrialized Cities. 16 s. FREI UNIVERSITÄT BERLIN: At a Glance. 12 s. KOUTSKÝ, J. (2010): Creative cities and soft factors of development - ideologival context of brownfield regeneration. 11 s. KREATIVNÍ MĚSTA. Mercer, F. Bianchini, L. Ghilardi, M. Carta, Z. Jaurová, R. Palámer (panelová diskuze) KUNZMANN, K. (2001): Cultural Industries and the Creative City Fever in Germany. 23 s. KUNZMANN, K. (rok neuveden): Medium-sized Cities and Creative Industries. 18 s. KUNZMANN, K. (rok neuveden): Medium-sized Towns, Strategic Planning and Creative Governance in the South Baltic Arc. 22 s. MARKOVÁ, B. (2010): Ostrava - Black Meadows. 18 s. MĚSTO OSTRAVA (2009): Why Ostrava. 73 s. MU: Univerzitní kampus Bohunice: Program rozvoje Masarykovy univerzity. 6 s. NOBLE, M. (2009): Lovely Spaces in Unknown Places. University of Toronto. 56 s. ISSN 0316-0068. ORCO: Creative Class in Berlin. 111 s. PWC (2008): Managing tomorrow´s people. 21 s. REEPER BAHN FESTIVAL: publikační material. 4 s. ROMEIN, A., TRIP, J.J. (2010): The creative production and consumption milieu. Creative City Challenge. 56 s. Delft, University of Technology. RUHR 2010 (2009): Programme of events. European Capital of Culture RUHR.2010. 96 s. SMIT, A.J. (2009): Spatial factors for creativity. Creative City challenge. 51 s. SWANSEY UNIVERSITY (2009): Estate Strategy 2010-16. 38 s. TU LIBEREC, UNIVERSITAT AUTONOMA DE BARCELONA: Urban Strategies for Ústí nad Labem. 186 s. UC BERKELEY (2003): Landspace Master Plan. 59 s. UC BERKELEY (2004): Landscape Heritage Plan. 98 s. UC BERKELEY (200X): New Century Plan. 92 s. UMASS (2010): Framework Plan. 140 s. UNIVERSITY of ABERDEEN: "-study-Aberdeen". 19 s. UNIVERSITÄT WÜRZBURG: Cosmipolitan – Innovative – Tradition of Excellence. 9 s. ÚSTÍ NAD LABEM (2008): Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem Centrum. 137 s. ÚSTÍ NAD LABEM (2007): Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015, 2007. 122 s. VCPD (2008): Průmyslové dědictví Ústeckého kraje - mapování a revitalizace. 114 s. VCPD (2007): Druhý dech průmyslové architektury. Praha, ČVUT. 170 s. VCPD (2005): Industriální stopy, Praha, ČVUT. 185 s.

DOKUMENTY UJEP 85. Strategie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 2010-2020. 2009. 15 s. 86. Výroční zpráva o činnosti 2010. 1. verze. 78 s. 87. Realizace a další plán projektu kampus Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. 2009. 7 s. 88. Investiční a finanční rozvaha - Kampus. 2008. 31 s. 89. Stávající stav Univerzity - Kampus. 2008. 12 s. 90. Stavební program - Kampus. 2008. 30 s. 91. Aktualizace Koncepce investičního rozvoje UJEP na období 2009 - 2015. 9s.

92. 93. 94.

Projekt PPP Kampus UJEP Ústí nad Labem. 2005. 46 s. Dlouhodobý záměr UJEP v Ústí nad Labem na léta 2006-2010. 17s. Východiska dlouhodobého záměru UJEP. 2s. (draft)

WEBOVÉ PORTÁLY 95. http://www.abdn.ac.uk [cit. 2011-10-10] 96. http://www.amhers.edu [cit. 2011-10-10] 97. http://www.berlinfestival.de [cit. 2011-10-03] 98. http://www.bristishcouncil.com [cit. 2011-10-03] 99. http://www.campusbrno.cz [cit. 2011-10-10] 100. http://www.ceosforcities.org [cit. 2011-10-03] 101. http://www.cmrm.cz [cit. 2011-10-05] 102. http://www.coloursofostrava.cz [cit. 2011-10-05] 103. http://www.cpicitycenter.cz [cit. 2011-10-03] 104. http://www.czechinvest.cz [cit. 2011-10-03] 105. http://www.czso.cz [cit. 2011-10-26] 106. http://www.czu.cz [cit. 2011-10-02] 107. http://www.deltaplan.cz [cit. 2011-10-26] 108. http://www.dortmunder-u.de [cit. 2011-10-03] 109. http://www.elbocho.net [cit. 2011-10-03] 110. http://www.forumforcreativeeurope.cz [cit. 2011-10-02] 111. http://www.googlemaps.com [cit. 2011-10-02] 112. http://www.invest-usti.cz [cit. 2011-10-25] 113. http://www.krasnebrezno.cz[cit. 2011-10-25] 114. http://www.jezeromilada.cz [cit. 2011-10-25] 115. http://www.mag-ul.cz [cit. 2011-10-02] 116. http://www.mestskymarketing.cz [cit. 2011-10-02] 117. http://www.mpsv.cz [cit. 2011-10-02] 118. http://www.muni.cz [cit. 2011-10-02] 119. http://www.ostrava2015.cz[cit. 2011-10-10] 120. http://www.proculture.cz [cit. 2011-10-08] 121. http://www.pwc.cz [cit. 2011-10-08] 122. http://www.reeperbahnfestival.com [cit. 2011-10-08] 123. http://www.ruhr2010.com [cit. 2011-10-08] 124. http://www.stbauwue.bayern.de [cit. 2011-10-10] 125. http:// www.stodolni-ostrava.cz [cit. 2011-10-08] 126. http://www.swan.ac.uk [cit. 2011-10-10] 127. http://www.tempelhoferfreiheit.de [cit. 2011-10-22] 128. http://www.tchk.cz [cit. 2011-10-22] 129. http://www.tu-dresden.de [cit. 2011-10-10] 130. http://www.ujep.cz [cit. 2011-10-08] 131. http://www.uni-frankfurt.de [cit. 2011-10-10] 132. http://www.uni-wuerburg.de [cit. 2011-10-10] 133. http://www.urbansplash.com [cit. 2011-10-10] 134. http://www.usteckydenik.cz [cit. 2011-10-10] 135. http://www.u-mass.edu [cit. 2011-10-10] 136. http://www.vsb-tu.cz [cit. 2011-10-02]

STRUKTUROVANÉ ROZHOVORY, DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ 137. DYŠKANTOVÁ, J. (2011/10): studentka FSE UJEP, Erasmus - TU Drážďany 138. MACHOVIČOVÁ, K. (2011/10): studentka PřF UJEP, Erasmus - Univerzita Würzburg 139. SVOBODA, L. (2011/10): bývalý student FSE UJEP, student Univesity of Aberdeen 140. STUDENTI UJEP: PřF, FSE, PP, FŽP. (2011/10): dotazníkové šetření 141. MP, MINDS. (2011/10) : expertní sonda, jména jsou z důvodu žádané anonymity pozměněna 142. 143. 144. 145. 146.

KLICNAR, ING. (2011/10): oddělení veřejných zakázek, rektorát UJEP HAVEL, DOC. (2011/10): docent, PF UJEP RITSCHELOVÁ, DOC. (2011/10): ředitelka ČSÚ ŠVEC, DOC. (2011/10): prorektor pro rozvoj a informatizaci UJEP WOKOUN, PROF. (2011/10): rektor UJEP

ZÁVĚREČNÉ PRÁCE 147. KOUTSKÝ, J. (2011): Staré průmyslové regiony - vývojové tendence, možnosti rozvoje. MU - PřF. vedoucí práce Doc. RNDr. V. Toušek, CSc. 148. MAŠKARINEC, P. (2006): Sociálně-prostorová struktura města Liberce. MU - FSS - Katedra sociologie. vedoucí práce PhDr. A. Burjanek, Ph.D 149. SEMELOVÁ, E. (2008): Sociálně-prostorová struktura města Zlína. MU – FSS – Katedra sociologie. vedoucí práce PhDr. A. Burjanek, Ph.D