Berlin − the influence of cultural differences of inhabitants on the typical features of contemp by Monika Marková

Ing. arch. Monika Moggert

Berlín – vliv kulturních rozdílů obyvatel na typické znaky soudobého městského prostoru Berlin − the influence of cultural differences of inhabitants on the typical features of contemporary urban space Berlin – der Einfluss kultureller Unterschiede zwischen den Einwohnern auf die typischen Merkmale des zeitgenössischen städtischen Raums 1

Vydavatel: Vysoké učení technické v Brně – Fakulta architektury Školitel: Ivo Boháč, doc. Ing. arch. Ph.D. Recenzent: Dr.-Ing. Gerd Reesas Autor: Monika Moggert, Ing. arch. monika_moggert@volny.cz xamarkova@vutbr.cz Grafickou podobu publikace navrhl a upravil: Jakub Marek, BcA. kuba.marek@volny.cz Překlad: Global language center s. r. o. Na Lysinách 457/20 147 00 Praha 4 Czech Republic Tisk: Computer MCL Brno spol. s. r. o. Brněnská 1113 664 42 Modřice Czech Republic Vydání: První Rok prvního vydání: 2022 2

Publikace byla vydána za podpory Vysokého učení technického v Brně – – Fakulty architektury v programu Specifický výzkum 2021, registrační číslo: FA-S-21-7500. The publication was published with the support of the Brno University of Technology − Faculty of Architecture in the Specific Research 2021 programme, registration number: FA-S-21-7500. Die Publikation wurde mit Unterstützung der Technischen Universität Brünn – Fakultät für Architektur im Rahmen des Programms Spezifische Forschung 2021 veröffentlicht, Registrierungsnummer: FA-S-21-7500.

OBSAH

CONTENT

DAS INHALTSVERZEICHNIS

ABSTRAKT KLÍČOVÁ SLOVA PODĚKOVÁNÍ ÚVOD CÍL PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A PRACOVNÍ HYPOTÉZA

10 11 12 13 14

POUŽITÉ VĚDECKÉ METODY ZKOUMÁNÍ

METODIKA VÝZKUMU TEORETICKÝ ZÁKLAD VÝZKUMU S TAT I S T I C K Á D ATA O B J E K T I V N Ě M Ě Ř I T E L N Á D ATA STUDIUM V ARCHIVECH S T U D I U M M A P O V Ý C H M AT E R I Á L Ů MÍSTNÍ ŠETŘENÍ H LO U B KOV É R OZ H OVO RY V Y B R A N É LO K A L IT Y

VÝZNAM A VYMEZENÍ POJMŮ KULTURNÍ ROZDÍLY A CIZINEC, LIDÉ S MIGRAČNÍM POZADÍM/PŮVODEM, HOSTUJÍCÍ PRACOVNÍK A UPRCHLÍK

K U LT U R N Í R O Z D Í LY V K O N T E X T U Ř E Š E N Ý C H L O K A L I T V Ý Z N A M P O J M Ů C I Z I N E C, L I D É S M I G R A Č N Í M P O Z A D Í M/P Ů V O D E M, HOSTUJÍCÍ PRACOVNÍK A UPRCHLÍK

16 16 18 20 21 21 22 24 24

MĚSTSKÝ PROSTOR V KONTEXTU MĚSTA BERLÍNA

MĚSTSKÝ PROSTOR LOKALITY „BERLÍN KREUZBERG“

HISTORICKÝ KONTEXT H I S T O R I C K Ý K O N T E X T - M I G R A C E V B E R L Í N Ě V O B D O B Í O D 2 . S V. VÁ L K Y

28 28

H I S T O R I C K Ý K O N T E X T – M E Z I N Á R O D N Í S TAV E B N Í V Ý S TAVA , S I T U A C E O K O L O R O K U 1980 30 C H A R A K T E R I S T I K A LO K A L IT Y „B E R L Í N K R E U Z B E R G“ 31

MĚSTSKÝ PROSTOR LOKALITY „BERLÍN LICHTENBERG“

DATA A SROVNÁNÍ

HISTORICKÝ KONTEXT C H A R A K T E R I S T I K A LO K A L IT Y „B E R L Í N L I C HT E N B E R G“

33 33

ZÁVĚR

S TAT I S T I C K Á D ATA O B J E K T I V N Ě M Ě Ř I T E L N Á D ATA STUDIUM MAPOVÝCH PODKLADŮ MÍSTNÍ ŠETŘENÍ H LO U B KOV É R OZ H OVO RY

35 44 46 48 54

ABSTRACT KEYWORDS ACKNOWLEDGEMENTS HOME AIM OF THE THESIS, RESEARCH QUESTIONS AND WORKING HYPOTHESIS

58 59 60 61 62

SCIENTIFIC METHODS OF RESEARCH USED

R E S E A R C H M E T H O D O LO G Y THE THEORETICAL BASIS OF THE RESEARCH S TAT I S T I C A L D ATA O B J E C T I V E LY M E A S U R A B L E D ATA STUDY IN ARCHIVES STUDY OF MAP DOCUMENTS L O C A L I N V E S T I G AT I O N S IN-DEPTH INTERVIEWS S E L E C T E D L O C AT I O N S

MEANING AND DEFINITION OF THE TERMS CULTURAL DIFFERENCES AND FOREIGNER, PEOPLE WITH MIGRATION BACKGROUND/ORIGIN, GUEST WORKER AND

64 64 66 68 69 69 70 72 72

REFUGEE

URBAN SPACE IN THE CONTEXT OF THE CITY OF BERLIN

URBAN SPACE OF THE “BERLIN KREUZBERG” SITE

URBAN SPACE OF THE “BERLIN LICHTENBERG” SITE

C U LT U R A L D I F F E R E N C E S I N T H E 74 CONTEXT OF THE SITES 74 M E A N I N G O F T H E T E R M S F O R E I G N E R , P E O P L E W I T H A M I G R AT I O N B A C K G R O U N D / O R I GIN, GUEST WORKER AND REFUGEE 74

HISTORICAL CONTEXT H I S T O R I C A L C O N T E X T − M I G R AT I O N I N B E R L I N S I N C E W O R L D W A R I I

76 76

H I S T O R I C A L C O N T E X T − I N T E R N AT I O N A L B U I L D I N G E X H I B I T I O N , T H E S I T U AT I O N A R O U N D 1980 78 C H A R A C T E R I S T I C S O F T H E L O C AT I O N “ B E R L I N K R E U Z B E R G ” 79 HISTORICAL CONTEXT

C H A R A C T E R I S T I C S O F T H E L O C AT I O N “ B E R L I N L I C H T E N B E R G ”

DATA AND COMPARISON

S TAT I S T I C A L D ATA O B J E C T I V E LY M E A S U R A B L E D ATA STUDY OF MAP DOCUMENTS L O C A L I N V E S T I G AT I O N S IN-DEPTH INTERVIEWS

83 92 94 96 102

CONCLUSION

103

ABSTRAKT SCHLÜSSELWÖRTER DANKSAGUNG EINLEITUNG ZIEL DER ARBEIT, FORSCHUNGSFRAGEN UND ARBEITSHYPOTHESE

106 107 108 109 110

VERWENDETE WISSENSCHAFTLICHE METHODEN DER FORSCHUNG

112

METHODIK DER FORSCHUNG THEORETISCHE GRUNDLAGE DER FORSCHUNG S TAT I S T I S C H E D AT E N O B J E K T I V M E S S B A R E D AT E N STUDIUM IN ARCHIVEN S T U D I U M D E R K A RT E N U N T E R L A G E N LO K A L E U NT E R S U C H U N G E N AUSFÜHRLICHE INTERVIEWS A U S G E W Ä H LT E S TA N D O RT E

MBEDEUTUNG UND DEFINITION DER BEGRIFFE KULTURELLE UNTERSCHIEDE UND AUSLÄNDER, MENSCHEN MIT MIGRATIONSHINTERGRUND/HERKUNFT, GASTARBEITER UND FLÜCHTLING

122

DER STÄDTISCHE RAUM IM KONTEXT DER STADT BERLIN

124

K U LT U R E L L E U N T E R S C H I E D E I M Z U S A M M E N H A N G M I T D E N 122 S TA N D O RT E N B E D E U T U N G D E R B E G R I F F E A U S L Ä N D E R , M E N S C H E N M I T M I G R AT I O N S H I N T E R G R U N D / H E R K U N F T, G A S TA R B E I T E R U N D F L Ü C H T L I N G 122

HISTORISCHER KONTEXT H I S T O R I S C H E R K O N T E X T − M I G R AT I O N I N B E R L I N S E I T D E M Z W E I T E N W E LT K R I E G

STADTRAUM DES STANDORTS „BERLIN KREUZBERG“ 6

112 112 114 116 117 117 118 120 120

H I S T O R I S C H E R K O N T E X T − I N T E R N AT I O N A L E B A U A U S S T E L L U N G ,

124 124

126

S I T U AT I O N U M 1 9 8 0 M E R K M A L E D E S S TA N D O RT S „ B E R L I N K R E U Z B E R G “

126 127

STADTRAUM DES STANDORTS „BERLIN LICHTENBERG“

129

DATEN UND VERGLEICH

131

SCHLUSSFOLGERUNG

151

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ/ LITERATURE AND SOURCES OF INFORMATION USED/ VERWENDETE LITERATUR UND INFORMATIONSQUELLEN

154

HISTORISCHER KONTEXT M E R K M A L E D E S S TA N D O RT S „ B E R L I N L I C H T E N B E R G “ S TAT I S T I S C H E D AT E N O B J E K T I V M E S S B A R E D AT E N S T U D I U M D E R K A RT E N U N T E R L A G E N LO K A L E U NT E R S U C H U N G E N AUSFÜHRLICHE INTERVIEWS

129 129

131 140 142 144 150

FOTODOKUMENTACE LOKALIT/ PHOTO DOKUMENTATION OF LOCALITIES/ FOTODOKUMENTATION DER FUNDORTE

156

ABSTRAKT Cílem práce je zhodnotit architektonicko-urbanistické změny veřejného městského prostoru vlivem působení rozdílných kulturních komunit a zjistit, zda mají cizinci a obyvatelé s migračním pozadím na něj vliv. V řešení byla použita metoda porovnávání, pro niž byly na základě analýz území a rozboru statistických dat vybrány lokality: „Berlín Lichtenberg“ – konkrétně Weitlingkiez – disponující nízkým počtem kulturních vlivů a „Berlín Kreuzberg“ – konkrétně oblast přestavby Kottbusser Tor – s vysokým zástupem tureckých menšin. Pro místní šetření, které zjišťovalo změny v lokalitě a porovnávalo vzhled městského prostředí, bylo zapotřebí určení algoritmů, kterými byla zhodnocena oblast „Berlín Kreuzberg“. Časové omezení výzkumu je období po příchodu tureckých menšin do lokality a před přestavbou městské části „Berlín Kreuzberg“ (okolo roku 1980) v porovnání se současným stavem. Jedná se o rozpracovaný výzkum, avšak již v této fázi můžeme konstatovat, že cizinci a obyvatelé s migračním pozadím mají pravděpodobně vliv na městský prostor a mění jej. Jedná se hlavně o změny typů budov, a změny ze sociálního a hospodářského hlediska. Výsledek této práce přináší úvod do aktuální mezinárodní tématiky přistěhovalectví z pohledu architektury a urbanismu. V návaznosti na rychlé změny v lokalitě a na faktu, že podobné výsledky výzkumu nebyly objeveny, se nabízí možnost pokračování v této práci, a to i z pohledu v lokalitě diskutované gentrifikace. (Moggert 2018) 10

KLÍČOVÁ SLOVA kulturní rozdíly a vlivy, městský prostor, architektonicko-urbanistické změny, Berlin Kreuzberg, Berlin Lichtenberg, turecké menšiny, přistěhovalectví

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji celému týmu Vysokého učení technického v Brně - Fakulty architektury, jež za mnou stál a byl mi nápomocen v rámci projektu Specifického výzkumu 2021, jeho zásluhou tato publikace vznikla. Poděkování patří zejména doc. Ing. arch. Ivo Boháčovi, Ph.D. za odborné vedení při tvorbě této publikace a zároveň i za jeho projevenou důvěru, podporu a ujištění, že je v mých schopnostech projekt Specifického výzkumu 2021 dokončit. To i přes problémy období pandemie a s ním spojené komplikace s cestováním do Berlína i Brna, nemožností osobních konzultací a navštívení pro výzkum potřebných institucí. Velice děkuji mému manželovi Jensovi za jeho trpělivost, zjišťování potřebných informací v německém jazyce a ochotu mne zastoupit v péči o domácnost a naši skoro pětiletou dceru. Děkuji také mým rodičům, kteří mi pomáhali v rámci stylistických korekcí.

ÚVOD

Zajímavá demografická situace Berlína, kdy ve městě žije 55,44 % cizinců a obyvatel s migračním pozadím, vnukla autorce otázku, zda rozdílné kulturní prostředí, ze kterého lidé ve městě pochází, mohou měnit městský prostor. Tato skutečnost byla podpořena vlastní zkušeností s návštěvou Izraele (kde měla autorka alespoň krátkodobou možnost poznat život v muslimské rodině) a půlroční pracovní stáží v íránské architektonické kanceláři ve Vídni. Jedná se o velice aktuální téma, které spojuje poznatky z oblasti demografie s poznatky z oblasti architektury a urbanismu. Samotný Berlín je městem, kde probíhá neustále stavební vývoj a je inspirativní i z hlediska řešení problémů městského prostoru v kontextu historického vývoje. Je centrem současné architektury. Práce hodnotí část městského okresu Friedrichshain-Kreuzberg - „Berlín Kreuzberg“. Jedná se konkrétně o oblast přestavby Kottbusser Tor, která byla definována okolo roku 1980 Mezinárodní stavební soutěží IBA 1984/87 a která byla v tomto období obnovována a dostavována. Její zásluhou byly vytvořeny fotografické záznamy jednotlivých budov, které jsou v rámci práce porovnávány se současným stavem. V lokalitě je vysoké zastoupení tureckých menšin. Naproti tomu je pro porovnání vybrána část městského okresu Lichtenberg - „Berlín Lichtenberg“. Jedná se konkrétně o lokalitu známou jako Weitlingkiez a disponuje nízkým počtem kulturních vlivů.

Cílem práce je zjištění, zda mají cizinci a obyvatelé s migračním pozadím vliv na městský prostor a případně jaký. Současný stav rozpracovanosti práce nedovoluje určení přesného výsledku. Dle dat, získaných případovými studiemi a v lokalitách provedenými šetřeními si autorka dovoluje tvrdit, že určitý vliv rozdílných kultur byl v městském prostředí pozorován. Jedná se hlavně o změny v typu budov a změny ze sociálního a hospodářského hlediska. Celkové výsledky budou známy v závěru celého výzkumu a budou uveřejněny v rámci dizertační práce.

CÍL PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A PRACOVNÍ HYPOTÉZA

Cílem práce je zhodnocení změn veřejného městského prostoru v závislosti na demografické přeměně Evropy v kontextu mezinárodní migrace. Sleduje vliv sociálního jevu – odlišných kultur – v urbanisticko-architektonické struktuře města. Byly formulovány výzkumné otázky a pracovní hypotéza: • Mají cizinci a obyvatelé s migračním pozadím vliv na městský prostor? • Mění jej? • Jakým způsobem jej mění? • Demografická změna Evropy (v kontextu migrace) = změna městského prostoru?

POUŽITÉ VĚDECKÉ METODY ZKOUMÁNÍ METODIKA VÝZKUMU TEORETICKÝ ZÁKLAD VÝZKUMU

Důležitým aspektem teoretické části práce bylo pochopení dané tématiky a významu pojmů kulturních rozdílů a typických znaků soudobého města, které jsou klíčovými pro tuto práci. Ta se zabývá významem odlišných kulturních vlivů v rámci městského prostoru. Bylo tedy nutné vymezit, o které vlivy se bude jednat a které typické znaky budou pro práci podstatné. Na základě vymezení těchto pojmů, vyhodnocení statistických dat o podílu a typu přistěhovalců a obyvatel s migračním původem na celkovém počtu obyvatel ve městě Berlíně a zhodnocení výběru míst na základě provedených rozhovorů byly vybrány lokality, které práce dále řeší. Pro výběr byla podstatná i jejich podobnost, a to hlavně z hlediska vzdálenosti do centra města, velikosti lokality a počtu domů. Jedná se o lokality Berlin Kreuzberg – konkrétně oblast přestavby Kottbusser Tor (Hämer a Arbeitsgruppe Stadterneuerung 1981, s. 11) (dále jen „Berlín Kreuzberg“) a Berlin Lichtenberg – konkrétně oblast Weitlingkiez (dále jen „Berlín Lichtenberg“). Výběr těchto lokalit je proveden tak, aby bylo možné obě lokality porovnávat. Lokalita „Berlín Kreuzberg“ je lokalitou s vysokým zastoupením přistěhovalců z Turecka, oproti tomu lokalita „Berlín Lichtenberg“ má podíl přistěhovalců mimo prostor Evropské unie minimální. Výzkum byl rozdělen do dvou výzkumných částí – část analýz obou lokalit a jejich vybraných dílčích částí a část zhodnocení architektonickourbanistických změn ve vybraných dílčích částech na základě určených algoritmů v lokalitě „Berlín 16

Kreuzberg“. Porovnávání a interpretace získaných dat nám ukazují dopad kulturních rozdílů na městský prostor na příkladu města Berlína. Práce byla inspirována strukturou dizertační práce Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel. (Matyášová 2020)

Obr. 1: Řešené lokality a jejich dílčí části (zdroj: archiv autorky)

5km CENTRUM

vzdálenost centra 3 km

100km

Kreuzberg Kottbusser Tor ±180 domů

100m

-Cu rie-

Alle

PŮVODNÍ DĚLĚNÍ MĚSTA KREUZBERG/LICHTENBERG (do roku 2001)

Ma rie

gstr .

tr.

We itlin

nst

ars

ert

nie

alb

Ora

Wa ld

str .

100m

vzdálenost centra 6 km Lichtenberg Weitlingkiez ±210 domů

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12

Mitte Friedrichshain - Kreuzberg Pankow Charlottenburg - Wilmersdorf Spandau Steglitz - Zehlendorf Tempelhof - Schöneberg Neukölln Treptow - Köpenick Marzahn - Hellersdorf Lichtenberg Reinickendorf 17

S TAT I S T I C K Á D ATA

Pro potřeby ověření vhodnosti vybraných lokalit (v časovém rozmezí 1985-1991 dle dostupnosti inpro komparaci vlivů odlišných kultur na městské formací). (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992; 1985; prostředí jsou „Berlín Kreuzberg“ a „Berlín Lichten- 1991) berg“ popsány statistickým daty získanými z berlínského statistického úřadu. (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno) Z důvodu berlínské reformy místní správy, kdy došlo roku 2001 ke sloučení okresů a „Berlín Kreuzberg“ se stal součástí obvodu Friedrichshain-Kreuzberg a „Berlín Lichtenberg“ součástí obvodu Lichtenberg, byla snaha o získání srovnatelných dat, avšak tato skutečnost přináší do práce proměnné, a to zejména z hlediska demografického vývoje. Oblast „Berlín Kreuzberg“ z dnešního pohledu leží na území čtyř územních celků (Oranienplatz, Moritzplatz, Lausitzer Platz, Wassertorplatz) a oblast „Berlín Lichtenberg“ na území jednoho územního celku (Weitlingstraße). Ani jeden z těchto celků nekoresponduje přesně s hranicemi řešených území, ale jsou jejich součástí. Data z těchto územních celků jsou použita pro porovnání řešených lokalit, a to zejména - počet obyvatel, změna počtu obyvatel (srovnání počtu obyvatel v letech 2007, 2010, 2015 a 2020; data z let 1975-2020 jsou dostupná pouze pro celou čtvrť Kreuzberg a Lichtenberg a jsou také doložena), podíl obyvatel a přistěhovalců, podíl obyvatel dle zemí původu a podíl obyvatel s migračním původem. Pro zvolení lokality „Berlín Kreuzberg“, byla dále shromážděna data vypovídající o podílu obyvatel s migračním původem v jednotlivých blocích domů 18

Obr. 2: Hranice čtvrtě Lichtenberg (červená) a řešené lokality “Berlín Lichtenberg” (zdroj: archiv autorky; podkladová mapa - fbinter.stadt-berlin.de)

500m

Obr. 3: Hranice čtvrtě Kreuzberg (zelená), řešené lokality “Berlín Kreuzberg” (tyrkysová) a QM ZKO – správa městské čtvrti Kreuzberg/ Oranienstr. (červená) (zdroj: archiv autorky; podkladová mapa – fbinter.stadt-berlin.de)

100m

O B J E K T I V N Ě M Ě Ř I T E L N Á D ATA

Do rámce případových studií byla zanesena objektivně měřitelná data potřebná pro komparaci vybraných lokalit. Jedná se o vzdálenost do centra města, bilance ploch v hektarech a procentuálně (tj. zastavěné plochy, veřejné prostory otevřené, privátní prostory, poloveřejné prostory, veřejná zeleň a poměr privátních ploch s veřejně přístupnými), rozloha v hektarech. Podoba případové studie je inspirovaná Metodikou hodnocení hlavních náměstí malých měst pro potřeby krajinářské architektury a rozvoje městského prostředí. (Ambrožová nedatováno)

STUDIUM V ARCHIVECH

S T U D I U M M A P O V Ý C H M AT E R I Á L Ů

Studium v archivech Muzeum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg a Landesarchiv Berlin přineslo řadu podkladů vhodných pro výzkum architektonicko-urbanistických změn především v lokalitě „Berlín Kreuzberg“. Jednalo se hlavně o data ze sbírky Mezinárodní stavební výstavy IBA 1984/87 (viz kapitola Městský prostor lokality „Berlín Kreuzberg“), jež obsahuje studie a zprávy z 80. let 20. století o stavebních plánech a účasti veřejnosti v urbanistických soutěžích v Berlíně-Kreuzbergu. (Muzeum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg 2017) Součástí sbírky jsou i fotografie jednotlivých domů řešené lokality „Berlín Kreuzberg“ datované převážně rokem 1981, které byly dále použity (s povolením k nekomerčnímu použití společností S.T.E.R.N. GmbH) v rámci výzkumu a jsou pro něj stěžejním materiálem. Studium v archivu budovy Museum Lichtenberg im Stadthaus přineslo podklady o historii a stavebním vývoji čtvrti Lichtenberg. Jednalo se především o obrazová data a data z publikací. Dále bylo možné i studium publikací o čtvrti Kreuzberg.

Pro potřeby analýz vývoje území ve vymezeném časovém úseku bylo využito i studia mapových podkladů. S těmito podklady bylo dále pracováno, potřebné části a informace byly digitalizovány, porovnávány a hodnoceny. Z mapových podkladů byly využity zejména mapy z portálu HistoMapBerlin vytvořených ve společném projektu mezi berlínským státním archivem a Beuth Hochschule für Technik Berlin. Ty nabízí na základě georeferenčních historických map zobrazení městské struktury Berlína od roku 1910 do roku 2013 (Landesarchiv Berlin und der Beuth Hochschule für Technik Berlin nedatováno). Dále byla využita mapová data z portálu FIS Broker - s možností zobrazení map současné situace městské struktury, leteckých snímků i stáří výstavby, Mapy Google a Mapy.cz.

MÍSTNÍ ŠETŘENÍ

Další metodou výzkumu je místní šetření. Jedná se o část výzkumu, která je v současné době ve fázi rozpracovanosti a přináší pouze dílčí výsledky, které je nutné ještě upřesnit. Kompletní výsledky budou zveřejněny v rámci dizertační práce. Šetření se uskutečnilo za obdobných podmínek v obou lokalitách – „Berlín Kreuzberg“ v ulicích Adalbertstraße, Oranienstraße a Waldemarstraße a „Berlín Lichtenberg“ v ulicích Weitlingstraße a Marie-Curie-Allee. Byla sledována a zaznamenána data o druhu a počtu charakteristických služeb. Byla provedena fotodokumentace fasád a okolí jednotlivých domů. V lokalitě „Berlín Kreuzberg“ jsou tato data porovnávána se situací domů v 80. letech 20. století na základě autorkou určených algoritmů hodnotících architektonické a urbánní změny. Ty jsou rozřazeny do skupin tvar, hmota a prostor. V práci se autorka odklání od zažitého chápání těchto skupin dle Drápala a Drápalové. (Drápal a Drápalová 1988) Tvar v práci zastupuje skupinu prvků, které nám určují vzhled budovy. Hmota je chápána jako změna objemu objektu. Prostor určuje změny, které probíhají v okolí objektu. Všechny změny jsou vyjádřeny bodově, a to takovým způsobem, kdy nám bodové hodnocení 0-10 bodů ukazuje na fakt, že objekt v této kategorii zůstal beze změny, či proběhla nevýrazná změna, bodové hodnocení 10-20 bodů poukazuje na změny evropského charakteru a bodové hodnocení 20-30 bodů na vliv kulturních rozdílů. Následující tabulky znázorňují zjednodušené 22

hodnocení dle tvaru, hmoty a prostoru. Jelikož se jedná o neobjektivně měřitelná data, druh desetibodového rozmezí hodnocení byl zvolen tak, aby bylo možné získat co nejvíce objektivní data s možností bodového rozptylu. V této chvíli je dokončeno ohodnocení ulic Adalbertstraße a Waldemarstraße, a to v kategoriích Tvar a Hmota. Ulice Oranienstraße a skupina hodnotících prvků – Prostor budou zkoumány následně. Dále byly v řešených dílčích lokalitách zjištěny počty a druhy charakteristických služeb a budov představujících vliv kulturních rozdílů.

Tab. 1: Zjednodušené hodnocení dle tvaru, hmoty a prostoru (zdroj: archiv autorky)

H LO U B KOV É R OZ H OVO RY

V Y B R A N É LO K A L IT Y

Na začátku výzkumu byly provedeny rozhovory s respondenty řešené lokality „Berlín Kreuzberg“, kteří mají k lokalitě určitý vztah (v lokalitě žijí či pracují). Jednalo se o rozhovory, které měly funkci doplnění či ověření autorčiných domněnek. Dotazovaným byly přes elektronickou komunikaci zaslány otázky v psané formě plně strukturovaných rozhovorů. Probíhaly v českém, německém a anglickém jazyce. Počet odeslaných formulářů byl – 21, z toho počet přijatých a zpracovaných – 5. 13 formulářů bylo odesláno na instituce působící v lokalitě, od kterých autorka nedostala žádnou reakci.

Pro práci byly vybrány tyto lokality: • „Berlín Kreuzberg“ – konkrétně oblast přestavby Kottbusser Tor (Hämer a Arbeitsgruppe Stadterneuerung 1981) - ohraničená z jihu kanálem Landwehrkanal, ze západu ulicí Prinzenstraße, zahrnující lokalitu obytného souboru na Stallschreiberstraße, ze severu pokračuje ulicí Sebastianstraße, Waldemarstraße přes Rosengasten na ulici Bethaniendamm, vymezená kulturním centrem na Adalbertstraße, Waldemarstraße a Mariannenplatz, přes Muskauer Straße, z východu hraničící ulicí Manteuffelstraße, Skalitzer Straße a Mariannenstraße

CENTRUM

100m

- pro dílčí průzkum jsou z této oblasti vybrány ulice Oranienstraße, Adalbertstraße a Waldemarstraße • „Berlín Lichtenberg“ – konkrétně Weitlingkiez – ze západu definovaná nádražím Berlín-Lichtenberg; ze severu ulicí Alt-Friedrichsfelde, z východu ulicí Robert-Uhrig-Straße; z jihu ulicí Rummelsburger Straße, zahrnující obytný soubor na ulici Im Lichtenhain pokračující přes Blockpark na Fischerstraße a končící u policejní stanice na Nöldnerstraße - pro dílčí průzkum jsou z této oblasti vybrány ulice Weitlingstraße a Marie-Curie-Allee

Obr. 4: Umístění “Berlín Kreuzberg” v rámci Berlína (zdroj: archiv autorky)

Obr. 5: Lokalita “Berlín Kreuzberg” na mapě (zdroj: archiv autorky, podkladová mapa - mapy.cz)

Obr. 6: Lokalita “Berlín Lichtenberg” na mapě (zdroj: archiv autorky, podkladová mapa - mapy.cz)

Obr. 7: Umístění “Berlín Lichtenberg” v rámci Berlína (zdroj: archiv autorky)

CENTRUM

100m

VÝZNAM A VYMEZENÍ POJMŮ KULTURNÍ ROZDÍLY A CIZINEC, LIDÉ S MIGRAČNÍM POZADÍM/PŮVODEM, HOSTUJÍCÍ PRACOVNÍK A UPRCHLÍK

K U LT U R N Í R O Z D Í LY V K O N T E X T U Ř E Š E NÝC H LO K A L IT

V Ý Z N A M P O J M Ů C I Z I N E C, L I D É S M IG R A Č N Í M P O Z A D Í M/P Ů V O D E M, H O S T UJÍCÍ PRACOVNÍK A UPRCHLÍK

Autorka se soustředí na změny výrazových prostředků typicky evropského prostředí a hledá jejich ovlivnění jinými kulturami. Jako sociální aspekt vlivu kulturních rozdílů na městský prostor byla vybrána skupina obyvatel s návazností na Turecko a arabské státy (dále také jen odlišná kultura). „Berlín Kreuzberg“ zastupuje v práci oblast, jež je ovlivňována vlivy kulturních rozdílů, „Berlín Lichtenberg“ zastupuje oblast s minimálními vlivy kulturních rozdílů. Lokalitu „Berlín Kreuzberg“ obývá okolo 30 % obyvatel s migračním pozadím a cizinců s návazností na Turecko. Dále zde bydlí i obyvatelé z arabských zemí (okolo 9 %). Dle studia literatury a provedených rozhovorů obě tyto skupiny definují městský prostor a mají na něj vliv. Cílem práce je zjistit, zda tomu tak opravdu je. Za typické architektonické a urbanistické znaky odlišných kultur jsou brány v potaz vlivy sociální (například konání oslav na veřejnosti, společné praní, znaky emancipace), vlivy architektonické (například materiál, barva, štuk, tvar, druhy staveb – příklad: mešity, minarety, madrasy, chrámy), vliv hospodářský (například služby, tržiště, turismus).

Součástí práce je i vyhodnocení demografické situace v kontextu mezinárodní migrace. Bylo důležité vysvětlení významu následujících pojmů, jak je popisuje úřad Amt für Statistik Berlin-Brandenburg: Cizinec (Ausländer) „Za cizince se považují osoby pouze s cizí nebo nejasnou státní příslušností a osoby bez státní příslušnosti. Do populace však nejsou zahrnuti příslušníci vojenských sil a zahraničních diplomatických a konzulárních misí a jejich rodinní příslušníci.“ (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno) Lidé s migračním pozadím/původem (Menschen mit Migrationshintergrund) „Migrační pozadí není pevnou vlastností registru obyvatel (EHP), ale je odvozeno z různých vlastností. Odvození vychází z celostátních pokynů pro definování migračního pozadí v oficiální statistice, ale je přizpůsobeno možnostem výběru charakteristik v registru obyvatel (Berliner Verfahren – berlínský postup). Osoby s migračním pozadím jsou: – 1. Cizinci: Osoby, které nejsou Němci ve smyslu čl. 116 odst. 1 GG, tj. výhradně cizí nebo nejasné stát-

ní příslušnosti, jakož i osoby bez státní příslušnosti. – 2. Němci s migračním původem: Osoby se zemí narození mimo Německo nebo s druhou státní příslušností nebo s naturalizačním znakem nebo se znakem opce (děti cizích rodičů narozené v Německu jsou přiznány od 1. ledna 2000 podle zákona o státní příslušnosti (StAG) uvedený v § 4 odst. 3 – 3. osoby mladší 18 let, které nemají vlastní migrační charakteristiky, ale jejich země narození je mimo Německo, nebo které mají status naturalizace alespoň jednoho rodiče, pokud je osoba registrována na adrese rodiče.“ (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg 2019) „Hostující pracovníci“ „‘Hostující pracovníci‘ jsou migrující pracovníci, kteří byli speciálně přijati do Německa v 50. a 60. letech 20. století, aby kompenzovali nedostatek pracovních sil v poválečném období. Významně přispěli k takzvanému hospodářskému zázraku. Jedná se o neoficiální termín. Spolková republika Německo uzavřela dvoustranné dohody o náboru zahraničních pracovníků s Itálií (1955), Španělskem a Řeckem (1960), Tureckem (1961), Marokem (1963), Portugalskem (1964), Tuniskem (1965) a Jugoslávií (1968). Migrující pracovníci dostali jméno ‚hostující pracovníci‘, protože jejich pobyt byl vlastně jen dočasný a měli se vrátit do své domovské země. Mnoho zahraničních pracovníků však zůstalo ve Svazové republice trvale a přivezli si své rodiny. V průběhu ropné (cenové) krize a zvyšující se

nezaměstnanosti byl nábor ukončen v roce 1973 tzv. zmrazením náboru. Od konce 50. let 20. století do zmrazení náboru v roce 1973 přišlo do Německa asi 14 milionů migrujících pracovníků, z nichž 11 milionů se vrátilo do svých zemí původu.” (Bundeszentrale für politische Bildung nedatováno) Uprchlík „I když se pojem uprchlík často používá jako synonymum pro utečence, v chápání azylového práva zahrnuje pouze uznané uprchlíky podle Ženevské úmluvy o uprchlících, tedy osoby, kterým se po absolvování azylového řízení dostane uprchlické ochrany. Kromě toho však existují tři další formy ochrany, kterým lze přiznat právu na azyl. Spolkový úřad, jako orgán odpovědný za provádění azylového práva, přesněji rozlišuje mezi těmito skupinami osob: - Osoby hledající azyl – osoby hodlající požádat o azyl a které dosud nejsou registrovány u Spolkového úřadu jako žadatelé o azyl. - Osoby poptávající azyl – žadatelé jsou v azylovém řízení a o jejichž postupu dosud nebylo rozhodnuto. - Osoby s nárokem na ochranu a osoby oprávněné zůstat – osobám byl udělen azyl, ochrana uprchlíků či doplňková ochrana, nebo kterým je povolen pobyt v Německu kvůli zákazu deportace.“ (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge nedatováno)

MĚSTSKÝ PROSTOR V KONTEXTU MĚSTA BERLÍNA

HISTORICKÝ KONTEXT

HISTORICKÝ KONTEXT - MIGRACE V B E R L Í N Ě V O B D O B Í O D 2 . S V. VÁ L K Y

Berlín prošel pestrou škálou událostí, politických zvratů, ničení, znovuobnovení a s tím souvisejících pokusů zasáhnout i do jeho vývoje tak, aby byl zanechán podpis příslušné etapy dějin, mocenských ambicí a prosazení vizí. Prostor pro vznik současné městské struktury byl uvolněn i válečným narušením přirozeného vývoje ve 2. sv. válce. To sice uvolnilo plochy pro nové vize, ale město dnes těžko nalézá cestu k pohodě prostředí, cestu ze stereotypu a neosobnosti novodobé architektury. (Moggert 2018) Dynamický vývoj města se propisuje do městského prostředí ve více kontextech podstatných pro práci – historických, architektonickourbanistických i sociologických. A tak se Berlín jeví jako ideální příklad města pro výzkum vlivu kulturních rozdílů na městský prostor.

V průběhu 2. sv. války byly centrální části města kompletně zničeny a s nimi i rostlá kompozice městské struktury. Bylo tedy potřeba jejich dostavby a obnovy dopravní infrastruktury. Dalším neblahým dopadem 2. sv. války bylo rozdělení Německa do čtyř okupačních zón a poté založení Spolkové republiky Německo (dále jen SRN) a Německé demokratické republiky (dále jen NDR). Tím došlo i k rozdělení města na Západní Berlín a Východní Berlín. Prohloubení problému rozdělení nastalo stavbou betonové zdi protínající celou aglomeraci podél dělící linie a uzavírající Západní Berlín. Zeď vytvořila ve městě nepropustnou bariéru. Dříve centrální městské části se staly okrajovými částmi, došlo k odlivu firem a obyvatel z těchto lokalit. „Obě části Berlína se po stavbě zdi začaly formovat samostatně a každá část pojala obnovu města po svém, v podstatě se začaly tvořit první velké rozdíly nejen ve vnímání obyvatel, ale také ve vzhledu města, jeho přístupu k politice a čtyřem mocnostem, kultuře i ekonomické pomoci.“ (Filingerová 2015, s. 24) „Pro Západní Berlín s sebou neslo postavení zdi značné problémy v zaměstnanosti. Za jedinou noc ztratil až 60 000 pracovních sil, které přicházely za prací z východního sektoru.“ (Filingerová 2015, s. 26) „Od založení NDR v roce 1949 do roku 1961, kdy byla vystavěna Berlínská zeď, emigrovalo 3,8 milionu lidí do západní SRN. Německo nemělo na rozdíl od ostatních evropských států bývalé kolonie, které by mohly sloužit jako zdroj pracovní síly. Proto v roce 1955 podepsala SRN dohodu o náboru pracovních

sil s Itálií. Podobné dohody byly podepsány i se dělící zdi, která protínala město. Dle mapových podŠpanělskem a Řeckem v roce 1960. V roce 1961 byla kladů můžeme spatřit, že pozice zdi je ve městské podepsána dohoda s Tureckem, následovala v roce struktuře patrná dodnes. 1963 dohoda s Marokem, Portugalskem v roce 1964, Tuniskem v roce 1965 a bývalou Jugoslávií v roce 1968. Smlouvy měly být oboustranně výhodné – Německo mělo získat nedostatkovou pracovní sílu, která byla levná a nekvalifikovaná, a v partnerských státech měly být vyřešeny problémy s vysokou nezaměstnaností. “ (Faltrusová 2014, s. 30) „V roce 1973 již migranti z Turecka tvořili největší část populace nezahrnující německé občany (23%), následovali obyvatelé Jugoslávie (17%) a Itálie (16 procent). Těsně předtím, než padla ‚Berlínská zeď‘, se dvoumilionová populace západního Berlína skládala ze 12,5% cizinců, z nichž polovina byla údajně turecká.“ (Akcan 2018, s. 32) V roce 1991 bylo ve čtvrti Kreuzberg již 31,5% přistěhovalců, v oblasti Kottbusser Tor bylo jejich zastoupení přes 50%. (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg 2021) „Napjatá patová situace v meziněmeckých vztazích, která přetrvávala po většinu osmdesátých let, byla dramaticky narušena v důsledku politických otřesů, které se odehrály ve východním Německu koncem roku 1989 a začátkem roku 1990. Masivní demonstrace ve Východním Berlíně a dalších východoněmeckých městech vedly ke zhroucení režimu a demontáži Berlínské zdi v listopadu 1989.“ (Columbia Electronic Encyclopedia 2021, s. 1-3). Demolicí Berlínské zdi roku 1989 bylo město znovu sjednoceno. Nastala tak otázka, co s územím v místě po 29

MĚSTSKÝ PROSTOR LOKALITY „BERLÍN KREUZBERG“ HISTORICKÝ KONTEXT – MEZINÁRODNÍ S TAV E B N Í V Ý S TAVA , S I T U A C E O K O L O R O K U 1980 Důležitou zmínkou je, že se „Berlín Kreuzberg“ v období rozdělení Berlína se nacházel na území Západního Berlína. Problematickou situaci chátrajících lokalit Berlína se město rozhodlo řešit vyhlášením Mezinárodní stavební výstavy IBA 1984/87 (dále jen IBA) „v roce 1978 na základě rozhodnutí Sněmovny reprezentantů Západního Berlína“ (Muzeum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg 2017). Klíčovými tématy bylo znovuobjevení a obnova historického vnitřního města z velké části zničeného válkou a téma prostoru ‚Berlínské zdi‘. (Federal Institute for Research on Building, Urban Affairs and Spatial Development nedatováno) „Překvapivě velký počet špičkových architektů z Evropy a Spojených států amerických byl vyzván, aby přispěl k projektu kombinující obnovu měst a výstavbu veřejného bydlení. Hlavní oblastí IBA byla čtvrť Kreuzberg - podél Berlínské zdi, jež byla během druhé světové války těžce bombardována a poté ponechána chátrat. Téměř polovina obyvatelstva zchátralého Kreuzbergu, někdy označovaného jako „German Harlem“, byli občané převážně z Turecka a mnoho obyvatel byli squateři, kteří se nelegálně nastěhovali do opuštěných budov. Většina migrantů z Turecka přijeli v rámci programu hostujících pracovníků, někteří byli uprchlíci po tureckém převratu a následném násilí v roce 1980.“ Stavba probíhala téměř výhradně na pozemcích, které patřily městu. Do roku 1989 IBA postavila 4 500 30

nových bytů v sekci ‚IBA-Neubau‘ pod vedením Josefa Paula Kleihuese, nechala zrekonstruovat 5 000 stávajících bytů a podpořila 700 svépomocných projektů v sekci ‚IBA-Altbau‘ pod vedením Hardt-Waltherra Hämera.“ (Akcan 2018, s. 10)

Obr. 8: Model účasti osob ovlivňujících přestavbu (zdroj: (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992, s. 20))

„‘IBA-Altbau‘ byla reakcí na masivní protesty a nedostatek bytů, které od roku 1979 vedly k nezákonné okupaci a kutilským opravám ve čtvrti Kreuzberg. Cílem ‚IBA-Altbau‘ byla ‚záchrana rozbitého města‘ pečlivou rekonstrukcí a změnou účelu stávajících budov. IBA Berlín se s vizemi obezřetné městské obnovy a kritické rekonstrukce města zapsala do dějin evropského městského rozvoje. Zatímco to byly v té době experimenty, nástroje a řešení vyvinutá v tomto kontextu jsou nyní považovány za standardy pro moderní městský rozvoj. Patří sem občanská angažovanost, ekologické stavění, nové formy bydlení nebo přestavby budov. Senát města Berlína založil a financoval nezávislou společnost Bauaustellung Berlin GmbH. IBA-Neubau byla dokončena v roce 1987, zatímco IBA-Altbau byla v roce 1985 vyčleněna z mateřské společnosti GmbH a dodnes existuje jako soukromá společnost S.T.E.R.N. GmbH.“ (Federal Institute for Research on Building, Urban Affairs and Spatial Development nedatováno) Důležité je také zmínit je, že obyvatelé lokality „Berlín Kreuzberg“ měli vliv na obnovu domů a mohli zasahovat do procesů, které v lokalitě probíhaly. (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992, s. 20)

pravou i využitím autobusové dopravy a nadzemní dráhy (U-bahn U1), jejíž stanice se nachází v samotném středu vybrané lokality a v ohnisku jejího dění. Výběr lokality byl po podrobném průzkumu zvolen na základě studia odborných materiálů z doby přestavby lokality okolo roku 1981 a kterou ve své publikaci popisuje Hämer a Arbeitsgruppe Stadterneuerung. Lokalita nabízí spoustu zajímavých míst, a to jak z hlediska městské struktury, tak i turistického hlediska. Za zmínku stojí parkový pruh Luisenstädtischer Kanal, jež vytváří symetrické osové propojení kostela sv. Michaela a Landwehrkanal s možností využití lodní přepravy. V jeho místech byla plánovaná realizace městské dálnice a jejího křížení, na níž okolo roku 1970 vznikaly návrhy, které nakonec nebyly realizovány.

C H A R A K T E R I S T I K A LO K A L IT Y „BERLÍN KREUZBERG“ Řešená lokalita „Berlín Kreuzberg“ je součástí čtvrti Kreuzberg, která je od roku 2001, kdy došlo v rámci reformy místní správy ke sloučení okresů, součástí obvodu Friedrichshain-Kreuzberg. Leží jihovýchodně od centra města ve vzdálenosti okolo 3 km. Plocha „Berlín Kreuzberg“ je přibližně 99,5 ha. Dopravní napojení je možné automobilovou do-

Obr. 9: Návrh městské dálnice na Oranienplatz (zdroj: https://www.tagesspiegel.de/mediacenter/fotostrecken/berlin/bildergalerie-berlin-wie-es-nie-gebaut-wurde/1884202-9.html?p1884202=9) 31

Obr. 10: Vodní plocha Engelbecken v návaznosti na Luisenstädtischer Kanal (zdroj: archiv autorky)

Nachází se v těsné návaznosti na Kulturní centrum na náměstí Mariannenplatz. Lokalita disponuje institucemi, jako jsou například muzeum Friedrichshain-Kreuzberg Museum na Adalbertstraße, knihovna Mittelpunktbibliothek na Adalbertstraße, místy pro setkávání, vzdělávacími institucemi a nepřeberným množstvím gastronomických zařízení. Z hlediska kulturních vlivů jsou ve vybrané oblasti zastoupeny mešity a kulturní centra islámu, buddhistická modlitebna a synagoga. Z hlediska stavební struktury a městského prostředí lze čtvrť charakterizovat jako různorodou, s převážně blokovou výstavbou. Přibližně polovina budov se řadí k budovám vystavěným před rokem 1900, ostatní budovy jsou datovány v časovém rozmezí 1950-1990. Oblast kolem Kottbusser Tor dominuje velkými komplexy budov, které byly vystavěny v 70. a 80. letech 20. století po kompletním uvolnění plochy. Bloky podél Oranienstraße, Adalbertstraße a Waldemarstraße jsou výsledkem “opatrné městské obnovy”. Kottbusser Tor lze defi32

novat jako dopravní uzel s vysokou úrovní hluku a emisí a také místem setkávání uživatelů drog a alkoholu. Místo protínající nadzemní dráha U-bahn U1 a kruhový objezd představují fyzické bariéry pro chodce a rozdělují čtvrť na jižní a severní část. (Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg / Oranienstraße nedatováno) Z hlediska života v oblasti „Berlín Kreuzberg“ si ji lidé spojují s představou „města krátkých vzdáleností“, a to dle informací získaných na základě zpětné vazby oslovených respondentů, kteří mají k lokalitě určitý vztah (osoby v lokalitě pracující či žijící, umělce a studenty zde působící) a dle informací od Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg/Oranienstraße, jež „pracuje pro Senátní odbor pro rozvoj měst a bydlení ve čtvrtích se „zvláštními rozvojovými potřebami“, ve kterých je život charakterizován sociálními problémy a hrozí, že lidé a jejich obvod budou vyloučeni z celkového městského rozvoje.“ (Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg / Oranienstraße nedatováno) Většina dotázaných nemá potřebu cestovat za hranice čtvrti, jež nabízí bohatou náplň aktivit. Pozitivem je, že místa jsou osobně dotčena lidmi z těchto čtvrtí, jsou rozmanitá a denně mění svou tvář.

MĚSTSKÝ PROSTOR LOKALITY „BERLÍN LICHTENBERG“ HISTORICKÝ KONTEXT

C H A R A K T E R I S T I K A LO K A L IT Y „BERLÍN LICHTENBERG“

„Z pohledu historického vývoje se rozsáhlý rozvoj Weitlingkiez datuje okolo roku 1890 v důsledku postupné industrializace, a tím spojeného obrovského nárůstu populace v Berlíně. V lokalitě probíhala výstavba bytů pro dělníky a řemeslníky. Samotný Lichtenberg je jednou z takzvaných dělnických čtvrtí Berlína. Jeho obyvatelstvo tvořili převážně příslušníci nízkopříjmových sociálních vrstev.“ (Senatsverwaltung für Bau- und Wohnungswesen, Abteilung IV, Referat für Stadterneuerung, Land Berlin nedatováno) Okolo roku 1920 dochází k výrazné expanzi města a 1. října 1920 vzniká aglomerace Velký Berlín, kterého se stala čtvrť Lichtenberg součástí na základě slučování okolních částí Berlína. (Moggert 2019, s.3) „Po druhé světové válce byly zastavěny pozemky, které byly vlivem války ještě nezastavěné nebo byly nevyužité. Kromě center denní péče na Wönnichstraße a obchodního domu na Weitlingstraße se v této době stavěly především obytné budovy. V 70. letech 20. století byla provedena renovační opatření v částech původních budov.“ (Senatsverwaltung für Bau- und Wohnungswesen, Abteilung IV, Referat für Stadterneuerung, Land Berlin nedatováno, s. 4) V období rozdělení Berlína se „Berlín Lichtenberg“ nacházel na území Východního Berlína.

Řešená lokalita „Berlín Lichtenberg“ je součástí čtvrtě Lichtenberg, která je i po roce 2001, kdy došlo v rámci reformy místní správy ke sloučení okresů, stále součástí obvodu Lichtenberg. Lokalita „Berlín Lichtenberg“ je svými hranicemi řešeného území totožná s oblastí oficiálně známé pod názvem Weitlingkiez a leží v místě oblasti známé pod názvem Weitlingstraße. „Berlín Lichtenberg“ je z jižní a východní strany obehnán městskou železniční dráhou (S-bahn), jež vytváří v lokalitě bariéru jak pro pěší, tak pro automobilovou dopravu. Navzdory jasnému vymezení, a tím problémovému překročení dráhy, je oblast dobře napojena na vnitřní části města veřejnou dopravou. Její poloha od centra města je směrem na východ ve vzdálenosti okolo 6 km. Plocha „Berlín Lichtenberg“ je přibližně 143 ha. Dopravní napojení je možné automobilovou dopravou i využitím autobusové a železniční dopravy s možností využití jak regionálních vlaků, tak vlaků městské dráhy. Železniční stanice Berlin-Lichtenberg je ohniskem dění ve vybrané lokalitě a slouží jak k účelům běžných nákupů, tak jako místo střetávání se. Okolí „Berlín Lichtenberg“ nabízí místa zhodnocující kvalitu bydlení – pás zeleně s parkovou úpravou se rozprostírá západním směrem v návaznosti na zájmové území a umožňuje propojení až k zoologické zahradě, jež je v blízkosti okolo 2 km. Vodní plocha Rummelsburger See na řece Sprévě 33

je v docházkové vzdálenosti přibližně 1,2 km a disponuje možností lodní přepravy. Jedná se o klidnou lokalitu s funkcí převážně bydlení. Lokalita disponuje společenskými centry, gastronomickými zařízeními, vzdělávacími a sportovními institucemi s možností využití místního stadionu, který nabízí různorodé sportovní aktivity. Lokalita byla zastavěna na přelomu 19. a 20. století a další výstavba probíhala zejména ve 20. letech 20. století. Bloková struktura vyvinutá v tomto období přežila dodnes. Budovy postavené v tomto období se řídily zásadami „Neues Bauen“. Cílem tohoto vlivného hnutí bylo pomocí racionalizace a typizace vyvinout funkčně jednoduchou novou formu budov, která by dokázala uspokojit zvýšenou potřebu životního prostoru a zároveň zohlednit sociální a zdravotní aspekty („světlo, vzduch a slunce“). Téměř všechny tyto obytné soubory v lokalitě jsou od 90. let 20. století památkově chráněny. Volné pozemky, které vznikly v důsledku druhé světové války, byly převážně zastavěny v 50. letech 20. století konvenčními stavebními metodami. V letech 1994 až 2008 byla v rámci dotačního programu opatření na obnovu měst rozsáhle opravena na mnoha místech zchátralá konstrukce budov. V této souvislosti došlo i k úpravě veřejných prostranství v oblasti. (Bezirksamt Lichtenberg von Berlin 2021)

DATA A SROVNÁNÍ S TAT I S T I C K Á D ATA

Statistická data vychází z dat berlínského statistického úřadu a jeho registru obyvatel z roku 2020. Pro porovnání byla vybrána data z roku 2007. V obou lokalitách nedochází k úbytku obyvatel. Opakem je nárůst obyvatel a zajímavým zjištěním je vysoký nárůst jejich počtu o 23,57 %. Poměr mužů a žen je v obou lokalitách podobný s tím, že muži mají mírně vyšší zastoupení. Nejsilnější věkovou kategorií jsou obyvatelé ve věku 15-65 let se zastoupením přes 70 % v obou lokalitách.

výběr lokalit a jejich dílčích částí, o počtu obyvatel s migračním pozadím a cizinců. Na první pohled je patrné, že zastoupení obyvatel s migračním pozadím a cizinců v lokalitě „Berlín Lichtenberg“ (24,8 %) je mnohonásobně nižší než v lokalitě „Berlín Kreuzberg“ (63,6 %). Podstatným bylo i získání dat o zemích původů těchto obyvatel. V lokalitě „Berlín Lichtenberg“ je vyšší zastoupení obyvatel ze zemí EU (před rokem 2019, bez Německa) – 32,9 % a obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie a bývalé Sovětské unie – 19,2 %. Oproti tomu v lokalitě „Berlín Kreuzberg“ je počet obyvatel ze zemí EU (před rokem 2019, bez Německa) – 15,7 % a obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie a bývalé Sovětské unie – 3,8 %. Důležitou informací, která byla rozhodující pro výběr lokality „Berlín Kreuzberg“, jako příkladu výzkumu vlivu kulturních rozdílů, je vysoká koncentrace obyvatel s migračním pozadím a cizinců z Turecka 46,12 % („Berlín Lichtenberg“ má pouze 3,2 %). Zastoupení obyvatel z arabských států 1 je v obou lokalitách okolo 9 %. Obě lokality obývají i lidé z jiných států, které nejsou podrobně řešeny. 1

Tab. 2: Statistická data o obyvatelích (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg

Důležitými statistickými daty ze stejného statistického úřadu jsou data z roku 2020, jež sloužila pro

Egypt, Alžírsko, Džibutská republika, Komory, Libye, Maroko, Mauritánská islámská republika, Somálsko, Súdán, Tunisko, bývalý Súdán, Bahrajn, Irák, Jemen, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Palestinská území, Saudská Arábie, Sýrie, Spojené arabské emiráty, zbytek Asie, bývalá demokratická Jemenská lidová republika, národnost nejasná 35

Práce řeší problematiku časově vymezenou od roku 1980, proto byla pro lokality vyhledána i statistická data v rozmezí let 1975-2020 zahrnující informace o cizincích v celých okresech Kreuzberg a Lichtenberg o územní velikosti před reformou berlínské místní správy (do roku 2001, kdy došlo ke sloučení okresů).

Graf 1: “Berlín Kreuzberg” - Podíl cizinců i obyvatel s migračním pozadím a Němců (zdroj: archiv autorky, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno))

Graf 2: “Kreuzberg” - Podíl obyvatel dle zemí původu bez Němců (zdroj: archiv autorky, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno))

Graf 3: “Berlín Lichtenberg” - Podíl cizinců i obyvatel s migračním pozadím a Němců (zdroj: archiv autorky, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno))

Graf 4: “Berlín Lichtenberg” - Podíl obyvatel dle zemí původu bez Němců (zdroj: archiv autorky, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno))

ANALÝZA ÚZEMÍ MĚSTO: BERLÍN MIGRACE: podíl obyvatel a cizinců v celé lokalitě datace

okres

1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020

Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg

ROK:

2021

celkem

cizinci

159 123 149 419 148 383 154 273 155 383 145 645 146 759 145 618 152 364 153 135

37 755 38 017 38 692 47 202 51 947 48 095 46 624 41 516 45 887 47 543

23,73 % 25,44 % 26,08 % 30,60 % 33,43 % 33,02 % 31,77 % 28,51 % 30,12 % 31,05 %

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ: KREUZBERG 1985-91: podíl obyv. s migračním původem v jednotlivých blocích

Podíl obyvatel a cizinců datace

územní celek

celkem

cizinci

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

41 787 42 015 42 981 41 893

15 160 14 509 14 873 14 534

36,28 % 34,53 % 34,60 % 34,69 %

Podíl obyvatel a cizinců z Turecka a arabských zemí datace

územní celek

celkem

cizinci

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

41 787 42 015 42 981 41 893

10 672 9 530 8 814 8 267

ulice řešené v rámci analýzy Data získána z: - Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor :: FHXB Friedrichshain-Kreuzberg Museum :: Resource :: museum-digital:berlin. In: . 1992 [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: https://berlin.museum-digital.de/singleimage.php?resourcenr=4732 - DISKUSSIONSVORLAGE. Sitzung der Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985. Erste Ergebnisse der Bewohnerbefragung in P IV. [online]. SPAS Kreuzberg Nord, 1985. Dostupné z: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf - SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. [online]. SPAS Kreuzberg Nord, 1991. Dostupné z: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf

25,54 % 22,68 % 20,51 % 19,73 % Podíl obyvatel a obyvatel s migračním původem v QM ZKO* QM ZKO*

Podíl obyvatel a cizinců z býv. SSSR a Jugoslávie

QM ZKO* 2017

datace

územní celek

celkem

cizinci

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

41 787 42 015 42 981 41 893

684 571 679 653

1,64 % 1,36 % 1,58 % 1,56 %

počet obyvatel z toho Němci z toho cizinci s migračním původem Němci s migr. původem

8 553 59,17 % 40,83 % 70,61 % 29,78 %

Fr-Kreuz. 2016

8 557 58,97 % 41,03 % 70,21 % 29,18 %

*QM ZKO = správa městské čtvrti Kreuzberg/Oranienstr.

Berlin 2017

2017

283 974 73,78 % 26,22 % 42,17 % 15,95 %

3 711 930 8,10 % 19,16 % 32,52 % hranice QM ZKO

„Kreuzberg“*: Podíl obyvatel dle zemí původu

řešené území Kreuzberg

datace

země původu

celkem

cizinci

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787

26 627 2 450 10 434 323 434 906 49 0 564

63,72 % 5,86 % 24,97 % 0,77 % 1,04 % 2,17 % 0,12 % 0,00 % 1,35 %

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie

42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015

27 506 2 756 9 526 277 499 753 65

65,47 % 6,56 % 2019: „Kreuzberg“* - podíl obyvatel s migračním původem 22,67 % 0,66 % 1,19 % 1,79 % 0,15 %

řešené ulice

Zdroj: Atrache-Younes L. , Bosa N., Hilse T. Integriertes Handlungs- und Entwicklungskonzept 2019-2022. Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg/Oranienstraße. Verein zur Förderung von demokratischen Entwicklungsprozessen e.V. / VDE e.V. Berlin. 2019. Mapa: Karte von Berlin 1:5000 (K5 – Farbausgabe), aktualizováno: 01.01.2021. Dostupné z: https://fbinter.stadt-berlin.de/fb/index.jsp

2007 2007 2007 2007 2007

Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

41 787 41 787 41 787 41 787 41 787

434 906 49 0 564

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015

27 506 2 756 9 526 277 499 753 65 0 370

65,47 % 6,56 % 2019: „Kreuzberg“* - podíl obyvatel s migračním původem 22,67 % 0,66 % 1,19 % 1,79 % 0,15 % 0,00 % 0,88 %

2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981

28 108 3 592 8 726 361 641 1 066 134 0 353

65,40 % 8,36 % 20,30 % 0,84 % 1,49 % 2,48 % 0,31 % 0,00 % 0,82 %

2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893

27 359 3 126 8 095 463 785 1 553 103 0 409

65,31 % 7,46 % 19,32 % 1,11 % 1,87 % 3,71 % 0,25 % 0,00 % 0,98 %

1,04 % 2,17 % 0,12 % 0,00 % 1,35 %

Data získána z: Kommunalatlas Berlin, [cit. 25.12.2021]. Dostupné z: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Řešená lokalita

Zdroj: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg Die Daten entstammen dem Einwohnerregister Berlins. 12.2020 ONLINE, https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Získaná data pro analýzu (* území „Kreuzberg“: 02010103 Moritzplatz, 02010104 Wassertorplatz, 02030301 Oranienplatz, 02030302 Lausitzer Platz)

* Územní celek: „Kreuzberg“:

02030301 Oranienplatz 02010103 Moritzplatz 02030302 Lausitzer Platz 02010104 Wassertorplatz

63.1 70.8 54.6 64.6

„Podíl osob s migračním původem (MH) na celkovém počtu obyvatel (EW): Popisuje podíl lidí s migračním pozadím ve vztahu ke všem obyvatelům. Migrační pozadí není pevným znakem z registru obyvatel (EEA), ale je odvozeno z různých znaků. Odvození vychází z celostátních pokynů pro deﬁnici migračního pozadí v oﬁciální statistice, ale je přizpůsobeno možnostem výběru charakteristik v registru obyvatel (berlínský postup). Osoby s migračním pozadím jsou: 1. Cizinci: Osoby, které nejsou Němci ve smyslu čl. 116 odst. 1 základního zákona, tedy výlučně cizí nebo nejasné státní občanství, jakož i osoby bez státní příslušnosti. 2. Němci s migračním pozadím: a) Osoby se zemí narození mimo Německo nebo s druhou státní příslušností nebo s naturalizačním kódem nebo s opčním kódem (děti narozené v Německu cizím rodičům mají od 1. ledna 2000 německé státní občanství za podmínek uvedených v odst. 4, odstavec 3 zákona o státní příslušnosti (StAG) (opční nařízení)); dále b) osoby mladší 18 let bez vlastních migračních znaků, ale se zemí narození mimo Německo nebo s naturalizačním číslem alespoň jednoho rodiče, pokud je osoba registrována na adrese rodiče.“

Tab. 3: Statistická data o cizincích - “Berlín Kreuzberg”

Tab. 4: Statistická data o cizincích - “Berlín Lichtenberg” 38

ANALÝZA ÚZEMÍ MĚSTO: BERLÍN ROK: MIGRACE: podíl obyvatel a přistěhovalců v celé lokalitě datace

okres

1980-1989* 1990-1999* 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020

Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)** Lichtenberg (do roku 2001)**

2021

celkem

cizinci

176 916 158 159 167 169 165 992 148 955 150 775 153 980 170 930 184 436

2 180 9 280 6 813 15 123 13 877 14 738 12 527 23 527 34 579

1,23 % 5,87 % 4,08 % 9,11 % 9,32 % 9,77 % 8,14 % 13,76 % 18,75 %

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ: LICHTENBERG – Weitlingkiez ** Lichtenberg (do roku 2001)

Podíl obyvatel a přistěhovalců datace

územní celek

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

celkem

cizinci

24 155 25 490 27 567 29 849

1 593 1 753 2 858 4 993

6,59 % 6,88 % 10,37 % 16,73 %

celkem

cizinci

24 155 25 490 27 567 29 849

185 210 243 960

Podíl přistěhovalců z Turecka a arabských zemí datace

územní celek

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

Karte von Berlin 1:5000 (K5 – Farbausgabe), aktualizováno: 01.01.2021. Dostupné z: https://fbinter.stadt-berlin.de/fb/index.jsp

Lichtenberg do roku 2001

Řešená lokalita 0,77 % 0,82 % 2015: Weitlingstr. - hustota bydlení 0,88 % 3,22 %

Podíl obyvatel a přistěhovalců z býv. SSSR a Jugoslávie datace

územní celek

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

celkem

cizinci

24 155 25 490 27 567 29 849

864 973 1 170 1 470

3,58 % 3,82 % 4,24 % 4,92 %

11040926 Weitlingstr.: Podíl obyvatel dle zemí původu datace

země původu

celkem

cizinci

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155

22 562 462 448 49 61 561 3 0 9

Počet bytů na 1ha 93,41 % 0 až pod 1 1,91 % ulice řešené v rámci analýzy 1 až pod 100 1,85 % 100 až pod 200 0,20 % 200 až pod 300 0,25 % Data získána z: Stadtteilproﬁl 2015. Neu-Lichtenberg. Teil 1 – Analyse und Bewertung. Bezirksamt Lichtenberg von Berlin. Arbeitsguppe 300 až pod 400 2,32 % Sozialraumorientierung. 30.05.2016. Dostupné z: https://www.berlin.de/balichtenberg/auf-einen-blick/buergerservice/gemeinwesen/ nad 400 0,01 % stadtteilproﬁl_i_neu_lichtenberg_2015.pdf 0,00 % 2019: Weitlingstr. - podíl obyvatel s migračním původem 0,04 %

Hustota bydlení 31.12.2015

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit

25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490

23 737 618 396 56 61 613 3 0

93,12 % 2,42 % 1,55 % 0,22 % 0,24 % 2,40 % 0,01 % 0,00 %

11040926 Weitlingstr.: Podíl obyvatel dle zemí původu datace

země původu

celkem

cizinci

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155

22 562 462 448 49 61 561 3 0 9

Hustota bydlení 31.12.2015

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490

23 737 618 396 56 61 613 3 0 6

93,12 % 2,42 % 1,55 % 0,22 % 0,24 % 2,40 % 0,01 % 0,00 % 0,02 %

2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567

24 709 1 356 522 74 118 756 16 0 16

89,63 % 4,92 % 1,89 % 0,27 % 0,43 % 2,74 % 0,06 % 0,00 % 0,06 %

2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020

Německo EU Ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceánie Nelze přiřadit Bez státní příslušnosti

29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849

24 856 1 875 964 191 274 1 505 33 0 151

83,27 % 6,28 % 3,23 % 0,64 % 0,92 % 5,04 % 0,11 % 0,00 % 0,51 %

Data získána z: Kommunalatlas Berlin, [cit. 25.12.2021]. Dostupné z: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Řešená lokalita

Zdroj: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg Die Daten entstammen dem Einwohnerregister Berlins. 12.2020 ONLINE, https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Získaná data pro analýzu Územní celek Weitlingstr.:

11040926 Weitlingstraße

23.5

* Zdroj: Zensus 2011. Bevölkerung und Haushalte. Land Berlin. Bezirk Lichtenberg.. Amt für Statistik Berlin-Brandenburg, 2011.

Sitzung der Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985 a SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. Z nich je patrné, že pro výzkum byly vybrány dílčí lokality, které obýval v těchto letech nejvyšší počet, obyvatel s migračním pozadím a cizinců (okolo 60-70 %), kteří byli převážně turecké národnosti.

Data o cizincích v obou lokalitách z let 20072020 nám pouze potvrzují zjištění o datech obyvatel s migračním pozadím a cizinců. Z důvodu komparace oblasti „Berlín Kreuzberg“ jsou získána statistická data z let 1984–1991, kdy zde bylo prováděno zhodnocení provedené obnovy této městské části. Tato data vycházejí z publikací Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor; DISKUSSIONSVORLAGE.

Obr. 11: “Berlín Kreuzberg” - 1985-91: podíl obyv. s migračním původem v jednotlivých blocích (zdroj: archiv autorky, data - https://berlin.museum-digital. de/singleimage.php?resourcenr=4732; https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756bc6e-b5183f84da82.pdf; https://api. deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/ e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf)

611 73

r. 1991: 11,2%

r. 1991: 60,2%

58 76

r. 1984: 46,6%

r. 1991: 68,5%

r. 1985: 21,1%

r. 1991: 57,9%

r. 1991: 70%

r. 1991: 46%

79 621

r. 1989: 19%

r. 1985: 28,2%

77 100 r. 1991: 66,8%

r. 1991: 60,6%

r. 1991: 49,9%

103 r. 1991: 42%

r. 1989: 12%

r. 1991: 61,6%

r. 1991: 60,5%

r. 1989: 12,6%

104

r. 1991: 69,3%

r. 1989: 47,8%

624+625 r. 1989: 624 - 27,7% 625 - 17,7%

86 70

r. 1989: 54,8%

r. 1989: 36%

r. 1989: 13,6%

r. 1989: 51,2%

89 r. 1989: 11,2%

100m

Kvalita bydlení v „Berlín Lichtenberg“ je řazena do kategorie „střední“ v porovnání s lokalitou „Berlín Kreuzberg“, kde je kvalita bydlení hodnocena stupněm „nízký“. „V kvalifikaci nízké, střední a dobré obytné oblasti jsou zahrnuta tato kritéria: hustota zástavby, zeleň a volné plochy, stav budov, uliční ráz (udržovaný, neudržovaný), poškození průmyslem a obchodem, dopravní spojení, možnosti nakupování. Dalším kritériem je umístění v městské části (uvnitř/ venku).“ (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno)

Tab. 5 : Statistická data o kvalitě bydlení (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno)

Tab. 6: Statistická data o velikosti domácnotí v okresech (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg nedatováno) 42

Statistická data o velikosti domácností autorce přinesla poznatek, že lokality jsou si podobné, avšak je nutné podotknout, že se jedná o data celých okresů. Podrobnější informace se jí nepodařilo dohledat. Možnou zajímavostí je větší zastoupení domácností s 1 osobou a 5 osobami v okrese Friedrichshain-Kreuzberg.

Lokalita “Berlín Kreuzberg” - Kottbusser Tor

O B J E K T I V N Ě M Ě Ř I T E L N Á D ATA

Lokalita „Berlín Kreuzberg“ je typická hustou blokovou zástavbou převážně z období před rokem 1900, což dokazují i zjištěná data. Zastavěná plocha řešené oblasti je 34,1 % v poměru k celkové výměře 99,5 ha. V porovnání lokalita „Berlín Lichtenberg“, jež je charakterizována také blokovou výstavbou, ale převážně z 20. let 20. století, kdy se výstavba řídila zásadami „Neues Bauen“ a bylo snahou uspokojit zvýšenou potřebu životního prostoru a zároveň zohlednit sociální a zdravotní aspekty, má 25,6 % zastavěné plochy v poměru k celkové výměře 142,6 ha. Její zajímavostí je i vysoké 22 % zastoupení poloveřejných prostor oproti „Berlín Kreuzberg“, který má 8,5 %. Jedná se převážně o brankami volně přístupné areály okolo bytových domů, které jsou však ohrazeny nízkým plotem. Plochy privátních prostor jsou v obou lokalitách podobné („Berlín Kreuzberg“ – 23,3 %, „Berlín Lichtenberg“ – 20 %), taktéž veřejné otevřené prostory „Berlín Kreuzberg“ – 24,6 %, „Berlín Lichtenberg“ – 25,2 %), Dle grafu bilance ploch zájmového území se může zdát nízké zastoupení ploch veřejné zeleně („Berlín Kreuzberg“ – 9,1%, „Berlín Lichtenberg“ – 7%), avšak při podrobnější analýze dílčích částí řešených lokalit autorka došla k závěru, že v lokalitě „Berlín Lichtenberg“ je výrazně více zastoupena zeleň ve formě stromořadí/skupiny stromů či keřů. Vzdálenost do centra města je z lokality „Berlín Kreuzberg“ okolo 3 km, z lokality „Berlín Lichtenberg“ okolo 6 km. 44

Graf 5: Bilance ploch v “Berlín Kreuzberg” (vlevo) a “Berlín Lichtenberg” (vpravo)

STUDIUM MAPOVÝCH PODKLADŮ

Pro objektivně měřitelná data byl využit mapový podklad z portálu FIS Broker – Gebäude im INSPIRE-Datenmodell, který byl digitalizován do vektorové formy programem ArchiCAD 19 a následně použit pro určení výměr a grafická vyobrazení. Datový podklad nabízí jak vyobrazení zastavěných ploch, tak i parcelaci v lokalitách, jež byla dále využita pro určení váhy hodnoceného místa pro metodu algoritmického hodnocení vybraných dílčích lokalit v „Berlín Kreuzberg“ při prováděném místním šetření. Pro něj autorka využila i mapový podklad z portálu HistoMapBerlin, na kterém vyhledala plány města z let 1980-1981 a porovnala změny rozměrů ploch a městské struktury. Zjištěné změny zanesla do tabulky hodnocení místního šetření. Pro měření vzdáleností, velikostí lokalit, získání údajů o charakteristických službách a potřebné upřesnění dat o územích byla využita kombinace mapových podkladů z portálu Mapy Google a Mapy.cz. Jejich použitím byla upřesněna i bilance ploch v dílčích lokalitách. Zastavěná plocha, která je vytyčena budovami, jež jsou v přední části uličního traktu, se pohybuje v rozmezí od 37,4 % do 50,9 %. Ve spádových ulicích, jako je Adalbertstraße, Oranienstraße („Berlín Kreuzberg“ – 35,2 %, 24,4 %) a Weitlingstraße („Berlín Lichtenberg“ – 27,2 %) je patrná větší plocha vymezená pro motorovou dopravu. Plochy pěší dopravy jsou podobné (13-15%), až na ulici Adalbertstraße (8,9 %). Na všech ulicích je umožněno parkování, které je situováno po obvodu chodníků. V ulici Waldemarstraße je umístěn vodní 46

prvek, a to v podobě vodní pumpy s pitnou vodou. Použitím 3D Mapy Google a obrazové části Mapy Google Street View bylo docíleno lepší orientace v městském prostředí a upřesnění informací získaných při místním šetření, pro zhodnocení objemových změn domů v rámci hodnocení architektonicko-urbanistických změn.

Lokalita “Berlín Kreuzberg” - Adalbert straße

MÍSTNÍ ŠETŘENÍ

Místní šetření je stěžejní metodou výzkumu. Jedná se o část výzkumu, která je v současné době ve fázi rozpracovanosti a přináší pouze dílčí výsledky, které je nutné ještě upřesnit. Kompletní výsledky budou zveřejněny v rámci dizertační práce. Data o sledování a zaznamenání druhů a počtů charakteristických služeb V následujících tabulkách jsou zobrazena získaná data v rámci sledování a zaznamenání druhů a počtů charakteristických služeb. V návaznosti na skutečnost rozdílné velikosti řešených území a snahu o práci s objektivně měřitelnými daty je jejich počet přepočítán na plochu zkoumaného území. Tab. 7: Zaznamenání druhů a počtů charakteristických služeb (data získaná autorkou) Graf 6: Procentuální zastoupení kulturních vlivů v charakteristických službách v “Berlín Kreuzberg” (vlevo) a “Berlín Lichtenberg” (vpravo)

100

Tab. 8: Zaznamenání druhů a počtů charakteristických služeb (data získaná autorkou)

V „Berlín Kreuzberg“ je patrný kulturní vliv na typech objektů, jež se v lokalitě nachází. Jedná se o buddhistickou modlitebnu, mešitu a kulturní centra islámu a synagogu. Tyto typy budov se v lokalitě „Berlín Lichtenberg“ nenachází. Typickým prvkem lokality jsou gastronomické služby. Dle autorčina zkoumání jsou přibližně z 51,4 % vedeny osobami s rozdílnými kulturními vlivy. Zajímavostí jsou internetové kavárny.

Porovnání charakteristických služeb v dílčích částech lokalit poukazuje na poznatek, že ulice Waldemarstraße a Marie-Curie-Allee jsou ulice pro bydlení s minimální nabídkou doplňkových služeb. V ulici Waldemarstraße, jež byla v roce 1991 obklopena bloky domů s čísly 76 a 73 s procentuálním zastoupením přistěhovalců 68,5 % a 60,2 % se nachází Kulturní centrum anatolských alevisů (Cemevi). Data o algoritmů

hodnocení

základě

určených

Metodou hodnocení dat na základě autorkou určených algoritmů jsou hodnoceny dílčí lokality v „Berlín Kreuzberg“ – ulice Adalbertstraße, Oranienstraße a Waldemarstraße. Pro výsledky „Berlín Kreuzberg“ je označován za turisticky celkového hodnocení bude zaznamenáno okolo vyhledávanou lokalitu, což potvrzuje i průzkum 160 domů. Jedná se o porovnání a zhodnocení o početním zastoupení ubytovacích služeb, kdy v lo- změn městského prostoru v období okolo roku 1980 a 2021. kalitě je 2,3× vyšší, než v „Berlín Lichtenberg“. Tab. 9: Ubytovací služby v lokalitách (data získaná autorkou)

Daty využitými v rámci hodnocení jsou: – fotografická dokumentace, jež byla získána autorkou přímo na místech zájmových území. Ta byla rozřazena do složek dle názvu ulic, čísel domů. Místní šetření probíhalo v červenci roku 2021 a říjnu 2021. – data z digitálního archivu muzea Muzeum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg, jež byla získána z digitálního archivu přístupného na internetu. Byla vytvořena databáze fotografií, která byla taktéž rozřazena do již vytvořených složek a pojmenována dle roku jejich vzniku a jmény autorů fotografií. – mapové podklady z portálu HistoMapBerlin, portálu FIS Broker, Mapy Google a Mapy.cz

Obr. 12: Ukázka porovnání fotografií z roku okolo 1981 a ze současnosti - Adalbertstr. 16 (zdroj: archiv autorky a https://berlin.museum-digital.de/ index.php?t=institution&instnr=1&cachesLoaded=true) Oranienstr. 191

2021

1981

2021

Oranienstr. 174

Povolení publikování snímků na základě dohody s jejich vlastníkem S·T·E·R·N Gesellschaft der behutsamen Stadterneuerung mbH.

1981

2021

Pro práci s daty je využíván program Statistica 12 (ve verzi přístupné pro studenty), kterým disponuje Vysoké učení technické v Brně. Ve zmíněném programu byly vytvořeny tabulky rozřazení algoritmů do skupin tvar, hmota a prostor a pomocné tabulky. Z takto vytvořené tabulky je možné získat data, která nám ukazují jednotlivé změny městského prostoru dle rozřazených skupin, jejich kombinace a celkové

výsledky. Naměřené hodnoty jsou i průměrovány. Snahou bude i zakomponování váhy velikosti hodnoceného území, což ještě nebylo učiněno a bude výsledkem dizertační práce.

Tab. 10: Tabulka rozřazení do skupin

Tab. 11: Tabulka pro hodnocení naměřených hodnot

Tab. 12: Náhled na tabulku pro bodové hodnocení

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68

1 Lokalita

2 Adresa

3 Rok foto. archiv

A A A A A A A A A A A A A A A

Adalbertstr. 76 Adalbertstr. 77 Adalbertstr. park Adalbertstr. 79 Adalbertstr. 80 Adalbertstr. 81 Adalbertstr. 82 Adalbertstr. 83 Adalbertstr. 84 Adalbertstr. 85 Adalbertstr. 86 Adalbertstr. 87 Adalbertstr. 88 Adalbertstr. 89 Adalbertstr. 90

1981,1984 1981 1983 1981,1991 1983 1981, 1983 1981, 1983 1981, 1984, 1986 1981, -82, -84,-91 1984 1981 1981, 1982-83 1981 1981, 1984 1981

5 4 Ozn. Rok foto. č. současnost bloku 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021

73 73 73 76 76 76 76 76 76 78 78 78 78 78 78

6 Pozn.

13 7 11 12 17 8 Změna 14 Změna 9 10 Změna Změna 16 Váha 18 Změna parter Změna tvaru Změna - Objemové velikosti vzhled Průměr velikost Vážený ornament/ domů/ plochy okna/ materiál změny zastavěné veřejného změn hodnoceného průměr barva využití zeleně dveře plochy prostoru místa (ar) objektu 0 0

0 0

4 0

0 1 0 10 0 0 0 5 0 5 5 2

20 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 7 2 10 0 2 2 0 0 0 10 0

4 0 0 1 11 1 0 0 0 0 0 0 5 4 0

1,6 0 0 4,2 3,8 0,6 4 0 0,4 1,4 1 0 2 3,8 0,4

7,01 5,09 4 3,87 5,97 6,01 8,62 3,86 3,77 3,63 3,85 5,49 5,4 2,7 3,16

11,216 0 0 16,254 22,686 3,606 34,48 0 1,508 5,082 3,85 0 10,8 10,26 1,264

V rámci hodnocení byly zpracovány i algoritmy, na základě kterých je území bodově hodnoceno. Tyto algoritmy budou podrobně popsány v rámci dizertační práce. V současné době jsou k dispozici ukázky příkladů výsledků hodnocení ulic Adalbertstraße a Waldemarstraße, které nám dle popisných statistik, krabicových grafů a grafického souboru ukazují, zda v lokalitě probíhají architektonicko-urbanistické změny v rámci skupin tvar a hmota. Pokud ano, o jaký charakter změn se jedná. Pro výsledky tohoto hodnocení bylo zaznamenáno 68 domů. Ze současných výsledků můžeme vyčíst, že v lokalitě tyto změny neprobíhají či jsou jejich změny nevýrazné a mají tedy minimální dopad na změnu typického městského prostoru.

Graf 7: Příklad krabicového grafu

Tab. 13: Příklad tabulky popisných statistik

Graf 8: Příklad grafického souboru grafů a naměřených hodnot

Krabicový graf

20 15 10 5 0 -5

Změna - materiál

Změna - ornament/barva

Změna tvaru - okna/dveře

Změna velikosti zastavěné plochy

-15

Objemové změny

-10

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Popisné statistiky (Tvar a hmota) N platných Průměr Minimum 60 3,650000 0,00 66 2,393939 0,00 58 2,017241 0,00 58 3,051724 0,00 58 0,517241 0,00

Proměnná Objemové změny Změna velikosti zastavěné plochy Změna tvaru - okna/dveře Změna - ornament/barva Změna - materiál

Grafický souhrn - změna tvaru a hmoty

Změna tvaru - okna/dveře 16 15

25,0000

Změna - materiál

23,33333333

21,6667

21,66666667

20,0000

20,00000000 18,33333333

18,3333

16,6667

16,66666667

15,0000

15,00000000

13,3333

13,33333333

11,6667

11,66666667

10,0000

10,00000000

8,3333

8,33333333

6,6667

6,66666667

5,0000

5,00000000

3,3333

3,33333333

1,6667

1,66666667

0,0000

-1

1 0

0,00000000

Změna velikosti zastavěné plochy

Objemové změny

25,00000000

23,3333

Změna - ornament/barva

Maximum 20,00000 20,00000 15,00000 25,00000 10,00000

-1

Prům.:

2,017

Prům.:

3,052

Prům.:

0,517

Prům.:

3,650

Prům.:

66 2,394

Medián:

Min:

Max:

15,00

Max:

25,00

Max:

10,00

Max:

20,00

Max:

20,00

dolní kvartil0 horní kvartil2,000

dolní kvartil0 horní kvartil0

dolní kvartil0 horní kvartil5,000

dolní kvartil0 horní kvartil2,000

Rozptyl: 16,26

Rozptyl: 47,14

Rozptyl: 4,991

Rozptyl: 32,20

Rozptyl: 23,13

SO:

4,033

SO:

6,866

SO:

2,234

SO:

5,674

SO:

4,810

Sm.Ch.:

0,530

Sm.Ch.:

0,902

Sm.Ch.:

0,293

Sm.Ch.:

0,733

Sm.Ch.:

0,592

Špič.:

1,992

Špič.:

2,183

Špič.:

4,156

Špič.:

1,511

Špič.:

2,611

Šikm.:

2,893

Šikm.:

3,532

Šikm.:

15,82

Šikm.:

1,199

Šikm.:

6,606

95% int.spol.Sm.Odch.

Dolní:

3,409

Dolní:

5,804

Dolní:

1,889

Dolní:

4,810

Dolní:

4,106

Horní:

4,937

Horní:

8,406

Horní:

2,735

Horní:

6,921

Horní:

5,806

95% int.spol.průměru

Dolní:

0,957

Dolní:

1,246

Dolní:

-0,0702

Dolní:

2,184

Dolní:

1,212

Horní:

3,078

Horní:

4,857

Horní:

1,105

Horní:

5,116

Horní:

3,576

H LO U B KOV É R OZ H OVO RY

V rámci výzkumu byly provedeny i rozhovory, které sloužily k doplnění či ověření autorčiných domněnek při počátku výzkumu. Názor respondentů na situaci změn veřejného prostoru lokality „Berlín Kreuzberg“ se ve většině otázek shoduje. Pro převážnou většinu respondentů bylo klíčovým bodem v historii Berlína jeho rozdělení či s ním související „pád“ Berlínské zdi. Chápou městský prostor „Berlín Kreuzberg“ jako kulturní místo s kulinářskou rozmanitostí a s množstvím různých iniciativ a umělců. Zmiňují vyšší kriminalitu. Všichni tázaní definovali čtvrť Kreuzberg jako místo s řadou odlišných kulturních vlivů, převážně s vlivy tureckými a arabskými. Ty se vzájemně prolínají s německými kulturními vlivy. Jedná se o místo po mnoho generací obývané migranty. Může existovat pocit neexistující integrace kulturních menšin do politických a vyšších ekonomických struktur města. Objevil se i názor, že společnost zde žijící nemá tendence se začleňovat, lidé zde žijí „vedle sebe“. Většina respondentů vnímá, že změny městského prostoru probíhají hlavně novými vznikajícími (a dražšími) podniky, a ne kulturními vlivy. Zároveň zazněl názor, že to, co mění městský prostor, jsou hlavně peníze. V lokalitě dochází k dramatickému zvyšování nájmů, a tím i ke stěhování obyvatel z oblasti, a to z důvodu gentrifikace, jež je pro zúčastněné zásadním problémem, který dokáže celou zajímavou strukturu oblasti zničit. Pravděpodobnost, že růst nájmů zrychlí tempo, je velice vysoká i v návaznosti na nově otevřený kritizovaný kampus Google 54

a kanceláře pro 2 tisíce zaměstnanců firmy Zalando. Respondenti mají obavu, že se nakonec z místa vytratí genius loci. To i přesto, že mnoho míst v současnosti z gentrifikace těží. Objevil se i názor, že se jedná o pozitivní změny se škodlivými následky, kdy místní svéráznost nahradí jakýsi univerzální mezinárodní styl a zmizí kreativní, myšlení obyvatel. Tázaní hodnotí život v lokalitě jako příjemný. Místo je osobně dotčeno lidmi z této čtvrti, je rozmanité a denně mění svou tvář. Většina respondentů nemá potřebu cestovat za hranice území čtvrtí, jelikož nabízí bohatou náplň aktivit. Lidé zde žijící jsou velmi tolerantní. Autorku zajímal i názor tázaných na vzhled prostředí okolo zastávek Potsdamer Platz/ Kurfürstendamm a Kottbusser Tor. Potsdamer Platz byl hodnocen jako moderní náměstí bez skutečné kultury, umělý obraz urbánnosti, který může být kdekoliv. Je podobný Manhattanu v New Yorku - s obrovskými mrakodrapy, širokými ulicemi a turisty. Potsdamer Platz a Kurfürstendamm působí jako neosobní tranzistory. Naopak Kottbusser Tor je místo, kde se setkává mnoho různých světů, místo s „životem“. Byl přirovnán k Istanbulu s místní atmosférou. (Moggert 2019)

ZÁVĚR

Z důvodu, že je práce v rozpracované fázi v rámci výzkumu místního šetření, je nemožné dělat konečný závěr. Avšak již v této fázi můžeme konstatovat, že cizinci a obyvatelé s migračním pozadím pravděpodobně vliv na městský prostor mají. Jedná se hlavně o změny typů budov jako jsou mešity, kulturní centra islámu, synagogy a buddhistické modlitebny. Mění jej spíše ze sociálního a hospodářského hlediska. A to jak koncentrovanou přítomností osob v daném prostoru, tak vysokým množstvím gastronomických zařízení. Zkoumaná lokalita „Berlín Kreuzberg“ je pravděpodobně i díky nim turisticky vyhledávaným místem, což potvrzuje vysoké zastoupení ubytovacích zařízení. Pro práci se osvědčila kombinace uvedených metod, která přinesla výsledky z více úhlů pohledu, a bylo možné získat data, která vypovídají o životě a změnách v městském prostoru obývaném z velké části cizinci a obyvateli s migračním pozadím. Potvrzení či vyvrácení hypotézy bude provedeno v rámci dizertační práce, jakmile bude autorka znát celkové výsledky.

ABSTRACT

The thesis aims to evaluate the architectural and urban changes in the public urban space due to the influence of different cultural communities and to find out whether foreigners and residents with a migrant background have an impact on it. A comparative method was used in the solution, for which the following locations were selected based on site analysis and statistical data analysis: “Berlin Lichtenberg” − Weitlingkiez − with a low number of cultural influences and “Berlin Kreuzberg” − the Kottbusser Tor redevelopment area − with a high number of Turkish minorities. For the local investigation, which identified changes in the locality and compared the appearance of the urban environment, it was necessary to determine the algorithms by which the “Berlin Kreuzberg” area was evaluated. The time constraint of the research is the period after the arrival of the Turkish minorities to the locality and before the redevelopment of the urban area “Berlin Kreuzberg” (around 1980) in comparison with the current situation. This is a work in progress, but at this stage, we can already conclude that foreigners and residents with a migrant background are likely to influence and change urban space. These are mainly changes in building types and changes from a social and economic point of view. The result of this work provides an introduction to the current international topic of immigration from the perspective of architecture and urbanism. In light of the rapid changes in the locality and the 58

fact that similar research results have not been discovered, there is an opportunity to continue this work, also from the perspective of gentrification discussed in the locality. (Moggert 2018)

KEYWORDS

cultural differences and influences, urban space, architectural and urbanchanges, Berlin Kreuzberg, Berlin Lichtenberg, Turkish minorities, immigration

ACKNOWLEDGEMENTS

I would like to thank the entire team of the Brno University of Technology − Faculty of Architecture, who stood behind me and assisted me in the Specific Research 2021 project, which made this publication possible. Special thanks to doc. Ing. arch. Ivo Boháč, Ph.D. for his professional guidance in the creation of this publication and also for his trust, support and assurance that it is within my ability to complete the Specific Research 2021 project. This is despite the problems of the pandemic period and the associated complications of travelling to Berlin and Brno, the impossibility of personal consultations and visits to institutions necessary for the research. I am very grateful to my husband Jens for his patience, for finding out the necessary information in German and for his willingness to stand in for me in taking care of the household and our almost fiveyear-old daughter. I would also like to thank my parents, who helped me with stylistic corrections.

HOME

Berlin’s interesting demographic situation, with 55.44 % of the city’s foreigners and residents with a migrant background, led the author to question whether the different cultural backgrounds from which people in the city come can change the urban space. This was supported by the author’s own experience of visiting Israel (where she had at least a short-term opportunity to experience life in a Muslim family) and a six-month work placement in an Iranian architectural office in Vienna. This is a very topical subject, which combines knowledge from the field of demography with knowledge from the field of architecture and urban planning. Berlin itself is a city that is constantly evolving and is also inspiring in terms of solving the problems of urban space in the context of historical development. It is a centre of contemporary architecture. The work evaluates a part of the urban district of Friedrichshain-Kreuzberg − “Berlin Kreuzberg”. This is the Kottbusser Tor redevelopment area, which was defined around 1980 by the International Building Competition IBA 1984/87 and which was renovated and completed during this period. Through it, photographic records of the individual buildings have been created, which are compared with the current state within the work. The site has a high representation of Turkish minorities. In contrast, a part of the urban district of Lichtenberg − “Berlin Lichtenberg” − is selected for comparison.

This is the locality known as Weitlingkiez and has a low number of cultural influences. This thesis aims to find out whether foreigners and residents with a migration background have an impact on urban space and, if so, what kind of impact. The current state of the work in progress does not allow to determine the exact result. According to the data obtained from the case studies and the surveys carried out in the localities, the author dares to say that some influence of different cultures has been observed in the urban environment. These are mainly changes in the type of buildings and changes from a social and economic point of view. The overall results will be known at the end of the whole research and will be published in the framework of the dissertation.

AIM OF THE THESIS, RESEARCH QUESTIONS AND WORKING HYPOTHESIS

The thesis aims to evaluate the changes in public urban space concerning the demographic transformation of Europe in the context of international migration. It traces the influence of a social phenomenon − different cultures − in the urban architectural structure of the city. The research questions and working hypothesis were formulated: • Do foreigners and residents with a migration background have an impact on urban space? • Are they changing it? • How do they change it? • Demographic change in Europe (in the context of migration) = change in urban space?

SCIENTIFIC METHODS OF RESEARCH USED R E S E A R C H M E T H O D O LO G Y THE THEORETICAL BASIS OF THE RESEARCH

An important aspect of the theoretical part of the thesis was the understanding of the topic and the importance of the concepts of cultural differences and typical features of the contemporary city, which are key to this thesis. The latter deals with the significance of different cultural influences within the urban space. It was, therefore, necessary to define which influences would be involved and which typical features would be relevant to the thesis. Based on the definition of these terms, the evaluation of statistical data on the share and type of immigrants and residents with a migrant background in the total population in the city of Berlin and the evaluation of the selection of sites based on the interviews conducted, the sites that the thesis further addresses were selected. Their similarity, especially in terms of distance to the city centre, the size of the location and the number of houses, was important for the selection. The sites are Berlin Kreuzberg, here concretely the Kottbusser Tor redevelopment area (Hämer and Arbeitsgruppe Stadterneuerung 1981, p. 11) (hereafter „Berlin Kreuzberg“) and Berlin Lichtenberg, here concretely the Weitlingkiez (hereafter „Berlin Lichtenberg“). The selection of these sites is made so that the two sites can be compared. The “Berlin Kreuzberg” site is a site with a high proportion of immigrants from Turkey, whereas the “Berlin Lichtenberg” site has a minimal proportion of immigrants from outside the European Union. The research was divided into two research parts − part of the analysis of both sites and their selected 64

subdivisions and part of the evaluation of architectural urban changes in selected subdivisions based on the determined algorithms in the “Berlin Kreuzberg” site. The comparisons and interpretations of the collected data show us the impact of cultural differences on urban space with the example of the city of Berlin. The work was inspired by the structure of the dissertation The quality of urban structure according to the evaluation of their inhabitants. (Matyášová 2020)

pic. 1: examined localities and their sub-areas (source: author’s archive)

5km CITY CENTRE

center distance 3 km

100km

Kreuzberg Kottbusser Tor ±180 Houses

100m

-Cu rie-

Alle

FORMER DIVISION OF THE CITY KREUZBERG/LICHTENBERG (until 2001)

Ma rie

gstr .

tr.

We itlin

nst

ars

ert

nie

alb

Ora

Wa ld

str .

100m

center distance 6 km Lichtenberg Weitlingkiez ±210 Houses

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12

S TAT I S T I C A L D ATA

To verify the suitability of the selected locations for comparing the effects of different cultures on the urban environment, “Berlin Kreuzberg” and “Berlin Lichtenberg” are described with statistical data obtained from the Berlin Statistical Office. (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undated) Due to the Berlin local government reform, when the districts were merged in 2001 and ”Berlin Kreuzberg” became part of the district Friedrichshain-Kreuzberg and “Berlin Lichtenberg” part of the district Lichtenberg, an attempt was made to obtain comparable data, but this fact introduces variables into the work, especially in terms of demographic development. From today’s point of view, the area of “Berlin Kreuzberg” lies in four territorial units (Oranienplatz, Moritzplatz, Lausitzer Platz, Wassertorplatz) and the area of “Berlin Lichtenberg” in one territorial unit (Weitlingstraße). Neither of these units correspond exactly to the boundaries of the areas under consideration but are part of them. Data from these territorial units are used for the comparison of the project sites, in particular − population, population change (comparison of the population in 2007, 2010, 2015 and 2020; data from 1975-2020 are only available for the whole Kreuzberg and Lichtenberg district and are also documented), share of population and immigrants, share of population by country of origin and share of the population with migration origin. To select the location “Berlin Kreuzberg”, data were also collected on the proportion of inhabitants 66

with a migrant background in each block of houses (in the time range 1985-1991 according to the availability of information). (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992; 1985; 1991).

pic. 2: boundary of the district of Lichtenberg (red) and the examined locality “Berlin Lichtenberg” (source: author’s archive; backround map - fbinter. stadt-berlin.de)

500m

pic. 3: boundary of the district of Kreuzberg (green), examined locality “Berlin Kreuzberg” (turquoise) and QM ZKO - administration of the district of Kreuzberg / Oranienstr. (red) (source: author’s archive; backround map fbinter.stadt-berlin.de)

100m

O B J E C T I V E LY M E A S U R A B L E D ATA

Objectively measurable data necessary for the comparison of the selected sites were included in the framework of the case studies. These are distance to the city centre, balance of areas in hectares and percentage (i.e. built-up areas, public open spaces, private spaces, semi-public spaces, public green spaces and ratio of private areas to public areas), area in hectares. The form of the case study is inspired by the Methodology for the Evaluation of Main Squares of Small Towns for the Purposes of Landscape Architecture and Urban Development (Ambrožová undated).

STUDY IN ARCHIVES

STUDY OF MAP DOCUMENTS

Studies in the archives of the Museum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg and the Landesarchiv Berlin have yielded some documents suitable for research into architectural and urban changes, especially in the locality of “Berlin Kreuzberg”. These were mainly data from the collection of the International Building Exhibition IBA 1984/87 (see chapter Urban Space of the Berlin Kreuzberg site), which contains studies and reports from the 1980s on building plans and public participation in urban planning competitions in Berlin-Kreuzberg. (Museum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg 2017) The collection also includes photographs of individual houses of the planned site “Berlin Kreuzberg”, dating mainly from 1981, which were further used (with permission for non-commercial use by S.T.E.R.N. GmbH) in the context of the research and are a key material for the museum. A study in the archives of the “Museum Lichtenberg im Stadthaus” provided information on the history and development of the Lichtenberg district. This consisted mainly of pictorial data and data from publications. It was also possible to study publications about the Kreuzberg district.

For analyses of the development of the territory in the defined period, the study of map documents was also used. These documents were further worked with, the necessary parts and information were digitized, compared and evaluated. Among the map materials, the maps from the HistoMapBerlin portal, created in a joint project between the Berlin State Archives and the Beuth Hochschule für Technik Berlin, were used. (Landesarchiv Berlin und der Beuth Hochschule für Technik Berlin undated). In addition, map data from the FIS Broker portal was used − with the possibility of displaying maps of the current situation of the urban structure, aerial photographs and the age of construction, Google Maps and Mapy.cz.

L O C A L I N V E S T I G AT I O N S

Another research method is the local survey. This is a part of the research that is currently in the work in progress and yields only partial results that need to be further refined. The full results will be published as part of the dissertation. The investigation took place under similar conditions in both locations - “Berlin Kreuzberg” in Adalbertstraße, Oranienstraße and Waldemarstraße and “Berlin Lichtenberg” in Weitlingstraße and Marie-Curie-Allee. Data on the type and number of characteristic services were observed and recorded. The facades and surroundings of the individual houses were photo documented. In the location “Berlin Kreuzberg” these data are compared with the situation of the houses in the 1980s based on algorithms determined by the author to evaluate architectural and urban changes. These are classified of shape, mass and space. The author departs from the established understanding of these groups according to Drápal and Drápalová. (Drápal and Drápalová 1988) Shape in the thesis represents a group of elements that determine the appearance of a building. Mass is understood as a change in the volume of an object. Space determines the changes that take place around the object. All the changes are expressed in terms of points, in such a way that a score of 0 - 10 points shows us that the object in this category has remained unchanged or has undergone a slight change, a score of 1020 points to changes of a European character and a score of 20 - 30 points to the influence of cultural differences.

The following tables show a simplified assessment by shape, mass and space. As this is non-objectively measurable data, the type of ten-point range of the assessment was chosen to provide the most objective data possible with the possibility of scoring variance. The evaluation of Adalbertstraße and Waldemarstraße in the categories Shape and Mass is now complete. Oranienstraße and the evaluation element group – Space will be examined subsequently. Furthermore, the numbers and types of characteristic services and buildings representing the influence of cultural differences were identified in the sublocations.

chart 1: simplified evaluation by shape, mass and space (source: author’s archive)

IN-DEPTH INTERVIEWS

S E L E C T E D L O C AT I O N S

At the beginning of the research, interviews were conducted with respondents of the “Berlin Kreuzberg” site who have a certain relationship to the site (they live or work in the site). These were interviews that had the function of supplementing or verifying the author’s assumptions. The interviewees were sent questions in the form of fully structured written interviews via electronic communication. They were conducted in Czech, German and English. The number of forms sent was − 21, of which the number received and processed was – 5. 13 forms were sent to institutions in the local area from which the author did not receive any response.

The following sites were selected for the work: • „Berlin Kreuzberg“ − Kottbusser Tor redevelopment area (Hämer and Arbeitsgruppe Stadterneuerung 1981) - Bounded on the south by the Landwehrkanal, on the west by Prinzenstraße, including the site of the housing estate on Stallschreiberstraße, on the north by Sebastianstraße, Waldemarstraße via Rosengasten to Bethaniendamm Street, bounded by the cultural centre on Adalbertstraße, Waldemarstraße and Mariannenplatz, via Muskauer Straße, bounded on the east by Manteuffelstraße, Skalitzer Straße and Mariannenstraße

CENTRE

100m

- from this location the streets Oranienstraße, Adalbertstraße and Waldemarstraße are selected for the subsurvey • „Berlin Lichtenberg” − Weitlingkiez - from the west defined by Berlin-Lichtenberg Station; from the north by Alt-Friedrichsfelde, from the east by Robert-Uhrig-Straße; from the south by Rummelsburger Straße, including the residential complex on Im Lichtenhain Street continuing via Blockpark to Fischerstraße and ending at the police station on Nöldnerstraße - from this location the streets Weitlingstraße and Marie-Curie-Allee are selected for the subsurvey

pic. 4: location von “Berlin Kreuzberg” within Berlin (source: author’s archive)

pic. 5: location “Berlin Kreuzberg” on the map (source: author’s archive, backround map - mapy.cz)

pic. 6: location “Berlin Lichtenberg” on the map (source: author’s archive, backround map - mapy.cz)

pic. 7: location von “Berlin Lichtenberg” within Berlin (source: author’s archive)

CENTRE

100m

MEANING AND DEFINITION OF THE TERMS CULTURAL DIFFERENCES AND FOREIGNER, PEOPLE WITH MIGRATION BACKGROUND/ORIGIN, GUEST WORKER AND REFUGEE

C U LT U R A L D I F F E R E N C E S I N T H E CONTEXT OF THE SITES

M E A N I N G O F T H E T E R M S F O R E I G NE R, P E O P L E W I T H A M I G R AT I O N B A C KG R O U N D/O R I G I N, G U E S T W O R K E R A N D REFUGEE

The author focuses on the changes in the means of expression in a typically European environment and looks for their influence on other cultures. The population with a connection to Turkey and the Arab States (hereafter also referred to as distinct culture) was selected as a social aspect of the influence of cultural differences on urban space. “Berlin Kreuzberg” represents an area influenced by cultural differences, “Berlin Lichtenberg” represents an area with minimal cultural differences. The “Berlin Kreuzberg” area is inhabited by around 30 % of the population with a migrant background and foreigners with a connection to Turkey. In addition, residents from Arab countries also live here (around 9 %). According to the literature study and the interviews conducted, both of these groups define and influence the urban space. The aim of this thesis is to find out whether this is really the case. The typical architectural and urban features of different cultures are considered to be social influences (e.g. public celebrations, communal washing, signs of emancipation), architectural influences (e.g. material, colour, stucco, shape, types of buildings − example: mosques, minarets, madrasas, temples), economic influences (e.g. services, markets, tourism).

The work also includes an assessment of the demographic situation in the context of international migration. It was important to explain the meaning of the following terms as described by Statistik Berlin-Brandenburg: Foreigner (Ausländer) “Persons with only foreign or unclear nationality and stateless persons are considered aliens. However, the population does not include members of military forces and foreign diplomatic and consular missions and their family members.” (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undated) People with a migration background/origin (Menschen mit Migrationshintergrund) “Migration background is not a fixed feature of the population register (EHP), but is derived from various characteristics. The derivation is based on national guidelines for defining the migration background in official statistics but is adapted to the selection of characteristics in the population register (Berliner Verfahren − Berlin procedure). Persons with a migration background are: – 1. Strangers: Persons who are not Germans within the meaning of Article 116(1) GG, i.e. exclusively foreign or of unclear nationali-

ty, as well as stateless persons. – 2. (a) Persons with a country of birth outside Germany or with a second nationality or with naturalisation or option mark (children of foreign parents born in Germany are admitted from 1 January 2000 under the Nationality Act (StAG) referred to in § 4 par. 3 – 3. persons under the age of 18 who do not have their own migration characteristics but whose country of birth is outside Germany or who have the naturalisation status of at least one parent, if the person is registered at the parent’s address.” (Amt fürStatistik Berlin-Brandenburg 2019) “Guest workers” (Gastarbeiter) “’Guest workers’ are migrant workers who were specially recruited to Germany in the 1950s and 1960s to compensate for labour shortages in the post-war period. They contributed significantly to the so-called economic miracle. This is an unofficial term. The Federal Republic of Germany concluded bilateral agreements on the recruitment of foreign workers with Italy (1955), Spain and Greece (1960), Turkey (1961), Morocco (1963), Portugal (1964), Tunisia (1965) and Yugoslavia (1968). Migrant workers were given the name ‘guest workers’ because their stay was actually temporary and they were to return to their home country. However, many foreign workers stayed permanently in the FRG and brought their families with them. In the course of the oil (price) crisis and increasing unemployment, recruitment was

ended in 1973 by the so-called recruitment freeze. From the late 1950s until the 1973 recruitment freeze, some 14 million migrant workers came to Germany, of whom 11 million returned to their countries of origin.” (Bundeszentrale für politische Bildung undated) Refugee (Flüchtling) “Although the term refugee is often used as a synonym for refugee, in the understanding of asylum law it includes only recognized refugees under the Geneva Refugee Convention, i.e., persons who, after completing the asylum procedure, are granted refugee protection. In addition, however, three other forms of protection can be afforded by the right to asylum. The Federal Office, as the authority responsible for implementing asylum law, distinguishes more precisely between these groups of persons: Asylum seekers – persons intending to apply for asylum who are not yet registered with the Federal Office as asylum seekers. Asylum seekers – applicants who are in the asylum procedure and whose procedure has not yet been decided. Persons entitled to protection and persons entitled to remain – persons who have been granted asylum, refugee protection or subsidiary protection, or who are allowed to stay in Germany due to a deportation ban.” (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge undated)

URBAN SPACE IN THE CONTEXT OF THE CITY OF BERLIN

HISTORICAL CONTEXT

H I S T O R I C A L C O N T E X T − M I G R AT I O N I N BERLIN SINCE WORLD WAR II

Berlin has undergone a colourful series of events, political upheavals, destruction, rebuilding and related attempts to intervene in its development to leave a signature of the respective stage of history, power ambitions and the promotion of visions. The space for the emergence of the current urban structure was also made available by the wartime disruption of natural development in WWII. While this freed up areas for new visions, the city today finds it difficult to find a path to environmental well-being, a way out of the stereotype and impersonality of modern architecture (Moggert 2018). The dynamic development of the city is inscribed in the urban environment in several contexts relevant to the work − historical, architectural-urban and sociological. Thus, Berlin appears as an ideal example of a city for research on the influence of cultural differences on urban space.

During World War II, the central parts of the city were destroyed and with them the growing composition of the urban structure. It was, therefore, necessary to rebuild them and restore the transport infrastructure. Another unfortunate impact of WWII was the division of Germany into four occupation zones and then the establishment of the Federal Republic of Germany (hereafter referred to as the FRG) and the German Democratic Republic (hereafter referred to as the GDR). This also led to the division of the city into West Berlin and East Berlin. The problem of the division was exacerbated by the construction of a concrete wall crossing the entire agglomeration along the dividing line and enclosing West Berlin. The wall created an impermeable barrier in the city. The formerly central parts of the city became peripheral, and there was an outflow of businesses and residents from these areas. “The two parts of Berlin began to take shape separately after the wall was built, and each part conceived of urban renewal in its own way the first major differences began to form not only in the perception of the inhabitants but also in the appearance of the city, its attitude to politics and the four powers, culture and economic aid.” (Filingerová 2015, p. 24) “For West Berlin, the construction of the wall entailed considerable employment problems. In one night, it lost up to 60,000 workers who came from the eastern sector to find work.” (Filingerová 2015, p. 26) “Between the founding of the GDR in 1949 and 1961, when the Berlin Wall was built, 3.8 million

people emigrated to western Germany. Unlike other European states, Germany had no former colonies to serve as a source of labour. Therefore, in 1955, Germany signed a labour recruitment agreement with Italy. Similar agreements were signed with Spain and Greece in 1960. An agreement with Turkey was signed in 1961, followed by agreements with Morocco in 1963, Portugal in 1964, Tunisia in 1965 and the former Yugoslavia in 1968. The agreements were intended to be mutually beneficial - Germany was to gain scarce labour, which was cheap and unskilled, and the problems of high unemployment in the partner states were to be solved. “ (Faltrusová 2014, p. 30) “In 1973, migrants from Turkey already made up the largest part of the population not including German citizens (23 %), followed by Yugoslavs (17 %) and Italians (16 %). Just before the ‘Berlin Wall’ came down, West Berlin’s population of two million consisted of 12.5 per cent foreigners, half of whom were reportedly Turkish.” (Akcan 2018, p. 32) In 1991, the Kreuzberg district already had 31.5 % immigrants, and the Kottbusser Tor area had over 50 %. (Amt für Statistik Berlin- Brandenburg 2021) “The tense stalemate in inter-German relations, which had persisted throughout most of the 1980s, was dramatically disrupted by the political upheavals that took place in East Germany in late 1989 and early 1990. Massive demonstrations in East Berlin and other East German cities led to the collapse of the regime and the dismantling of the Berlin Wall in

November 1989.” (Columbia Electronic Encyclopaedia 2021, pp. 1-3) With the demolition of the Berlin Wall in 1989, the city was reunited. This raised the question of what to do with the territory in the place after the dividing wall that crossed the city. According to the maps, we can see that the position of the wall is still visible in the urban structure today.

URBAN SPACE OF THE “BERLIN KREUZBERG” SITE H I S T O R I C A L C O N T E X T − I N T E R N AT I O N AL BUILDING EXHIBITION, THE SITUAT I O N A R O U N D 1980 It is important to note that “Berlin Kreuzberg” was located in the territory of West Berlin at the time of the division of Berlin. The city decided to address the problematic situation of Berlin’s dilapidated sites by announcing the International Building Exhibition 1984/87 (hereafter IBA) “in 1978, following a decision of the West Berlin House of Representatives” (Museum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg 2017). The key themes were the rediscovery and reconstruction of the historic inner city, largely destroyed by the war, and the theme of the ‘Berlin Wall’ area. (Federal Institute for Research on Building, Urban Affairs and Spatial Development undated) “A surprisingly large number of top architects from Europe and the United States were invited to contribute to a project combining urban renewal and public housing construction. The main area of the IBA was the Kreuzberg district − along the Berlin Wall, which was heavily bombed during World War II and then left to decay. Almost half of the population of the dilapidated Kreuzberg sometimes referred to as “German Harlem”, were citizens mostly from Turkey, and many of the residents were squatters who had moved illegally into abandoned buildings. Most of the migrants from Turkey came under the guest worker program, some were refugees after the Turkish coup and subsequent violence in 1980. Construction took place almost exclusively on land owned by the town. By 1989, the IBA had built 78

4,500 new flats in the ‘IBA-Neubau’ section under the leadership of Josef Paul Kleihues, renovated 5,000 existing flats and supported 700 self-help projects in the ‘IBA-Altbau’ section under the leadership of Hardt-Waltherr Hämer.” (Akcan 2018, p. 10) “ ‘IBA-Altbau’ was a response to the massive protests and housing shortages that had led to the illegal occupation and DIY repairs in the Kreuzberg district since 1979. The aim of ‘IBA-Altbau’ was to ‘save the broken city’ by carefully renovating and repurposing existing buildings.

C H A R A C T E R I S T I C S O F T H E L O C AT I O N “BERLIN KREUZBERG”

With its visions of prudent urban renewal and critical urban reconstruction, IBA Berlin has made its mark in the history of European urban development. While these were experiments at the time, the tools and solutions developed in this context are now considered standards for modern urban development. These include civic engagement, ecological building, new forms of housing or the redevelopment of buildings. The Senate of the City of Berlin founded and financed the independent company Bauaustellung Berlin GmbH. IBA-Neubau was completed in 1987, while IBA-Altbau was spun off from the parent company GmbH in 1985 and still exists today as the private company S.T.E.R.N. GmbH.” (Federal Institute for Research on Building, Urban Affairs and Spatial Development undated) It is also important to mention that the inhabitants of the site “Berlin Kreuzberg” had an influence on the reconstruction of the houses and could intervene in the processes that took place in the site. (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992, p. 20)

The site in question, “Berlin Kreuzberg”, is part of the Kreuzberg district, which has been part of the Friedrichshain-Kreuzberg district since 2001 when the districts were merged as part of the local government reform. It lies south-east of the city centre at a distance of about 3 km. The area of “Berlin Kreuzberg” is approximately 99,5 ha. Transport connections are possible by car and by bus transport and the overground railway (U-bahn U1), the station of which is located in the very centre of the selected area and at the focal point of its activity. The choice of the site was made after detailed research based on a study of specialist material from the period of the redevelopment of the site around 1981, which is described by Hämer and the Arbeitsgruppe Stadterneuerung in their publication. The location offers many interesting places, both in terms of urban structure and tourism. The Luisenstädtischer Kanal, a park strip that creates a symmetrical axial connection between St Michael’s Church and the Landwehrkanal, with the possibility of using boat transport, is worth mentioning. A city motorway and its crossing was planned in its place, for which proposals were made around 1970, but which were not finally realised.

pic. 8: participation model for people influencing reconstruction (Quelle: (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992, p. 20) 79

pic. 9: Design of the city highway to Oranienplatz (source: https://www.tagesspiegel.de/ mediacenter/fotostrecken/berlin/bildergalerieberlin-wie-es-nie-gebaut-wurde/1884202-9.html?p1884202=9)

pic. 10: Engelbecken water surface in connection with the Luisenstadt canal (source: author’s archive)

It is located close to the Cultural Centre on Mariannenplatz. The location has institutions such as the Friedrichshain-Kreuzberg Museum on Adalbertstraße, the Mittelpunktbibliothek on Adalbertstraße, meeting places, educational institutions and a wealth of gastronomic facilities. In terms of cultural influences, mosques and Islamic cultural centres, a Buddhist prayer house and a synagogue are represented in the selected area. 80

In terms of building structure and urban environment, the district can be characterized as diverse, with mostly blocking construction. Approximately half of the buildings date from before 1900, while the rest date from 1950-1990. The area around Kottbusser Tor is dominated by large building complexes that were built in the 1970s/80s after the area was completely cleared. The blocks along Oranienstraße, Adalbertstraße and Waldemarstraße are the result of ‘careful urban renewal’. The Kottbusser Tor can be defined as a traffic junction with high noise and emission levels and a meeting point for drug and alcohol users. The site is crossed by the U-bahn U1 elevated railway and the roundabout, which are physical barriers for pedestrians and divide the district into southern and northern parts. (Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg / Oranienstraße undated) In terms of living in the “Berlin Kreuzberg” area, people associate it with the idea of a “city of short distances”, according to feedback from respondents who have a certain relationship to the sites (people working or living in the area, artists and students working in the area) and according to information from the Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg/Oranienstraße, which ‘works for the Senate Department for Urban Development and Housing in neighbourhoods with “special development needs”, where life is characterised by social problems and where people and their neighbourhoods risk being excluded from overall urban development.” (ebd. undated) Most of the respondents do not feel the need to travel beyond the boundaries of a neighbourhood that offers a wealth of activities. On the positive side, the places are personally touched by the people of these neighbourhoods, are diverse and change their faces daily.

URBAN SPACE OF THE “BERLIN LICHTENBERG” SITE HISTORICAL CONTEXT

C H A R A C T E R I S T I C S O F T H E L O C AT I O N “BERLIN LICHTENBERG”

“In terms of historical development, the extensive development of the Weitlingkiez dates back to around 1890 as a result of the gradual industrialisation and the associated huge population growth in Berlin. Housing for workers and craftsmen was being built in the area. Lichtenberg itself is one of the socalled working-class districts of Berlin. Its population consisted mainly of members of low-income social classes.” (Senatsverwaltung für Bau- und Wohnungswesen, Abteilung IV, Referat für Stadterneuerung, Land Berlin undated) „Around 1920, the city expanded considerably and on 1 October 1920 the Greater Berlin agglomeration was created, of which the Lichtenberg district became part by merging the surrounding districts of Berlin” (Moggert 2019, p. 3). “After the Second World War, land was built on that was still undeveloped or unused as a result of the war. Apart from the day-care centres on Wönnichstraße and the department store on Weitlingstraße, it was mainly residential buildings that were built at this time. In the 1970s, renovation measures were carried out in parts of the original buildings.” (Senatsverwaltung für Bau- und Wohnungswesen, Abteilung IV, Referat für Stadterneuerung, Land Berlin undated, p. 4) At the time of the division of Berlin, “Berlin Lichtenberg” was located in the territory of East Berlin.

The “Berlin Lichtenberg” site is part of the Lichtenberg district, which is still part of the Lichtenberg district even after the 2001 merger of the districts as part of the local government reform. The boundaries of the “Berlin Lichtenberg” site are identical to those of the area officially known as Weitlingkiez and lie on the site of the area known as Weitlingstraße. “Berlin Lichtenberg” is surrounded on the south and east sides by the S-bahn, which creates a barrier to both pedestrian and vehicular traffic in the area. Despite the clear demarcation, and thus the difficulty of crossing the railway, the area is well connected to the inner city by public transport. Its location is about 6 km eastwards from the city centre. The area of “Berlin Lichtenberg” is approximately 143 ha. Transport connections are possible by car and by bus and rail, with the possibility of using both regional trains and urban rail. The Berlin-Lichtenberg railway station is the focal point of the selected area and serves both for everyday shopping and as a meeting point. The “Berlin Lichtenberg” neighbourhood offers places that enhance the quality of living − a green belt with parkland extends westwards concerning the area of interest and provides a connection to the zoo, which is about 2km away. The water area Rummelsburger See on the River Spree is within walking distance of approximately 1.2km and has the possi81

bility of boat transport. It is a quiet location with a predominantly residential function. The locality has social centres, catering facilities, educational and sports institutions with the possibility of using the local stadium, which offers a variety of sports activities. The site was developed at the turn of the 19th and 20th centuries and further construction took place mainly in the 1920s. The block structure developed during this period has survived to the present day. Buildings constructed during this period followed the principles of ‘Neues Bauen’. This influential movement aimed to develop, through rationalisation and typification, a functionally simple new form of building that could satisfy the increased need for living space while taking into account social and health aspects (‘light, air and sun’). Almost all of these residential buildings in the area have been listed since the 1990s. The vacant land created as a result of World War II was largely enclosed in the 1950s by conventional construction methods. Between 1994 and 2008, the dilapidated structure of the buildings was extensively repaired in many places under the Urban Renewal Measures grant programme. In this context, the public spaces in the area were also improved. (Bezirksamt Lichtenberg von Berlin 2021)

DATA AND COMPARISON S TAT I S T I C A L D ATA

The statistical data is based on data from the Berlin Statistical Office and its 2020 population register. Data from 2007 was selected for comparison. There is no population loss in both locations. The opposite is the increase in population and an interesting finding is the high increase of 23.57 %. The ratio of men and women is similar in both localities with men having a slightly higher representation. The strongest age category is the 15 – 65 year olds with a representation of over 70 % in both localities.

chart 2: Statistical data on population (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undated)

Important statistical data from the same statistical office are the 2020 data used for the selection of localities and their subdivisions, on the number of inhabitants with a migration background and foreigners. At first glance, it can be seen that the proportion

of residents with a migration background and foreigners in “Berlin Lichtenberg” (4.8 %) is many times lower than in “Berlin Kreuzberg” (63.6 %). It was also essential to obtain data on the countries of origin of these residents. In the locality “Berlin Lichtenberg” there is a higher representation of residents from EU countries (before 2019, excluding Germany) – 32.9 % and residents from the countries of former Yugoslavia and former Soviet Union – 19.2 %. In contrast, in the locality “Berlin Kreuzberg” the population from EU countries (before 2019, excluding Germany) – 15.7 % and the population from the countries of former Yugoslavia and former Soviet Union – 3.8 %. An important piece of information that was decisive for the selection of the location “Berlin Kreuzberg”, as an example of research on the impact of cultural differences, is the high concentration of residents with a migration background and foreigners from Turkey 46.12 % (“Berlin Lichtenberg” has only 3.2 %). The representation of residents from Arab countries1 is around 9 % in both locations. Both localities are also inhabited by people from other countries, which are not addressed in detail. 1 Egypt, Algeria, Republic of Djibouti, Comoros, Libya, Morocco, Islamic Republic of Mauritania, Somalia, Sudan, Tunisia, former Sudan, Bahrain, Iraq, Iraq, Jordan, Kuwait, Lebanon, Oman, Qatar, Palestinian, Territories, Saudi Arabia, Syria, United Arab Emirates, Rest of Asia, former Democratic People’s Republic of Yemen, nationality unclear 83

The thesis deals with the issue of time since 1980, therefore statistical data for the localities were also searched for the period 1975-2020, including information on foreigners in the entire Kreuzberg and Lichtenberg districts of territorial size before the reform of the Berlin local administration (until 2001, when the districts were merged).

diagram 1: “Berlin Kreuzberg” - Share of foreigners and residents with a migration background and Germans (source: author’s archive, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

diagram 2: “Berlin Kreuzberg” - Share of foreigners and residents with a migration background and Germans (source: author’s archive, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

diagram 3: “Berlin Lichtenberg” - Share of foreigners and residents with a migration background and Germans (source: author’s archive, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

diagram 4: “Berlin Lichtenberg” - Share of the Population by country of origin without Germans (source: author’s archive, data - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

TERRITORIAL ANALYSIS CITY:

BERLIN

YAER:

2021

MIGRATION: share of residents and foreigners in the entire location date

district

1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020

Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg

AREA OF INTEREST:

KREUZBERG

1985-91: Share of population with migration background in individual blocks

total

foreigners

159 123 149 419 148 383 154 273 155 383 145 645 146 759 145 618 152 364 153 135

37 755 38 017 38 692 47 202 51 947 48 095 46 624 41 516 45 887 47 543

23,73 % 25,44 % 26,08 % 30,60 % 33,43 % 33,02 % 31,77 % 28,51 % 30,12 % 31,05 %

total

foreigners

41 787 42 015 42 981 41 893

15 160 14 509 14 873 14 534

36,28 % 34,53 % 34,60 % 34,69 %

Share of residents and foreigners date

territorial unit

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

Share of residents and foreigners from Turkey and Arab countries date

territorial unit

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

total

foreigners

41 787 42 015 42 981 41 893

10 672 9 530 8 814 8 267

streets solved within the analysis Data obtained from: - Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor :: FHXB Friedrichshain-Kreuzberg Museum :: Resource :: museum-digital:berlin. In: . 1992 [cit. 19.03.2021]. Source: https://berlin.museum-digital.de/singleimage.php?resourcenr=4732 - DISKUSSIONSVORLAGE. Sitzung der Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985. Erste Ergebnisse der Bewohnerbefragung in P IV. [online]. SPAS Kreuzberg Nord, 1985. Source: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf - SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. [online]. SPAS Kreuzberg Nord, 1991. Source: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf

25,54 % 22,68 % 20,51 % 19,73 % Share of the population and residents with a migration background in the QM ZKO * QM ZKO*

Share of nationals and foreigners from the former USSR and Yugoslavia date

territorial unit

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

QM ZKO* 2017

total

foreigners

41 787 42 015 42 981 41 893

684 571 679 653

1,64 % 1,36 % 1,58 % 1,56 %

number of population of which the Germans of which foreigners with migration background Germans with migr. background

8 553 59,17 % 40,83 % 70,61 % 29,78 %

Fr-Kreuz. 2016

8 557 58,97 % 41,03 % 70,21 % 29,18 %

*QM ZKO = neighborhood management Kreuzberg/Oranienstr.

"Kreuzberg" *: population share by country of origin

Berlin 2017

283 974 73,78 % 26,22 % 42,17 % 15,95 %

2017

3 711 930 8,10 % 19,16 % 32,52 % border QM ZKO location resolved Kreuzberg

date

territorial unit

total

foreigners

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787

26 627 2 450 10 434 323 434 906 49 0 564

63,72 % 5,86 % 24,97 % 0,77 % 1,04 % 2,17 % 0,12 % 0,00 % 1,35 %

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign

42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015

27 506 2 756 9 526 277 499 753 65 0

65,47 % 6,56 % 2019: "Kreuzberg"* - Share of the population with a migration background 22,67 % 0,66 % 1,19 % 1,79 % 85 0,15 % 0,00 %

streets resolved

Data obtained from:: Atrache-Younes L. , Bosa N., Hilse T. Integriertes Handlungs- und Entwicklungskonzept 2019-2022. Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg/Oranienstraße. Verein zur Förderung von demokratischen Entwicklungsprozessen e.V. / VDE e.V. Berlin. 2019. Mapa: Karte von Berlin 1:5000 (K5 – Farbausgabe), aktualizated: 01.01.2021. Source: https://fbinter.stadt-berlin.de/fb/index.jsp

2007 2007 2007 2007

Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

41 787 41 787 41 787 41 787

906 49 0 564

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015

27 506 2 756 9 526 277 499 753 65 0 370

65,47 % 6,56 % 2019: "Kreuzberg"* - Share of the population with a migration background 22,67 % 0,66 % 1,19 % 1,79 % 0,15 % 0,00 % 0,88 %

2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981

28 108 3 592 8 726 361 641 1 066 134 0 353

65,40 % 8,36 % 20,30 % 0,84 % 1,49 % 2,48 % 0,31 % 0,00 % 0,82 %

2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893

27 359 3 126 8 095 463 785 1 553 103 0 409

65,31 % 7,46 % 19,32 % 1,11 % 1,87 % 3,71 % 0,25 % 0,00 % 0,98 %

2,17 % 0,12 % 0,00 % 1,35 %

Data obtained from: Kommunalatlas Berlin, [cit. 25.12.2021]. Source: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Location resolved

Source: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg Die Daten entstammen dem Einwohnerregister Berlins. 12.2020 ONLINE, https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Data obtained for analysis * territorial unit: "Kreuzberg":

02030301 Oranienplatz 02010103 Moritzplatz 02030302 Lausitzer Platz 02010104 Wassertorplatz

63.1 70.8 54.6 64.6

"Proportion of people with a migrant background (MH) in the total population (EW): It describes the share of people with a migrant background in relation to all inhabitants. The migration background is not a fixed feature of the Population Register (EEA), but is derived from various features. The derivation is based on the national guidelines for the definition of migration background in official statistics, but is adapted to the choice of characteristics in the population register (Berlin procedure). Persons with a migrant background are: 1. Foreigners: Persons who are not Germans within the meaning of Article 116 (1) of the Basic Law, ie exclusively foreign or unclear citizenship, as well as stateless persons. 2. Germans with a migrant background: (a) Persons with a country of birth outside Germany or with a second nationality or with a naturalization code or an option code (children born in Germany to foreign parents have been German nationals since 1 January 2000 under the conditions set out in para. 4, paragraph 3 of the Nationality Act (StAG) (Optional Regulation); (b) persons under the age of 18 without their own migratory characteristics but with a country of birth outside Germany or with a naturalization number of at least one parent, if the person is registered at the parent's address. "

chart 3: statistical data about foreigners - “Berlín Kreuzberg”

chart 4: statistical data about foreigners - “Berlín Lichtenberg” 86

TERRITORIAL ANALYSIS CITY:

BERLIN

YEAR:

2021

MIGRATION: share of residents and foreigners in the entire location date

district

1980-1989* 1990-1999* 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020

Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)** Lichtenberg (until 2001)**

total

foreigners

176 916 158 159 167 169 165 992 148 955 150 775 153 980 170 930 184 436

2 180 9 280 6 813 15 123 13 877 14 738 12 527 23 527 34 579

1,23 % 5,87 % 4,08 % 9,11 % 9,32 % 9,77 % 8,14 % 13,76 % 18,75 %

total

foreigners

24 155 25 490 27 567 29 849

1 593 1 753 2 858 4 993

6,59 % 6,88 % 10,37 % 16,73 %

AREA OF INTEREST: ** Lichtenberg (until 2001)

LICHTENBERG – Weitlingkiez

Share of residents and foreigners date

territorial unit

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

Share of residents and foreigners from Turkey and Arab countries date

territorial unit

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

total

foreigners

24 155 25 490 27 567 29 849

185 210 243 960

Karte von Berlin 1:5000 (K5 – Farbausgabe), aktualizated: 01.01.2021. Source: https://fbinter.stadt-berlin.de/fb/index.jsp

Lichtenberg until 2001

Location resolved 0,77 % 0,82 % 2015: Weitlingstr. - housing density 0,88 % 3,22 %

Share of nationals and foreigners from the former USSR and Yugoslavia date

territorial unit

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

total

foreigners

24 155 25 490 27 567 29 849

864 973 1 170 1 470

3,58 % 3,82 % 4,24 % 4,92 %

11040926 Weitlingstr.: population share by country of origin date

territorial unit

total

foreigners

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155

22 562 462 448 49 61 561 3 0 9

Number of flats on 1ha 93,41 % 0 to 1 1,91 % streets solved within the analysis 1 to under100 1,85 % 0,20 % 100 to under 200 0,25 % 200 to under 300 Data obtained from: Stadtteilprofil 2015. Neu-Lichtenberg. Teil 1 – Analyse und Bewertung. Bezirksamt Lichtenberg von Berlin. Arbeitsguppe 2,32 % 300 to under 400 Sozialraumorientierung. 30.05.2016. Source: https://www.berlin.de/balichtenberg/auf-einen-blick/buergerservice/gemeinwesen/ up 400 0,01 % stadtteilprofil_i_neu_lichtenberg_2015.pdf 0,00 % 2019: Weitlingstr. - Share of the population with a migration background 0,04 %

Housing density 31.12.2015

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490

23 737 618 396 56 61 613 3 0 6

93,12 % 2,42 % 1,55 % 0,22 % 0,24 % 2,40 % 0,01 % 0,00 % 0,02 %

11040926 Weitlingstr.: population share by country of origin date

territorial unit

total

foreigners

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155

22 562 462 448 49 61 561 3 0 9

Housing density 31.12.2015

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490

23 737 618 396 56 61 613 3 0 6

93,12 % 2,42 % 1,55 % 0,22 % 0,24 % 2,40 % 0,01 % 0,00 % 0,02 %

2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567

24 709 1 356 522 74 118 756 16 0 16

89,63 % 4,92 % 1,89 % 0,27 % 0,43 % 2,74 % 0,06 % 0,00 % 0,06 %

2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020

Germany EU The rest of Europe Africa America Asia Australia and Oceania Unable to assign Stateless

29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849

24 856 1 875 964 191 274 1 505 33 0 151

83,27 % 6,28 % 3,23 % 0,64 % 0,92 % 5,04 % 0,11 % 0,00 % 0,51 %

Data obtained from: Kommunalatlas Berlin, [cit. 25.12.2021]. Source: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Location resolved

Source: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg Die Daten entstammen dem Einwohnerregister Berlins. 12.2020 ONLINE, https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Data obtained for analysis Territorial unit: Weitlingstr.:

11040926 Weitlingstraße

23.5

* Source: Zensus 2011. Bevölkerung und Haushalte. Land Berlin. Bezirk Lichtenberg.. Amt für Statistik Berlin-Brandenburg, 2011.

The data on foreigners in both localities from 2007-2020 only confirm our findings on the data of residents with migration backgrounds and foreigners. In order to compare the area “Berlin Kreuzberg”, statistical data from 1984 - 1991, when an evaluation of the renovation of this urban area was carried out, is obtained. These data are based on the publications Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor; DISKUSSIONS-

VORLAGE. Sitzung der Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985 and SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. These show that the sub-locations selected for the research were those inhabited in these years by the highest number of residents with a migrant background and foreigners (around 60 - 70 %), who were mainly of Turkish nationality. pic. 11: “Berlin Kreuzberg” - 1985-91: Share of the population with a migration background in individual blocks (source: author’s archive, data - https:// berlin.museum-digital.de/singleimage.php?resourcenr=4732; https://api. deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/ e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf; https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325ddc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf)

611 73

r. 1991: 11,2%

r. 1991: 60,2%

58 76

r. 1984: 46,6%

r. 1991: 68,5%

r. 1985: 21,1%

r. 1985: 28,2%

r. 1991: 57,9%

r. 1991: 70%

r. 1991: 46%

79 621

r. 1989: 19%

100 r. 1991: 66,8%

r. 1991: 60,6%

r. 1991: 49,9%

103 r. 1991: 42%

r. 1989: 12%

r. 1991: 61,6%

r. 1991: 60,5%

r. 1989: 12,6%

104

r. 1991: 69,3%

r. 1989: 47,8%

624+625 r. 1989: 624 - 27,7% 625 - 17,7%

86 70

r. 1989: 54,8%

r. 1989: 36%

r. 1989: 13,6%

r. 1989: 51,2%

89 r. 1989: 11,2%

100m

The quality of housing in “Berlin Lichtenberg” is classified as “medium” compared to “Berlin Kreuzberg” where the quality of housing is rated as “low”. “The following criteria are included in the qualification of low, medium and good residential areas: density of buildings, green and open areas, condition of buildings, street character (maintained, unmaintained), damage by industry and commerce, transport links, shopping opportunities. Another criterion is the location in the urban area (inside/outside).” (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undated)

chart 5 : Statistical data on the quality of living (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undated)

chart 6: Statistical data on the household size in districts (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undated) 90

Statistical data on household size provided the author with the insight that the locations are similar, but it should be noted that this is data for entire districts. She was unable to find more detailed information. A possible interesting feature is the higher representation of households with 1 person and 5 persons in the Friedrichshain-Kreuzberg district.

Lokalita “Berlín Lichtenberg” - Marie-Curie-Allee

O B J E C T I V E LY M E A S U R A B L E D ATA

The site “Berlin Kreuzberg” is typical of dense block development mainly from the period before 1900, which is also proven by the data. The built-up area of the study area is 34,1 % in relation to the total area of 99,5 ha. In comparison, the “Berlin Lichtenberg” site, which is also characterised by block development, but mostly from the 1920s, when construction was guided by the principles of the ‘Neues Bauen’ and an attempt was made to meet the increased need for living space while taking social and health aspects into account, has 25,6 % built-up area in relation to the total area of 142,6 ha. Another interesting feature is the high proportion of semi-public spaces of 22 % compared to “Berlin Kreuzberg”, which has 8,5 %. These are mainly gated areas around the apartment blocks, which are, however, enclosed by a low fence. The areas of private space are similar in both locations (“Berlin Kreuzberg” – 23.3 %, “Berlin Lichtenberg”20 %), as are the public open spaces (“Berlin Kreuzberg” – 24.6 %, “Berlin Lichtenberg”- 25.2 %). According to the chart of the balance of areas of interest, the representation of public green areas may seem low (“Berlin Kreuzberg” – 9.1 %, “Berlin Lichtenberg” – 7 %), however, in a more detailed analysis of the sub-parts of the sites in question, the author concluded that in the area of “Berlin Lichtenberg” there is a significantly higher representation of greenery in the form of tree plantations/groups of trees or shrubs. The distance to the city centre from “Berlin Kreuzberg” is about 3 km, from “Berlin Lichtenberg” about 6 km. 92

diagram 5: area compensation in „Berlin Kreuzberg“ und „Berlin Lichtenberg“

STUDY OF MAP DOCUMENTS

For objectively measurable data, the map base from the FIS Broker portal − Gebäude im INSPIRE-Datenmodell was used, which was digitized into vector form by ArchiCAD 19 and subsequently used to determine the dimensions and graphic representations. The dataset offers both depictions of the built-up areas and the parcelling of the sites, which was further used to determine the weighting of the site for the algorithmic evaluation method of the selected sub-sites in the “Berlin Kreuzberg” during the on-site survey. For it, the author also used the map base from the HistoMapBerlin portal, on which she searched for city plans from 1980-1981 and compared the changes in area dimensions and urban structure. She entered the changes she found into the local survey evaluation table. A combination of map data from Google Maps and Mapy.cz was used to measure distances, sizes of sites, obtain data on characteristic services and the necessary refinement of data on the territories. These were also used to refine the balance of areas in the sub-locations. The built-up area, which is defined by the buildings that are in front of the street frontage, ranges from 37.4 % to 50.9 %. In the catchment streets such as Adalbertstraße, Oranienstraße (“Berlin Kreuzberg” – 35.2 %, 24.4 %) and Weitlingstraße (“Berlin Lichtenberg”– 27.2 %), a larger area is visible for motor traffic. The areas for pedestrian traffic are similar (13 - 15%), except for Adalbertstraße (8.9 %). All streets allow for parking, which is located along the perimeter of the sidewalks. A wa94

ter feature is located in Waldemarstraße, in the form of a water pump with drinking water. The use of the 3D Google Map and the image part of the Google Street View Map was used to achieve better orientation in the urban environment and to refine the information obtained during the local survey for the assessment of the volumetric changes of the houses in the framework of the architectural-urban change assessment.

Lokalita “Berlín Kreuzberg” - Oranienstraβe

L O C A L I N V E S T I G AT I O N S

Local inquiry is the core research method. It is a part of the research that is currently in the elaboration phase and yields only partial results that need to be further refined. The full results will be published as part of the dissertation. Data on monitoring and recording of types and numbers of characteristic services The following tables show the data collected in the context of monitoring and recording the types and numbers of characteristic services. Due to the fact of different sizes of the study areas and the effort to work with objectively measurable data, the number of services is calculated per area of the study area.

chart 7: Recording of the type and number of characteristic services (data collected by the author)

diagram 6:Percentage of cultural influences in characteristic services in “Berlin Kreuzberg” und “Berlin Lichtenberg”

100

chart 9: Recording of the type and number of characteristic services (data collected by the author)

In “Berlin Kreuzberg”, the cultural influence is evident in the types of buildings found on the site. These include a Buddhist house of prayer, a mosque and cultural centres of Islam and a synagogue. These building types are not found on the “Berlin Lichtenberg” site. Gastronomic services are a typical feature of the site. According to the author’s research, approximately 51.4 % are run by persons with different cultural influences. Internet cafés are an interesting feature.

higher than in “Berlin Lichtenberg”. A comparison of the characteristic services in the sub-areas of the sites shows that Waldemarstraße and Marie-Curie-Allee are residential streets with a minimal range of additional services. The Anatolian Alevis Cultural Centre (Cemevi) is located in Waldemarstraße, which in 1991 was surrounded by blocks of houses numbered 76 and 73 with a percentage of immigrants of 68.5 % and 60.2 % respectively. Evaluation data based on the specified algorithms

chart 8: Accommodation facilities by location (data collected by the author)

“Berlin Kreuzberg” is described as a popular tourist location, which is confirmed by the survey on the number of accommodation services, where the number of accommodation services is 2.3 times

The method of data evaluation based on algorithms determined by the author evaluates sub-locations in “Berlin Kreuzberg” - Adalbertstraße, Oranienstraße and Waldemarstraße. About 160 houses will be recorded for the results of the overall evaluation. This is a comparison and evaluation of the changes in the urban space between around 1980 and 2021. 97

The data used in the evaluation are: – photographic documentation obtained by the author directly at the sites of interest. It was sorted into folders according to street names and house numbers. The local investigation was carried out in July 2021 and October 2021. – data from the digital archive of the Museum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg, which was obtained from a digital archive accessible on the internet. A database of photographs was created, which was also sorted into already created folders and named according to their year of creation and the names of the photographers. - map documents from HistoMapBerlin, FIS Broker, Google Maps and Mapy.cz.

pic. 12: Example of comparison of photographs from around 1981 and from the present - Adalbertstr. 16 (Quelle: Archiv der Autorin und https:// berlin.museum-digital.de/index.php?t=institution&instnr=1&cachesLoaded=true) Oranienstr. 191

2021

1981

2021

Oranienstr. 174

Permission to publish images based on an agreement with the owner S T E R N Gesellschaft der begingen Stadterneuerung mbH.

1981

2021

For working with the data, the Statistica 12 program (in the version accessible to students) is used, which is available at the Brno University of Technology. In this program, tables of classification of algorithms into groups of shape, mass and space and auxiliary tables were created. From this table, it is possible to obtain data that show us the individual

changes of urban space according to the groups, their combinations and overall results. The measured values are also averaged. An effort will also be made to incorporate the weight of the size of the assessed area, which has not yet been done and will be the result of the dissertation. chart 10: Table of division into groups

chart 11: Table for evaluating the measured values

chart 12: Preview of the table for evaluation

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68

1 Lokalita

2 Adresa

3 Rok foto. archiv

A A A A A A A A A A A A A A A

1981,1984 1981 1983 1981,1991 1983 1981, 1983 1981, 1983 1981, 1984, 1986 1981, -82, -84,-91 1984 1981 1981, 1982-83 1981 1981, 1984 1981

5 4 Ozn. Rok foto. č. současnost bloku 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021

73 73 73 76 76 76 76 76 76 78 78 78 78 78 78

6 Pozn.

0 0

4 0

0 1 0 10 0 0 0 5 0 5 5 2

20 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 7 2 10 0 2 2 0 0 0 10 0

4 0 0 1 11 1 0 0 0 0 0 0 5 4 0

1,6 0 0 4,2 3,8 0,6 4 0 0,4 1,4 1 0 2 3,8 0,4

7,01 5,09 4 3,87 5,97 6,01 8,62 3,86 3,77 3,63 3,85 5,49 5,4 2,7 3,16

11,216 0 0 16,254 22,686 3,606 34,48 0 1,508 5,082 3,85 0 10,8 10,26 1,264

Within the assessment, algorithms were developed based on which the territory is scored. These algorithms will be described in detail in the dissertation. Examples of the results of the evaluation of Adalbertstraße and Waldemarstraße are currently available, which show us, according to descriptive statistics, box plots and graphical files, whether architectural and urban changes are taking place in the area within the groups of form and mass. If so, what is the nature of the changes? A total of 68 houses were recorded for the results of this assessment. From the current results, we can see that these changes are not taking place or are insignificant in the locality and therefore have minimal impact on the change of the typical urban space. diagram 7: Example of a box chart

chart 13: Example of a table of descriptive statistics

diagram 8: Example of a graphical set of charts and graphs with measurements

Krabicový graf

20 15 10 5 0 -5

100

Změna - materiál

Změna - ornament/barva

Změna tvaru - okna/dveře

Změna velikosti zastavěné plochy

-15

Objemové změny

-10

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Grafický souhrn - změna tvaru a hmoty

Změna tvaru - okna/dveře 16 15

25,0000

Změna - materiál

23,33333333

21,6667

21,66666667

20,0000

20,00000000 18,33333333

18,3333

16,6667

16,66666667

15,0000

15,00000000

13,3333

13,33333333

11,6667

11,66666667

10,0000

10,00000000

8,3333

8,33333333

6,6667

6,66666667

5,0000

5,00000000

3,3333

3,33333333

1,6667

1,66666667

0,0000

-1

1 0

0,00000000

Změna velikosti zastavěné plochy

Objemové změny

25,00000000

23,3333

Změna - ornament/barva

-1

Prům.:

2,017

Prům.:

3,052

Prům.:

0,517

Prům.:

3,650

Prům.:

66 2,394

Medián:

Min:

Max:

15,00

Max:

25,00

Max:

10,00

Max:

20,00

Max:

20,00

dolní kvartil0 horní kvartil2,000

dolní kvartil0 horní kvartil0

dolní kvartil0 horní kvartil5,000

dolní kvartil0 horní kvartil2,000

Rozptyl: 16,26

Rozptyl: 47,14

Rozptyl: 4,991

Rozptyl: 32,20

Rozptyl: 23,13

SO:

4,033

SO:

6,866

SO:

2,234

SO:

5,674

SO:

4,810

Sm.Ch.:

0,530

Sm.Ch.:

0,902

Sm.Ch.:

0,293

Sm.Ch.:

0,733

Sm.Ch.:

0,592

Špič.:

1,992

Špič.:

2,183

Špič.:

4,156

Špič.:

1,511

Špič.:

2,611

Šikm.:

2,893

Šikm.:

3,532

Šikm.:

15,82

Šikm.:

1,199

Šikm.:

6,606

95% int.spol.Sm.Odch.

Dolní:

3,409

Dolní:

5,804

Dolní:

1,889

Dolní:

4,810

Dolní:

4,106

Horní:

4,937

Horní:

8,406

Horní:

2,735

Horní:

6,921

Horní:

5,806

95% int.spol.průměru

Dolní:

0,957

Dolní:

1,246

Dolní:

-0,0702

Dolní:

2,184

Dolní:

1,212

Horní:

3,078

Horní:

4,857

Horní:

1,105

Horní:

5,116

Horní:

3,576

101

IN-DEPTH INTERVIEWS

Interviews were also conducted as part of the research to supplement or verify the author’s assumptions at the beginning of the research. Respondents’ views on the situation of public space of “Berlin Kreuzberg” change were consistent across most questions. For the vast majority of respondents, the key point in Berlin’s history was its division or the related “fall” of the Berlin Wall. They perceive the urban space “Berlin Kreuzberg” as a cultural place with culinary diversity and a variety of initiatives and artists. They mention the higher crime rate. All interviewees defined the Kreuzberg district as a place with many different cultural influences, mostly Turkish and Arabic. These intermingle with German cultural influences. It is a place inhabited by migrants for many generations. There may be a sense of non-existent integration of cultural minorities into the political and higher economic structures of the city. There is also a perception that the society living here does not tend to integrate, people live “side by side”. The majority of respondents perceived those changes in the urban space are mainly driven by new emerging (and more expensive) businesses rather than cultural influences. At the same time, the view was expressed that it is mainly money that changes urban space. The area is experiencing a dramatic increase in rents and thus a displacement of residents from the area, due to gentrification, which is a major issue for those involved and can destroy the whole interesting 102

structure of the area. The likelihood that rent growth will accelerate is also very high in the wake of the newly opened criticized Google campus and offices for 2,000 Zalando employees. Respondents fear that the genius loci will eventually disappear from the site. In spite of the fact that many places are currently benefiting from gentrification. There was also a view that these are positive changes with detrimental consequences, where local idiosyncrasies will be replaced by a universal international style and the creative thinking of residents will disappear. Respondents rate life in the locality is as pleasant. The place is personally touched by the people of the neighbourhood, is diverse and changes its face daily. The majority of respondents do not need to travel beyond the boundaries of the neighbourhoods as it offers a wealth of activities. The people living here are very tolerant. The author was also interested in the opinion of the interviewees about the appearance of the environment around the Potsdamer Platz/ Kurfürstendamm and Kottbusser Tor stops. Potsdamer Platz was seen as a modern square with no real culture, an artificial image of urbanity that could be anywhere. It is similar to Manhattan in New York - with huge skyscrapers, wide streets and tourists. Potsdamer Platz and Kurfürstendamm seem like impersonal transistors. Kottbusser Tor, on the other hand, is a place where many different worlds meet, a place with “life”. It has been compared to Istanbul with a local atmosphere. (Moggert 2019)

CONCLUSION

Due to the work being at a work in progress stage within the local survey research, it is impossible to make a definitive conclusion. However, we can already conclude at this stage that foreigners and residents with a migration background are likely to have an impact on the urban space. This is mainly due to changes in building types such as mosques, Islamic cultural centres, synagogues and Buddhist places of worship. They change it more from a social and economic point of view. Both by the concentrated presence of people in the space and by the high number of catering facilities. The “Berlin Kreuzberg” area under study is probably also a tourist destination due to these, as confirmed by the high number of accommodation facilities. The combination of the above methods proved to be useful for the work, which yielded results from multiple perspectives and made it possible to obtain data that tell us about life and change in an urban space largely inhabited by foreigners and residents with a migrant background. Confirmation or refutation of the hypothesis will be done within the dissertation once the author knows the overall results.

103

104

105

ABSTRACT

Das Ziel der Arbeit ist es, die architektonischen und städtebaulichen Veränderungen im öffentlichen Stadtraum durch den Einfluss verschiedener kultureller Gemeinschaften zu bewerten und herauszufinden, ob Ausländer und Bewohner mit Migrationshintergrund einen Einfluss darauf haben. Bei der Lösung wurde eine vergleichende Methode angewandt, für die auf der Grundlage einer Standortanalyse und einer statistischen Datenanalyse folgende Standorte ausgewählt wurden: „Berlin Lichtenberg“ – Weitlingkiez – mit einer geringen Anzahl kultureller Einflüsse und „Berlin Kreuzberg“ – das Sanierungsgebiet Kottbusser Tor – mit einer hohen Anzahl türkischer Minderheiten. Für die lokale Untersuchung, die Veränderungen im Ort feststellte und das Erscheinungsbild der städtischen Umwelt verglich, war es notwendig, die Algorithmen festzulegen, mit denen das Gebiet „Berlin Kreuzberg“ bewertet wurde. Die zeitliche Begrenzung der Untersuchung ist der Zeitraum nach der Ansiedlung der türkischen Minderheiten und vor der Neugestaltung des Stadtgebiets „Berlin Kreuzberg“ (um 1980) im Vergleich zur heutigen Situation. Diese Arbeit ist noch nicht abgeschlossen, aber wir können bereits jetzt feststellen, dass Ausländer und Einwohner mit Migrationshintergrund den städtischen Raum beeinflussen und verändern können. Dabei handelt es sich vor allem um Veränderungen bei den Gebäudetypen und um Veränderungen in sozialer und wirtschaftlicher Hinsicht. 106

Das Ergebnis dieser Arbeit ist eine Einführung in das aktuelle internationale Thema der Immigration aus der Perspektive der Architektur und des Städtebaus. Angesichts der rasanten Veränderungen in dem Ort und der Tatsache, dass ähnliche Forschungsergebnisse nicht gefunden wurden, besteht die Möglichkeit, diese Arbeit fortzusetzen, auch unter dem Aspekt der in dem Ort diskutierten Gentrifizierung. (Moggert 2018)

SCHLÜSSELWÖRTER

Kulturelle Unterschiede und Einflüsse, städtischer Raum, architektonische und städtebauliche Veränderungen, Berlin Kreuzberg, Berlin Lichtenberg, türkische Minderheiten, Einwanderung

107

DANKSAGUNG

Ich möchte dem gesamten Team der Technischen Universität Brünn - Fakultät für Architektur danken, das hinter mir stand und mich bei dem Projekt Spezifische Forschung 2021 unterstützt hat, das diese Veröffentlichung möglich gemacht hat. Besonderen Dank an Doz. Ing. Arch. Ivo Boháč, Ph.D., für seine professionelle Anleitung bei der Erstellung dieser Publikation und auch für sein Vertrauen, seine Unterstützung und seine Zusicherung, dass es im Rahmen meiner Möglichkeiten liegt, das Projekt Spezifische Forschung 2021 abzuschließen. Und dies trotz der Probleme der Pandemiezeit und der damit verbundenen Schwierigkeiten, nach Berlin und Brünn zu reisen, sowie der Unmöglichkeit, persönliche Konsultationen und Besuche in den für die Forschung notwendigen Einrichtungen durchzuführen. Ich bin meinem Mann Jens sehr dankbar für seine Geduld, für die Beschaffung der notwendigen Informationen in deutscher Sprache und für seine Bereitschaft, mich bei der Betreuung des Haushalts und unserer fast fünfjährigen Tochter zu vertreten. Ich möchte mich auch bei meinen Eltern bedanken, die mir mit stilistischen Korrekturen geholfen haben.

108

EINLEITUNG

Die interessante demografische Situation Berlins mit einem Anteil von 55,44 % Ausländern und Einwohnern mit Migrationshintergrund veranlasste die Autorin zu der Frage, ob die unterschiedlichen kulturellen Hintergründe, aus denen die Menschen in der Stadt stammen, den städtischen Raum verändern können. Dies wurde durch die eigenen Erfahrungen der Autorin bei einem Besuch in Israel (wo sie zumindest kurzzeitig Gelegenheit hatte, das Leben in einer muslimischen Familie kennenzulernen) und einem sechsmonatigen Praktikum in einem iranischen Architekturbüro in Wien unterstützt. Es handelt sich um ein sehr aktuelles Thema, das Kenntnisse aus dem Bereich der Demografie mit Kenntnissen aus dem Bereich der Architektur und Stadtplanung verbindet. Berlin selbst ist eine Stadt, die sich ständig weiterentwickelt und auch im Hinblick auf die Lösung der Probleme des städtischen Raums im Kontext der historischen Entwicklung inspirierend ist. Es ist ein Zentrum für zeitgenössische Architektur. Die Arbeit evaluiert einen Teil des Stadtbezirks Friedrichshain-Kreuzberg – „Berlin Kreuzberg“. Es handelt sich um das Sanierungsgebiet Kottbusser Tor, das um 1980 durch die Internationale Bauausstelllung IBA 1984/87 festgelegt und in dieser Zeit saniert und fertiggestellt wurde. Dabei wurden fotografische Aufnahmen der einzelnen Gebäude erstellt, die im Rahmen der Arbeit mit dem aktuellen Zustand verglichen werden. Der Standort hat einen hohen Anteil an türkischen Minderheiten. Im Gegen-

satz dazu wird ein Teil des Stadtbezirks Lichtenberg – „Berlin Lichtenberg“ – zum Vergleich ausgewählt. Dieser Ort ist als Weitlingkiez bekannt und weist eine geringe Anzahl kultureller Einflüsse auf. Das Ziel dieser Arbeit ist es, herauszufinden, ob und welche Auswirkungen Ausländer und Bewohner mit Migrationshintergrund auf den Stadtraum haben. Der derzeitige Stand der Arbeiten erlaubt es nicht, das genaue Ergebnis zu bestimmen. Anhand der Daten, die aus den Fallstudien und den in den Orten durchgeführten Erhebungen gewonnen wurden, wagt die Autorin die These, dass im städtischen Umfeld ein gewisser Einfluss der verschiedenen Kulturen zu beobachten ist. Dabei handelt es sich vor allem um Veränderungen bei der Art der Gebäude und um Veränderungen in sozialer und wirtschaftlicher Hinsicht. Die Gesamtergebnisse werden am Ende der gesamten Forschung bekannt sein und im Rahmen der Dissertation veröffentlicht.

109

ZIEL DER ARBEIT, FORSCHUNGSFRAGEN UND ARBEITSHYPOTHESE

Das Ziel der Arbeit ist es, die Veränderungen des öffentlichen Stadtraums im Zusammenhang mit dem demografischen Wandel in Europa im Kontext der internationalen Migration zu bewerten. Sie zeichnet den Einfluss eines sozialen Phänomens – verschiedener Kulturen – auf die städtebauliche Struktur der Stadt nach. Die Forschungsfragen und Arbeitshypothesen wurden formuliert: • Haben Ausländer und Einwohner mit Migrationshintergrund einen Einfluss auf den städtischen Raum? • Ändern sie ihn? • Wie verändern sie ihn? • Demografischer Wandel in Europa (im Kontext von Migration) = Veränderung des städtischen Raums?

110

111

VERWENDETE WISSENSCHAFTLICHE METHODEN DER FORSCHUNG METHODIK DER FORSCHUNG THEORETISCHE GRUNDLAGE DER FORSCHUNG

Ein wichtiger Aspekt des theoretischen Teils der Arbeit war das Verständnis der Thematik und die Bedeutung der Konzepte der kulturellen Unterschiede und der typischen Merkmale der zeitgenössischen Stadt, die für diese Arbeit von zentraler Bedeutung sind. Letztere befasst sich mit der Bedeutung verschiedener kultureller Einflüsse im städtischen Raum. Es musste also definiert werden, um welche Einflüsse es sich handelt und welche typischen Merkmale für die Arbeit relevant sind. Auf der Grundlage der Definition dieser Begriffe, der Auswertung statistischer Daten über den Anteil und die Art der Zuwanderer und Einwohner mit Migrationshintergrund an der Gesamtbevölkerung in der Stadt Berlin und der Auswertung der Standortauswahl auf der Grundlage der durchgeführten Interviews wurden die Standorte ausgewählt, die in der Arbeit weiter behandelt werden. Ihre Ähnlichkeit, insbesondere in Bezug auf die Entfernung zum Stadtzentrum, die Größe des Ortes und die Anzahl der Häuser, war für die Auswahl wichtig. Es handelt sich um das Sanierungsgebiet Berlin Kreuzberg – Kottbusser Tor (Hämer und Arbeitsgruppe Stadterneuerung 1981, S. 11) (im Folgenden: „Berlin Kreuzberg“) und Berlin Lichtenberg – Weitlingkiez (im Folgenden: „Berlin Lichtenberg“). Die Auswahl dieser Standorte erfolgt, damit die beiden Standorte miteinander verglichen werden können. Der Standort „Berlin Kreuzberg“ ist ein Standort mit einem hohen 112

Anteil an Zuwanderern aus der Türkei, während der Standort „Berlin Lichtenberg“ einen minimalen Anteil an Zuwanderern von außerhalb der Europäischen Union aufweist. Die Untersuchung wurde in zwei Teile gegliedert – einen Teil der Analyse der beiden Standorte und ihrer ausgewählten Teilgebiete und einen Teil der Bewertung der architektonisch-urbanen Veränderungen in ausgewählten Teilgebieten auf der Grundlage der ermittelten Algorithmen im Standort „Berlin Kreuzberg“. Die Vergleiche und Interpretationen der gesammelten Daten zeigen uns die Auswirkungen kultureller Unterschiede auf den städtischen Raum am Beispiel der Stadt Berlin. Die Arbeit wurde durch die Struktur der Dissertation „Die Qualität der städtischen Struktur nach der Bewertung ihrer Bewohner“ inspiriert. (Matyášová 2020)

Abb. 1: untersuchte Lokalitäten und ihre Teilbereiche (Quelle: Archiv der Autorin)

5km ZENTRUM

Entfernung vom Zentrum 3 km

100km

Kreuzberg Kottbusser Tor ±180 Häuser

100m

-Cu rie-

Alle

FRÜHERE TEILUNG DER STADT KREUZBERG/LICHTENBERG (bis 2001)

Ma rie

gstr .

tr.

We itlin

nst

ars

ert

nie

alb

Ora

Wa ld

str .

100m

Entfernung vom Zentrum 6 km Lichtenberg Weitlingkiez ±210 Häuser

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12

S TAT I S T I S C H E D AT E N

Um die Eignung der ausgewählten Standorte für den Vergleich der Auswirkungen verschiedener Kulturen auf die städtische Umwelt zu überprüfen, werden „Berlin Kreuzberg“ und „Berlin Lichtenberg“ mit statistischen Daten des Amtes für Statistik Berlin beschrieben (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert). Aufgrund der Berliner Gebietsreform, bei der im Jahr 2001 die Bezirke zusammengelegt wurden und „Berlin Kreuzberg“ zum Teil des Bezirks Friedrichshain-Kreuzberg und „Berlin Lichtenberg“ zum Teil des Bezirks Lichtenberg wurden, wurde es versucht, vergleichbare Daten zu erhalten, aber diese Tatsache bringt Variablen in die Arbeit ein, insbesondere im Hinblick auf die demografische Entwicklung. Aus heutiger Sicht liegt das Gebiet „Berlin Kreuzberg“ in vier Gebietseinheiten (Oranienplatz, Moritzplatz, Lausitzer Platz, Wassertorplatz) und das Gebiet „Berlin Lichtenberg“ in einer Gebietseinheit (Weitlingstraße). Beide Einheiten entsprechen nicht genau den Grenzen der betrachteten Gebiete, sind aber Teil von ihnen. Für den Vergleich der Projektstandorte werden Daten aus diesen Gebietseinheiten herangezogen, insbesondere Bevölkerung, Bevölkerungsveränderung (Vergleich der Bevölkerung in den Jahren 2007, 2010, 2015 und 2020; Daten von 1975-2020 sind nur für den gesamten Bezirk Kreuzberg und Lichtenberg verfügbar und werden ebenfalls dokumentiert), Anteil der Bevölkerung und der Zuwanderer, Anteil der Bevölkerung nach Herkunftsland und Anteil der Bevölkerung mit Migrationshintergrund. Um den Standort „Berlin Kreuzberg“ auszuwäh114

len, wurden auch Daten über den Anteil der Bewohner mit Migrationshintergrund in jedem Häuserblock erhoben (im Zeitraum 1985-1991, je nach Verfügbarkeit von Informationen) (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992; 1985; 1991).

Abb. 2: Grenze des Bezirks Lichtenberg (rot) und der untersuchten Lokalität “Berlin Lichtenberg” (Quelle: Archiv der Autorin; Hintergrundkarte fbinter.stadt-berlin.de)

500m

Abb. 3: Grenzen des Bezirks Kreuzberg (grün), untersuchte Lokalität “Berlin Kreuzberg” (türkis) und QM ZKO - Verwaltung des Stadtbezirks Kreuzberg / Oranienstr. (rot) (Quelle: Archiv der Autorin; Hintergrundkarte - fbinter.stadt-berlin.de)

100m

115

O B J E K T I V M E S S B A R E D AT E N

Objektiv messbare Daten, die für einen Vergleich der ausgewählten Standorte erforderlich sind, wurden im Rahmen der Fallstudien berücksichtigt. Dabei handelt es sich um die Entfernung zum Stadtzentrum, die Flächenbilanz in Hektar und den prozentualen Anteil (d. h. bebaute Flächen, öffentliche Freiflächen, private Flächen, halböffentliche Flächen, öffentliche Grünflächen und das Verhältnis von privaten Flächen zu öffentlichen Flächen), die Fläche in Hektar. Die Form der Fallstudie orientiert sich an der Methodik für die Bewertung von Hauptplätzen kleiner Städte für die Zwecke der Landschaftsarchitektur und Stadtentwicklung (Ambrožová undatiert).

116

STUDIUM IN ARCHIVEN

S T U D I U M D E R K A RT E N U N T E R L A G E N

Studien in den Archiven des Museums FHXB Friedrichshain-Kreuzberg und des Landesarchivs Berlin haben eine Reihe von Dokumenten hervorgebracht, die sich für die Erforschung architektonischer und städtebaulicher Veränderungen, insbesondere in „Berlin-Kreuzberg“, eignen. Dabei handelt es sich vor allem um Daten aus der Sammlung der Internationalen Bauausstellung IBA 1984/87 (siehe Kapitel Stadtraum des Standorts Berlin-Kreuzberg), die Studien und Berichte aus den 1980er Jahren zu Bebauungsplänen und Bürgerbeteiligungen an städtebaulichen Wettbewerben in Berlin-Kreuzberg enthält (Museum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg 2017). Die Sammlung umfasst auch Fotografien einzelner Häuser des Plangebiets „Berlin Kreuzberg“, die überwiegend aus dem Jahr 1981 stammen, im Rahmen der Recherche weiterverwendet wurden (mit Erlaubnis zur nicht-kommerziellen Nutzung durch die S.T.E.R.N. GmbH) und ein wichtiges Material für das Museum darstellen. Eine Studie in den Archiven des Museums Lichtenberg im Stadthaus gab Aufschluss über die Geschichte und Entwicklung des Bezirks Lichtenberg. Dabei handelte es sich hauptsächlich um Bilddaten und Daten aus Veröffentlichungen. Es war auch möglich, Veröffentlichungen über den Bezirk Kreuzberg zu studieren.

Für die Analyse der Entwicklung des Gebiets in dem festgelegten Zeitraum wurde auch das Studium von Kartenunterlagen herangezogen. Diese Dokumente wurden weiter bearbeitet, die notwendigen Teile und Informationen digitalisiert, verglichen und ausgewertet. Bei den Kartenmaterialien wurden die Karten des Portals HistoMapBerlin verwendet, das in einem gemeinsamen Projekt des Landesarchivs Berlin und der Beuth Hochschule für Technik Berlin entstanden ist (Landesarchiv Berlin und der Beuth Hochschule für Technik Berlin undatiert). Darüber hinaus wurden Kartendaten des FIS-Broker-Portals − mit der Möglichkeit der Darstellung von Karten zur aktuellen Situation der Stadtstruktur, Luftbildern und des Baualters − Google Maps und Mapy.cz verwendet.

117

LO K A L E U NT E R S U C H U N G E N

118

Eine weitere Forschungsmethode ist die lokale Umfrage. Dies ist ein Teil der Forschung, der derzeit noch in Arbeit ist und nur Teilergebnisse liefert, die noch weiter verfeinert werden müssen. Die vollständigen Ergebnisse werden im Rahmen der Dissertation veröffentlicht. Die Untersuchung fand unter ähnlichen Bedingungen an beiden Standorten statt – „Berlin Kreuzberg“ in der Adalbertstraße, Oranienstraße und Waldemarstraße und „Berlin Lichtenberg“ in der Weitlingstraße und Marie-Curie-Allee. Es wurden Daten über die Art und Anzahl der charakteristischen Dienstleistungen beobachtet und aufgezeichnet. Die Fassaden und die Umgebung der einzelnen Häuser wurden fotodokumentiert. Am Standort „Berlin Kreuzberg“ werden diese Daten mit der Situation der Häuser in den 1980er Jahren auf der Grundlage von Algorithmen verglichen, die die Autorin zur Bewertung architektonischer und städtebaulicher Veränderungen ermittelt hat. Diese werden in Gruppen Form, Masse und Raum eingeteilt. Die Autorin weicht von dem gängigen Verständnis dieser Gruppen nach Drápal und Drápalová ab (Drápal und Drápalová 1988). Die Form stellt in dieser Arbeit eine Gruppe von Elementen dar, die das Aussehen eines Gebäudes bestimmen. Unter Masse versteht man die Veränderung des Volumens eines Objekts. Der Raum bestimmt die Veränderungen, die um das Objekt herum stattfinden. Alle Veränderungen werden in Punkten ausgedrückt, sodass eine Punktzahl von 0-10 Punkten anzeigt, dass das Objekt in dieser Kategorie unver-

ändert geblieben ist oder eine leichte Veränderung erfahren hat, eine Punktzahl von 10-20 Punkten deutet auf Veränderungen mit europäischem Charakter hin und eine Punktzahl von 20-30 Punkten auf den Einfluss von kulturellen Unterschieden. Die folgenden Tabellen zeigen eine vereinfachte Bewertung nach Form, Masse und Raum. Da es sich um nicht objektiv messbare Daten handelt, wurde die Art der Bewertung mit zehn Punkten gewählt, um möglichst objektive Daten mit der Möglichkeit einer Bewertungsvarianz zu erhalten. Die Bewertung der Adalbertstraße und der Waldemarstraße in den Kategorien Form und Masse ist nun abgeschlossen. Oranienstraße und das Bewertungselement Gruppe – Raum werden anschließend untersucht. Außerdem wurden Anzahl und Art der charakteristischen Dienstleistungen und Gebäude, die den Einfluss kultureller Unterschiede darstellen, in den Teilorten ermittelt.

Tab. 1: Vereinfachte Auswertung nach Form, Masse und Raum (Quelle: Archiv der Autorin)

119

AUSFÜHRLICHE INTERVIEWS

A U S G E W Ä H LT E S TA N D O RT E

Zu Beginn der Untersuchung wurden Interviews mit Befragten des Standorts „Berlin-Kreuzberg“ geführt, die einen gewissen Bezug zum Standort haben (sie wohnen oder arbeiten am Standort). Es handelte sich um Interviews, die die Funktion hatten, die Annahmen der Autorin zu ergänzen oder zu verifizieren. Die Fragen wurden den Befragten in Form von vollständig strukturierten schriftlichen Interviews auf elektronischem Wege übermittelt. Sie wurden in Tschechisch, Deutsch und Englisch durchgeführt. Es wurden 21 Formulare verschickt, von denen 5 eingegangen und bearbeitet worden sind. 13 Formulare wurden an Einrichtungen in der Region verschickt, von denen die Verfasserin keine Antwort erhalten hat.

Die folgenden Standorte wurden für die Arbeiten ausgewählt: • Sanierungsgebiet „Berlin Kreuzberg“ – Kottbusser Tor (Hämer und Arbeitsgruppe Stadterneuerung 1981) – im Süden begrenzt durch den Landwehrkanal, im Westen durch die Prinzenstraße einschließlich des Geländes der Wohnsiedlung Stallschreiberstraße, im Norden durch die Sebastianstraße, die Waldemarstraße über den Rosengarten bis zum Bethaniendamm, begrenzt durch das Kulturzentrum an der Adalbertstraße, die Waldemarstraße und den Mariannenplatz, über die Muskauer Straße, im Osten begrenzt durch die Manteuffelstraße

ZENTRUM

100m

120

– aus diesem Bereich werden die Skalitzer Straße und die Mariannenstraße - Oranienstraße, Adalbertstraße und Waldemarstraße für die Teilerhebung ausgewählt • „Berlin Lichtenberg“ – Weitlingkiez – von Westen begrenzt durch den Bahnhof Berlin-Lichtenberg; von Norden durch Alt-Friedrichsfelde, von Osten durch die Robert-Uhrig-Straße; von Süden durch die Rummelsburger Straße, einschließlich der Wohnanlage an der Straße Im Lichtenhain, weiter über den Blockpark bis zur Fischerstraße und endend an der Polizeiwache an der Nöldnerstraße – aus diesem Bereich werden die Straßen Weitlingstraße und Marie-Curie-Allee für eine Teilerhebung ausgewählt

Abb. 4: Lage von “Berlin Kreuzberg” innerhalb Berlins (Quelle: Archiv der Autorin)

Abb. 5: Lokalität “Berlin Kreuzberg” auf der Karte (Quelle: Archiv der Autorin, Hintergrundkarte mapy.cz) Abb. 6: Lokalität “Berlin Lichtenberg” auf der Karte (Quelle: Archiv der Autorin, Hintergrundkarte mapy.cz) Abb. 7: Lage von “Berlin Lichtenberg” innerhalb Berlins (Quelle: Archiv der Autorin)

ZENTRUM

100m

121

BEDEUTUNG UND DEFINITION DER BEGRIFFE KULTURELLE UNTERSCHIEDE UND AUSLÄNDER, MENSCHEN MIT MIGRATIONSHINTERGRUND/HERKUNFT, GASTARBEITER UND FLÜCHTLING K U LT U R E L L E U N T E R S C H I E D E I M ZUSAMMENHANG MIT DEN S TA N D O RT E N Die Autorin konzentriert sich auf die Veränderungen der Ausdrucksmittel in einem typisch europäischen Umfeld und sucht nach deren Einfluss auf andere Kulturen. Als sozialer Aspekt des Einflusses kultureller Unterschiede auf den städtischen Raum wurde die Bevölkerung mit einer Verbindung zur Türkei und zu den arabischen Staaten (im Folgenden auch als „abweichende Kultur“ bezeichnet) ausgewählt. „Berlin Kreuzberg“ steht für ein Gebiet, das von kulturellen Unterschieden geprägt ist, „Berlin Lichtenberg“ für ein Gebiet mit minimalen kulturellen Unterschieden. In „Berlin Kreuzberg“ leben rund 30 % der Bevölkerung mit Migrationshintergrund und Ausländer mit Bezug zur Türkei. Darüber hinaus leben hier auch Einwohner aus arabischen Ländern (etwa 9 %). Nach der Literaturstudie und den durchgeführten Interviews definieren und beeinflussen diese beiden Gruppen den städtischen Raum. Das Ziel dieser Arbeit ist es, herauszufinden, ob dies wirklich der Fall ist. Als typische architektonische und städtebauliche Merkmale verschiedener Kulturen gelten soziale Einflüsse (z. B. öffentliche Feste, gemeinsames Kleidung waschen, Zeichen der Emanzipation), 122

architektonische Einflüsse (z. B. Material, Farbe, Stuck, Form, Gebäudetypen − Beispiel: Moscheen, Minarette, Madrasas, Tempel), wirtschaftliche Einflüsse (z. B. Dienstleistungen, Märkte, Tourismus). BEDEUTUNG DER BEGRIFFE AUSLÄNDER, MENSCHEN MIT MIGRAT I O N S H I N T E R G R U N D / H E R K U N F T, G A S TA R B E I T E R U N D F L Ü C H T L I N G Die Arbeit umfasst auch eine Bewertung der demografischen Situation im Zusammenhang mit der internationalen Migration. Es war wichtig, die Bedeutung der folgenden, von Statistik Berlin-Brandenburg beschriebenen Begriffe zu erläutern: Ausländer „Personen mit nur ausländischer oder unklarer Staatsangehörigkeit und Staatenlose gelten als Ausländer. Die Bevölkerung umfasst jedoch nicht die Mitglieder der Streitkräfte und der ausländischen diplomatischen und konsularischen Vertretungen sowie deren Familienangehörige“ (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert). Menschen mit Migrationshintergrund „Der Migrationshintergrund ist kein festes Merkmal des Bevölkerungsregisters (EHP), sondern ergibt sich aus verschiedenen Merkmalen. Die Ableitung

basiert auf den nationalen Richtlinien zur Definition des Migrationshintergrunds in der amtlichen Statistik, ist aber an die Auswahl der Merkmale im Melderegister angepasst (Berliner Verfahren). Personen mit Migrationshintergrund sind: – 1. die Fremden: Personen, die nicht Deutsche im Sinne des Art. 116 Abs. 1 GG sind, d.h. ausschließlich ausländische oder mit unklarer Staatsangehörigkeit, sowie Staatenlose. – 2. (a) Personen mit einem Geburtsland außerhalb Deutschlands oder mit einer zweiten Staatsangehörigkeit oder mit einem Einbürgerungs- oder Optionskennzeichen (in Deutschland geborene Kinder ausländischer Eltern werden ab dem 1. Januar 2000 nach dem Staatsangehörigkeitsgesetz (StAG) gemäß § 4 Absatz 3 zugelassen) – 3. Personen unter 18 Jahren, die keine eigenen Migrationsmerkmale haben, deren Geburtsland aber außerhalb Deutschlands liegt oder die den Einbürgerungsstatus mindestens eines Elternteils haben, wenn die Person unter der Adresse des Elternteils gemeldet ist.“ (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg 2019) „Gastarbeiter“ „„Gastarbeiter“ sind Arbeitsmigranten, die in den 1950er und 1960er Jahren eigens nach Deutschland angeworben wurden, um den Arbeitskräftemangel der Nachkriegszeit auszugleichen. Sie haben wesentlich zum sogenannten Wirtschaftswunder beigetragen. Dies ist ein inoffizieller Begriff. Die Bundesrepublik Deutschland schloss bilaterale Abkommen über die Anwerbung ausländischer Arbeitnehmer mit Italien (1955), Spanien und Griechenland (1960), der Türkei (1961), Marokko (1963), Portugal (1964), Tunesien (1965) und Jugoslawien (1968). Die Wanderarbeitnehmer wurden als „Gastarbeiter“ bezeichnet, weil ihr Aufenthalt eigentlich

nur vorübergehend war und sie in ihr Heimatland zurückkehren sollten. Viele ausländische Arbeitnehmer blieben jedoch dauerhaft in der BRD und brachten ihre Familien mit. Im Zuge der Öl(preis)krise und der zunehmenden Arbeitslosigkeit wurde die Einstellung 1973 durch den sogenannten Einstellungsstopp beendet. Von den späten 1950er Jahren bis zum Anwerbestopp 1973 kamen rund 14 Millionen Arbeitsmigranten nach Deutschland, von denen 11 Millionen in ihre Herkunftsländer zurückkehrten“ (Bundeszentrale für politische Bildung undatiert). Flüchtling „Obwohl der Begriff Flüchtling oft als Synonym für Immigrant verwendet wird, umfasst er im asylrechtlichen Verständnis nur anerkannte Flüchtlinge nach der Genfer Flüchtlingskonvention, d. h. Personen, denen nach Abschluss des Asylverfahrens Flüchtlingsschutz gewährt wird. Darüber hinaus gibt es jedoch noch drei weitere Formen des Schutzes, die durch das Asylrecht gewährt werden können. Das Bundesamt als die für den Vollzug des Asylrechts zuständige Behörde unterscheidet genauer zwischen diesen Personengruppen: – Asylbewerber – Personen, die einen Asylantrag stellen wollen, aber noch nicht beim Bundesamt als Asylbewerber registriert sind. – Asylbewerber – Antragsteller, die sich im Asylverfahren befinden und über deren Verfahren noch nicht entschieden wurde. – Schutzberechtigte und Bleibeberechtigte – Personen, denen Asyl, Flüchtlingsschutz oder subsidiärer Schutz gewährt wurde oder die aufgrund eines Abschiebeverbots in Deutschland bleiben dürfen“ (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge undatiert).

123

DER STÄDTISCHE RAUM IM KONTEXT DER STADT BERLIN

124

HISTORISCHER KONTEXT

H I S T O R I S C H E R K O N T E X T − M I G R AT I O N IN BERLIN SEIT DEM ZWEITEN W E LT K R I E G

Berlin hat eine bunte Reihe von Ereignissen, politischen Umwälzungen, Zerstörungen, Wiederaufbauten und damit verbundenen Versuchen erlebt, in seine Entwicklung einzugreifen, um eine Signatur der jeweiligen Geschichtsphase, Machtambitionen und die Förderung von Visionen zu hinterlassen. Der Raum für die Entstehung der heutigen Stadtstruktur wurde auch durch die kriegsbedingte Unterbrechung der natürlichen Entwicklung im Zweiten Weltkrieg geschaffen. Während dadurch Flächen für neue Visionen frei wurden, fällt es der Stadt heute schwer, einen Weg zu ökologischem Wohlbefinden zu finden, einen Weg aus der Stereotypie und Unpersönlichkeit der modernen Architektur (Moggert 2018). Die dynamische Entwicklung der Stadt ist in mehreren für die Arbeit relevanten Kontexten − historisch, architektonisch-städtisch und soziologisch − in die städtische Umwelt eingeschrieben. Damit erscheint Berlin als ideales Beispiel einer Stadt für die Erforschung des Einflusses kultureller Unterschiede auf den städtischen Raum.

Während des Zweiten Weltkriegs wurden die zentralen Teile der Stadt vollständig zerstört und mit ihnen die gewachsene Zusammensetzung der Stadtstruktur. Es war daher notwendig, sie wieder aufzubauen und die Verkehrsinfrastruktur wiederherzustellen. Eine weitere unglückliche Auswirkung des Zweiten Weltkriegs war die Aufteilung Deutschlands in vier Besatzungszonen und die anschließende Gründung der Bundesrepublik Deutschland (nachstehend BRD) und der Deutschen Demokratischen Republik (nachstehend DDR). Dies führte auch zur Teilung der Stadt in „West-Berlin“ und „Ost-Berlin“. Das Problem der Teilung wurde durch den Bau einer Betonmauer verschärft, die den gesamten Ballungsraum entlang der Trennungslinie durchquerte und West-Berlin einschloss. Die Mauer bildete eine undurchlässige Barriere in der Stadt. Die ehemals zentralen Stadtteile wurden zu Randgebieten, und es kam zu einer Abwanderung von Unternehmen und Einwohnern aus diesen Gebieten. „Die beiden Teile Berlins begannen nach dem Mauerbau getrennt voneinander Gestalt anzunehmen, und jeder Teil verfolgte seine eigene Vorstellung von der Stadterneuerung. Tatsächlich begannen sich die ersten großen Unterschiede herauszubilden, nicht nur in der Wahrnehmung der Bewohner, sondern auch im Erscheinungsbild der Stadt, in ihrer Haltung gegenüber der Politik und den vier Mächten, der Kultur und der Wirtschaftsförderung“ (Filinger 2015, S. 24). „Für West-Berlin brachte der Bau der Mauer erhebliche Beschäftigungsprobleme mit sich. In einer

Nacht verlor es bis zu 60.000 Arbeitnehmer, die aus dem Ostsektor kamen, um Arbeit zu finden“ (Filinger 2015, S. 26). „Zwischen der Gründung der DDR im Jahr 1949 und dem Bau der Berliner Mauer 1961 wanderten 3,8 Millionen Menschen nach Westdeutschland aus. Im Gegensatz zu anderen europäischen Staaten verfügte Deutschland nicht über ehemalige Kolonien, die als Quelle für Arbeitskräfte dienen konnten. Daher unterzeichnete Deutschland 1955 ein Anwerbeabkommen mit Italien. Ähnliche Abkommen wurden 1960 mit Spanien und Griechenland unterzeichnet. Ein Abkommen mit der Türkei wurde 1961 unterzeichnet, gefolgt von Abkommen mit Marokko 1963, Portugal 1964, Tunesien 1965 und dem ehemaligen Jugoslawien 1968. Die Abkommen sollten für beide Seiten von Vorteil sein − Deutschland sollte knappe, billige und ungelernte Arbeitskräfte erhalten und die Probleme der hohen Arbeitslosigkeit in den Partnerstaaten sollten gelöst werden“ (Faltrusová 2014, S. 30). „Bereits 1973 stellten Zuwanderer aus der Türkei den größten Anteil an der Bevölkerung ohne deutsche Staatsangehörige (23 %), gefolgt von Jugoslawen (17 %) und Italienern (16 %). Unmittelbar vor dem Fall der ‚Berliner Mauer‘ bestand die zwei Millionen Einwohner zählende Bevölkerung West-Berlins zu 12,5 Prozent aus Ausländern, von denen angeblich die Hälfte Türken waren“ (Akcan 2018, S. 32). Im Jahr 1991 hatte der Bezirk Kreuzberg bereits 31,5 % Zuwanderer, der Bereich Kottbusser Tor sogar über 50 % (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg 2021).

„Die angespannte Pattsituation in den innerdeutschen Beziehungen, die den größten Teil der 1980er Jahre überdauert hatte, wurde durch die politischen Umwälzungen in Ostdeutschland Ende 1989 und Anfang 1990 dramatisch unterbrochen. Massive Demonstrationen in Ost-Berlin und anderen ostdeutschen Städten führten zum Zusammenbruch des Regimes und dem Abbau der Berliner Mauer im November 1989“ (Columbia Electronic Encyclopedia 2021, S. 1-3). Mit dem Abriss der Berliner Mauer im Jahr 1989 wurde die Stadt wiedervereinigt. Damit stellte sich die Frage, was mit dem Gebiet hinter der Trennmauer, die die Stadt durchzog, geschehen sollte. Aus den Karten geht hervor, dass die Lage der Mauer noch heute im Stadtgefüge sichtbar ist.

125

STADTRAUM DES STANDORTS „BERLIN KREUZBERG“ HISTORISCHER KONTEXT − INTERNATION ALE BAUAUSSTELLUNG, S I T U AT I O N U M 1 9 8 0 Es ist wichtig zu wissen, dass „Berlin Kreuzberg“ zur Zeit der Teilung Berlins auf dem Gebiet von West-Berlin lag. Die Stadt beschloss, der problematischen Situation der Berliner Brachflächen zu begegnen, indem sie „im Jahr 1978 auf Beschluss des West-Berliner Abgeordnetenhauses“ (Museum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg 2017) die Internationale Bauausstellung 1984/87 (im Folgenden IBA) ausrief. Zentrale Themen waren die Wiederentdeckung und der Wiederaufbau der durch den Krieg weitgehend zerstörten historischen Innenstadt und das Thema „Berliner Mauer“ (Bundesinstitut für Bau-, Stadtund Raumforschung undatiert). „Eine überraschend große Zahl von Spitzenarchitekten aus Europa und den Vereinigten Staaten wurde eingeladen, an einem Projekt mitzuwirken, das Stadterneuerung und öffentlichen Wohnungsbau miteinander verbindet. Das Hauptgebiet der IBA war der Bezirk Kreuzberg – entlang der Berliner Mauer, die im Zweiten Weltkrieg stark bombardiert und dann dem Verfall preisgegeben wurde. Fast die Hälfte der Bevölkerung des heruntergekommenen Kreuzbergs, das manchmal auch als „German Harlem“ bezeichnet wird, waren Bürger vor allem aus der Türkei, und viele der Bewohner waren Hausbesetzer, die illegal in verlassene Gebäude gezogen waren. Die meisten Migranten aus der Türkei kamen im Rahmen des Gastarbeiterprogramms, einige waren Flüchtlinge nach dem türkischen Putsch 126

und der anschließenden Gewalt im Jahr 1980. Der Bau fand fast ausschließlich auf Grundstücken statt, die der Stadt gehören. Bis 1989 baute die IBA im Bereich ‚IBA-Neubau‘ unter der Leitung von Josef Paul Kleihues 4.500 neue Wohnungen, sanierte 5.000 bestehende Wohnungen und unterstützte im Bereich ‚IBA-Altbau‘ unter der Leitung von Hardt-Waltherr Hämer 700 Selbsthilfeprojekte“ (Akcan 2018, S. 10). „Die „IBA-Altbau“ war eine Reaktion auf die massiven Proteste und die Wohnungsnot, die seit 1979 zu illegalen Besetzungen und Eigenreparaturen im Bezirk Kreuzberg geführt hatten. Das Ziel der IBAAltbau war „die Rettung der kaputten Stadt“ durch sorgfältige Renovierung und Umnutzung bestehender Gebäude.

M E R K M A L E D E S S TA N D O RT S „BERLIN KREUZBERG“

Mit ihren Visionen einer behutsamen Stadterneuerung und eines kritischen Stadtumbaus hat die IBA Berlin in der Geschichte der europäischen Stadtentwicklung Spuren hinterlassen. Während es sich damals um Experimente handelte, gelten die in diesem Zusammenhang entwickelten Instrumente und Lösungen heute als Standards für die moderne Stadtentwicklung. Dazu gehören bürgerschaftliches Engagement, ökologisches Bauen, neue Wohnformen oder die Sanierung von Gebäuden. Der Senat von Berlin gründete und finanzierte die eigenständige Gesellschaft Bauaustellung Berlin GmbH. In 1987 wurde die IBA-Neubau fertiggestellt, 1985 wurde die IBA-Altbau aus der Muttergesellschaft GmbH ausgegliedert und existiert heute als private S.T.E.R.N. GmbH“ (Bundesinstitut für Bau-, Stadt- und Raumforschung undatiert). Zudem ist bedeutsam, dass die Bewohner des Geländes „Berlin Kreuzberg“ Einfluss auf den Wiederaufbau der Häuser hatten und in die Prozesse, die auf dem Gelände stattfanden, eingreifen konnten (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992, S. 20).

Abb. 8: Modell der Beteiligung von Personen, die den Wiederaufbau beeinflussen (Quelle: (SPAS Kreuzberg NORD e. V. 1992, S. 20)

Der ausgewählte Standort „Berlin-Kreuzberg“ gehört zum Bezirk Kreuzberg, der seit 2001, als die Bezirke im Rahmen der Kommunalreform zusammengelegt wurden, Teil des Bezirks Friedrichshain-Kreuzberg ist. Er liegt südöstlich des Stadtzentrums in einer Entfernung von etwa drei Kilometer. Die Fläche von „Berlin Kreuzberg“ beträgt ca. 99,5 ha. Die Verkehrsanbindung ist sowohl mit dem Auto als auch mit dem Bus und der U-Bahnlinie U1 möglich, deren Haltestelle sich im Zentrum des ausgewählten Gebiets und im Brennpunkt seiner Aktivitäten befindet. Die Auswahl des Standortes erfolgte nach eingehender Recherche auf der Grundlage eines Studiums von Fachmaterial aus der Zeit der Sanierung des Geländes um 1981, das Hämer und die Arbeitsgruppe Stadterneuerung in ihrer Publikation beschreiben. Diese Lokalität bietet viele interessante Orte, sowohl im Hinblick auf die Stadtstruktur als auch auf den Tourismus. Erwähnenswert ist der Luisenstädtische Kanal, ein Parkstreifen, der eine symmetrische axiale Verbindung zwischen der Michaelskirche und dem Landwehrkanal herstellt, mit der Möglichkeit, den Schiffsverkehr zu nutzen. An ihrer Stelle war eine Stadtautobahn mit Kreuzung geplant, für die um 1970 Vorschläge gemacht wurden, die aber letztlich nicht realisiert wurden.

127

Abb. 9: Gestaltung der Stadtautobahn zum Oranienplatz (Quelle: https://www.tagesspiegel.de/mediacenter/fotostrecken/berlin/bildergalerie-berlin-wie-es-nie-gebautwurde/1884202-9.html?p1884202=9)

Abb. 10: Wasserfläche Engelbecken in Verbindung mit dem Luisenstädtischen Kanal (Quelle: Archiv der Autorin)

Es befindet sich in unmittelbarer Nähe des Kulturzentrums am Mariannenplatz. Der Standort verfügt über Einrichtungen wie das Museum FriedrichshainKreuzberg in der Adalbertstraße, die Mittelpunktbibliothek in der Adalbertstraße, Begegnungsstätten, Bildungseinrichtungen und eine Fülle von gastronomischen Angeboten. Was die kulturellen Einflüsse betrifft, so sind in dem ausgewählten Gebiet Moscheen und islamische Kulturzentren, ein buddhistisches Gebetshaus und eine Synagoge vertreten. Was die Gebäudestruktur und das städtebauliche Umfeld anbelangt, so ist das Viertel als vielfältig zu 128

bezeichnen, mit überwiegendem Blockbau. Etwa die Hälfte der Gebäude stammt aus der Zeit vor 1900, der Rest aus der Zeit zwischen 1950 und 1990. Das Gebiet um das Kottbusser Tor wird von großen Gebäudekomplexen dominiert, die in den 1970er bis 1980er Jahren nach der vollständigen Räumung des Geländes errichtet wurden. Die Blöcke entlang der Oranienstraße, Adalbertstraße und Waldemarstraße sind das Ergebnis einer „behutsamen Stadterneuerung“. Das Kottbusser Tor kann als Verkehrsknotenpunkt mit hohen Lärm- und Emissionswerten und als Treffpunkt für Drogen- und Alkoholkonsumenten bezeichnet werden. Das Gelände wird von der Hochbahn U1 und dem Kreisverkehr durchquert, die physische Barrieren für Fußgänger darstellen und das Viertel in einen südlichen und einen nördlichen Teil teilen (Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg / Oranienstraße undatiert). Mit dem Wohngebiet „Berlin Kreuzberg“ verbinden die Menschen die Vorstellung einer „Stadt der kurzen Wege“, so die Rückmeldungen der Befragten, die einen gewissen Bezug zu den Standorten haben (Menschen, die in diesem Gebiet arbeiten oder wohnen, Künstler und Studenten, die im Gebiet arbeiten) und nach Angaben des Quartiersmanagements Zentrum Kreuzberg/Oranienstraße, das „im Auftrag der Senatsverwaltung für Stadtentwicklung und Wohnen in Quartieren mit „besonderem Entwicklungsbedarf“ tätig ist, in denen das Leben von sozialen Problemen geprägt ist und in denen die Menschen und ihre Quartiere von der gesamtstädtischen Entwicklung ausgeschlossen zu werden drohen“ (ebd., undatiert). Die meisten der Befragten haben nicht das Bedürfnis, über die Grenzen eines Viertels hinaus zu fahren, da es eine Fülle von Aktivitäten bietet. Positiv zu vermerken ist, dass die Orte von den Bewohnern dieser Viertel persönlich berührt werden, vielfältig sind und ihr Gesicht täglich

STADTRAUM DES STANDORTS „BERLIN LICHTENBERG“ HISTORISCHER KONTEXT

M E R K M A L E D E S S TA N D O RT S „BERLIN LICHTENBERG“

„Historisch gesehen geht die umfangreiche Bebauung des Weitlingkiezes auf die Zeit um 1890 zurück, als Folge der fortschreitenden Industrialisierung und des damit verbundenen enormen Bevölkerungswachstums in Berlin. In der Gegend wurden Wohnungen für Arbeiter und Handwerker gebaut. Lichtenberg selbst ist einer der sogenannten Arbeiterbezirke Berlins. Die Bevölkerung bestand hauptsächlich aus Angehörigen der unteren sozialen Schichten“ (Senatsverwaltung für Bau- und Wohnungswesen, Abteilung IV, Referat für Stadterneuerung, Land Berlin undatiert). „Um 1920 vergrößerte sich die Stadt beträchtlich und am 1. Oktober 1920 wurde der Ballungsraum Groß-Berlin geschaffen, zu dem auch der Bezirk Lichtenberg durch den Zusammenschluss der umliegenden Berliner Bezirke gehörte“ (Moggert 2019, S. 3). „Nach dem Zweiten Weltkrieg wurden Flächen bebaut, die infolge des Krieges noch unbebaut oder ungenutzt waren. Abgesehen von den Kindertagesstätten in der Wönnichstraße und dem Kaufhaus in der Weitlingstraße wurden in dieser Zeit vor allem Wohnhäuser gebaut. In den 1970er Jahren wurden in Teilen der ursprünglichen Gebäude Sanierungsmaßnahmen durchgeführt“ (Senatsverwaltung für Bau- und Wohnungswesen, Abteilung IV, Referat für Stadterneuerung, Land Berlin undatiert, S. 4). Zur Zeit der Teilung Berlins lag „Berlin Lichtenberg“ auf dem Gebiet von Ost-Berlin.

Der Standort „Berlin Lichtenberg“ gehört zum Bezirk Lichtenberg, der auch nach der Zusammenlegung der Bezirke im Rahmen der Kommunalreform 2001 noch zum Bezirk Lichtenberg gehört. Die Grenzen des Gebiets „Berlin Lichtenberg“ sind identisch mit denen des amtlich als Weitlingkiez bezeichneten Gebiets und liegen auf dem Gelände der Weitlingstraße. „Berlin Lichtenberg“ ist auf der Süd- und Ostseite von der S-Bahn umgeben, die eine Barriere für den Fußgänger- und Fahrzeugverkehr in diesem Gebiet bildet. Trotz der klaren Abgrenzung und der damit verbundenen Schwierigkeit, die Bahnlinie zu überqueren, ist das Gebiet durch öffentliche Verkehrsmittel gut an die Innenstadt angebunden. Sie liegt etwa sechs Kilometer osttlich des Stadtzentrums. Die Fläche von „Berlin Lichtenberg“ beträgt etwa 143 ha. Die Verkehrsanbindung ist sowohl mit dem Auto als auch mit Bus und Bahn möglich, wobei die Möglichkeit besteht, sowohl Regionalzüge als auch S-Bahnen zu benutzen. Der Bahnhof Berlin-Lichtenberg ist der Mittelpunkt des ausgewählten Gebietes und dient sowohl dem täglichen Einkauf als auch als Treffpunkt. Das Quartier „Berlin Lichtenberg“ bietet Orte, die die Wohnqualität erhöhen − ein Grüngürtel mit Parkanlagen erstreckt sich westlich des Interessengebietes und stellt die Verbindung zum etwa zwei Kilometer entfernten Tierpark her. Die Wasserflä129

130

che Rummelsburger See an der Spree ist fußläufig ca. 1,2 km entfernt und verfügt über die Möglichkeit der Bootsbeförderung. Es handelt sich um eine ruhige Lage mit überwiegendem Wohncharakter. Der Ort verfügt über soziale Zentren, gastronomische Einrichtungen, Bildungs- und Sporteinrichtungen mit der Möglichkeit, das örtliche Stadion zu nutzen. Dieses bietet eine Vielzahl von Sportaktivitäten. Das Gelände wurde an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert erschlossen und vor allem in den 1920er Jahren weiter bebaut. Die in dieser Zeit entwickelte Blockstruktur hat sich bis heute erhalten. Die in dieser Zeit errichteten Gebäude folgten den Grundsätzen des „Neuen Bauens“. Ziel dieser einflussreichen Bewegung war es, durch Rationalisierung und Typisierung eine funktional einfache neue Gebäudeform zu entwickeln, die den gestiegenen Bedarf an Wohnraum unter Berücksichtigung sozialer und gesundheitlicher Aspekte („Licht, Luft und Sonne“) befriedigen konnte. Fast alle dieser Wohngebäude in diesem Gebiet stehen seit den 1990er Jahren unter Denkmalschutz. Die infolge des Zweiten Weltkriegs entstandenen Brachflächen wurden in den 1950er Jahren durch konventionelle Bauweise weitgehend geschlossen. Zwischen 1994 und 2008 wurde die baufällige Bausubstanz im Rahmen des Zuschussprogramms für Stadterneuerungsmaßnahmen an vielen Stellen umfassend saniert. In diesem Zusammenhang wurden auch die öffentlichen Räume in dem Gebiet verbessert (Bezirksamt Lichtenberg von Berlin 2021).

Tab. 2: Bevölkerungsstatistik (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert)

DATEN UND VERGLEICH S TAT I S T I S C H E D AT E N

Die statistischen Daten beruhen auf den Daten des Amtes für Statistik Berlin und dessen Bevölkerungsregister 2020. Zum Vergleich wurden Daten aus dem Jahr 2007 ausgewählt. An beiden Standorten ist kein Bevölkerungsverlust zu verzeichnen. Interessant ist der hohe Anstieg von 23,57 %. Das Verhältnis von Männern und Frauen ist in beiden Orten ähnlich, wobei die Männer etwas stärker vertreten sind. Die stärkste Altersgruppe ist die der 15bis 65-Jährigen mit einem Anteil von über 70 % in beiden Orten.

Wichtige statistische Daten desselben statistischen Amtes sind die für die Auswahl der Gemeinden und ihrer Untergliederungen verwendeten Daten für das Jahr 2020 über die Zahl der Einwohner mit Migrationshintergrund und der Ausländer.

Auf den ersten Blick fällt auf, dass der Anteil der Bewohner mit Migrationshintergrund und der Ausländer in „Berlin Lichtenberg“ (24,8 %) um ein Vielfaches niedriger ist als in „Berlin Kreuzberg“ (63,6 %). Außerdem war es wichtig, Daten über die Herkunftsländer dieser Einwohner zu erhalten. In „Berlin Lichtenberg“ sind 32,9 % der Einwohner aus EU-Ländern (vor 2019, ohne Deutschland) und 19,2 % der Einwohner aus den Ländern des ehemaligen Jugoslawiens und der ehemaligen Sowjetunion am stärksten vertreten. Im Gegensatz dazu ist in „Berlin Kreuzberg“ die Bevölkerung aus EU-Ländern (vor 2019, ohne Deutschland) – 15,7 % und die Bevölkerung aus den Ländern des ehemaligen Jugoslawiens und der ehemaligen Sowjetunion – 3,8 %. Eine wichtige Information, die für die Auswahl des Standorts „Berlin Kreuzberg“ als Beispiel für die Erforschung der Auswirkungen kultureller Unterschiede ausschlaggebend war, ist die hohe Konzentration von Bewohnern mit Migrationshintergrund und Ausländern aus der Türkei (46,12 %; „Berlin Lichtenberg“ hat nur 3,2 %). Der Anteil der Einwohner 1 aus arabischen Ländern liegt an beiden Standorten bei etwa 9 %. Beide Orte werden auch von Menschen aus anderen Ländern bewohnt, auf die nicht näher eingegangen wird. 1

Ägypten, Algerien, Republik Dschibuti, Komoren, Libyen, Marokko, Islamische Republik Mauretanien, Somalia, Sudan, Tunesien, ehemaliger Sudan, Bahrain, Iran, Irak, Jordanien, Katar, Kuwait, Libanon, Oman, Palästinensische Gebiete, Saudi-Arabien, Syrien, Vereinigte Arabische Emirate, Rest von Asien, ehemalige Demokratische Volksrepublik Jemen, Nationalität unklar 131

Die Arbeit befasst sich mit der Zeit seit 1980, daher wurden auch statistische Daten für die Ortschaften für den Zeitraum 1975-2020 recherchiert, einschließlich Informationen über Ausländer in den

132

gesamten Bezirken Kreuzberg und Lichtenberg von der Gebietsgröße vor der Reform der Berliner Kommunalverwaltung (bis 2001, als die Bezirke zusammengelegt wurden).

Diagramm 1: “Berlin Kreuzberg” - Anteil Ausländer und Einwohner mit Migrationshintergrund und Deutsche (Quelle: Archiv der Autorin, Daten - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

Diagramm 2: “Berlin Kreuzberg” - Anteil Ausländer und Einwohner mit Migrationshintergrund und Deutsche (Quelle: Archiv der Autorin, Daten - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

Diagramm 3: “Berlin Lichtenberg” - Anteil Ausländer und Einwohner mit Migrationshintergrund und Deutsche (Quelle: Archiv der Autorin, Daten - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

Diagramm 4: “Berlin Lichtenberg” - Bevölkerungsanteil nach Herkunftsländern ohne Deutsche (Quelle: Archiv der Autorin, Daten - (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert))

TERRITORIAL ANALYSE STADT:

BERLIN

JAHR:

2021

MIGRATION: Anteil von Einwohnern und Ausländern im gesamten Ort datieren

Bezirk

insgesamt

Ausländer

1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020

Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg Kreuzberg

159 123 149 419 148 383 154 273 155 383 145 645 146 759 145 618 152 364 153 135

37 755 38 017 38 692 47 202 51 947 48 095 46 624 41 516 45 887 47 543

23,73 % 25,44 % 26,08 % 30,60 % 33,43 % 33,02 % 31,77 % 28,51 % 30,12 % 31,05 %

insgesamt

Ausländer

41 787 42 015 42 981 41 893

15 160 14 509 14 873 14 534

36,28 % 34,53 % 34,60 % 34,69 %

INTERESSENBEREICH: KREUZBERG 1985-91: Bevölkerungsanteil mit Migrationsursprung in einzelnen Blöcken

Anteil Einwohner und Ausländer datieren

Gebietseinheit

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

Anteil Einwohner und Ausländer aus der Türkei und arabischen Ländern datieren

Gebietseinheit

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

insgesamt

Ausländer

41 787 42 015 42 981 41 893

10 672 9 530 8 814 8 267

in der Analyse angesprochene Straßen Daten erhalten von: - Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor :: FHXB Friedrichshain-Kreuzberg Museum :: Resource :: museum-digital:berlin. In: . 1992 [cit. 19.03.2021]. Quelle: https://berlin.museum-digital.de/singleimage.php?resourcenr=4732 - DISKUSSIONSVORLAGE. Sitzung der Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985. Erste Ergebnisse der Bewohnerbefragung in P IV. [online]. SPAS Kreuzberg Nord, 1985. Quelle: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf - SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. [online]. SPAS Kreuzberg Nord, 1991. Quelle: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf

25,54 % 22,68 % 20,51 % 19,73 % Anteil der Bevölkerung und Einwohner mit Migrationshintergrund im QM ZKO * QM ZKO*

Anteil Einwohner und Ausländer aus ehemaligen UdSSR und Jugoslawien datace

Gebietseinheit

2007 2010 2015 2020

„Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ * „Kreuzberg“ *

insgesamt

Ausländer

41 787 42 015 42 981 41 893

684 571 679 653

1,64 % 1,36 % 1,58 % 1,56 %

QM ZKO* 2017

Einwohner*innenzahl davon Deutsche davon Ausländer mit Migrationshintergrund Deutsche-Migrationshintergrund

8 553 59,17 % 40,83 % 70,61 % 29,78 %

Fr-Kreuz. 2016

8 557 58,97 % 41,03 % 70,21 % 29,18 %

*QM ZKO = Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg / Oranienstraße

"Kreuzberg" *: Bevölkerungsanteil nach Herkunftsland

Berlin 2017

283 974 73,78 % 26,22 % 42,17 % 15,95 %

2017

3 711 930 8,10 % 19,16 % 32,52 % Grenze QM ZKO

Lokalität untersucht Kreuzberg

datieren

Herkunftsland

insgesamt

Ausländer

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787 41 787

26 627 2 450 10 434 323 434 906 49 0 564

63,72 % 5,86 % 24,97 % 0,77 % 1,04 % 2,17 % 0,12 % 0,00 % 1,35 %

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich

42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015

27 506 2 756 9 526 277 499 753 65 0

65,47 % 6,56 % 2019: „Kreuzberg“* - Bevölkerungsanteil mit Migrationshintergrund 22,67 % 0,66 % 1,19 % 1,79 % 133 0,15 % 0,00 %

Straßen untersucht

Quelle: Atrache-Younes L. , Bosa N., Hilse T. Integriertes Handlungs- und Entwicklungskonzept 2019-2022. Quartiersmanagement Zentrum Kreuzberg/Oranienstraße. Verein zur Förderung von demokratischen Entwicklungsprozessen e.V. / VDE e.V. Berlin. 2019. Mapa: Karte von Berlin 1:5000 (K5 – Farbausgabe), aktualization: 01.01.2021. Quelle: https://fbinter.stadt-berlin.de/fb/index.jsp

2007 2007 2007 2007

Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

41 787 41 787 41 787 41 787

906 49 0 564

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015 42 015

27 506 2 756 9 526 277 499 753 65 0 370

65,47 % 6,56 % 2019: „Kreuzberg“* - Bevölkerungsanteil mit Migrationshintergrund 22,67 % 0,66 % 1,19 % 1,79 % 0,15 % 0,00 % 0,88 %

2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981 42 981

28 108 3 592 8 726 361 641 1 066 134 0 353

65,40 % 8,36 % 20,30 % 0,84 % 1,49 % 2,48 % 0,31 % 0,00 % 0,82 %

2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893 41 893

27 359 3 126 8 095 463 785 1 553 103 0 409

65,31 % 7,46 % 19,32 % 1,11 % 1,87 % 3,71 % 0,25 % 0,00 % 0,98 %

2,17 % 0,12 % 0,00 % 1,35 %

Daten erhalten von: Kommunalatlas Berlin, [cit. 25.12.2021]. Quelle: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Lokalität untersucht

Quelle: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg Die Daten entstammen dem Einwohnerregister Berlins. 12.2020 ONLINE, https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Erhaltene Daten zur Analyse * Gebietseinheit „Kreuzberg“:

02030301 Oranienplatz 02010103 Moritzplatz 02030302 Lausitzer Platz 02010104 Wassertorplatz

63.1 70.8 54.6 64.6

„Anteil der Personen mit Migrationshintergrund (MH) an den Einwohnerinnen und Einwohner (EW) gesamt: Beschreibt den Anteil an Personen mit Migrationshintergrund an allen Einwohnern. Der Migrationshintergrund ist kein festes Merkmal aus dem Einwohnerregister (EWR), sondern wird anhand verschiedener Merkmale abgeleitet. Die Ableitung orientiert sich an den bundesweiten Richtlinien zur Deﬁnition des Migrationshintergrundes in der amtlichen Statistik, ist jedoch den Möglichkeiten der Merkmalauswahl des Melderegisters angepasst (Berliner Verfahren). Personen mit Migrationshintergrund sind: 1. Ausländische Personen: Personen, die nicht Deutsche im Sinne von Art. 116 Abs. 1 GG sind, also mit ausschließlich ausländischer oder ungeklärter Staatsangehörigkeit sowie Staatenlose. 2. Deutsche mit Migrationshintergrund: a) Personen mit Geburtsland außerhalb Deutschlands oder mit zweiter Staatsangehörigkeit oder mit Einbürgerungskennzeichen oder mit Optionskennzeichen (im Inland geborene Kinder ausländischer Eltern erhalten seit dem 1. Januar 2000 unter den in § 4 Abs. 3 Staatsangehörigkeitsgesetz (StAG) genannten Voraussetzungen zunächst die deutsche Staatsangehörigkeit (Optionsregelung)); sowie b) Personen unter 18 Jahren ohne eigene Migrationsmerkmale aber mit Geburtsland außerhalb Deutschlands oder mit Einbürgerungskennzeichen zumindest eines Elternteils, wenn die Person an der Adresse der Eltern/ des Elternteils gemeldet ist.“

Tab. 3: Statistische Daten über Ausländer “Berlín Kreuzberg”

Tab. 4: Statistische Daten über Ausländer “Berlín Lichtenberg” 134

TERRITORIAL ANALYSE STADT

BERLIN

JAHR:

2021

LICHTENBERG – Weitlingkiez

INTERESSENBEREICH:

** Lichtenberg (bis 2001)

MIGRATION: Anteil von Einwohnern und Ausländern im gesamten Ort datieren

Bezirk

insgesamt

Ausländer

1980-1989* 1990-1999* 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020

Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)** Lichtenberg (bis 2001)**

176 916 158 159 167 169 165 992 148 955 150 775 153 980 170 930 184 436

2 180 9 280 6 813 15 123 13 877 14 738 12 527 23 527 34 579

1,23 % 5,87 % 4,08 % 9,11 % 9,32 % 9,77 % 8,14 % 13,76 % 18,75 %

insgesamt

Ausländer

24 155 25 490 27 567 29 849

1 593 1 753 2 858 4 993

6,59 % 6,88 % 10,37 % 16,73 %

Anteil Einwohner und Ausländer datieren

Gebietseinheit

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

Anteil Einwohner und Ausländer aus der Türkei und arabischen Ländern datieren

Gebietseinheit

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

insgesamt

Ausländer

24 155 25 490 27 567 29 849

185 210 243 960

Karte von Berlin 1:5000 (K5 – Farbausgabe), aktualization: 01.01.2021. Quelle: https://fbinter.stadt-berlin.de/fb/index.jsp

Lichtenberg bis 2001

Lokalität untersucht 0,77 % 0,82 % 2015: Weitlingstr. - Wohnungsdichte 0,88 % 3,22 %

Anteil Einwohner und Ausländer aus ehemaligen UdSSR und Jugoslawien datieren

Gebietseinheit

2007 2010 2015 2020

11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr. 11040926 Weitlingstr.

insgesamt

Ausländer

24 155 25 490 27 567 29 849

864 973 1 170 1 470

3,58 % 3,82 % 4,24 % 4,92 %

11040926 Weitlingstr.: Bevölkerungsanteil nach Herkunftsland datieren

Herkunftsland

insgesamt

Ausländer

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155

22 562 462 448 49 61 561 3 0 9

Počet bytů na 1ha 93,41 % 0 až pod 1 1,91 % Straßen untersucht 1 až pod 100 1,85 % 100 až pod 200 0,20 % 200 až pod 300 0,25 % Daten erhalten von: Stadtteilproﬁl 2015. Neu-Lichtenberg. Teil 1 – Analyse und Bewertung. Bezirksamt Lichtenberg von Berlin. Arbeitsguppe 300 až pod 400 2,32 % Sozialraumorientierung. 30.05.2016. Quelle: https://www.berlin.de/balichtenberg/auf-einen-blick/buergerservice/gemeinwesen/ nad 400 0,01 % stadtteilproﬁl_i_neu_lichtenberg_2015.pdf 0,00 % 2019: Weitlingstr. - Bevölkerungsanteil mit Migrationshintergrund 0,04 %

Hustota bydlení 31.12.2015

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich

25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490

23 737 618 396 56 61 613 3 0

93,12 % 2,42 % 1,55 % 0,22 % 0,24 % 2,40 % 0,01 % 0,00 %

135

11040926 Weitlingstr.: Bevölkerungsanteil nach Herkunftsland datieren

Herkunftsland

insgesamt

Ausländer

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155 24 155

22 562 462 448 49 61 561 3 0 9

Hustota bydlení 31.12.2015

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490 25 490

23 737 618 396 56 61 613 3 0 6

93,12 % 2,42 % 1,55 % 0,22 % 0,24 % 2,40 % 0,01 % 0,00 % 0,02 %

2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015 2015

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567 27 567

24 709 1 356 522 74 118 756 16 0 16

89,63 % 4,92 % 1,89 % 0,27 % 0,43 % 2,74 % 0,06 % 0,00 % 0,06 %

2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020

Deutschland EU Der Rest von Europa Afrika Amerika Asien Australien und Ozeanien Zuordnung nicht möglich Staatenlos

29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849 29 849

24 856 1 875 964 191 274 1 505 33 0 151

83,27 % 6,28 % 3,23 % 0,64 % 0,92 % 5,04 % 0,11 % 0,00 % 0,51 %

Daten erhalten von: Kommunalatlas Berlin, [cit. 25.12.2021].Quelle: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

Lokalität untersucht

Quelle: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg Die Daten entstammen dem Einwohnerregister Berlins. 12.2020 ONLINE, https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/

136

Erhaltene Daten zur Analyse Gebietseinheit Weitlingstr.:

11040926 Weitlingstraße

23.5

Anteil der Personen mit Migrationshintergrund (MH) an den Einwohnerinnen und Einwohner (EW) gesamt: Beschreibt den Anteil an Personen mit Migrationshintergrund an allen Einwohnern. Der Migrationshintergrund ist kein festes Merkmal aus dem Einwohnerregister (EWR), sondern wird anhand verschiedener Merkmale abgeleitet. Die Ableitung orientiert sich an den bundesweiten Richtlinien zur Deﬁnition des Migrationshintergrundes in der amtlichen Statistik, ist jedoch den Möglichkeiten der Merkmalauswahl des Melderegisters angepasst (Berliner Verfahren). Personen mit Migrationshintergrund sind: 1. Ausländische Personen: Personen, die nicht Deutsche im Sinne von Art. 116 Abs. 1 GG sind, also mit ausschließlich ausländischer oder ungeklärter Staatsangehörigkeit sowie Staatenlose. 2. Deutsche mit Migrationshintergrund: a) Personen mit Geburtsland außerhalb Deutschlands oder mit zweiter Staatsangehörigkeit oder mit Einbürgerungskennzeichen oder mit Optionskennzeichen (im Inland geborene Kinder ausländischer Eltern erhalten seit dem 1. Januar 2000 unter den in § 4 Abs. 3 Staatsangehörigkeitsgesetz (StAG) genannten Voraussetzungen zunächst die deutsche Staatsangehörigkeit (Optionsregelung)); sowie b) Personen unter 18 Jahren ohne eigene Migrationsmerkmale aber mit Geburtsland außerhalb Deutschlands oder mit Einbürgerungskennzeichen zumindest eines Elternteils, wenn die Person an der Adresse der Eltern/ des Elternteils gemeldet ist.

* Quelle: Zensus 2011. Bevölkerung und Haushalte. Land Berlin. Bezirk Lichtenberg.. Amt für Statistik Berlin-Brandenburg, 2011.

Die Daten zu den Ausländern in beiden Orten von 2007-2020 bestätigen nur unsere Erkenntnisse zu den Daten der Einwohner mit Migrationshintergrund und der Ausländer. Um das Gebiet „Berlin Kreuzberg“ zu vergleichen, werden statistische Daten aus den Jahren 1984 1991 herangezogen, als eine Bewertung der Sanierung dieses Stadtgebiets durchgeführt wurde. Diese Daten beruhen auf den Veröffentlichungen Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor; DISKUSSIONSVORLAGE. Sitzung der

Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985 und SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. Daraus geht hervor, dass die für die Untersuchung ausgewählten Teilorte in diesen Jahren von den meisten Bewohnern mit Migrationshintergrund und Ausländern (ca. 60-70 %) bewohnt wurden, die hauptsächlich die türkische Staatsangehörigkeit besaßen.

Abb. 11: “Berlin Kreuzberg” - 198591: Bevölkerungsanteil mit Migrationshintergrund in einzelnen Blöcken (Quelle: Archiv der Autorin, Daten - https://berlin.museum-digital.de/ singleimage.php?resourcenr=4732; https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc924756-bc6e-b5183f84da82.pdf; https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc924756-bc6e-b5183f84da82.pdf)

611 73

r. 1991: 11,2%

r. 1991: 60,2%

58 76

r. 1984: 46,6%

r. 1991: 68,5%

r. 1985: 21,1%

r. 1985: 28,2%

r. 1991: 57,9%

r. 1991: 70%

r. 1991: 46%

79 621

r. 1989: 19%

100 r. 1991: 66,8%

r. 1991: 60,6%

r. 1991: 49,9%

103 r. 1991: 42%

r. 1989: 12%

r. 1991: 61,6%

r. 1991: 60,5%

r. 1989: 12,6%

104

r. 1991: 69,3%

r. 1989: 47,8%

624+625 r. 1989: 624 - 27,7% 625 - 17,7%

86 70

r. 1989: 54,8%

r. 1989: 36%

r. 1989: 13,6%

r. 1989: 51,2%

89 r. 1989: 11,2%

100m

137

Die Wohnqualität in „Berlin Lichtenberg“ wird als „mittel“ eingestuft, verglichen mit „Berlin Kreuzberg“, wo die Wohnqualität als „niedrig“ bewertet wird. „In die Einstufung als niedriges, mittleres und gutes Wohngebiet fließen folgende Kriterien ein: Bebauungsdichte, Grün- und Freiflächen, Zustand der Gebäude, Straßencharakter (gepflegt, ungepflegt), Beeinträchtigung durch Industrie und Gewerbe, Verkehrsanbindung, Einkaufsmöglichkeiten. Ein weiteres Kriterium ist die Lage im Stadtgebiet (innen/ außen)“. (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert)

Tab. 5: Statistische Daten zur Wohnqualität (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert)

Tab. 6: Statistische Daten zur Haushaltsgröße in Kreisen (Amt für Statistik Berlin-Brandenburg undatiert) 138

Die statistischen Daten zur Haushaltsgröße vermittelten der Autorin die Erkenntnis, dass die Standorte ähnlich sind, aber es ist zu beachten, dass es sich um Daten für ganze Bezirke handelt. Es war ihr nicht möglich, genauere Informationen zu finden. Interessant ist möglicherweise der höhere Anteil von Haushalten mit 1 Person und 5 Personen im Bezirk Friedrichshain-Kreuzberg.

Lokalita “Berlín Kreuzberg” - Waldemarstraβe

139

O B J E K T I V M E S S B A R E D AT E N

Der Standort „Berlin Kreuzberg“ ist typisch für eine dichte Blockbebauung vor allem aus der Zeit vor 1900, was auch durch die Daten belegt wird. Die bebaute Fläche des Untersuchungsgebiets beträgt 34,1 % im Verhältnis zur Gesamtfläche von 99,5 ha. Im Vergleich dazu weist der Standort „Berlin Lichtenberg“, der ebenfalls durch eine Blockbebauung geprägt ist, jedoch überwiegend aus den 1920er Jahren stammt, als man sich beim Bauen an den Grundsätzen des „Neuen Bauens“ orientierte und versuchte, dem gestiegenen Bedarf an Wohnraum unter Berücksichtigung sozialer und gesundheitlicher Aspekte gerecht zu werden, 25,6 % bebaute Fläche bezogen auf die Gesamtfläche von 142,6 ha auf. Ein weiteres interessantes Merkmal ist der hohe Anteil halböffentlicher Räume von 22 % im Vergleich zu „Berlin-Kreuzberg“, wo der Anteil 8,5 % beträgt. Dabei handelt es sich hauptsächlich um eingezäunte Bereiche rund um die Wohnblocks, die jedoch von einem niedrigen Zaun umgeben sind. Die privaten Flächen sind an beiden Standorten ähnlich groß („Berlin Kreuzberg“ – 23,3 %, „Berlin Lichtenberg“ – 20 %), ebenso die öffentlichen Freiflächen („Berlin Kreuzberg“ – 24,6 %, „Berlin Lichtenberg“ – 25,2 %). Laut statistischer Übersichtsgrafik der Flächenbilanz mag der Anteil des öffentlichen Grüns zwar gering erscheinen („Berlin Kreuzberg“ – 9,1 %, „Berlin Lichtenberg“ – 7 %), jedoch kam die Verfasserin bei einer genaueren Analyse der Teilbereiche der betreffenden Gebiete zu dem Schluss, dass im Gebiet „Berlin Lichtenberg“ ein deutlich höherer Anteil an Begrünung in Form von Baumpflanzungen/ Baumgruppen oder Sträuchern vorhanden ist. Die Entfernung zum Stadtzentrum beträgt von „Berlin Kreuzberg“ ca. drei Kilometer, von „Berlin Lichtenberg“ ca. sechs Kilometer. 140

Diagramm 5: Flächenausgleich in „Berlin Kreuzberg“ und „Berlin Lichtenberg“

141

S T U D I U M D E R K A RT E N U N T E R L A G E N

Für die objektiv messbaren Daten wurde die Kartengrundlage aus dem FISBroker-Portal – Gebäude im INSPIRE-Datenmodell verwendet, die mit ArchiCAD 19 in Vektorform digitalisiert und anschließend zur Ermittlung der Dimensionen und grafischen Darstellungen verwendet wurde. Der Datensatz bietet sowohl Darstellungen der bebauten Flächen als auch der Parzellierung der Grundstücke, die bei der Vor-Ort-Befragung zur Bestimmung der Gewichtung der Grundstücke für das algorithmische Bewertungsverfahren der ausgewählten Teilstandorte in „Berlin Kreuzberg“ herangezogen wurden. Dazu nutzte die Autorin auch die Kartengrundlage des Portals HistoMapBerlin, auf der sie nach Stadtplänen aus den Jahren 1980-1981 recherchierte und die Veränderungen in den Flächengrößen und der Stadtstruktur verglich. Sie trug die festgestellten Änderungen in die Auswertungstabelle der lokalen Erhebung ein. Eine Kombination von Kartendaten von Google Maps und Mapy.cz wurde verwendet, um Entfernungen und die Größe von Grundstücken zu messen, Daten über charakteristische Dienstleistungen zu erhalten und die notwendige Verfeinerung der Daten über die Gebiete vorzunehmen. Diese wurden auch verwendet, um das Gleichgewicht der Gebiete in den Teilgebieten zu verfeinern. Die bebaute Fläche, die durch die der Straßenfront vorgelagerten Gebäude definiert ist, reicht von 37,4 % bis 50,9 %. In den Einzugsstraßen wie Adalbertstraße, Oranienstraße (Berlin-Kreuzberg – 35,2 %, 24,4 %) und 142

Weitlingstraße (Berlin-Lichtenberg – 27,2 %) ist eine größere Fläche für den Autoverkehr sichtbar. Die Bereiche für den Fußgängerverkehr sind ähnlich (1315 %), mit Ausnahme der Adalbertstraße (8,9 %). In allen Straßen kann geparkt werden, insbesondere am Rande der Gehwege. In der Waldemarstraße befindet sich ein Wasserspiel in Form einer Wasserpumpe mit Trinkwasser. Die Verwendung der 3D-Google Map und des Bildteils der Google Street View Map diente der besseren Orientierung im städtischen Umfeld und der Verfeinerung der bei der örtlichen Erhebung gewonnenen Informationen zur Bewertung der volumetrischen Veränderungen der Häuser im Rahmen der architektonisch-urbanen Veränderungsbewertung.

Lokalita “Berlín Lichtenberg” - Weitlingstraβe

143

LO K A L E U NT E R S U C H U N G E N

Die Untersuchung vor Ort ist die wichtigste Forschungsmethode. Es handelt sich um einen Teil der Forschung, der sich derzeit noch in der Ausarbeitungsphase befindet und nur Teilergebnisse liefert, die weiter verfeinert werden müssen. Die vollständigen Ergebnisse werden im Rahmen der Dissertation veröffentlicht. Daten zur Evaluierung und Erfassung von Art und Anzahl charakteristischer Dienstleistungen Die folgenden Tabellen zeigen die Daten, die im Rahmen der Evaluierung und Erfassung der Arten und Anzahl der charakteristischen Dienstleistungen erhoben wurden. Aufgrund der unterschiedlichen Größe der Untersuchungsgebiete und dem Bestreben, mit objektiv messbaren Daten zu arbeiten, wird die Anzahl der Dienste pro Fläche des Untersuchungsgebiets berechnet.

Tab. 7: Erfassung von Art und Anzahl charakteristischer Leistungen (Daten von der Autorin erhoben)

Diagramm 6: Anteil kultureller Einflüsse in charakteristischen Diensteistungen in “Berlin Kreuzberg” und “Berlin Lichtenberg”

144

100

Tab. 9: Erfassung von Art und Anzahl charakteristischer Leistungen (Daten von der Autorin erhoben)

In „Berlin Kreuzberg“ ist der kulturelle Einfluss in den Gebäudetypen, die sich auf dem Gelände befinden, offensichtlich. Dazu gehören ein buddhistisches Gebetshaus, eine Moschee und kulturelle Zentren des Islam sowie eine Synagoge. Diese Gebäudetypen sind im Standort „Berlin Lichtenberg“ nicht zu finden. Ein typisches Merkmal des Standorts ist der hohe Anteil an gastronomischen Einrichtungen. Nach den Recherchen der Autorin werden etwa 51,4 % von Personen mit unterschiedlichen kulturellen Einflüssen geführt. Eine interessante Besonderheit sind die Internetcafés.

wo die Anzahl der Beherbergungsbetriebe 2,3-mal höher ist als in „Berlin-Lichtenberg“. Ein Vergleich der charakteristischen Angebote in den Teilbereichen der Standorte zeigt, dass es sich bei der Waldemarstraße und der Marie-Curie-Allee um Wohnstraßen mit einem minimalen Angebot an zusätzlichen Dienstleistungen handelt. Das Anatolisch-Alevitische Kulturzentrum (Cemevi) befindet sich in der Waldemarstraße, die 1991 von Häuserblocks mit den Nummern 76 und 73 umgeben war, die einen Migrantenanteil von 68,5 % bzw. 60,2 % aufwiesen. Bewertungsdaten auf der Grundlage der angegebenen Algorithmen

Tab. 8: Tab. Beherbergungseinrichtungen nach Lokalitäten (Daten von der Autorin erhoben)

„Berlin-Kreuzberg“ wird als beliebter Tourismusstandort beschrieben, was durch die Erhebung über die Anzahl der Beherbergungsbetriebe bestätigt wird,

Die von der Autorin ermittelte Methode der Datenauswertung auf Basis von Algorithmen wertet Teilorte in „Berlin Kreuzberg“ − Adalbertstraße, Oranienstraße und Waldemarstraße − aus. Für die Ergebnisse der Gesamtbewertung werden etwa 160 Häuser erfasst. Es handelt sich um einen Vergleich und 145

eine Bewertung der Veränderungen des städtischen Raums zwischen etwa 1980 und 2021. Die für die Bewertung verwendeten Daten sind: – Fotodokumentation, die von der Autorin direkt an den betreffenden Orten aufgenommen wurde. Sie wurden in Ordnern nach Straßennamen und Hausnummern sortiert. Die lokale Untersuchung wurde im Juli 2021 und Oktober 2021 durchgeführt. – Daten aus dem digitalen Archiv des Museums FHXB Friedrichshain-Kreuzberg, die aus einem im Internet zugänglichen digitalen Archiv bezogen wurden. Es wurde eine Fotodatenbank erstellt, die ebenfalls in bereits angelegte Ordner sortiert und nach ihrem Entstehungsjahr und den Namen der Fotografen benannt wurde. – Kartendokumente von HistoMapBerlin, FIS Broker, Google Maps und Mapy.cz

Abb. 12: Vergleichsbeispiel von Fotografien aus der Zeit um 1981 und aus der Gegenwart - Adalberstr. 16(Quelle: Archiv der Autorin und https:// berlin.museum-digital.de/index.php?t=institution&instnr=1&cachesLoaded=true) Oranienstr. 191

2021

1981

2021

Oranienstr. 174

Erlaubnis zur Veröffentlichung von Bildern aufgrund einer Vereinbarung mit dem Eigentümer – S T E R N Gesellschaft der behutsamen Stadterneuerung mbH.

146

1981

2021

Für die Arbeit mit den Daten wird das Programm Statistica 12 (in der für Studenten zugänglichen Version) verwendet, das an der Technischen Universität Brünn verfügbar ist. In diesem Programm wurden Tabellen zur Klassifizierung von Algorithmen in den Gruppen Form, Masse und Raum ermittelt sowie Hilfstabellen erstellt. Aus dieser Tabelle können Daten entnommen werden, die uns die einzelnen Verän-

derungen des städtischen Raums nach Gruppen, deren Kombinationen und Gesamtergebnisse zeigen. Die gemessenen Werte werden ebenfalls gemittelt. Es wird auch versucht werden, das Gewicht der Größe der bewerteten Fläche einzubeziehen, was bisher noch nicht geschehen ist und das Ergebnis der Dissertation sein wird. Tab. 10: Klassifizierungstabelle (Daten von der Autorin erhoben)

Tab. 11: Tabelle zur Auswertung der Messwerte

Tab. 12: Vorschau der Tabellen zum Scoring (Daten von der Autorin erhoben)

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68

1 Lokalita

2 Adresa

3 Rok foto. archiv

A A A A A A A A A A A A A A A

1981,1984 1981 1983 1981,1991 1983 1981, 1983 1981, 1983 1981, 1984, 1986 1981, -82, -84,-91 1984 1981 1981, 1982-83 1981 1981, 1984 1981

5 4 Ozn. Rok foto. č. současnost bloku 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021

73 73 73 76 76 76 76 76 76 78 78 78 78 78 78

6 Pozn.

0 0

4 0

0 1 0 10 0 0 0 5 0 5 5 2

20 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 7 2 10 0 2 2 0 0 0 10 0

4 0 0 1 11 1 0 0 0 0 0 0 5 4 0

1,6 0 0 4,2 3,8 0,6 4 0 0,4 1,4 1 0 2 3,8 0,4

7,01 5,09 4 3,87 5,97 6,01 8,62 3,86 3,77 3,63 3,85 5,49 5,4 2,7 3,16

11,216 0 0 16,254 22,686 3,606 34,48 0 1,508 5,082 3,85 0 10,8 10,26 1,264

147

Im Rahmen der Bewertung wurden Algorithmen entwickelt, auf deren Grundlage das Gebiet bewertet wird. Diese Algorithmen werden in der Dissertation im Detail beschrieben. Für die Adalbertstraße und die Waldemarstraße liegen derzeit beispielhafte Auswertungsergebnisse vor, die anhand von deskriptiven Statistiken, Boxplots und Grafikdateien zeigen, ob sich in dem Gebiet architektonische und städtebauliche Veränderungen innerhalb der Gruppen Form und Masse vollziehen. Wenn ja, welcher Art sind die Änderungen. Insgesamt wurden 68 Häuser für die Ergebnisse dieser Bewertung erfasst. Aus den aktuellen Ergebnissen geht hervor, dass diese Veränderungen in der Ortschaft nicht stattfinden oder unbedeutend sind und daher nur minimale Auswirkungen auf die Veränderung des typischen städtischen Raums haben.

Tab. 13: Tabelle der deskriptiven Statistik (Daten von der Autorin erhoben)

Diagramm 8: Beispiel einer grafischen Reihe von Diagrammen mit Messwerten (Daten von der Autorin erhoben)

Krabicový graf

Diagramm 7: Beispiel für ein Kastendiagramm (Daten von der Autorin erhoben)

15 10 5 0 -5

148

Změna - materiál

Změna - ornament/barva

Změna tvaru - okna/dveře

Změna velikosti zastavěné plochy

-15

Objemové změny

-10

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch

Grafický souhrn - změna tvaru a hmoty

Změna tvaru - okna/dveře 16 15

25,0000

Změna - materiál

23,33333333

21,6667

21,66666667

20,0000

20,00000000 18,33333333

18,3333

16,6667

16,66666667

15,0000

15,00000000

13,3333

13,33333333

11,6667

11,66666667

10,0000

10,00000000

8,3333

8,33333333

6,6667

6,66666667

5,0000

5,00000000

3,3333

3,33333333

1,6667

1,66666667

0,0000

-1

1 0

0,00000000

Změna velikosti zastavěné plochy

Objemové změny

25,00000000

23,3333

Změna - ornament/barva

-1

Prům.:

2,017

Prům.:

3,052

Prům.:

0,517

Prům.:

3,650

Prům.:

66 2,394

Medián:

Min:

Max:

15,00

Max:

25,00

Max:

10,00

Max:

20,00

Max:

20,00

dolní kvartil0 horní kvartil2,000

dolní kvartil0 horní kvartil0

dolní kvartil0 horní kvartil5,000

dolní kvartil0 horní kvartil2,000

Rozptyl: 16,26

Rozptyl: 47,14

Rozptyl: 4,991

Rozptyl: 32,20

Rozptyl: 23,13

SO:

4,033

SO:

6,866

SO:

2,234

SO:

5,674

SO:

4,810

Sm.Ch.:

0,530

Sm.Ch.:

0,902

Sm.Ch.:

0,293

Sm.Ch.:

0,733

Sm.Ch.:

0,592

Špič.:

1,992

Špič.:

2,183

Špič.:

4,156

Špič.:

1,511

Špič.:

2,611

Šikm.:

2,893

Šikm.:

3,532

Šikm.:

15,82

Šikm.:

1,199

Šikm.:

6,606

95% int.spol.Sm.Odch.

Dolní:

3,409

Dolní:

5,804

Dolní:

1,889

Dolní:

4,810

Dolní:

4,106

Horní:

4,937

Horní:

8,406

Horní:

2,735

Horní:

6,921

Horní:

5,806

95% int.spol.průměru

Dolní:

0,957

Dolní:

1,246

Dolní:

-0,0702

Dolní:

2,184

Dolní:

1,212

Horní:

3,078

Horní:

4,857

Horní:

1,105

Horní:

5,116

Horní:

3,576

149

AUSFÜHRLICHE INTERVIEWS

Im Rahmen der Untersuchung wurden auch Interviews geführt, um die Annahmen des Autors zu Beginn der Untersuchung zu ergänzen oder zu überprüfen. Die Ansichten der Befragten zur Situation der Veränderung des öffentlichen Raums „Berlin Kreuzberg“ waren bei den meisten Fragen einheitlich. Für die überwiegende Mehrheit der Befragten war die Teilung Berlins bzw. der damit verbundene „Fall“ der Berliner Mauer der entscheidende Punkt in der Geschichte der Stadt. Sie nehmen den Stadtraum „Berlin Kreuzberg“ als einen kulturellen Ort mit einer kulinarischen Vielfalt und einer Vielzahl von Initiativen und Künstlern wahr. Sie erwähnen die höhere Kriminalitätsrate. Alle Befragten bezeichneten den Bezirk Kreuzberg als einen Ort mit vielen verschiedenen kulturellen Einflüssen, vor allem türkischen und arabischen. Diese vermischen sich mit deutschen Kultureinflüssen. Es ist ein Ort, der seit vielen Generationen von Migranten bewohnt wird. Es kann das Gefühl entstehen, dass kulturelle Minderheiten nicht in die politischen und höheren wirtschaftlichen Strukturen der Stadt integriert sind. Es besteht auch der Eindruck, dass die hier lebende Gesellschaft nicht zur Integration neigt, die Menschen leben „nebeneinander her“. Die Mehrheit der Befragten ist der Ansicht, dass die Veränderungen im städtischen Raum hauptsächlich durch neu entstehende (und teurere) Unternehmen und weniger durch kulturelle Einflüsse bedingt sind. Gleichzeitig wurde die Ansicht geäußert, dass es vor allem das Geld ist, das den städtischen Raum verändert. 150

Das Gebiet erlebt einen dramatischen Anstieg der Mieten und damit eine Verdrängung der Bewohner aus dem Gebiet aufgrund der Gentrifizierung, was für die Betroffenen ein großes Problem darstellt und die gesamte interessante Struktur des Gebiets zerstören kann. Die Wahrscheinlichkeit, dass sich das Mietwachstum beschleunigt, ist auch im Zuge des neu eröffneten kritisierten Google-Campus und der Büros für 2.000 Zalando-Mitarbeiter sehr hoch. Die Befragten befürchten, dass die genialen Orte irgendwann von der Bildfläche verschwinden werden. Und das, obwohl viele Orte derzeit von der Gentrifizierung profitieren. Es wurde auch die Ansicht vertreten, dass es sich um positive Veränderungen mit nachteiligen Folgen handelt, bei denen lokale Eigenheiten durch einen universellen internationalen Stil ersetzt werden und das kreative Denken der Einwohner verschwindet. Die Befragten schätzen das Leben im Ort als angenehm ein. Der Ort wird von den Bewohnern des Viertels persönlich berührt, ist vielfältig und verändert täglich sein Gesicht. Die Mehrheit der Befragten hat nicht das Bedürfnis, über die Grenzen des Viertels hinaus zu fahren, da es eine Fülle von Aktivitäten bietet. Die Menschen, die hier leben, sind sehr tolerant. Die Autorin interessierte sich auch für die Meinung der Befragten zum Erscheinungsbild der Umgebung der Haltestellen Potsdamer Platz/Kurfürstendamm und Kottbusser Tor. Der Potsdamer Platz wurde als moderner Platz ohne wirkliche Kultur gesehen, als künstliches Bild von Urbanität, das überall sein könn-

SCHLUSSFOLGERUNG

te. Es ist ähnlich wie Manhattan in New York - mit riesigen Wolkenkratzern, breiten Straßen und Touristen. Potsdamer Platz und Kurfürstendamm wirken wie unpersönliche Transistoren. Das Kottbusser Tor hingegen ist ein Ort, an dem viele verschiedene Welten aufeinandertreffen, ein Ort mit „Leben“. Er wird mit Istanbul verglichen, allerdings mit einer lokalen Atmosphäre. (Moggert 2019).

Aufgrund der laufenden Arbeiten im Rahmen der lokalen Umfrageforschung ist es nicht möglich, eine endgültige Schlussfolgerung zu ziehen. Wir können jedoch bereits jetzt feststellen, dass Ausländer und Einwohner mit Migrationshintergrund den städtischen Raum beeinflussen werden. Dies ist hauptsächlich auf Veränderungen bei den Gebäudetypen wie Moscheen, islamische Kulturzentren, Synagogen und buddhistische Gebetsstätten zurückzuführen. Sie verändern sie eher unter sozialen und wirtschaftlichen Gesichtspunkten. Sowohl durch die konzentrierte Anwesenheit von Menschen im Raum als auch durch die große Anzahl von gastronomischen Einrichtungen. Das untersuchte Gebiet „Berlin Kreuzberg“ ist wahrscheinlich auch deshalb ein touristisches Ziel, was durch die hohe Anzahl von Beherbergungsbetrieben bestätigt wird. Die Kombination der oben genannten Methoden erwies sich als nützlich für die Arbeit, die Ergebnisse aus mehreren Perspektiven lieferte und es ermöglichte, Daten zu erhalten, die uns etwas über das Leben und den Wandel in einem städtischen Raum erzählen, der größtenteils von Ausländern und Bewohnern mit Migrationshintergrund bewohnt wird. Die Bestätigung oder Widerlegung der Hypothese erfolgt in der Dissertation, sobald die Verfasserin die Gesamtergebnisse kennt.

151

152

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ LITERATURE AND SOURCES OF INFORMATION USED VERWENDETE LITERATUR UND INFORMATIONSQUELLEN

153

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ LITERATURE AND SOURCES OF INFORMATION USED VERWENDETE LITERATUR UND INFORMATIONSQUELLEN AKCAN, Esra, 2018. Open Architecture: Migration, Citizenship and the Urban Renewal of Berlin-Kreuzberg by IBA 1984/87. Basel: Birkhäuser Verlag GmbH, Basel. ISBN 978-3-0356-1377-3. AMBROŽOVÁ, Ing Zuzana, nedatováno. METODIKA HODNOCENÍ HLAVNÍCH NÁMĚSTÍ MALÝCH MĚST PRO POTŘEBY KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY A ROZVOJE MĚSTSKÉHO PROSTŘEDÍ. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradní a krajinářské architektury. 36. AMT FÜR STATISTIK BERLIN-BRANDENBURG, 2019. Kommunalatlas Berlin [online] [vid. 2021-12-29]. Dostupné z: https://instantatlas.statistik-berlin-brandenburg.de/instantatlas/interaktivekarten/kommunalatlas/atlas.html?fbclid=IwAR2dTO8icP8fAJHR4Nf8HS34bdDiQdAZ8W0f6YQqdEWAuCELoLtu3Jrj3PI AMT FÜR STATISTIK BERLIN-BRANDENBURG, 2021. Melderechtlich registrierte Ausländer am Ort der Hauptwohnung in den Bezirken von Berlin ab 1973. 2021. AMT FÜR STATISTIK BERLIN-BRANDENBURG, nedatováno. Einwohnerregister Berlins [online] [vid. 2022-01-16]. Dostupné z: https://statis.statistik-berlin-brandenburg.de/webapi/jsf/dataCatalogueExplorer.xhtml BEZIRKSAMT LICHTENBERG VON BERLIN, 2021. Soziales Erhaltungsgebiet „Weitlingstraße” [online] [vid. 2022-01-15]. Dostupné z: https://www.berlin.de/ba-lichtenberg/auf-einen-blick/buergerservice/bauen/artikel.1046630.php BUNDESAMT FÜR MIGRATION UND FLÜCHTLINGE, nedatováno. Schutzformen [online] [vid. 2022-01-17]. Dostupné z: https:// www.BAMF.de/DE/Themen/AsylFluechtlingsschutz/AblaufAsylverfahrens/Schutzformen/schutzformen-node.html;jsessionid=0C87CA98A2429F6B9DF6A1074F9663DB.internet572 BUNDESZENTRALE FÜR POLITISCHE BILDUNG, nedatováno. Gastarbeiter (online-Lexikon). bpb.de [online] [vid. 2022-01-16]. Dostupné z: https://www.bpb.de/nachschlagen/lexika/270369/gastarbeiter COLUMBIA ELECTRONIC ENCYCLOPEDIA, 2021. Berlin, city, Germany. Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition. 1–3. ISSN 9780787650155. DRÁPAL, Jaroslav a Olga DRÁPALOVÁ, 1988. Architektonická kompozice II, Výtvarná geometrie [online]. B.m.: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury [vid. 2022-01-16]. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:43a126b0-d917-11e8-bc37005056827e51?page=uuid:9058dc60-fd6f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f FALTRUSOVÁ, Gabriela, 2014. Mezinárodní migrace z Turecka do Spolkové republiky Německo. 2014. B.m.: Brno. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Vedoucí práce Ing. Milan Palát, Ph.D. FEDERAL INSTITUTE FOR RESEARCH ON BUILDING, URBAN AFFAIRS AND SPATIAL DEVELOPMENT, nedatováno. 1979 – 154

1984/87 IBA Berlin // Inner City as a Living Space. IBA [online] [vid. 2022-01-14]. Dostupné z: https://www.internationale-bauausstellungen.de/en/history/1979-1984-87-iba-berlin-inner-city-as-a-living-space%e2%80%a8/ FILINGEROVÁ, Tereza, 2015. Genius loci vybrané turistické destinace Evropy a světa - Německo (Komparace východní a západní části Berlína s ohledem na politicko-historický vývoj). 2015. B.m.: Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu. HÄMER, Hardt-Waitherr a ARBEITSGRUPPE STADTERNEUERUNG, 1981. Projekte Luisenstadt SO 36. 187. LANDESARCHIV BERLIN UND DER BEUTH HOCHSCHULE FÜR TECHNIK BERLIN, nedatováno. HistoMapBerlin [online] [vid. 202104-13]. Dostupné z: http://histomapberlin.de/histomap/de/index.html MATYÁŠOVÁ, Jana, 2020. Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel [online]. Brno. Disertační práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=218316 MOGGERT, Monika, 2018. Vývoj městských center: Analýza rozdílných kulturních vlivů s dopadem na změnu urbánního prostředí na příkladu Berlína. In: In PhD Research Sympozium 2018. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, s. 36–41. ISBN 978-80-214-5664-8. MOGGERT, Monika, 2019. Berlín - Analýza rozdílných kulturních vlivů s dopadem na změny urbánního prostředí. první. B.m.: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury. ISBN 978-80-214-5711-9. MUZEUM FHXB FRIEDRICHSHAIN-KREUZBERG, 2017. Internationale Bauausstellung Berlin 1984/87 [Sammlung] [online] [vid. 2022-01-15]. Dostupné z: https://berlin.museum-digital.de/collection/60?navlang=de QUARTIERSMANAGEMENT ZENTRUM KREUZBERG / ORANIENSTRASSE, nedatováno. DAS QUARTIERSMANAGEMENTGEBIET ZENTRUM KREUZBERG / ORANIENSTRASSE [online] [vid. 2022a-01-15]. Dostupné z: https://www.qm-zentrumkreuzberg.de/ Quartiersmanagement/Das%20QM-Gebiet/ QUARTIERSMANAGEMENT ZENTRUM KREUZBERG / ORANIENSTRASSE, nedatováno. WAS IST EIGENTLICH DAS QUARTIERSMANAGEMENT (QM)? [online] [vid. 2022b-01-15]. Dostupné z: https://www.qm-zentrumkreuzberg.de/Quartiersmanagement/ SENATSVERWALTUNG FÜR BAU- UND WOHNUNGSWESEN, ABTEILUNG IV, REFERAT FÜR STADTERNEUERUNG, LAND BERLIN, nedatováno. Weitlingstraße: Informationen zur Erörterung. Vorbereitende Untersuchungen Lichtenberg – Weitlingstraße. SPAS KREUZBERG NORD E. V., 1985. DISKUSSIONSVORLAGE. Sitzung der Projektgruppe Moritzplatz der Erneuerungskommission am 4. 2. 1985. Erste Ergebnisse der Bewohnerbefragung in P IV. [online]. 1985. B.m.: Verein für Sozialplanung und angewandte Stadtforschung in Kreuzberg Nord e.V. Dostupné z: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6eb5183f84da82.pdf SPAS KREUZBERG NORD E. V., 1991. SANIERUNGSABSCHLUSSUNTERSUCHUNG. Sozialplanbericht Sanierungsgebiet Kottbusser Tor Planungseinheiten I, V und VI. [online]. 1991. B.m.: Verein für Sozialplanung und angewandte Stadtforschung in Kreuzberg Nord e.V. Dostupné z: https://api.deutsche-digitale-bibliothek.de/binary/e61f325d-dc92-4756-bc6e-b5183f84da82.pdf SPAS KREUZBERG NORD E. V., 1992. Sozialplanbericht Sanierungsabschluß Sanierungsgebiet Kottbusser Tor :: FHXB Friedrichshain-Kreuzberg Museum :: Resource :: museum-digital:berlin [online] [vid. 2021-03-19]. Dostupné z: https://berlin.museum-digital.de/singleimage.php?resourcenr=4732 155

FOTODOKUMENTACE LOKALIT PHOTO DOKUMENTATION OF LOCALITIES FOTODOKUMENTATION DER FUNDORTE Obr. 13: “Berlín Kreuzberg” – Kottbusser Tor – “Kottbusser Zentrum”(zdroj: archiv autorky) pic. 13: “Berlín Kreuzberg” – Kottbusser Tor – “Kottbusser Zentrum” (source: author’s archive) Abb. 13: “Berlín Kreuzberg” – Kottbusser Tor – “Kottbusser Zentrum” (Quelle: Archiv der Autorin)

Obr. 14: “Berlín Kreuzberg” – Kottbusser Tor – Trh s ovocem a zeleninou (zdroj: archiv autorky) pic. 14: “Berlín Kreuzberg” – Kottbusser Tor – Fruit and vegetable market (source: author’s archive) Abb. 14: “Berlín Kreuzberg” – Kottbusser Tor – Obst und Gemüsemarkt (Quelle: Archiv der Autorin) 156

Obr. 15: “Berlín Kreuzberg” – Adalbertstraβe – Gastronomie (zdroj: archiv autorky)

Obr. 16: “Berlín Kreuzberg” – Heinrichplatz (zdroj: archiv autorky)

pic. 15: “Berlín Kreuzberg” – Adalbertstraβe – Gastronomy (source: author’s archive)

pic. 16: “Berlín Kreuzberg”– Heinrichplatz (source: author’s archive)

Abb. 15: “Berlín Kreuzberg”– Adalbertstraβe – Gastronomie (Quelle: Archiv der Autorin)

Abb. 16: “Berlín Kreuzberg” – Heinrichplatz (Quelle: Archiv der Autorin)

Obr. 17: “Berlín Kreuzberg” – Křižovatka Oranienstraβe/Adalbertstraβe (zdroj: archiv autorky) pic. 17: “Berlín Kreuzberg”– Junction Oranienstraβe/Adalbertstraβe (source: author’s archive) Abb. 17: “Berlín Kreuzberg” – Kreuzung Oranienstraβe/Adalbertstraβe (Quelle: Archiv der Autorin)

157

Obr. 18: “Berlín Lichtenberg” – Weitlingstraβe – Obytná ulice (zdroj: archiv autorky)

Obr. 20: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” – Detail dveří (zdroj: archiv autorky)

pic. 18: “Berlín Lichtenberg” – Weitlingstraβe – Residentalstreet (source: author’s archive)

pic. 20: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” – Door detail (source: author’s archive)

Abb. 18: “Berlín Lichtenberg” – Weitlingstraβe – Wohnstraße (Quelle: Archiv der Autorin)

Abb. 20: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” – Türdetail (Quelle: Archiv der Autorin)

Obr. 19: “Berlín Lichtenberg” – Weitlingstraβe – Park (zdroj: archiv autorky) Obr. 19: “Berlín Lichtenberg” – Weitlingstraβe – Park (source: author’s archive) Obr. 19: “Berlín Lichtenberg” – Weitlingstraβe – Park (Quelle: Archiv der Autorin)

158

Obr. 21: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen”(zdroj: archiv autorky)

Obr. 22: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen”(zdroj: archiv autorky)

pic. 21: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen”(source: author’s archive)

pic. 22: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” (source: author’s archive)

Abb. 21: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” (Quelle: Archiv der Autorin)

Abb. 22 “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” (Quelle: Archiv der Autorin)

Obr. 23: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” – předzahrádky (zdroj: archiv autorky) pic. 23: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” – front gardens (source: author’s archive) Abb. 23: “Berlín Lichtenberg” – Marie-Curie-Allee – “Neues Bauen” – Vorgärten (Quelle: Archiv der Autorin)

159

160

Berlin − the influence of cultural differences of inhabitants on the typical features of contemp

Articles inside

URBAN SPACE OF THE “BERLIN KREUZBERG” SITE

AIM OF THE THESIS, RESEARCH QUESTIONS AND WORKING HYPOTHESIS

ACKNOWLEDGEMENTS

URBAN SPACE IN THE CONTEXT OF THE CITY OF BERLIN

HOME

KEYWORDS

KLÍČOVÁ SLOVA

MĚSTSKÝ PROSTOR V KONTEXTU MĚSTA BERLÍNA

PODĚKOVÁNÍ

MĚSTSKÝ PROSTOR LOKALITY „BERLÍN KREUZBERG“

ÚVOD

ABSTRACT

CÍL PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A PRACOVNÍ HYPOTÉZA

ABSTRAKT