VÝROČÍ
15
K A L E N DÁ R I U M
Karel Teige * 13. 12. 1900 Praha † 1. 10. 1951 Praha
Alén Diviš
1
* 26. 4. 1900, statek Blato u Poděbrad † 15. 11. 1956, Praha
Říjen
15
Listopad
Obrazová báseň Abeceda je typic-
Malíř Alén Diviš prožil jednadvacet
kým příkladem Teigeho experimentální typo-
let v cizině. Do Francie odjel v roce 1926 zcela
grafie. V Abecedě, jež je cyklem básní na tvary
bez prostředků, posléze žil v USA, odkud se
písmen, používá Teige nově typofoto. Taneční
vrátil v roce 1947 do ještě větší bídy v Českoslo-
kompozice Milčy Majerové, jež jsou založeny
vensku. Krátce před odjezdem z USA namaloval
na pohybových konotacích a asociacích k jed-
New York – tři obrazy a tři verze svého pohledu
notlivým písmenům a hláskám, zachytil na foto-
na město, které neobdivoval a nemiloval, ale jak
grafiích Karel Paspa. Techniku fotomontáže
víme z umělcovy biografie, bylo mu zde dáno
Teige později použil na mnoha obálkách s cílem
žít a pracovat. Ve stejné době žili totiž v New
vyjádřit obsah knihy („obálka je plakátem knihy“). Abeceda byla původně multižánrovým představením s několika složkami – základem
získáno 1951–1953
na jednotlivá písmena abecedy, druhou sou-
Angelika Kauffmannová
která zde působila rovněž jako jediný performer, třetí složkou pak byla speciálně zkomponovaná hudba. Do knižní podoby, jejíž vydání se uskutečnilo paralelně, nebylo samozřejmě možné zahrnout hudbu, zato ji doprovázejí typografické koláže Karla Teigeho s použitím fotografií taneční performance Mayerové.
Nezval, Vítězslav. Abeceda Obálka a typografie Karel Teige, taneční kompozice Milčy Majerové fotografoval Karel Paspa. Praha: J. Otto, 1926. 297×232 mm. MUO, získáno 1995
Mondrian a další moderní malíři, kteří toto
olej, plátno, ovál 27×21 cm, MUO,
byly Nezvalovy verše odvozené z asociací částí byly choreografické kompozice Mayerové,
Yorku emigranti z Francie, Fernand Léger, Piet
Truchlící Kalypsó, (kolem 1775 – 1778)
* 30. 10. 1741 Chur (Švýcarsko) † 5. 11. 1807 Řím (Itálie)
město milovali a ve svém díle jej oslavují. Byli to již tehdy umělci slavní a uznávaní, zatímco
30 Říjen
Angelika Kauffmannová je jednou z nejvýznamnějších malířek 18. a počátku 19. století. Proslavila se především portrétním uměním, ale v její tvorbě se hojně objevují také velmi žádané alegorie, témata ze současné literatury, historické a mytologické náměty, k nimž náleží i olomoucká Kalypsó. Malířka zachytila Kalypsó během Odysseova odjezdu. Ve svém žalu si nymfa připadala k smrti nešťastná, bez hnutí setrvala na mořském pobřeží neustále obrácena k místu, kde Odysseus v dálce mizel z jejího dohledu. Pasivně trpící hrdinky nebyly na rozdíl od stoických hrdinů, velmi populárních v klasicistním malířství, v souladu se společenským ideálem. Kauffmannová je zobrazovala jako strnulé oběti silných emocí, které se neobětují tak jako mužští protagonisté, nehledají východisko prostřednictvím mučednické smrti, pročež jsou tak málo schopné projevit velikost ve svém zármutku.
Jan Kotěra * 18. 12. 1871 Brno † 17. 4. 1923 Praha
18
Prosinec
Jan Kotěra byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř. Ve sbírkách Muzea umění se nachází jím navržené křeslo z let 1905–1907. Pochází z původního mobiliáře interiéru Národního spolkového domu v Prostějově. Je variantou židle č. 402. Křeslo má široký sedák a specifické dvojité zpevnění konstrukce rámu opěráku, v katalogu firmy Gebrüder Thonet, kde se vyrábělo, má číslo č. 1402. V interiéru Národního domu v Prostějově bylo uplatněno například v přednáškovém sále a v lóžích divadelního sálu.
Křeslo (z Národního domu v Prostějově), 1905–1906, Gebrüder Thonet (kat. č. 1402), ohýbané dubové dřevo; 86 × 57,5 × 48 cm, Brno, MUO, získáno 2003
samotářský Alén Diviš zůstával se svým dílem neznámý. Po celý život snášel chudobu a roku 1956 těžce nemocný dožíval bez rodiny, obklopený jen hrstkou přátel.
New York City, (1947), tempera, plátno, 90,5 × 60 cm, MUO, získáno 1998
