Kalendárium

Karel Teige

* 13. 12. 1900 Praha † 1. 10. 1951 Praha

Obrazová báseň Abeceda je typickým příkladem Teigeho experimentální typografie. V Abecedě, jež je cyklem básní na tvary písmen, používá Teige nově typofoto. Taneční kompozice Milčy Majerové, jež jsou založeny na pohybových konotacích a asociacích k jednotlivým písmenům a hláskám, zachytil na fotografiích Karel Paspa. Techniku fotomontáže Teige později použil na mnoha obálkách s cílem vyjádřit obsah knihy („obálka je plakátem knihy“). Abeceda byla původně multižánrovým představením s několika složkami – základem byly Nezvalovy verše odvozené z asociací na jednotlivá písmena abecedy, druhou součástí byly choreografické kompozice Mayerové, která zde působila rovněž jako jediný performer, třetí složkou pak byla speciálně zkomponovaná hudba. Do knižní podoby, jejíž vydání se uskutečnilo paralelně, nebylo samozřejmě možné zahrnout hudbu, zato ji doprovázejí typografické koláže Karla Teigeho s použitím fotografií taneční performance Mayerové.

1

Říjen

Nezval, Vítězslav. Abeceda

Obálka a typografie Karel Teige, taneční kompozice Milčy Majerové fotografoval Karel Paspa. Praha: J. Otto, 1926. 297×232 mm. MUO, získáno 1995 Truchlící Kalypsó, (kolem 1775 – 1778) olej, plátno, ovál 27×21 cm, MUO, získáno 1951–1953

Angelika Kauffmannová

* 30. 10. 1741 Chur (Švýcarsko) † 5. 11. 1807 Řím (Itálie)

Angelika Kauffmannová je jednou z nejvýznamnějších malířek 18. a počátku 19. století. Proslavila se především portrétním uměním, ale v její tvorbě se hojně objevují také velmi žádané alegorie, témata ze současné literatury, historické a mytologické náměty, k nimž náleží i olomoucká Kalypsó. Malířka zachytila Kalypsó během Odysseova odjezdu. Ve svém žalu si nymfa připadala k smrti nešťastná, bez hnutí setrvala na mořském pobřeží neustále obrácena k místu, kde Odysseus v dálce mizel z jejího dohledu. Pasivně trpící hrdinky nebyly na rozdíl od stoických hrdinů, velmi populárních v klasicistním malířství, v souladu se společenským ideálem. Kauffmannová je zobrazovala jako strnulé oběti silných emocí, které se neobětují tak jako mužští protagonisté, nehledají východisko prostřednictvím mučednické smrti, pročež jsou tak málo schopné projevit velikost ve svém zármutku.

30

Říjen

Jan Kotěra

* 18. 12. 1871 Brno † 17. 4. 1923 Praha

Jan Kotěra byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř. Ve sbírkách Muzea umění se nachází jím navržené křeslo z let 1905–1907. Pochází z původního mobiliáře interiéru Národního spolkového domu v Prostějově. Je variantou židle č. 402. Křeslo má široký sedák a specifické dvojité zpevnění konstrukce rámu opěráku, v katalogu firmy Gebrüder Thonet, kde se vyrábělo, má číslo č. 1402. V interiéru Národního domu v Prostějově bylo uplatněno například v přednáškovém sále a v lóžích divadelního sálu.

18

Prosinec

Křeslo (z Národního domu v Prostějově), 1905–1906, Gebrüder Thonet (kat. č. 1402), ohýbané dubové dřevo; 86 × 57,5 × 48 cm, Brno, MUO, získáno 2003

Alén Diviš

* 26. 4. 1900, statek Blato u Poděbrad † 15. 11. 1956, Praha

Malíř Alén Diviš prožil jednadvacet let v cizině. Do Francie odjel v roce 1926 zcela bez prostředků, posléze žil v USA, odkud se vrátil v roce 1947 do ještě větší bídy v Československu. Krátce před odjezdem z USA namaloval New York – tři obrazy a tři verze svého pohledu na město, které neobdivoval a nemiloval, ale jak víme z umělcovy biografie, bylo mu zde dáno žít a pracovat. Ve stejné době žili totiž v New Yorku emigranti z Francie, Fernand Léger, Piet Mondrian a další moderní malíři, kteří toto město milovali a ve svém díle jej oslavují. Byli to již tehdy umělci slavní a uznávaní, zatímco samotářský Alén Diviš zůstával se svým dílem neznámý. Po celý život snášel chudobu a roku 1956 těžce nemocný dožíval bez rodiny, obklopený jen hrstkou přátel.

15

Listopad

New York City, (1947), tempera, plátno, 90,5 × 60 cm, MUO, získáno 1998