D.A.S. magazín 1/2014

n í z a g a m

1/2014

Ročník 16

D.A.S.

Chráníme vaše práva!

CHCETE

SMYSLUPLNOU

PRÁCI? JAK SE SNADNO A RYCHLE DOZVĚDĚT VÍCE?

www.das.cz D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.

Své životopisy zasílejte na:

kariera@das.cz

PŘIDEJTE SE K NÁM!

STAŇTE SE OBCHODNÍM REPREZENTANTEM D.A.S. 2I

magazín 1/2014

O co usilujeme: Pomáhat klientům s právními problémy. Šetřit jim čas, peníze a nervy.

Nabízíme: Podporu, zázemí a zkušenosti mezinárodně uznávané firmy, která je jedničkou na trhu v oblasti pojištění právní ochrany.

Finanční a časovou nezávislost, bezplatné vzdělávání.

Dlouhodobé uplatnění, profesní a odborný růst.

[Slovo na úvod] Vážení klienti, obchodní partneři, Milí čtenáři, vítejte na stránkách dalšího vydání našeho D.A.S. magazínu a dovolte mi úvodem malé zamyšlení. Je to více jak rok, co jsme se přestěhovali do nových prostor v administrativním komplexu BB Centrum v Praze 4. Chtěli jsme a chceme být co nejblíže vám, našim klientům a obchodním partnerům, přinášet vám co největší komfort a dostupnost našich služeb. Inovace naší produktové palety, se kterou jsme přišli od nového roku, je dalším nezbytným krokem rozvoje D.A.S. Nové webové stránky na sebe nenechali dlouho čekat a naše touha zpřehlednit nabízené služby ve světě internetu slavila úspěch. Děkuji všem, kteří se aktivně podíleli na změnách, za jejich píli a nasazení a děkuji také všem kolegům, kteří se podílejí na bezkonkurenční úrovni námi poskytované jedinečné služby – pojištění právní ochrany. Jsem rád, že můžu být součástí takového týmu.

Dnešní uspěchaná doba si žádá neustále rychlejší a hlavně pružnější komunikaci. Online kanály jsou běžnou součástí našich životů a bez aktivního zapojení všech komunikačních kanálů, které tento svět nabízí, jsme ztraceni. Naším hlavním cílem letošního roku je právě online komunikace, která ušetří váš čas i peníze. Co přesně to obnáší a co si pod tím můžete představit? Krůček po krůčku vám budeme představovat projekty, služby a aplikace, které vám usnadní komunikaci s naší společnosti. Budeme rychlejší, efektivnější a hlavně ONLINE. První krok jste zaznamenali právě teď, kdy náš magazín nesvíráte v rukou, ale vidíte před sebou. Ano, náš tradiční magazín jsme pro vás připravili v moderní elektronické podobě a jasně tím ukazujeme směr, kterým chceme kráčet.

V neposlední řadě se tím výrazně hlásíme ke společenské odpovědnosti, protože elektronické vydávání našeho magazínu je nesrovnatelně menší ekologickou zátěží než tradiční tištěná forma.

Další krok jsme učinili v průběhu března, kdy jste na našich webových stránkách objevili v pravém dolním rohu možnost chatu. Tato služba nabízí okamžitou možnost komunikovat s našimi zaměstnanci v pracovní době.

D.A.S. fórum, které pro vás připravujeme, je dalším krokem v rozšíření komunikačních platforem s naší společností. Poskytujeme tak možnost všem uživatelům virtuálního světa vstoupit do našeho fóra, komunikovat s námi, sdílet své zkušenosti, poznatky a zajímavosti ze světa práva a pojištění. Konkrétním dotazům se zde budou věnovat zaškolení specialisté, které vám představíme v některém z vláken právě zmiňovaného fóra. Jedná se o pilotní projekt, který, jak doufáme, společnými silami zařadíme do seznamu vašich oblíbených komunikačních kanálů.

D.A.S. jde stále kupředu, v kvalitě a rozsahu poskytovaných služeb, ve variabilitě a pružnosti komunikace, v úrovni našich obchodních reprezentantů a v celé řadě dalších oblastí. V dnešní době je to nezbytnost. Nový občanský zákoník máme tu a lidé a firmy se do budoucna bez kvalitní právní ochrany jednoduše neobejdou. A proto jsme tady my, vaše D.A.S. - Vaše cesta k právu!

Užijte si čtení našeho magazínu. Najdete v něm zajímavé a užitečné příspěvky mých kolegů, které vám opět pomohou lépe se orientovat ve složité džungli právních předpisů. Vy, klienti D.A.S., se této džungle bát nemusíte, jsme s vámi!

Mgr. Roman Flek Ředitel obchodu, marketingu a propagace

magazín 1/2014

I1

[Nájem bytu]

Nájem bytu a domu podle nového občanského zákoníku Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) přináší od 1. ledna 2014 i některé změny v souvislosti s nájmem bytů. Nájem bytu se bude řídit NOZ ode dne jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto datem. Podle právní úpravy „starého“ občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se bude posuzovat pouze vznik nájmu a práva a povinnosti vzniklé před nabytím účinnosti NOZ.

U

žití právní úpravy Zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu se použijí v případě, že pronajímatel přenechává nájemci (a popřípadě i členům jeho domácnosti) byt či dům, který je předmětem nájmu, k uspokojení jeho bytových potřeb. Je-li byt nebo dům pronajat k jinému účelu než k bydlení – k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu (bude se jednat např. o tzv. letní byty, byty pro krátkodobé ubytování studentů na stážích apod.), tato zvláštní ustanovení se nepoužijí.

To platí i v případě, že nájemcem bytu bude právnická osoba. Ta pochopitelně nemůže bydlet a nemá ani bytovou potřebu ve smyslu těchto ustanovení, a proto si může pronajmout nemovitou věc pouze podle obecných ustanovení o nájmu.

V rámci speciální úpravy o nájmu bytu a domu je nově upraven nájem domu, pokud slouží k bytové potřebě nájemce. Tato právní úprava je evidentně přínosem, neboť řeší problematiku bytu v rodinném domě jako jediného bytu v jednom domě. Právní úprava OZ byla v tomto směru nedostatečná.

Byt Bytem se dle NOZ rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Oproti tomu byl dříve byt definován jako místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení.

2I

magazín 1/2014

Nájemní smlouva Dle úpravy NOZ bude postačovat, pokud mezi smluvními stranami bude shoda na předmětu nájmu a na tom, že za jeho užívání náleží pronajímateli úplata.

Nájemní smlouva bude muset být i dle NOZ písemná s tím rozdílem, že pronajímatel nebude mít právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

Pokud strany neuzavřely platnou smlouvu či neuzavřely smlouvu vůbec, bude nově nájemce chráněn ustanovením, které mu umožní nájem bytu vydržet. Bude-li nájemce byt užívat po dobu tří let v dobré víře, že je nájem po právu, bude se nájemní smlouva považovat za řádně uzavřenou (tzv. faktický nájem).

Podnájem Dle právní úpravy OZ bylo možné dát byt či jeho část do podnájmu pouze s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. I zde došlo ke změně spočívající v tom, že nájemce bude nově moci dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, bude i zde nutný písemný souhlas pronajímatele. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Souhlas je dán, pokud se pronajímatel k žádosti nevyjádří ve lhůtě jednoho měsíce. Strany si však mohou ujednat i úplný zákaz podnájmu.

Nájemné Smluvní strany si sjednávají nájemné jako pevnou částku za měsíc užívání předmětu nájmu.

Neujednají-li si smluvní strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy

v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

Způsob rozúčtování služeb musí být určen již před jejich poskytnutím. Nájemce má také právo nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok.

Nájemné i zálohy za služby jsou splatné vždy předem na každý měsíc, a to nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, není-li mezi stranami ujednáno jinak.

Nájemné či jeho změna se zpravidla sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem.

Pokud se však pronajímatel a nájemce na výši nájemného nedohodnou, může pronajímatel písemně navrhnout nájemci zvýšení nájemného, a to až do výše nájemného obvyklého v daném místě (za poslední tři roky však maximálně o 20 %). V případě, že nájemce souhlasí s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Jestliže nesouhlasí nebo je-li nečinný, má pronajímatel právo navrhnout po uplynutí dvou měsíců od doručení návrhu na zvýšení, aby výši nájemného určil soud.

Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé a určí výši nájemného ke dni podání návrhu soudu, což by v praxi znamenalo povinnost nájemce doplatit rozdíl nájemného za uplynulé měsíce od podání návrhu.

Pokud však pronajímatel provede stavební úpravy, které trvale zlepší užitnou hodnotu pronajatého bytu či podmínky bydlení v domě (např. zateplení domu), může se pronajímatel s nájemci dohodnout na zvýšení nájemného v maximální výši 10 % z účelně vynaložených nákladů ročně. Souhlasí-li s návrhem nájemci alespoň dvou třetin bytů v domě, platí zvýšení nájemného i pro ostatní nájemce. Jest-

liže k dohodě mezi nájemci a pronajímatelem nedojde, má pronajímatel možnost navrhnout soudu zvýšení nájemného z tohoto důvodu, ale pouze o tři a půl procenta ročně z účelně vynaložených nákladů.

Jistota Ujednají-li smluvní strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Pronajímatel nemá povinnost během nájemního vztahu ukládat peníze na zvláštní účet, ale může s nimi naložit dle svého. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.

Skončení nájmu Nájem bytu může skončit následujícími způsoby – předmět nájmu zanikne nebo se stane nepoužitelným, dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, písemnou výpovědí, uplynutím doby a případně také ukončením prací (u nájmu služebních bytů).

Výpověď nájmu musí být vždy písemná a musí být doručena druhé straně. Pokud vypovídá nájem pronajímatel, je povinen poučit nájemce o jeho právu podat do dvou měsíců návrh soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi a uvést výpovědní důvod. Bez těchto náležitostí je výpověď neplatná.

Nájemce má možnost vypovědět nájem na dobu neurčitou kdykoli i bez uvedení důvodu, ale vždy s tříměsíční výpovědní dobou.

Pokud je nájem uzavřen na dobu určitou, může jej vypovědět za podmínek sjednaných ve smlouvě nebo za předpokladu, že se změní okolnosti, ze kterých smluvní strany při uzavře-

ní smlouvy vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval (např. získá práci v jiném místě, kam není možné z dosavadního bydliště dojíždět).

Pronajímatel může vypovědět nájemní vztah na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době z těchto důvodů: 1. poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, 2. je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo na členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, 3. má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo 4. je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

Nájem na dobu neurčitou může pronajímatel vypovědět také v tříměsíční výpovědní době i v případě, že: 5. má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno, 6. potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii (rodiče, děti, vnuci) nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (sourozenec, teta, strýc).

Pokud dal pronajímatel nájemci výpověď z důvodů 5) či 6), je povinen nájemci byt znovu

pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému ve výpovědi (tato lhůta se bude stavět v případě potřebné úpravy bytu).

Speciálním případem je porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem.

V této situaci má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Pronajímatel má však povinnost před podáním výpovědi nájemce písemně vyzvat k odstranění závadného chování či protiprávního stavu; v opačném případě by se k výpovědi nepřihlíželo. NOZ považuje za zvlášť závažné porušení povinností nájemce zejména následující: a) nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, b) poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, c) způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo d) užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

Podle NOZ již není výpovědním důvodem, jestliže nájemce má dva nebo více bytů, tak jak tomu bylo dle právní úpravy OZ. Opouští se i koncepce výpovědi z nájmu s přivolením soudu a odpadá také povinnost pronajímatele poskytovat v určitých případech bytové náhrady.

Mgr. Iva Mlynaříková magazín 1/2014

I3

[Nemocenská]

Nemocenská S

lyšel jsem, že od 1. 1. 2014 vyplácí zaměstnavatel nemocenskou jen za prvních 14 dní. Je to pravda?

Ano, tato změna proběhla v souladu s § 192 Zákoníku práce. Nemocenské dávky teď zaměstnavatel vyplatí jen za prvních 14 dní nemoci, pak tuto povinnost přebírá správa sociálního zabezpečení.

Mění se nějakým způsobem také výpočet a výše nemocenské?

Způsob výpočtu se sice mírně mění, ale rozdíl v konečné dávce je zcela nepatrný.

Změna ve výpočtu je důležitá spíše pro účetní vašeho zaměstnavatele, nikoliv pro vás. Výše nemocenské nadále zůstává na 60 % redukovaného základu počítaného z příjmu za posledních 12 měsíců. Změny jsou jen ve způsobu redukce samotného základu.

Stonal jsem čtrnáct dní, ale peníze jsem dostal jen za sedm. Je to v pořádku?

Ano, nadále zůstává v platnosti karenční doba, takže první tři dny nemoci se neproplácejí. Zaměstnavatel také nemá – na rozdíl od „sociálky“ – povinnost vyplácet

4I

magazín 1/2014

nemocenskou za víkendy. Může se vám tak stát, že nemocenskou dostanete pouze za sedm dní.

Manželka začala marodit už vloni o Vánocích, byla nemocná až do února. Sociálka jí ale začala nemocenskou vyplácet až po 21 dnech.

Ošidili ji?

Nikoliv. Pokud manželka onemocněla v roce 2013, na její nemocenskou se vztahovala stará právní úprava. Zaměstnavatel tak vyplácel nemocenskou po dobu prvních 21 dní.

Za jak dlouho mi peníze od sociálky přijdou?

Správa sociálního zabezpečení má povinnost zaslat vám peníze do jednoho měsíce od data, kdy obdrží potřebné podklady od zaměstnavatele. Pracovníkům správy sociálního zabezpečení trvá zpracování většiny případů týden až čtrnáct dní.

Rychlost výplaty tak většinou závisí především na zaměstnavateli.

Když mě přijdou zkontrolovat, můžou po mně chtít občanku?

Kontrola (ať už od zaměstnavatele, či od

správy sociálního zabezpečení) po vás může požadovat prokázání totožnosti.

Zda svou totožnost prokážete občanským průkazem či například řidičákem, je jen na vás. Také budete muset předložit druhý díl neschopenky.

Co když budu zrovna pryč?

Opravdu byste neměl porušovat léčebný režim. Za takovéto pochybení vám může být nejen krácena či odebrána nemocenská, ale hrozí i potíže v zaměstnání, dokonce i výpověď. Pokud potřebujete vycházet v době nemoci ven a váš léčebný režim to dovoluje, požádejte svého lékaře o stanovení vycházek.

Může mi je stanovit libovolně?

To rozhodně ne. Vycházky mohou být stanoveny pouze mezi 7:00 a 19:00, a nesmí přesáhnout šest hodin denně.

Výjimku z toho pravidla může stanovit jenom lékař se souhlasem správy sociálního zabezpečení.

Mgr. Adéla Červenková

Nechtěný podpis smlouvy

V

šichni to známe, opakuje se to s železnou pravidelností, kdy u našich dveří zvoní většinou mladíci, na první pohled velmi dobře oblečení a nabízí nám určitě tu nejlevnější energii na trhu. Někteří obchodníci jdou ještě dále a tvrdí, že společnost, od které odebíráte energie, zkrachovala a okamžitě k nim musíte přestoupit, pokud si ještě večer chcete ohřát večeři a pustit večerní televizní noviny.

Mnozí z nás zavírají dveře při první větě, někteří poslouchají déle, ale pak přesto odmítají smlouvy podepsat, ale někteří podlehnou a smlouvy podepíší. Mnohdy ještě toho večera však docházejí k závěru, že to zrovna nebyl nejlepší nápad (ať už z jakéhokoliv důvodu – závazek na dobu určitou u jiného dodavatele energií a hrozba smluvní pokuty apod.) a chtějí smlouvu zrušit.

Ale co teď? Dá se to nějak řešit?

I na tyto situace pamatuje nový občanský zákoník1 a nejen ten, možnost odstoupení od smlouvy na dodávku energií upravuje rovněž energetický zákon2. Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) upravuje v ust. § 1829 možnost odstoupení od smlouvy v případech, kdy k jejich uzavření došlo distančně (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – internet, telefon apod.) nebo mimo prostory obvyklé k podnikání (předváděcí akce, smlouva uzavřená někde na ulici, u vás v bytě apod.). Lhůta pro odstoupení od smlouvy je počítána od různých okamžiků (podpis smlouvy, převzetí zboží, převzetí první dodávky zboží při smluvené pravidelné dodávce zboží).

V tomto případě (při odstupování od smluv na dodávku energií) je dle našeho názoru nutné postupovat dle lhůty dané podpisem smlouvy – tzn., že od takto uzavřené smlouvy lze odstoupit do 14 dnů od podpisu smlouvy. Od 1. 1. 2014 se nově jedná o procesněprávní lhůtu3 , tj. dopis obsahují1

cí odstoupení od smlouvy musí být alespoň 14. den předán k poštovní přepravě.

Na možnost odstoupit od smlouvy vás musí dodavatel dle zákona upozornit, pokud toto neudělá, dochází k prodloužení lhůty pro odstoupení na 1 rok a 14 dnů4.

Další možností je pak odstoupení od smlouvy dle ust. § 11a odst. 2 energetického zákon, který také stanoví lhůtu pro odstoupení od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání. Tato právní úprava se nikterak neměnila příchodem NOZ. Ustanovení § 11a energetického zákona říká, že „spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba, na kterou se podle věty první vztahuje ustanovení § 57 občanského zákoníku5, může od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu, uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence, písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce ve lhůtě do 5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud bylo odstoupení od smlouvy písemně odesláno před uplynutím této lhůty.“ Při rozsáhlé změně právních předpisů nedošlo ke změně odkazu na v dnešní době již neúčinné ustanovení § 57 občanského zákoníku , ale s odkazem na přechodná ustanovení NOZ lze § 57 nahradit odkazem na ustanovení § 1829 NOZ. Rovněž je nutné upozornit, že toto ustanovení nedopadá pouze na spotřebitele, jako NOZ, ale dopadá i na fyzické osoby podnikatele (živnostníky).

K dualitě lhůt pro odstoupení od tohoto typu smluv došlo nejspíše tím, že si zákonodárce při tvorbě nového občanského zákoníku ani neuvědomil, že je někde jinde v právním řádu již zakotvena možnost odstoupení od takovéto smlouvy a byl si jen vědom, že evropská legislativa ho nutí uzákonit 14 denní lhůtu pro odstoupení od této smlouvy.

S ohledem na tuto skutečnost tak

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 3 Ust. § 1818 občanského zákoníku 4 Ust. § 1829 odst. 2 občanského zákoníku 5 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 2

[Smlouva]

dosavadní praxe dospěla k názoru (především z opatrnosti a strachu z nového právního předpisu), že pro odstupování od spotřebitelských smluv uzavřených mimo prostory obvyklé k podnikání lze aplikovat obě lhůty. V tomto duchu by pak spotřebitel měl být o svých právech i informován - právo na odstoupení dle NOZ a právo na odstoupení dle energetického zákona (toto právo se vztahuje i na živnostníky).

V obou případech odstoupení od smlouvy pak platí, že byste je měli učinit písemně a na adresu dodavatele, ideálně je zaslat doporučeně s dodejkou, abyste měli doklad, kdy zásilka byla dodavateli doručena.

V rámci odstoupení od smlouvy bychom vám rovněž doporučovali, abyste požádali o zaslání potvrzení o odstoupení od smlouvy a jejím zrušení.

Jak je vidno ze shora uvedeného, je možné špatně podepsanou smlouvu „zrušit“, ale obecně by se těmto situacím mělo předcházet (princip prevence), proto doporučujeme veškeré smlouvy a dokumenty před podpisem důkladně pročíst (povinných informací je díky novému občanskému zákoníku ještě více, ale nenechte se tím odradit) a nepodepisovat nic, čemu nerozumíte. Především se nenechejte zastrašit obchodníky, že na vás nemají čas a že vám budou stránkami listovat a vy budete jen podepisovat. Toto opravdu nikdy nedělejte.

V minulosti se právě s podomním prodejem objevovaly (a stále se objevují) i doprovodné problémy spočívající v krádežích v bytech, násilí na starších lidech (případy těžkých ublížení na zdraví) apod. Proto mnoho měst přistoupilo k omezování podomního prodeje – např. Brno, ale i Pardubice podomní prodej zcela zakázaly, aby tak předešly zbytečným komplikacím v životě lidí. Osobám, které tento zákaz nebudou respektovat, hrozí finanční postih (v případě fyzických osob pokuty v řádu desítek tisíc, u právnických osob je to až 200 000 Kč).

V případě, že byste se setkali s porušením tohoto zákazu ve vaší obci, je samozřejmě možné kontaktovat obecní policii, respektive činnost podomních prodejců dostatečně zadokumentovat, aby mohlo být případně s nimi zahájeno přestupkové řízení. Článek nemohu ukončit jinak, než obvyklou frází: „Než něco podepíšete, čtěte a pokud nechcete číst (nemáte na to čas nebo se vám prostě v tu chvíli nechce), tak rozhodně nic nepodepisujte!!!“ Mgr. Eva Pallová magazín 1/2014

I5

[Odpovědnost]

Odpovědnost za škodu z provozu vozidla a pojištění odpovědnosti v novém občanském zákoníku

O

dpovědnost za škodu z provozu vozidla Dosavadní občanský zákoník upravuje tuto problematiku pod názvem odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků v §§ 427 až 431. Nový občanský zákoník ve svých §§ 2927 až 2932 v podstatě vychází z dosavadní úpravy, dochází pouze k drobným změnám.

Nový občanský zákoník stanoví, že kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

Nová úprava tudíž dopadá na provozovatele všech vozidel, plavidel a lodí, které nejsou poháněny lidskou silou.

Nově je stanovena nevyvratitelná domněnka, že nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu.

Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl

6I

magazín 1/2014

zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

Dáme-li však dopravní prostředek do opravy, považuje se za jeho provozovatele osoba, která dopravní prostředek převzala k opravě. Místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele.

Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil. Vznikla-li škoda na věci jejím odcizením nebo ztrátou, nahradí provozovatel tuto škodu, jen pokud poškozený neměl možnost věc opatrovat.

Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

Pojištění odpovědnosti Problematika pojistného práva byla do konce roku 2013 upravena v samostatném zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Nový občanský zákoník tento zákon ruší a zahrnuje do svého obsahu, včetně obecných otázek

pojištění odpovědnosti, které upravuje v §§ 2861 až 2867. Zůstávají však zachovány speciální dílčí úpravy pojištění odpovědnosti za škodu, především zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Nový občanský zákoník stanovuje, že z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

Tzv. přímý nárok poškozeného proti pojistiteli vzniká v případě, že tak stanoví jiný zákon, nebo bylo-li tak ujednáno. Tímto zákonem je např. výše zmiňovaný zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Pojištění odpovědnosti lze ujednat jen jako pojištění škodové. Pojištění škodové definuje nový občanský zákoník v § 2811 tak, že při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

V případě škodné události je základní povinností pojištěného oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli tuto skutečnost.

Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 se dotkl rovněž problematiky odpovědnosti za škodu z provozu vozidla a s tím spojeným pojištěním odpovědnosti. Jelikož se jedná o časté otázky a pojistné události našich klientů úzce souvisejí především s produktem Pojištění právní ochrany vozidla a Pojištění právní ochrany řidiče, bude jistě vhodné se na základní otázky nové úpravy podívat.

Dále je povinen oznámit, že vůči němu poškozený uplatnil právo na náhradu škody a vyjádřit se ke své povinnosti nahradit vzniklou škodu, popřípadě újmu, jakož i k požadované náhradě a k její výši.

Pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení; zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele; náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel. Pojistitel má právo škodnou událost za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena.

Nebyl-li ujednán limit pojistného plnění, hradí pojistitel poškozenému škodu, popřípadě jinou újmu, v plné výši. Nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel.

Ujedná-li pojistitel s poškozeným, že mu poskytne, jde-li o práva s povahou opakovaného plnění, jako jsou zejména právo na

náhradu ztráty na výdělku nebo nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu ve výši určené s použitím pojistně matematických metod, vyrovnají se jednorázovou výplatou tato veškerá již vzniklá i budoucí práva. K takovému ujednání je zapotřebí souhlasu pojištěného. Nemůže-li jej pojištěný udělit, není tohoto souhlasu zapotřebí.

Způsobil-li pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil. Toto právo pojistitel nemá, obsahoval-li alkohol nebo návykovou látku lék, který pojištěný užil způsobem, který pojištěnému předepsal lékař, a neupozornil-li lékař nebo výrobce léku poškozeného, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku škodnou událost způsobil.

Souvisí-li pojištění s vlastnickým právem a nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli.

JUDr. Viktor Hodek magazín 1/2014

I7

[Zajištění dluhu]

Zajištění a utvrzení dluhu podle nového občanského zákoníku aneb přehnaná důvěra se nevyplácí Ne vždy je záhodno slepě důvěřovat dlužníkům, že svůj dluh včas zaplatí.

Proto i nový občanský zákoník nabízí různé nástroje, díky nimž může věřitel zlepšit svoji situaci při vymáhání dluhu.

1.

V mediích se objevuje nový termín utvrzení dluhu, co vlastně tento pojem znamená?

Nový občanský zákoník rozlišuje mezi tzv. zajištěním a utvrzením dluhu. Zajištění dluhu umožňuje jiné možnosti uspokojení věřitele (např. dluh uhradí ručitel či věřitel získá finanční prostředky z prodeje věci - zástavy), utvrzení dluhu v sobě nese jiné výhody (viz dále v textu). Jako utvrzení dluhu zákon chápe smluvní pokutu a uznání dluhu.

8I

magazín 1/2014

2. Jak si mohu nechat uznat již existující dluh?

Podle zákona se za uznání dluhu považuje písemné prohlášení dlužníka. Navíc nestačí pouze uvést finanční částku, kterou má dlužník uhradit, je naopak zapotřebí co nejpřesněji popsat důvod takového dluhu (např. půjčka z konkrétního dne, škoda způsobená např. vytopením bytu konkrétního dne za konkrétních okolností – např. přetečení vany v sousedním bytě).

Uznat lze dluhy peněžité, nepeněžité (např. předání osobního automobilu) a rovněž i již

promlčené (následek uznání nastává, i když dlužník neví o promlčení dluhu).

Uznání dluhu má v zásadě dvě výhody.

Uznáním dluhu ze strany dlužníka počne běžet nová desetiletá promlčecí doba ode dne, kdy k uznání dluhu došlo (platí i u již promlčených dluhů, u nichž se po uznání dluhu promlčecí lhůta obnoví a začne běžet nová desetiletá lhůta). Věřitel má dále po uznání dluhu před soudem výhodnější postavení, neboť již nemusí prokazovat právní důvod (např. smlouvu) svého požadavku.

Naopak dlužník musí přinést hodnověrný

důkaz o tom, že jeho dluh již neexistuje nebo nikdy neexistoval.

3. Jaké novinky přinesl nový občanský zákoník v případě smluvní pokuty Princip smluvní pokuty spočívá typicky ve sjednání určité finanční částky, kterou je dlužník povinen uhradit, pokud poruší ve smlouvě uvedenou povinnost (např. nezaplatí včas vyúčtování služeb operátora).

Pravidla o smluvní poku­tě v novém občanském zá­koníku se přiklonila k variantě, podle níž právo na smluvní pokutu nezávisí na tom, zda se jedná o zaviněné či ne­zaviněné porušení povinnosti. Smluv­ní strany se však mohou dohodnout i na tom, že právo na smluvní pokutu vzniká jen v případě zaviněného porušení povinnosti.

Zaplacení pokuty neruší povinnost uhradit samotný dluh (např. shora uváděné vyúčtování služeb od operátora). Naopak náhradu škody by mohl vedle smluvní pokuty věřitel žádat pouze tehdy, pokud by si tuto povinnost s dlužníkem sjednal. Obecně je tedy smluvní pokuta jistým paušálem na event. škodu (není však již obecně rozhodující, zda škoda skutečně vznikla a v jaké výši).

Pravděpodobně nejvýznamnější změnou oproti dřívějšku je, že podle nového občanského zákoníku již nebude muset být smluvní pokuta sjednána písemně, jak bylo dosud vyžadováno zákonem. Spotřebitelé by si tak měli dát velký pozor na nenápadné zmínky o smluvních pokutách např. při telemarketingu.

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu bude moci soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu

utvrzované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí soudu.

Pokud si však spotřebitel všimne extrémní částky jako smluvní pokuty v obchodních podmínkách podnikatele, nedoporučujeme takovou smlouvu vůbec podepisovat, neboť zpochybnění pokuty může být podle našich zkušeností u soudu obtížné a navíc taková soudní pře může trvat i několik let.

Zákoník nově zakazuje ustanovení nájemní smlouvy ukládající nájemci bytu či domu povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu. Novinka, která pronajímatele zcela jistě nepotěší, se od začátku roku 2014 vztahuje i na nájemní smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem. Jinými slovy to bude znamenat, že pokud už uzavřená smlouva o nájmu bytu nebo domu obsahuje povinnost nájemce zaplatit smluvní pokutu, nebude se k tomuto ustanovení přihlížet, pokud nájemce své povinnosti utvrzené smluvní pokutou poruší po 1. 1.

2014.

4. Jaké jsou nejčastější formy zajištění dluhu?

Nejběžnějšími formami zajištění dluhu je zástava, ručení a dohoda o srážkách ze mzdy.

V případě zástavy přináší nový občanský zákoník revoluci spočívající v pravidle, podle kterého se může věřitel s dlužníkem dohodnout i na jiné formě prodeje zástavy než v soudem nařízené veřejné dražbě.

V praxi se tedy setkáme s prodejem z volné ruky, veřejnou soutěží o nejlepší nabídku apod. (prodeje se tak budou moci účastnit i realitní kanceláře). Věřitel je však za takové situace povinen postupovat s odbornou

péčí v zájmu svém i v zájmu majitele zástavy tak, aby zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat.

Porušení této povinnosti nebude na druhou stranu znamenat zpochybnění samotného prodeje, pokud bude kupující jednat tzv. v dobré víře (připadala by tak majiteli zástavy spíše náhrada škody vůči věřiteli).

Až na základě řešení případů u soudu se ovšem ukáže, jak se bude toto pravidlo moci v běžném životě používat, neboť zákon stanoví další podmínky pro jeho realizaci. Je např. zakázáno sjednat si zpeněžení zástavy „libovolným způsobem“ - u spotřebitelů či fyzických osob, kteří vystupují jako malí či střední podnikatelé, platí toto pravidlo vždy, a u ostatních osob do doby splatnosti („dospělosti“) dluhu. Výklad pojmu „libovolný způsob“ není prozatím mezi právníky zcela jednotný (tedy zda půjde např. pouze o prodej zástavy prostý jakýchkoliv přesných pravidel), bude tedy záležet na názoru soudců, kteří budou spornou kauzu posuzovat a nové zákony vykládat.

Nový zákon již počítá i s možností sjednání tzv. propadné zástavy – tedy propadnutí zastavené nemovitosti do vlastnictví věřitele při nesplácení dluhu (byť musí věřitelé respektovat složitá pravidla stanovená v zákoníku, která opět chrání zejména spotřebitele či fyzické osoby - malé a střední podnikatele).

Mgr. Martina Klusáčková

Uznání dluhu vzor: Já, níže podepsaný ……………… nar. ...........................trvale bytem ........................................ prohlašuji, že jsem si na základě smlouvy o zápůjčce ze dne .............. zapůjčil na pořízení motocyklu SPZ… od pana ...................... nar.......................... trvale bytem ............................................ částku 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých).

Uznávám výše uvedený dluh a prohlašuji, že zaplatím částku 10 000,- Kč, kterou z výše uvedené zápůjčky dlužím.

V ................... dne .......................

Podpis: ……………… (dlužník)

magazín 1/2014

I9

Dědictví

[Dědictví]

Ve starověkém Římě platilo, že zemřít bez zanechání závěti je velká hanba pro zůstavitele i jeho rodinu. Římané samozřejmě měli pravidla pro rozdělení pozůstalosti bez závěti, avšak nezájem o způsob rozdělení majetku po vlastní smrti byl brán jako ignorace skutečného stavu věcí. V České republice patřily závěti až dosud mezi výjimky. A nebylo divu – starý Občanský zákoník zůstavitele omezoval natolik významně, že v některých případech byl sepis závěti vlastně zcela zbytečný. S novým Občanským zákoníkem (dále jen NOZ) se situace výrazně změnila. Ačkoliv naše společnost ochranu v případech spojených s dědictvím neposkytuje, věříme, že tento přehled přispěje k větší právní orientaci našich klientů v dané problematice.

Pojďme se tedy podívat na nejdůležitější změny v dědickém právu.

N

ová forma závěti Dříve bylo možné pořídit tři druhy tohoto dokumentu: Závěť holografická, tedy psaná vlastní rukou, dále závěť pořízená jinak než vlastní rukou, ale před svědky a konečně formou notářského zápisu. NOZ tyto možnosti ponechává a současně zavádí novou formu závěti, tzv. privilegovanou závěť, neboli závěť s úlevami.

Tuto může zůstavitel sepsat v případě, že se ocitl v nenadálém a bezprostředním ohrožení života. V tomto případě je povoleno ústní pořízení závěti. NOZ stanovuje tři druhy privilegované závěti – ústní před třemi svědky, zaznamenanou starostou obce (např. při povodních) a pořízenou na palubě letadla či námořního plavidla ve válce před velitelem vojenské jednotky. Tyto závěti jsou časově omezeny tak, aby je ti, kteří je pořídili, uvedli do písemné formy. Závěť učiněná před svědky má platnost dva týdny, zbylé dva druhy pak platí tři měsíce.

Dědické skupiny NOZ také upravuje dědění ze zákona rozšířením dědických skupin ze současných čtyř na šest. Nově se tak stanou zákonnými dědici také praprarodiče a sestřenice či bratranci. Současná právní úprava se tak snaží ponechat dědictví spíše v okruhu rodiny.

V platnosti stále zůstává pravidlo, že přednostní právo mají zůstavitelovi děti a manžel. V první dědické třídě dědí každý rovným dílem. Pokud některé dítě nedědí, přechází tento nárok na jeho děti.

Jestliže nedědí potomci zůstavitele, ve druhé třídě nastupuje manžel, dále rodiče a ti, kteří s ním žili minimálně rok před smrtí

10 I

magazín 1/2014

ve společné domácnosti a byli odkázáni na zůstavitele výživou nebo společně s ním o domácnost pečovali. V této třídě však manžel získává polovinu pozůstalosti.

V dalších třídách pak dědí sourozenci, prarodiče, praprarodiče, v poslední, šesté třídě jsou bratranci a sestřenice.

Odkaz Velkou novinkou je institut odkazu. Odkazovník není formálně dědicem, a proto může získat část zůstavitelova majetku, aniž by na něj přešly jeho dluhy. Odkazem je odkazovníkovi zřízena pohledávka na vydání určité věci nebo na zřízení určitého práva.

Odkazovník tak není účastníkem dědického řízení a k odkázané věci se dostane dříve než dědicové ke svému dědictví.

Zajímavostí je, že zůstavitel smí jako odkaz určit i věc ve vlastnictví jiné osoby (pouze dědice nebo odkazovníka). Může nařídit dědicovi, aby vydal někomu jinému věc ze svého vlastního majetku jako podmínku k nabytí pozůstalosti.

Takovýto dědic se pak musí rozhodnout, zda věc skutečně vydá a dědictví přijme, nebo dědictví odmítne a danou věc si ponechá. (Příklad: Zůstavitelka má dvě kamarádky, Marii a Janu. Rozhodne se jako dědičku povolat Janu, ale protože ví, že Marii se líbí Janin starožitný porcelánový servis, stanoví tento odkazem Marii. Jana se může rozhodnout, zda přijme dědictví a přijde o servis, nebo si servis ponechá a nebude dědit.)

Dědická smlouva Po více než šedesáti letech se znovu zavádí dědická smlouva. Tu může zůstavitel uzavřít ještě během života a domluvit v ní, jaký

vota nedaroval, chce ho spravedlivě podělit a předejít případnému sporu po své smrti.

Může proto s obdarovanou dcerou uzavřít dohodu o zřeknutí se dědictví, čímž tuto situaci vyřeší.

Vydědění Ke čtyřem důvodům, které pro vydědění stanovoval starý Občanský zákoník (potomek nepomáhá zůstaviteli ve stáří, neprojevuje o příbuzného zájem, jaký by potomek projevovat měl, byl odsouzen k trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, nebo vede trvale nezřízený život), přidává NOZ dva nové. Vydědění potomka je nyní možné rovněž kvůli dluhům a pro marnotratné jednání.

Zůstavitel není nově povinen do listiny o vydědění výslovně uvádět jeho důvod. Jestliže však důvod nebude v listině uveden, může se neopominutelný dědic práva na zákonný podíl domáhat. Ostatní dědicové pak musí v rámci dědického řízení uplatňovat již konkrétní důvody. Pokud vyděděný potomek zůstavitele přežije, vztahuje se vydědění automaticky i na jeho potomky. Pokud ho nepřežije, potomci mohou dědit.

majetek připadne dědici či odkazovníkovi.

Oproti závěti není možné jednostranné zrušení této smlouvy, neboť s veškerými změnami musí souhlasit obě strany. Takováto smlouva dává dědicům větší jistotu, že na ně majetek opravdu jednou přejde. Na druhou stranu smlouva nijak neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem po dobu jeho života.

Smlouvou rovněž není možné sjednat dědění celé pozůstalosti, ale nejvýš jejích tří čtvrtin. Jedna čtvrtina musí vždy zůstat k dispozici pro samostatný projev vůle, který bude podřízen buď závěti, nebo dědění ze zákona. Smlouva musí mít formu notářského zápisu.

Podmínění dědictví Staronovou záležitostí v závěti je nyní i možnost uvedení podmínky, za které bude dědic dědit. Může jít typicky o úspěšně složené státnice, péče o domácího mazlíčka zůstavitele, atd. V případě, že dědic tuto podmínku nesplní, nárok na dědictví ztratí.

Podmínky jsou samozřejmě zákonem usměrněny, aby nedocházelo k šikanóznímu jednání ze strany zůstavitele. Není tak možné ukládat podmínky, které by měly velký vliv na dědicův život a narušovaly jeho svobodnou vůli. Není tak možné sta-

novit jako podmínku uzavření manželství, nebo rozvod. Podmínka také nesmí být nesrozumitelná či zjevně odporující veřejnému pořádku. O přípustnosti podmínky rozhoduje na návrh soud. Žádná podmínka nesmí zatížit díl nepominutelného dědice.

Omezení nepominutelného dědice I NOZ zakotvuje právo nepominutelných dědiců na povinný díl, který jim musí připadnout i v případě pořízení závěti. Díly jsou však podstatně zmenšeny. Nezletilý potomek zůstavitele tak musí získat alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného podílu (dříve měl nárok na celý svůj zákonný podíl).

U zletilého potomka je podíl zmenšen z předchozí jedné poloviny na pouhou čtvrtinu zákonného podílu.

Zřeknutí se dědictví za života zůstavitele Dědického práva je nově možné se zříci, a to ještě před samotnou smrtí zůstavitele.

Tato možnost (hlavně pokud se aktivně zapojí i zůstavitel) může předejít dosud tak častým dědickým sporům způsobeným darováním majetku za života zůstavitele.

(Příklad: Zůstavitel má syna a dceru, kteří se nemají rádi. Dceři za svého života daruje dům a sám se odstěhuje do svého bytu.

Vzhledem k tomu, že synovi nic během ži-

Větší ochrana věřitelů Dle starého Občanského zákoníku hradil dědic případné dluhy zůstavitele jen do výše nabytého dědictví. V praxi se tak často stávalo, že dědicové přiznali do pozůstalosti jen to, co nezbytně museli (nemovitosti, zůstatky na účtech, cenné papíry, vkladní knížky...). Malé, ale cenné věci pak do dědictví nezahrnuli (šperky, starožitnosti, hotovost.) Tímto jednáním byli věřitelé často nepřiměřeně kráceni.

Nově však dědic odpovídá za dluhy zůstavitele v celém rozsahu, i kdyby je byl nucen uhradit z vlastního majetku. Dědic má pouze možnost (kromě odmítnutí dědictví) požádat také o soupis pozůstalosti, kterým bude určena čistá hodnota pozůstalého majetku v době smrti zůstavitele. Následně může hradit dluhy pouze do výše nabytého dědictví. O soupis je možné požádat maximálně do měsíce od data, kdy soud dědice o této možnosti vyrozumí.

Závěr Ačkoliv se mnohé věci v dědickém právu změnily, nadále platí, že pořízení pro případ smrti by mělo být vždy sestavováno pokud možno s chladnou hlavou a s rozmyslem.

Zůstavitel totiž často nemá vliv pouze na rozdělení svého majetku, ale také na rodinné a přátelské vztahy, které zde trvají i po jeho smrti.

Mgr. Adéla Červenková magazín 1/2014

I 11

[Ztráty a nálezy]

Ztráty a nálezy… aneb jiný způsob nabytí a pozbytí vlastnického práva

N

ový občanský zákoník vedle nejčastějších důvodů pro nabytí a pozbytí vlastnického práva, jako je převod (např. kupní smlouvou či darování) a přechod (např. v případě dědění), upravuje rovněž přivlastnění si věci, která nikomu nepatří, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci.

Nikomu nepatří věc opuštěná, tzv. věc ničí, přičemž zákon rozlišuje jednak opuštění věci movité, opuštění zvířete a opuštění věci nemovité. Zde bychom se rádi věnovali opuštění movité věci, resp. ztrátě movité věci.

Především však občanský zákoník předpokládá, že lidé se obecně nezbavují svých věcí bez důvodu, přičemž výslovně stanoví, že se má za to, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.

Zcela jiná situace je však v případě úmyslného opuštění věci, kdy je stanoveno, že věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří.

Nový občanský zákoník současně stanovuje domněnku, podle které platí, že pokud vlastník nevykonává k movité věci

12 I

magazín 1/2014

své vlastnické právo po dobu tří let, má se za to, že věc opustil. Dále je určeno, že bude-li movitá věc, která pro vlastníka měla zřejmě jen nepatrnou hodnotu, zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez dalšího. Zde se bude jednat především o odložené obnošené oblečení či jiné věci u kontejnerů.

Nález věci movité Nový občanský zákoník stanovuje, že ztracenou věc nálezce vrátí tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.

Otázka nálezného je upravena v § 1056, kde je stanoveno, že nálezné činí desetinu ceny nálezu krom mimořádných případů, kdy má nalezená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil a v těchto případech bude nálezné určeno podle slušného uvážení.

Nepřihlásí-li se nikdo o věc do jednoho

roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nakládat s věcí jako poctivý držitel.

Spočívá-li však nález v penězích, mohou je tyto osoby jen užívat; to platí i o výtěžku za věc strženém.

Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil, nebo její vlastník po uplynutí doby jednoho roku od vyhlášení nálezu a před uplynutím tří let od vyhlášení nálezu, vydá se mu věc nebo výtěžek za ni stržený po zaplacení nákladů a nálezného.

Uplynou-li tři roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci nebo k výtěžku za ni strženému.

Prohlásí-li nálezce obci, že nalezenou věc nabýt nechce, přechází jeho právo věc nebo výtěžek za ni stržený užívat a nabýt na obec, na jejímž území byla nalezena.

Nabytím vlastnického práva vzniká obci povinnost zaplatit nálezci nálezné.

Nálezci, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo podle ustanovení tohoto zákona o nálezu. Tím není dotčena jeho povinnost nahradit škodu.

JUDr. Viktor Hodek

[Drobné opravy v bytě]

M

anželé Novákovi se tento rok přestěhovali do krásného slunného bytu, který si pronajali na základě inzerátu. Novákovi byli nadšeni, byt byl v klidné čtvrti blízko centra a dokonce byl zařízen moderním nábytkem a vybavením. Ovšem zanedlouho nadšení trochu vyprchalo, když Novákovi zjistili, že jim netěsní dřez u kuchyňské linky a kapající voda jim už poničila některé kusy nádobí. Nadšení vystřídala starost, kdo závadu opraví a taky hlavně kdo ji zaplatí.

Podle původní právní úpravy § 687 odst.

3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) platilo, že pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak, drobné opravy v bytě, které souvisí s jeho užíváním, a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce.

Jak ale manželé Novákovi zjistí, zdali v jejich případě jde o drobnou opravu?

A co vlastně o drobných opravách stanoví nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „NOZ“), který od tohoto roku „vystřídal“ OZ? Obsah pojmů drobné opravy a běžná údržba podrobně konkretizoval v § 5 a

Drobné opravy v bytě § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí OZ. Šlo tedy dovodit, že ostatní drobné opravy a běžnou údržbu, nevyjmenované v tomto nařízení vlády, hradí pronajímatel. Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí OZ, však pozbylo spolu s OZ účinnosti ke dni 31. prosince 2013.

Podobné ustanovení jako § 687 odst. 3 OZ převzal NOZ do § 2257 odst. 2 a stanoví, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Ovšem vymezení těchto pojmů žádný prováděcí právní předpis zatím neupravuje.

Manželé Novákovi navíc zjistili, že v nájemní smlouvě, kterou s pronajímatelem uzavřeli, se o tom, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami, nic nehovoří, takže nevěděli, jak v tomto případě mají správně postupovat.

Paní Novákovou však napadlo zavolat na naši telefonickou poradenskou linku, na které získala potřebné informace. Pokud totiž smluvní strany nebudou mít po 1. lednu 2014 výslovně upraveno ve smlouvě o nájmu bytu, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami, je možné, s ohledem na absenci

podrobného vymezení těchto pojmů v NOZ, i nadále vycházet z dosavadní praxe, založené nařízením vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí OZ. Jestliže budou i nadále po 1. lednu 2014 strany odkazovat ve smlouvě o nájmu bytu na § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí OZ, je nutné obsah zrušeného nařízení vlády vykládat jako součást smluvních ujednání.

Bude záležet jen na soudu, který pro případ konkrétního sporu posoudí, zda běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu je povinen provést na svůj náklad nájemce (§ 2257 odst. 2 NOZ) nebo už půjde o povinnost pronajímatele (§ 2257 odst. 1 NOZ). Zmíněné zrušené nařízení vlády mu k tomu může být ideovým vodítkem.

Manželé Novákovi tedy na základě těchto informací zjistili, že si budou muset netěsnící dřez opravit na vlastní náklady.

Mgr. Iva Mlynaříková magazín 1/2014

I 13

[Exekuce]

Několik otázek k exekuci v roce 2014 Od 1. 1. 2014 došlo k některým změnám týkajícím se provádění exekuce, zejména v souvislosti s novelizací exekučního řádu1 a přijetím nového občanského zákoníku2. Přinášíme vám informace o těch nejdůležitějších z nich, přiblížíme některé situace, které v souvislosti s exekucí mohou nastat, a také vás informujeme o tom, jak se bránit, kdyby exekutor zazvonil u vašich dveří. Zabýváme se zejména exekucí vykonávanou formou prodeje movitých věcí, přestože exekuce může být prováděna i jinými způsoby.

I.

Pravděpodobně nejzásadnější změna se týká možnosti postihnout v exekuci majetek náležející do společného jmění manželů.

Můj manžel před svatbou nadělal řadu dluhů, může mít tato skutečnost vliv na můj majetek?

Pokud vznikl dluh jednomu z manželů ještě před uzavřením manželství, od Nového roku je možné v exekuci vedené pro takový dluh postihnout i majetek patřící do společného jmění manželů. Například výdělek manželky tak může být zabaven exekutorem, který vymáhá dluh jejího manžela vzniklý ještě v době, kdy vůbec nebyli manželé. Doposud přitom bylo možné vést exekuci na společný majetek manželů pouze při vymáhání dluhu, který vznikl jednomu z manželů až za trvání manželství. K zúžení společného jmění manželů či jiným obdobným režimům se nepřihlíží.

Pro upřesnění uvádíme, že součástí společného jmění manželů je to, co nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství. Jedná se např. o příjmy z práce a podnikání, věci, s nimiž se hospodaří při vedení společné domácnosti, pohledávky nebo závazky.

Výlučný majetek každého manžela pak tvoří zejména věci, které každý získal před uzavřením manželství, dále věci sloužící osobní

14 I

magazín 1/2014

1 2

potřebě jen jednoho z manželů, dary, které obdržel jen jeden z manželů, dědictví, či to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.

A co když dluh vznikne až za trvání manželství?

V tomto případě záleží na tom, zda se dluh týká majetku pouze jednoho z manželů (tzv. výlučného majetku) nebo majetku společného (zda patří do společného jmění manželů).

Vznikne-li za trvání manželství jednomu z manželů dluh týkající se společného majetku, může exekutor postihnout věci náležející do společného jmění manželů. Může ale zabavit i věci z výlučného majetku kteréhokoli z manželů. Pokud by se však jednalo o dluh, který se vztahuje k výlučnému majetku jen jednoho z manželů, tedy nepatřící do společného jmění manželů, pak by exekutor mohl postihnout pouze majetek manžela – dlužníka nebo společný majetek, nikoli už výlučný majetek druhého manžela.

Například vezme-li si manžel úvěr na pořízení společného bytu, může exekutor zpeněžit věci, které každý z manželů získal před svatbou nebo které následně zdědil, tj. věci z výlučného majetku každého z nich. Jedná se totiž o dluh náležející do společného jmění manželů, jelikož nevznikl při používání majetku, který je ve výlučném vlastnictví manžela.

Pokud manželka před svatbou získala nemovitost, kterou po svatbě nechala zrekonstruovat, aniž by uhradila cenu díla, může být

Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

v exekuci postižen její výlučný majetek, i majetek náležející do společného jmění manželů. Exekutor však již nemůže zabavit výlučný majetek jejího manžela. V tomto případě se jedná o dluh náležející do výlučného majetku manželky.

Existuje alespoň nějaká ochrana před dluhy manžela?

Vznikl-li dluh jednoho z manželů proti vůli toho druhého, může se tento manžel nedlužník bránit. Je třeba, aby ihned poté, co se o dluhu dozví, výslovně (písemně) projevil vůči věřiteli nesouhlas. V takovém případě může být společné jmění manželů postiženo jen částečně. Tuto postižitelnou část tvoří majetek, který by připadl manželu – dlužníkovi při zrušení a vypořádání společného jmění manželů. To platí jak v případě dluhů vzniklých po uzavření manželství, tak i pro dluhy vzniklé ještě před sňatkem.

II. Problémy s exekucí se nemusejí týkat jen manželů.

Náš syn má dluhy a je vedena exekuce.

Již řadu let s námi nebydlí, ale má u nás stále hlášen trvalý pobyt. Máme se obávat návštěvy exekutora?

Exekutor se pravděpodobně dostaví do všech míst, kde lze předpokládat, že dlužník má majetek. Jedná se zpravidla o byt dlužníka, místo jeho trvalého pobytu, ale i další místa, kde se třeba jen občas vyskytuje a kte-

rá užívá. Na adrese trvalého pobytu dlužníka tedy exekutora skutečně lze očekávat.

Co kdybychom exekutora nevpustili do svého bytu?

Dlužník musí umožnit exekutorovi přístup na všechna místa, kde má své věci umístěny.

Mimoto i každá další osoba, v jejímž objektu má dlužník svůj byt nebo jiné své místnosti, či kde má umístěny své věci, je povinna strpět, aby exekutor provedl prohlídku těchto místností povinného. Pokud byste exekutorovi bránili v přístupu, může si jej zjednat za pomoci policie.

Syn v našem bytě má pouze několik málo věcí. Může exekutor zabavit i naše vlastní věci?

Exekucí mohou být postiženy pouze věci, které jsou ve vlastnictví dlužníka. Exekutor však není povinen zjišťovat a prokazovat, čí jednotlivé věci jsou. Proto je třeba, abyste exekutorovi sami sdělili a prokázali, které věci jsou ve vašem vlastnictví. Ty pak nemohou být zabaveny.

Jak mám své vlastnické právo prokázat?

K prokázání vašeho vlastnického práva lze použít cokoliv, co prokáže, že uvedená věc patří vám –kupní smlouvy, faktury, účtenky, záruční listy, atd., nejlépe doklady, na kterých je uvedeno vaše jméno. V krajním případě připadá v úvahu také např. čestné prohlášení souseda nebo jiné vhodné osoby. Obáváte-li

se návštěvy exekutora, doporučujeme, abyste si tyto doklady předem zajistili. Můžete je následně exekutorovi okamžitě předložit.

Exekutor by pak v takovém případě tyto věci vůbec neměl sepsat.

III.Postupu exekutora se lze bránit Co dělat, když exekutor zabaví majetek, který nepatří dlužníkovi, ale jiné osobě?

Pokud exekutor sepíše (polepí) věci, které exekucí postiženy být nemají, lze v prvé řadě podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu.

Návrh je třeba podat do 30 dnů, kdy se o soupisu dozvíte. Návrh se podává exekutorovi, který soupis provedl. V návrhu je třeba uvést, kterých věcí se týká, a je třeba přiložit důkazy.

Exekutor je povinen o návrhu rozhodnout do 15 dnů.

Jestliže exekutor návrhu nevyhoví, je možné se dále bránit žalobou na vyloučení věci.

Tato žaloba se podává u exekučního soudu a je třeba ji podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora. O vlastnictví věcí pak rozhoduje soud. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané věci prodat.

Jaký je postup při vracení věcí, které byly exekutorem zabaveny a následně vyškrtnuty ze soupisu nebo vyloučeny z výkonu rozhodnutí?

Exekutor je v takovém případě povinen věc předat té osobě, které byla zabavena

(navrhovateli), a to v místě, kde ji zajistil, nedohodnou-li se jinak. Exekutor nemůže požadovat, aby si ji navrhovatel vyzvedl např. v sídle exekutora. Tento požadavek exekutora by byl oprávněný pouze v případě, kdy by navrhovatel exekutorovi neposkytl potřebnou součinnost při vracení věci.

Existují nějaké věci, které exekucí nemohou být postihnuty, i když patří dlužníkovi?

Z věcí, které jsou ve vlastnictví dlužníka, se nemůže exekuce týkat těch, které dlužník nezbytně potřebuje k zajištění svých základních potřeb a potřeb své rodiny. Dále exekutor nesmí zabavit věci, které dlužník potřebuje k plnění svých pracovních úkolů. Je-li dlužník podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Z exekuce jsou vyloučeny také běžné oděvy, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny a obdobné předměty, které mají pro dlužníka osobní význam, věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (zdravotnické potřeby), hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima a konečně ani zvířata, která slouží člověku jako jeho společníci, a která nejsou chována pro užitek.

Pokud se dostanete do situace, v níž si nebudete vědět rady, obraťte se na nás.

Mgr. Martina Pařízková magazín 1/2014

I 15

[Odstupné]

Kdo mi vyplatí odstupné?

Můj zaměstnavatel prý ukončil činnost z důvodu platební neschopnosti.

P

an Ludvík nečekaně obdržel výpověď pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části (§ 52 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Již dříve se z doslechu dozvěděl, že jeho zaměstnavatel má nějaké finanční problémy, ale společnost fungovala, mzdu pan Ludvík, pravda občas s několikadenním zpožděním, také dostával, takže obavy ze ztráty zaměstnání pana Ludvíka moc netrápily.

Ludvík hned zavolal na naši poradenskou linku, aby se dozvěděl, co má v této situaci dělat. Je skutečně pravda, že je zaměstnavatel v insolvenčním řízení, že se ruší?

A pokud ano, kdo mu vlastně vyplatí odstupné, na které má nárok?

Zrušení zaměstnavatele nebo jeho části znamená, že zaměstnavatel pozbyl možnost zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Zaměstnavatel tedy přestane podnikat, tzn. reálně vykonávat činnosti, pro které zaměstnance zaměstnával, a přestane provozovat i svou firmu.

16 I

magazín 1/2014

Pokud však zaměstnavatel standardně funguje dál a platební neschopnost pouze předstírá, pak je nutné posoudit, zda vůbec podaná výpověď byla platná, tedy zda vůbec nastaly důvody pro výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. V takovém případě může pan Ludvík neplatnost rozvázání pracovního poměru uplatnit u soudu.

Pan Ludvík však z insolvenčního rejstříku zjistil, že jeho zaměstnavatel nic nefinguje a bohužel je na něj prohlášen konkurz. Byl ustanoven insolvenční správce, na kterého přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou bývalého zaměstnavatele pana Ludvíka a insolvenční správce také po prohlášení konkurzu dle zákona vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel.

Nárok na odstupné musí tedy pan Ludvík uplatnit přímo u insolvenčního správce. Zdrojem splacení pohledávek jsou pouze finanční prostředky bývalého zaměstnavatele a ty finanční prostředky získané zpeněžením jeho majetku zařazeného do soupisu majetkové podstaty.

Pan Ludvík však může požádat o uspokojení jeho mzdových nároků i

úřad práce (nejlépe příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, v jejímž obvodu sídlí Ludvíkův bývalý zaměstnavatel).

Podmínkou však je uplatnit mzdové nároky nejpozději do pěti měsíců a patnácti dnů následujících po dni, kdy krajská pobočka úřadu práce vyvěsila informace o zahájení insolvenčního řízení se zaměstnavatelem. Pro tento postup pan Ludvík nemusí být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Mzdové nároky může pan Ludvík uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán insolvenční návrh. Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou.

Pokud by nakonec úřad práce vyplatil panu Ludvíkovi jen část odstupného, může být zbytek uspokojen v rámci insolvenčního řízení.

Mgr. Iva Mlynaříková

spOlupráce D.A.S. & UNIQA

Kompletní pojištění vozidla

Chcete mít spolehlivého partnera na cestách a kompletní pojistnou ochranu vašeho vozidla? ● oslovte našeho poradce a nechte si spočítat, kolik můžete ušetřit při sjednání povinného ručení a havarijního pojištění UNIQA ● nechte si také naším poradcem spočítat, kolik vás bude stát kompletní pojištění vozidla včetně pojištění právní ochrany od D.A.S. Pokud máte zájem o nezávaznou kalkulaci, prosím napište nám na email: obchod@das.cz Zatímco povinné ručení jako zákonem předepsané pojištění uzavírá každý motorista a havarijní pojištění je zejména u novějších vozidel standardním produktem, pojištění právní ochrany vozidla se stále považuje za doplňkový produkt, který je však motoristy hojně využíván a velmi oceňován.

Společnosti D.A.S. a UNIQA se společně snaží o to, aby pojištění právní ochrany bylo nedílnou součástí skutečně celkové pojistné ochrany motoristů a poskytla jim tak řešení při všech nenadálých situacích vyžadujících právní servis.

Výhodou všech klientů D.A.S. je 24 hodinová NON-STOP linka, která zajistí opravdu nepřetržitou asistenci v případě právních problémů na cestách.

magazín 1/2014

I 17

[Mzda a příplatky]

Mzda a příplatky za práci aneb suma na výplatní pásce se mi zdá příliš nízká Pro většinu z nás je vedle osobní realizace tím hlavním motivem k nepříjemnému rannímu vstávání a celodenní práci pro svého zaměstnavatele vydělávání peněz, proto se na nás naši klienti velmi často obracejí s pochybnostmi, zda jejich zaměstnavatel postupuje při výpočtu mzdy správně. Nejčastější dotazy shrneme na následujících řádcích. Pro pořádek doplňujeme, že v našem článku budeme pracovat se zaměstnancem v podnikatelské sféře, který pobírá mzdu (namísto platu v nepodnikatelské sféře).

1.

Jaké existují základní limity pro výši mzdy?

Snad každý už dnes ví, že v ČR existuje institut tzv. minimální mzdy. Od srpna 2013 se zvýšila na 8 500,- korun měsíčně pro stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin) nebo 50,60 koruny za hodinu (u zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou se uplatní limit minimální hodinové odměny), od začátku roku 2014 nedochází k žádné změně. Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000,- Kč za měsíc.

Mnoho lidí však netuší, že pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum.

Minimální mzda totiž určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu pracovníků jsou rozhodující vyšší sazby - takzvané úrovně zaručené mzdy.

Zaručená mzda má osm úrovní stanovených nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Jednotlivé úrovně jsou rozlišeny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce - od těch nejméně kvalifikovaných a nejhůře odměňovaných prací (první skupina) až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené (osmá

18 I

magazín 1/2014

skupina). Zaměstnavatel se může „vyhnout“ pravidlům o zaručené mzdě (nikoliv však již minimální mzdě) sjednáním kolektivní smlouvy, která má poté přednost před nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Není důležité, jestli jde „jen“ o druhé zaměstnání nebo přivýdělek.

Nárok na minimální či zaručenou mzdu vzniká v každé takové práci samostatně.

2. Zaměstnavatel mi nabízí sjednání základní mzdy 15 000,- Kč přímo v pracovní smlouvě, zbytek mi slibuje vyplácet formou pravidelných odměn ve výši 10 000,- Kč (slibuje, že pokud nebudou lidově řečeno „padat trakaře“, odměny mi vyplatí). Jaká rizika jsou pro mě s tímto řešením spojena?

Odměny jsou podle zákoníku práce (z. č.

262/2006 Sb.) tzv. nenárokovou složkou mzdy, záleží proto na zaměstnavateli, zda takovou odměnu skutečně vyplatí, či nevyplatí. Přitom k jejímu nevyplacení nemusí mít žádný zákonem předvídaný důvod. Prostě se může zaměstnavatel podle zákona rozhodnout, že odměnu nevyplatí. Pro zaměstnance proto znamená takové nastavení mzdy velké riziko, s touto složkou mzdy fakticky nemůže na 100 % počítat. Jiný režim mohou mít tzv. prémie – v takových situacích vydávají

zaměstnavatelé vnitřní předpisy – prémiové řády, které mohou stanovit povinnost vyplatit prémii při splnění předvídaných kritérií (vždy však záleží na konkrétnosti takových kritérií). Je však potřeba si uvědomit, že vnitřní předpis vydává sám zaměstnavatel, není proto vyloučena do budoucna změna takového vnitřního předpisu (pro budoucí mzdy).

3. Jak se správně řeší situace, kdy je vykonávána práce přesčas?

Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí výhradně práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (resp. mimo rámec rozvrhu pracovních směn). Tedy za práci přesčas by se neposuzovala situace, kdy se zaměstnanec zdržuje na svém pracovišti nad rámec svých pracovních směn ze své vlastní iniciativy a bez souhlasu zaměstnavatele. U zaměstnanců s tzv. kratší pracovní dobou (např. ¾ úvazek) je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin týdně), těmto zaměstnancům však na druhou stranu není možné práci přesčas nařídit.

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu

právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí placeného náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Na prvním místě se tedy poskytuje příplatek ke mzdě, na náhradním volnu místo příplatku se musí zaměstnavatel se zaměstnancem domluvit.

Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas (zaměstnanci by proto měli vždy nahlédnout do pracovní, resp. kolektivní smlouvy, zda se v nich neobjevuje takové pro zaměstnance nevýhodné pravidlo).

4. Jak se správně odměňuje práce ve svátek?

Pokud zaměstnanec pracuje výjimečně ve svátek, přísluší mu mzda za takovou práci a navíc náhradní volno, které mu má být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po konání práce ve svátek, za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (jde tedy o placené náhradní volno). Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že místo náhradního volna mu bude poskytnut pří-

platek za práci ve svátek ve výši průměrného výdělku – někdy se mu říká 100% příplatek.

Tedy na prvním místě se poskytuje náhradní volno, pouze po dohodě lze poskytnout příplatek.

5. Co se stane se mzdou, pokud ve svátek nepracuji?

Pokud zaměstnanec ve svátek nepracuje, přestože svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den (tj. na den, na který má nařízenu směnu), jeho mzda se v důsledku nepracování nijak nekrátí. Z hlediska výpočtu mzdy se na tento den hledí, jako by zaměstnanec fakticky pracoval.

Pokud naopak připadne svátek na volný den zaměstnance, zaměstnanci za tento den žádná náhrada nepřísluší. Takové pravidlo se používá i u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době v nepřetržitých či sedmidenních provozech.

Pokud takovému zaměstnanci není na den svátku nařízena směna, a proto nepracuje, žádná náhrada mu za svátek nepřísluší (jde tedy o neplacený den).

6. Jak se odměňuje práce v noci?

Za práci v noci se považuje práce (či její část) konaná od 22 hodin večer do 6 hodin

ráno. Podle zákona se za takovou práci vyplácí mzda a navíc příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku. V pracovní či kolektivní smlouvě lze sjednat jak vyšší příplatek, tak nižší příplatek než 10 %. Pokud se rozhodne zaměstnavatel upravit jiný příplatek ve své směrnici, může jej stanovit pouze výhodněji, než ukládá zákoník práce.

7. Jak se kompenzuje práce v sobotu a neděli?

Za práci v sobotu a neděli přísluší zaměstnanci mzda a příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Tento příplatek přísluší zaměstnanci bez ohledu na to, zda se jedná o práci podle předem rozvrženým směn či zda jde o mimořádnou přesčasovou práci.

8. Mohu teoreticky získat více příplatků, pokud se např. jedná zároveň o práci přesčas a práci o víkendu?

Podle zákoníku práce se mohou příplatky i kombinovat. Za práci přesčas v sobotu tedy náleží příplatek 35 % (25 % přesčas + 10 % sobota).

Mgr. Martina Klusáčková

magazín 1/2014

I 19

[Spokojený klient]

SPOKOJENÝ KLIENT

COBRA TRANSPORT Společnost COBRA TRANSPORT, s.r.o. vznikla v roce 1997. Začínala s pouhými třemi zaměstnanci, přesto již od začátku volila individuální přístup ke svým zákazníkům. Vždy reagovala na jejich potřeby a požadavky a snažila se jim plně vyhovět. Jak se zvyšovaly potřeby, zvyšoval se počet zaměstnanců a do vozového parku, který zpočátku čítal 2 automobily, byla přikoupena další auta.

Nyní firma zaměstnává 45 pracovníků. Dbá na jejich kvalitu, proto jim poskytuje možnost sebevzdělávání a klade důraz na jejich profesionalitu a dobře odvedenou práci. To platí i pro řidiče, jež nyní jezdí a starají se o 32 firemních vozidel.

Motto společnosti: „Spokojenost zákazníka je naším nejdůležitějším úkolem.“ 20 I

magazín 1/2014

R

ozhovor s majitelem společnosti panem Radkem Bartošem.

COBRA TRANSPORT, proč právě takový název?

V době, kdy jsem začínal, jsem hledal vhodný, dobře zapamatovatelný, individuální a nezaměnitelný název pro naši společnost. Měl být i dobře vyslovitelný pro zahraniční klienty a dodavatele. COBRA TRANSPORT znělo dobře. Až později mi někdo z rodiny řekl, že se to dá vykládat i jako COrporation Bartoš RAdek. (směje se…)

Věnujete se jenom přepravě/transportu zboží nebo nabízíte i jiné služby?

Naše firma stojí na několika pilířích. Mezinárodní doprava, vnitrostátní doprava zboží, spedice v celé její šíři a skladování zboží.

Máte uzavřenu právní ochranu pouze v podnikání nebo i v soukromém životě?

Když vidíte, že věci fungují v obchodním světě, přenesete si je i do osobního. Jsem tedy spokojeným klientem i jako soukromá osoba.

Jak jste se dozvěděli o D. A.S. a jejich produktech?

Logo D. A.S. jsem vídal na zahraničních kamionech , ale přiznám že jsem nepátral co to znamená. Až když přišel obchodní zástupce pan Zelenka a předložil nabídku na spolupráci, pochopil jsem a stal se klientem vaší pojišťovny.

Jste vytíženým podnikatelem, máte vůbec čas odpočívat nebo jste tzv. workoholik?

Na to by vám moje žena odpověděla jinak než já (smích…). Já myslím, že nejhorší je v podnikání prvních 15 let. Pořád mám chuť věci měnit, zlepšovat, rozvíjet a pracovat na tom být prostě nejlepší.

Jak dlouho jste klientem D.A.S.?

Od července 1997.

Jak relaxujete, jak dobíjíte energii?

Jednoznačně s rodinou, ať už při sportovních aktivitách mých synů, nebo s celou rodinou v našem domě nebo na zahradě, kterou máme moc rádi a kde nám je příjemně. Rádi také cestujeme a poznáváme nová anebo naopak již objevená místa, kam se rádi vracíme.

Tak to je obdivuhodně dlouhá spolupráce. Byli jste vždy spokojeni se službami?

Musím říci, že opravdu mi D.A.S. vždy vyšla maximálně vstříc a vždy naprosto hájila mé zájmy a nároky. Ať už to bylo řešení pokut v zahraničí, nebo našich nároků při dopravních nehodách či jiných konzultacích z oblasti práva a legislativy. Na druhou stranu i my se snažíme pomoci D. A.S. pojišťovně, tím že naše kamiony vozí vaši reklamu a my jsme hrdí na to, že to pro vás můžeme udělat. Už dlouho říkám, že jsem tak spokojený klient, že bych mohl dělat obchodního zástupce D.A.S. (smích…).

Jaké nejčastější případy s D.A.S. řešíte?

D.A.S. pojišťovna nás zastupuje ve všech řešeních pokut pro naše řidiče v zahraničí, kde ta odborná pomoc je k nezaplacení. Ne všichni řidiči jsou tak dobře jazykově vybaveni a ne vždy všichni hned pochopí, co s nimi ten daný policista chce řešit. Musím říci, že i informace, že nás zastupuje D.A.S. má svou váhu při vyřizování přestupků. D.A.S. nám již mnohokrát velice pomohla s uplatněním našich nároků v zahraničí, např. při námi nezaviněných nehodách, kdy se celé řešení občas táhne i několik let. Výjimkou nejsou ani problémy s imigranty při cestách našich kamionů do Velké Británie a tam už to opravdu není žádná legrace.

Postrádáte v nabídce D.A.S. produkty, které byste jako autodopravce využil?

Dlouho jsem postrádal pomoc při řešení našich pohledávek, a vůbec vymahatelnosti našich finančních nároků od našich odběratelů. Vymahatelnost práva je obecně v České republice na mizivé urovni. Proto jsem velice přivítal i tento produkt, který D.A.S. pojišťovna od roku 2013 nabízí a který v současné době také využíváme.

Víme o Vás, že jste vášnivým hráčem golfu. Nepřemýšlel jste o tom, věnovat se golfu profesionálně?

Tak teď jste mě pobavila (smích…). Já opravdu velice rád hraji golf, ale je pro mne důležité s kým hraji a ne jestli jsem zlepšil hendikep. Při golfu poznáte velice krásná místa, příjemné lidi (většinou) a ještě se krásně projdete na vzduchu. Jsem rád, že i celá moje rodina to nadšení ode mne pochytila a všichni hrají také. Takže dokážeme i jako rodina relaxovat na golfu.

Jaké jsou Vaše plány do budoucnosti?

Máte nějaký podnikatelský sen?

Podnikatelský sen je, aby každý dobře odváděl svou práci, za kterou dostane to, co bylo dohodnuto. Aby zmizeli spekulanti a podvodníci, co trápí nás, slušné podnikatele a aby právo a oprávněný nárok, nebyla jen slova na papíře u právníka.

Plány na rozvoj firmy mám samozřejmě zpracovány, rozpracovány a snažím se za nimi jít. Konkrétnější být ale nechci, každopádně děkuji za optání.

Víme, že firma COBRA TRANSPORT věnuje část svých zisků sponzoringu užitečných a někdy opomíjených aktivit / na různé dobročinné akce, podporu mládeže a dětí. Koho dalšího podporujete, resp. kde ještě pomáháte?

Těch aktivit máme spoustu, ale ne všem žádostem a požadavkům lze vyhovět i naše možnosti jsou omezené. Snažím se část našich sponzorských možností směrovat na sport. Myslím, že to, má právě smysl. A nejlé-

Radek Bartoš majitel firmy

pe, pro dětské a mládežnické kategorie různých sportů. Tam je potřeba podpořit rozvoj a chuť dětí do soutěžení, fair play a týmové hry. Každoročně také spolupracujeme se Smetanovou Litomyšlí, a kdo tento nádherný festival někdy navštívil, ví, o čem mluvím. To je velký kus dobře odvedené práce.

Ke konci se odvážím k více osobním otázkám. Jak Vaše podnikání ovlivnilo Váš osobní život?

Určitě hodně. Když jsem začal, změnil se mi život. Vše se muselo podřídit tomu, aby firma běžela. Já začínal opravdu od nuly. Každé období firmy mělo svá pro i proti a člověk se s tím musí srovnat. Postupem času, jsem ale vybudoval stabilní a spolehlivý kolektiv spolupracovníků a díky nim si už mohu i odpočinout a nechat tu zodpovědnost na nich. Velice si jejich práce vážím, protože mi dovolují i odpočívat a částečně vrátit rodině ty roky, kdy se vše u nás doma točilo jen kolem firmy.

Máte 2 syny. Kolik jim je let? Jdou ve Vašich šlépějích nebo mají jiné zájmy?

Jednomu je 16 a druhému 12 let. Oba jsou nadšení sportovci, takže kromě školy a svých sportů nic jiného zatím nestíhají. Ale snažím se je v tomto velmi podporovat, neboť florbal i fotbal, čemu se oba velmi intenzivně věnují, jsou kolektivní sporty a ty návyky a zkušenosti z kolektivu se pak dají použít i v životě a v práci. Na podnikání a svět byznysu mají ještě čas.

Je něco, co byste vzkázal našim klientům, obchodním partnerům, čtenářům D.A.S. Magazínu?

Dělejme všichni dobře svou práci, buďme v ní odborníci a spolupracujme s odborníky, jen tak budou věci dobře fungovat.

Alena Fischerová

magazín 1/2014

I 21

[Dovolená]

Dovolená splněný nebo zlý sen?

22 I

magazín 1/2014

L

etošní mírná zima je za námi a před námi je výběr letní dovolené. Někteří z nás dávají přednost pohodlí vlastní chaty, jiní milují české hory a někteří si právě letos chtějí splnit dávný sen o exotické dovolené. Ne vždy se však realita shoduje se sny o úžasné a nezapomenutelné dovolené plné odpočinku, klidu a pohody a mnohdy se klidné dny stanou zlým snem, ze kterého bychom se rádi velmi rychle probudili. Právě blížící se zahájení „dovolenkové“ sezony bylo inspirací pro napsání tohoto článku, ve kterém se budu zabývat cestovní smlouvou v novém občanském zákoníku1 (dále jen „NOZ“). Důraz jsem kladla především na uplatňování případných vad zájezdu tak, abyste byli na případné nesnáze dokonale připraveni.

Předně je nutné upozornit, že v nové právní úpravě se již nevyskytuje pojem „cestovní smlouva“, ale je nahrazen pojmem „smlouva o zájezdu“2. Nově jsou pak smluvní strany označeny jako „zákazník“ a „pořadatel zájezdu“.

V mnohých směrech však zůstala právní úprava stejná, respektive obdobná té, která byla obsažena v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 20133. Jedná se především o množství a charakter informací, které je pořadatel zájezdu povinen sdělit zákazníkovi nebo např. stanovení podmínek pro možnost zvýšit cenu zájezdu.

Nově smlouva o zájezdu nemusí být písemná, postačí, pokud pořadatel zájezdu předá zákazníkovi písemné potvrzení o zájezdu.

Mezi jeho náležitosti kromě označení smluvní stran, vymezení zájezdu a údaje o ceně patří i údaj o způsobu, jakým můžete uplatnit své právo z porušení povinnosti pořadatele včetně údaje o lhůtě, ve které můžete práva uplatnit.

Zásadní novinkou je pak zrušení možnosti odstoupit od smlouvy o zájezdu bez uvedení důvodů a bez jakýchkoliv sankcí v případech, kdy byla smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání (typický příklad jsou předváděcí akce), resp. prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet). Tuto možnost poskytoval občanský zákoník do 31. 12. 2013, teď nově ust. § 1840 písm. f) NOZ striktně vylučuje

aplikaci ustanovení týkající se těchto smluv právě na smlouvu o zájezdu. Nově tak již nelze od smlouvy o zájezdu odstoupit do 14 dnů bez uvedení důvodu a bez jakýchkoliv sankcí.

Pokud se pak při vaší dovolené vyskytne jakýkoliv problém či vada, vše na místě reklamujte u delegáta cestovní kanceláře a především si vady zadokumentujte (video, fotografie, zvukový záznam, svědecké výpovědi ostatních spolucestujících), aby bylo možné později vady uplatnit u cestovní kanceláře a požadovat slevu z ceny zájezdu. Nově musíte reklamaci uplatnit u cestovní kanceláře do 1 měsíce od návratu z dovolené4. Došlo tak k relativně zásadnímu zkrácení lhůty pro reklamaci z původních 3 měsíců na 1 měsíc. V případě, že tuto lhůtu nestihnete – dostatečně včas nevytknete vady pořadateli zájezdu a ten tuto skutečnost namítne, soud vám v případném soudním řízení slevu z ceny zájezdu nepřizná (promlčení nároku).

Po vzoru jiných zemí Evropské Unie (např.

Nizozemí, Německo, Belgie) zavádí NOZ rovněž institut náhrady za narušení dovolené - tzv. újma za narušení dovolené5.

Jedná se o tolik mediálně známý institut tzv. ztráty radosti z dovolené5. Jak jednoznačně plyne z názvu, tuto náhradu škody je možné uplatnit jen v případě, že se jedná o pobyt za účelem odpočinku, nikoliv např. za účelem pracovní cesty, odborné konference apod. Tuto náhradu škody tak můžete uplatnit i vedle nároku z vad (tj. slevy z ceny zájezdu). Náhrada škody se poskytuje v penězích (jiný způsob náhrady škody v tomto případě ani není možný). Konkrétní výše náhrady však není zákonem stanovena.

Výše škody bude vždy posuzována podle míry porušení smluvních podmínek ze strany cestovní kanceláře.

Jak přistoupí k tomuto novému institutu české soudy, můžeme však nyní jen stěží předvídat. Samotní tvůrci právního předpisu hovoří o tom, že by náhrada škody neměla dopadat na „banální“ případy.

Primárně byl tento institut zaveden jako náhrada škody v případě zmaření dovolené či podstatného zkrácení dovolené.

Pokud bychom se za inspirací chtěli podívat do zahraničí, nalezneme zde např. soudní rozhodnutí, ve kterém byl požitek zákazni-

ce z dovolené narušen tím, že zákaznice se z hotelového jídla nakazila salmonelózou.

V dalším soudním rozhodnutí si pak zákazník plně neužil dovolenou, protože letovisko, ve kterém trávil dovolenou, bylo poseto tisíci vosami.

Výše náhrady škody je určována mimo jiné i charakterem a okolnostmi dovolené (cena dovolené, účel či osobní význam pro zákazníka - líbánky, cesta, na kterou šetřila rodina několik let, cesta kolem světa). V tomto smyslu pak stojí za zmínku rozhodnutí anglického soudu ve sporu, kdy manželé požadovali náhradu škody v případě cesty kolem světa, kterou podnikli lodí, bohužel jejich kajuta byla umístěna hned vedle strojovny lodi a tím pádem byli obtěžování obrovským hlukem. Soud v tomto sporu přistoupil k nadstandardně vysokému odškodnění právě z důvodu výjimečnosti cesty (na cestu kolem světa se obvykle nejezdí každé léto).

Jak z výše uvedeného vyplývá, v současné době nelze přesně specifikovat, za jakých okolností a jaká náhrada škody vám v případě narušení dovolené přísluší.

Tato nejasná a nepřehledná situace bude přetrvávat až do doby, kdy budeme mít k dispozici alespoň nějaká rozhodnutí českých soudů vyšších stupňů, o která se bude možné při sporech opřít. Do té doby může být pro soudy jakýmsi právně nezávazným vodítkem tzv. frankfurtská tabulka slev, která byla vytvořena soudní praxí v Německu.

Jen závěrem takové malé připomenutí, že účinností NOZ nedošlo k jakékoliv změně týkající se povinného pojištění cestovních kanceláří proti úpadku a i nadále tak musí být všechny cestovní kanceláře pojištěny proti úpadku. V současnosti se pouze připravuje novela předpisu, která by měla zabránit podpojištění cestovních kanceláří, aby nedocházelo k situacím, kdy klienti zkrachovalých cestovních kanceláří nedostanou zpět celou uhrazenou cenu zájezdu, tak jak se to stalo již několikrát v minulosti (nejznámější je krach cestovní kanceláře I. Parkam Holiday).

Na konec tak mám jen skromné přání: „Šťastnou cestu všem bez jakéhokoliv problémů!!!“ Mgr. Eva Pallová

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Ust. § 2521 – 2549 NOZ 3 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4 Ust. § 2540 NOZ 5 Ust. § 2543 NOZ 1 2

magazín 1/2014

I 23

24 I

magazín 1/2014

Smlouva o dílo

[Smlouva o dílo]

D

ílo a smlouva o dílo Dle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „NOZ“) se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 2587). Smlouvou o dílo se tak zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Jak je patrné, smlouva o dílo spočívá hlavně ve vykonané práci.

Odpovědnost za vady Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dokončeno je dílo tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

Objednatel může převzít dílo s výhradami nebo bez nich. Pokud však výhrady nevytkne při převzetí díla, promlčují se mu práva ze zjevných vad díla, a proto pozdější reklamace nemusí být zhotovitelem uznána.

Objednatel má právo kontroly nad prováděním díla a může dávat zhotoviteli i příkazy, jak má dílo provést. Zhotovitel (jakožto profesionál) by měl posoudit, zda jsou zhotovitelovy příkazy (nebo jím dodané věci) k provedení díla vhodné. A pokud vhodné nejsou, musí na to zhotovitel objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. V opačném případě ručí za vady, které použitím věci nebo uposlechnutím nevhodného příkazu vzniknou. Jestliže si však objednatel stále vede svou a trvá na použití nevhodné věci (příkazu), nemůže pak uplatnit práva z vad, které tímto vzniknou.

Byť smlouva o dílo nemusí být písemná, rozhodně doporučujeme ji mít v písemné podobě, aby nebyl spor o tom, co konkrétně si objednatel se zhotovitelem ujednali.

Pozor, NOZ již o dřívější zákonné šestiměsíční záruce, stejně jako o tříměsíční záruce na opravu či úpravu věci nehovoří. Pokud by na záruce za jakost smluvní strany trvaly, musely by si ji předem domluvit a zahrnout do smlouvy.

Zhotovitel odpovídá jen za vady, které jsou na díle v době převzetí objednatelem.

Vady díla tedy musí objednatel uplatnit bez

zbytečného odkladu ihned poté, co je zjistí, nejpozději pak do dvou let od převzetí díla (pokud půjde o stavbu, pak nejpozději do pěti let od předání).

NOZ ani nevyjmenovává jednotlivá práva z vad, odkazuje pouze na ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se mají použít obdobně. Jestliže porušení smlouvy bude nepodstatné, můžete uplatnit nárok na opravu či slevu. Bude-li vada díla podstatným porušením smlouvy, lze požadovat např. provedení náhradního díla, poskytnutí slevy, opravu či odstoupení od smlouvy.

Svémocný prodej NOZ jako novinku zavádí právo zhotovitele svémocného prodeje. Pokud si totiž objednatel věc nepřevezme bez zbytečného odkladu poté, co bylo dílo hotovo nebo mu bylo oznámeno, že je dílo hotovo, může zhotovitel informovat objednatele, že má v úmyslu věc prodat a stanoví mu lhůtu k jejímu dodatečnému převzetí. Ta nesmí být kratší než jeden měsíc. Po uplynutí dané lhůty může zhotovitel věc vhodným způsobem prodat na účet objednatele.

Stavba jako předmět díla Co se týče stavby, je nutné se zmínit o několika odchylkách. Objednatel nově nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými, nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Objednatel bude moci uplatnit práva ze skrytých vad do pěti let od převzetí stavby, ale prováděcí předpis či dohoda stran bude moci lhůtu v odůvodněných případech zkrátit pro určité části stavby až na dva roky (dohoda bude však vždy neplatná, pokud je jednou ze stran spotřebitel). Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních (např. stavebního dozoru). Zhotovitel se zprostí povinností z vad stavby, pokud prokáže, že za vadu může stavební dokumentace či dozor, který zajistil objednatel.

Cena díla Smlouva o dílo je vždy úplatná, i když se na konkrétní ceně smluvní strany předem

nedohodnou. Pokud se plní po částech, tak má zhotovitel právo na zaplacení při provedení každé odpovídající části díla. Jestliže však půjde o dílo značně nákladné, může zhotovitel požadovat část odměny již v průběhu jeho provádění, ale obvyklejší bude záloha předem, ze které se bude financovat průběh prací.

Cena díla se může určit i odhadem. S takovým případem se většinou setkáte, když se předem přesně neví, kolik bude dílo stát (např. se vám rozbije pračka a opravář vám po prohlídce pračky sdělí, kolik pravděpodobně bude stát její oprava). Může se ovšem stát, že odhadovaná cena bude podstatně překročena. V tomto případě musí zhotovitel zvýšení ceny bez zbytečného odkladu oznámit objednateli, zvýšení řádně odůvodnit a sdělit novou cenu. Objednatel může novou cenu bez zbytečného odkladu odmítnout a odstoupit od smlouvy (zaplatí jen část ceny, pokud již zhotovitel částečně dílo provedl). Pokud ale zhotovitel oznámí zvýšení ceny pozdě, nebo pokud požaduje takto zvýšenou cenu až při předání díla, nemá právo na zaplacení rozdílu, který vznikl oproti původnímu odhadu.

Při zhotovení složitějších děl se běžně určuje cena dle vypracovaného rozpočtu, který dělíme na zaručený a nezaručený.

Při zaručeném rozpočtu nelze jednostranně zvýšit cenu za dílo ani v tom případě, že z důvodu rozsahu či nákladnosti práce bude rozpočet překročen.

Pokud se ale jedná o rozpočet, u kterého se nezaručuje jeho úplnost (tzv. rozpočet daný s výhradou), umožňuje se zhotoviteli jednostranně zvýšit cenu, objeví-li se nutnost vyšších nákladů nebo dalších prací.

Zhotovitel však musí takovou nutnost bezodkladně oznámit objednateli, jinak právo na zvýšení ceny ztrácí. Má-li se však cena zvýšit o více než 10 %, může objednatel od smlouvy odstoupit.

NOZ myslí i na zcela mimořádné nepředvídatelné okolnosti, kdy může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo či o zrušení smlouvy a o tom, jak se smluvní strany vypořádají.

Mgr. Iva Mlynaříková

magazín 1/2014

I 25

[Vzájemné odstupy staveb]

Vzájemné odstupy staveb

P

ři stavbě domu, chaty nebo garáže se musí respektovat řada nejrůznějších pravidel.

Mimo jiné je třeba dodržovat zákonné vzdálenosti od sousedícího pozemku a na něm již stojící stavby. Požadavky na vzdálenost mezi jednotlivými stavbami jsou upraveny ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území1.

Při umísťování stavby platí obecná zásada, že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky zejména urbanistické a architektonické, požadavky životního prostředí, požární ochrany, bezpečnosti, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu jednotlivých staveb.

Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

Rodinné domy Pokud jde o rodinné domy, mezi nimiž je volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Zároveň jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.

Rekreační stavby Rekreační stavbou je stavba k tomuto účelu určená, jejíž parametry odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci. Taková stavba může mít nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.

Garáže a další obdobné stavby V případě garáže, kůlny, přístřešku na nářadí či jiných obdobných staveb souvisejících 1

26 I

magazín 1/2014

2

s bydlením, které jsou umístěny na pozemku rodinného domu, platí, že nesmějí být umístěny ve vzdálenosti menší než 2 m od společných hranic pozemků.

Výjimky jsou možné Ve výjimečných případech, s ohledem na charakter zástavby, je možno umístit rodinný dům, garáž a další stavby související s užíváním rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna nebo větrací otvory.

Musí být také zamezeno stékání dešťových vod nebo spádu sněhu ze stavby na sousední pozemek. Stavba ani její část samozřejmě nesmí přesahovat na sousední pozemek.

Konečné slovo má stavební úřad V konkrétních případech rozhoduje o umístění a vzdálenostech staveb příslušný stavební úřad. Ten povoluje výjimky a jemu také může vlastník sousedního pozemku podávat námitky, pokud se domnívá, že stavba souseda je realizována v rozporu se zákonnými požadavky.

Závěrem dodáváme, že při umísťování staveb a plánování jejich vzdáleností je vhodné brát v potaz i zásady sousedských vztahů zakotvené v občanském zákoníku2. Vlastník stavby se totiž musí zdržet všeho, co by způsobilo vnikání imisí (vody, odpadů, prachu, kouře, pachů, světla, stínu, hluku apod.) na sousední pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům, a čím by podstatně omezil obvyklé užívání sousedního pozemku. Přímo přivádět imise na sousední pozemek (např. umístit vývod odpadních vod na hranici pozemku) je výslovně zakázáno. Vlastník pozemku může také požadovat, aby na jeho pozemek ze sousední stavby nestékala voda nebo nepadal sníh či led.

Mgr. Martina Pařízková

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 25 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení § 1011 a násl.

[Pojištění právní ochrany]

POJIŠTĚNÍ PRÁVNÍ OCHRANY PRO CESTY A POBYT Slunce začíná pomalu hřát, odkládáme teplé svršky a plánujeme letní dovolenou. Neponechejte nic náhodě a využijte pojištění právní ochrany pro cesty a pobyt. Člověk nikdy neví, co ho na cestách překvapí, nenechte si proměnit dovolenou v noční můru a sjednejte online na www.das.cz. S námi máte právo!

Kam Vám má

D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.

DOPORUČTE NOVÉHO KLIENTA A ZÍSKEJTE DÁREK

dárek zaslat?

Jméno: Příjmení: Adresa: Telefon:

ační

ilustr

foto

D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. magazín 1/2014

I 27

INDUSTRY+1_14_210x135.indd 1

05.03.14 9:18

Ceny do soutěže o správně vyluštěnou tajenku z Magazínu D.A.S.- 2/2013 věnovaly: 1. cenu věnovala cestovní kancelář Scandia Czech – Tour Poštovní 5, 466 01, Jablonec nad Nisou, 2. - 4. cenu společnost Motorsport Praha s.r.o., zastupujicí značky: Autokosmetika SONAX, karavany – obytné přívěsy a obytná auta HYMER a CORADO, dále pak lodní motory MERCURY a MARINER. Značkové motorové čluny Quicksilver a další, 5 - 10. cenu D.A.S., pojišťovna právní ochrany, a.s.

Ze zaslaných odpovědí a správně vyluštěné tajenky Magazínu DAS 2/2013 bylo vylosováno deset výherců v tomto pořadí:10. cenu Monika Kukačková - Tábor, 9. cenu Petr Beránek - Prusinovice, 8. cenu ing. Petr Mikysek - Mělník, 7. cenu Jaroslav Volejník - Jaroměř, 6. cenu Ivan Sikora – Karlovy Vary, 5. cenu Petr Hofhans - Turnov, 4. cenu Hana Čermáková – Litomyšl, 3. cenu Milan Vydra – Bobnice, 2. cenu Barbora Machů – Újezd u Valašských Klobouk, 1. cenu Naděžda Vymazalová – Kroměříž. Vylosovaným výhercům blahopřejeme.

Tiráž Vydává společnost D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s., BB Centrum, budova β, Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4, ve spolupráci s Agenturou M-S-P, s.r.o., odpovědný redaktor: Magdalena Kolínská, zástupce odpovědného redaktora: Alena Fischerová – redakční spolupráce: Mgr. Roman Flek, Mgr. Adéla Červenková, Mgr. Eva Pallová, Mgr. Martina Klusáčková, Mgr. Iva Mlynaříková, JUDr. Viktor Hodek, Mgr. Martina Pařízková.

DOPORUČTE NOVÉHO KLIENTA A ZÍSKEJTE DÁREK

Kontakty – doporučení Za každého doporučeného klienta, který uzavře a uhradí smlouvu u společnosti D.A.S., obdržíte dárek.

Jméno a příjmení:

Telefon:

Jméno a příjmení:

Telefon:

Jméno a příjmení:

Telefon:

Jméno a příjmení:

Telefon:

Pokud nám doporučíte nového klienta – Vašeho známého, kolegu nebo jinou osobu, která si přeje sjednat pojištění právní ochrany. Zašlete nám prosím jeho kontaktní údaje a v případě, že si smlouvu uzavře a uhradí ji, bude Vám zaslán dárek na Vámi uvedenou adresu.

Doporučení zasílejte na adresu: D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s., BB Centrum, budova β, Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4; e-mailem: marketing@das.cz.

28 I

magazín 1/2014

Zvolte si svůj dárek: Model auta 1/24

Model motorky 1/12

Hasící sprej

30.-31. SRPNA 2014 III. ROČNÍK MOTORISTICKÉ VÝSTAVY sportovní a závodní auta - český a mezinárodní tuning - ameriky a evropské klasické vozy auta na alternativní pohony - soutěže krásy, focení modelek - bohatý doprovodný program

www.praguecarfestival.cz PVA Expo Praha, Beranových 667, Praha 9 - Letňany magazín 1/2014

I 29

m u r ó F S A D i s e t ! j z e c š . s u a o d k . w Vyz w na w

30 I

magazín 1/2014