Půjdem tudy by Michal Kupilík

Cestovní průvodce místy, kde byly realizovány projekty v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny v rámci Operačního programu Životní prostředí

Milí cestovatelé, už podruhé jsme pro vás připravili průvodce po třinácti krajích Česka. Ve všech se z finančních prostředků EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pomohla vystavět či zachovat řada míst a přírodních vzácností, které můžete navštívit. Jednotlivé lokality řadíme podle krajů a podle abecedy. V každém kraji jsme našli tři středobody a kolem nich pátráme po všem, co by turistovi, pěšímu, cyklistovi a třeba i vodákovi nemělo uniknout. Zaměřujeme se na několik typů výletů: za zdravím, rodinný, za historií a za památkami UNESCO. Víte, že: • v Národním parku Šumava můžete přespat pod širákem i putovat po stezce zmizelých obcí? • u severomoravského Štramberku žil už člověk neandrtálský a jedí se tu uši? • v Česku je 25 chráněných krajinných oblastí o celkové rozloze 1 041 612 hektarů? • díky OPŽP 2007–2013 se v Česku realizovalo téměř 20 tisíc projektů za více než 135 mld. korun? Vstaňte ze svých gaučů, kuchyňských či kancelářských židlí a vykročte ven. Vždyť česká krajina je jako virtuální obrazovka nabízející ty nejúžasnější přírodopisné, historické i kulturní dokumenty.

Užijte si je!

31 14

33 TEPLICE

ČESKÁ LÍPA

LITOMĚŘICE

CHOMUTOV

MLADÁ BOLESLAV

MĚLNÍK

LOUNY

KARLOVY VARY

LIBEREC

ÚSTÍ NAD LABEM

MOST

7 9

DĚČÍN

KLADNO

JIČÍN

NYMBURK

SOKOLOV CHEB

RAKOVNÍK PLZEŇ-SEVER

PRAHA

KOLÍN

BEROUN

ROKYCANY

TACHOV PLZEŇ

KUTNÁ HORA

BENEŠOV

PŘÍBRAM

PLZEŇ-JIH

DOMAŽLICE

TÁBOR PÍSEK

KLATOVY

PELHŘIMOV

1 STRAKONICE

3 PRACHATICE

JINDŘICHŮV HRADEC

ČESKÉ BUDĚJOVICE

ČESKÝ KRUMLOV

Jihočeský kraj 1 – Soběslav 2 – Stráž nad Nežárkou 3 – Šumava

8 10 12

Jihomoravský kraj 4 – Bučovice 5 – Lednicko-valtický areál 6 – Znojmo

16 18 20

Liberecký kraj 13 – Doksy, Bezděz 14 – Kamenický Šenov 15 – Kryštofovo Údolí

40 42 44

Karlovarský kraj 7 – Andělská Hora 8 – Františkovy Lázně 9 – Skalky skřítků

24 26 28

Moravskoslezský kraj 16 – Hradec nad Moravicí a Vikštejn 17 – Nový a Starý Jičín 18 – Štramberk

48 50 52

Královéhradecký kraj 10 – Broumov 11 – Jičín 12 – Krkonoše

32 34 36

Olomoucký kraj 19 – Helfštýn 20 – Libavá 21 – Olomouc

56 58 60

12 10 TRUTNOV

NÁCHOD HRADEC KRÁLOVÉ

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

JESENÍK

PARDUBICE

ŠUMPERK

CHRUDIM

36 HAVLÍČKŮV BROD

SVITAVY

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

JIHLAVA

BLANSKO

PROSTĚJOV

ZNOJMO

FRÝDEK-MÍSTEK

VSETÍN ZLÍN

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

BRNO-VENKOV

OSTRAVA

KROMĚŘÍŽ

BRNO

17 18

OLOMOUC

34 TŘEBÍČ

BRUNTÁL

HODONÍN

BŘECLAV

Pardubický kraj 22 – Králíky 23 – Lichnice a Sečská přehrada 24 – Litomyšl

64 66 68

Ústecký kraj 31 – Česká Kamenice 32 – České středohoří 33 – Krupka

Plzeňský kraj 25 – Klenová a Švihov 26 – Konstantinovy Lázně a Krasíkov 27 – Zhůří u Rejštejna

72 74 76

Vysočina 34 – Třebíč 35 – Velké Meziříčí 36 – Zelená hora

96 98 100

Středočeský kraj 28 – Blaník 29 – Hrad Karlštejn 30 – Ladův kraj

80 82 84

Zlínský kraj 37 – Kroměříž 38 – Lešná u Valašského Meziříčí 39 – Radhošť a Pustevny

104 106 108

88 90 92

Jihočeský

TÁBOR PÍSEK

STRAKONICE

3 PRACHATICE

JINDŘICHŮV HRADEC

ČESKÉ BUDĚJOVICE

ČESKÝ KRUMLOV

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

1 569 649 477

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

226

1 209 633 038

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

432

2 083 233 186

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

370

2 062 345 589

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

425

1 634 340 112

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

141 638 960

42 284 785

1574 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 8 743 125 147 Kč

Jihočeský kraj 49°25‘99“ s. š. 14°71‘98“ v. d.

musobeslav.cz husitskemuzeum.cz setkanishudbou.cz

Soběslav

Husité i vznešená hudba

Schovaná mezi rybníky a poli na trase Tábor – České Budějovice leží už od 13. století Soběslav. Ve 14. století jí Rožmberkové udělili výsadu královských měst a pečovali o ni po tři století, než rod vymřel. Nechali postavit hrad s věží Hláskou, který se stal součástí městského opevnění se dvěma branami. Za nezdařený útok Oldřicha z Rožmberka na právě vzniklý Tábor se husité pomstili ničením rožmberských statků a Soběslav vypálili.

Hláska na náměstí je nejvyšší věží v Jihočeském kraji a stojí na místě původní věže zničené za husitských válek. Hodiny na každé straně věže byly poháněny strojem ze 17. století, dnes jej nahradil stroj nový. Z věže vidíte za hezkého počasí i Alpy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Mezi zastavení své prohlídky si můžete dát i čtveřici kostelů a dvě muzea, Smrčkův dům (národopisné muzeum) a Dům Petra Voka (muzeum přírody).

68 m

Již od roku 2009 tu probíhá festival Setkání s hudbou. Pořádají se tu hudební kurzy, koncerty, setkání a přednášky. Hudbu se hudebníci, žáci i učitelé snaží přenášet tak, aby byla srozumitelná. Vy se tak během festivalu procházíte městem a slyšíte na ulicích i z oken domů a kostelů takřka virtuózní hru houslí, klavíru, žesťů. Sadovnické úpravy zahrady místního gymnázia financoval OPŽP. Další turistické cíle: v létě místní koupaliště nebo 15 kilometrů vzdálená zřícenina hradu Choustník (pustý už čtyři století).

má zdejší kostelní věž

Jihočeský kraj 49°06‘89“ s. š. 14°90‘88“ v. d.

trebonsko.cz/ straz-nad-nezarkou zamekstraz.cz zivotopis.osobnosti.cz/ ema-destinnova.php

Stráž nad Nežárkou Zlatá a obdivovaná

Na půli cesty mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem vyrostl ve 13. století na březích řeky Nežárky hrad. Podhradí se postupně zaplnilo domky a středověký komplex určený ke strážení důležité obchodní cesty do Lince byl hotov. Panství vlastnil v 16. století Vilém z Rožmberka, jeho dědic Petr Vok Stráž prodal a ta se postupně dostala až do rukou Černínů z Chlumu.

Do zámku se na vrcholu své kariéry zamilovala operní pěvkyně Ema Destinnová a koupila jej spolu s mlýnem, lesy, rybníky, pivovarem a lihovarem. Na své idylické panství a do zámku s několika desítkami pokojů se vracela z náročných turné, pěstovala tu své oblíbené růže, žila zde postupně s několika muži. Ten poslední po její smrti v roce 1930 odvezl nábytek a obrazy a rozprodal je. Pak zámek koupil architekt Bedřich Sirotek pro svou dceru za 600 000 korun (rodinný domek tenkrát přišel na dvacetinu). V zámku byl po válce ústav sociální péče, dnes je v soukromých rukou a zrekonstruovaný ve vzácném

spojení hrad-zámek. Probíhají zde prohlídky pro veřejnost i koncerty. Najdete tu výstavu Jarmily Novotné, která byla žačkou a následovnicí Emy Destinnové. Městem se Stráž stala v 19. století, dnes tu žije necelá tisícovka obyvatel. Na náměstí se zastavte u původně gotického kostela sv. Petra a Pavla, v němž je uchovaný reliéf Madony s Ježíškem z doby kolem roku 1500. Kraj je rájem pro rybáře, kterým prý byla i Ema Destinnová. Zdejší rybník Budka byl revitalizován z prostředků OPŽP.

let vlastnila zámek Ema Destinnová

Jihočeský kraj 48°59‘43“ s. š. 13°39‘16“ v. d.

Šumava

horskakvilda.eu npsumava.cz kohoutikriz.org

Voda šumí po lučinách

Stamiliony let geologické historie jsou hlavním zdrojem pestrosti šumavské krajiny. Nalezneme zde přeměněné horniny a hlubinné vyvřeliny. Ty, které vzdorovaly zvětrávání a odnosu, vyčnívají dnes nad okolní povrch a vytvářejí nezaměnitelnou tvář Šumavy. Vylézt zde můžete na 27 hor vyšších než 1300 metrů.

Když se řekne Šumava, dodáme slatě, tedy rašeliniště, které v takovém rozsahu jinde v Česku nenajdeme. Jsou volně přístupné a návštěvník dojde blíže k jejich středu díky povalovým dřevěným cestám, často na kůlech, financovaným také z dotací OPŽP. Kromě příznačného tajemného rázu krajiny se sem chodí sledovat specifická flóra i fauna. Nejnavštěvovanější jsou slatě Tříjezerní, Chalupská a Jezerní. Přístupy k slatím bývají pohodlné, z parkovišť, v lepší orientaci pomáhají dřevěné informační tabule, vesměs nechybí zázemí či dětská hřiště. Po Šumavě se dá jezdit autem (omezeně), na kole a běžkách (ideálně a v NP Šumava výhradně po upravovaných a k tomu určených trasách). Jednorázové spaní pod

80 %

širákem je dovoleno. Nouzová nocoviště na území NP nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu především po červeně značené trase. Pravidla jsou jednoduchá: žádný oheň a udržet pořádek. O Šumavu se dělí Jihočeský a Plzeňský kraj, prochází jí i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Nejdelší česká řeka Vltava pramení pod Černou horou a její tok vyhledávají zejména vodáci. Jejich plavba po ní je regulována. Už do Plzeňského kraje patří dravá řeka Vydra, splavná jen výjimečně (při tání), posetá řadou „kamenných hrnců“. Šumavská místa proslavily třeba filmy Za trnkovým keřem, Na pytlácké stezce, Stůj, nebo se netrefím či seriál Policie Modrava.

rozlohy NP Šumava tvoří lesy

JihomoravskĂ˝

BLANSKO

4 BRNO

6 ZNOJMO

HODONÍN

BŘECLAV

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

220

10 132 498 473

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

223

913 716 140

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

772

2 981 978 822

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

517

3 718 921 046

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

686

2 265 063 460

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

123

449 575 742

75 512 081

2560 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 20 537 265 764 Kč

Jihomoravský kraj 49°8‘58“ s. š. 17°0‘6“ v. d.

bucovice.cz zamek-bucovice.cz czregion.cz/vicemilicke-rybniky

Bučovice Nefalšovaná forteza

Asi na půli cesty z Brna do Uherského Hradiště na vás čeká obec Bučovice a v jejím středu zámek. Bučovice zde, na obchodní cestě do Uher, stály již ve 12. století. Čtyřkřídlý zámek ze století 16. je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp.

Nechal jej postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, milovník světských radovánek a velký příznivec umění. I výzdobu zámku objednal u prvotřídních umělců. V 17. století na nádvoří zámku přibyla dodnes uchvacující manýristická kamenná kašna. Ukazuje Fauna s rounem, pod ním je řada chrličů.

a od roku 1720 sídlem centrální lichtenštejnské účtárny. Obklopuje jej komponovaná renesanční zahrada s řadou laviček a míst vybízejících k pózování pro romantické fotky.

Zámek je originální tím, že nejde o přestavbu staršího sídla, ale o realizaci projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“. Forteza svou schopnost bránit se prokázala v roce 1645, kdy úspěšně vzdorovala početnému švédskému oddílu. Pak zámek přestal sloužit bydlení, stal se administrativním centrem panství

Již v 16. století Bučovice obepínaly vinohrady a rybníky. Zastavte se u kaskády rybníků Vícemilických, ležících pár kilometrů směrem na východ. Vodní nádrže a biocentrum Vícemilice získaly dotace OPŽP.

2011

Kromě zámku stojí za prohlídku místní židovský hřbitov či římskokatolický farní kostel.

Dál na východ vás po 30 km čeká třeba zámek Buchlovice nebo hrad Buchlov.

v tomto roce byly otevřeny Vícemilické rybníky

Jihomoravský kraj 48°44‘21“ s. š. 16°45‘18“ v. d.

lva.cz lednicko-valticky-areal.cz zamek-lednice.cz

Lednicko-valtický areál Světová přírodní architektura

„Vítejte na lichtenštejnském panství,“ hlásají webové stránky uvádějící vás do zhmotněné pohádky jménem Lednicko-valtický areál. Stojí za návštěvu v jakoukoli roční dobu. Na jaře vás nadchnou gejzíry barev kvetoucích květin, keřů a stromů. V létě přivítáte plavby lodí na kanálech parku. Na podzim neodoláte nabídce vín, kterým se zde daří. Můžete tudy putovat pěšky či na kole.

Areál po staletí budovali Lichtenštejnové, starý a bohatý rakouský rod. Vytvořili tak jedno z nejrozsáhlejších člověkem vymodelovaných území v Evropě. Úchvatný soubor parků, zahrad, rybníků, vodních toků, soch, zámečků, chrámů, kaplí a kolonád byl v roce 1996 zapsán na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na regeneraci a obnovu vegetace v parku šly značné finanční prostředky z OPŽP. Páteř areálu tvoří spojení lednického a valtického zámku. Interiéry novogotického zámku Lednice nabízí řadu tematických okruhů. Sousedí s ním skleník a v něm subtropické a tropické rostliny převážně z Jižní Ameriky. O kousek dál je minaret, nepřehlédnutelná šedesátimetrová věž s citáty z koránu sloužící jako rozhledna.

283 km2

Navštěvovaný je Apollonův chrám s vyhlídkovou terasou. Nedaleko si Lichtenštejnové nechali postavit Janův hrad, který je zvenku „zříceninou“ a uvnitř loveckým zámečkem. Vše tu působí jako pohádkové kulisy. V Lednici a okolí se točily třeba filmy Šípková Růženka, Bathory či Osada havranů. Historie rovněž státního zámku Valtice sahá do středověku, koncem 16. století byl původní hrad rozšířen o palácovou stavbu. Během druhé světové války byly interiéry vyrabovány Rudou armádou. Po válce zde byl tábor nucených prací i sušárna chmele. Dnes tu sídlí mimo jiné valtické Vinné sklepy. Cyklotrasa Lednice–Valtice–Lednice měří necelých 40 km a má převýšení 100 m. Ale pozor, s kolem do zámeckého parku nemůžete.

má tento areál, který po staletí budovali Lichtenštejnové

Jihomoravský kraj 48°51‘27“ s. š. 16°2‘55“ v. d.

Znojmo

znojmo.net znojmuz.cz znojemsko.info

Kus Itálie a kousek do Vídně

Znojemsko se stává cílem stále většího počtu turistů, kteří jím alespoň projíždějí cestou do Vídně. Má víno, příjemné klima a okolní přírodu připomínající některé části Itálie. Patří mezi nejatraktivnější oblasti jižní Moravy.

Lidé sem jezdí za vínem. To se pro Znojmo stalo typičtější než dříve okurky nakládačky. Znojemská vinařská podoblast je ideální pro pěstování bílých, zejména aromatických vín. Jejich vyzrávání svědčí zdejší střídání vyšších denních a nízkých nočních teplot. Během roku se ve znojemském Louckém klášteře i v okolí města koná řada akcí pro milovníky vína. Jezdí se sem za přírodou. Na hranicích s Rakouskem podél meandrující řeky Dyje najdete nejmenší národní park ČR Podyjí. Významné finanční prostředky z OPŽP putovaly na rekultivaci jeho lesních cest. Za původní, lidskou činností jen minimálně narušený ráz vděčí i „železné oponě“ z dob socialismu, kdy byl do tohoto území, hraničícího s kapitalistickým Rakouskem, vstup zakázán. Jezdí se sem za (cyklo)turistikou. Znojemsko se pyšní hustou sítí značených pěších, cyklistických i koňských stezek.

48 m

Jezdí se sem za kulturou. Významný hrad na ostrohu nad řekou Dyjí založila již kolem roku 1100 moravská knížata z rodu Přemyslovců. Ústřední dominantou je bývalá hradní kaple – románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny. Dnes je Znojmo díky velkému množství historických objektů městskou památkovou rezervací. Můžete si jej prohlédnout třeba z radniční věže z 15. století, která svým provedením a unikátností patří mezi dominanty města, stejně jako nepřehlédnutelný železniční viadukt spojující Znojmo s příhraničním Šatovem. Významný je i třicetikilometrový podzemní labyrint chodeb. Z řady církevních staveb ve Znojmě nepřehlédnete třeba kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Michala. Spojují je úzké uličky, v nichž se schovávají penziony, vinárny a místa nepřející autům, ale vyhledávaná turisty.

mají pilíře slavného železničního mostu na jihu Znojma

KarlovarskĂ˝

7 9 KARLOVY VARY

8 SOKOLOV CHEB

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

899 131 867

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

216 374 991

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

140

660 768 363

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

441 947 298

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

21 661 344

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

173

625 859 213

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

40 179 851

486 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 2 905 922 927 Kč

Karlovarský kraj 50°12‘17“ s. š. 12°57‘45“ v. d.

andelskahora.cz cyklotoulky.cz prirodakarlovarska.cz

Andělská Hora Hrad, který nečekáte

Jeden z cílů na dosah ruky z metropole Karlovarského kraje je historické městečko Andělská Hora. Leží jihovýchodně od Karlových Varů na cestě do Prahy ve výšce 600 metrů nad mořem v severovýchodním cípu Slavkovského lesa.

Žilo se v něm už ve 14. století, pod stejnojmenným gotickým hradem (v latinských pramenech „Angelodomus“, německy Engelsburg). Místo bylo zvoleno velmi příhodně, na vrchol (717 m n. m.) vedla jediná přístupová cesta, kterou mohli obránci lehce kontrolovat. Za třicetileté války byl hrad dobyt Švédy, vyloupen a poničen. Při požáru městečka v roce 1718 prý vymrštěný hořící šindel zapálil střechu hradu, který zcela vyhořel a následně byl definitivně opuštěn. Od konce 18. století se jeho romantické zříceniny na mohutném ostrohu staly oblíbeným výletním místem karlovarských lázeňských hostů. Mezi ně patřil například Johann Wolfgang Goethe, který zdejší kraj miloval a na Andělské Hoře byl podle deníkových záznamů osmkrát. Stoupáte nahoru, tušíte před sebou nějakou vyhlídku a v cíli vás zarazí, do jak obrovského objektu jste zavítali. Tak na vás zapůsobí Andělský Hrad,

10 km

v jehož vnitřních prostorách najdete i malou vodní nádrž. Další možné cíle vašeho výletu do města: na náměstí pod hradem farní kostel sv. Michaela Archanděla, v 18. století barokně upraven; pod kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která dlouho chátrala v někdejší obci Svatobor (její zbytky jsou součástí vojenského výcvikového prostoru). Kousek od hlavní cesty navštivte trojboký barokní kostel Nejsvětější Trojice, který býval poutním místem. Do Andělské Hory zajíždí meziměstský autobus z karlovarského Dolního nádraží. Cyklistům doporučujeme silnici podél řeky Ohře, provoz aut je naštěstí docela mírný. Cyklostezka malebným Poohřím je dlouhá 110 km a je vhodnou spojnicí atraktivních míst Karlovarského kraje. Desítky milionů korun z OPŽP pomohly zajištění skalních masivů Karlovy Vary – Kyselka.

je mezi Karlovými Vary a Andělskou Horou

Karlovarský kraj 50°7‘14“ s. š. 12°21‘6“ v. d.

flinfo.cz jedemedolazni.cz frantiskovylazne.eu

Františkovy Lázně Malé a milé

Chcete do lázní a nemáte náladu na obrovské a načančané Karlovy Vary či „Mariánky“? Františkovy Lázně, propojené s historickým městem Cheb (tady najdete třeba hrad a Špalíček, skupinu renesančních úzkých a vysokých kupeckých domů) železnicí i rychlou silnicí, mohou být dobrou volbou.

„Františkovy“ se jmenují po rakouském císaři Františku I. Léčivé účinky zdejších pramenů byly známy od 15. století. Voda byla prodávána i po celém Německu, kde prý v roce 1700 prodej františkolázeňské vody převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Léčí se tu převážně gynekologická onemocnění, nemoci srdce a cév a neduhy pohybového aparátu. Pokud ničím z toho netrpíte, není na škodu si jen tak, v kterémkoli měsíci, přijet nabít baterky při celé řadě lázeňských aktivit. Procházkami v lázeňském parku, kde rostou vzrostlé listnáče, čerstvě vysázené stromky od rozličných dárců a na jaře bohatě kvetou rododendrony. Pohodové tempo a putování po zastaveních u pramenů vám budou zpříjemňovat upravená zelená zákoutí i na místech dřívější těžby rašeliny. Úprava zdejší zeleně je financována z peněz OPŽP. Atraktivní je i navazující lesopark

a příroda mimo město. Cestou na severovýchod dorazíte třeba k přírodní rezervaci SOOS. Odpočinete si na kolonádě mezi převážně žlutými a bílými stavbami v klasicistním a empírovém slohu se spoustou altánů a laviček. Jedinečný architektonický celek byl v roce 1992 vyhlášen městskou památkovou rezervací. Docela hezky do záplavy hotelových domů a kavárniček zapadá moderní budova Aquafora, celoročně otevřeného komplexu wellness a bazénů. Zdravé jsou výlety na kole, napojit se tady můžete na Krušnohorskou magistrálu a páteřní cyklostezku podél Ohře. Léčí se tu pochopitelně i pitnou kúrou, některé prameny jsou přístupné celoročně, jiné jen v sezóně. Přes noc jsou prameny na kolonádách uzavřené. Neplodnost se tu podle pověry léčí i saháním na příslušné partie ani ne metrové sochy malého Františka na kolonádě.

léčivých minerálních pramenů je ve Františkových Lázních

Karlovarský kraj 50°14‘34“ s. š. 13°0‘9“ v. d.

Skalky skřítků

Záhadné jeskyňky

botany.cz padlo.cz horydoly.cz

Dutiny ve skalách, do nichž se vejde malé dítě. Skalky skřítků, chráněný přírodní výtvor v Doupovských horách. Na spojnici Karlových Varů a Kyselky pod vrcholem kopce Schwedelberg a nad vesnicí Dubina je schovaná tato vzácná geologická lokalita. Objevte sami několik desítek válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů do 1,5 metru. Hluboké jsou několik metrů (což však raději neověřujte).

Před sto lety sem často jezdili výletníci z Kyselky. Po válce se lokalita ocitla na území vojenského újezdu Hradiště, a tak se na ni zapomnělo. Ke Skalkám skřítků lze dnes jít po červené turistické značce od Dubiny nebo Kyselky k myslivně a tam odbočit na žlutou. Je to celkem náročná dobrodružná trasa, tam a stejnou cestou zpět, s převýšením skoro 200 m. Na konci trasy jsou schody vytesané ve skále. Jeskyně jsou ve dvou patrech, narazíte na dětské obrázky skřítků, z mechu udělané postýlky a jednotlivé jmenovky (Kejchalova, Šmudlova, Prófova atp.) odkazují na své možné obyvatele. O původu nevšedních dutin existuje řada vědeckých hypotéz. Dnes se část geologů domnívá, že záhadné otvory vznikly zvětráním vyvrácených kmenů stromů ve vulkanických sedimentech. Jiní vznik přisuzují vodní erozi. Ale třeba mají pravdu legendy hovořící o skřítcích, kteří zde prý hlídali poklad. Jako poslední

240 km

spatřil zástupy skřítků na jejich cestě do Krušných hor převozník přes Ohři. Řeka Ohře je pro české vodáky druhou nejoblíbenější (po Vltavě), a to zejména proto, že v ní bývá dost vody po celý rok. Užívají si pouť rozeklanou krajinou s množstvím přírodních úkazů i historických pamětihodností podél řeky. Ohře pramení v Německu a udržuje si severovýchodní směr. U nás její tok přibrzdí několik přehrad – Skalka u Chebu, Kadaň a Nechranice s nejdelší sypanou hrází v Evropě. Na týdenní výlet na lodi po ní nasedněte na jejím horním toku za Chebem, po pár dnech tréninku přijdou ty správné peřeje. Jeden z nejvyhledávanějších úseků Ohře je z Karlových Varů do Kadaně, dál už to je „olej“. Povodí Ohře bylo nedávno revitalizováno, byly vybudovány dva rybí přechody a vznikla povodňová mapa – to vše za významné podpory OPŽP.

měří splavná část Ohře

Královéhradecký

12 10 11

TRUTNOV

JIČÍN

NÁCHOD HRADEC KRÁLOVÉ

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

105

2 575 262 204

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

137

393 691 315

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

378

1 397 016 588

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

243

921 477 643

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

42 811 247

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

163

700 044 734

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

196 928 190

1067 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 6 227 231 921 Kč

Královéhradecký kraj 50°35‘8“ s. š. 16°19‘54“ v. d.

klasterbroumov.cz broumov.net broumovsko.cz

Broumov

Monumentální, inspirativní, nedoceněný

V darovací listině, kterou Přemysl Otakar I. předal Broumov benediktinskému řádu, je území popsáno jako „krajina děsná v širé pustině“. Dnes bychom opáčili „krajina půvabná, kopci a lesy scelená“.

Původní broumovská tvrz byla vypálena odbojnými fojty a na jejím místě byl zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Během husitských válek se sem s několika řeholními bratry uchýlil tehdejší opat Mikuláš II. Strážili přitom i ohromný rukopis bible Codex gigas. Tento unikát tu zůstal jen dvě století, od roku 1648 je jako válečná kořist ve Švédsku. Kopii této slavné bible můžete spatřit v knihovně kláštera. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl v 17. století přestavěn v barokním slohu, přestavbu dokončili podle návrhů Dientzenhoferů. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství.

1213

Dnes národní kulturní památka Broumovský klášter pomalu ožívá. Těží z toho i město, turisté navštěvují místní náměstí i park kolem zámku, který se uvádí do původní okrasné a užitkové podoby. Na regeneraci zdejší veřejné zeleně přispěl OPŽP. V klášteře vznikají umělecké dílny, je zde možné i přespat. Během prohlídky interiérů kláštera nemiňte kostel, který schraňuje nebývalé množství relikvií a svou fascinující výzdobou se může srovnávat s kostely v Římě. Naleznete zde dokonce i jedinou oficiální kopii Turínského plátna na sever od Alp. Mezi cíle v okolí bychom doporučili Adršpach a jeho rozeklané skály (natáčel se tady Třetí princ, Peklo s princeznou, Letopisy Narnie), polské město Kłodzko s monumentální pevností či šestitisícový Hronov, který je v létě zasvěcen divadelnímu festivalu Jiráskův Hronov.

v tomto roce Přemysl Otakar I. daroval území Broumovska benediktinskému řádu

Královéhradecký kraj 50°26‘13“ s. š. 15°21‘5“ v. d.

Jičín

Valdštejnovy velkolepé plány

jicin.org pohadka.cz albrechtzvaldstejna.cz

Město Jičín najdete 85 km severovýchodně od Prahy v krásném prostředí Českého ráje. Kdysi patřil královně Jitce, byl „Jitčin“, odtud jeho název (nemá nic společného s Novým a Starým Jičínem, o nichž píšeme na jiném místě našeho bedekru). Je výchozí branou do Českého ráje a do Prachovských skal. V září se mění v „město pohádky“.

Autor pohádkových příběhů Václav Čtvrtek přijel ke svému jičínskému dědečkovi přečkat první světovou válku. Jeho charakterní loupežník Rumcajs přebýval v lese Řáholci a provokoval knížete a kněžnu z jičínského zámku. Řáholec ve skutečnosti neexistuje a tato ráčkující a v podání pohádkáře poněkud natvrdlá šlechta tu po sobě zanechala nedocenitelné hodnoty. Zejména Albrecht z Valdštejna. Původní sídlo vzniklo kolem roku 1300, chránily jej hradby se zesílenými baštami a příkop. Části opevnění jsou dodnes dochovány po celém obvodu historického středu města, které je městskou památkovou rezervací. Typické je pro něj náměstí ze všech stran lemované podloubími a historickými domy, dominuje mu oblíbené vyhlídkové místo Valdická brána. Navazující barokní zámek

5 km

je propojen krytým schodištěm s kostelem sv. Jakuba Většího. Zámek návštěvníkům přibližuje zasedání protinapoleonské aliance z roku 1813 a je v něm i Muzeum hry. Největší rozmach Jičín zažil za vlády Albrechta z Valdštejna, který z něj učinil centrum svého panství. Vyspravil vyhořelý zámek, město dal velkoryse přestavět, a dokonce zde razil vlastní mince. Pokud by ho jeho protivníci v roce 1634 zákeřně nezamordovali, dost možná by z Jičína stačil vytvořit velkoměsto v duchu italské renesance. Do krajinotvorby promítl razantní matematiku. Od zámku se vine dvoukilometrová čtyřřadá lipová alej ústící do parku Libosad, jehož křehká lodžie měla být obdobou saly terreny pražského Valdštejnského paláce. Obnovu Libosadu a obory financoval OPŽP.

má bezbariérový výlet po stopách Albrechta z Valdštejna

Královéhradecký kraj 50°42‘55“ s. š. 15°43‘28“ v. d.

krkonose.eu krnap.cz krkonosskeboudy.cz

Krkonoše

Tundra uprostřed Evropy

Čím se liší Krkonoše od ostatních českých, většinou pohraničních hor? Mají na svém území nejvyšší českou horu Sněžku a originální soustavu krkonošských bud, sahající až do 17. století. Sloužily pro odpočinek ve vyšších polohách, pro pastevce, horaly, zemědělce, později turisty. Byly a jsou vzdálené od civilizace, v zimě často odříznuté od světa (musí vás k nim dovézt sněžný skútr nebo rolba). Z některých jsou dnes penziony a ubytovny.

Soustavu krkonošských bud najdete na Krkonošské magistrále. Na mnoha z nich se specializují na nabídku typických místních jídel – kyselo, borůvkové knedlíky, pokrmy z hub. Z nejvýše položené a zřejmě nejstarší Luční boudy, vzniklé kolem roku 1623, se dostanete na polskou stranu Krkonoš a k prameni Labe. Také se z ní stoupá na Sněžku, což vám zabere asi hodinu. Krkonošský národní park je rovněž příjemcem dotací OPŽP. Na jeho území je řada pozoruhodných míst: Slunečná stráň se slatinnými a rašelinnými lukami, Lom Strážné, Herlíkovické štoly s netopýry, Labská soutěska, Anenské údolí s unikátními stanovišti pro rozmnožování obojživelníků a Sklenářovické údolí s komplexem horských luk a mokřadů. V zimě se do Krkonoš jezdí na běžky, počítají zde s rozsáhlou sítí půjčoven.

1603 m

Krkonošská magistrála s nádhernými panoramaty má 70 km. V létě se po několikakilometrových asfaltových cestách jezdí na kole. Ideální je po všemožných stezkách, často i náročným terénem, putovat pěšky. Chůzi vám zpestří tematické naučné stezky motivované Krakonošem či typickou místní přírodou. Jedete-li autem, pak byste se měli zastavit na řadě záchytných parkovišť. Navazují na ně lanovky, které vás mohou v letní sezóně vyvézt na nejbližší vrcholy. Od Harrachova na západě přes Herlíkovice, Rokytnici nad Jizerou, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou (odsud vede lanovka až na Sněžku) po Velkou Úpu na východě hor. Vlakem do Krkonoš? Zážitkem může být i cesta do konečných stanic na horských tratích v Harrachově, Rokytnici, Vrchlabí, Trutnově, Svobodě nad Úpou a Žacléři.

nad mořem je nově uváděná výška Sněžky

LibereckĂ˝

15 LIBEREC

ČESKÁ LÍPA

JABLONEC NAD NISOU

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

SEMILY

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

1 576 321 194

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

401 397 801

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

330

1 281 170 048

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

116

1 312 848 696

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

16 376 496

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

175

499 854 745

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

79 852 049

804 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 5 167 821 029 Kč

Liberecký kraj 50°33‘50“ s. š. 14°39‘20“ v. d.

Doksy, Bezděz

Krajem romantiků

doksy.com machuvkraj.cz hrad-bezdez.eu

„Rozmanitost byla hlavní vnadou krajiny této: milostná spanilost a vážná velebnost byly v ní spojeny jako v obličeji jarého jinocha, který teď zesmutněle hleděl v ni.“ Tak pravil jeden z největších romantiků – Karel Hynek Mácha. Máme ho spojeného s městečkem Doksy. Revitalizace jeho zeleně a parků byla zařazena mezi projekty podpořené z OPŽP.

Turisté z Doks často míří k Bezdězu a k blízkému Máchovu jezeru. Založil jej už Karel IV. coby „Velký rybník“ v roce 1367. Z nedalekého skalního útvaru zvaného Králův stolec na něj rád shlížel. Význam Doks zesílil ve druhé polovině 16. století, kdy se staly centrem panství s dvorem a zámkem. Původně jednopatrový renesanční zámek byl do dnešní podoby upraven před více než 100 lety. Stojí v anglickém parku vedle hospodářského dvora. Nejcennější je západní křídlo s renesančními štíty v obou průčelích. Za první republiky byly Doksy lázeňským letoviskem a místní turistický spolek prosadil spojení atraktivních lokalit se jménem Karla Hynka Máchy. Ten zde má i muzeum: v roubence se šindelovou střechou, nejstarší dochované budově. Rodiny rády zamíří do Muzea Čtyřlístku, po stopách lesních bytostí nebo na celou řadu dětských hřišť. Cyklisté si užívají jen mírně zvlněný

7 km

terén a hustou síť cyklotras. Oblastí prochází trasa z Kytlice na Prahu. Nezaměnitelní sourozenci Velký Bezděz a Malý Bezděz, to je dvojice hor jihovýchodně od Doks. Malý Bezděz je od roku 1949 díky svému bukovému porostu chráněný. Na Velkém Bezdězu se tyčí státní hrad Bezděz s charakteristickou kulovou věží. Pamatuje už osm století. Při obchodní cestě z Prahy do Žitavy vznikla osada nazývaná po jakémsi Bezdědovi. Český král Přemysl Otakar II. využil dominantního vrchu a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad s vynikající obrannou funkcí, a navíc i s vysokou uměleckou hodnotou. V husitských válkách se hrad stal nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Jeho nedobytnosti bylo důvěřováno natolik, že sem byly převezeny z Prahy zemské desky a značný církevní a světský majetek.

je dlouhá pěší cesta z Bezdězu do Doks

Liberecký kraj 50°46‘24“ s. š. 14°28‘21“ v. d.

kamenicky-senov.cz muzeumskla.cz panska-skala.ceskehory.cz

Kamenický Šenov Varhany nejen pro pyšnou princeznu

V severozápadním rohu Libereckého kraje zanechali filmaři kulisy obrovských kamenných varhan. Nebo to nás zastavila zlověstná stěna, za níž se ukrývá čaroděj? Vždyť to je Panská skála v Kamenickém Šenově! Fotogenické varhany známe z pohádek Pyšná princezna či Světlo lásky nebo z filmu Mladý muž a bílá velryba.

Kamenickým Šenovem prochází málo frekventovaná, doslova výletní cesta pohraničím spojující Děčín, Jablonné v Podještědí, Chrastavu a Liberec. Hned u cesty je přehledné parkoviště se zázemím, které je branou k nedalekým píšťalám. Panská skála je naším nejstarším chráněným geologickým útvarem (od roku 1933). Vznikla patrně před třiceti miliony lety, a to utuhnutím lávového proudu, který vyplnil prohlubeň v krajinném reliéfu. Čedičové sloupy pravidelného pěti- až šestibokého tvaru jsou kolmé k ploše chladnutí a za jejich dokonale pravidelné uspořádání vděčíme stabilním podmínkám, které dlouhodobý proces tuhnutí provázely. Odkryla je těžba čediče v 19. století. V areálu se můžete i s dětmi zabavit spoustu hodin lezením po docela bezpečných skalních stěnách a schováváním se za terénní nerovnosti. Začínají zde Lužické hory, zanášení původních dřevin do jejich lesů je financováno i z OPŽP.

Nově vzniklá cyklostezka Varhany spojuje Kamenický Šenov s Českou Lípou na jihu. Směrově i výškově kopíruje profil zrušené železniční tratě, takže žádné velké stoupání ani klesání nečekejte. Asfaltobetonový povrch přivítají nejen cyklisté, ale i inline bruslaři. Kamenický Šenov je jednou z mnoha místních obcí s tradicí sklářského průmyslu. Expozici skla tu objevíte v dnes památkově chráněném objektu, který byl ve své minulosti vždy spojen se sklem, v budově bývalé rafinerie Conrath & Liebsch proti sklářské škole. Zřizovatelem muzea je město. Sbírka dokumentuje řemeslo i sklářské umění minulosti a současnosti, od roku 1996 schraňuje unikátní soubor z prací účastníků Mezinárodních sympozií rytého skla.

12 m

měří nejvyšší „píšťaly“ varhan Panské skály

Liberecký kraj 50°46‘21“ s. š. 14°55‘55“ v. d.

krystofovoudoli.eu orloj-betlemy-chaloupka.cz krystofovo-udoli.ceskehory.cz

Kryštofovo Údolí Aspen pod Ještědem

Když chcete bydlet v horách, a přitom v údolí, je „Kryštofák“ prozíravá volba. Vcelku dobře přístupný, leží asi 15 km na západ od Liberce. Přidaná hodnota jsou žně během houbařské sezóny a pavučina cyklostezek kolem Ještědu, která se v zimě mění v příjemně náročné běžecké trasy. Obnova návštěvnické infrastruktury a revitalizace rašelinišť CHKO Jizerské hory je financována z OPŽP.

Turistické cesty vedou pořád nahoru nebo pořád dolů, podél citlivě zrekonstruovaných roubenek. Jako taková velká chalupa vypadá i místní kostelík. Je ze 17. století, uvnitř vyzdoben v lidovém stylu a zasvěcen svatému Kryštofovi. Zvonice stojí vedle kostela. Kouzlu tohoto místa propadlo mnoho lidí, kteří mají blízko ke kultuře. Pravidelně sem jezdí nebo se do „Kryštofáku“ rovnou nastěhovali. Pan Procházka nechal předělat část zdevastovaného rekreačního střediska Uranového průmyslu na unikátní galerii Cube&Cube. Martin Chaloupka stojí za většinou turisty vyhledávaných počinů v obci – orlojem, muzeem betlémů i čurajícím psem jako symbolem evropské vesnice.

198 m

Třetí orloj v ČR vznikl přestavbou staré trafostanice. Nese dvacet dva řezbovaných figur, z nichž řada má svého patrona mezi známými osobnostmi. Jejich autorem je liberecký výtvarník a řezbář Václav Plechatý. V Kryštofově Údolí najdete díky entuziasmu jedné obyvatelky zřízené Muzeum železnice a životního stylu. Dům zde má i český spisovatel Yann Réac. Fotogenický a na obrazech místní malířky Zdeny Šafka tolikrát zachycený viadukt přenáší vláčky s místními obyvateli i výletníky na trase Česká Lípa – Liberec. V tomto intelektuálně nabitém, a přitom horském prostředí si zkrátka můžete připadat světově. Pojďte i vy odhalit kouzlo českého Aspenu.

měří Novinský železniční viadukt

MoravskoslezskĂ˝

BRUNTÁL

16 17 18 NOVÝ JIČÍN

KARVINÁ OSTRAVA

FRÝDEK-MÍSTEK

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

129

4 262 387 746

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

295

7 785 625 930

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

683

3 872 043 085

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

317

1 103 200 368

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

141 332 480

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

322

802 441 141

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

162 035 466

1843 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 18 129 066 216 Kč

Moravskoslezský kraj 49°51‘56“ s. š. 17°52‘28“ v. d.

zamek-hradec.cz hrady.dejiny.cz/vikstejn hradecinfo.cz

49°48‘20“ s. š. 17°46‘24“ v. d.

Hradec nad Moravicí a Vikštejn Procházka divokou stranou

Tok řeky Moravice, pramenící pod Pradědem, zastaví pár nádrží. Obrovská Slezská Harta (točila se tady Johanka z Arku) a Kružberk (známe ze seriálu Velké sedlo). Malou přehradu najdete i v Podhradí severně od Vítkova. Tuto oblast, lemující železniční trať Suchdol – Vítkov – Budišov nad Budišovkou, zbožňují trempové a vyznavači divoké přírody.

Z Vítkova se pěšky či autem spusťte nejprve na sever dolů a pak vyšplhejte na protější svah. Tam narazíte na značenou cestu k volně přístupné zřícenině Vikštejnu. Hrad založil koncem 13. století Vítek z Kravař. Byl užíván až do konce 18. století, od té doby se mění ve zříceninu. Najdete tu části vysokých hradeb, tajemné sklepní místnosti, velké sklepy a opravenou vyhlídkovou věž. Údolí řeky Moravice je místy hodně strmé, jen malou část lemuje cyklostezka. Pěšky jej můžete zdolat zpívajíce si Lou Reedovu píseň Take a Walk on the Wild Side, kterou by klidně mohl složit o této krajině. Po necelých 20 kilometrech po proudu řeky objevíte na ostrohu monumentální, a přitom malebný zámek Hradec nad Moravicí, tyčící se nad pětitisícovou obcí téhož jména.

100 km

Někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. Začátkem 16. století patřil Hradec nad Moravicí králi Vladislavu Jagellonskému. Během třicetileté války zesílilo opevnění, které je dodnes patrné. Svou novogotickou podobu získal hrad v 19. století. V té době byl postaven i Červený zámek pro ochranu původního Bílého zámku a pro stáje, kovárny a vozovny. Vybudována byla i Bílá věž, zasazená na začátek anglického parku. Zámek spravuje NPÚ, který na revitalizaci parku získal také prostředky z OPŽP. Zámek byl veřejnosti zpřístupněn už ve 20. století za knížat Lichnovských. Hostil hudebníky i literáty, například Ludwiga van Beethovena, Nicolu Paganiniho či Ference Liszta.

měří řeka Moravice

Moravskoslezský kraj 49°35‘35“ s. š. 18°0‘34“ v. d.

icnj.cz novyjicin.cz hradstaryjicin.cz

49°34‘37“ s. š. 17°57‘36“ v. d.

Nový a Starý Jičín Syn a otec z Moravské brány

Moravská brána spojuje i odděluje Moravu a Slezsko, setkává se na ní úmoří baltské a středomořské. Procházela jí Jantarová stezka, vedou tudy důležité železniční tepny, protíná ji dálnice D1. Z čtyřproudé cesty na Frýdek-Místek vidíte vlevo Starý Jičín, vpravo pak Nový Jičín. Stojí za to jet tudy.

V roce 2001 byl Nový Jičín vyhlášen Historickým městem roku. Nikoliv náhodou, historické jádro města je městskou památkovou rezervací, pyšní se pravidelným čtvercovým náměstím s podloubím a historickým renesančním domem Stará pošta a Žerotínským zámkem, charakteristickým svými dvěma věžičkami. Město od svého založení na konci 13. století prodělalo řadu změn, doplatilo na zničující požáry. Do jeho dějin se výrazně zapsali Žerotínové, od roku 1500 noví majitelé města. V roce 1790 zde zemřel generál Laudon, na kterého vzpomíná místní expozice. Její interiér evokuje vojenské prostředí, zaujme v ní interaktivní dělo i Laudonova figurína. Nový Jičín bývá někdy přezdíván „Městem klobouků“, sídlí tu světoznámá továrna na klobouky. Nový Jičín má jméno spojené s divočinou, se starým slovanským slovem znamenajícím divočáky, husté

18.

a nepropustné hvozdy. Ne náhodou se jeden z kopců u města stále nazývá Svinec. Nový Jičín je dnes jako spolehlivý syn, který se stará o rozvoj města a o udržení zeleně, na niž (spolu s lesoparkem Skalky) město získalo dotaci z OPŽP. Osm set let starý hrad Starý Jičín zase jako moudrý táta sleduje vše ze Starojického kopce, vzdáleného asi 5 km od Nového Jičína. Dojdete k němu po pohodlné asfaltové silnici přístupné jen pro pěší a cyklisty. Hrad dříve sloužil především jako ochrana tzv. Jantarové stezky od Jadranu do Polska. Starojický farní kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí „patronovi státní hranice“. Z hradu se zachovaly části hradeb, hranolová věž se vstupní branou, zdivo renesančního paláce a dělové bašty. Je to tedy spíše zřícenina, ve které se pořád něco děje – koncerty, akce pro děti, ohňové show či noční prohlídky hradu.

poledník východní délky prochází Novým Jičínem

Moravskoslezský kraj 49°35‘30“ s. š. 18°7‘2“ v. d.

stramberk.cz stramberskatruba.cz mesto-stramberk.cz

Štramberk

Po uši v Moravském Betlému

Z nádraží ve Štramberku, který je kousek od Kopřivnice, musíte za vším pozoruhodným nahoru. Vaším prvním cílem je náměstí. Cestou vám budou na mnoha místech nabízet místní specialitu, sladké voňavé pečivo ve tvaru kornoutů či uší. Připomínají krvavou událost, kdy se ve 13. století hrnuli na Moravu Tataři. Rozložili se pod strmým vrchem Kotouč, kde se však ukrývali křesťané. V boji jim Tataři utínali uši a posílali je svému chánovi.

Z náměstí (nepřehlédnutelný kostel sv. Jana Nepomuckého z 18. století, vystavěný ve vlašském slohu) se vydejte ještě výš do kopce na hrad, tedy asi si budete myslet, že stoupáte k hradu. Z toho ale dodnes zůstalo jen opevnění, hradební zdi a gotická věž. Známe ji jako štramberskou Trúbu a tvoří dominantu města, které je jejím vlastníkem. Věž byla zastřešena a upravena na rozhlednu v roce 1903 díky tehdejšímu místnímu zakladateli Klubu českých turistů Adolfu Hrstkovi. Později přibyla pod hradem útulná chata. Z hradu dolů můžete projít úzkými uličkami, za nimiž se skrývají zbytky opevnění. Městská památková rezervace je urbanistickým souborem lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století a pro svou malebnost je přezdívána Moravský Betlém.

40 000

Asi v půli cesty mezi Trúbou a nádražím narazíte na Národní sad. Z něj se vyráží k příbytku pravěkých lidí, k jeskyni Šipka. V 19. století našel učitel Karel Jaroslav Maška u vchodu do jeskyně Šipka ohniště a část čelisti neandrtálského dítěte – tzv. Šipeckou čelist. Ta se během 2. světové války ztratila, ale doložila přítomnost neandrtálců v této oblasti. Kousek od jeskyně si vyšlápněte k výhledu na strmý vápencový kopec Kotouč. Dnes je jeskyně Šipka součástí Lašské naučné stezky, vedoucí několik kilometrů obcemi Štramberk a Kopřivnice, kam se jezdí například do hravého Technického muzea Tatry. Nedaleké město Kopřivnice získalo peníze z OPŽP na obnovu zeleně. Ve Štramberku se natáčely třeba filmy Stíny horkého léta, Přátelé Zeleného údolí, Metráček nebo pohádka Zlatník Ondra.

let stará byla „Šipecká čelist“, nalezená u Štramberka

Olomoucký

JESENÍK

ŠUMPERK

20 21 OLOMOUC

PROSTĚJOV

PŘEROV

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

164

5 777 619 298

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

141

429 896 224

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

485

2 013 566 617

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

383

1 871 775 650

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

66 018 916

340

674 166 923

190 886 730

1573 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 11 023 930 358 Kč

Olomoucký kraj 49°31‘1“ s. š. 17°37‘47“ v. d.

helfstyn.cz mr-zahori.cz cs.wikipedia.org/wiki/Helfštýn

Helfštýn Olymp kovářů

Otevírá Moravskou bránu, hlídá z východu Olomoucký kraj, dohlédnete z něj až do kraje Moravskoslezského i k vrcholkům Beskyd. Helfštýn je jedním z největších hradních komplexů v Evropě. Jeho délka je téměř 200 metrů, šířka asi 150 metrů. Má čtyři nádvoří, pět bran a spoustu a spoustu metrů vysokého vnitřního i vnějšího opevnění.

Jedete-li po dálnici z Olomouce na Ostravu, objeví se vám po pravé ruce. Jeho útroby jsou jedinečným místem pro dětskou schovávanou nebo pro odpočinkové zasněné bloudění do minulých staletí. Dobyl jej Jan Lucemburský, zabydleli se v něm husité, obléhali jej Švédové. Od 14. století jej vlastnili rytíři, knížata, čeští turisté, vojenské lesy a nyní přerovské muzeum.

předvádějí své umění kováři z různých koutů světa. Diváci jsou přitom doslova nalepeni na jejich výhně nebo fascinovaně hledí z výšky různých věží na zrod kovových artefaktů. Všude slyšíte cinkat kovadliny a nasáváte charakteristickou vůni uhlí. Výrobky kovářů jsou také součástí stálé expozice v suterénu hradního paláce. Najdete zde i historickou mincovnu a expozici archeologie.

Na hrad si vyšlápněte z obce Lipník nad Bečvou, kde je i zastávka vlaku. Zeleň v parcích této obce byla obnovena díky podpoře z OPŽP. Helfštýn je pro svou velikost, polohu i charakter přirozeným centrem regionu. Každoročně hostí řadu akcí, různé festivaly, nejznámější je asi Hefaiston poslední prázdninový víkend. V areálu Helfštýna při něm

Hrad navštíví každoročně asi 100 tisíc návštěvníků. Chcete-li tip na další výlet do okolí, pak vás zejména ve vedrech potěší Zbrašovské aragonitové jeskyně či výlet k Hranické propasti, která je minimálně stovky metrů hluboká. Nebo se vydejte proti proudu řeky Bečvy do pokojných lázní Teplice nad Bečvou.

1982

v tomto roce proběhlo 1. mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston

Olomoucký kraj 49°43‘16“ s. š. 17°31‘5“ v. d.

Libavá

libavsko.eu akcebilykamen.cz vojujezd-libava.cz

Znovu objevovaná a líbivá

Krajina kolem Libavé je hodně divoká, tajemná a specifická. Tento vojenský újezd byl po dlouhý čas návštěvníkům zapovězen. Desetiletí v něm mohli být jen vojáci. Obyvatelé obcí na severovýchod od Olomouce do ní museli jezdit obrovskou oklikou. Dnes se tato oblast pomalu probouzí a otevírá svou čistou krásu. Aspoň občas, třeba pro organizované akce turistů či cyklistů. Do stejně krásného okolí Libavé a vojenských lesů můžete kdykoli – na kolo, na houby, na výlety.

Vojenský újezd Libavá má 32 000 ha, pro výcvik se dnes využívá asi třetina území. O zřízení vojenského území na Libavé rozhodla Gottwaldova vláda v roce 1946. Do obcí po vystěhovaných Němcích se měli přestěhovat vojáci. Obce tak zmizely, areál zákonitě trpěl přítomností vojáků a jejich techniky, ale příroda mohla nerušeně vládnut po svém. Jednou ze zaniklých obcí je Stará Voda, německy Altwasser. Poválečný odsun jejích původních německých obyvatel a začlenění do vojenského prostoru Libavá ji vymazal z mapy. Zůstal jen její poutní kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího, zdevastovaný pobytem

1946

nejprve československých a potom i sovětských vojsk. Postupně bylo toto starodávné poutní místo obnovováno. V roce 1991 se zde konala první pouť, v roce 1995 zahájili skauti akci Obnova Staré Vody. Mnoho finančních prostředků na opravu kostela pochází z darů věřících z Německa. Vnitřek kostela je popsán nápisy vojínů sovětské armády a působí jako varovná připomínka doby okupace. Po pěti minutách cesty od kostela dojdeme k prameni léčivé vody. Obec Libavá leží jen 30 km na severovýchod od Olomouce. Sanaci vojenského újezdu Libavá pomáhají dotace OPŽP.

v tomto roce byl zřízen vojenský výcvikový tábor Město Libavá

Olomoucký kraj 49°35‘37“ s. š. 17°15‘2“ v. d.

tourism.olomouc.eu unesco-czech.cz/olomouc/ predstaveni svatykopecek.cz

Olomouc Moravská Praha

Protíná ji dálnice z Prahy na Ostravu, vede z ní rychlé spojení na Hradec Králové. Potkávají se v ní důležité vlakové tepny. Leží na rovině úrodné Hané, na severu od ní se zvedají kopečky Jeseníků. Má svou Univerzitu Palackého ze 16. století (po Praze druhá nejstarší v ČR), arcibiskupství, zoo schovanou v přírodě severně od města. Od roku 2000 je na seznamu UNESCO zapsán Sloup Nejsvětější Trojice. Na zdejší park univerzity, zeleň v okolí nemocnice a na ošetření dřevin v historických parcích byly poskytnuty dotace z OPŽP.

Prohlídka centra může začít na Dolním náměstí, kde se tyčí Mariánský sloup, známý také jako „morový“. Morové sloupy se v období baroka budovaly jako projev díků za přečkanou morovou epidemii. Hornímu náměstí vévodí monument mnohem velkolepější, Sloup Nejsvětější Trojice. Zdobí jej figurální motivy, nadchne vás výškou 35 m a mluví se o něm jako o „olomouckém baroku“. Jeho vysvěcení přihlížel i tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Kousek od sloupu je na zdi radnice orloj. Přestože vznikl v 15. století, byl postupně několikrát rekonstruován

a přemalován, takže dnes na sobě nese obrázek dělníka a chemika a připomíná poválečné budování socialismu. Do půlhodiny jste z centra na Svatém Kopečku, který stojí za návštěvu jak kvůli výhledu na Olomouc a na jih Hané, tak kvůli velkolepé poutní bazilice Panny Marie. Na prostorný, světlý a velkolepý svatostánek ze 17. století navazuje otevřený půlkruhový ambit s oválnou kaplí Jména Panny Marie. Dřevěná socha sv. Anny, matky Panny Marie, z poloviny 19. století upomíná na každoroční putování do Staré Vody u Města Libavá (také v našem bedekru), které bývalo zahajováno právě v této kapli.

největší česká památková rezervace (po Praze)

PardubickĂ˝

22 PARDUBICE

ÚSTÍ NAD ORLICÍ

24 CHRUDIM

SVITAVY

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

122

4 180 910 083

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

163

1 337 516 958

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

393

1 734 626 057

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

309

1 584 179 251

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

165 725 044

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

185

548 119 547

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

74 069 501

1226 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 9 625 146 441 Kč

Pardubický kraj 50°4‘30“ s. š. 16°46‘55“ v. d.

Králíky Pevnost a modlitby

kralickysneznik.net pamatnik.militaryclub.info hurka.boudamuseum.com

V nejsevernější části Pardubického kraje se pod mohutnými svahy Králického Sněžníku nečekaně snoubí duchovní a vojenská minulost naší země.

Po příjezdu do starobylého města Králíky se na křižovatce na Malém náměstí nejprve vydejte do prudkého kopce po cestě lemované stromořadím a zastaveními křížové cesty. Poslední dvě kapličky jsou již na vstupním schodišti do poutního místa. Stavba původního areálu byla dokončena roku 1700 a téhož roku byl do kostela přinesen milostný obraz Panny Marie. Stal se srdcem tohoto poutního místa a Lysá hora dostala nové jméno – Hora Matky Boží. Roku 1850 byl přistavěn Poutní dům, který dnes nabízí ubytování a restauraci. Nejtemnější období v historii kláštera připomíná expozice Památníku obětem internace Králíky. V padesátých letech minulého století sem byli v rámci tzv. státem řízené centralizace deportováni řeholníci ze všech řádů. Internačním klášterem v Králíkách prošlo celkem

1424 m

přes 500 osob. Klášter dnes opět spravuje řád redemptoristů. Mezi zdejší nejnavštěvovanější památky patří předválečné československé opevnění. Za zastavení stojí Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka. Její výstavba začala v roce 1936, tvrz přišla na téměř 25 milionů předválečných korun a spolykala desetitisíce kubíků betonu a stovky tun oceli. Nad pásy opevnění i klášterem se tyčí naše třetí nejvyšší pohoří Králický Sněžník. Na hoře, kde pramení řeka Morava, je hlavní evropské rozvodí. Dělí se zde také země na Moravu, Čechy a Polsko. Lesy ČR získaly pro Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník prostředky z OPŽP pro zlepšení ekologické stability.

měří vrchol Králického Sněžníku

Pardubický kraj 49°52‘49“ s. š. 15°35‘14“ v. d.

mestosec.cz pruvodce.com hrady.cz

49°50‘1“ s. š. 15°39‘13“ v. d.

Lichnice a Sečská přehrada Tři zříceniny a dvě koupání za jeden den 66

Jednodenní a pestrý je výlet mezi Lichnicí a přehradou Seč. Pěšky můžete vyrazit třeba po vlastivědné stezce Krajem Železných hor, část podél Zlatého potoka je i pro cyklisty. Geologicky významná oblast Železné hory získala dotaci z OPŽP.

Hrad Lichnice je zdálky viditelný ještě dnes, na cestě z Čáslavi na Seč jej spatříte po levé ruce. Majestátní sídlo vystavěl na holém skalnatém kopci, nazývaném z toho důvodu Světlík nebo Světlice, Smil z Lichtenburka (z němčiny licht = světlý, burg = hrad) už ve 13. století. Lichnice má půdorys trojúhelníku, více než stometrovou východní část opatřenou bránou s přístupovou cestou a ještě větší jihozápadní stranu s příkopem. Hrad často střídal majitele. Pobýval zde i Karel IV., který vydal nařízení, že hrad nesmí být zcizen ani zastaven a odloučen od korunního majetku, přesto se to nejednou porušilo. Za třicetileté války Lichnice přečkala útok Švédů. Po vestfálském míru roku 1648 vydal císař Ferdinand III. nařízení zbořit některé hrady, které by mohly být oporou nepřítele. Lichnice tak přišla o své opevnění. Za první republiky získal hrad Klub českých turistů. Pod Lichnicí jsou dvě rokle, na sever Lovětínská a na východ Pekelská,

30 m

vedoucí až k malému rybníku Peklo, do něhož se chodí místní otužilci koupat i v lednu. Větší a známější vodní plocha, od Lichnice asi deset kilometrů vzdálená jihovýchodním směrem, je Sečská údolní nádrž. Vznikla vybudováním přehradní obloukové hráze skoro před sto lety. Má hloubku až 30 m, je zdrojem pitné vody a slouží pro rekreační účely. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Železné hory. Na ostrozích nad vodní plochou Sečské přehrady se tyčí zříceniny dvou hradů. Vildštejn je skála a zřícenina nad řekou Chrudimkou, při stavbě přehrady byl skálou proražen tunel, jímž se nyní projíždí na hráz Sečské přehrady. Historie hradu sahá do 13. století, vcházelo se do něj po žebřících, které se v případě napadení snadno odstranily. Druhá je zřícenina Ohebu. Hrad vznikl ve 14. století a už v 15. století byl opuštěn, majitel dal přednost Lichnici.

má tunel na hráz Sečské přehrady

Pardubický kraj 49°52‘25“ s. š. 16°18‘40“ v. d.

Litomyšl Tisícileté město

zamek-litomysl.cz smetanovalitomysl.cz npu.cz

O jednom z nejstarších míst našeho bedekru Litomyšli se zmiňuje už Kosmova kronika česká, píše o roku 981. Po vyvraždění Slavníkovců zdejší hrad získali Přemyslovci. Na město bylo povýšeno ve 13. století, podlehlo husitskému řádění, pak následovala úprava hradu na zámek, nejprve renesanční (psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech vytvořili italští mistři) a posléze barokně upravený.

Dodnes je zámek pozoruhodnou ukázkou úpravy italského renesančního arkádového paláce pro podmínky zaalpských zemí. V 18. století zámek vyženil rod Waldstein-Wartenbergů, v 19. století panství koupili Thurn-Taxisové, kteří byli jeho posledními majiteli. Na sklonku 18. století zde bylo vybudováno zámecké divadlo. Až nedávno byla objevena sbírka historického skla, která byla uchována v polorozpadlých dřevěných bednách s nápisem JZD. Nově zrekonstruovaná kolekce je sestavena z více než 250 osvětlovacích lampiček. Od roku 1999 je státní zámek Litomyšl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Žije tím celé desetitisícové město. Zámek je lehce dostupný, velké

11.

bezplatné parkoviště se nachází pod ním, v parku je cesta poznávání místní historie pro děti. Finance z OPŽP zde umožnily regeneraci místní zeleně či obnovu Aleje filosofů. Z řady významných litomyšlských osobností jmenujme Magdalenu Dobromilu Rettigovou, uznávanou kuchařku a představitelku ženského emancipačního hnutí, a Bedřicha Smetanu, jenž se narodil na zámku v roce 1824 a na jehož počest se zde koná mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. Hlavní koncerty se konají zejména na akusticky dokonalém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, v zámecké jízdárně, v zahradním amfiteátru, v litomyšlských chrámech a na řadě dalších míst Pardubického kraje.

dítě (a první syn) v rodině sládka z Litomyšle byl Bedřich Smetana

Plzeňský

26 PLZEŇ-SEVER

TACHOV

PLZEŇ

PLZEŇ-JIH

DOMAŽLICE

25 KLATOVY

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

2 492 974 652

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

160

532 436 792

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

215

870 076 170

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

199

967 879 816

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

56 587 144

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

310

782 177 455

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

39 565 187

966 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 5 741 697 216 Kč

Plzeňský kraj 49°19‘56“ s. š. 13°13‘45“ v. d. 49°28‘44 „ s. š. 13°17‘11“ v. d.

Klenová a Švihov Krása kamene

gkk.cz castles.cz/hrad-klenova hradsvihov.cz

Původně královský hrad Klenová nedaleko od Klatov je zříceninou už od 19. století, kdy jej začali opravovat a přistavěli k němu novogotický zámek. Je z něj nádherný výhled na centrální Šumavu. Stavba není vedena jako hrad či zámek, ale jako Galerie Klatovy/Klenová. I proto bývá milovníky hradů a zámků neprávem opomíjena.

Přízemí zámku využívá expozice o dějinách hradu a zámku. Nádvoří a okolí hradu zdobí moderní umění. Do roku 1948 Klenovou vlastnila rodina malířky Vilmy Vrbové-Kotrbové, která sem až do konce svého života jezdila tvořit. Nejčastějším námětem jejích obrazů byly děti (ač je sama neměla). Iniciovala také sbírku dětské tvorby, kterou schraňuje místní bývalá sýpka, u níž je dnes parkoviště. Klenová nese svůj název podle javoru klenu, který dodnes zalesňuje návrší. Nejvýznamnějšího místního rodáka, renesančního humanistu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic připomíná místní restaurace. Záběry z Klenové najdete třeba ve filmu Copak je to za vojáka.

1973

Filmy Tři oříšky pro Popelku, Královský omyl či Šašek a královna zase spojuje 20 km vzdálený hrad Švihov. První písemná zmínka o vodní tvrzi Švihov je ze 14. století. Dobyli jej husité přesilou 8000 pěších a 1000 jízdních vojáků. V 15. století začal Půta Švihovský budovat z tvrze hrad. Ten je dnes spravován Národní památkovým ústavem, rekonstruován byl do podoby pozdně gotického šlechtického sídla. Tvoří jej dva obytné paláce, vysoká vstupní věž a hradní kaple. Hrad obepínají dva vodní příkopy, ty mohly být naplněny vodou z okolních rybníků, napájených kanály z řeky Úhlavy. Město Švihov získalo dotace z OPŽP na zkušební vrty.

v tomto roce se na Švihově natáčely Tři oříšky pro Popelku

Plzeňský kraj 49°52‘52“ s. š. 12°58‘41“ v. d. 49°52‘40“ s. š. 12°55‘51“ v. d.

konst-lazne.cz mavlast.cz castles.cz/hrad-krasikovsvamberk

Konstantinovy Lázně a hrad Krasíkov Krajina lesů, smraďocha a labutí ve znaku 74

Na půli cesty mezi Plzní a Mariánskými Lázněmi leží schované ani ne tisícové Konstantinovy Lázně. Jejich okolí je protkáno více než 450 kilometry značených cyklotras, pěších turistických tras, řadou naučných stezek, pár let funguje několikakilometrová inline dráha, která byla finančně podpořena z dotací OPŽP.

Zdejší pramen přírodní železnaté hydrogenuhličitanové kyselky, přezdívaný pro svůj odér „smraďoch“ byl znám už v 16. století. Vyvěrá z hloubky 40 m vydatností až 150 litrů za minutu. Má nejvyšší obsah oxidu uhličitého v celé České republice. V roce 1837 lázně koupil kníže Konstantin z Löwensteinu, po němž dostaly své jméno. Po napojení na železniční síť v roce 1901 se značně zvýšil zájem o lázně a odstartovala výstavba lázeňských domů a penzionů. Lázeňské městečko je ponořeno do poklidu a procházíte se v něm mezi mnoha cennými dřevinami. Okolní příroda je plná smíšených lesů, které

520 m

jsou bohaté na černou zvěř a jeleny původem z Japonska. Na sever kousek od lázní leží Bezdružice s velkolepým zámkem. Pár kilometrů na západ vás na ostrohu zaujme kostel. Když se k němu vydáte, odhalíte, že kolem něj stojí hrad Krasíkov neboli Švamberk. Byl založen ve 13. století, vlastnil jej významný rod Švamberků s labutí v erbu. Přečkal husitské tažení, pak odolal i Švédům, ale údajně lehl popelem při nepodařeném smažení koblih. Od 17. století je Krasíkov zříceninou, kterou se snaží dát dohromady spolek nadšenců. Natáčela se tady třeba pohádka S čerty nejsou žerty.

nad mořem leží Konstantinovy Lázně

Plzeňský kraj 49°4‘55“ s. š. 13°33‘41“ v. d.

zanikleobce.cz npsumava.cz archeologickyatlas.cz

Zhůří u Rejštejna

Zaniklé, ale nezapomenuté

Nedaleko Horské Kvildy po cestě do Rejštejna vás zastaví překrásný výhled pod vrcholem Huťské hory (1187 metrů n. m.). Cesta prochází rozsáhlou mýtinou s jedním z nejhezčích míst ke sledování západu slunce v šumavských horách.

Možná si všimnete pár zbytků zdí a nově obnovených křížů. Na začátku 18. století zde vznikla osada, jejíž obyvatelé pracovali v nedaleké sklárně Stará Huť. Byla nejprve samostatnou obcí, později osadou Kozích Hřbetů a Rejštejna. V roce 1860 zde bylo dvacet chalup, v roce 1900 tu žilo necelých 200 obyvatel. Na severní straně obce stála kaple sv. Václava. V nedaleké Zhůřské slati byla těžena rašelina. Jak se dozvídáme z tisku, v roce 1913 tady došlo k velkému požáru továrny na kartáčové výrobky. Oheň během chvilky zachvátil celý objekt a shořela podstatná část strojů a veškeré zásoby včetně materiálu na nové zboží. Příčinou požáru byla patrně nedbalost. Štěstím bylo, že vše bylo kryto pojistnou smlouvou, takže majitel dostal své peníze zpět.

1952

Téměř sto let tvrdé práce a života v těžkých přírodních podmínkách bylo násilně přerušeno po druhé světové válce odsunem původních obyvatel. Nejprve se režim snažil o znovuosídlení rumunskými a slovenskými přistěhovalci, ale v roce 1952 obsadila tento prostor armáda a ves byla zbořena. Kostel byl srovnán se zemí a v roce 1952 tady vznikla tajná vojenská základna, která sloužila jako pohotovostní pro vrtulníkovou letku. Vojáci vystavěli nová kasárna a nedaleko instalovali dva radary protivzdušné obrany. Po roce 1989 vojsko Zhůří opustilo. Některé vojenské objekty byly přestavěny k rekreaci a další budou upraveny pro potřeby NP Šumava a jeho návštěvníků z prostředků OPŽP. Podobně zmizelých obcí je hodně (o vsi Stará Voda u Olomouce také píšeme v našem bedekru.) a na Šumavě se po stopě zaniklých míst můžete vydat celou řadou značených tras.

v tomto roce bylo Zhůří zabráno vojskem, jeho chalupy byly zbourány

Středočeský

MLADÁ BOLESLAV MĚLNÍK KLADNO

RAKOVNÍK

NYMBURK

PRAHA

KOLÍN

BEROUN

28 PŘÍBRAM

KUTNÁ HORA

BENEŠOV

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

238

9 280 217 754

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

333

1 403 580 055

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

775

2 815 820 630

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

654

2 694 220 350

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

268 639 781

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

434

2 551 575 027

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

287 268 778

2554 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 19 301 322 375 Kč

Středočeský kraj 49°39‘30“ s. š. 14°53‘6“ v. d.

Blaník

Hora plná naděje

blanik.ochranaprirody.cz turistika.cz/mista/hora-blanik blanicti-rytiri.cz

„Hle, Blaník hora v hávu tmavého lesa, jenž splývá jí od temene po všech bocích,“ začíná Alois Jirásek jednu z nejslavnějších českých pověstí, jež inspirovala Divadlo Járy Cimrmana, nositele Cimrmanova odkazu.

Tuto nezaměnitelnou horu máte po své levé ruce, když míříte cestou od D1 dolů k Táboru. Zkuste aspoň jednou sjet z hlavní cesty, nechat auto v Louňovicích pod Blaníkem a vydat se na několikakilometrovou túru na vrchol Blaníku. Během cesty si můžete při různých zastaveních procvičit své znalosti přírodovědy a dějepisu, budete poznávat flóru a faunu a oživovat si roli, kterou hrál Blaník v době po národním obrození. Informační panely jsou doplněny speciálními hravými prezentacemi. Během významných dnů v roce vás cestou vzhůru možná předběhnou recesisté, kteří v čase sněhuprostých měsíců nahoru vynášejí lyže nebo na vrcholu sehrávají oživlé obrazy z dějin českého národa.

Nejmenší chráněná oblast v Česku Blaník má asi 40 km2. Funguje v něm Dům přírody Blaníku, dřevěná roubenka na úpatí vrcholu postavená díky finanční podpoře OPŽP. Úspěch má interaktivní model krajiny Blanické brázdy mezi Sázavou a Mladou Vožicí stejně jako hravé přiblížení, co se v hoře a s blanickými rytíři právě teď děje.

Z Blaníku byl vylomen v roce 1868 asi dvoutunový balvan, který se stal jedním ze základních kamenů Národního divadla.

„V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav, jeda na bílém koni, je povede na pomoc Čechům.“ A dokažte, že to tak nebude…

1848

Z rozhledny na jeho vrcholu (638 m n. m.) uvidíte Malý Blaník. Leží na jihozápad od svého slavnějšího bratra, na svém vrcholu má smutnou dvojici: zříceninu kdysi slavné kaple Máří Magdalény (její soška je před vandaly ukryta v nedalekém kostelíčku) a smrk, který je nazýván Farářem. Humorná charakteristika Malého Blaníku říká, že se v něm možná ukrývají koně a další potřeby Blanických rytířů.

v tomto roce se odehrává děj Cimrmanova Blaníku

Středočeský kraj 49°55‘59“ s. š. 14°11‘5“ v. d.

hradkarlstejn.cz pruvodkarlaiv.cz npu.cz/sights/hrad-karlstejn

Hrad Karlštejn

Jako když stoupáte do nebe

Dobývali jej třikrát. Poprvé neúspěšně husité. Švédové za třicetileté války vzali ztečí hrad kromě Velké věže s kaplí Svatého Kříže. Třetí „dobývání“ Karlštejna zažíváme nyní: kulturymilovnými turisty nejen ze všech zemí, kde kdysi vládl český král a římský císař Karel IV. Na schodiště ke kapli svaté Kateřiny vyryl svůj vzkaz i Jan Neruda.

Náš nejoblíbenější panovník založil Karlštejn v roce 1348 jako císařskou rezidenci, pevnost a schránku k uložení relikvií, korunovačních klenotů a státních dokumentů. V základním rozvrhu stavby se počítalo se stupňovitým uspořádáním budov od studniční věže až nahoru, ke kapli Svatého Kříže. Mělo symbolizovat pozemské putování ke vzdálenému vrcholu, k imaginárnímu světu nebeského Jeruzaléma, do ráje spravedlivých duší, kde s Kristem přebývali všichni svatí. „Tímto listem na věčné časy zapovídáme, aby žádný na věži zámku Karlštajna … s některou ženou, také ani s oddávanou a vlastní manželkou, spáti nebo ležeti směl...,“ dočteme se v zakládací listině kapituly z roku 1357. Na znamení úcty vstupoval Karel IV. do kaple bos a vydal nám známý

60 m

výměr, podle něhož ženy nesměly vstoupit do Velké věže a hlavně do kaple, která byla považována za něco nadpozemského. Jaroslav Vrchlický ve své Noci na Karlštejně rozšířil zákaz na celý hrad, ve zfilmované verzi se král se svou ženou poprvé setkává právě v kapli. Během obléhání husity nezničily hrad metané velké kamenné koule či sudy s hořící smůlou a fekáliemi, ale vojáci uvnitř, kteří ukradli z hradu, co se dalo. Za vlády Jagellonců byl hrad upraven po vzoru pozdní gotiky, koncem 16. století byl přestavěn renesančně. V 19. století zahájil celkovou rekonstrukci architekt Josef Mocker. Tehdy vládnoucí purismus odstranil renesanční prvky a dal Karlštejnu dnešní, romantickou podobu. Okolí Berouna je turisticky velmi atraktivní, Lesy ČR získaly dotaci z OPŽP na změnu druhové a prostorové skladby porostu.

má Velká věž s kaplí Svatého Kříže

Středočeský kraj 49°54‘35“ s. š. 14°44‘16“ v. d.

laduv-kraj.cz obec-hrusice.cz cs.wikipedia.org/ wiki/Josef_Lada

Ladův kraj Cestou nejslavnějšího českého kocoura

Do Ladova kraje, turistického regionu jihovýchodně od Prahy, který sahá až k Sázavě, dojedete z Prahy hravě po D1, vlakem i na kole. Josefa Ladu, autora známého kocoura Mikeše a dalších mluvících zvířat a zobrazení Haškova dobrého vojáka Švejka, inspirovali obyvatelé jeho rodných Hrusic. Dodnes tato vesnice čerpá ze značky „Lada a kocour Mikeš“. Přiživuje jejich památku a slávu celoročně různými akcemi – od pochodů přes poznávací stezky až ke stylovému posvícení.

Překvapit by vás neměly nápisy a obrázky v Ladově stylu ani ovce pasoucí se na stráních. V Ladově kraji, kterým prochází D1, se jezdí i do obce Ondřejov. Tady najdete už více než stoletou hvězdárnu specializující se na pozorování Slunce a dalších hvězd a kolem ní krásné arboretum. Kousek od něj je Klokočná, kde si díky kopcovitému terénu budete připadat jako na Šumavě. V Říčanech, které leží směrem ku Praze, zamiřte k rybníku Jureček či Marvánek. Na jeho odbahnění získalo město dotaci z OPŽP. Zámek Berchtold v Kunicích na jižní straně D1 přitahuje zejména rodiny s dětmi – na své obrovské zahradě má sportoviště a expozici miniatur hradů a zámků. Nedaleké Velké Popovice proslavil tamní půvabný pivovar, který založil průmyslník baron Ringhoffer. Naučná

1887

stezka Krajinou barona Ringhoffera má asi 20 km. Nadmořská výška a zvlněná krajina umožňují v zimě zdolávat kopečky na běžkách, na uměle zasněžovaném vrchu Šibeničák v nedalekých Mnichovicích se nejedno pražské dítko naučilo lyžovat. V cyklistické sezóně je oblíbená hlavně trasa podél Sázavy. Cyklisté málokdy minou kiosek „Baštírna“ pod zříceninou hradu Zlenice. Během prázdnin zříceninu renovují party nadšenců, díky nimž jsou Zlenice skoro tak přitažlivé, jako je známe z Ladova obrázku vodníka sedícího na vrbě u rybníku. Zdolat Sázavu a tím opustit Ladův kraj lze pod zříceninou Zlenic na přívozu. Do Prahy se pak dostanete třeba vlakem Posázavský pacifik, jenž je tolik oblíbeným generacemi trampů.

v tomto roce se v Hrusicích narodil Josef Lada

Ústecký

31 33 TEPLICE

DĚČÍN

ÚSTÍ NAD LABEM

32 LITOMĚŘICE

MOST CHOMUTOV

LOUNY

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

878 159 993

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

136

1 948 293 803

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

344

1 731 618 844

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

191

953 778 216

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

441 924 960

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

191

957 691 782

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

68 738 479

961 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 6 980 206 077 Kč

Ústecký kraj 50°47‘59“ s. š. 14°25‘0“ v. d.

ceska-kamenice.cz poutnimistock.cz npcs.cz

Česká Kamenice

Pojďte si odpočinout

Větší slávu zažila Česká Kamenice patrně v minulosti. Založena byla ve 14. století, přežila husity i hrůzy třicetileté války, v 19. století rozkvetla díky textilnímu průmyslu. Dnes do ní spíše než investor zamíří turista. Přijede si odpočinout do obce, která získala ocenění Historické město roku. Ne nadarmo, zejména díky svému nedotčenému historickému jádru.

Kousek od něj se vypíná kostel svatého Jakuba ze 14. století. Má goticko-renesanční ráz a zaujme mimo jiné kostelní věží z 16. století. Původně sloužila jako hláska, která byla součástí městského opevnění. Zde měl vlastní byt věžník (zvoník), který měl město včas varovat před požáry či blížícími se nepřáteli. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeny ostatky pánů z Vartenberka. Pokud jste turista v České Kamenici a nechce se vám až do okolních kopců Českého Švýcarska, můžete absolvovat turistickou „jednohubku“: výšlap na Jehlu. Je to dvouvrcholový čedičový kopec vypínající se asi 1 km severovýchodně nad Českou Kamenicí. Upravená stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím,

2005

které zde je již od 19. století. Cedule na vrcholu se zmiňuje o skalních skřítcích, kteří zde měli mít pivovárek. Z tohoto místa vidíte kromě České Kamenice i vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor. Na západní straně vystupuje České středohoří s Bukovou horou a České Švýcarsko s mohutným Růžovským vrchem. Za pěkného počasí je v dálce viditelný Děčínský Sněžník, Milešovka a stolové hory Saského Švýcarska v Německu. OPŽP významně podpořil obnovu turistické infrastruktury v NP České Švýcarsko. Z Německa do „Böhmisch Kamnitz“ jezdí potomci vysídlených Němců zejména na poutě do českokamenické kaple Narození Panny Marie.

v tomto roce získala Česká Kamenice titul Historické město roku

Ústecký kraj 50°31‘37“ s. š. 14°0‘18“ v. d.

ceskestredohori.info lovos.ceskehory.cz hrady-ceskeho-stredohori.cz

České středohoří

Zástup posvátných hor

Nezaměnitelné hory severu Čech kolem města Litoměřice, jejichž osou je řeka Labe. Chráněná krajinná oblast, vyhlášená v roce 1976 a rozkládající se na 1600 kilometrech čtverečních. To je České středohoří, které zdobí paleta hradů a zřícenin.

Magnetem výletníků je zřícenina gotického hradu Házmburk. Cesty na něj vedou ze tří stran – z Libochovic, ze Slatiny a z obce Klapý. Vrchol hradu leží ve výšce 418 m. Dolnímu hradu dominuje mohutná oválná Černá věž z tmavého čediče a Bílá věž s cimbuřím ze světlého pískovce. Je přístupná a z jejího vrcholu spatříte město Libochovice, dolní Polabí, Poohří v dáli s bájnou horou Říp a panorama Českého středohoří. Zříceninu Házmburku najdete třeba ve filmu Máj. Nejvyšší horu Českého středohoří a bývalou sopku Milešovku nepřehlédnete, převyšuje okolí o 400 m. Její příkré svahy mají až 30 stupňů. Můžete ji pokořit za každého počasí. Leží nalevo od spojnice Praha – Ústí nad Labem. Třeba z obce Milešov vás čeká asi čtyřkilometrový výšlap jižní stranou. A na vrcholu rozhledna a observatoř, která je zde už od roku 1905. Na Milešovku vystoupal

570 m

i K. H. Mácha, jen týden před svou smrtí. Podle vzpomínek J. V. Friče byli na Milešovce mladí básníci, mezi nimi Neruda, Heyduk, Sabina a další, aby oslavili vydání almanachu Máj. Jaroslav Vrchlický po návštěvě hory napsal báseň Na Milešovce. „V hor věnci leží český kraj, jak pozlacená stará báj – dech borů temný zazní časem, lesk rosy hraje trávy klasem.“ Pro výstup na další pozoruhodnou horu Lovoš nad Lovosicemi si vyčleňte minimálně půlden. Z terasy Lovoše se vám ukáže Labské údolí, hora Milešovka, Kletečná, hrádek Košťálov, hrad Házmburk, Říp i hrad Bezděz. Východy i západy slunce sledované z Lovoše patří mezi nejromantičtější. Na vrcholu oceníte kamennou chatu a bufet. Bohužel až sem doléhá hluk dálnice. Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří je financována z OPŽP.

měří hora Lovoš

Ústecký kraj 50°41‘10“ s. š. 13°51‘20“ v. d.

Krupka Kde se rodí cín

Krupka-mesto.cz tournavigator.cz/tk/cdk krupka.ceskehory.cz

Na jihovýchodním úpatí Krušných hor leží schované a skoro zapomenuté staré hornické město Krupka. Zrodilo se na přelomu 13. a 14. století, jeho původní obyvatelé Slované měli pro přídavná jména „velký“ či „silný“ slovo „krupý“, odtud název obce. Historie města je spojena s dobýváním cínu, který zde těžili první obyvatelé pravděpodobně již v době bronzové. Rozmach hornictví sem přivedl mnoho osadníků hlavně z německých zemí.

Historii těžby cínu se věnuje příhraniční hornická naučná stezka, která začíná před muzeem v Krupce a přes Cínovec vede až do Německa. Severně od města se zdvíhá do 800 m Komáří vížka, která je doslova protkána dnes již zasypanými důlními díly, což dokazují prolákliny způsobené propadem půdy. Na jejím vrcholu vás přivítá kaple svatého Wolfganga. Podle pověsti tu jako poustevník žil svatý Wolfgang, patron horníků, který se zasloužil o vznik pražského biskupství. Štola Starý Martin u silnice na Komáří vížku byla kdysi významným cínovým dolem. Otevírá část žíly Lukáš, která dříve patřila mezi nejdůležitější

966

v revíru. Procházka štolou je dlouhá asi 2 km. Během prohlídky se dozvíte něco o historických způsobech těžby, technické detaily o štole a zahlédnete i permoníky, kterým horníci nosili různé dárky, aby je ochránili před důlním neštěstím. V rámci projektu Hornická kulturní krajina Krušnohoří je štola nominována na seznam památek UNESCO. Krupka se pyšní také bazilikou Panny Marie Sedmibolestné, nejstarším hornickým kostelem svatého Prokopa nebo hradem, který byl ve 14. století vybudován jako pevnost na ochranu cínových dolů. Stavební úpravy svahu byly financovány z OPŽP.

v tomto roce se objevují první zmínky o těžbě cínu v oblasti

VysoÄ?ina

HAVLÍČKŮV BROD

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

PELHŘIMOV JIHLAVA

34 TŘEBÍČ

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

111

3 707 867 867

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

305

737 073 536

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

399

1 478 688 221

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

422

1 772 536 439

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

655

1 689 283 934

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

87 795 415

67 103 937

1924 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 9 540 349 349 Kč

Vysočina 49°12‘58“ s. š. 15°52‘27“ v. d.

Třebíč

Potkávání světů

unesco-czech.cz/ trebic/predstaveni trebic.cz

Pokud vás neodradí místy necitlivá moderní obytná zástavba a průmyslové budovy při vjezdu do města, odmění vás Třebíč svým historickým centrem, v němž impozantní katolický chrám sousedí s malebnými domečky židovské čtvrti. Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť byly v roce 2003 zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, přičemž po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly do tohoto seznamu samostatně vneseny.

Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě a zachovaná židovská čtvrť je unikátním svědectvím soužití Židů a křesťanů. Židovská čtvrť s uličkami vhodnými spíše pro pěší než pro vozidla čítá 120 obytných domů. Je zde i židovská radnice, škola, rabinát, nemocnice a chudobinec. Synagoga dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. Najděte si čas i na prohlídku židovského hřbitova, k němuž musíte vystoupat od řeky Jihlavy docela strmý kopec. Tři tisíce hrobů a náhrobních kamenů

120

(nejstarší je ze 17. století) se pomalu ztrácejí v zeleni a tato patina vykouzlí z tohoto hřbitova místo tichého respektu a rozjímání. Bazilika sv. Prokopa byla při svém vzniku ve 13. století zasvěcena Panně Marii. Poškodily ji husitské války i obléhání města vojsky uherského krále Matyáše Korvína v roce 1468. V 18. století byla zasvěcena svatému Prokopovi a barokně upravena. Třebíč získala dotace z OPŽP na revitalizaci školní zahrady či na revitalizaci místního rybníku.

objektů najdete v židovské čtvrti

Vysočina 49°21‘18“ s. š. 16°0‘45“ v. d.

Velké Meziříčí Příroda po ruce

mestovm.cz turistikavm.cz naucnestezky.mestovm.cz/ krajina-velkomeziricska

Z výšky město viděl každý, kdo aspoň jednou jel po dálnici D1 z Prahy do Brna. Na začátku poslední třetiny cesty vjíždíte na dva impozantní dálniční mosty (pro každý směr jeden), které se klenou nad Velkým Meziříčím u soutoku řek Oslavy a Balinky.

Historicky výhodnou, strategickou polohu město zúročilo v 19. století s rozmachem průmyslu. Dnes se do programu návštěvníků při prohlídce Velkého Meziříčí dostane zámek, který stojí na místě původně románského hradu, dnes jej vlastní Podstatští-Lichtenštejnové a město v něm má muzeum. Obepíná jej silná gotická zalamovaná hradební zeď a park s přírodně krajinářskou kompozicí. Současná tvář krajiny je výsledkem procesů trvajících miliony let. Přeměněné horniny (předprvohorní ruly a granulity), jež budují krajinu na sever od Velkého Meziříčí, jsou

144. km D1

nejstaršími na našem území. Před necelým tisíciletím došlo k rozsáhlému odlesňování a zornění na pole, což znamenalo zvýšenou erozi a ukládání povodňových hlín v nivách řek. To je typické zejména pro údolí řeky Balinky. Ve vznikající kulturní krajině člověk vystavěl sídla, cesty, upravil koryta toků. K její ochraně a k zachování tohoto krajinného rázu slouží i přírodní park Balinské údolí. Vede jím okruh 15km cyklostezky. Trasa s interaktivními prvky pro děti má 5 km, trasa Nesměřským údolím, přibližující život bezobratlých živočichů, měří jen 3 km. Implementace soustavy Natura v kraji Vysočina získala rovněž dotace OPŽP.

most překlenuje údolí Oslavy ve Velkém Meziříčí

Vysočina 49°34‘44“ s. š. 15°56‘27“ v. d.

zelena-hora.cz zdarns.cz itras.cz/zelena-hora/

Zelená hora Rozkvetlé baroko

100

Kdo nejede na jistotu, může kostel minout. Opouštíte Žďár nad Sázavou směrem na Pardubice a na kopci po pravé straně probleskuje mezi stromy kostelík barvy andělských křídel. Jakoby malý kousek pod nebem, které se odráží v jeho modré střeše. Dětem kostel připomíná raketu, která už už vystartuje z kruhu ambitů. Tyto zastřešené ambity v minulosti poskytovaly přístřeší poutníkům.

Dnes mezi tím vším nepřekvapí skupina japonských turistů či holandských studentů umění. Komunistický režim kostel nezbořil, „šlechetně“ jej v roce 1952 pouze vyvlastnil a nechal zarůst stromy, aby snad méně uvědomělí občané nepodlehli pokušení navštěvovat toto tradiční poutní místo. Do roku 1986 se na hřbitově mezi ambity a kostelem pohřbívalo, z původních tisíců hrobů dnes zbyly jen stovky v šesti vrstvách. Píše se začátek 18. století. V té době obdivuje Václav Vejmluva, opat kláštera ve Žďáru nad Sázavou, mučedníka ze 14. století Jana Nepomuckého. Ten se prý vzdělával právě ve žďárském klášteře. Nález Nepomuckého jazyka ve svatovítské hrobce v opatu Vejmluvovi rozžal aktivitu – což takhle připomenout mučedníkův čin něčím výjimečným? Povolal malíře a architekta Jana Blažeje Aichela s pseudonymem Santini, který

v Itálii nasál klasické i nové kompoziční postupy a na zelené louce na návrší nad Žďárem vybudoval poutní kostel. Alfou a omegou stavitelova úsilí byla pěticípá hvězda. Číslo pět vyjadřovalo počet hvězd, které se zjevily, když Jana Nepomuckého hodili do Vltavy. Pět písmen má i latinské TACUI – mlčel jsem. Uvnitř nenajdete tmavý kout, slunce prozařuje tváře andělů na oltáři a zahřívá modlící se v lavicích. Fascinující, když si uvědomíte, že Santini měl k dispozici jen křivítko a olůvko. Zatímco gotika, potlačující tělesnost, se kvůli řádění husitů v českých zemích neměla možnost plně rozvinout, baroko vykvetlo k dokonalosti právě na Zelené hoře, od roku 1994 zařazené na seznam památek UNESCO. Ve Žďáru nad Sázavou se z prostředků OPŽP financovala revitalizace alejí a řady rybníků.

magické číslo Zelené hory

101

Zlínský

38 37 VSETÍN KROMĚŘÍŽ

ZLÍN

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP

Počet podpořených projektů a výše dotace v dané ose v Kč

Prioritní osa 1

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

105

2 702 760 233

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

172

526 014 328

Prioritní osa 3

Udržitelné využívání zdrojů energie

557

1 818 366 430

Prioritní osa 4

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

399

1 709 227 118

Prioritní osa 5

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

26 635 790

Prioritní osa 6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

327

639 443 662

Prioritní osa 7

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

137 004 760

1646 SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ O CELKOVÉ VÝŠI PODPORY 7 559 452 321 Kč

Zlínský kraj 49°17‘54“ s. š. 17°23‘37“ v. d.

kromeriz.cz pruvodceceskem.cz/ unesco-kromeriz unesco-kromeriz.cz

Kroměříž

Antika i baroko v srdci Hané

104

V Kroměříži končí oblast, kde se ze švestek pálí slivovice, a začínají jižní kraje, v nichž se dělá víno. A taky se tu mísí krása souměrného anglického parku s pestrobarevnými jako dětská stavebnice poskládanými plochami Květné zahrady.

V roce 1998 byl na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO zapsán kroměřížský arcibiskupský zámek a komplex unikátních zahrad. Ty patří mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě. A arcibiskupské sklepy ukrývají (také třeba mešní) víno.

praktickou a přestavěli ji v duchu renesančních rovných a kolmých linií. Ty vystřídaly oblé a kulaté tvary barokní a v 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 64 ha. V Podzámecké zahradě budete procházet kolem tří rybníků, schovat se či zasnít a odpočívat můžete v řadě altánků.

Na místě dnešního zámku stálo v době Velkomoravské říše hradisko, pak byla Kroměříž důležitou osadou na křižovatce obchodních cest, v 17. století odolávala Švédům a v 19. století byl na zámek z Vídně přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie.

Dál od zámku je Květná zahrada s mimořádně hodnotnou historickou parkovou architekturou, s uměle navršenými jahodovými kopečky a stěnami tvořenými sestříhanými stromy a keři. Její sloupořadí na ochozu vás přenese do antiky, stejně jako galerie znázorňující postavy z antické mytologie. OPŽP v Kroměříži financuje založení lokálního biokoridoru a založení vybraných prvků zeleně.

Na zámek navazuje Podzámecká zahrada, jež byla dříve zdrojem zeleniny, pak ztratila onu funkci

1998

v tomto roce byly zahrady a zámek v Kroměříži zapsány na listinu UNESCO

105

Zlínský kraj 49°31‘8“ s. š. 17°55‘50“ v. d.

muzeumvalassko.cz/ objekty/zamek-lesna obec-lesna.cz info-vm.cz

Lešná u Valašského Meziříčí Tajemná zahrada

106

Obec Lešná leží kousek od znamenité cyklostezky podél řeky Bečvy. Na západ od Valašského Meziříčí, v němž se stéká Rožnovská a Vsetínská Bečva. Obě pramení na Vsetínských vrchách, ta rožnovská míří k soutoku u „Valmezu“ z východu, vsetínská přináší vodu z potoků stékajících z jižních svahů.

V Lešné si vzpomenete na Trnkovu animovanou pohádku o partě dětí, které zláká vstup do tajuplné zahrady plné netušeného. A pak asi narazíte na zámek. Kolem něj se na ploše 7 hektarů rozprostírá park anglického typu s bohatou sbírkou především cizokrajných stromů a keřů nejroztodivnějších tvarů. Vznikl v polovině 19. století, kdy nahradil okrasnou zahradu. Nejprve zde vysázeli dřeviny domácího původu (např. jasan, habr, lípa), pak cizokrajné listnáče a jehličnany. Koncem 19. století postavili vodovod a s ním kulatý bazén s vodotryskem před zahradním průčelím zámku. V meziválečném období vznikl vykácením vzrostlých dřevin průhled přes alej na oboru se zvěří.

2012

Na zámku pořádají řadu tematických prohlídek včetně nočních. Kromě klasické expozice (historické pokoje s původním mobiliářem) zaujmou prostory věnované environmentální výchově. Dozvíte se, jak se využívá dřevo při výrobě nábytku a intarzií. Názorně pochopíte život stromu, jak se narodí, jak roste a jak umírá – rozpadne se. Regenerace a obnova zámeckého parku jsou dotovány z OPŽP. Tipy na výlety kolem: Valašské Meziříčí a jeho Moravská gobelínová manufaktura či hvězdárna, hrad Starý Jičín (také v našem bedekru) či zoo Lešná u Zlína (jmenuje se stejně, ale od Lešné u Valašského Meziříčí ji dělí asi 50 km).

od tohoto roku je zde „keška“ s názvem Poslední šlechtic z Lešné

107

Zlínský kraj 49°29‘10“ s. š. 18°15‘51“ v. d.

pustevny.cz napustevny.cz radhost.ceskehory.cz

Radhošť a Pustevny

To by věrozvěstové koukal i

108

Na pověstmi opředenou horu Radhošť se můžete vydat z Rožnova (je známý především díky třem expozicím Valašského muzea v přírodě) i z Frenštátu, obě města ji mají v názvu. Finance z OPŽP putovaly třeba na obnovu rožnovské zeleně nebo na alej podél cesty vedoucí na Pustevny.

Na středisko Pustevny, ležící na hřebeni pod Radhoštěm, vás vyveze auto i autobusy, z frenštátské strany i lanovka, pak je zde vyasfaltovaná příjemná asi pětikilometrová cesta až na vrchol hory ke kapličce. Na deseti zastaveních se poučíte o historii a přírodě této turisticky atraktivní oblasti. Přibližně v její polovině se můžete vyfotit u sochy pohanského boha slunce a hojnosti (a kdoví čeho ještě) Radegasta. Zírá směrem k vrcholu, na nohou má valašské boty „krpce“, nechybí mu roh hojnosti a býčí hlava. Tak jej znáte i z piva stejného jména. Kolem vás bude spousta cyklistů a v létě i sběračů „hafer“, jak se zde říká borůvkám. Nádherné jsou i výhledy do údolí Valašska a na východě až na slovenskou Fatru. Větrnému vrcholu Radhoště vévodí dřevěná poutní kaple Cyrila

1129 m

a Metoděje s kopií obrazu Valašské madony. Před ní vás přivítá kříž se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří zde dle pověstí působili. Jeden z radhošťských balvanů se stal základním kamenem při stavbě pražského Národního divadla. Celá hora je protkána podzemními chodbami a jeskyněmi, nejznámější je Volařka, ležící na svahu hřebenu asi 200 m jižně od vrcholu. Cesta na Radhošť ze všech možných směrů bývá plná poutníků během oblíbené Cyrilometodějské poutě začátkem července. Celé léto hora láká k přespání pod širákem. V zimě se Pustevny a severní svahy masivu promění v solidní lyžařské středisko s několika vleky. Po radhošťské magistrále se tak můžete z Pusteven vydat na vrchol na běžkách.

měří hora Radhošť

109

grafický design: Michal Kupilík text: 5Guests s. r. o. foto: Jakub Tabery, Kateřina Fuchsová vydal: SFŽP ČR, Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4, srpen 2015 tisk: AKONTEXT, spol. s r. o. Zárybničná 2048/7, 141 00 Praha 4 Náklad: 15 000 ks, vydání první ISBN: 978-80-905458-0-9

Publikace vznikla a byla vytištěna za finanční podpory Fondu soudržnosti Evropské unie a Státního fondu životního prostředí ČR v rámci propagace Operačního programu Životní prostředí. Údaje o počtu projektů a výši čerpání jsou k 31. 3. 2015.