Ediční plán E-knihovny Městské knihovny v Praze jaro / léto 2024

ediční plán e-knihovna.cz

JARO – LÉTO 2024

Milé čtenářky, milí čtenáři, díky Vaší setrvalé přízni brzy oslavíme další milník: 2500 e-knih vydaných pod hlavičkou Městské knihovny v Praze. E-knihy pro Vás připravujeme už pěknou řádku let, přesto nás pokaždé překvapí, když si uvědomíme, jak rychle se blíží ta s pořadovým číslem 3000. Pro nás to znamená ohlédnutí za spoustou odvedené práce, která je pro každého pracovníka E-knihovny také tak trochu srdeční záležitostí. Pro Vás, milé čtenářky a čtenáři, to představuje na tisíce světů příběhů, pozoruhodných postav a podnětných myšlenek, které si můžete kdykoliv volně vytáhnout z naší E-knihovny. No jen si to představte. Anebo ještě lépe – přečtěte. Takové množství vydaných titulů zároveň slibuje velikou rozmanitost. A pestrého ducha si uchovává i nový ediční plán pro první polovinu letošního roku. Můžete se těšit na knihy spisovatele a básníka Jáchyma Topola včetně nedávno zfilmovaného Citlivého člověka. Pro milovníky okultismu, strašidel a dřevorytu chystáme e-verze autorských knih Josefa Váchala. Tentokrát ale nezůstaneme jen u krásné literatury. Čtenáři nacházející zalíbení v nedávné historii a osudech, které poznamenala doba, jistě ocení eseje Pavla Švandy. Chystáme pro Vás také celou řadu knih scenáristy a vysokoškolského profesora Davida Jana Novotného. Dělá nám radost, že můžeme spolu s Vámi vyplout i do žánrových moří a zažít příběhy hned dvou velmistrů sci-fi, Jiřího Walkera Procházky a Josefa Pecinovského. Hojně se urodí i povídek. Pozoruhodně podnětné knihy krátkých próz Petra Pazdery Payna doprovodí snové Divadlo tančících loutek autora a překladatele Alexeje Sevruka, srdečné vyprávění Jindřišky Smetanové nebo Večery na slamníku Jaromíra Johna z prostředí zákopů první světové války. Také současné poezie se pro nový ediční plán sesbírala hojnost. Zapeklité nuance mezilidských vztahů ohledáme s prvotinou Simony Rackové s názvem Přítelkyně, abychom je následně mohli utopit v neo-dekadentním elixíru Kamila Prince. Zakousneme to básněmi Anety Plškové, Aleše Misaře, Jiřího Studeného, Tomáše Čady a Teodora Kravála. Jak už míváme ve zvyku, také v letošním roce vybíráme perly z „galerie zapomenutých autorů“. Seznamte se s Františkem Heritesem, Pavlem Albierim či švýcarským spisovatelem Charlesem-Ferdinandem Ramuzem. No a v neposlední řadě nás čeká i pořádná dávka klasiky v čele s Paní Bovaryovou nebo Tristanem a Isoldou.

Zkrátka každý u nás najde, co mu chutná nejlépe!

Přejeme bohaté čtenářské zážitky Vaše redakce MKP

Na obálce: Josef Váchal, ilustrace z Dokonalé magie budoucnosti, 1922

Jáchym Topol (* 1962)

Jáchym Topol je jeden z nejproslulejších a nejpřekládanějších českých spisovatelů. Jeho záběr sahá od písňových textů, které psal pro Psí vojáky či Moniku Načevu, přes filmové scénáře až po publicistiku. Těžištěm jsou ovšem romány, v nichž se jako v černém obsidiánu zrcadlí mnohoznačnost, komplexita a ambivalence námi všemi obývaného světa. Za svou práci obdržel řadu významných českých i zahraničních ocenění.

„Potkáš spoustu zářivých, krásných, inteligentních bytostí a u jedné z milionu poznáš, že je to člověk, co má střed.“

Citlivý člověk

Během tohoto zatím posledního Topolova dobrodružného rodinného road-tripu přemítá autor ústy hlavního hrdiny o velkých tématech, jakými jsou láska či smrt. Činí tak ovšem na pozadí značně bizarních a pokřivených kulis dnešní reality. Rodina dvou kejklířů s dětmi projíždí fiktivním Ajvaristánem, prožívá podivuhodné patálie a potkává prazvláštní postavy. V takovém prostředí situace jenom bobtnají – a stejně tak lyrický a imaginativní jazyk.

Chystáme: Noční práce; Supermarket sovětských hrdinů

Vydali jsme: Kloktat dehet

Anděl

„Prostě občas padá. Krev z mraků. Nebe je rudý. Někdo to vidí a někdo ne.“ Surově poetická vize umouněného světa pražského „podměstí“ a jeden ze základních románů devadesátých let, v němž se s ulicemi zachází jako s živou bytostí. Mytický Smíchov se v autorově druhém románu Anděl z roku 1995 koupe ve vlastní šťávě – a postavy tvoří panoptikum, před nímž se čtenářovy růžové brýle zbarvují do krvavě rudé.

Chladnou zemí

Historie 20. století ve východní Evropě nebyla právě jednoduchá, proto i Topolova novela Chladnou zemí čtenáře tíží jako náhrobní kámen. Autor se vydává na místa v Čechách a Bělorusku spojená s tragickou skutečností genocid. Kritika románu vyčítala někdy příliš divokou interpretaci dějin. Snad právě proto je kniha natolik podnětná, že si vysloužila Cenu Jaroslava Seiferta a cenu britského PEN klubu za překladové dílo.

Výstup Jižní věží

Kromě své spisovatelské činnosti přispívá Jáchym Topol do četných periodik jako publicista. Spojen je především s Revolver Revue, raným obdobím týdeníku Respekt nebo kulturní rubrikou Lidových novin. Výbor Výstup Jižní věží předkládá texty vzniklé v rozmezí let 1986 a 2018 a čtenář tak může rozpoznat autorův stylový a myšlenkový vývoj. Znepokojivá na Topolově rozmanité a beletristickým jazykem psané publicistice je především skutečnost, že jeho témata ani po letech neztrácí na aktualitě.

Josef Váchal (1884–1969)

„Podstatou všeho je fantazie. Čím je dílo fantastičtější, tím významnější místo zaujímá umělcovo jméno ve světě.“

To jsou slova jihočeského výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala. A každý, kdo se s jeho bohatým dílem setkal, musí konstatovat, že fantazii měl Váchal přebohatou –živenou inspirací okultismem, mytickými bytostmi, strašidly, ale i třeba tajemnou šumavskou krajinou. Přestože stál na počátku století u vzniku skupiny Sursum či revue Veraikon, historie ho řadí mezi symbolisty, expresionisty a účastnil se společenského života, je jeho dílo samorostné a jedinečné mezi ostatními představiteli své doby.

„Jdu svojí cestou dále a umění své podrobuji pouze těm změnám, jež mají za cíl rozvoj vlastního rozpětí duchovních sil a snah; nikdy však z diktátu přelétavých směrů a vládnoucích hesel.“ (Ďáblova zahrádka)

Chystáme: Malíř na frontě

Krvavý román

Kultovní dílo Krvavý román vzdává hold brakovému žánru 19. století, jehož byl Váchal velkým milovníkem a znalcem – krvavému románu neboli „krváku“. S nadsázkou a imaginací utrženou ze řetězu autor zkonstruoval zašmodrchaný příběh s bohatou nadílkou prýštící krve a divé peleše. Tento román vás dnes bude bavit přinejmenším stejně jako všechny milovníky takzvané „pokleslé literatury“ už od roku 1924, kdy vyšel poprvé.

Ďáblova zahrádka

aneb Přírodopis strašidel

Pokud je nějaká výtvarná forma pro Josefa Váchala typická, je to tak řečená „autorská kniha“. Grafické listy potištěné kromě dřevorytu také svérázným textem, vlastnoručně svázané do knižního bloku a následně vlastním nákladem vydané a distribuované. Takto Váchal pojal i svou Ďáblovu zahrádku aneb Přírodopis strašidel – učený bestiář s plejádou důležitých informací o rozličných strašidlech a přízracích, který se bude hodit vždy, potkáte-li nestvůru ve volné přírodě.

Dokonalá magie

budoucnosti

V Dokonalé magii budoucnosti předestírá Josef Váchal svůj ideál moderního mága. Vymezuje se vůči konvenčnímu a mechanickému umění svých avantgardních vrstevníků a naproti tomu podněcuje upřímné puzení k tvůrčím projevům, třebaže neškoleným. „Hlupče, tvoř, jak umíš!“ vyzývá autor, sám autodidakt, a obrací se pohledem do budoucnosti, v níž vidí prostor pro naplnění svých nejen uměleckých, ale i okultních a magických imaginací.

Vademecum v erotiky soustech o luze a o buržoustech, aneb O Krásu zájem, o Lásku, u rozmanitých mamlásků

Jak už je patrné z názvu knihy, má čtenář co do činění s dalším plodem Váchalovy lásky k parodii. Tentokrát si autor bere na paškál dobovou erotickou tvorbu a předkládá báseň, nad kterou se budete – spíš než zardívat – řehtat jako koně. Váchal vydal roku 1928 Vademecum, tak jako všechny své knihy, samonákladem a bibliofilně – původně ve dvaceti exemplářích. K běžné nakladatelské praxi choval, něžně řečeno, nedůvěru, a také ji v básni častuje eroticko-satirickou smrští, která ani dnes neztrácí na trefnosti.

Pavel Švanda (* 1936)

Život brněnského básníka, prozaika a esejisty Pavla Švandy výrazně poznamenal komunistický režim. Nemohl se smířit se skutečností, že komunisté mají v úmyslu přetrhnout bohatou kulturní kontinuitu, a tak v 50. letech působil v odboji. Když došlo v 60. letech k uvolnění, přispíval do periodik Host do domu, Tvář nebo Rovnost. Spolu s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou byl také členem skupiny Šestatřicátníci. Po roce 1968 nesměl jako disident publikovat. Po revoluci obnovil svou publikační a redaktorskou činnost. Učil na Divadelní fakultě JAMU, kde získal titul profesora.

„Vysvobodit náš úděl z banality dokáže asi jen poezie a filozofická meditace. A modlitba.“

Paměť esejisty

Ve sbírce úvah, esejů a fejetonů Paměť esejisty, vydaných v tomto souboru roku 2006, autor vzpomíná na události svého života na pozadí velkých dějin 20. století. A že to byl život plný! Nejen útrap spojených s represivním komunistickým režimem, s nímž se byl Švanda nucen potýkat, ale i časů nabízejících příležitosti, setkání s inspirativními osobnostmi a v neposlední řadě také plný tvorby. „Přece jen jde o to, abychom svou existenci dokázali uchopit nejen jako sypký souhrn rozčilujících náhod, nýbrž také jako nepochybnou, i když ne vždy zcela průhlednou hodnotu.“

Chystáme: Krajina s trnem v oku; Libertas a jiné sny; Monstrum a jiná domácí zvířata; O intelektuálovi, který se necítí dobře; Portréty; Věčný nedostatek věčnosti; Zkušenosti

Vydali jsme: Anonymní povídky; Hodinka profesora Bojera; Na obou březích; Noemův deník; Zázraky v malém ráji

David Jan Novotný (* 1947)

David Jan Novotný je spjatý nejen s literární tvorbou, ale především s filmem. A to nejen jako scenárista a dramaturg, ale také jako pedagog. Od raných 90. let působil na katedře scenáristiky a dramaturgie na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, kde byl rovněž na začátku milénia jmenován profesorem. Jeho scenáristický rukopis můžete vidět například ve filmech Blázni, vodníci a podvodníci nebo Zátah. Pedagogicky se ovšem věnoval i literatuře, a to na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Sidra Noach

Roku 2002 zasáhla Prahu tisíciletá voda. Hladina byla tehdy tak vysoko, že mohla kdekomu připomínat starozákonní příběh o Noemově arše. Povodeň svedla dohromady pestrou skupinu Židů, jejichž osudy se v Novotného vyprávění postupně rozplétají. Autor nabízí zasvěcený vhled do dnešního židovského společenství, nechybí typický hořkosladký humor, s nímž se postavy vyrovnávají s osudem svým a potažmo svého národa.

Chystáme: Dybuk a ďábel; Gilgul; O půl páté před krámem; Ro(c)k na vsi aneb Obrázky z okolí černoskalického; Senior Quintet; Truhlářská sonáta; Vasarelyho kříž; Zpověď agenta StB

Jiří Walker Procházka (* 1959)

Velmistr žánru sci-fi Jiří W. Procházka platí ve fandomu za skutečnou kapacitu. Od 80. let, kdy vstoupil na literární scénu, tvoří jeden ze základních pilířů české fantastiky. Ve svém díle se věnuje subžánrům od kyberpunku po space operu, ale i fantasy, detektivnímu románu nebo literatuře pro děti včetně několika dílů Čtyřlístku. Spolu s Miroslavem Žambochem stál u zrodu dodnes oblíbené série o agentovi JFK. Za své povídky a romány byl oceněn množstvím žánrových cen.

Jablka z Beltamoru

Kromě konstruování spousty vlastních světů přispěl Jiří W. Procházka také do několika již existujících knižních sérií. Jednou z nich je i kultovní Mark Stone –Kapitán Služby pro dohled nad primitivními planetami. Román Jablka z Beltamoru vypráví o vyšetřování smrti Stoneova přítele na podivuhodné planetě se starobylou tradicí alchymie. Vyšetřování dovede hrdiny až ke zvláštní odrůdě jablek… Procházkův příspěvek do akčního univerza Marka Stonea již nadchl řadu příznivců této původem francouzské oddechové klasiky a jistě zaujme i čtenáře E-knihovny.

Chystáme: Totální ztráta rozměru

Josef Pecinovský (* 1946)

Známý autor akčních a dystopických sci-fi a westernů Josef Pecinovský je rovněž plodným tvůrcem několika desítek informatických příruček k operačním systémům. Pod několika pseudonymy publikoval příběhy v proslulé řadě dobrodružných románů Rodokaps. Od 90. let vydává knižně a dnes je považován za klasika české fantastiky. Roku 2010 mu byl v rámci cen Aeronautilus udělen titul Velmistra žánru.

Juta

Ve své bohaté tvůrčí kariéře Josef Pecinovský proslul jako mistr temné dystopické atmosféry a jako nevyčerpatelný zásobník originálních a podivuhodných nápadů. Román z raných 90. let Juta je považován za jedno z nejlepších autorových děl, kde vynikají všechny Pecinovského ceněné tvůrčí vlastnosti. Ocitáme se ve světě, v němž je lidská inteligence držena na velmi nízké úrovni, a tak zde mohou být chytřejší než lidé třeba i krysy. Vydejme se spolu s hlavním hrdinou na cestu za tajemstvími tohoto šedivého dystopického světa…

Chystáme: Galaktická voliéra; Házím ti laso, kamaráde; Sinusoida 26

Petr Pazdera Payne (* 1960)

Pestrý profesní život sahající od dělnických prací až po působení v sociálních službách jako by se odrážel i v díle pražského rodáka Petra Pazdery Payna. Žánrové a formální rozpětí je u autora vpravdě korpulentní, a to i na území jeho subtilnějších knih. Tvůrčí gesto je v Paynově případě ovlivněno minulostí v roli evangelického faráře, v níž působil na počátku 90. let. Témata lidské zkušenosti tváří v tvář obecné morálce a etice z něj činí jednoho z nejvýraznějších českých představitelů existencialismu.

„Petr Pazdera Payne patří mezi nejosobitější autory současné české prózy. Jeho texty si zaslouží skoro až naléhavou pozornost, protože samy vybízejí k pozornosti a citlivosti našeho vztahování se ke světu.“ (Josef Straka o P. P. Paynovi)

Předběžná ohledání

Na první pohled by se mohlo zdát, že tím nejnápadnějším espritem Předběžných ohledání je rozmanitost. Vždyť každá z povídek kypí stylistickou originalitou a suverénně si dobývá své výlučné postavení mezi ostatními. Žánrové rozpětí je v knize opravdu široké – sahá od litanického experimentu až k detektivnímu příběhu. Všechny střípky mozaiky však spojuje existenciální téma víry, hledání a tíhy následků lidského pinožení.

Chystáme: Děravým dnem do noci; Figury, figurace, figuranti a figuríny; Kol dějů; Lyonský omnibus; Nečekaný čekaný; Pouti a pouta; Zvěsti

Alexej Sevruk (* 1983)

Alexej Sevruk je původem z Ukrajiny, kde žil do svých dvanácti let. Po přestěhování do Prahy v rámci programu repatriace volyňských Čechů vystudoval ukrajinistiku a všeobecnou slavistiku na pražské Univerzitě

Karlově. Český čtenář si může díky jeho překladatelské práci přečíst mimo jiné knihy ukrajinských spisovatelů Jurije Andruchovyče, Serhije Žadana a polského autora

Dawida Mateusze. Ukrajinský čtenář naopak ocení

Sevrukův překlad románu Europeana Patrika Ouředníka do ukrajinštiny. Kromě povídkové sbírky Divadlo tančících loutek zarezonoval českou literaturou také

Sevrukův román Evropanka.

Divadlo tančících loutek

Pojítkem debutové sbírky povídek Alexeje Sevruka je sen a snovost. V žánrově rozmanitém souboru se vypravěč komíhá nad dělicí čárou mezi reálným světem a tím, do něhož mocnou silou vstupuje prvek nevědomí. Autor však čtenáře provází po tomto rozhoupaném univerzu silou strhujícího vyprávění začasté zakončeného silným vyústěním. Některé z povídek nás zavedou do Sevrukovy rodné Ukrajiny, jiné do Polska – také při tom čtenář balancuje na hranicích tenčích, než si je mnohdy sám ochotný připustit.

Jindřiška Smetanová (1923–2012)

Ustláno na růžích a pod nebesy

Laskavé vyprávění spisovatelky a televizní scenáristky Jindřišky Smetanové nám představuje ztracený svět pražské Malé Strany a Kampy tak, jak ho ještě měla sama autorka možnost zažít coby jedna ze zdejších obyvatelek. Povídkami nás provází všelijaké místní figurky, jejichž očima spatřujeme poetiku těchto legendárních míst našeho hlavního města. A je věru na co koukat, neboť kdo se zde jednou ocitl, nechal se prostoupit geniem loci a zamiloval si zdejší členitosti, poetické výčnělky a šumy – ten má nejlepší šanci zamilovat si i psaní Jindřišky Smetanové.

Chystáme: Domovní důvěrnosti; Koncert pod platanem; Konec velké epochy; Pozor, vyletí ptáček

Jaromír John

(1882–1952)

Večery na slamníku

Dnes již klasické povídkové dílo Večery na slamníku přenáší čtenáře do zákopů 1. světové války. Různorodá směs drobných próz nabízí příběhy plné mrazivého neštěstí, ale i všeprostupného a neumlčitelného humoru. Zkušený estetik John, vlastním jménem Bohumil Markalous, vmísil do vyprávěnek tolik břitké absurdity demaskující nesmyslnost války, že jeho dílo mnozí srovnávají s Haškovými Osudy dobrého vojáka Švejka.

Chystáme: Moudrý Engelbert; Příběhy dona Quijota

Aneta Plšková (* 1991)

Zlom ruce za vaz

Číst básně z debutové sbírky Anety Plškové nesoucí název Zlom ruce za vaz je jako dýchat štěrk. Kniha je semeništěm paradoxů a jazyk připomíná uzel, který je uvolněný a hovorový a zároveň precizní a pevně dotažený. Nestává se často, že by se autorské gesto vyjevilo v plném charakteru u první knihy, tak jako u Plškové. Proto je čtení její sbírky plné překvapení a jazykových i významových her – ostatně každej máme svý / zvukovody / co nás voděj / za nos!

Teodor Kravál (* 1991)

Pavilon Balast

Autor je známý především ze světa slam poetry, kde vystupuje pod pseudonymem Kravál 123456. A je už dobrým zvykem, že slameři tu a tam dostanou chuť slézt z pódia, obklopit se tichem Krušných hor a napsat básně, které obstojí především při čtení z papíru – nebo monitoru/čtečky/mobilu. Tak vznikla Kraválova druhá sbírka Pavilon Balast, v níž čteme krátké, s nadsázkou a hořkým humorem psané příběhy-osudy duší z vypravěčova sudetského mikrokosmu, které uvízly v bažinách alkoholu, místa i sebe sama.

Simona Racková (* 1976)

Básnířka, redaktorka a editorka Simona Martínková Racková představuje podstatný a stabilní hlas na poli současné intimní lyriky. Svou autorskou dráhu započala v roce 2007 debutovou sbírkou Přítelkyně a od té doby publikovala řadu dalších, které jsou vysoce hodnoceny jak kritikou, tak čtenáři. Není divu, že cestou posbírala také mezinárodní ocenění – Drážďanskou cenu lyriky za rok 2016 a o rok později v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ.

Přítelkyně

První sbírka Simony Rackové Přítelkyně zřetelně předznamenává, kudy se bude autorčina poetika ubírat i nadále. Rodinné a milostné vztahy vyprávěné civilní lyrikou, kde slova přesně zapadají do svých významů a žádné nepřebývá. Do poezie Simony Rackové se zkrátka začítáme s očekáváním porozumění a nalézáním sounáležitosti v bolestech i radostech života uplývajícího napříč všedními dny.

* * *

Museli jsme vypadnout z toho motorestu nebylo možný už ani vteřinu už ani jeden další lok poslouchat ty beznadějný a vedli jsme podobný ty řeči od vedlejšího stolu

Poslouchat ty beznadějný chvíle spolu

Kamil Princ (* 1987)

Z žižkovských absintových barů k nám v cylindru přichází Kamil Princ, který spolu s J. H. Krchovským tvoří nosný pilíř současného směru neo-dekadence. Autorovy verše prosvítají ze stránek jako rudé růže v chodbách temné kostnice a čtenář si při jejich čtení vzpomene na Baudelaira nebo Opolského. Není náhoda, že jsou Princovy texty zhudebňovány a pěvecky performovány samotným autorem v příznačně nazvaném žánru – rap-metal.

Ozvěna rybího křiku

V Ozvěně rybího křiku předkládá autor střízlivý výběr ze své předchozí sbírky Nožem učím rybu křičet. A onen rybí křik zde zaznívá ještě pronikavěji, neboť je koncentrovaný a o to výmluvnější. Básně jsou oděny do černého hávu neo-dekadence, jak jsme u Prince zvyklí. Morbidně dojemné a mnohdy až aforisticky trefné verše jako by střihaly pukrlata klasickým formám. Kamil Princ se totiž nezalekne ani takových výzev, jaké představuje sonet nebo alexandrin.

Tak jako Lyoňan zálibu v Rhôně má, miluju levný chlast! (Ledviny brečí.)

Zas jsem se v hospodě ožral do něma — další rum objednám v znakové řeči.

Chystáme: Sonáta pro rezavou harfu

Tomáš Čada (*

1985)

Spodní patra

V době, kdy prvotina Tomáše Čady Spodní patra vyšla, byl už autor etablovaný, v literárním světě dobře známý a měl za sebou pořádné množství redakčních a kulturněorganizačních zásluh. Podílel se na chodu literárně-kulturního čtvrtletníku H_aluze a staral se o bujný literární cvrkot v kavárnách hned několika severočeských měst. Okolní svět a společenské boly zkrátka Čadovi nikdy nebyly lhostejné, a je to znát i na civilně kruté a intenzivně osudové poezii Spodních pater.

Otakar Theer (1880–1917)

Všemu navzdory

Ačkoliv dnes jméno Otakara Theera nepatří mezi nejproslulejší, řadí se mezi významné představitele českého symbolismu. Ten zažíval na přelomu 19. a 20. století – tedy v době autorova tvůrčího působení – zlatý věk. Theer vystřídal jako student několik oborů a nějaký čas studoval i na pařížské Sorbonně – odtud si dovezl výbornou znalost francouzského jazyka, jíž později využíval i jako překladatel. Theerovu vlastní poezii tvoří svět abstraktních symbolů a erotických motivů.

Vydali jsme: Úzkosti a naděje; Výpravy k Já

Charles-Ferdinand Ramuz (1878–1947) — Děs na hoře (Přeložila Lída Faltová)

Hororová novela francouzsky píšícího švýcarského autora Charlese-Ferdinanda Ramuze v lecčem připomene dílo H. P. Lovecrafta. Podivné, blíže nespecifikované zlo se potuluje po horách, zasévá dobytčí mor a tyranizuje místní obyvatele. Atmosféra Děsu na hoře je o to hutnější, že zlo nemá konkrétní podobu, takže je neuchopitelné, nepolapitelné. Děj je podpořen naturalistickými popisy nehostinné krajiny, v jejíchž stínech zlo bytuje.

František Herites (1851–1929)

— Tajemství strýce Josefa

Navzdory touze stát se redaktorem byl život jihočeského spisovatele Františka Heritese spojen především s lékárnictvím. Sám vyučený lékárník, později majitel lékárny ve Vodňanech a ještě později inspektor lékárnických účtů se autor jal vykreslit známé prostředí také v románu Tajemství strýce Josefa. Tragický příběh vypráví o lékárníkovi Josefu Pernerovi, který svou obětavostí zachrání ohrožené rodinné jmění – bude však schopen zachránit také sám sebe?

Pavel Albieri (1861–1901) — Utíkejte, Prajzi jdou!

Jednoho dne přišel energickému povídkáři a novináři Janu Muckovi, píšícímu pod pseudonymem Pavel Albieri, dopis. Adresát nahlédl do obálky a podle nesčetných pravopisných chyb shledal, že pisatel, který se rozhodl neuvést své jméno, je téměř negramotný. Místo toho, aby Albieri dopis odložil nepřečtený, něco jej pudilo číst dál. Tak se započal příběh novely Utíkejte, Prajzi jdou! o svérázném ženichovi, jehož osudem se stane útěk –nejen z osamělosti k vyhlédnuté nevěstě, ale zejména před Prusy, kteří přijeli vyplundrovat jeho rodný kraj.

Gustave Flaubert (1821–1880)

Gustave Flaubert je pokládán za vrcholného představitele realismu a jeden z hlavních pilířů francouzské literatury 19. století. Proslul zejména románem Paní Bovaryová, který poprvé vydal ve svých pětatřiceti letech a který se stal předmětem soudního sporu. Vzhledem k zápletce tematizující nevěru napadal soud knihu pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Flaubert byl nakonec zproštěn všech obvinění, ale román zatím i díky procesu nabyl vysoké popularity, která se ho pro jeho literární kvality drží dodnes.

„Skutečnost neodpovídá ideálu, ale potvrzuje ho.“

Paní Bovaryová

Přeložila Eva Musilová

Traduje se, že k napsání tohoto klasického románu přiměl autora článek v novinách, v němž se psalo o manželském dramatu, které vyústilo v sebevraždu mladé ženy. Po jeho přečtení začal Flaubert – věnující se do té doby spíše historickým tématům –spřádat příběh paní Bovaryové. Příběh o tom, jak nás mohou naše vlastní představy a očekávání ošálit. O tom, kam až jsme schopni nechat se zavléct chimérami, a o tíze uvědomění si vlastních činů. O deziluzi a nesmíření se s realitou, která je mnohdy malována v jiných odstínech, než jaké jsme si představovali v průběhu životních etap, kdy jsme ji ještě nedokázali správně pojmenovat.

Vydali jsme: Bouvard a Pécuchet aneb Byli jednou dva písaři

Joseph Bédier

(1864–1938)

Román o Tristanovi a Isoldě

Přeložila Eva Musilová

Románové zpracování francouzského rytířského eposu o Tristanovi a Isoldě od historika a romanopisce Josepha Bédiera vypráví známý příběh tragické lásky osiřelého rytíře Tristana a princezny Isoldy, kteří nešťastnou náhodou vypijí kouzelný lektvar a pod jeho vlivem se do sebe zamilují – čímž si zadělají na fatální problémy. Isoldina ruka totiž náleží francouzskému králi Markovi. Bédierovo převyprávění této původem keltské legendy, jejíž nejstarší písemná variace pochází už z 12. století, patří pro své mistrovství k jejím dosud nejčtenějším adaptacím.

Ignát Herrmann (1854–1935)

Artur a Leontýna

Pokračujeme ve vydávání díla Ignáta Herrmanna. V laskavém románu Artur a Leontýna si pro nás tento plodný autor přelomu 19. a 20. století připravil příběh líného a rozmazleného, leč movitého povaleče Artura namlouvajícího si Leontýnu – děvče o poznání přívětivějšího, moudřejšího a milejšího charakteru. Obě postavy nemohou být rozdílnější, ovšem nebyl by to Herrmann, kdyby nenechal v jejich povahách hořet alespoň malý plamínek vzájemného porozumění. Kniha se stala předlohou pro stejnojmenný film s Jiřím Dohnalem a Lídou Baarovou v hlavních rolích.

Chystáme: Blednoucí obrázky I, II; U snědeného krámu Vydali jsme: Burlesky; Historie o doktoru Faustovi; Otec Kondelík a ženich Vejvara…

Pečovatelům o dětskou radost a dobrou náladu doporučuji občas jednoduše sáhnout po některé e-knize pro děti. Pravda, většinou nenabízejí barevné ilustrace k prohlížení, zato jsou po ruce prakticky v každé situaci, kdy se hodí četbou zahnat nudu, strach, stesk a jiné bubáky. A i dospěláka budou bavit třeba Šrutovi Dva lelci ve skříni. – Markéta, technická redaktorka

Návod k upotřebení může pro milovníky Kolářových koláží posloužit jako skvělé doplnění k jeho výtvarné tvorbě –jednotlivé básně lze skutečně použít jako inspiraci k tvoření, nebo pouze nechat pracovat představivost nad úsměvnými a absurdními scénáři. Jiří Kolář nás v této sbírce vyzývá, abychom vnímání básní chápali nikoli jako něco pasivního, ale naopak jako akci, pohyb, činnost. – Olga, knihovnice

Psychologická povídka Žalář nejtemnější, kterou Ivan Olbracht napsal v roce 1916. O manželství egocentrického komisaře, který přijde o zrak. Tím vzroste jeho podezíravost. „Ano, snad ji miluje, snad ji velice miluje, ale rád jí nemá.“ Tato věta výstižně popisuje, jak komisař smýšlí o lásce ke své ženě Jarmile. Povídka je zřejmě ovlivněna Sigmundem Freudem. Za pozornost také stojí komisařovy vzpomínky na jeho tetu Emmu, která „dovedla žíti svým vzdorem“. – Patricia, knihovnice

Čtivé příběhy s neuvěřitelně bohatou fantazií a hřejivou filozofií píše Michal Ajvaz. Jeho román Zlatý věk vypráví o lidech nepojmenovaného ostrova, kteří žijí v téměř utopickém společenství a píší nekonečnou knihu, do jejíchž příběhů vpisují další a další příběhy. Jedna z těch knih, po kterých už nebudete na svět nahlížet stejnýma očima. – Vojta, redaktor

Jak stáhnout e-knihu

E-knihy vybírejte na stránce e-knihovna.cz

• Najdete na ní také žánrové a tematické výběry.

• Přehled všech dostupných e-knih se otevře po kliknutí na odkaz VŠECHNY E-KNIHY (zcela nahoře) či VÍCE (na stejném řádku zcela vpravo).

• Při výběru vám může pomoci filtr UPŘESNIT HLEDÁNÍ.

• Podrobnosti o vybraném titulu naleznete po kliknutí na obálku knihy.

• Kliknutím na tlačítko ZÍSKAT u vybraného titulu zobrazíte nabídku formátů ke stažení nebo k prohlížení on-line.

• Zvolte vhodný formát pro vaše zařízení: PDF na monitory, EPUB pro čtečky, tablety a telefony, PRC pro čtečky Kindle.

www.e-knihovna.cz

BOOKPORT

Nové rozšíření nabídky e-knih zdarma.

On-line přístup k výběru beletristických i populárně-naučných titulů na platformě BOOKPORT, které MKP předplatila pro své stávající i nově registrované čtenáře.

Podrobný návod na on-line registraci čtenáře MKP a na využití nabídky BOOKPORT najdete na webu MKP.