Co potřebuje dobrá knihovna v obci Monika Kratochvílová Monika.Kratochvilova@mzk.cz
Podpořit význam a roli obecních knihoven přichází nová příručka, za kterou stojí zkušený autorský tým, za Národní knihovnu ČR PhDr. Vít Richter a PhDr. Marie Šedá, za Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně Mgr. Lenka Dostálová. Proč se autoři rozhodli napsat příručku adresovanou starostům a zastupitelům obcí, pracovníkům obecních a městských úřadů, architektům, projektantům, interiérovým designérům a všem ostatním, kteří se v různém ohledu podílejí na podpoře a rozvoji kulturního a společenského života v obci, jehož nepostradatelnou součástí jsou právě knihovny? Důvod je nasnadě. Mnohé iniciativy na podporu knihoven, ať už při zavádění nových služeb, sdílení příkladů dobré praxe, inspirace příkladně pracujících knihoven u nás či v zahraničí jsou zpravidla adresovány v podobě seminářů, vzdělávacích kurzů, článků či nejrůznějších brožurek knihovníkům, kteří však kromě svého nadšení a času, který knihovně věnují, nemají většinou to nejdůležitější, možnost ovlivnit rozpočet knihovny, její prostory a plánovat její rozvoj. Ačkoli je tedy známou skutečností, že knihovnu dělá knihovník, tak k tomu, aby mohl realizovat svoje nápady a nabízet moderní služby v pěkných prostorách, potřebuje podporu svého zřizovatele, který si uvědomuje, jakou hodnotu knihovna pro život v obci představuje. Na tom, aby toto povědomí zřizovatelé měli, je však třeba cíleně a dlouhodobě pracovat. A právě předložená příručka v tomto nabízí pomocnou ruku – především krajským a regionálním metodikům – při komunikaci se zřizovateli knihoven, ve snaze iniciovat jejich zájem,
32 informace pro knihovny
informovat je o aktivitách a okolnostech, které ovlivňují jejich chod, a podpořit roli knihovny jako instituce, která má potenciál ovlivnit život celé obce. Příručka vychází ve formátu A4, v grafické podobě, která ji řadí k ostatním příručkám vydávaným Národní knihovnou ČR (Standard pro dobrou knihovnu, Služby knihoven knihov nám, Standard pro dobrý knihovní fond). Poukazuje na proměnu tradiční role knihovny, zdůrazňuje roli fyzického prostoru a klade důraz na její roli jako vzdělávacího, kulturního a komunitního centra. Na provokativní otázku Vyplatí se knihovna v obci? odpovídají autoři s poukazem na výsledky projektu Metodika měření hodnoty služeb knihoven, v rámci kterého byla průměrná finanční hodnota jedné návštěvy knihovny vyčíslena částkou 742,- Kč. Knihovnu však nelze redukovat pouze na ekonomické ukazatele, daleko větší hodnotou je její přínos v podobě pocitu spokojenosti a naplňování osobních, profesních a vzdělávacích potřeb, které knihovny zjišťují v podobě dotazníků spokojenosti. O významu osobnosti knihovníka pro fungování knihovny není třeba říkat knihovníkům, je však třeba upozornit zřizovatele na potřebu celoživotního vzdělávání a na skutečnost, že práci v knihovně nelze redukovat na dobu, kdy má otevřeno. Stranou zájmu autorů nezůstaly
