Jak se měří ekonomická efektivita ve veřejné knihovně? Jan Stejskal Jan.stejskal@upce.cz
Autor se ve svém textu zamýšlí nad metodami měření ekonomické hodnoty služeb knihoven. Odborníci z Městské knihovny v Praze a Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se zabývali problematikou knihovnických služeb z pohledu ekonomické efektivity. Již více než 10 let se výzkumný tým složený z od borníků Městské knihovny v Praze a Fakulty eko nomicko-správní Univerzity Pardubice zabývá problematikou knihovnických služeb z pohledu ekonomické efektivity. Hledáme například odpo vědi na otázky: Jakou hodnotu mají veřejné služ by poskytované zdarma?, Jaký společenský dopad mají služby knihovny? nebo Jaký je ekonomický význam knihoven? Zprvu se může zdát, že jde o jednoduché otáz ky. Nalézt na ně odpověď je však poměrně obtíž né. Proč? Zaprvé: není snadné měřit, kolik té či oné knihovní služby daný čtenář nebo návštěvník knihovny spotřeboval. Zadruhé: je velice důleži té pomocí uživatelských průzkumů dlouhodobě sledovat hodnoty, které konzumenti jednotlivým službám přisuzují. Výzkumný tým vytvořil zcela unikátní metodiku, která využívá postojů čtená řů a pomocí nich dokáže knihovně spočítat, jakou hodnotu tvoří. Tyto údaje se pak mohou využít například při vyjednávání o výši ročního příspěv ku na provoz od svých zřizovatelů. Čtenáře se zájmem o podrobnosti si dovolujeme odkázat na web roi.mlp.cz, kde je kromě řady videí a odkazů také příručka k praktickému použití metodiky ke stažení.
Metody měření ekonomické hodnoty služeb knihoven Služby knihoven jsou velmi důležité pro svou pře devším kulturní i vzdělávací činnost a patří mezi ty, které lze obtížně analyzovat z hlediska účin nosti. Všechny studie zabývající se efektivností knihovnických služeb pro své výpočty vychází
z hodnot nákladů a benefitů. Analýza nákladů je podstatně jednodušší z hlediska měřitelnosti, tyto položky jsou jasně zjistitelné a dohledatel né z účetnictví jednotlivých knihoven. Problém nastává až v případě rozřazování nákladů do jed notlivých skupin a přiřazování jejich hodnot na poskytnutou knihovnickou službu. Problematika analýzy benefitů je velice náročná, výpočty jejich hodnot představují složitý proces. Posun v této oblasti lze spatřovat v nových analytických postupech za pomoci metody ná vratnosti investic a kontingentního oceňování. Obě z uvedených metod využívají nalezení hod noty služeb prostřednictvím definování užitků a nákladů prostřednictvím vnímání užitku spo třebitelem (např. čtenářem). Uvedená metoda kontingentního oceňování využívá právě preferencí, kdy respondent ohodnocuje veřejné služby na hypotetickém trhu, a to prostřednictvím své ochoty za služby zaplatit (stanovit maximální cenu služby) nebo přijmout určitou minimální kompenzaci za to, že nebude moci službu spotřebovávat (ohodno tí ztrátu blahobytu v podobě nespotřebované služby). Současný stav poznání problematiky daný dosavadním výzkumem autorského kolektivu Stejskal, Hájek, Řehák a kol.1 ukazují, že za pomo ci kontingentního oceňování a využitím přístupu ocenění tržních substitutů je možné získat ohod nocení (ocenění) benefitů plynoucích ze spotřeby 1 Viz např. Stejskal, J., Hájek, P., Řehák, T. (2019). The economic value of library services for children: The case of the Czech public libraries. Library & Information Science Research, 41(3), 100963.
studie, články 7
