lavi a Hustopečí udělali i prohlídku vinného sklepa paní

Čeňkové, ovšem nic podstatného nenašli. Vyzpovídali lidi z okolí paní Čeňkové, ale v podstatě také nula od nuly pošla. Jo, z prohlídky místa činu si kolegové odnesli dálkový ovladač k televizoru a nechali jej podrobit daktyloskopickému zkoumání. Jak je uvedeno v odborném vyjádření znalce, byly vyvolány šmouhy a fragmenty daktyloskopických stop, které nejsou vhodné k dalšímu zkoumání.“

„A co pitva? Jaké byly její výsledky?“ zeptal se Motl.

„Jak se píše v pitevním protokolu, tak nejprve byla doporučena pitva zdravotní v Ústavu soudního lékařství v Brně. V průběhu provádění pitvy byl o nálezu vyrozuměn provedení soudní pitvy. Při té byla zjištěna různá zevní poranění situovaná na pravé polovině obličeje, trupu a končetin. Jednalo se o oděrky nebo podlitiny malého rozsahu, které samy o sobě nebyly příčinou smrti pitvané. Jednalo se o necharakteristická poranění, u kterých nebylo možno jednoznačně určit mechanismus vzniku.

Pouze to, že jsou výsledkem působení tupé síly menší intenzity v podobě úderů o vystupující hrany, případně také může jít o výsledek úderů o předměty s vystupujícími hranami. Nalezená prokrvácení měkkých pokrývek lebních v záhlaví a hlubších vrstev podkoží v oblasti přechodu krční a hrudní páteře odpovídá pak kontaktu těchto tělních krajin s tupým předmětem s hladkým povrchem a to, zejména s ohledem na rozsah poranění zad, nejspíše v podobě pádu. V dalším nálezu pak dominuje nález tekuté krve v cévách, tečkovité krevní výronky ve spojivkách a pod poplicnicí a další krevní výrony. Tyto změny se v uvedeném souhrnu vyskytují nejčastěji za situace, kdy dochází u poškozené osoby k dušení, nejčastěji k dušení mechanickému, a to formou uzavření dýchacích otvorů, případně formou znemožnění dýchacích pohybů. Případně také kombinací obou mechanismů. Pokud jde o chorobné změny, které byly při soudní pitvě zjištěny, jsou zcela úměrné věku a pitvanou nijak výrazněji nezatěžovaly. Stanovení přesné doby smrti nebylo v daném případě možné, protože znalci nebyli přítomni na místě nálezu zemřelé. Ovšem je možno konstatovat na základě obsahu žaludku, že Marta Čeňková nepochybně zemřela nedlouho po požití posledního většího jídla, obsahujícího rýži a zeleninu. Časový interval mezi požitím jídla a smrtí se mohl pohybovat řádově v rozsahu kolem dvou hodin. Jo, ještě je snad zajímavé, že chemickým rozborem krve bylo zjištěno, že tato obsahuje 0,80 g/kg alkoholu. Což je hladina v pásmu zcela lehké podnapilosti, která sama o sobě jednání osoby výrazněji ovlivnit nemusí. Jinak řečeno, jak se píše v pitevní zprávě, tato hladina alkoholu sice už může být u citlivějšího jedince spojená s pocitem dobré nálady, neměla by ovšem nijak ovlivňovat jeho pohybové schopnosti, schopnosti obrany a také schopnosti rozpoznávání nebo cíleného jednání. Závěr celého protokolu je ten, s ohledem na výsledek provedené soudní pitvy a dále s ohledem na obsah spisového materiálu, že v daném případě nelze zcela jednoznačně vyloučit, že

by se na