který od r. 1992 nepřetržitě stojí v čele třísoubo rového MdB coby manažersky zdatný ředitel i pilný režisér, a průřez Srnových zamyšlení, vy braný dramaturgyní Klárou Latzkovou. Textové těžiště svazku spočívá v odborně fundované i čtivé studii exrektora a profesora JAMU Václava Cejpka, vycházejícího též z vlastních diváckých zážitků. Čtyři desítky stran, prokládaných blíže neidentifikovanými fotografiemi, dělí do osmi oddílů a ty pak do kratších kapitol. Stručně vy mezuje, že jeho hlavním cílem je „pokus o po jmenování nejdůležitějších snah divadelních umělců vytvářejících umělecký program MdB v daných letech“, tedy popsat „hlavní trendy vý voje, cesty a směry, kam divadlo mířilo a proč“. Výchozí situací je další přestavba někdejšího kina r. 1995 a vyrovnávání souboru se složitou spole čenskou situací doby. Připomíná systematické směřování MdB k muzikálu, pro něž se mezníkem stalo r. 2004 otevření moderní Hudební scény. Vzájemně provázané linie muzikálovou (zcela vytlačila nabídku operet) a činoherní analyzuje Cejpek nejprve samostatně, a to strukturovaně do jednotlivých „podmnožin“. U první si všímá inscenování náročných „hitových“ titulů světo vých, původní tvorby z MdB a konečně Mošovy
kontinuální spolupráce se skladatelem Zdeňkem Mertou. Pestrou škálu uváděných titulů probírá rovněž podrobněji stratifikovaný oddíl Dramatur gická linie: činohra. Věnuje pozornost repertoáru klasickému, zejména shakespearovskému, dra matice moderní (vyčleňuje režijní přínos praž ské Hany Burešové) a konečně české; pominuty nejsou letní plenérové produkce na Biskupském dvoře. Poslední část Cejpkova elaborátu, dove deného až do konce neúplné sezony 2019–2020, předchozí dílčí soudy s patřičnou akribií sumari zuje a zobecňuje. Přehled jiných důležitých aktivit MdB přináší stať dramaturga Miroslava Ondry Zahraniční zájezdy. Úspěšné expandování do ciziny začalo již r. 1993 féerií Sny svatojánských nocí a poté počet turné i destinací plynule narůstal. Za posledních 27 sezon odehrálo MdB mimo ČR 1554 představení v 17 státech (nejvíce v Němec ku) a rekordmanem zůstává West Side Story. Výmluvné údaje o reprízovosti, návštěvnosti nebo oceněných v Síni slávy najdeme v rubrice Závěrečná bilance. Rozsahem největší blok knihy pak chronologicky uvádí bezmála 250 premiér se základními údaji, výňatky dobových kritik a foto dokumentací Jefa a Tina Kratochvilových.
Příběh veřejné knihovny ve Vyškově Vladislav Raška Vladis.raska@qmail.com
Devadesátá léta předminulého století jsou ve znamení nejen hospodářského a politického rozmachu, ale taktéž kulturního a vzděláva cího vzepětí českého národa v rámci tehdejší monarchie. Stranou nechtěli zůstat ani stře domoravští studenti vracející se na prázdniny z Vídně či trochu vzdálenější Prahy. Ti z Karlo -Ferdinandovy university přicházeli ovlivněni myšlenkami svého oblíbeného profesora T. G. Masaryka. A tak nepřekvapí, že i vyškovští stu denti zakládají Feriální (později Akademický)
50 z historie knihoven
klub, jehož posláním bylo šířit vzdělanost a osvětu. Za prvořadý úkol k dosažení těchto cílů logicky považovali založení veřejné knihov ny. V zápise z jejich valné hromady čteme: Kniha musí doplniti, co nenahradí přednáška. Zříditi lidovou knihovnu ve Vyškově bude jednou z mnohých prací Feriálního klubu. Jest potřebí opravdové, třeba i tiché práce! Obdobně se tak dělo i v dalších městech – třeba prostě jovští akademici zakládají veřejnou knihovnu v následujícím roce.
