Na kole krajem památek a vína Moravské vinařské stezky Z Mělníka k Prameni Labe Strážnické a skalické vinohrady www.labska-stezka.cz Tip na výlet | www.stezky.cz | www.greenways.cz
Sklep v Šardicích
Nadace Partnerství je koordinátorem Moravských vinařských stezek v ČR.
Strážnické a skalické vinohrady Podoblast: Slovácká + Záhorí (SK) Vinařské stezky: Strážnická VS, Stezka strážnických vinohradů, Oskorušová stezka, Stezka Skalického rubínu Trasa: Strážnice–Tvarožná Lhota–Travičná–Radějov–Žerotín–Sudoměřice–Skalica–Holíč–Kopčany– Výklopník–Petrov–Strážnice Jihozápadní výběžky Bílých Karpat do nivy řeky Moravy skýtají příhodné podmínky téměř horským vinicím rozloženým na dohled od dvou proslulých měst – moravské Strážnice a slovenské Skalice. Region Strážnicka tu se severní výspou Záhorí spojuje přes letitou národnostní hranici malebná příroda i obdobné klimatické podmínky, které skýtají výhodné polohy pro viniční tratě orientované zcela netypicky na severních stranách kopců. Výlet po obou stranách hranice malebným regionem podhůří Karpat otevíráme ve Strážnici. Znatelně středověký půdorys města nabízí i vysokou koncentraci zajímavých architektonických památek. Od severu a jihu je jádro města sevřeno 2 zachovalými branami – Veselskou a Skalickou, na náměstí nelze přehlédnout rozsáhlý piaristický klášter s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie či kostel sv. Martina. Cennou památkou je židovská synagoga s hřbitovem s připomínkou jedné z nejstarších obcí na Moravě. A konečně na okraji města v sousedství novorenesančního zámku je proslulé Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Skanzen představuje i soubor vinohradnických staveb a jejich zařízení, který je doplněn ukázkovou vinicí. Jihovýchodní směr naší trasy nás přivádí nejprve do Tvarožné Lhoty rozložené ve svahu kopce Travičná. Stanoviště Šumárnické naučné stezky na návsi v obci, která nese jméno daně odváděné z prodaného tvarohu, připomíná oblast Bílých Karpat a Horňácka, ve kterém se ocitáme. Především je však nyní Tvarožná Lhota proslulá obnoveným pěstováním oskeruší, největších ovocných stromů v Evropě, o nichž se nejvíce dozvíme, navštívíme-li místní Muzeum oskeruší. Prudké stoupání vesnicí až k rozcestí na nejvyšším bodě cesty do Radějova nás dovede k odbočce k salaši a rozhledně Travičná. Železná rozhledna na vrcholu kopce v nadmořské výšce 380 m kromě dalekých výhledů nabízí v přízemí výborně zpracovanou historií kraje, jeho architektonických a etnografických zajímavostí, flóry a fauny.
Rotunda sv. Juraja ve Skalici
Kousek pod vrcholem Travičné najdeme krásný malý skanzen původních kopaničářských staveb „Salaš“, s možností občerstvení. Úsek přírodně nejatraktivnější části výletu představuje další cesta karpatským údolím do Radějova, kde míjíme rekreační oblast Lučina s kempem a vodní nádrží určenou ke koupání. Osada Radějov je vstupní branou do Bílých Karpat, biosférické rezervace s bohatou květenou a zajímavou faunou. Přestože v kraji koluje pověst o bohatém habánském sklepu zasypaném nedaleko myslivny pod „Starým hájem“, spíše než vínem je Radějov známý každoročními košty slivovice. My v Radějově naopak opustíme lesnaté údolí a vyšplháme ve směru značení Stezky strážnickými vinohrady na vrch Žerotín, kde se rozkládá podstatná část strážnických vinohradů. Žerotín díky svému mikroklimatu přináší velmi kvalitní bílá vína. Ve svazích mezi vinicemi se nachází několik mohutných oskeruší, mezi nimiž dominuje Adamcova, největší exemplář tohoto stromu na světě. Nejvyšší bod kopce pak zdobí moderní kaple sv. Marty. Z kopce dolů se mezi vinicemi
Na kole krajem památek a vína Moravské vinařské stezky Z Mělníka k Prameni Labe Strážnické a skalické vinohrady www.labska-stezka.cz Tip na výlet | www.stezky.cz | www.greenways.cz
Sklep v Šardicích
Nadace Partnerství je koordinátorem Moravských vinařských stezek v ČR.
Strážnické a skalické vinohrady Podoblast: Slovácká + Záhorí (SK) Vinařské stezky: Strážnická VS, Stezka strážnických vinohradů, Oskorušová stezka, Stezka Skalického rubínu Trasa: Strážnice–Tvarožná Lhota–Travičná–Radějov–Žerotín–Sudoměřice–Skalica–Holíč–Kopčany– Výklopník–Petrov–Strážnice Jihozápadní výběžky Bílých Karpat do nivy řeky Moravy skýtají příhodné podmínky téměř horským vinicím rozloženým na dohled od dvou proslulých měst – moravské Strážnice a slovenské Skalice. Region Strážnicka tu se severní výspou Záhorí spojuje přes letitou národnostní hranici malebná příroda i obdobné klimatické podmínky, které skýtají výhodné polohy pro viniční tratě orientované zcela netypicky na severních stranách kopců. Výlet po obou stranách hranice malebným regionem podhůří Karpat otevíráme ve Strážnici. Znatelně středověký půdorys města nabízí i vysokou koncentraci zajímavých architektonických památek. Od severu a jihu je jádro města sevřeno 2 zachovalými branami – Veselskou a Skalickou, na náměstí nelze přehlédnout rozsáhlý piaristický klášter s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie či kostel sv. Martina. Cennou památkou je židovská synagoga s hřbitovem s připomínkou jedné z nejstarších obcí na Moravě. A konečně na okraji města v sousedství novorenesančního zámku je proslulé Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Skanzen představuje i soubor vinohradnických staveb a jejich zařízení, který je doplněn ukázkovou vinicí. Jihovýchodní směr naší trasy nás přivádí nejprve do Tvarožné Lhoty rozložené ve svahu kopce Travičná. Stanoviště Šumárnické naučné stezky na návsi v obci, která nese jméno daně odváděné z prodaného tvarohu, připomíná oblast Bílých Karpat a Horňácka, ve kterém se ocitáme. Především je však nyní Tvarožná Lhota proslulá obnoveným pěstováním oskeruší, největších ovocných stromů v Evropě, o nichž se nejvíce dozvíme, navštívíme-li místní Muzeum oskeruší. Prudké stoupání vesnicí až k rozcestí na nejvyšším bodě cesty do Radějova nás dovede k odbočce k salaši a rozhledně Travičná. Železná rozhledna na vrcholu kopce v nadmořské výšce 380 m kromě dalekých výhledů nabízí v přízemí výborně zpracovanou historií kraje, jeho architektonických a etnografických zajímavostí, flóry a fauny.
Rotunda sv. Juraja ve Skalici
Kousek pod vrcholem Travičné najdeme krásný malý skanzen původních kopaničářských staveb „Salaš“, s možností občerstvení. Úsek přírodně nejatraktivnější části výletu představuje další cesta karpatským údolím do Radějova, kde míjíme rekreační oblast Lučina s kempem a vodní nádrží určenou ke koupání. Osada Radějov je vstupní branou do Bílých Karpat, biosférické rezervace s bohatou květenou a zajímavou faunou. Přestože v kraji koluje pověst o bohatém habánském sklepu zasypaném nedaleko myslivny pod „Starým hájem“, spíše než vínem je Radějov známý každoročními košty slivovice. My v Radějově naopak opustíme lesnaté údolí a vyšplháme ve směru značení Stezky strážnickými vinohrady na vrch Žerotín, kde se rozkládá podstatná část strážnických vinohradů. Žerotín díky svému mikroklimatu přináší velmi kvalitní bílá vína. Ve svazích mezi vinicemi se nachází několik mohutných oskeruší, mezi nimiž dominuje Adamcova, největší exemplář tohoto stromu na světě. Nejvyšší bod kopce pak zdobí moderní kaple sv. Marty. Z kopce dolů se mezi vinicemi
Strážnické a skalické vinohrady dostaneme zpět na asfaltovou komunikaci, která pokračuje pod východními svahy Žerotína až do údolí Sudoměřického potoka. K Sudoměřickému potoku asfaltová komunikace strmě klesá a dole se nachází rozcestník. Polní cesta doprava (zelená turist. značka) po proudu Sudoměřického potoka vede zprvu podél opuštěných sadů a poté kolem vinohradů až k Sudoměřicím. Při vstupu do obce se dáme doleva a asi po 300 m se dostaneme na začátek areálu vinných sklepů „Starý potok“. Co by kamenem dohodil od okraje Sudoměřic, překračujeme po silnici na Skalici slovenské hranice a vstupujeme do vinařského regionu slovenského Záhorí nově vyznačenou Stezkou Skalického rubínu. Srdcem regionu je královské město Skalice. Krásně zachovalé historické jádro kdysi jednoho z největších a nejvýznamnějších měst na dnešním Slovensku uchvátí každého návštěvníka. Město se opírá na JV okraji o kopce Hájík a Veterník, které tvoří základnu skalického vinohradnictví. Celé západní úbočí těchto nejzápadnějších výběžků Bílých Karpat je posázeno vinnou révou a naše trasa vede pod svahy i mezi vinohrady, v nichž probleskuje bezpočet vinných sklípků i hotařských búd. Tyto vinohrady proslavila především značka červeného Skalického rubínu. Nejvinařštější úsek celé stezky ukončíme ještě před koncem vinic, kde odbočíme po penetrované cestě vpravo, a přes obec Prietržka a Trnov se za chvíli ocitneme u větrného mlýna shlížejícího na město Holíč. Nevelké město proslavil zámek v podobě mohutné pohraniční pevnosti obehnané dodnes vodním příkopem, i když částečně ve velmi žalostné stavu. Podruhé se Holíč zapsal nálezem megalitického rondelu, z něhož nalezené kameny dnes najdeme druhotně instalované právě v sousedství zámku. Třetí nejvýznamnější a historicky nejstarší stavbou Záhorí je kaple sv. Margity Antiochijskej. Donedávna omšelý a v polích ztracený kostelík nedaleko Kopčan se ukázal být zřejmě jedinou dodnes stojící velkomoravskou stavbou z doby, kdy na protějším břehu Moravy kvetlo město odkryté dnes jako Valy u Mikulčic. Okruh stezky Skalického rubínu tak nemůže tuto unikátní lokalitu minout. V místě budoucího mostu přes řeku, který spojí Kopčany s Moravskou Novou vsí a tím
Strážnické a skalické vinohrady
i archeologický prostor Mikulčic a Kopčan, se nyní napojíme na trasu Moravské cyklomagistrály, s níž se proti proudu řeky lužními lesy míříme až ke Skalickému přístavišti na Baťově kanále. Kanál zde tvoří moravsko-slovenskou hranici a po jeho překonání se po jeho břehu dostaneme k proslulé technické památce z Baťovy doby - Výklopníku, který sloužil k překládání uhlí z vagonů do člunů na Baťově kanálu. Od Výklopníku bereme zpáteční kurz na Strážnici. Po trase nás však ještě čeká vinařská obec Petrov. Hned na začátku obce nás vítá věhlasná Památková rezervace lidové architektury Plže. Soubor padesáti zemních sklepů stavěných od 16. st. jednotným stylem, je od roku 1983 chráněnou památkou lidové architektury. Nečekejte však skanzen. Setkáte se nejen se slaměnou víchou nad žudrem sklepa, která už za první republiky označovala „búdy“, kde bylo možné ochutnat víno, ale především s ochotou a otevřenými dveřmi. A pokud jste neodolali kouzlu petrovských sklípků a ochutnali z vinných pramenů, pak je nejlépe dojet do Strážnice trasou Strážnické vinařské stezky vedlejší silnicí, proslulou „lumpenštráse“, kudy se vrací většina ovíněných poutníků zcela mimo frekventovaných komunikací bezpečně zpět do cíle.
Délka: 56 km Obtížnost: 2 – turista Typ kola: 2 – trekové; 1 – horské Zajímavosti na trase: ○ Strážnický zámek se zámeckými sklepy, skanzen - Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, městské muzeum a Průžkův mlýn ○ Muzeum oskoruší a selský dům ve Tvarožné Lhotě ○ rozhledna a salaš Travičná ○ Adamcova a Špirundova oskoruše, hotařská búda a vinné sklepy na Žerotínu ○ Sudoměřický areál vinných sklepů Starý potok a Výklopník na Baťově kanále
○ Historické město Skalica, románská rotunda sv. Juraja, Záhorské muzeum, skalické vinohrady a vinné sklepy ○ větrný mlýn na Holíčí, zámek s muzeem a megality ○ Kopčanská kaple sv. Margity ○ Petrovský areál vinných sklepů Plže
Ubytování hledejte na www.cyklistevitani.cz. Perfektní zázemí pro vás i vaše kolo. Vydala Nadace Partnerství v roce 2013 za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj Texty sestavil: Vladimír Vecheta Foto: archiv Nadace Partnerství Sazba: sumec+ryšková
Výklopník
Strážnické a skalické vinohrady dostaneme zpět na asfaltovou komunikaci, která pokračuje pod východními svahy Žerotína až do údolí Sudoměřického potoka. K Sudoměřickému potoku asfaltová komunikace strmě klesá a dole se nachází rozcestník. Polní cesta doprava (zelená turist. značka) po proudu Sudoměřického potoka vede zprvu podél opuštěných sadů a poté kolem vinohradů až k Sudoměřicím. Při vstupu do obce se dáme doleva a asi po 300 m se dostaneme na začátek areálu vinných sklepů „Starý potok“. Co by kamenem dohodil od okraje Sudoměřic, překračujeme po silnici na Skalici slovenské hranice a vstupujeme do vinařského regionu slovenského Záhorí nově vyznačenou Stezkou Skalického rubínu. Srdcem regionu je královské město Skalice. Krásně zachovalé historické jádro kdysi jednoho z největších a nejvýznamnějších měst na dnešním Slovensku uchvátí každého návštěvníka. Město se opírá na JV okraji o kopce Hájík a Veterník, které tvoří základnu skalického vinohradnictví. Celé západní úbočí těchto nejzápadnějších výběžků Bílých Karpat je posázeno vinnou révou a naše trasa vede pod svahy i mezi vinohrady, v nichž probleskuje bezpočet vinných sklípků i hotařských búd. Tyto vinohrady proslavila především značka červeného Skalického rubínu. Nejvinařštější úsek celé stezky ukončíme ještě před koncem vinic, kde odbočíme po penetrované cestě vpravo, a přes obec Prietržka a Trnov se za chvíli ocitneme u větrného mlýna shlížejícího na město Holíč. Nevelké město proslavil zámek v podobě mohutné pohraniční pevnosti obehnané dodnes vodním příkopem, i když částečně ve velmi žalostné stavu. Podruhé se Holíč zapsal nálezem megalitického rondelu, z něhož nalezené kameny dnes najdeme druhotně instalované právě v sousedství zámku. Třetí nejvýznamnější a historicky nejstarší stavbou Záhorí je kaple sv. Margity Antiochijskej. Donedávna omšelý a v polích ztracený kostelík nedaleko Kopčan se ukázal být zřejmě jedinou dodnes stojící velkomoravskou stavbou z doby, kdy na protějším břehu Moravy kvetlo město odkryté dnes jako Valy u Mikulčic. Okruh stezky Skalického rubínu tak nemůže tuto unikátní lokalitu minout. V místě budoucího mostu přes řeku, který spojí Kopčany s Moravskou Novou vsí a tím
Strážnické a skalické vinohrady
i archeologický prostor Mikulčic a Kopčan, se nyní napojíme na trasu Moravské cyklomagistrály, s níž se proti proudu řeky lužními lesy míříme až ke Skalickému přístavišti na Baťově kanále. Kanál zde tvoří moravsko-slovenskou hranici a po jeho překonání se po jeho břehu dostaneme k proslulé technické památce z Baťovy doby - Výklopníku, který sloužil k překládání uhlí z vagonů do člunů na Baťově kanálu. Od Výklopníku bereme zpáteční kurz na Strážnici. Po trase nás však ještě čeká vinařská obec Petrov. Hned na začátku obce nás vítá věhlasná Památková rezervace lidové architektury Plže. Soubor padesáti zemních sklepů stavěných od 16. st. jednotným stylem, je od roku 1983 chráněnou památkou lidové architektury. Nečekejte však skanzen. Setkáte se nejen se slaměnou víchou nad žudrem sklepa, která už za první republiky označovala „búdy“, kde bylo možné ochutnat víno, ale především s ochotou a otevřenými dveřmi. A pokud jste neodolali kouzlu petrovských sklípků a ochutnali z vinných pramenů, pak je nejlépe dojet do Strážnice trasou Strážnické vinařské stezky vedlejší silnicí, proslulou „lumpenštráse“, kudy se vrací většina ovíněných poutníků zcela mimo frekventovaných komunikací bezpečně zpět do cíle.
Délka: 56 km Obtížnost: 2 – turista Typ kola: 2 – trekové; 1 – horské Zajímavosti na trase: ○ Strážnický zámek se zámeckými sklepy, skanzen - Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, městské muzeum a Průžkův mlýn ○ Muzeum oskoruší a selský dům ve Tvarožné Lhotě ○ rozhledna a salaš Travičná ○ Adamcova a Špirundova oskoruše, hotařská búda a vinné sklepy na Žerotínu ○ Sudoměřický areál vinných sklepů Starý potok a Výklopník na Baťově kanále
○ Historické město Skalica, románská rotunda sv. Juraja, Záhorské muzeum, skalické vinohrady a vinné sklepy ○ větrný mlýn na Holíčí, zámek s muzeem a megality ○ Kopčanská kaple sv. Margity ○ Petrovský areál vinných sklepů Plže
Ubytování hledejte na www.cyklistevitani.cz. Perfektní zázemí pro vás i vaše kolo. Vydala Nadace Partnerství v roce 2013 za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj Texty sestavil: Vladimír Vecheta Foto: archiv Nadace Partnerství Sazba: sumec+ryšková
Výklopník