Práce s cizinci a interkulturní otevřenost v prostředí Městské knihovny v Praze by Městská knihovna v Praze

Práce s cizinci a interkulturní otevřenost v prostředí Městské knihovny v Praze Metodická příručka Tato metodická příručka byla vytvořena v rámci projektu Praha – metropole všech 2021, zaměřeného na integraci cizinců, který hl. m. Praha realizovalo za finanční podpory z dotace Ministerstva vnitra ČR.

OBSAH 1. Úvod

1.1 Jak příručku používat

2. Základní pojmy

1.2 Jaká témata v příručce najdete

3. Cizinci v Praze a hlavní aktéři integrace

3.2 Aktéři integrace a jejich spolupráce

3.1 Cizinci v Praze – základní přehled

3.2.1 Integrační politika na úrovni státu a krajů 3.2.2 Integrační politika v Praze

16 20 22

Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců aneb Praha – metropole všech

Dům národnostních menšin o. p. s.

Integrační centrum Praha Městské části

Nevládní neziskové organizace Migrantské organizace

23 24 25 25

4. Interkulturní otevřenost knihoven a komunikace s cizinci

4.1.1 Nízká informovanost

4.1 Jaké jsou hlavní bariéry a jak je překonávat? 4.1.2 Jazyková bariéra

Služby pro zajištění tlumočení nebo překladů informací do dalších jazyků

4.1.3 Interkulturní rozdíly

4.2 Dostupné cizojazyčné materiály o knihovně

4.2.1 Cizojazyčné materiály Městské knihovny v Praze 4.2.2 Cizojazyčné materiály Národní knihovny ČR

4.3 Kam cizince odkazovat pro další informace a pomoc? 4.3.1 Ověřené zdroje informací

28 30

34 35 36 38 40 41

Webová stránka metropolevsech.eu

Brožura Vítejte v ČR

Mobilní aplikace Praguer

4.3.2 Pomoc, poradenství a další služby cizincům zdarma

41 42

5. Pořádání akcí pro cizince a s cizinci

5.1.1 Příklady dobré praxe z prostředí MKP

5.1 Akce pro cizince a o cizincích

5.1.2 Další tipy na akce v prostředí knihovny

5.2 Jak zpřístupnit akce pro širokou veřejnost cizincům

5.2.1 Základní tipy pro otevírání běžných akcí knihovny cizincům 5.3 Propagace akcí směrem k cizincům

5.4 Možnosti financování akcí pro cizince 5.4.1 Zdroje hl. m. Prahy

5.4.2 Zdroje městských částí 5.4.3 Další zdroje

45 47 48 49 51 53 54 56 57

6. Možnosti interkulturního vzdělávání

6.2 Skupinová metodická podpora

6.1 Existující kurzy a školení k tématům migrace a integrace 6.3 Individuální metodická podpora

60 62

7. Inspirativní příklady ze zahraničí

8. Rozcestník užitečných odkazů a zdrojů

Práce s cizinci a interkulturní otevřenost v prostředí Městské knihovny v Praze Metodická příručka

1. Úvod

Vážené pracovnice, vážení pracovníci Městské knihovny v Praze, do rukou se vám dostává metodický materiál, který se zaměřuje na práci s cizinci a interkulturní otevřenost v prostředí Městské knihovny v Praze. Příručka vznikla v rámci projektu Praha – metropolevšech 2021 realizovaného hl. m. Praha za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR. Příručku zpracovaly odbornice pro oblast integrace cizinců na základě poptávky ze strany oddělení národnostních menšin a cizinců Magistrátu hl. města Prahy, které odpovídá za problematiku integrace cizinců v hlavním městě.

Součástí tohoto projektu jsou rozličné aktivity, prostřednictvím kterých se hl. m. Praha snaží podporovat větší otevřenost městem zřizovaných institucí v oblasti kultury a volného času, mezi něž se prioritně řadí i Městská knihovna v Praze, vůči cizincům žijícím ve městě. Jakožto metropolitní evropské město hl. m. Praha různými způsoby usiluje o soustavné a plynulé začleňování cizinců do majoritní společnosti. Důraz klade na podporu přátelského soužití mezi všemi obyvateli města a interkulturní otevřenost veřejných služeb města k tomu nezbytně patří. Právě knihovny (vedle komunitních center, domů dětí a mládeže a dalších kulturních, vzdělávacích či volnočasových organizací) vnímáme jako jedno z prostředí, kde mají cizinci i Češi možnost přirozeně se potkat i vzdělávat. Jde tedy o místa nabízející četné možnosti pro vzájemné poznávání se, rozvoj lokálních komunit a lepší přijetí diverzity ve společnosti skrze realizaci společných zájmů v rámci nabízených služeb knihovny.

S ohledem na různá specifika při práci či komunikaci s cizinci však bereme v potaz, že poskytovat jim služby knihovny nemusí být vždy snadným úkolem, neboť se pro vzájemnou neznalost či odlišnost mohou dostavit různá nedorozumění, obavy či nechuť z případných interakcí s touto skupinou. Smyslem příručky je proto podat pomocnou ruku při dalším zpřístupňování knihovny a jejích služeb novým uživatelům z řad cizinců. Příručka předně shrnuje poznatky magistrátu k tématu integrace cizinců nabyté v rámci spolupráce s neziskovými organizacemi i řadou dalších institucí se zaměřením na migraci a integraci, jakož i z dříve provedených diskusí s personálem samotné knihovny z různých úrovní a poboček. Kromě toho se opírá o řadu vytvořených nástrojů a materiálů určených pro komunikaci s cizinci ke zvyšování informovanosti cizinců nebo 6

také pro zvyšování interkulturního porozumění u institucí s působností v Praze.

Příručka mj. navazuje i na dotazníkové šetření provedené v roce 2021 mezi 88 zaměstnankyněmi a zaměstnanci ze 40 poboček knihovny napříč celou Prahou. Výstupy z dotazníků jasně potvrdily trend zvyšující se návštěvnosti knihoven ze strany cizinců, kteří zde využívají celou škálu služeb, od běžných výpůjček knih přes prezenční služby (samostudium, internet, četba tisku) až po účast na akcích knihovny či využívání knihovny pro realizaci vlastních aktivit. Šetření ale zároveň ukázalo na existující výzvy a bariéry mezi vámi, knihovníky, a cizinci a na související potřeby ohledně podpory, kterou byste při kontaktu a práci s cizinci ocenili. Za hlavní bariéry jste vedle omezených kapacit na straně poboček zařadili především nízkou informovanost na straně cizinců, jazykovou bariéru a chybějící know-how ohledně práce s cizinci. A právě pomoc s překonáním těchto bariér tvoří jeden z hlavních cílů této metodické příručky, kterou bychom vám vedle možnosti osobních konzultací a skupinových školení rádi nabídli jako jeden z nástrojů metodické podpory pro usnadnění vaší komunikace a práce s cizinci. Ať dobře slouží! Autorský tým a odd. národnostních menšin a cizinců Magistrátu hl. m. Prahy

1.1 Jak příručku používat Příručka obsahuje interaktivní odkazy a její jednotlivé kapitoly lze využívat podle potřeby, není tedy třeba ji číst od začátku do konce. Pro snazší orientaci můžete využít následující přehled základních témat s prokliky.

Základní pojmy

Cizinci v Praze – – základní přehled

Aktéři integrace a jejich spolupráce

Integrační centrum Praha

Jak překonat jazykovou bariéru

Interkulturní rozdíly

Interkulturní pracovníci

Jak se cizinci o knihovně dozvědí

Metropolevsech.eu

Pořádání akcí pro cizince a s cizinci

Propagace akcí směrem k cizincům

Možnosti interkulturního vzdělávání 8

Cizojazyčné materiály – – informace o českých knihovnách

Kam cizince odkazovat pro další informace a pomoc

Příklady dobré praxe z prostředí MKP

Inspirativní příklady ze zahraničí

Možnosti financování akcí pro cizince

Rozcestník užitečných odkazů a zdrojů

2. Základní pojmy

migrant

cizinec

státní příslušník třetí země

obecně používaný pojem – osoba, která se narodila nebo žila v jiné zemi a z této země (tzv. země původu) dočasně nebo trvale odešla (definice dle Mezinárodní organizace pro migraci)

každý, kdo není občanem České republiky (pojem ze zákona o pobytu cizinců) V roce 2020 pobývalo v ČR celkem 634 790 cizinců. Celkově převažují cizinci ze třetích zemí oproti občanům ze zemí Evropské unie.

občan státu, který není členem Evropské unie a zároveň není občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska či Švýcarska

V letech 2019 i 2020 pobývali na našem území nejčastěji státní příslušníci Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. Přibližně 56 % cizinců ze třetích zemí pobývá v ČR na základě povolení k trvalému pobytu (210 348).

uprchlík

člověk, který se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám či zastávání určitých politických názorů Tento pojem je definován Úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951.

žadatel o udělení mezinárodní ochrany

integrace

podle zákona o azylu se jedná o cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto V roce 2020 bylo podáno 1 164 žádostí o mezinárodní ochranu a mezinárodní ochrana ve formě azylu či doplňkové ochrany byla udělena celkem 114 žadatelům. dynamický, obousměrný (či vícestranný) proces vzájemného přizpůsobování se migrantů a příslušníků majoritní/většinové společnosti

Integrace na rozdíl od asimilace nepředpokládá jednostranné a celkové přizpůsobení se menšiny nebo migrantů okolní, většinové společnosti na úkor ztráty vlastní kultury a identity. Cílem integrace je klidné a oboustranně prospěšné soužití všech obyvatel vedoucí k zachování sociální soudržnosti a k ekonomickému rozvoji země.

mainstreaming

interkulturní pracovník

nevládní nezisková organizace (NNO)

přístup, který vede k názorovému a hodnotovému zestejňování lidí z různých sociálních vrstev a kulturních prostředí (vznikl v mediálním prostředí, ale používá se i u veřejných politik a obecně při práci s veřejností)

profese, která poskytuje asistenci včetně tlumočení při jednání mezi migranty a veřejnými institucemi, podporuje soužití majority a migrantů a napomáhá integraci migrantů a migrantských komunit do majoritní společnosti seznam interkulturních pracovníků v Praze

organizace nezávislá na státu, která má za cíl neziskovou, veřejně prospěšnou činnost (např. integraci cizinců do české společnosti)

seznam NNO zabývajících se integrací cizinců v Praze

národnostní menšina

společenství občanů ČR, kteří mají společný etnický původ, jazyk, kulturu, tradice, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu a společně usilují o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti a svébytnosti jazyka a kultury

V ČR jsou zákonem uznané tyto národnostní menšiny: běloruská, bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská, ukrajinská, vietnamská. Na rozdíl od cizinců mají příslušníci národnostní menšiny státní občanství ČR.

migrantské organizace

TIP

sdružení a spolky migrantů, kteří dlouhodobě žijí v ČR seznam migrantských organizací v Praze Některé uvedené organizace patří mezi organizace národnostních menšin.

Migrant, cizinec, uprchlík? Nejste si stále jisti, co jednotlivé pojmy znamenají? Podívejte se na video Kanceláře veřejného ochránce práv. Jeho cílem je vysvětlit základní pojmy související s migrací a s využitím statistických dat je zasadit do kontextu. Video navazuje na přehledný materiál Migrace v ČR: Fakta a čísla. Pro lepší orientaci v migrační terminologii je na stránkách Ministerstva vnitra ČR k dispozici Slovníček pojmů nebo na stránkách migraceonline.cz Abeceda migrace. 13

3. Cizinci v Praze a hlavní aktéři integrace

Migrace je přirozený proces. Lidé se dobrovolně stěhují (ať už dočasně, nebo trvale) za prací, studiem nebo za rodinou. V některých případech mohou být lidé nuceni opustit svou zemi nedobrovolně (např. z důvodu pronásledování, válečných konfliktů nebo humanitárních katastrof) a hledat domov jinde. Mnoho cizinců přicházejících do České republiky, především právě za účelem práce, studia či sloučení se svou rodinou, zde zůstává dlouhodobě/natrvalo, a proto je důležité podpořit jejich hladké začlenění se do české společnosti. Integrace cizinců je vícestranný proces, na němž se podílejí jak cizinci, kteří přicházejí, tak i česká společnost a zároveň i hostitelský stát, jenž cizince přijímá, a jeho instituce.

TIP

Je třeba zdůraznit, že integrace je dlouhodobý, někdy i trvalý proces zasahující do všech sfér života cizince. Jejím cílem je klidné a oboustranně prospěšné soužití všech obyvatel, vedoucí k zachování sociální soudržnosti a k ekonomickému rozvoji země. Níže uvádíme statistiky, které vám přiblíží, kolik cizinců vlastně v Praze žije, z jakých zemí pocházejí a v jakých lokalitách nejčastěji žijí. Následně si v této kapitole představíme jednotlivé aktéry integrace cizinců, tedy subjekty, které hrají při začleňování cizinců do české společnosti klíčovou roli, a to jak na národní úrovni, tak především na úrovni hl. m. Prahy.

Městská knihovna v Praze a všechny její pobočky mohou být důležitým aktérem integrace! V dalších částech této příručky se zaměříme právě na vaši roli v tomto procesu.

• Cizinci v Praze – základní přehled • Aktéři integrace a jejich spolupráce

3.1 Cizinci v Praze – základní přehled Praha je krajem s nejvyšším počtem cizinců v České republice. Důvodem může být především fakt, že v hlavním městě je nejvíce pracovních příležitostí. Podle posledních statistických odhadů Českého statistického úřadu žilo v roce 2020

v České republice přibližně 633 tisíc cizinců, z toho přes 228 tisíc právě na území hlavního města. V Praze tedy žije téměř jedna třetina všech cizinců evidovaných v Česku.

Cizinci tvoří necelou pětinu obyvatelstva hlavního města (17,1 %), což znamená, že přibližně každý šestý Pražan je cizinec. Z jakého důvodu k nám cizinci přijíždějí? Nejčastěji za prací, studiem nebo za rodinou. Cizinci v produktivním věku (tj. 15–64 let) tvoří celkem 84,5 % z celkového počtu cizinců a pracují v celé řadě odvětví. Obvykle v továrnách, na stavbách, ale i ve službách či ve zdravotnictví. V Praze působí i řada špičkových odborníků a manažerů původem z ciziny.

Odkud nejčastěji jsou?

Co se týče původu cizinců, v roce 2020 tvořili občané EU 32,3 % a občané třetích zemí zemí 67,7 % všech cizinců v Praze. Z hlediska státní příslušnosti mají v Praze nejvyšší zastoupení Ukrajinci (26,0 %), dále Slováci (15,2 %), Rusové (11,5 %) a Vietnamci (6,1 %). Další země původu cizinců v Praze jsou zejména Čína, Rumunsko, Velká Británie, Bulharsko, Spojené státy, Kazachstán a Německo.

V jakých městských částech žijí? Na obrázku na následující straně můžete vidět rozmístění cizinců ve městě k 31. 12. 2020.

Pro podrobnější statistiky ohledně cizinců v Praze doporučujeme webové stránky Českého statistického úřadu. Informativní počty obyvatel včetně počtu cizinců v obcích naleznete také na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR. Aktuální statistika je také uvedena v Koncepci hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců.

Zjistěte u své městské části, zda si nechala zpracovat analýzu o cizincích. Příkladem může být Analýza cizinců MČ Praha 4 z roku 2015, Analýza cizinců na území MČ Praha 5 z roku 2018 nebo Analýza života cizinců v městské části Praha 10 z roku 2016. S daty o migraci pracují třeba organizace SIMI nebo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Můžete se na ně zkusit obrátit se žádostí o zaslání či zpracování statistik pro vaši městskou část.

TIP

Otestujte si své představy o cizincích na webu atlaspredsudku. cz. Web a související kampaň Předsudky jsou tam, kde nejsou fakta vznikla za účelem poukázat na nejčastější předsudky o cizincích, kolující mezi Čechy, vysvětlit, jak vznikají, a také je konfrontovat se skutečností.

3.2 Aktéři integrace a jejich spolupráce Za každou statistikou jsou konkrétní lidé, kteří začínají svůj nový život v cizí zemi. Orgány státní správy a samosprávy společně s místními partnery, jako jsou například nevládní neziskové organizace či různé vzdělávací instituce, hrají klíčovou roli při integraci nově příchozích. Vzájemná mnohostranná spolupráce těchto aktérů je nutná pro to, aby se cizinci hladce integrovali nejen v místě

svého bydliště, škol a pracovišť, ale i ve veřejných prostranstvích, kde tráví svůj volný čas. Za tímto účelem se v Praze v posledních letech rozvinula bohatá spolupráce zainteresovaných stran, jež však vyžaduje další prohlubování a rozšiřování. Pojďme se podívat na to, jak celý systém funguje a jakou roli můžete v procesu integrace sehrát právě vy v rámci knihovny.

• Integrační politika na úrovni státu a krajů • Integrační politika v Praze

zdroj: Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců 2022–2027

3.2.1 Integrační politika na úrovni státu a krajů Národní koncepce integrace cizinců Ministerstvo vnitra ČR řídí migrační i integrační politiku na národní úrovni, zejména fakticky koordinuje integrační politiky mezi jednotlivými ministerstvy, vyhodnocuje situaci a vzájemné vztahy mezi migranty a majoritní společností a administruje finanční prostředky na realizaci opatření podporujících integraci. Základním strategickým dokumentem integrační politiky na národní úrovni je Koncepce integrace cizinců. První koncepce byla přijata v roce 2000 a od té doby dochází k její pravidelné aktualizaci.

TIP

Koncepce definuje jednotlivé bariéry integrace a v návaznosti na ně stanovuje cíle, přičemž hlavní cílovou skupinou jsou jak občané třetích zemí pobývající legálně na území České republiky (výjimečně i občané EU/EHP a Švýcarska), tak i majoritní, přijímací společnost. Konkrétní opatření integrační politiky definuje vláda ČR každoročně v aktualizovaném postupu. Více informací o integraci cizinců na národní úrovni naleznete na webových stránkách provozovaných MPSV a MV ČR www.cizinci.cz nebo v Manuálu lokální integrace SIMI.

Na webových stránkách ministerstva vnitra je k dispozici nejnovější verze národní koncepce: Aktualizovaná koncepce integrace cizinců 2016 – Ve vzájemném respektu.

Centra na podporu integrace cizinců – podpora integrace na regionální úrovni Jedním z cílů integrační politiky České republiky je přenesení řešení tématu integrace na regionální a lokální úroveň, neboť je to právě územní samospráva, která hraje klíčovou roli při začleňování cizinců do české společnosti a zajišťování

harmonického soužití všech obyvatel. K tomuto účelu byla vybudována regionální Centra na podporu integrace cizinců, která v jednotlivých krajích pomáhají naplňovat cíle národní integrační politiky, ať už spoluprací s lokálními subjekty a institucemi, poskytováním služeb samotným cizincům (informační služby, sociální a právní poradenství, kurzy ČJ apod.) či realizací integračních a osvětových akcí a kampaní pro širokou veřejnost.

Věděli jste, že v současné době integrační centra zajišťují také adaptačně-integrační kurzy, které jsou pro některé skupiny cizinců povinné? 20

TIP

Interaktivní mapu integračních center najdete na webových stránkách www.integracnicentra.cz. V Praze bylo zřízeno Integrační centrum Praha.

3.2.2 Integrační politika v Praze • Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců • Integrační centrum Praha • Dům národnostních menšin o. p. s. • Městské části • Nevládní neziskové organizace • Migrantské organizace Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců aneb Praha – – metropole všech V Praze má koordinaci integrace na starost Magistrát hl. m. Prahy, konkrétně oddělení národnostních menšin a cizinců, působící v rámci odboru kultury a cestovního ruchu. Řídí se přitom Koncepcí hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců, která je výsledkem společné práce zástupců desítek místních subjektů angažovaných v této problematice.

Koncepce stanovuje svou vizi pro budoucí podobu Prahy: „Hlavní město Praha je v roce 2027 otevřenou a progresivní metropolí 21. století, která

TIP

reflektuje a uspokojuje potřeby a zájmy všech svých obyvatel bez rozdílu. Svou integrační politikou Praha míří nejen na migranty a svým rovným přístupem je městem svobodné a přirozeně žité diverzity. Díky své různorodosti a otevřenosti Praha prosperuje, a je kvalitním místem pro život všech Pražanů.“ Koncepce definuje základní priority integrace cizinců z pohledu hlavního města a navrhuje příslušná opatření, jak jejich naplnění co nejefektivněji dosáhnout. Konkrétní kroky pro realizaci priorit jsou každoročně rozpracovány v akčních plánech. Akční plány Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců naleznete spolu s dalšími podrobnostmi na webu metropolevsech.eu.

K lepší viditelnosti tématu integrace v Praze vytvořil Magistrát hl. m. Prahy integrační portál metropolevsech.eu, který je určen (nejen) pro cizince žijící v Praze. Tento rozcestník základních informací týkajících se integrace mohou využívat i knihovny k informování o svých službách a akcích (viz níže v kapitole 5.3). Naleznete tam také např. kontakty na relevantní neziskové organizace a úřady v Praze.

Integrační centrum Praha Integrační centrum Praha (ICP) bylo založeno v roce 2012 hlavním městem Praha za účelem efektivní koordinace integračních aktivit v hlavním městě a navazování spolupráce mezi jednotlivými aktéry integrace, včetně neziskového sektoru, místní samosprávy a Magistrátu hl. m. Prahy.

TIP

•

Kurzy českého jazyka pro děti i dospělé

•

Právní a sociální poradenství, které má cizincům zprostředkovat informace o právním a sociálním systému České republiky, pomoc s řešením pobytových záležitostí, při hledání zaměstnání, vhodného bydlení či zdravotní péče, pomoc se vzděláním (např. zápisy dětí do škol, nostrifikace) apod.

• •

ICP má v Praze celkem 3 pobočky. Centrálu najdete v Žitné ulici 51 a další pobočky v Praze 13–Lužiny a Praze 14–Černý Most. Kontakty na jednotlivé pobočky a zaměstnance ICP naleznete na webu Integračního centra Praha.

Služby ICP jsou určené i úřadům a institucím. Např. tlumočení či překlad materiálů si můžete objednat i vy.

ICP nabízí zdarma celou řadu služeb, např.:

•

Integrační centrum Praha usiluje o to, aby „Praha byla metropolí všech – domovem pro všechny, kdo se tu rozhodli žít, bez ohledu na jejich zemi původu, a místem, kde se jednotliví obyvatelé vzájemně respektují, podporují a spolupracují.“

Kurzy sociokulturní orientace, kde se cizinci dozví informace o historii ČR, zvycích a tradicích českého národa, o druzích pobytů v ČR, o zdravotním, sociálním nebo vzdělávacím systému v ČR, o českém systému daní apod. Tlumočení a doprovody na úřady i do jiných institucí (např. do škol, nemocnic, apod.).

Kulturní a komunitní aktivity, které mají za cíl sbližovat Čechy s migranty a podpořit jejich přátelské soužití.

Mezi další aktivity Integračního centra Praha patří: Povinné adaptačně-integrační kurzy pro některé cizince z třetích zemí Integrační centrum Praha zajišťuje v Praze

adaptačně-integrační kurzy Vítejte v ČR. Jsou to vzdělávací semináře o české společnosti, které mají za cíl pomoci cizincům se co nejrychleji zorientovat v nové zemi.

Síťování a Regionální poradní platforma

ICP se zásadním způsobem podílí i na ovlivňování lokální integrační politiky. Spolupracuje se samosprávami městských částí (starostové, radní, zastupitelé), zaměstnanci úřadů městských částí a s dalšími institucemi, jako jsou knihovny, školy, nemocnice a neziskové organizace.

Spolupráci s městskými částmi má na starosti specialistka integrace na městských částech, která zároveň propojuje všechny aktéry integrace, předává know-how i příklady dobré praxe, provádí monitoring situace v Praze a vytváří strategické materiály pro odbornou veřejnost. ICP vytváří jedinečný prostor pro setkávání aktérů na poli integrace cizinců v hl. m. Praha v rámci pravidelně konané Regionální poradní platformy (RPP). RPP je místem pro vzájemné sdílení zkušeností, prezentaci zajímavých projektů a odborných výzkumů. Členové RPP se zároveň podílejí na tvorbě již zmiňované Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců a na přípravě navazujících akčních plánů.

TIP

Na webu ICP naleznete termín příští Regionální poradní platformy, které se můžete zúčastnit i vy. Najdete tam i zápisy z předešlých setkání. Spolupracuje již vaše pobočka s Integračním centrem Praha?

Dům národnostních menšin o .p. s. Příklady dobré spolupráce městských částí s knihovnami Jedná se o organizaci založenou hl. m. Praha, která si klade za cíl napomáhat porozumění a překonávat možné předsudky občanů vůči některým etnikům a národnostem. DNM různými způsoby podporuje činnost národnostních menšin v Praze a spolupracuje s rozličnými aktéry integrace na území hl. města Prahy.

Městské části

Také jednotlivé městské části hrají důležitou roli v procesu integrace cizinců v Praze. Některé městské části pořádají kulturní komunitní akce ve snaze vytvořit prostor pro vzájemné poznávání se nově příchozích s místním obyvatelstvem, jiné se snaží podpořit integraci cizinců prostřednictvím terénní práce, organizací kurzů českého jazyka, podporou dětí s odlišným mateřským jazykem navštěvujících místní školy apod. Některé městské části mají pro tyto aktivity speciálně pověřené pracovníky, tzv. koordinátory integrace cizinců.

TIP

MČ Praha 11 realizovala v rámci svého projektu Integrace cizinců v MČ Praha 11 v r. 2021 několik aktivit ve spolupráci s pobočkou MKP Opatov: • jednorázové akce „Čtu česky lépe než moji rodiče“ a „Podzimní setkání v knihovně“ – – komunitní setkání v knihovně s živou hudbou a občerstvením, kde byli představeni nejen zajímaví lidé z dané MČ, ale i knihovna a projekt Nové školy o dobrovolnictví v knihovně a projekt organizace InBáze na podporu občanské participace na Praze 11; • dlouhodobě zde probíhá i doučování dětí včetně cizinců, které rovněž pořádá organizace Nová škola ve svém projektu „Společně v knihovně“. Taktéž MČ Praha 13 realizuje obdobný integrační projekt Společná adresa – Praha 13, jehož součástí byly aktivity se zapojením pobočky MKP Lužiny: • doučování „Společně v knihovně“ organizace Nová škola; • pravidelná interkulturní setkání pořádaná pod záštitou Integračního centra Praha.

Kontakty na jednotlivé MČ naleznete na webových stránkách metropolevsech.eu v sekci Užitečné kontakty.

Znáte jméno pověřeného pracovníka pro integraci ve své městské části? Městská část: Kontakt: 24

Nevládní neziskové organizace V Praze naleznete vedle Integračního centra Praha i další neziskové organizace, které se zabývají tématem integrace a migrace a které stejně jako ICP realizují širokou škálu služeb a aktivit (nejen) pro cizince žijící v Praze. Poskytují cizincům sociální, právní nebo psychologické poradenství,

tlumočení a doprovody na úřady a do různých institucí, pořádají různé vzdělávací aktivity včetně kurzů českého jazyka, organizují kulturní a komunitní akce apod. Aktivity a služby neziskových organizací jsou zdarma nebo za symbolické poplatky.

Spolupracuje již vaše pobočka s ICP nebo s některou NNO? Integrační centrum Praha o. p. s.

Nová škola, o. p. s.

InBáze, z. s.

Poradna pro integraci, z. s.

Centrum pro integraci cizinců, o. p. s.

META, o. p. s.

Multikulturní centrum Praha, z. s.

TIP

Organizace pro pomoc uprchlíkům, z. s.

Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s. Slovo 21, z. s.

Seznam jednotlivých nevládních neziskových organizací s popisem jejich činnosti naleznete také na webových stránkách metropolevsech.eu v sekci Užitečné kontakty. Seznamte se podrobně s jejich webovými stránkami, případně sledujte jejich sociální sítě.

Migrantské organizace Kontakt s osobami pocházejícími z rodné země a vzájemná výpomoc mezi cizinci jsou velmi důležité, a to především v začátcích po příjezdu do nové země. Cizinci dlouhodobě žijící v ČR si zakládají i vlastní sdružení a spolky, díky nimž mají příležitost se setkávat, podporovat se,

vzpomínat na svoji rodnou zemi i pořádat akce pro veřejnost a přibližovat kulturu své země svým českým spoluobčanům. Můžou se tedy stát i zajímavými partnery pro vás, např. při realizaci nějaké kulturní či komunitní akce knihovny. Seznam migrantských organizací a spolků taktéž naleznete na webu metropolevsech.eu v sekci Užitečné kontakty. 25

4. Interkulturní otevřenost knihoven a komunikace s cizinci

Jaká je podle vás role knihoven v procesu integrace cizinců do české společnosti? V této kapitole nejprve identifikujeme nejčastější bariéry, které brání cizincům plně využívat služeb knihoven a následně navrhneme možnosti, jak

TIP

tyto bariéry snižovat. Představíme vám základní tipy, techniky a materiály, které vám pomohou zvýšit informovanost cizinců o vašich službách a překonat jazykovou bariéru mezi vámi a návštěvníky z řad cizinců. Dozvíte se, kam se obrátit pro pomoc s tlumočením a překlady informací i kam cizince odkázat, pokud potřebují další pomoc a poradenství.

Tip: Tato kapitola navazuje na Brožuru Interkulturní knihovnictví, která obsahuje návrhy, jak poskytovat interkulturní knihovnické služby, i další obecné tipy a příklady dobré praxe pro zpřístupňování knihoven cizincům.

• Jaké jsou hlavní bariéry a jak je překonávat • Nízká informovanost • Jazyková bariéra • Interkulturní pracovníci – tlumočení a doprovody do institucí • Infolinka Charity ČR pro tlumočení • Interkulturní rozdíly • Kam cizince odkazovat pro další informace a pomoc • Cizojazyčné materiály

4.1 Jaké jsou hlavní bariéry a jak je překonávat Co je to knihovna?

Jak se zaregistrovat? Kolik se platí?

Jak to tam chodí?

Jaké služby knihovna nabízí?

Kde je nejbližší pobočka? Jak se tam dostanu?

Má knihovna webové stránky? Sociální média?

Můžu do knihovny i já?

Neumím česky! Jsou informace dostupné v mém jazyce?

Půjčím si tam knihy? Co ještě se tam děje?

Zkuste se na svoji knihovnu podívat očima nově příchozího. Jakým bariérám musí podle vás cizinci čelit, pokud chtějí navštívit vaši pobočku a využít vašich služeb? 1. 2. 28

4.1.1 Nízká informovanost Jednou z hlavních bariér využívání knihoven ze strany cizinců je nedostatečná informovanost. V prvé řadě se musí cizinci o knihovně a konkrétně o vaší pobočce, vámi poskytovaných službách a organizovaných akcích dozvědět a pochopit, jak to celé probíhá. Je třeba brát v úvahu i interkulturní rozdíly – ze své domovské země mohou být cizinci zvyklí na zcela jiné pojetí knihovny, nebo knihovnu ani jiné podobné veřejné služby

vůbec neznají. Proto si řada nově příchozích nedovede představit, co všechno vaše knihovna nabízí, jak funguje registrace, výpůjčky apod. Určitou roli může u některých skupin cizinců hrát i nedůvěra v neznámé, ve státní instituce a také ve služby poskytované zdarma. Cizinec se navíc v novém prostředí často může cítit nesvůj, obzvlášť pokud jsou všude kolem něj popisy v jazyce, kterému nerozumí.

Jak se o vaší pobočce cizinci dozví? Máme pro vás několik tipů: •

napište článek o své pobočce, vašich službách nebo akcích a sdílejte jej např. na webu metropolevsech.eu;

•

zájem a důvěru těch, kteří ještě neovládají češtinu, zvýší distribuce informačních letáků v jejich mateřském jazyce;

•

spolupracujte s městskou částí, Integračním centrem Praha a dalšími nevládními neziskovými organizacemi a s jejich pomocí zmapujte, jaké informační kanály využít a jak nejlépe informace mezi cizince rozšířit v pro ně srozumitelném jazyce;

k propagaci své pobočky využijte dostupné cizojazyčné materiály, nebo využijte služeb interkulturních pracovníků k vytvoření vlastních

4.1.2 Jazyková bariéra Bezpochyby nejvýraznější bariérou, na kterou při komunikaci/práci s cizinci můžete narazit,

je jejich neznalost (nebo omezená znalost) českého jazyka.

Jak se domluvit?

ANO

(hovoří alespoň částečně nebo rozumí) Mluvte pomalu a používejte krátké a jednoduché věty, artikulujte.

Nepoužívejte odborné výrazy ani zkratky (můžete si ale vypomoci použitím mezinárodních slov). Nezvyšujte hlas, i když máte pocit, že cizinec nerozumí. Pokud cizinci nerozumíte vy, v klidu ho poproste o zopakování.

Na cizince vždy mluvte po jednom, nikoliv více osob na přeskáčku.

NE Hovoří cizinec česky?

Ověřte porozumění cizince, např. „Zopakujte mi, prosím, co teď máte udělat“.

Je vaše okolní prostředí klidné? Neruší vás hudba v pozadí či jiní kolegové?

Máme jiný společný jazyk? Může mi tlumočit kolega? Další možnosti tlumočení (viz níže)?

Základní informace můžete cizinci předat napsané třeba na papírku. Používejte velké tiskací písmo. Máte k dispozici vícejazyčné materiály? Používejte názorné pomůcky (kalendář, obrázky, plánek…), ukazujte. Využijte Googlepřekladač nebo slovník.

Vstřícnost a ochota domluvit se hraje velmi významnou roli při vzájemném porozumění! 30

TIP

Další tipy naleznete v desateru komunikace s cizinci, které zpracovalo Integrační centrum Praha nebo v Manuálu lokální integrace od Sdružení pro integraci a migraci. Doporučujeme také videa organizace Centrum pro integraci cizinců upozorňující na některé nešvary v komunikaci mezi Čechy a cizinci.

Hovoříte vy nebo některý váš kolega dalším jazykem, kterým byste se mohli s cizincem domluvit? Například anglicky? Zmapujte jazykové možnosti vaší pobočky: pracovník

jazyk

Služby pro zajištění tlumočení nebo překladů informací do dalších jazyků Interkulturní pracovníci S komunikací a překonáváním bariér mezi migranty a úřady nebo dalšími institucemi pomáhají interkulturní pracovníci, kteří zajišťují doprovody a tlumočení. Překonávají nejen jazykovou odlišnost, ale umí také zacházet s kulturními rozdíly, jež často cizincům pobyt v novém prostředí a vzájemné porozumění ztěžují. Interkulturní pracovníci se orientují nejen v české kultuře a reáliích, ale i v kultuře a reáliích zemí svých klientů. Vědí, že některé věci se nedají jednoduše

TIP

přeložit do českého jazyka, protože v druhé kultuře neexistují, a jsou tedy schopni svůj překlad rozšířit i o oboustranné vysvětlení, a předejít tak případnému nedorozumění či konfliktu. Jsou též dobře seznámeni s příslušnou legislativou, fungováním státní správy a dalších důležitých institucí. Navíc disponují potřebnými kontakty na pomoc a poradenství pro cizince. Zpravidla jsou totiž zaměstnanci ICP nebo některé NNO (InBáze, PPI, SIMI aj.). Interkulturní pracovník je k dispozici i na Magistrátu hl. m. Prahy a na některých městských částech. Např. městská část Praha 11 zaměstnává interkulturního pracovníka pro vietnamskou komunitu a v Praze 13 působí komunitní pracovnice pro rumunštinu a ruštinu. Na Praze 14 spolupracuje interkulturní pracovník v tandemu s terénním pracovníkem.

Pravidelně aktualizovaný seznam interkulturních pracovníků naleznete na webových stránkách metropolevsech.eu v sekci Užitečné kontakty.

Jak vám mohou interkulturní pracovníci pomoci při práci s cizinci: •

překlady informací o knihovně, letáků a dalších materiálů;

•

poskytnutí základních informací o konkrétní komunitě včetně interkulturních aspektů;

• • •

tlumočení, doprovod klienta do knihovny, pomoc s registrací apod.;

doporučení, jaké akce by jednotlivé komunity uvítaly a jak je nejlépe oslovit; tlumočení na akcích.

Už jste se setkali s profesí interkulturního pracovníka? Spolupracujete s ním na své pobočce?

Infolinka Charity ČR Linka poskytuje tlumočení a poradenství po telefonu. Funguje v ukrajinštině, vietnamštině a mongolštině. Mohou se na ni obrátit nejen cizinci, ale i pracovníci veřejné správy a různých

TIP

institucí. Pokud potřebujete zajistit tlumočení do některého z výše uvedených jazyků, můžete si službu domluvit i vy. Kontakty na infolinky a jejich pracovní doba je uvedena na webu Charity ČR, která službu poskytuje.

Můžete si vytisknout informační letáky infolinky Charity ČR a mít je k dispozici na vaší pobočce.

Zamyslete se, jaké praktické informace z knihovny potřebují cizinci vědět? Jak jim je můžete srozumitelně předat? Které jazyky jsou pro vaši pobočku nejvíce užitečné?

4.1.3 Interkulturní rozdíly Jak již bylo řečeno výše, při komunikaci s cizinci je třeba brát v úvahu i rozdíly mezi kulturami. Interkulturní specifika mohou komplikovat vzájemné porozumění, proto je dobré rozumět kulturnímu kontextu, ze kterého cizinci pocházejí.

• •

Přehrajte si užitečné webináře Národního pedagogického institutu České republiky k interkulturním specifikům jednotlivých komunit. Prozkoumejte možnosti interkulturního vzdělávání.

Věděli jste, že v Mongolsku i některých dalších asijských zemích (např. ve Vietnamu nebo v Číně) je projevem neúcty se podívat někomu přímo do očí? Lidé z těchto kultur mají také často obavu přiznat, že něčemu nerozumí. Jejich přikyvování a úsměv nemusí nutně znamenat pochopení a souhlas, nýbrž mohou být výrazem úcty k autoritě a nejistoty. Možná pro vás také bude překvapením, že u mnohých kultur na východ od nás není běžné se při setkání zdravit a není to považováno za neslušné. Některé komunity cizinců mohou být také nedůvěřiví vůči službám, které jsou poskytovány zdarma (např. ruská či vietnamská komunita).

TIP

Při komunikaci s cizinci je důležitá i neverbální komunikace. Pro snazší vysvětlení můžete použít i gesta, jen buďte při jejich používání obezřetní. Některá gesta, která běžně používáme, mohou v jiné kultuře znamenat něco zcela odlišného, někdy i urážlivého. Například zatímco u nás palec nahoru může znamenat „dobře“ nebo vyjádření souhlasu, v Latinské Americe, západní Africe, Íránu, Iráku či Afghánistánu si takové gesto mohou vyložit jako „trhni si“. Jaké rozdíly mezi kulturami a jejich chováním navenek jste ještě vypozorovali?

4.2 Dostupné cizojazyčné materiály o knihovně V této kapitole vám představíme existující cizojazyčné materiály o knihovně, které můžete využít při vaší práci s cizinci. Jedná se jak o materiály vytvořené přímo pro potřeby Městské knihovny v Praze, tak o materiály poskytované Národní knihovnou, jež jsou určeny pro obecné využití všech knihoven napříč ČR.

• Cizojazyčné materiály Městské knihovny v Praze • Cizojazyčné materiály Národní knihovny ČR

4.2.1 Cizojazyčné materiály Městské knihovny v Praze Obecný leták o MKP, leták o kreativních centrech MKP Městská knihovna v Praze ve spolupráci s pražským magistrátem zpracovala letáky se základními informacemi o Městské knihovně a jejích službách a letáky představující

kreativní centra knihovny. Letáky jsou dostupné ve 4 jazykových mutacích: angličtině, ruštině, ukrajinštině a vietnamštině. V případě zájmu o jejich digitální/tištěné verze se obraťte na metodičky MKP či oddělení národnostních menšin a cizinců Magistrátu hl. m. Prahy.

Municipal Library of Prague

We‘re here for everyone!

We‘ve got 44 branches throughout Prague.

We‘re offering a wide range of services and activities, most of which are free of charge.

Loaning books – newspaper – Wi-Fi and PC – local events – tutoring – a place to rest or meet... and more.

We‘re looking forward to your visit!

Leták pro děti s OMJ Další existující informační materiál slouží pro účely spolupráce Městské knihovny v Praze se školami. Děti s odlišným mateřským jazykem, které přijdou do knihovny se školou, dostanou při registraci informační letáky o fungování Dear parents, Thank you for filling out your children‘s library membership application. The school has facilitated registration, and the children will be visiting the library as a part of their curriculum. However, do encourage your children to come here even in their leisure time. We will be happy to attend to them, advise them with book selection and help out with the borrowing process. Important information: • Children below 15 years can register free of charge • Books can be borrowed for 4 weeks, with the possibility of extending the period by up to another 4 weeks. • The return date is written on a list given to each reader after borrowing the books. The same list will also be sent to your email. • You‘ll be notified by email three days before the loan period expires, reminding you to either return the book or extend the loan period. If the book has been reserved by another reader or the maximum loan period has been achieved, the loan period cannot be extended. • You can extend the loan period through your online account (sign up at www.mlp.cz using your library card number and password), email (by sending your library card number to prodlouzeni@mlp.cz), by phone (at +420 222 113 555), or in person at any of our branches. • If you fail to extend the loan period of your borrowed books before the expiration, a fee for exceeding the loan period will begin accumulating (a so-called overdue charge). Borrowed books must then be returned as soon as possible. • The overdue charge is 5 CZK per book per working day. • Kids may borrow up to 30 books with their library card. You may opt to lower this amount as you see fit. • You can make reservations for books online or in-person for a fee of 10 CZK per book. Once the book is available, you will be notified by email, and you must pick up the book within 5 days.

výpůjček knih v angličtině, ruštině, ukrajinštině a vietnamštině. I tyto letáky vznikly ve spolupráci s pražským magistrátem. Pokud byste o ně měli zájem, můžete se opět obrátit na oddělení metodiky MKP či oddělení národnostních menšin a cizinců Magistrátu hl. m. Prahy. Library card: • Valid in all branches of the Municipal Library of Prague • Books can only be borrowed with a library card and a PIN code (usually the reader‘s year of birth). You don‘t need the library card when returning books, and the books do not have to be returned by the card owner. • Report the loss of your card as soon as possible, so that we may block it. We‘ll issue you a new card for 20 CZK. • The library card is non-transferable. The owner of the card is accountable for the card‘s potential misuse. What else might interest you: • If a book is damaged or lost, it‘s best to stop by the library and talk about the possible solutions. • If you forget your password or PIN code, please contact the librarians. • The teachers do not have access to your children‘s library accounts and cannot keep track of timely returns. • The books are borrowed and returned using self-service devices. • Tips for good Czech language reads: ctenidetem.knihovny.cz – a selection of new books for children. Books are conveniently sorted by child‘s age. • The library also has foreign language books, especially those in English, Russian, Ukrainian, and Polish. • We also recommend our e-library e-knihovna.cz, where you can download books for children (including compulsory reading) free of charge. Library website (in Czech and English): mlp.cz/cz , mlp.cz/en Overview of library branches (in Czech and English): mlp.cz/cz/pobocky, mlp.cz/en/branches We would be happy to have you and your children come and see us in person and we‘ll gladly answer any of your questions. We‘ll also be happy to take the opportunity and introduce the library‘s other services, which can be used even by you. If you don‘t speak Czech, you may use the free of charge services of intercultural workers, who can accompany you during your visit and interpret for you when talking with the library employees. You may find the list of intercultural workers, along with contact information on non-profit organizations assisting foreigners, at the Prague for all website: www.metropolevsech.eu (under „for migrants“). Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Praha – metropole všech 2021 zaměřeného na integraci cizinců spolufinancovaného Ministerstvem vnitra ČR.

Knihovní řád 2022 a další informace o knihovně v anglickém jazyce jsou k dispozici na anglické verzi webu MKP.

4.2.2 Cizojazyčné materiály Národní knihovny ČR Cílem vícejazyčných materiálů vytvořených Národní knihovnou ČR je představit knihovny jako přátelské a kultivované místo pro trávení volného času, osobní rozvoj a podporu komunitního života všech místních obyvatel. Jsou k dispozici na webových stránkách Národní knihovny ČR a lze si je vytisknout dle potřeby na vlastní náklady.

Skládací letáky představující fungování českých knihoven jsou přeloženy do ukrajinštiny, ruštiny, vietnamštiny a angličtiny. Na zadní straně letáku je místo pro razítko či jiné kontaktní informace dané knihovny. Do letáku lze vložit úzký list s informacemi o konkrétní knihovně. Pro vytvoření textu o vaší knihovně můžete použít překlady, které jsou na webu k dispozici pod názvem doplňující informace.

TIP

Při distribuci letáků můžete spolupracovat s Integračním centrem Praha a s dalšími pražskými nevládními neziskovými organizacemi z oblasti integrace cizinců. Ty vedle interkulturních pracovníků často disponují i terénními pracovníky, kteří mohou zajistit distribuci letáků směrem k cílové skupině.

Některé informace je možné si obsahově přizpůsobit (zejména doplnit informace relevantní pro vaši pobočku). O pomoc můžete požádat interkulturního pracovníka pro daný jazyk.

Napadají vás ještě další materiály, které by mohly být pro cizince ve vaší pobočce užitečné?

4.3 Kam cizince odkazovat pro další informace a pomoc?

4.3.1 Ověřené zdroje informací Webová stránka metropolevsech.eu Uvedená webová stránka je určena především pro migranty a migrantky žijící v Praze. Kromě češtiny je k dispozici ve více jazykových mutacích – – v ruštině, ukrajinštině, vietnamštině a angličtině. Obsahuje rozcestník nejdůležitějších informací a kontaktů na organizace, které cizincům mohou poskytnout pomoc a poradenství zdarma. Cílem webu je pomoci migrantům nejen zorientovat se v jejich novém domovském městě, ale také

TIP

jim ulehčit řešení každodenních situací (jako je vyřizování povolení k pobytu, hledání bydlení, zaměstnání, podnikání, ale i vzdělávání a další záležitosti). Stránka zároveň poskytuje informace o nabídce kurzů češtiny, kulturních akcí a možnostech podílet se na veřejném životě tak, aby se cizinci co nejdříve a co nejlépe integrovali do života v hlavním městě a v České republice. Web má i svou facebookovou stránku.

Prohlédněte si zejména sekci Potřebuji řešit, abyste získali přehled o informacích, které mohou cizinci na webových stránkách najít.

Mobilní aplikace Praguer

Brožura Vítejte v ČR

Cizinci si pro snazší orientaci v Praze mohou stáhnout mobilní aplikaci Praguer, jež je dostupná v češtině a v několika dalších jazykových verzích (vietnamštině, ruštině, ukrajinštině, čínštině a arabštině). Obsahuje základní informace o životě v Praze, důležité kontakty i mapu institucí.

Pro nově příchozí cizince do ČR je k dispozici brožura Vítejte v ČR, která je dostupná v 10 jazycích (kromě angličtiny, ukrajinštiny, ruštiny a vietnamštiny též v arabštině, mongolštině, čínštině, francouzštině, srbštině a španělštině). Tato brožura také obsahuje základní informace o životě v ČR a potřebné kontakty na pomoc a poradenství.

4.3.2 Pomoc, poradenství a další služby cizincům zdarma Nejen pomoc a poradenství, tlumočení a doprovody na úřady, ale i kurzy a volnočasové aktivity nabízejí cizincům v Praze výše uvedené Integrační centrum Praha a nevládní neziskové organizace (např. SIMI, OPU, PPI, Charita ČR, InBáze).

TIP

Detailnější přehled služeb a aktivit naleznete v sekci 3.2 Aktéři integrace. Řadu akcí pořádají organizace ve spolupráci s městskou knihovnou. Tomuto tématu je věnována následující samostatná kapitola.

Asistenční infolinky Charity ČR také poskytují základní poradenství, tlumočení a asistence na úřadech a v dalších institucích.

Společně se svými kolegy zmapujte, na jaké otázky se vás cizinci nejčastěji ptají a zda jim můžete s využitím výše uvedených zdrojů lépe pomoci. Případně se obraťte na ICP a další NNO a obstarejte si letáky o jejich službách, které mají k dispozici v různých jazykových mutacích.

5. Pořádání akcí pro cizince a s cizinci

Akce pro cizince konané v knihovnách mohou sloužit jako brána k dalším službám a aktivitám knihovny

• Akce pro cizince a o cizincích (vč. příkladů dobré praxe)

Knihovna tradičně byla a je přirozeným místem pro setkávání místních obyvatel, proto má velký potenciál například pro konání sousedských akcí. V posledních letech navíc knihovny vedle své základní funkce půjčování knih získávají stále více i charakter komunitního prostoru. V této kapitole naleznete tipy, jak pořádat akce, které jsou určené výhradně pro cizince, a zároveň se podíváme na to, jak cizincům zpřístupnit akce určené pro českou/širokou veřejnost. Právě setkávání všech obyvatel bez ohledu na původ při společných aktivitách totiž pomáhá pěstovat rozmanitou společnost a podporuje harmonické soužití mezi všemi obyvateli města. Knihovna tedy může významně přispívat k vytváření prostoru a příležitostí pro vzájemné poznávání se, a tedy i k boření předsudků a obav.

• Jak propagovat akce směrem k cizincům

• Jak zpřístupnit akce pro širokou veřejnost cizincům

• Možnosti financování akcí pro cizince

5.1 Akce pro cizince a o cizincích V tuto chvíli v knihovnách probíhá již celá řada akcí určených přímo pro cizince nebo o cizincích, často ve spolupráci s městskými částmi a neziskovými organizacemi. Jejich cílem je na jedné straně pomoci cizincům začlenit se do české společnosti

a na druhé straně seznámit Čechy s odlišnými kulturami. Díky akcím pořádaným v prostředí knihovny se cizinci zároveň mohou dozvědět více o knihovně jako takové a o jejích dalších službách.

5.1.1 Příklady dobré praxe z prostředí Městské knihovny v Praze Pražské neziskové organizace nebo migrantské • spolky mohou pomoci s organizací různých aktivit či akcí. V některých pobočkách Městské knihovny v Praze již spolupráce s neziskovými organizacemi • funguje velmi dobře. Přinášíme vám příklady dobré praxe akcí konaných v MKP: •

Tvořivou literární dílnu pořádá organizace Meta, o. p. s.

•

Kurz Čeština pro cizince realizuje samotná knihovna.

• •

Společně v knihovně – Nová škola, o. p. s., organizuje bezplatné doučování v knihovnách, zvláštní péče je věnována dětem s odlišným mateřským jazykem. Povídání v knihovně pořádá Centrum pro integraci cizinců.

•

Bedýnky příběhů v městských knihovnách realizuje organizace InBáze.

Interkulturní klub pro děti taktéž realizuje organizace Inbáze.

Interkulturní setkání pro dospělé realizuje organizace Integrační centrum Praha.

5.1.2 Další tipy na akce v prostředí knihovny •

cestovatelské přednášky

•

prohlídky knihovny s tlumočením (či ve zjednodušené češtině)

•

prezentace/přednášky na téma rozličných kultur a zvyků konverzační kluby (v češtině/cizích jazycích, mohou být vedené dobrovolníky)

•

živé knihovny

•

výstavy děl migrantů/migrantek

• • •

čtenářské kluby (v cizích jazycích) akce k mezinárodně významným dnům s migrantskou tematikou (Mezinárodní den proti rasismu, Mezinárodní den migrantů apod.) promítání českých filmů s titulky

Jaké aktivity o cizincích či přímo pro ně pořádá vaše pobočka? Spolupracuje při pořádání akcí s dalšími subjekty (např. s neziskovými organizacemi)?

5.2 Jak zpřístupnit akce pro širokou veřejnost cizincům Rádi bychom zdůraznili, že není nutné vždy organizovat akce přímo pro cizince. Můžete se zaměřit na to, jak cizincům lépe zpřístupnit akce, které běžně pořádáte. Cizince není třeba vnímat vždy jako něco vzdáleného či exotického, případně jako příjemce pomoci. Naopak jsou to lidé jako my, kteří s námi mají mnoho společných potřeb a zájmů. Společné akce mohou být oboustranně obohacující,

Mainstreaming

Mainstreaming v rámci veřejných politik

TIP

přispět k růstu vzájemné důvěry a odstraňování předsudků. Cizinci účast na společných akcích často vítají a oceňují, že se na nich mohou seznámit s Čechy a získat pocit, že jsou součástí místní komunity. Tento přístup a způsob uvažování zahrnující všechny obyvatele Prahy (včetně cizinců) se nazývá mainstreaming.

přístup, který vede k názorovému a hodnotovému zestejňování lidí z různých sociálních vrstev a kulturních prostředí (vznikl v mediálním prostředí, ale používá se i obecně při práci s veřejností)

podpora průřezové/horizontální agendy (např. inkluze, vzdělávání nebo integrace migrantů) prostřednictvím jejího systematického zahrnutí do stávajících systémů, struktur, strategií, akčních plánů a procesů

Detailní popis mainstreamingu a další praktické tipy k jeho uplatnění naleznete v příručce společnosti Člověk v tísni s názvem Mainstreaming na úrovni městských částí. Příručka zdůrazňuje význam vzájemného setkávání a poznávání pro rozvoj dobrých sousedských vztahů. Doporučujeme si zde k tématu přečíst část Knihovna jako přirozené místo k setkávání na straně 10.

5.2.1 Základní tipy pro otevírání běžných akcí knihovny cizincům • • •

Spolupracujte s interkulturními pracovníky, Integračním centrem Praha a s neziskovými organizacemi.

•

Můžete s nimi akce i spolupořádat.

•

Poraďte se s nimi o tom, jak nejlépe akci cizincům zpřístupnit.

TIP

• •

Zařaďte do programu aktivity pro děti nebo pro rodiny s dětmi a aktivity s nízkou jazykovou bariérou (např. hudební vystoupení, rukodělné aktivity apod.). Zajistěte překlady propagačních letáků. Zajistěte na akci tlumočení.

Pamatujte na vhodné značení akce, aby ji cizinci dobře našli.

Způsob i kanál sdílení informací je třeba přizpůsobit cílové skupině. Např. ukrajinská komunita rozumí velmi často i rusky. Přesto je výrazem respektu jim poskytnout informace v ukrajinštině.

TIP

Příkladem dobré praxe je využití více jazyků v jednom letáku. Použít můžete také piktogramy.

ČEŠTINA PRO CIZINCE ЧЕШСКИЙ ЯЗЫК ДЛЯ ИНОСТРАНЦЕВ • CZECH FOR FOREIGNERS CHECO PARA EXTRANJEROS • TCHEQUE POUR LES ETRANGERS TIẾNG SÉC CHO NGƯỜI NƯỚC NGOÀI

mluvení

poslech

čtení

psaní

● JAK SE PŘIHLÁSIT?

NEMUSÍTE SE REGISTROVAT

PŘIJDTĚ ROVNOU NA KURZ

● KDO MŮŽE PŘIJÍT?

VŠICHNI!

● CHCETE INFORMACE O KURZU? Karlínské náměstí 7, 3.patro • Praha 8 • 186 00 • +420 222 360 834 npk@cicpraha.org • www.cicpraha.org www.facebook.com/kurzycestinyprocizince Centrum pro integraci cizinců pořádá nízkoprahové kurzy češtiny pro cizince a také zdarma poskytuje sociální a pracovní poradenství pro cizince.

5.3 Propagace akcí směrem k cizincům K propagaci akcí můžete využít celou řadu informačních kanálů: • •

•

Městská knihovna v Praze – webové stránky a facebook, letáky, informace přímo v knihovně; • Spolupráce s Integračním centrem Praha – – webové stránky, facebook (pro rozličné jazykové skupiny), Vkontakte (mezinárodní ruskojazyčná sociální síť), wechat (sociální síť pro čínsky mluvící), Instagram;

Spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi – webové stránky, sociální sítě, letáky, informace na vývěskách a recepcích;

TIP

• •

Spolupráce s Magistrátem hlavního města Prahy – portál hlavního města Prahy, facebook; Spolupráce s městskými částmi – webové stránky, sociální sítě a vývěsky městských částí, periodika, mobilní rozhlas;

Spolupráce s migrantskými organizacemi – – nejrůznější skupiny podle jazyka nebo země původu; Spolupráce se školami, školkami, domy dětí a mládeže a dalšími institucemi.

Interkulturní pracovníci vám mohou poradit s tím, jak informace nejlépe šířit mezi danou komunitu. Seznam interkulturních pracovníků NNO naleznete na webu metropolevsech.eu.

Letáky vám mohou pomoci distribuovat terénní pracovníci Integračního centra Praha a jednotlivých NNO. Věděli jste, že rusky mluvící obyvatelé Prahy používají ke komunikaci a sdílení informací aplikaci Telegram či Vkontakte? 51

Metropolevsech.eu Webová stránka metropolevsech.eu a facebook Praha – metropole všech jsou určeny především pro migranty a migrantky žijící v Praze. V sekci Akce a Novinky a na facebooku můžete propagovat

vaši konkrétní akci nebo například měsíční program. Také zde Pražany můžete informovat o pravidelně se opakujících akcích nebo o aktualitách z knihovny. Text lze přeložit do anglického, ruského, ukrajinského a vietnamského jazyka z prostředků pražského magistrátu.

Své příspěvky ohledně akcí, které chcete propagovat, zasílejte oddělení národnostních menšin a cizinců MHMP, e-mail: integrace@praha.eu.

TIP

Jak připravit příspěvek pro web metropolevsech.eu? • Organizace o sobě píše ve třetí osobě (např. Městská knihovna v Praze pořádá…).

• Text musí být srozumitelný i cizincům, proto nepoužívejte neznámé zkratky nebo specifická slovní spojení bez vysvětlení či kontextu (např. ladovská zima). Popište akci v rozsahu maximálně půl normostrany. Prosím, nezapomeňte na: název akce, kdy a kde se koná, pro koho je určena, zda je vyžadována znalost českého jazyka, informaci o vstupném či zda je vstup zdarma, zda je třeba se dopředu přihlásit/registrovat – připojit odkaz na reg. formulář či odpovědnou osobu. • Podklady v českém jazyce zasílejte nejlépe 2 až 3 týdny před konáním akce, aby bylo možné je přeložit.

• Připojte fotky, plakáty nebo další materiály ke zveřejnění. Maximální velikost souboru je 2 MB. Zašlete i podklady v jiných jazycích, máte-li je k dispozici. Překládají se i texty plakátů, pokud nejsou všechny informace zahrnuty v textu akce.

• Nezapomeňte na odkaz na webové stránky, facebook a další sociální sítě. („Více informací se dozvíte na …“)

Jakým způsobem propagujete akce směrem k cizincům? Jaké další způsoby plánujete využít?

5.4 Možnosti financování akcí pro cizince Možná se ptáte, kde a jak získat finanční prostředky pro výše uvedené aktivity na podporu integrace cizinců, do kterých by se vaše pobočka chtěla případně zapojit či je sama iniciovat. Možností je hned několik a zde přinášíme základní přehled dostupných způsobů financování integračních aktivit. Při plánování vašich aktivit a hledání zdrojů pro jejich financování můžete: •

• •

poradit se na Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení národnostních menšin a cizinců, jaké městské zdroje by pro vás mohly být vhodné; poradit se na metodickém oddělení MKP, zda knihovna sama nemá potřebné zdroje pro realizaci některých typů aktivit.

oslovit Magistrát hl. m. Prahy, Integrační centrum Praha, městskou část vaší pobočky či některou ze zmiňovaných neziskových organizací, zda by nešlo vámi navrhované aktivity zařadit do jimi realizovaných či plánovaných projektů podpořených z rozpočtu hl. m. Prahy či jiných veřejných zdrojů (viz níže);

5.4.1 Zdroje hl. m. Prahy Hl. m. Praha podporuje integrační aktivity z vlastního rozpočtu hned několika způsoby: •

• •

každoročně vyhlašuje Program v oblasti podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy, jehož prostřednictvím jsou podporovány projekty městských částí a neziskových organizací pro integraci cizinců na lokální úrovni;

každoročně vyčleňuje individuální účelové dotace na podporu provozu ICP a poskytování služeb interkulturní práce; odd. národnostních menšin a cizinců MHMP má také každoročně alokovanou částku na

TIP

•

naplňování přímých aktivit hl. m. Prahy v oblasti integrace (tj. realizovaných mimo dotační program), a to v souladu s koncepcí integrace a akčními plány;

hl. m. Praha se taktéž zapojuje do projektů dalších organizací a institucí financovaných převážně z EU fondů či od r. 2021 realizuje vlastní projekty v otázkách integrace, které jsou financovány ze státního rozpočtu a v jeho rámci z dotačního programu Ministerstva vnitra ČR.

Ve všech těchto případech může MKP figurovat jako partner projektů či cílová skupina. Záleží vždy na nastavení konkrétního projektu.

První vlastní projekt hl. m. Prahy Praha – metropole všech 2021, podpořený v rámci dotačního programu Ministerstva vnitra ČR Projekty obcí na podporu integrace cizinců na lokální úrovni, se do značné míry zaměřoval právě na rozvoj interkulturní otevřenosti městem zřizovaných organizací v oblasti kultury a volného času. V jeho rámci vznikla i tato příručka a všechny výše uvedené cizojazyčné letáky o činnosti MKP.

Dále hl. m. Praha každoročně vyhlašuje dotační programy i v jiných oblastech veřejných politik, z nichž však lze realizovat i integrační projekty. Jedná se o tzv. mainstreaming integrace, migranti mohou být v projektu zahrnuti v rámci širší cílové skupiny (např. děti, senioři, široká veřejnost apod.). O projekty v dotačních programech hl. m. Prahy mohou obecně nejčastěji žádat městské části, jejich příspěvkové organizace, školská zařízení nebo neziskové organizace. Mezi programy vhodné i pro oblast integrace patří například:

TIP

•

Program celoměstské podpory vzdělávání na území hlavního města Prahy

•

Nové hrozby a přístupy (Program v oblasti prevence kriminality, tematická oblast IV.)

•

Práce s dětmi a mládeží (Program v oblasti prevence kriminality, tematická oblast I.)

Detailnější přehledy dotačních titulů na celostátní a krajské úrovni nabízí i Manuál lokální integrace v kapitole 2. Samospráva jako poskytovatel a příjemce dotací.

5.4.2 Zdroje městských částí Taktéž jednotlivé městské části pravidelně vyhlašují vlastní dotační programy pro různé oblasti

TIP

správy věcí veřejných na svém území, kam lze mnohdy zařadit i integrační aktivity.

Pro konkrétní grantové výzvy sledujte webové stránky jednotlivých městských částí, nejlépe v období od srpna do října, kdy bývají vyhlašovány výzvy pro projekty na následující kalendářní rok. Detailnější přehledy dotačních titulů na celostátní a krajské úrovni nabízí i Manuál lokální integrace v kapitole 2. Samospráva jako poskytovatel a příjemce dotací.

Příklad z praxe: Městská část Praha 14 podporuje integrační aktivity na svém území prostřednictvím vlastního dotačního řízení. V rámci dotačního programu pro podporu sportu, kultury, volnočasových aktivit, MA 21 a globálních témat tvoří cizinci cílovou skupinu sportovních, tělovýchovných a volnočasových aktivit. Více informací naleznete na stránkách MČ Praha 14 (sekce Samospráva / Důležité informace / Dotace).

5.4.3 Další zdroje Mezi další významné poskytovatele dotací pro nejrůznější žadatele se řadí např.: •

•

Ministerstvo vnitra ČR, které každoročně vyhlašuje dotační program Projekty obcí na podporu integrace cizinců na lokální úrovni (viz výše kap. 3.2.2 Integrační politika v Praze – – Městské části – příklady dobré spolupráce městských částí s knihovnami) a dále dotační program Integrace cizinců určený především pro neziskové organizace nebo též dotační program Dobrovolnická služba; některá další ministerstva, např. ministerstvo kultury, má dotační program Knihovna 21. století – K21, určený přímo pro aktivity knihoven na podporu práce s národnostními menšinami a integrace cizinců (tematický okruh I.);

TIP

• • • •

Evropská komise a různé EU fondy, mezi nimiž může být pro knihovny vhodný např. program Erasmus+; fondy EHP a Norska, administrované Ministerstvem financí nebo z programu Active Citizens Fund; různé nadace (např. Nadace Via – program Místo, kde žijeme, Nadace ČEZ, Nadace Open Society Fund aj.); velvyslanectví cizích zemí v ČR (např. granty od Velvyslanectví USA, Velvyslanectví Velké Británie aj.).

Existuje řada zdrojů, které umožňují sledovat termíny vypsaných grantových výzev. Otevřené výzvy lze sledovat jak na národním portálu cizinci.cz, zřízeném MPSV (sekce Integrace cizinců v ČR / Financování a podpora integrace / Možnosti financování), tak na stránkách jednotlivých poskytovatelů. Evropské dotace lze sledovat na rozcestníku www.dotaceeu.cz. Při spolupráci s občanským sektorem je možné využívat i mírně zpoplatněný Grantový diář, který sleduje aktuální granty a výzvy pro třetí sektor i v oblasti integrace cizinců.

6. Možnosti interkulturního vzdělávání

Přejete-li si získat hlubší poznatky o tématech migrace a integrace cizinců či zvýšit svoje interkulturní kompetence, nabízí se hned několik možností: •

přihlásit se na některý ze specializovaných kurzů, nebo požádat metodické oddělení MKP o zprostředkování takového kurzu pro vaši pobočku či celou MKP

•

zúčastnit se metodických setkání či jiných síťovacích akcí, které pořádají Magistrát hl. m. Prahy nebo Integrační centrum Praha (např. různé fokusní skupiny či výše uvedená Regionální poradní platforma)

požádat metodické oddělení MKP o zprostředkování individuální metodické podpory pro vaši pobočku od Magistrátu hl. m. Prahy a jeho externích spolupracovníků se zkušenostmi v oblasti integrace cizinců

6.1 Existující kurzy a školení k tématům migrace a integrace Kurzy či školení k tématům migrace a integrace mohou pomoci k lepší orientaci v těchto problematikách, jednotlivých zapojených aktérech a také přispívají ke zvyšování interkulturních kompetencí u pracovníků nejrůznějších institucí, kteří s cizinci přicházejí při své práci do kontaktu. Obsahem kurzů bývají základní pojmy týkající se migrace a integrace, přehled kategorií cizinců a k tomu příslušné statistiky, informace o relevantních zákonech, státních i lokálních politikách a dále návody na to, jak můžete sami přispět k podpoře integrace cizinců ve své práci a co nejlépe se s nimi naučit komunikovat (viz také kapitola 5 výše).

Školení tohoto typu většinou pořádají neziskové organizace nebo Integrační centrum Praha v rámci jejich nejrůznějších projektů. Může se jednat o akreditované kurzy/školení s pevně daným programem (např. od Centra pro integraci cizinců), nebo o neakreditovaná školení, která pak bývají vytvářena na míru potřebám dané instituce (např. od společnosti Člověk v tísni v rámci jejich programu Migrace, Poradny pro integraci nebo od Sdružení pro integraci a migraci). Nabídka školení či kurzů s uvedeným zaměřením se pravidelně objevuje na webových stránkách mezikulturnidialog.cz, kde se můžete přihlásit k odběru týdenních nabídek na váš e-mail. Případně se můžete o dostupných kurzech informovat u oddělení metodiky služeb MKP (paní Věra Chmelárová, vera.chmelarova@mlp.cz) či u pracovníků oddělení národnostních menšin a cizinců na magistrátu (pan Jan Janoušek, jan.janousek@ praha.eu).

6.2 Skupinová metodická podpora Tento typ podpory spočívá v kolektivních setkáních, během nichž se řeší potřeby, překážky a příležitosti v rámci knihovny pro práci s cizinci či plánování konkrétních aktivit pro více poboček nebo sdílení vzájemných zkušeností ke komunitní práci apod. Z dosavadní zkušenosti známe následující typy skupinové metodické podpory: •

Pracovní skupina v rámci MKP – Oddělení metodiky služeb MKP pořádá pravidelná setkání pracovníků knihovny k otázkám komunitní práce a vzájemnému sdílení zkušeností mezi pracovníky různých poboček. Občas jsou sezváni i externí odborníci a odbornice na téma integrace migrantů, aby předali svoje praktické zkušenosti, materiály či nabídky spolupráce a případně poskytli návody pro řešení konkrétních situací. Takové setkání se uskutečnilo v květnu 2021.

•

Fokusní skupiny pořádané Magistrátem hl. m. Prahy – Tyto jednorázové akce probíhají ve spolupráci s metodickým oddělením MKP a mají za cíl ve společné diskusi zjistit potřeby pracovníků MKP pro práci s cizinci (např. jaké materiály pro cizince vytvořit), získat reflexi k dřívějším aktivitám (např. prezentace výsledků dotazníkového šetření mezi knihovníky), společně vytvářet obsah materiálů o knihovně pro cizince (např. letáky pro rodiče dětí migrantů o výpůjčkách knih) a další. V r. 2021 proběhla jedna akce tohoto typu, další je v plánu na rok 2022, a to k prezentaci této metodiky a diskusi nad distribucí vzniklých letáků pro cizince. Školení – skupinová školení k tématům migrace a integrace mohou také představovat jistou formu metodické podpory, především pokud jsou šitá na míru knihovně či některé její pobočce a probírají se tam i praktické návody pro plánované integrační aktivity. Akce tohoto typu se uskutečnila v září 2020 ve spolupráci s organizací Sdružení pro integraci a migraci (viz anotace programu).

6.3 Individuální metodická podpora V tomto případě se jedná o metodické vedení k vytváření podmínek pro realizaci vlastních integračních aktivit v rámci jednotlivých poboček MKP či jejího ústředí.

Obsahem této podpory typicky bývá rozvoj otevřenosti a dostupnosti dané pobočky pro návštěvníky z řad cizinců, vytváření informačních stánků či panelů na pobočce pro tyto skupiny obyvatel města, přípravy konkrétní akce či plánování konkrétních aktivit se zapojením cizinců (např. komunitní nebo vzdělávací aktivity, aktivity se zaměřením na sociálně izolované skupiny migrantek a migrantů).

Poskytování individuální podpory se pak děje formou konzultací, tvorby informačních a metodických materiálů, školení apod., a to nejčastěji ze strany Magistrátu hl. m. Prahy, Integračního centra Praha či některé z neziskových organizací pracujících s migranty. Často zde dochází k zapojování interkulturních pracovníků, kteří mají vlastní zkušenosti s migrací a integrací.

V prostředí MKP bude individuální metodická podpora poskytována poprvé od roku 2022, a to Magistrátem hl. m. Prahy a externími mentory – odborníky na oblast integrace cizinců. V případě zájmu kontaktujte opět oddělení metodiky služeb MKP (paní Věra Chmelárová, vera.chmelarova@mlp.cz) nebo oddělení národnostních menšin a integrace cizinců na magistrátu.

7. Inspirativní příklady ze zahraničí

V této kapitole najdete několik odkazů na inspirativní příklady aktivit/služeb z oblasti integrace cizinců realizovaných zahraničními knihovnami/iniciativami: • • •

•

Německý knihovnický svaz vytvořil krátký animovaný film beze slov o první návštěvě v knihovně.

Městská knihovna v Calgary připravila informační video o knihovně s titulky v několika jazykových mutacích.

Městská knihovna Utrecht, Frankfurt nad Mohanem a další zahraniční knihovny podporují výuku místního jazyka nákupem materiálů pro samostudium jazyka (jazykové programy na PC v knihovně, knihy a CD pro výuku, slovníky, učebnice a další nástroje k procvičování jazyka a čtenářských dovedností) a zároveň v rámci knihovny vytvořily vhodné prostory pro samostudium.

Mnoho zahraničních knihoven pořádá exkurze do knihovny v jazycích migrantů (např. Městská knihovna Utrecht realizuje úvodní návštěvy knihovny pro všechny návštěvníky povinných naturalizačních kurzů pro cizince).

Madridské knihovny zavedly v rámci projektu Otevřená knihovna pracovní pozici tzv. interkulturních mediátorů z řad cizinců, kteří měli na starost komunikaci s jednotlivými komunitami cizinců v dané lokalitě, udržovali atraktivní cizojazyčný fond, komunikovali s cizojazyčnými uživateli knihovny či překládali a organizovali rozličné kulturní a vzdělávací aktivity.

•

Městská knihovna Odense realizovala projekt Čteme společně noviny zaměřený na ženy z etnických menšin se špatnou znalostí dánštiny. Na setkáních se společně četly noviny a diskutovalo se o zajímavých tématech z dánské společnosti.

Městská knihovna v Torontu či Městská knihovna v Queens poskytují informace cizincům v několika jazykových mutacích a na svém webu provozují speciální sekci pro cizince (New to Canada a For New Americans), v rámci které jsou představeny všechny služby a aktivity pro tuto cílovou skupinu (cizojazyčný fond, jazykové kurzy, semináře/workshopy pro cizince, multikulturní akce pro širokou veřejnost, individuální asistence nově příchozím cizincům při integraci aj.). Dalším příkladem dobré praxe zahraničních (ale i několika českých knihoven) je web Libraries for all, který vznikl v rámci projektu Knihovny pro všechny (projekt se uskutečnil již v roce 2008–2010, některé tipy a příklady jsou ale platné i dnes).

8. Rozcestník užitečných odkazů a zdrojů

K tématu cizinců v kontextu knihovny:

K tématu cizinců a jejich integraci obecně:

•

Manifest IFLA o multikulturní knihovně a další materiály IFLA k multikulturní tématice

•

Mainstreaming integrace cizinců na úrovni městských částí

•

Mezinárodní projekt Knihovny pro všechny (2008–2010) a v rámci něho vzniklé příručka, manuál a web Libraries for all s př. dobré praxe a dalšími užitečnými odkazy

•

Integrační portál hl. m. Prahy • seznam interkulturních pracovníků v Praze • seznam NNO zabývajících se integrací cizinců v Praze • seznam migrantských organizací v Praze • Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců

•

• • •

Brožura NKP o interkulturním knihovnictví

Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU (2006, online dostupná verze pouze v angličtině)

Tematické číslo časopisu Impulsy o interkulturním knihovnictví z dílny Mahenovy knihovny v Brně

Cizojazyčné materiály (letáky/plakáty) Národní knihovny ČR

•

• • • • • • •

•

Manuál lokální integrace – materiál s praktickými radami pro samosprávy a veřejné instituce (v něm pak především kapitola 6 – Komunikace s migranty)

Desatero pro komunikaci s cizinci od ICP

Série přednášek k interkulturním specifikům jednotlivých komunit cizinců od NPI Videa upozorňující na nešvary v komunikaci mezi Čechy a cizinci od CIC Video z Kanceláře veřejného ochránce práv vysvětlující základní pojmy související s migrací, navazuje na dokument Migrace v ČR: Fakta a čísla

www.cizinci.cz – národní webový portál MPSV o cizincích v ČR a jejich integraci Interaktivní mapa integračních center

www.migraceonline.cz – webový portál Multikulturního centra Praha, který se zaměřuje na vývoj postavení různých skupin cizinců v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy atlaspredsudku.cz – webový portál Integračního centra Praha poukazující na nejčastější předsudky kolující mezi Čechy a jejich konfrontace se skutečností

Autorský tým: Kateřina Kopečná, Eva Čech Valentová, Veronika Spiegelová

Odborný garant: Jan janoušek, specialista integrace cizinců odd. národnostních menšin a cizinců MHMP Grafická úprava: Eva Kotlandová 1. vydání Praha 2021