Berlin - An analysis of different cultural influences with an impact on urban changes by Monika Marková

BERLÍN I BERLIN Kreuzberg a Neukölln I Kreuzberg and Neukölln

Analýza rozdílných kulturních vlivů s dopadem na změny urbánního prostředí An analysis of different cultural influences with an impact on urban changes

BERLÍN I BERLIN Kreuzberg a Neukölln I Kreuzberg and Neukölln

Analýza rozdílných kulturních vlivů s dopadem na změny urbánního prostředí An analysis of different cultural influences with an impact on urban changes

OBSAH CONTENT ABSTRAKT

ÚVOD

ABSTRACT

INTRODUCTION

STRUČNÁ HISTORIE VÝVOJE MĚSTA

Slované v okolí dnešního Berlína r. 1150 The Slavs in Berlin area in 1150 Berlín r. 1250 Berlin in 1250 Rozdělení - Západní Berlín a Východní Berlín City parts - West Berlin and East Berlin

4 4 4 4 5 5

SHORT HISTORY OF CITY DEVELOPMENT

URBANISTICKÁ STRUKTURA MĚSTA

Kreuzberg a Neukölln Kreuzberg and Neukölln

URBANISTIC STRUCTURE OF THE CITY Typické ulice v Berlíně Typical streets in Berlin

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE Etnická struktura obyvatelstva Struktura obyvatel v okresech Friedrichshain - Kreuzberg a Neukölln Graf znázorňující poměr počtu obyvatel z různých kontinentů žijících v Berlíně [5] Grafy obyvatel okresů Friedrishain - Kreuzberg a Neukölln [5] The graphs of the inhabitants of Friedrichshain - Kreuzberg and Neukölln [5]

PRESENT DEMOGRAPHIC SITUATION Ethnic structure of the population Structure of the population in the Friedrichshain - Kreuzberg and Neukölln districts A graph showing the ratio of the population of different continents living in Berlin [5] Mapa obyvatel Berlína s migračním zázemím Map of the population of Berlin with migration background Grafy stáří obyvatel žijícich v Fridrichshain - Kreuzberg a Neukölln [5] Charts of the age of residents living in Friedrichshain - Kreuzberg and Neukölln [5]

8 8

9 10 10

11 11 11 11 12 12

13 13 13 13 14 14 15 15

KULTURNÍ VLIVY A JEJICH ZNAKY VE VYBRANÝCH ČTVRTÍCH

CULTURAL INFLUENCES AND THEIR CHARACTERS IN SELECTED

DISTRICTS OF CITY

MĚŘÍTKO MĚSTA

CITY MEASURE

KRIMINALITA V BERLÍNSKÝCH OKRESECH

CRIMINALITY IN BERLIN DISTRICTS Porovnání kriminality jednotlivých berlínských okresů Comparing the criminality in Berlin districts

24 24 24

PODÍL NÁJEMNÉHO NA PŘÍJMU OBYVATEL

THE SHARE OF THE RENT ON THE INCOME OF THE POPULATION

Porovnání ceny nájemného v jednotlivých okresech a jejich čtvrtích Compare prices of rents in individual districts and quarter of the city.

25 25

SITUACE ČTVRTÍ NEUKÖLLN A KREUZBERG: ROZHOVORY

THE SITUATION OF NEUKÖLLN AND KREUZBERG: INTERVIEWS

JAKUB VALENTA JAKUB VALENTA MARTIN SLOBODA MARTIN SLOBODA ROZHOVOR ANONYMIZOVÁN 1 INTERVIEW ANONYMIZED 1 ROZHOVOR ANONYMIZOVÁN 2 INTERVIEW ANONYMIZED 2 ROZHOVOR ANONYMIZOVÁN 3 INTERVIEW ANONYMIZED 3

28 29 30 31 32 32 33 33 34 35

FOTOGRAFIE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Neukölln a Kreuzberg

PHOTOS OF PUBLIC AREAS Neukölln a Kreuzberg

FOTOGRAFIE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Neukölln a Kreuzberg

PHOTOS OF PUBLIC AREAS Neukölln a Kreuzberg

FOTOGRAFIE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Kontrast s okolím - Mitte, Kurfürstendamm, Potsdamer Platz

PHOTOS OF PUBLIC AREAS The contrast with the surroundings - Mitte, Kurfürstendamm, Potsdamer Platz

POUŽITÉ ZDROJE

USED SOURCES

POZNÁMKY

NOTES

ABSTRAKT

ABSTRACT

Aktuální téma hodnotí změny veřejného městského pro-

The current topic of this paper evaluates the changes in

storu v závislosti na současné demografické přeměně Evro-

the public urban space, depending on the current demogra-

py. Soustředí se na život přistěhovaleckých komunit v berlín-

phic transformation of Europe. It focuses on the life of immi-

ských čtvrtích Neukölln a Kreuzberg a jejich vlivy na urbánní

grant communities living in the districts of Berlin ‒ Neukölln

prostředí. Poukazuje na problematiku nelidského měřítka ně-

and Kreuzberg ‒ and their impact on the urban environment.

kterých městských částí v kontrastu s drobným měřítkem vy-

It shows the issue of an inhumane scale in contrast to small

tipovaných míst. Poskytuje příklad pravděpodobného vývoje

scale sites. Furthermore, it provides an example of the likely

těchto lokalit, hodnotí jejich přínos a negativa. Zároveň při-

development of these districts, evaluating their benefits and

náší možnost využití zahraničních zkušeností pro novodobé

negative aspects. At the same time, it offers the opportunity

koncipování měst. [1]

to use foreign experiences for modern city planning. [1]

ÚVOD Evropská města dnes řeší problematiku současné přistěhovalecké vlny, která přináší spoustu problémů, otázek, ale i nové vize. Nutno říci , že z hlediska historického vývoje se nejedná o situaci ojedinělou, ale opakující se. Ve velkých evropských aglomeracích, jako je Berlín, Vídeň, Paříž apod., jsou patrné již etablované multikulturní oblasti, které vytváří specifickou tvář města a které mohou být použity jako příklad pro nové koncepce evropských měst. Tato práce přihlíží k otázkám současných demografických změn v Evropě. Nezabývá se jimi v detailním kontextu z pohledu změn dočasných, nastiňuje však pravděpodobný vývoj a vlivy trvalého charakteru. [1]

INTRODUCTION European cities today, solve the current immigration wave, which brings a lot of problems, questions, but also a new vision in these times. It has to be said that from a historical point of view this is not a unique but repetitive situation. In large European agglomerations such as Berlin, Vienna, Paris, etc., there are already established multicultural areas that create a specific face of the city and which can be used as an example for new concepts of European cities. This work takes into account the issues of current demographic changes in Europe. It does not deal with them in a detailed context from the point of view of temporary changes but outlines the likely development and effects of a permanent character. [1] 1

STRUČNÁ HISTORIE VÝVOJE MĚSTA Slované v okolí dnešního Berlína r. 1150 Po příchodu Západních Slovanů okolo r. 600 se berlínský prostor stal průchozí cestou zajišťující kontakt mezi západní Franckou říší a východními Slovany. [2] Byla tak vystavěna dnes nejstarší centra Berlína - Brandenburg, Spandau a Köpenick.

BARNIM

HAVELLAND

Spr

Spandau

Köpenick Have

ve l

TELTOW

Brandenburg

The Slavs in Berlin area in 1150

Dahme

After the arrival of the Western Slavs around 600, Berlin‘s area became a viable way of ensuring contact between the Western Franconian Empire and the Eastern Slavs. [2] It was built today with the oldest centers of Berlin - Brandenburg, Spandau and Köpenick.

ZAUCHE

Nuthe

FLÄMING

Berlín r. 1250 V polovině 12. st. byli Slované poraženi Germány. Touto událostí začala doba germánského osídlení, která trvá až dodnes. [2] Oblast prožila velkolepý rozvoj, byla kultivována. Díky využití výhodné pozice se zde dařilo zemědělství a vznikla postupně další dneš již městské centra. Berlín a Cölln, významná obchodní centra, získala díky strategicky výhodné pozici nad ostatními převahu.

Bernau

Honöw Spandau

Cölln l ve

Berlin in 1250

Rüdersdorf Köpenick

Potsdam ree

Nuth

In the middle of the 12th century, the Slavs were defeated by the Germans. This was the beginning of the Germanic settlement, which still lasted until today. [2] The area had a spectacular evolution, was cultivated. An advantageous position has helped in agriculture and gradually emerged from other urban centers today. Berlin and Cölln, a major shopping center, has gained a strategic advantage over other predominance.

Berlin

Mittenwalde

Počátky Berlína se datují již okolo roku 600, kdy na území přišel národ Slovanů. [1] Území sloužilo jako průchozí cesta mezi západní Franckou říší a východními Slovany. Avšak

Východní Berlín East Berlin

v polovině 12. stol., porážkou Slovanů Germány, začíná etapa germánského osídlení. V okolí byly později založeny vesnice, Západní Berlín West Berlin

které byly od konce 13. stol. do pol. 15. stol. skupovány městy. V 19. stol. nastal průmyslový boom a s tím spojený i další růst města. Průmyslové areály se přesouvaly z blízkosti hlavního centra a tím dostala předměstí šanci k rozvoji. Z hlediska propojení městských center byla koncem 19. stol uvedena do provozu okružní dráha, poté i městská dráha a tramvajová doprava.

Rozdělení - Západní Berlín a Východní Berlín City parts - West Berlin and East Berlin Po rozdělení města „Berlínskou zdí“ zažívá město největší

Okolo roku 1920 dochází k výrazné expanzi města a 1. října

stavební boom v jeho východní části. Jsou stavěna kritizo-

1920 vzniká aglomerace Velký Berlín, s 3,8 miliony obyvatel,

vaná sídliště a tím pádem rostou nová centra v nově vzni-

slučující okolní části Berlína. Jedná se již o dnešní půdorys-

kajících čtvrtích. Západní část řeší problém s nedostatkem

nou podobu berlínské oblasti.

pracovních sil a využívá pracovníků hlavně z Turecka, bývalé

V období 2. sv. války probíhá přestavba města dle Alberta Speera. Nebyla nikdy dokončena a vybudované stavby byly z velké části zničeny nálety na konci války.

Jugoslávie, Itálie, Řecka a Španělska. V roce 1968 žilo v SRN 1,9 milionu přistěhovalců. [3] Urbanizace ve 20. stol. nabrala vysoké rychlosti. Původní

Válka měla pro Berlín neblahý dopad. Na konci 2. sv. války

zemědělské oblasti byly využity, jak pro oblasti bydlení, tak

byly kompletně zničeny jeho centrální části a s nimi i rostlá

průmysl. I přesto si město dokázalo zachovat tvář „zeleného

kompozice městské struktury. Bylo potřeba dostavby města

města“ s rozsáhlými parky.

a obnovy dopravní infrastruktury. Dalším problematickým činem bylo dělení Berlína na čtyři zóny, které byly okupovány Sovětským svazem (na výcho-

Roku 1989 Berlínská zeď padla. Nastává tak otázka, co s územím v místě dělící zdi, které protíná celé město. Řeší se možnosti spojení obou částí. Obnovuje se dopravní spojení.

dě); Francií, Velkou Británií a Spojenými státy americkými (na

V tento okamžik můžeme konstatovat, že vývoj umístění

západě). 12. května 1949 došlo ke vzniku Spolkové republiky

samotných center byl stabilizován. Dochází k rozvoji již stá-

Německa (SRN) a Německé demokratické republiky (NDR)

vajících center, ale i nadále působí Berlín jako stále rozesta-

a tedy i Západního Berlína a Východního Berlína.

věné město.

SHORT HISTORY OF CITY DEVELOPMENT The beginnings of Berlin were already around 600 when

necessary.

the Slavs came to the territory. [1] The territory served as

Another problematic act was dividing Berlin into four

a transit route between the Western Franconian Empire and

zones that were occupied by the Soviet Union (in the east);

the Eastern Slavs. However, in the middle of the 12th century,

France, Great Britain and the United States of America (to

the defeat of the Slavs Germans, the stage of the Germanic

the west). The Federal Republic of Germany (FRG) and the

settlement began. In the vicinity there were founded villages

German Democratic Republic (GDR) and therefore West Ber-

later, which were from the end of the 13th century to mid-

lin and East Berlin were formed on May 12, 1949.

15th century, cities bought them.

After splitting of the city by ‚Berlin Wall‘, the city has the

There has been an industrial boom and the further

biggest building boom in its eastern part. Critical housing

growth of the city in the 19th century. The industrial sites

estates are being built, and new centers are growing in new

moved from the vicinity of the main center, giving the sub-

neighbourhoods. The western part solves the problem of la-

urbs a chance to evolute. From the point of view of the inter-

bour shortages and uses workers mainly from Turkey, former

connection of the city centres, at the end of the 19th century,

Yugoslavia, Italy, Greece and Spain. In 1968, 1.9 million immi-

the Ring Road, followed by the City Rail and Tramway, was put

grants lived in Germany. [3]

into operation.

Urbanisation in the 20th Century has taken high speeds.

Around 1920, the city grew significantly, and on October

The original agricultural areas were used for both housing

1, 1920, the large Berlin agglomeration, with 3.8 million inhab-

and industry. Nevertheless the city managed to preserve the

itants, merging around Berlin. It is already today the ground

face of a ‚green city‘ with large parks.

plan of the Berlin area. It is already today the ground plan of the Berlin area. The reconstruction of the city takes place according to Albert Speer in the Second World War. It was never completed, and the constructed buildings were largely destroyed by raids at the end of the war. The war had a harmful impact on Berlin. At the end of the Second World War, its central parts were destroyed, as well as the growing composition of the city‘s structure. Completing the recovery of the city and transport infrastructure was 4

The Berlin Wall fell down in 1989. So the question arises as to what to do with the area of a behind the wall that intersects the whole city. The possibilities of connecting both parts are solved. Reconstruction the transport connection. At this point, we can conclude that the development of the location of the centres themselves have been stabilized. Already existing centres are developing, but Berlin continues to operate as an increasingly under construction city.

URBANISTICKÁ STRUKTURA MĚSTA Aglomerace Berlín je monocentrickou sídelní sousta-

no i tím, že velká část Berlína je dělena dle funkcí. Část s funk-

vou s dominujícím postavením sídelního útvaru Berlín – Mi-

cí bydlení je opravdu vymezena pro bydlení a další činnost

tte, jehož zázemí je tvořeno aglomerovanými obcemi, jež

zde nemá velkou šanci růst. Tato situace je rozdílná ve velice

jsou s jádrem vzájemně provázány. Má 12 správních obvo-

oblíbených čtvrtích Kreuzberg, Neukölln a Wedding.

dů - Mitte (Tiergarten, Wedding), Friedrichshain-Kreuzberg,

Zakomponování prostoru bývalé Berlínské zdi do měst-

Pankow (Prenzlauer Berg, Weißensee), Charlottenburg,

ské struktury je další výzvou. Ještě v dnešní době můžeme

Neukölln,

Lich-

teoreticky i hmatatelně poznat, kde byly hranice Východního

tenberg (Hohenschönhausen) a Reinickendorf [6], které

a Západního Berlína. Bohužel toto není vepsáno pouze do pů-

administrativně fungují jako samostatné okresy pod vede-

dorysné podoby města, ale i do smýšlení jeho obyvatel, kteří

ním okresních úřadů a okresních shromáždění. Dopravně

se ve většině ještě dnes dělí na „východní a západní“.

Treptow-Köpenick,

Marzahn-Hellersdorf,

jsou spojeny dálničním obchvatem; soustavou vzájemně propojených komunikací, linkami veřejné městské dopravy S-Bahn (nadzemní městská dráha napojena i na regionální dopravní síť), U-Bahn (podzemní městská dráha), tramvají a autobusů. Z hlediska urbanistické kompozice městských center mají Berlínská centra rozdílnou podobu, než jsme zvyklí z typicky rostlých historických měst, kde jejich jádra a velké části města nebyly válkou zničeny. Ve východní části Berlína je stále znatelný východoněmecký vliv, který do urbanistické struktury a vzhledu vepsal nezaměnitelné rysy. Nemůžeme mluvit však pouze o stylu, v nimž je velká část města postavena, ale jakým způsobem je celkově urbanisticky komponován a jaký je jeho společenský význam. V Berlíně například chybí typické městské centrum - centrum společenského života, kde člověk rád tráví čas. Tento aspekt je vpisován i do podružných berlínských center. I když jsou kolikrát znázorněna na mapě, v reálném prostředí jsou těžko dohledatelná. Je to způsobe-

Čtvrtě Kreuzberg a Neukölln tvoří v podstatě jed-

nu souvislou oblast, navzájem se prolínají. To samé pozorujeme i při studiu nejfrekvetnovanějších míst. V podstatě je možné lokalitami projít z bodu A do bodu Z bez nutnosti jít nudnou ulicí bez dějů v okolí. Neustále je zde možné něco pozorovat, což činí místo atraktivní.

Často se zde pořádají trhy, ať už potravinářské,

textilní či bazarové, jsou zde kavárny, hospůdky, restaurace, obchody s luxusním zbožím, ale i běžné řetězce drogerií a levných textílií. Z výčtu vzdělávací institucí můžeme podotknout, že je zde řada knihoven, divadel, kulturních center, škol aj. 5

12 05

11 02

04 06

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12

07 08

Mitte Friedrichshain - Kreuzberg Pankow Charlottenburg - Wilmersdorf Spandau Steglitz - Zehlendorf Tempelhof - Schöneberg Neukölln Treptow - Köpenick Marzahn - Hellersdorf Lichtenberg Reinickendorf

SCHLESISCHES TOR

KOTTBUSSER TOR GÖRLITZER PARK MAYBACHUFER

KREUZBERG

HERMANNPLATZ

Kreuzberg a Neukölln

Nejfrekventovanější místa ve čtvrtích Kreuzberg a Neukölln.

HERMANNSTR.

KARL-MARX-STR.

Kreuzberg and Neukölln

The most frequented areas in the Kreuzberg and Neukölln districts. NEUKÖLLN 6

URBANISTIC STRUCTURE OF THE CITY The agglomeration of the city of Berlin is a monocen-

From the point of view of the urban composition of the

tric settlement system with a domicile of Berlin - Mitte, the

city centers, the Berlin centers have a different form than

base of which is made up of agglomerated villages that are

from the typically growing historical towns where their city

interconnected with the city center. It has 12 administrative

centers and large parts of the city were not destroyed by

districts - Mitte (Tiergarten, Wedding), Friedrichshain-Kreuz-

war. In the eastern part of Berlin, an East German influence

berg, Pankow (Prenzlauer Berg, Weißensee), Charlottenburg,

is still noticeable, which has featured in the urban struc-

Neukölln, Treptow-Köpenick, Marzahn-Hellersdorf, Lichten-

ture and appearance. We can not only talk about the style

berg (Hohenschönhausen) and Reinickendorf [6], which

in which a large part of the city is built but how it is generally

administratively operate as separate districts under the

urbanistically composed and what its social significance is.

authority of district offices and district assemblies. A mo-

For example, there is not a typical city center in Berlin - the

torway bypass connects the transport; a system of inter-

center of social life, where one likes to spend time. This as-

connected communications, S-Bahn public transport links

pect is also seen in the smaller Berlin centers although they

(aboveground city rail link to the regional transport network),

are shown on the map several times, they are hard to find

U-Bahn (underground city rail), trams and buses.

in a real environment. This is also due to the fact that much

Kreuzberg and Neukölln are essentially one conti-

guous area, mutually intermingling. The same thing we observe when studying the most frequented areas. In essence, it is possible to locate the sites from point A to point Z without having to go down a boring street without events in the neighbourhood. It is always possible to observe something, which makes the area attractive. O f t e n there are markets, whether food, textile or bazaar, there are cafes, pubs, restaurants, luxury goods stores, but also regular chains of drugstores and cheap textiles. From the enumeration of the educational institutions, we can point out that there are many libraries, theatres, cultural institu-

of Berlin is divided into areas. Part of the function of living is really limited to housing and other activity here does not have a big chance to grow. This situation is different in the very popular neighbourhoods of Kreuzberg, Neukölln and Wedding. Embedding area of the former Berlin Wall into the urban structure is another challenge. Even nowadays we can theoretically know where were the boundaries of East and West Berlin. Unfortunately, this is not only inscribed in the ground plan of the city, but also in the minds of its inhabitants, who in most of them today are divided into „Eastern and Western“.

tions, schools and so on. 7

KREUZBERG - SKALITZER STR.

NEUKÖLLN - HERMANNSTR.

LEIPZIGER STR. (POTSDAMER PLATZ)

MITTE - ALEXANDER STR.

MITTE - UNTER DEN LINDEN

LICHTENBERG

Typické ulice v Berlíně Typical streets in Berlin 8

POTSDAMER STR. (POTSDAMER PLATZ)

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE Německo 3000648 Evropa EU 272043 Evropa mimo EU 191357 Afrika 30950 Amerika 41797 Asie 147546 Austrálie 4943 Jiné 22646

Etnická struktura obyvatelstva Etnická struktura obyvatelstva je více než rozmanitá. V Berlíně žije přes 180 etnických skupin v podílu 19,2% k celkovému počtu 3 711 930 obyvatel. Z Evropy pochází 463 tis. přistěhovalců, kdy nejpočetnější etnické skupiny se hlásí k národnosti turecké (98 tis. obyvatel), polské (57 tis. obyvatel), italské a bulharské (29 tis. obyvatel), ruské (24 tis. obyvatel) a rumunské (21 tis. obyvatel). [5] Další početnou skupinou jsou obyvatelé z Asie se 148 tis. přistěhovalců, z toho 70 tis. pochází z Blízkého východu,

Graf znázorňující poměr počtu obyvatel z různých kontinentů žijících v Berlíně [5]

40 tis. z jižní a jihovýchodní Asie a 37 tis. z východní a cen-

Demografické změny jsou procesy, jež ovlivňují nejen

Struktura obyvatel v okresech Friedrichshain - Kreuzberg a Neukölln

ekonomické, geografické, sociální a demografické struktury,

trální Asie. [5]

ale i změny v urbánním prostředí. Jsou určitým komponen-

Jedny z nejvíce přistěhovalci obývaných okresů jsou

tem urbanizačních procesů a zvyšování územní koncentrace

Friedrichshain - Kreuzberg ( s 24,9% přistěhovalců) a Ne-

obyvatelstva. [4]

ukölln (s 26,1% přistěhovalců). Nejpočetnějšími skupinami

Obyvatelstvo samo osobě nelze považovat za statický element, což je odrazem i města samotného - Berlín je město

ovlivňujícími dění a život v lokalitách jsou obyvatelé hlásící se k národnostem států EU a Islámských států [a]. [5]

dynamické. V jeho struktuře můžeme rozlišit přirozený, soci-

álně-ekonomický či mechanický pohyb (mobilitu) obyvatel-

stva. [4] Berlín a celé Německo však v současnosti řeší hlavně otázku mezikontinentálního pohybu obyvatelstva – migračního nárůstu obyvatel ze Sýrie i ze států Blízkého východu a Afriky. Plánem Německa je pokusit se integrovat tyto obyvatele a tím eliminovat již zmiňovaný pokles počtu obyvatel. [1] 9

NEUKÖLLN

FRIEDRICHSHAIN-KREUZBERG

Němci/ Germans 209525 Přistěhovalci/ Immigrants 74449

Němci/ Germans 246942 Přistěhovalci/ Immigrants 82445

FRIEDRICHSHAIN-KREUZBERG

EU býv. Jugoslávie/ former Yugoslavia

29333

NEUKÖLLN

3522

EU 30274 býv. Jugoslávie/ former Yugoslavia 8655 býv. Sovětská unie/ former Soviet Union 2336 Islámské státy [a]/ Islamic states [a] 34347 Vietnam 383 USA 1674 Jiné/ Others 3

býv. Sovětská unie/ former Soviet Union 3475 Islámské státy [a]/ Islamic states [a]

24120

Vietnam

1720

USA

3253

Jiné/ Others

Grafy obyvatel okresů Friedrishain - Kreuzberg a Neukölln [5]

Graf znázorňující poměr obyvatel německé národnosti a přistěhovalců a graf nejpočetnějších etnických skupin obyvatel

The graphs of the inhabitants of Friedrichshain - Kreuzberg and Neukölln [5]

A graph illustrating the ratio of the population of the German nationality to the immigrants and the chart of the most numerous ethnic groups of the population 10

PRESENT DEMOGRAPHIC SITUATION Germany 3000648 Europe EU 272043 Europe outside the EU 191357 Africa 30950 America 41797 Asia 147546 Australia 4943 Others 22646

decline in the context of natural development. [1]

Ethnic structure of the population

The ethnic structure of the population is more than

diverse. Over 180 ethnic groups live in 19.2% of the total population of 3 711 930 in Berlin. Europe comes from 463,000 immigrants, where the most numerous ethnic groups claim Turkish nationality (98 thousand inhabitants), Polish (57 thousand inhabitants), Italian and Bulgarian (29 thousand inhabitants), Russian (24 thousand inhabitants) and

A graph showing the ratio of the population of different continents living in Berlin [5]

Romanian (21 thousand inhabitants ). [5]

Another large group is the population of Asia with

148,000 immigrants, of which 70,000 come from the Middle East, 40,000 from South and South-East Asia, and 37,000

Demographic changes are processes that affect

from East and Central Asia. [5]

not only economic, geographical, social and demographic structures, but also changes in the urban environment. They are a component of urbanisation processes and increasing the territorial concentration of the population. [4] The population itself cannot be considered a static element, which reflects the city itself - Berlin is a city dynamic. In its structure, we can distinguish the natural, socio-economic or

Structure of the population in the Friedrichshain Kreuzberg and Neukölln districts

One of the most inhabited districts is Friedrichshain

- Kreuzberg (with 24.9% of immigrants) and Neukölln (with 26.1% of immigrants). The most numerous groups influencing events and living in localities are residents reporting to the nationalities of the EU and Islamic countries [a]. [5]

mechanical movement (mobility and transportation) of the population. [4]

However, Berlin and the whole of Germany are cur-

rently addressing the issue of intercontinental population movement - the migration of people from Syria and the Middle East and Africa. Germany plans to integrate these people and attempt to eliminate the already mentioned population 11

Turecko/ Turkey Polsko/ Poland Rusko/ Russia Srbsko/ Serbia Itálie/ Italy Libanon/ Lebanon Vietnam Francie/ France

Mapa obyvatel Berlína s migračním zázemím

Znázorňuje rozmístění jednotlivých etnických skupin, jejich procentuální zastoupení a zároveň poukazuje na neustálou viditelnost již neexistující Berlínské zdi.

Map of the population of Berlin with migration background

It depicts the distribution of individual ethnic groups, their percentage representation, and at the same time points to the continuous visibility of the no longer existing Berlin Wall.

Source: https://interaktiv.morgenpost.de/migranten-in-berlin/#11/52.4980/13.3882

5% 3% 1.4% 0.8% 0.8% 0.7% 0.6% 0.6%

FRIDRICHSHAIN-KREUZBERG Němci/ Germans

< 6 6-15 15-25 25-35 35-45 45-65 65+

16214 17591 18334 44758 39970 49772 22886

FRIDRICHSHAIN-KREUZBERG Přistěhovalci/ Immigrants

< 6 6-15 15-25 25-35 35-45 45-65 65+

NEUKÖLLN Němci/ Germans

2942 3780 8537 23036 17552 19427 7171

17325 21136 24270 40670 30805 62041 50695

NEUKÖLLN Přistěhovalci/ Immigrants

< 6 6-15 15-25 25-35 35-45 45-65 65+

2058 2071 8155 25392 13209 15027 5537

Grafy stáří obyvatel žijícich v Fridrichshain - Kreuzberg a Neukölln [5] Grafy znázorňují stáří obyvatel německé národnosti a přistěhovalců

Charts of the age of residents living in Friedrichshain - Kreuzberg and Neukölln [5] The charts illustrate the age of German citizens and immigrants.

KULTURNÍ VLIVY A JEJICH ZNAKY VE VYBRANÝCH ČTVRTÍCH Jak vypovídá demografická analýza, nejpočetnějšími

Na volné scéně zde působí mnoho mezinárodních uměl-

etnickými skupinami ve Friedrishain - Kreuzberg a Neukölln

ců, kteří jsou dalším důležitým kulturním vlivem. Jedná se

jsou skupiny z EU a Islámských států. Lokality jsou však

převážně o výtvarné, hudební a divadelní umělce. Ti vytváří

multikulturní. Můžeme zde spatřit i kulturní vlivy Indie, Itálie,

v místech ateliéry, divadla, muzea. Lákají sem další tvůrčí

Ruska, Číny a dalších. Z hlediska národností jsou to turecké

osobnosti. Jejich volnomyšlenkářství se projevuje i v měst-

a arabské klany, které zde mají převládající postavení určují-

ském prostoru ve formách představení pod širým nebem,

cí dění v lokalitách. Do toho se zde zároveň prolíná i němec-

umění a hudebníků v ulicích. Tvůrčí místo je vyhledáváno

ký život. Rozdíl mezi nimi můžeme pozorovat třeba i pouze

i designéry a to hlavně oděvními a průmyslovými.

v otázce konzervativismus, kdy typický Němec rád plánuje,

Místa jsou známa také pro ekologické a udržitelné smýš-

je přesný a nedovolí si vyčnívat z davu. Turci či Arabové jsou

lení velké části obyvatel, což přináší do lokalit obchody s pří-

děleni i genderově. Zatímco ženská část populace je upoza-

rodním zbožím - bio potraviny, přírodní kosmetika apod. Větši-

děna, mužská je jí nadřazena. Oba gendery však jsou více ko-

na zboží je vyráběna přímo zde. Zájem o udržitelný životní styl

munikativní, přesné plánování jim není vlastní a rádi na sebe

dokazuje i existence neziskového projektu společné přemís-

upoutávají pozornost.

titelné zahrady Prinzessinnengarten, jež přeměnila půl stole-

Zdálo by se nepodstatné studium charakterů lidí zde ži-

tí nevyužitou urbánní plochu na plochu zeleně.

jících, avšak v průběhu analýzy jsme došli k závěru, že změ-

Ke společném veřejném prostoru lokalit panuje respekt.

ny, které v lokalitách probíhají, vytvářejí hlavně lidé zde žijící.

Je to dáno i policejní ostrahou lokalit. Městský prostor působí

Jsou doslova závislé na lidském činiteli a na náplni parterů

neuceleně, svérázně, je živý a denně mění svou tvář. Typic-

domů, než-li na samotné urbanistické struktuře. Ta však tyto

kým prvkem je volný prostor - široké ulice, mezery v zástav-

činnosti nepřímo podporuje. Městský prostor mění hlavně

bě, parky - ale i drobné měřítko. Hlavními prvky mobiliáře jsou

nově otevřené dražší kavárny a další podniky, které na jednu

stánky, židle, lavice a stoly. Důležitá je přítomnost zeleně, tak

stranu lokality zvelebují, na druhou ji ničí. Díky kapitalistickým

jako pro celý Berlín.

změnám může prostor ztratit právě to, čím je tvořen - jeho obyvatele. Multikulturními znaky, které zde můžeme na první pohled spatřit jsou arabské restaurace, obchody a bary; turecké pekárny, kavárny a holičství; mešity. Ty se v městské struktuře mísí s pobočkami německých drogerií, bank, obchodů. 14

CULTURAL INFLUENCES AND THEIR CHARACTERS IN SELECTED DISTRICTS OF CITY As evidenced by demographic analysis, the most nu-

and barbershops; mosque. These are mixed in the urban

merous ethnic groups in Friedrichshain - Kreuzberg and

structure with branches of German drugstores, banks,

Neukölln are the EU and Islamic states. However, sites are

shops.

multicultural. We can also see the cultural influences of In-

There are many international artists on the free scene,

dia, Italy, Russia, China and others from the point of view of

which are another important cultural influence. They are

nationalities, there are Turkish and Arabic clans, which have

mainly art, music and theatre artists. They create ateliers,

a predominant position in the localities. It is here blends the

theatres, museums in places. Other creative personalities

German life at the same time. The difference between them

are luring. Their freewheeling is also reflected in urban spa-

can be observed, perhaps, only in the question of conserva-

ce in the forms of open-air performances, art and street

tism, when a typical German likes to plan, is accurate and

musicians. The creative place is sought after by designers,

does not allow himself to stand out from the crowd. Turks

mainly clothing and industrial.

or Arabs are also gender-divided. While the female part of

Places are also known for the ecological and sustaina-

the population is overtaken, the male is superior to her. But

ble thinking of a large part of the population, which brings

the two genders are more communicative, precise planning

to the localities shops with natural goods - bio food, natu-

is not their own and they like to attract attention.

ral cosmetics, etc. Most of the goods are produced directly

It would seem insignificant to study the characters of

here. The interest in sustainable lifestyle is evidenced by the

the people living here, but during the analysis, we concluded

existence of a nonprofit project of the Prinzessinnengarten

that the changes that take place in the localities are main-

common portable garden, which has transformed the unu-

ly the people living here. They are literally dependent on the

sed urban area into a green area for half a century.

human factor and on the contents of the parterre of the

There is respect for the common public space of loca-

houses, rather than on the urban structure itself. However,

lities. It is also given by police surveillance of localities.

it indirectly supports these activities. Urban space is chan-

The city‘s space is uncompromising, unique, alive and daily

ging mainly newly opened more expensive cafes and other

changing its face. A typical feature is the free space - wide

businesses that make the site more attractive and destroy

streets, gaps in buildings, parks - but also a small scale. The

the other. Thanks to capitalist changes, space can lose just

main elements of the furniture are stalls, chairs, benches

what it is formed - its inhabitants.

and tables. The presence of greenery is as important as for

The multicultural features we can see at first sight are Arabic restaurants, shops and bars; Turkish bakeries, cafés

the whole of Berlin. 15

MĚŘÍTKO MĚSTA

CITY MEASURE ISTANBUL

Podoba městského prostředí Istanbulu v jedné z obchodních ulic a v Berlíně na ulici Maybachufer, kde se pravidelně konají trhy. The look of Istanbul‘s urban environment in one of the shopping streets and on Maybachufer Street in Berlin, where markets are held regularly.

BERLÍN - MAYBACHUFER 16

Problémem kompozice městské struktury je nelidské měřítko, které je ve velké míře aplikováno na důležitá veřejný prostranství. Například hlavní náměstí v Berlíně - Alexanderplatz - či bývalá křižovatka obchodních cest - Potsdamer Platz - jsou komponovány v neadekvátním měřítku. Slouží pouze jako nákupní, obchodní či tranzitní zóny a z veřejného prostoru se vytrácí život. Ten se odehrává pouze za zdmi kancelářských budov či nákupních

ALEXANDERSTR. - NÁKUPNÍ CENTRUM ALEXA center. ALEXANDERSTR. - ALEXA SHOPPING CENTER

The composition problem of

POTSDAMER PLATZ

the urban structure is an inhuman measure, which is mostly applied to important public areas. For example, the main square in Berlin - Alexanderplatz - or the ancient crossroads of business trips - Potsdamer Platz - are composed on an inadequate scale. Life is fading away from shopping, business or transit zones and public areas. It takes place only behind the walls of office buildings or shopping centers.

ALEXANDERPLATZ

ISTANBUL Karakoy

V ulicích je patrný vliv arabských a tureckých menšin. Pro porovnání se nabízí obrázek situace veřejného prostoru v Istanbulu. Život je soustřeďován do veřejných prostranství v podobě kaváren, tržnic a jiných služeb. Podobná situace je i ve čtvrtích Kreuzberg a Neukölln. The influence of the Arab and Turkish minorities is evident in the streets. For comparison, there is a picture of the situation of public areas in Istanbul. Life is centred in public areas like cafes, markets and other services. A similar situation is also in the Kreuzberg and Neukölln districts.

BERLIN - NEUKÃ&#x2013;LLN

BERLIN - KREUZBERG - GÃ&#x2013;RLITZER PARK

ALEXANDERPLATZ

KOTTBUSSER TOR

Při porovnání půdorysného měřítka centra Kreuzbergu - Kottbusser Tor - a hlavního náměstí - Alexanderplatz je patrný značný rozdíl. Comparing the ground plan of the Kreuzberg-Kottbusser Tor - and the main square - Alexanderplatz, there is a considerable difference.

POTSDAMER PLATZ

KREUZBERG Wrangelstr. 23

KRIMINALITA V BERLÍNSKÝCH OKRESECH CRIMINALITY IN BERLIN DISTRICTS

Mitte

26957

Porovnání kriminality jednotlivých berlínských okresů

Friedrich.-Kreuzberg

24317

Charlot.-Wilmersdorf

17293

Průměrný počet zločinů počítaných na 100 000 obyvatel dle Atlasu kriminality 2015 (Kri-

Pankow

11423

minalitätsatlas Berlin 2015).

Spandau

11398

Reinickendorf

12083

The average number of crimes per 100,000 inhabitants according to the Atlas of Crime 2015 (Kriminalitätsatlas Berlin 2015).

12298

Neukölln

14406

Treptow-Köpenick

9623

Lichtenberg

9461

Marzahn-Hellersdorf

9041

Steglitz-Zehlendorf

8449

Source: https://www.tagesspiegel.de/berlin/kriminalitaetsatlas-berlin-im-regierungsviertel-und-am-kudamm-ist-es-am-gefaehrlichsten/13910442. html

Comparing the criminality in Berlin districts

Tempel.-Schöneberg

PODÍL NÁJEMNÉHO NA PŘÍJMU OBYVATEL THE SHARE OF THE RENT ON THE INCOME OF THE POPULATION Porovnání ceny nájemného v jednotlivých okresech a jejich čtvrtích Ukazující podíl nájemného k platu 1950€.

Compare prices of rents in individual districts and quarter of the city. Showing the proportion of the rent to pay €1950. Source: https://interaktiv.morgenpost.de/mietkarte-berlin/?_ ga=2.44510436.1708594339.1541161568-185243135.1539508512

SITUACE ČTVRTÍ NEUKÖLLN A KREUZBERG: ROZHOVORY THE SITUATION OF NEUKÖLLN AND KREUZBERG: INTERVIEWS V rámci analýzy byl proveden i kvalitativní výzkum založe-

co mění městký prostor, jsou hlavně peníze.

ný na rozhovorech s lidmi, kteří mají k lokalitám určitý vztah.

Gentrifikace je pro zúčastněné zásadním problémem,

Ať už se jednalo o osoby v lokalitě pracující či žijící, umělce

který dokáže celou zajímavou strukturu oblastí zničit, jelikož

a studenty zde působící. Závěrem je poznatek, že jejich po-

dochází ke dramatickému zvyšování nájmů a lidé jsou nuce-

hled na situaci změn veřejného prostoru je v podstatě stejný

ni se z ekonomických důvodů z lokalit stěhovat. V současné

či podobný. U rozhovorů neproběhla výrazná korektura a byly

době bylo kritizováno otevření kampusu Google a kanceláří

ponechány v původní podobě. Probíhali v českém, němec-

pro 2 tisíce zaměstnanců firmy Zalando, kdy pravděpodob-

kém a anglickém jazyce.

nost, že růst nájmů zrychlí tempo, je velice vysoká. Mnoho míst v současnosti z gentrifikace těží, ale nakonec se vytratí

Pro převážnou většinu je klíčovým bodem v historii Ber-

krása a rozmanitost místa. Dalo by se říci, že se jedná o pozi-

lína jeho rozdělení či s ním související pád Berlínské zdi. Což

tivní změny se škodlivými následky. Místní svéráznost nahra-

můžeme chápat jako zajímavý poznatek, který ukazuje, že

dí možná nějaký univerzální mezinárodní styl. Zmizí kreativní

i nynější společnost chápe rozdělení Berlína/Německa jako

myšlení obyvatel.

největší zásah do společenských konvencí.

Život v lokalitách je pro všechny zúčastněné příjemný. Po-

Městský prostor je zde chápán jako kulturní místo s kuli-

zitivem je, že místa jsou osobně dotčena lidmi z těchto čtvrtí,

nářskou rozmanitostí a řadou různých kulturních vlivů. Je zde

jsou rozmanitá a denně mění svou tvář. Většina z dotázaných

množství různých iniciativ a umělců, ale i vyšší kriminalita.

nemá potřebu cestovat za hranice území čtvrtí, jelikož nabízí

Všichni tázaní se shodli na tom, že čtvrtě Kreuzberg a Ne-

bohatou náplň aktivit. Lidé zde žijící jsou velmi tolerantní.

ukölln jsou multikulturní a jsou definovány hlavně tureckými

Při porovnávání názorů a rozdílů na místa zastávek Pot-

a arabskými vlivy. Ty se vzájemně prolínají s německými kul-

sdamer Platz/ Kurfürstendamm a Kottbusser Tor byl Pot-

turními vlivy. Jedná se o místa po mnoho generací obývaných

sdamer Platz hodnocen jako moderní náměstí bez skutečné

migranty. Problémem může být pocit, že zde neexistuje inte-

kultury, umělý obraz urbánnosti, který může být kdekoliv. Po-

grace těchto menšin do politických a vyšších ekonomických

dobný Manhattanu v New Yorku s obrovskými mrakodrapy, ši-

struktur města. Žije zde společnost, kde se nikdo nemá ten-

rokými ulicemi a turisty. Potsdamer Platz a Kurfürstendamm

dence začleňovat, lidé zde žijí „vedle sebe“. Na otázku, zda

působí jako neosobní tranzistory. Kottbusser Tor je místo,

odlišné kulturní vlivy mění městský prostor dotázaní nejčas-

kde se setkává mnoho různých světů, místo s „životem“. Pro

těji odpověděli, že se městský prostor mění hlavně novými

porovnání byl označen Istanbulem s místní atmosférou.

vznikajícími (a dražšími) podniky. Zároveň zazněl názor, že to 26

In the context of the analysis, qualitative research was

of the respondents most often responded to the fact that

conducted based on interviews with people who have a cer-

urban area is changing mainly by new emerging (and more

tain relationship to the localities. Whether they were people

expensive) enterprises. At the same time, the idea was that

in a working or living locality, artists and students working

what is changing urban area is mainly money.

here. The conclusion is that their view of the situation of

Gentrification is a key problem, which can destroy all the

changes in the public area is the same or similar at certain

impressive structure of the area, for all of these participants,

points. No significant correction was made to the interviews

as dramatic increases in rents and people are forced to

and was left in their original form. They were in Czech, Ger-

move out for economic reasons. At present, the opening of

man and English.

Google‘s campus and offices for 2,000 Zalando employees has been criticised, with the likelihood that rent growth will

For the overwhelming majority is a key point in the history

accelerate is very high. Many areas are currently benefiting

of Berlin‘s division or the associated fall of the Berlin Wall.

from gentrification, but eventually, the beauty and diversity

Which can be understood as an interesting fact that shows

of the place disappear. It could be said that these are po-

that the current society understands the division of Berlin /

sitive changes with harmful consequences. Local elegance

Germany as the greatest interference with social conventi-

may replace some universal international style. The creative

ons.

thinking of the inhabitants will disappear. If changes are only

The urban area is here understood as a cultural site with culinary diversity and a variety of cultural influences. Speci-

capitalist and profitable, they will lose their area of creation - the people living here.

fic features include broad streets, building gaps and parks.

Life in the localities is pleasant for everyone involved. Po-

There are many different initiatives and artists, but also

sitive is that places are personally affected by people from

more crime.

these neighbourhoods, they are diverse and change their

All interviewees agreed that the Kreuzberg and Neukölln

face every day. Most of the respondents do not need to tra-

districts are multicultural and are defined mainly by Turkish

vel beyond the boundaries of the neighbourhood, as they of-

and Arab influences. They intertwine each other with Ger-

fer a rich range of activities and needs. The people living here

man cultural influences. These are areas for many genera-

are very tolerant.

tions of migrant residents. The problem may be that there

When comparing views and differences to Potsdamer

is no integration of these minorities into the political and

Platz / Kurfürstendamm and Kottbusser Tor and Potsdamer

higher economic structures of the city. There lives a socie-

Platz was rated as a modern square with no real culture, an

ty where no one tends to integrate; people live side by side.

artificial image of urbanity that can be anywhere. Similar to

Whether different cultural influences change the urban area

Manhattan in New York with huge skyscrapers, wide streets 27

and tourists. Potsdamer Platz and Kurfürstendamm act as impersonal transistors. Kottbusser Tor is an area where many different worlds meet, an area with „life“. For comparison, it was marked by Istanbul with a local atmosphere.

JAKUB VALENTA • Co je pro Vás klíčovým bodem v historii Berlína?

Poválečné rozdělení. Člověk si vlastně v Berlíně může vybrat, jestli to bude vnímat nebo ne, protože řeč na to normálně nepřijde a spoustu zdejších charakteristik lze s klidem brát, jako že tak to prostě je. Že byl dřív nějaký Západní a Východní Berlín, zkrátka nebije do očí. Já v tom nicméně vidím příčinu řady věcí, které se mně každodenně dotýkají. Jednak jsou to takové drobné rozdíly, zajímavosti, jejichž znalost jednou třeba zúročím v pubquizu: Vím, že na východě jezdí tramvaje a na západě ne, že na západě je ve vodě olovo, zato na východě trubky hromadně vyměnili, že barva pouličního osvětlení je jiná, a taky systém číslování domů a složení národnostních menšin… spousta věcí. Místa pojmenovaná po Karlu Marxovi jsou teda všude. A potom společenské dopady rozdělení Berlína, ty jsou podle mě naprosto formující pro současný Kreuzberg a Neukölln. Říká se, že v Západním Berlíně chtěli bydlet jenom divní lidé a imigranti; v Kreuzbergu u zdi už vůbec nikdo. Kreuzberg byl nejchudší a taky nejprázdnější, spoustu mezer po vybombardovaných domech nikdo nezastavěl. No a pak najednou zeď padla a z té čtvrtě se stalo skoro centrum. To je podle mě bezprecedentní situace a důvod, proč je Kreuzberg a Neukölln tak zajímavý a příjemný. Vím například, že pro generaci zde vyrůstající v 90. letech byla prázdnota těchto čtvrtí definující – ta nuda a zároveň svoboda, že si tu mohli dělat, co chtěli. • Jak vnímáte městský prostor lokalit Berlín – Neukölln / Kreuzberg? Jaká je dle Vašeho názoru specifikace těchto míst a jejich přínosy či negativa?

Lidé tráví hodně času venku. U stolů před večerkami (Späti), kavárnami a restauracemi, na trávě, při ping-pongu. Je třeba úplně normální jít přes most přes kanál a uprostřed se zastavit a jen tak si chvíli postát a rozhlédnout se. Hezkého počasí je nutné si vážit a využít ho. Taky práce má svůj konec, v jistou hodinu jasně začíná volný čas, ideálně uvedený lahváčem na cestu (Wegbier). A kdo nemá kolo, jako by nebyl. Toto všechno podle mě umožňuje ta spousta volného prostoru, o které jsem mluvil a která stále v Kreuzbergu a Neuköllnu je – široké ulice, mezery v zástavbě, parky. A není to jen historický odkaz. To, že se například bývalé letiště nezastavělo, je jen díky politickému boji místních obyvatel. Negativem volného nezastavěného prostoru je celkový nedostatek bytů v Berlíně. A kdybychom měli mluvit o hlavních uzlech Kreuzbergu a Neuköllnu jako jsou Kottbusser Tor (Kotti), Oranienstraße a Sonnenallee, tak tam kvůli hluku asi opravdu bydlet nechceš. 28

• Máte pocit, že v těchto lokalitách žije multikulturní společnost? Pokud ano, jaký názor máte na integraci? Jaké příklady kulturních vlivů zde pozorujete? Máte pocit, že odlišné kulturní vlivy mění městský prostor, příp. jak?

V Neuköllnu, kde žiji, v každém případě multikulturní společnost je. Kromě Němců jsou Turci a Arabové největší skupiny a podle mě tuto čtvrť zcela definují, žijí tu ze současného pohledu odjakživa, mají německé občanství. Pokud bychom měli mluvit o integraci ve smyslu začlenění se do většinové společnosti v daném místě, tak bychom si nejdřív museli představit takovou většinovou společnost v Neukölln bez Turků a Arabů. Vůbec nevím, jak by to jako vypadalo. Jiná věc je nicméně integrace do politických a vyšších ekonomických struktur města. To je možná trochu tabu, protože v tomto směru, zdá se mi, zapojení národnostních menšin zdaleka neodpovídá jejich velikosti. Zajímavé je, jak se německý a turecký život běžně prolínají (když se zaměřím na tyto dvě skupiny a možná si taky budu plést Turky a Araby, což o něčem jistě vypovídá). Jednoduše: jedni pijí pivo a nakupují bio, druzí to pivo prodávají, sedí u čaje a na víkend si půjčují drahá auta. Samoobsluhy jsou v zásadě oddělené, nemluvě o salóncích s vodními dýmkami nebo naopak cigaretami zakouřených knajpách. Všichni ale jedí kebab a nakupují v drogerii DM. Základem je tedy jisté rozdělení, které ale nejspíš nakonec stojí více na rozdílných zájmech než na národnosti, protože překračovat jej je zcela normální. Já patřím k té skupině lidí, kteří si tu drobnou každodenní exotiku užívají, upřednostňují tureckou sámošku a až jednou seberou odvahu, tak si i na vodní dýmku zajdou. Ke společnému veřejnému prostoru tu podle mě panuje respekt (anebo je to tím, že je zde stále někde tak trochu přítomná policie), takže jeho použití je nepřekvapivé – židle, stoly, stánky. Pozoruhodné je akorát, jak rychle se po jakékoli demonstraci nebo oslavě uklidí. Myslím, že je město stále trochu opatrné, aby se nějaký větší nepořádek nestal normou.

• Víte něco o pojmu „gentrifikace“? Jaký máte názor na změny městského prostoru v sousedství? Jaký bude dle Vašeho názoru jejich vývoj v budoucnu?

Gentrifikace v Kreuzbergu a Neuköllnu v největší míře už proběhla. Místa, o kterých jsem mluvil, měla buď pověst ošklivé díry (Kreuzberg) nebo nebezpečných lokalit (Neukölln), což už určitě neplatí a všichni si to pochvalují. Já ani nevím, jak to bylo dávno a jak to mohlo vypadat. Jenže růst nájmů pokračuje a vím o lidech, kteří se asi budou muset po letech stěhovat z Kreuzbergu a jiní říkají, že už si neumí představit, jak by si tam mohli dovolit bydlet, nebo že už se tam mluví jenom anglicky. Aktuálním tématem je otevření Google Campusu v Kreuzbergu, proti kterému se protestovalo a které se přesto uskuteční v následujících měsících, a také jen o kousek dál výstavba kanceláří pro dva tisíce zaměstnanců firmy Zalando. To má podle mě v sobě silnou symboliku, až se to zdá posledním hřebíčkem, zpečetěním gentrifikace. Moje jižní část Neuköllnu je v tomto ohledu zatím v pohodě, ale je mi jasné, že během pár let bude všechno jinak. I o zastavění letiště Tempelhof se znovu mluví. Pro mě to znamená držet se nájemní smlouvy (v Berlíně je silná ochrana nájemníků, takže bezdůvodné zvýšení nájmu není možné) a užívat si místní svéráznosti, dokud to jde, protože tu možná nahradí nějaký univerzální mezinárodní styl.

• Jaký je život/ práce v těchto lokalitách?

Příjemný. Lidé v Kreuzbergu i Neuköllnu jsou tolerantní, každý si může dělat, co chce, nikdo se na nikoho nekouká shora. Je ale pravda, že tu dochází na ulici nebo v U-Bahnu k násilí a člověk se asi může do něčeho přimotat. Jinak je tu spousta věcí, co dělat ve volném čase, takže já třeba do Mitte jezdím výjimečně.

• Na závěr malý experiment: Zkuste si představit, že stojíte na zastávce Kurfürstendamm či Potsdamer Platz a poté Kottbusser Tor. Jaký názor na místa máte a jaké rozdíly vnímáte?

Od pohledu je to úplně jiné město. Dřív mi připadala atmosféra Ku’dammu svazující – byznys, skleněné budovy, všechno hezké a čisté a nedostupné. Dnes mě to spíš ohromuje a užívám si to, nakonec vím, že to je jen jiná stránka stejného města, a možná právě tyto dramatické rozdíly mezi různými čtvrtěmi pro mě dělají Berlín tím, čím je. Stejně jako Praha není jenom most a hrad, tak Berlín není jenom Kreuzberg a Neukölln.

JAKUB VALENTA • What is your key point in the history of Berlin?

Post-war separation. In fact, a person in Berlin can choose whether or not to perceive it, because speech does not usually come and a lot of local characteristics can be taken with calmness, as it is just so. That former West and East Berlin were formerly unrecognisable. However, I see the cause of many things that touch me every day. On the one hand, they are such minor differences, the interests of which I have to use once in pub quiz: I know that the trams run in the east and not in the west that element of lead is in the water in the west, but that they were exchanged in the east, that the color of the street lighting is different, and the numbering system and the composition of national minorities ... many things. Areas named after Charles Marx are everywhere. Moreover, then the social impact of the division of Berlin, you are, in my opinion, utterly forming for today‘s Kreuzberg and Neukölln. It is said that only strange people and immigrants wanted to live in West Berlin; no one in Kreuzberg near the wall. Kreuzberg was the poorest and most empty, no one stopped a lot of bordering houses. Well then suddenly the wall fell, and the neighbourhood became almost center. This is an unprecedented situation and the reason why Kreuzberg and Neukölln are so exciting and enjoyable. For example, I know that for the generation that grew up here in the 1990s, the emptiness of these districts was defining - the boredom and the freedom to do what they wanted to do here.

• How do you perceive the urban area of Berlin - Neukölln / Kreuzberg? What is the specification of these sites and their benefits or negatives in your opinion?

People spend much time outside. Near tables in front of pubs (spites), cafes and restaurants, on grass, at ping-pong. It is quite reasonable to go across the canal and stop in the middle and just sit around and look around for a while. Good weather must be valued and used. The work has its end, at a certain point, the free time is clearly beginning, ideally referred to by the Wegbier. Also, who does not have a bike, as if it were not? All this, according to me, allows for a lot of free areas I have been talking about and still in Kreuzberg and Neukölln - wide streets, gaps in buildings, parks. So it‘s not just a historical reference. For example, the fact that the former airport has not been established is only due to the political struggle of the local population. The negative free area is the total lack of flats in Berlin. Moreover, if we were to talk about the main Kreuzberg and Neukölln nodes such as Kottbusser Tor (Kotti), Oranienstraße and Sonnenallee, you probably do not want to live because of the noise.

• Do you feel that multicultural society lives in these locations? If so, what do you think about integration? What examples of cultural influences do you see here? Do you feel that different cultural influences change the urban area, or how?

In Neukölln where I live, in any case, a multicultural society is. Apart from the Germans, the Turks and the Arabs are the largest groups, and I think this neighbourhood is completely defined, living here from the present perspective, always having German citizenship. If we were to talk about integration in the sense of mainstream membership, we should first have to imagine such a majority society in Neukölln without Turks and Arabs. I do not know what it would look like. Another thing, however, is integration into the political and higher economic structures of the city. This is perhaps a little taboo because, in this sense, it seems to me that the involvement of national minorities far does not match their size. It is fascinating how German and Turkish life is commonly intertwined (when I focus on these two groups and maybe I will also confuse the Turks and the Arabs, which will surely testify). Simply: they drink beer and buy organic, others sell beer, sit for tea, and rent expensive cars for the weekend. Self-service shops are basically separate, not to mention water pipe lounges or cigarette smoking smokes. However, they all eat kebabs and buy in DM drugstore. The basis is, therefore, a certain division, which, however, ultimately is more of a different interest than of nationality, because crossing it is quite normal. I belong to that group of people who enjoy the everyday exotics, prefer the Turkish shop, and once they take courage, they will go to the water pipe. I think there is a respect for the common public area (or because there is still somewhat of a police presence here), so its use is unlikely - chairs, tables, stalls. It is only remarkable how quickly, after any demonstration or celebration, it will be cleansed. I think the city is still a little cautious in order for some bigger mess to become a norm. 29

• Do you know anything about the term „gentrification“? What do you think of changes in the neighbourhood? What will your future development mean in your opinion?

MARTIN SLOBODA

The gentrification in Kreuzberg and Neukölln was the most significant. The areas I spoke to had either a reputation for the ugly hole (Kreuzberg) or dangerous sites (Neukölln), which is definitely not the case, and they all praise it. I do not even know how long it was and how it might look. However, rent growth continues, and I know of people who may have to move from Kreuzberg for years, and others say they can not imagine how they could afford to live there, or that they are only speaking English. The current topic is the opening of the Google Campus in Kreuzberg, which was opposed in the months to come, as well as the construction of Zalando‘s two thousand office outlets. That is what I think is a strong symbolism when it seems the last cloves, a seal of gentrification. My southern part of Neukölln is still cool in this respect, but I know that in a few years everything will be different. Even the construction of the Tempelhof airport is being discussed again. For me, it means keeping a lease agreement (there is the strong tenant protection in Berlin, so unreasonable rent increases are not possible) and enjoy local curiosity as long as it may be, because it may replace some universal international style here.

Rozdělení Berlína po válce do 4 sektorů bylo významným momentem pro Berlín, jeho občany a způsob rozvoje města do různých kultur a směrů.

• Co je pro Vás klíčovým bodem v historii Berlína?

• Jak vnímáte městský prostor lokalit Berlín – Neukölln / Kreuzberg? Jaká je dle Vašeho názoru specifikace těchto míst a jejich přínosy či negativa?

Tyto oblasti jsou převážně obývané chudšími komunitami, které jim dávají zvláštní nádech pozitivním způsobem. Kreuzberg, například, je okrsek, kde si lidé navzájem pomáhají a stavějí různé podniky jako „od lidí pro lidi“. Nejen kulinářská rozmanitost je některou z velkých výhod těchto komunit. Nicméně, zejména v oblastech Kreuzberg a Neukölln, mají turecké a arabské klany převládající postavení, které vedou k vyšší míře kriminality a obecně k vyššímu násilí. Místní podniky se často dostávají do ohniska těchto klanů a od majitelů podniků požadují tzv. „výpalné“. Pokud nebudou peníze vyplaceny, tyto podniky budou vydírány a konflikty způsobí, že se obchody rozpadnou a majitelé podniků budou fyzicky ohroženi nebo zraněni.

• What is life / work in these locations?

Pleasant. The people in Kreuzberg and Neukölln are tolerant; everyone can do what they want, nobody looks at anyone from above. However, it is true that there is violence or violence on the street or in the U-Bahn, and one may be getting into something. Otherwise, there are plenty of things to do in my spare time so that I can ride Mitte exceptionally. • In conclusion, a small experiment: Imagine staying at the Kurfürstendamm or Potsdamer Platz and then Kottbusser Tor. What view of the places you have and what difference do you perceive?

From the point of view, it‘s an entirely different city. First I felt the atmosphere of Ku‘damm bounding - business, glass buildings, all pretty and clean and inaccessible. Today I am amazed and enjoying it, eventually, I know it‘s just another side of the same city, and maybe I wish these dramatic differences between the various quarters for me make Berlin what it is. Just as Prague is not just a bridge and a castle, Berlin is not just Kreuzberg and Neukölln.

Rozhodně si myslím, že v těchto konkrétních oblastech žijí více multikulturní společnosti. Jedná se o oblasti, které jsou po mnoho generací obývané migranty. Stávají se však stále častějšími místy pro umělce, hudebníky a herce kvůli kulturní rozmanitosti okresu. Jak již bylo zmíněno, mění se zejména městský prostor novými podniky / kavárnami / restauracemi, ale také jsou založeny galerie umělců a nové komunity. • Víte něco o pojmu „gentrifikace“? Jaký máte názor na změny městského prostoru v sousedství? Jaký bude dle Vašeho názoru jejich vývoj v budoucnu?

Můžeme říci, že gentrifikace je téma Berlína. „Pozitivní“ změny, které můžeme vnímat v sousedství, se mohou zpočátku jevit naprosto pozitivní, avšak v budoucnu budou mít škodlivé následky. Rostoucí nájemné v těchto oblastech znemožňuje obyvatelům nižší nebo střední třídy zde žít. Jsou vytlačeni, dalo by se říci. Současně zmizí kreativní myšlení těchto komunit, neboť zřídka patří do vyšší třídy společnosti. Následně se ztratí kulturní rozmanitost. Můžete zde vidět konkrétní příklady účinků gentrifikace - když byly v těchto oblastech uzavřeny místní noční kluby, což poněkud rozbilo komunity lidí, kteří do nich pravidelně chodili a tyto kluby byly nahrazeny nucenými plány nemovitostí uskutečněnými investory a vládou. • Jaký je život/ práce v těchto lokalitách?

Navzdory všem potížím, které přicházejí se životem / prací v těchto lokalitách, je to skvělé místo, které denně mění svou tvář. Jedná se o lokality, které žijí a jsou osobně dotčeny lidmi z těchto čtvrtí. Je radostí zde pracovat, protože

se zde nachází řada tvůrčích společností a jejich nápady dobře spolupracují s ideály komunit v těchto oblastech. • Na závěr malý experiment: Zkuste si představit, že stojíte na zastávce Kurfürstendamm či Potsdamer Platz a poté Kottbusser Tor. Jaký názor na místa máte a jaké rozdíly vnímáte?

Zajímavá otázka. Řekl bych, že zde nejsou skutečné rozdíly, pokud jste uvnitř stanice. Všechny vypadají téměř stejně. Jakmile však vyjdete ven, jsou to dva různé světy. Potsdamer Platz je srovnatelný s Manhattanem v New Yorku - s obrovskými mrakodrapy, širokými ulicemi a nesčetnými turisty. Kottbusser Tor mi připomíná hodně Istanbul - s místní atmosférou, supermarkety, kde si můžete na ulici koupit ovoce a zeleninu, lidmi žijícími v nějakém mikrokosmu. Na závěr bych řekl, že obě místa jsou v každé své konkrétní oblasti správná. Musím však přiznat, že Kottbusser Tor je místem představujícím více života, zatímco Potsdamer Platz je jen moderní náměstí bez skutečné kultury, která byla budována po celé generace. Jsem fanouškem Kottbusser Tor;)

MARTIN SLOBODA

actors because of the district’s cultural diversity. As mentioned before, it particularly changes the city space by new businesses/cafés/restaurants opening but also galleries by artists and communities are founded. • Do you know anything about the term „gentrification“? What do you think of changes in the neighbourhood? What will your future development mean in your opinion?

Gentrification is the topic of Berlin, you could say. The perceived „positive“ changes in the neighborhood might seem quite positive in the beginning but have detrimental consequences in the future. The skyrocketing rents in these areas make it impossible for lower or middle-class people to live in these areas. They are being pushed out one could say. At the same time, the creative minds of these communities will disappear as they rarely belong to the higher class of the society. Subsequently, cultural diversity gets lost. You can see particular examples of the effects of gentrification when local nightclubs were closed in these areas, destroying somewhat the community of people regularly going there and being replaced by forced real estate plans made by investors and the government. • What is life / work in these locations?

The separation of Berlin into 4 sectors after the war was a significant moment for Berlin, its citizens and the way the city developed into different cultures and directions.

Despite all the struggles that come with living/working in these locations, it is a great place that is changing its face day by day. These are locations that live and are given its personal touch by the people in these neighborhoods. Working in these locations is a joy since many creative companies are located here and their ideas go well along with the ideals of the communities in these areas.

• How do you perceive the urban area of Berlin - Neukölln / Kreuzberg? What is the specification of these sites and their benefits or negatives in your opinion?

• In conclusion, a small experiment: Imagine staying at the Kurfürstendamm or Potsdamer Platz and then Kottbusser Tor. What view of the places you have and what difference do you perceive?

These areas are mostly inhabited by poorer communities which gave these areas a special touch in a positive way. Kreuzberg, for instance, is a district where people help each other out and built a variety of businesses sort of „from the people for the people“. Not only the culinary diversity are some of the great benefits from these communities. However, especially in the areas of Kreuzberg and Neukölln, Turkish and Arabic clans have a predominant position which results in higher crime rates and generally, higher violence. Local businesses often get into the focus of these clans and so -called „protection money“ is claimed from business owners. If no money is paid, these businesses get blackmailed and conflicts result in shops getting smashed and business owners physically threatened or harmed.

Interesting question. I would say that there’s no real difference when you are inside the station. They all pretty much look the same. However, once you get out, it is two different worlds. Potsdamer Platz is comparable to New York’s Manhattan with its huge skyscrapers, wide streets and countless tourists. Kottbusser Tor, however, reminds me a lot of Istanbul with its local vibes, supermarkets where you can buy fruits and vegetables on the street, people living in a sort of micro-cosmos. To conclude I would say that both places are the right thing in each of its particular areas. I must admit though, Kottbusser Tor is a place that represents more a vibe of living while Potsdamer Platz is just a modern square with no real culture that has been bulit for generations. I’m a Kottbusser Tor fan ;)

• What is your key point in the history of Berlin?

I absolutely think that more multicultural societies live in these particular areas. These are areas which are inhabited by migrants for many generations. However, it is increasingly becoming a hotspot for artists, musicians, 31

ROZHOVOR ANONYMIZOVÁN 1 • Co je pro Vás klíčovým bodem v historii Berlína?

Kudamm (pozn. Kurfürstendamm) a Potsdamer Platz jsou pro mě velmi neosobní tranzistory, ale Kotti (pozn. Kottbusser Tor) je centrem mého života v Berlíně. Na Kurfürstendamm nebo Potsdamer Platz jezdím jen, pokud tam mám nějaký záměr, ale velmi často jsem u Kotti a zde se cítím jako doma.

Tato otázka je pro mě trochu neurčitá. V historii Berlína existuje obrovský počet klíčových momentů, např. za Friedricha Wilhelma, po sjednocení Německa v 19. století, ve 20. letech, během druhé světové války a během rozdělení.

INTERVIEW ANONYMIZED 1 • Jak vnímáte městský prostor lokalit Berlín – Neukölln / Kreuzberg? Jaká je dle Vašeho názoru specifikace těchto míst a jejich přínosy či negativa?

• What is your key point in the history of Berlin?

Berlín je velmi zelené město, taktéž Kreuzberg a Neukölln. Žiji v blízkosti Landwehrkanalu a téměř každý den si to užívám. Moc se mi líbí, že lidé tráví hodně času venku a myslím si, že je opravdu hezké, že ulice jsou téměř vždy plné odlišných lidí. Do 15 minut od mého bytu najdu vše, co potřebuji.

This question is a little vague to me. In the history of Berlin, there is a vast number of crucial moments, for example after Friedrich Wilhelm, after the reunification of Germany in the 19th century, in the 1920s, World War II and during the division.

• How do you perceive the urban area of Berlin - Neukölln / Kreuzberg? What is the specification of these sites and their benefits or negatives in your opinion?

Ano, Neukölln a Kreuzberg jsou velmi multikulturní, čehož si vážím. Ale někdy mi připadá škoda, že mnoho lidí žije vedle sebe, aniž by se navzájem skutečně poznali. Zjišťuji, že Němci a mladší obyvatelé - “hipsteři“ - mají často své kavárny apod., aniž by opravdu zkusili vnímat a zapojit turecké a arabské rodiny, které tam často žijí již déle. Nicméně, velice se mi líbí smíšenost těchto čtvrtí.

Berlin is a very green city, as well as Kreuzberg and Neukölln. I live near Landwehrkanal and I enjoy it almost every day. I really like that people spend a lot of time outside and I think it‘s really nice that the streets are almost always filled with different people. Within 15 minutes of my apartment, I find everything I need.

• Víte něco o pojmu „gentrifikace“? Jaký máte názor na změny městského prostoru v sousedství? Jaký bude dle Vašeho názoru jejich vývoj v budoucnu?

Sama jsem byla gentrifikací zasažena. Dlouho jsem žila v Boddinstrasse a musela jsem se přestěhovat, protože celý dům byl prodán investorovi z Lucemburska. Na druhou stranu vím, že jako mladá, vzdělaná migrantka, která ráda večer chodí do pěkných hospůdek nebo o víkendu na kávu do kanadské kavárny za rohem, jsem též dílčí částí tohoto procesu. Domnívám se, že mnoho míst v Kreuzbergu a Neuköllnu z toho těží, ale nakonec se to změní a všechno bude tak drahé a tak vyprodané, že krása a rozmanitost budou pryč.

Yes, Neukölln and Kreuzberg are very multicultural, which I value. But sometimes I find it a pity that many people live side by side without actually knowing each other. I find that Germans and younger people - „hipsters“ often have their cafes, etc., without really trying to perceive and involve the Turkish and Arab families that often live there for longer. However, I really like the mix of these districts.

• Jaký je život/ práce v těchto lokalitách?

• Do you know anything about the term „gentrification“? What do you think of changes in the neighbourhood? What will your future development mean in your opinion?

Miluji bydlení v Neuköllnu. Do Berlína jsem přišla před sedmi lety a žila jsem v Neuköllnu ve třech různých částech. Z důvodu rozmanitostí se zde cítím velmi dobře a mám pocit, že zde můžu žít tak, jak chci, aniž bych se musela za něčím „honit“. • Na závěr malý experiment: Zkuste si představit, že stojíte na zastávce Kurfürstendamm či Potsdamer Platz a poté Kottbusser Tor. Jaký názor na místa máte a jaké rozdíly vnímáte? 32

I myself suffered gentrification. I lived in Boddinstrasse for a long time and I had to move because the whole house was sold to an investor from Luxembourg. On the other hand, I know that as a young, educated migrant who likes to go to excellent pubs or a coffee break in the evenings in the Canadian café around the corner, I am also a part of this process. I believe that many places in Kreuzberg and Neukölln benefit from it but eventually, it will change and everything will be so expensive and so sold out that beauty and diversity will be gone.

• What is life / work in these locations?

bývalý východ ... jako Marzahn. To bude fascinující.

I love living in Neukölln. I came to Berlin seven years ago and lived in Neukölln in three different parts. Because of the diversity, I feel very good here, and I feel like I can live the way I want without having to „hunt“ for something.

• Jaký je život/ práce v těchto lokalitách?

• In conclusion, a small experiment: Imagine staying at the Kurfürstendamm or Potsdamer Platz and then Kottbusser Tor. What view of the places you have and what difference do you perceive?

Kudamm (Kurfürstendamm) and Potsdamer Platz are very impersonal transistors for me, but Kotti (note: Kottbusser Tor) is the center of my life in Berlin. I only drive to Kurfürstendamm or Potsdamer Platz if I have any intention, but very often I‘m at Kotta and feel at home here.

ROZHOVOR ANONYMIZOVÁN 2 • Co je pro Vás klíčovým bodem v historii Berlína?

Pro mne, kdy většinu času pracuji z domova, je velmi důležité bydlet v okrese, kde se stále něco děje. Bydlení je také nesmyslně drahé. • Na závěr malý experiment: Zkuste si představit, že stojíte na zastávce Kurfürstendamm či Potsdamer Platz a poté Kottbusser Tor. Jaký názor na místa máte a jaké rozdíly vnímáte?

a) Kurfürstendamm: část Haupstraße je docela pěkná, je zde spousta zajímavých věcí, jako jsou umělecké galerie a projektové prostory, Schwules Museum není daleko, na druhé straně Kurfürstendamm je plný zneužitých prostitutek a pouličních sexuálních pracovníků většinou z východní Evropy .. obecně, pořád by mi to nevadilo tam žít. b) Potsdamer Platz: Nevím, proč by tam někdo měl žít. Postranní ulice nejsou tak špatné, ale Platz sám je strašný. c) Kottbusse Tor: Mám tuto oblast rád, má své nevýhody, ale nikdy jsem se tam necítil nebezpečně. Rád bych žil v té obrovské budově s mostem uprostřed.

Nejsem si jistý, jestli nějaký mám … • Jak vnímáte městský prostor lokalit Berlín – Neukölln / Kreuzberg? Jaká je dle Vašeho názoru specifikace těchto míst a jejich přínosy či negativa?

INTERVIEW ANONYMIZED 2

Supergentrifikovaný, kulturní místo. Neřekl bych, že je to místo mísení a střetávání, ale je to velmi kulturní.

• What is your key moment in the history of Berlin?

I am not sure if I have one... • Máte pocit, že v těchto lokalitách žije multikulturní společnost? Pokud ano, jaký názor máte na integraci? Jaké příklady kulturních vlivů zde pozorujete? Máte pocit, že odlišné kulturní vlivy mění městský prostor, příp. Jak?

Domnívám se, že to jsou víceméně paralelní společnosti bez mostů mezi nimi: starší Berlíňané, turečtí hostující pracovníci, kteří přišli do Berlína v 60. letech, arabské / muslimské menšiny, mezinárodní emigranti, alternativní kolektivní bydlení. Nikdo se zde nezačleňuje, více se připojuje k berlínské předchozí generaci. Domnívám se, že to není kultura, která mění městské scenérie, ale peníze, skupiny, které mají kapitál; v oblasti Neukölln je to arabská menšina a emigrantská menšina: shisha bary na Sonnenallee, potravinářské ulice - „foodporno místa“. • Víte něco o pojmu „gentrifikace“? Jaký máte názor na změny městského prostoru v sousedství? Jaký bude dle Vašeho názoru jejich vývoj v budoucnu?

Gentrifikace je přirozený proces, který se nyní může zrychlit kvůli kampusu Google. Z dlouhodobého hlediska povede k ještě drastičtějšímu nárůstu nájemného, což znepřístupní lokality pro lidi a děje, jež vytvořili zajímavé místo z těchto čtvrtí. Bude to zajímavé: západní část města je velmi nóbl (jako Charlottenburg / západně) nebo na začátku velkoměřítkové gentrifikace (Wedding). Myslím, že se brzy stanou nostalgií bytové domy a lidé se přesunou na

• How do you perceive the urban area of Berlin - Neukölln / Kreuzberg? In your opinion, what are the specification of these places and their benefits or negatives?

Supergentrified, cultural pot, wouldn’t say its melting but it is a pot and it is very cultural.

• Do you feel that a multicultural society lives in these locations? If so, what do you think about integration? Which examples of cultural influences do you see there? Do you feel that different cultural influences change the city space? If yes, how?

I believe these are more or less parallel societies without bridges between them: old Berliners, 60s Turkish guest workers, Arab/Muslim minorities, international expats, project house collectives. Noone is integrating here, its more of joining the Berlin version of your previous circles. I believe it is not the culture that is changing the cityscape but money, the groups who have the capital, in the Neukölln area it is the Arab minority and the expat minority: shisha bars on Sonnenallee, food-porn-places in the side streets. 33

• Do you know anything about the term „gentrification“? What do you think about changes in the neighborhood? In your opinion, what will be their future development?

Gentrification is a natural process, now it might speed up due to the Google campus. The long-run results are going to lead to the even more drastic rise in the rent, which will make it unaffordable for the people and venues who/which created the interesting side of these districts. It is going to be interesting: the western part of the city is or very posh (like Charlottenburg/ West) or at the beginning of bigscale gentrification (Wedding). I think there will be a nostalgia for the plattenbaus soon, and people are going to move to the former east.. like Marzahn. That is gonna be fascinating. • How is it to live/work in these locations?

For me who is working from home most of the time, it is very important to live in a district where there is still a lot going on. Housing is getting ridiculously expensive too. • In conclusion, a small experiment: Imagine staying at the U station Kurfürstendamm or Potsdamer Platz and then Kottbusser Tor. Which opinions of the places you have and which difference do you perceive?

a) a) Kurfürstendamm: the Haupstrasse part is pretty nice, there are many interesting things around, such as art galleries and project spaces, the Schwules Museum is not far either, on the other hand, Kurfürstendamm is full of exploited prostitutes and street sex workers from mostly eastern Europe.. in general, I still wouldn‘t mind living there. b) b) Potsdamer Platz: I can not think why anyone would live there. The side streets are not that bad, but the Platz itself is horrible. c) c) Kottbussetor: I like the area, it has its disadvantages, but I have never felt unsafe there. I would love to live in the huge building with the bridge in the middle.

ROZHOVOR ANONYMIZOVÁN 3 • Co je pro Vás klíčovým bodem v historii Berlína? Pád zdi. • Jak vnímáte městský prostor lokalit Berlín – Neukölln / Kreuzberg? Jaká je dle Vašeho názoru specifikace těchto míst a jejich přínosy či negativa? V obou okresech je aktivních mnoho mezinárodních umělců/kyň, zejména v oblasti takzvaná „volná scéna“ (Künstlerhaus Bethanien, HAU 1 2 3, 48 Stunden Neukölln, Kindl Zentrum für Zeitgenössische Kunst). V tomto smyslu je vždycky možné objevit něco nového; mnoho iniciativ (například das Neuköllner EngagementZentrum) zkouší dialog mezi nově příchozími a starousedlíky nebo iniciování firem. Přináší tam skvělé komunitní projekty jako Prinzessinnengärten nebo Sharehaus Refugio. Především Kreuzberg je velmi nehomogenní čtvrť a téměř „rozdělená na dvě části“. Kreuzberg 36 se výrazně liší od více „buržoazního“ a více západního Kreuzberg 61, který má více společného se Schönebergem. Oblast kolem Kottbusser Tor (XBerg 36) je díky velké budově charakterizován jako nové Kreuzberg centrum. To je špinavé a hlučné, mnoho lidí zde užívá drogy a doprava je katastrofou. Ačkoli se to děje již léta – mohli bychom říci: „Je to beznadějné jako vždy“ - existují nabídky pomoci pro osoby s drogovou závislostí, takže nejsou zcela vyloučeni. • Máte pocit, že v těchto lokalitách žije multikulturní společnost? Pokud ano, jaký názor máte na integraci? Jaké příklady kulturních vlivů zde pozorujete? Máte pocit, že odlišné kulturní vlivy mění městský prostor, příp. Jak?

- Ano, v každém případě žije v obou čtvrtích mnoho různých kultur. - Vyvstává otázka, co znamená „integrace“ kromě získání jazyka pro začlenění lidí: „Musí se přestěhovat do centra, aby byli součástí?“ Přeji si mnohem víc městskou jednotu, která přesahuje kulturní příslušnost a vytváří něco nového. - Kulturní vlivy: Na ulici Neuköllner Sonnenallee je mnoho restaurací s fantastickým arabským jídlem, shisha bary nebo jiné obchody (zejména svatební šaty, turecké supermarkety). Kolem Kottbusser Tor je mnoho tureckých pekáren a kaváren a rovněž tři mešity (Omar, Mevlana, Merkez Camii). - Jestli odlišné kulturní vlivy mění městský prostor? Většina změn probíhá právě díky otevření nových dražších kaváren a hospůdek v obou okresech. • Víte něco o pojmu „gentrifikace“? Jaký máte názor na změny městského prostoru v sousedství? Jaký bude dle Vašeho názoru jejich vývoj v budoucnu?

Ano, znám tento pojem. Chápu jej jako potlačení lidí a podniků, které už dlouho v lokalitě sídlí. Důvodem je většinou rostoucí nájemné; mnozí si již nemohou dovolit platit 10 euro a více za metr čtvereční. V posledních deseti letech se Berlín stal pro mnoho lidí a investorů atraktivnější. Nevidím změny v městských oblastech jako něco špatného. V Xbergu a NK často probíhá snaha umožňující obyvatelům účastnit se změn. To se však stává problematickým, pokud účasti/ procesy dialogu probíhají jen v rámci

získání alibi. Majitelé nemají ze zákona povinnost přání obyvatel skutečně realizovat. Pokud jsou změny pouze kapitalistické a ziskové, městský prostor ztrácí to, čím je vlastně tvořen: lidmi, kteří tam žijí. V Neuköllnu a Kreuzbergu se musí něco naléhavě uskutečnit, aby se nájemné nezvyšovalo a místní podniky byly chráněny. Existují již politické snahy, jako je například správa komerčního prostoru nebo předkupní právo. • Jaký je život/ práce v těchto lokalitách?

Velmi rozmanitý. V Kreuzbergu žiji a v Neuköllnu mám kancelář, takže se denně pohybuji v obou čtvrtích. Někdy, po celé dny nebo týdny, nechodím za jejich hranice. Je to velmi hezká bublina, která je neuvěřitelně hustá, což obecně ovlivňuje příležitosti, kulturní nabídky a sociální kontakty. V určitém okamžiku se také stává nepříjemnou, zejména pokud jde o dopravu a hluk. • Na závěr malý experiment: Zkuste si představit, že stojíte na zastávce Kurfürstendamm či Potsdamer Platz a poté Kottbusser Tor. Jaký názor na místa máte a jaké rozdíly vnímáte?

Když si jdu zaběhat z Kreuzbergu 61 přes Gleisdreieckpark, běžím do jisté míry na Potsdamer Platz. Pak vstupuji do zcela jiného Berlína. Znám toto místo ještě jako pláň, případně jako velké staveniště v 90. letech a teď tam stojí mrakodrapy. Kottbusser Tor jsem již popsal ve druhé otázce výše - je to místo, kde se setkává mnoho různých světů: turisté, starousedlíci, lidé závislí na návykových látkách, studenti, bezdomovci. Na Potsdamer Platz byl naproti tomu vytvořen umělý obraz urbánnosti, který by stejně snadno mohl být v jiném městě. Řetězce, jako je Vapiano nebo Balzac, ztěžují konfrontaci s místními rysy a zvláštnostmi Berlína.

INTERVIEW ANONYMIZED 3 • What is your key point in the history of Berlin? The fall of the wall. • How do you perceive the urban area of Berlin - Neukölln / Kreuzberg? What is the specification of these sites and their benefits or negatives in your opinion? In both districts, many international artists are active, especially in the so -called „free scene“ (Künstlerhaus Bethanien, HAU 1 2 3, 48 Stunden Neukölln, Kindl Zentrum für Zeitgenössische Kunst). In this sense, it is always possible to discover something new; many initiatives (for example, das Neuköllner EngagementZentrum) test the dialogue between newcomers and older adults or company initiation. It brings great community projects such as Prinzessinnengärten or Sharehaus Refugio. Especially Kreuzberg is a very inhomogeneous neighbourhood and almost „divided into two parts“. Kreuzberg 36 differs significantly from the more „bourgeois“ and more Western Kreuzberg 61, which has more to do with

Schöneberg. The area around Kottbusser Tor (XBerg 36) is characterized by the large building as the new Kreuzberg Center. It is dirty and noisy, many people use drugs and transport is a disaster. Although this has been happening for years, we could say: „It is hopeless as ever“ - there are help offers for people with drug addiction, so they are not totally excluded.

- Yes, in any case, there are many different cultures in both neighbourhoods. - The question arises about what „integration“ means, besides acquiring a language for people‘s integration: „Should they move to the center to be part of?“ I wish much more to urban unity that goes beyond cultural affiliation and creates something new. - Cultural influences: There are many restaurants in Neuköllner Sonnenallee with fantastic Arabic food, shisha bars or other shops (especially wedding dresses, Turkish supermarkets). There are many Turkish bakeries and cafes around the Kottbusser Tor as well as three mosques (Omar, Mevlana, Merkez Camii). - If different cultural influences change urban area? Most of the changes are due to the opening of new expensive cafes and pubs in both districts.

• Do you know anything about the term „gentrification“? What do you think of changes in the neighbourhood? What will your future development mean in your opinion?

Yes, I know this perception. I understand it as a suppression of people and businesses that have lived in the area for a long time. The reason is mostly rising rents; many can no longer afford to pay 10 euro or more per square meter. In the last ten years, Berlin has become more attractive for many people and investors. I do not see changes in urban areas as bad. In XBerg and NK, efforts are often made to allow people to participate in change. However, this becomes problematic if dialogues take area / processes only in order to obtain an alibi. Owners do not have a legal obligation actually to realize the wishes of the population If changes are only capitalist and profitable, urban area loses what it actually is: the people living there. In Neukölln and Kreuzberg, something has to be done urgently so that the rent does not increase and local businesses are protected. There are already political efforts, such as managing a commercial area or pre-emption right.

• What is life / work in these locations?

Very varied. I live in Kreuzberg, and I have an office in Neukölln, so I move to both neighbourhoods every day. Sometimes, for days or weeks, I do not go beyond their borders. It is a very nice bubble that is incredibly dense, which generally affects opportunities, cultural offers and social contacts. At some point, it also becomes unpleasant, especially in terms of traffic and noise. 35

• In conclusion, a small experiment: Imagine staying at the Kurfürstendamm or Potsdamer Platz and then Kottbusser Tor. What view of the places you have and what difference do you perceive?

When I go running from Kreuzberg 61 via Gleisdreieckpark, I run to some extent on Potsdamer Platz. Then I enter into a completely different Berlin. I know this area as a plain, or as a big building site in the 1990s, and now there are skyscrapers. I have already described Kottbusser Tor in the second question above - it is an area where many different worlds meet: tourists, old people, people addicted to addictive substances, students, homeless people. On the other hand, Potsdamer Platz created an artificial image of urbanity that could easily be in another city. Chains such as Vapiano or Balzac make it difficult to confront the local features and traits of Berlin.

FOTOGRAFIE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Neukölln a Kreuzberg PHOTOS OF PUBLIC AREAS Neukölln a Kreuzberg

Street art poukazujicí na problém gentrifikace Street art pointing to the problem of gentrification

Život v ulicích a pestrá etnická struktura Streetlife and a diverse ethnic structure

Funkční parter domů Functional ground floor

Späti - obchod s nočním provozem Spata - night shop

Trhy a budova přemosťující ulici- Kottbusser Tor Markets and building bridging the street - Kottbusser Tor

Bar a chaos v ulicích Bar and chaos in the streets

Foto: Jens Moggert

FOTOGRAFIE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Neukölln a Kreuzberg PHOTOS OF PUBLIC AREAS Neukölln a Kreuzberg

Policejní dozor je patrný v ulicích Police surveillance is visible in the streets

Aktivita obyvatel - urbánní zahradnictví Population Activity - Urban Gardening

Görlitzer Park

Nabídka věcí k prodeji přímo na ulici Offer things to sell right on the street

Foto: Jens Moggert

FOTOGRAFIE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Kontrast s okolím - Mitte, Kurfürstendamm, Potsdamer Platz PHOTOS OF PUBLIC AREAS The contrast with the surroundings - Mitte, Kurfürstendamm, Potsdamer Platz

Foto: Jens Moggert

POUŽITÉ ZDROJE USED SOURCES [1] MOGGERT, M. Vývoj městských center: Analýza rozdílných kulturních vlivů s dopadem na změnu urbánního prostředí na příkladu Berlína. In PhD Research Sympozium 2018. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2018. s. 36-41. ISBN: 978-80-214-5664-8. [2] FRANC, Jan. Historicko-geografická studie Berlína. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra geografie. Vedoucí práce PhDr. Dana HÜBELOVÁ. [3] FALTRUSOVÁ Gabriela. Mezinárodní migrace z Turecka do Spolkové republiky Německo. Brno, 2014. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Vedoucí práce Ing. Milan Palát, Ph.D. [4] TOUŠEK Václav, KUNC Josef, VYSTOUPIL Jiří aj. Ekonomická a sociální geografie. Brno: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-114-4. [5] Statistischer Bericht:AI5 – hj 2/17, Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 31. Dezember 2017. Amt für Statistik Berlin-Brandenburg, 2018. [cit. 29. 04. 2018] Dostupné z: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/Stat_Berichte/2018/SB_A01-05-00_2017h02_BE.pdf [6] Geschichte der Berliner Bezirke. Berlin. [cit. 26. 02. 2018]. Dostupné z: https://www.berlin.de/geschichte/ geschichte-der-berliner-bezirke/ [7] Geschichte Berlins. Wikipedia. [online]. 2018.[cit. 01.02.2018] Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/ Geschichte_Berlins BUFFET, Cyril. Berlín. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. ISBN 80-7106-314-2. ULRICH Horst, PRELL Uwe, LUUK Ernst. Berlin Handbuch.:das Lexikon der Bundeshauptstadt, Besiedlung des

Berliner Raums. Berlin: FAB Verlag, 1992. ISBN 3-927551-27-9. Geschichte. Berlin. [cit. 27. 03. 2018]. Dostupné z: https://www.berlin.de/berlin-im-ueberblick/geschichte/

POZNÁMKY NOTES [a] Evropa - Turecko, Andorra, Monako, San Marino, Vatikán; Afrika - Botswana, Komory, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svazijsko, Středoafrická republika; Amerika - Antigua a Barbuda, Bahamy, Belize, Grenada, Guyana, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam; Asie - Irán, Sýrie, Libanon, Bhútán, Brunej Darussalam, Maledivy; Austrálie / Oceánie / Antarktida - Fidži, Palau, Papua-Nová Guinea, Samoa, Tonga [a ] Europe - Turkey, Andorra, Monaco, San Marino, Vatican; Africa - Botswana, Comoros, São Tomé and Principe Island, Swaziland, Central African Republic; America - Antigua and Barbuda, the Bahamas, Belize, Grenada, Guyana, Saint Kitts and Nevis, Saint Vincent and the Grenadines, Suriname; Asia - Iran, Syria, Lebanon, Bhutan, Brunei Darussalam, Maldives; Australia / Oceania / Antarctica - Fiji, Palau, Papua New Guinea, Samoa, Tonga

Vydavatel

Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury

Autor Překlad

Monika Moggert, Ing. arch. Global language center s.r.o. Na Lysinách 457/20 147 00 Praha 4 Czech republic

Tisk

Computer MCL Brno spol. s. r. o. Brněnská 1113 664 42 Modřice Czech republic

Vydání

první

Rok prvního vydání

2019

ISBN 978-80-214-5711-9

ï&#x201A;·ISBN 978-80-214-5711-9