Živá místa: listopad 2016 by Nadace Partnerství

živá místa

listopad 2016

čtvrtletník s dobrými nápady pro obce a města

„Udržitelný rozvoj je trvalá hodnota, je to nekonečno, je to budoucnost dalších generací,“ říká úspěšný podnikatel, laureát Ceny Josefa Vavrouška a tak trochu svéráz Daniel Pitek. Za vlastní peníze dělá dobré věci a právě o takových lidech a firmách je aktuální číslo Živých míst.

z obsahu vybíráme d Archa LIKO-Noe d Rozhovor s Danielem Pitkem d Kontejnery pomáhají d Příloha EKOFILM d Soutěž Pro vodu d Změna dopravního chování jako hra

Podívejte se na LIKO-Noe zblízka.

LIKO-Noe, světový unikát ve Slavkově u Brna Na začátku byla myšlenka, že člověk by neměl přírodě jen brát, ale také dávat. Myšlenka, že stavět přece musí jít i jinak, než je tomu u většiny současných průmyslových budov. Že voda je život a bez ní nepřežijeme. To byl počátek projektu vývojového centra LIKO-Noe ve Slavkově u Brna.

šechny uvedené myšlenky se začaly postupně zhmotňovat a konkrétní podobu dal stavbě přední český architekt Zdeněk Fránek. V květnu roku 2015 pak byla stavba započata i dokončena. Ano, za pouhých sedmadvacet dní. Cílem je vytvořit funkční koncept takzvané zero net budovy, která bude plně soběstačná a bude zcela nezávislá na připojení k externím sítím, a ukázat tak cestu, kterou by se stavebnictví mělo vydat.

Živá fasáda tvoří uvnitř budovy i v její blízkosti příjemné a zdravé mikroklima. Vnitřní atmosféra přinášející tepelný komfort bez nutnosti klimatizování snižuje zdravotní rizika a funguje tak jako zdravý ostrov. Budova disponuje svou vlastní střešní kořenovou čističkou, sofistikovaným

vodním hospodářstvím a pracuje pouze s přírodními zdroji tepla a chladu. Důraz je rovněž kladen na další aspekty zvyšující zdraví a komfort obyvatel této archy, jako je přirozené denní světlo, čerstvý vzduch a vnitřní akustika. Cílem je vytvořit prototyp budovy, která bude zcela nezávislá na vnějších zdrojích. Na LIKO-Noe chce firma LIKO-S ukázat, že je možné stavět průmyslové a kancelářské stavby tak, aby nezatěžovaly své okolí, zadržovaly vodu v krajině a byly příjemným místem pro práci i odpočinek. Kdo by čekal, že vlajkovou loď firmy bude obývat její vedení, ten je na omylu. V LIKO-Noe nyní sídlí vývojový a marketingový tým firmy LIKO-S, kterému má inspirativní prostředí pomoci při vývoji produktů budoucnosti.

Přírodní tepelná stabilizace Voda, země, slunce, vzduch – čtyři základní elementy a archetypy živlů. V systému přírodní tepelné stabilizace společně slouží k harmonickému propojení stavby a okolního prostředí. Voda prostřednictvím živé fasády a přilehlého jezírka ochlazuje budovu, nevyzařuje teplo do okolí, snižuje prašnost a vytváří zdravé mikroklima. Země slouží k ukládání tepelné energie a pomáhá tak v zimě chladit, v létě topit. Sluneční energie dopadající na fototermální stěnu, ohřívá vodu a budově tak topí. Proudění vzduchu spolu s difuzně prostupnými stěnami stavby zabezpečují dostatek čerstvého vzduchu uvnitř zaizolované stavby. Výsledkem tohoto systému je budova, která hospodaří pouze s přírodními

Propojení přírody a člověka je v LIKO-Noe ukázkové.

energetickými zdroji, nezatěžuje krajinu, je prospěšná zdraví svých obyvatel i svému okolí a v neposlední řadě má minimální provozní náklady. Živá fasáda Živá fasáda budovu v létě ochlazuje, v zimě zahřívá. Vytváří rovněž příznivé mikroklima, protože neodráží horko, zvlhčuje vzduch a snižuje prašnost svého okolí. Díky tomu, že stěny dýchají, významně zlepšuje i vnitřní prostředí budovy. V neposlední řadě živá fasáda plní i estetickou funkci.

LIKO-Noe zvítězilo v soutěži Zasedačka roku 2016.

Kořenová čistírna – střešní a fasádní Mokřadní střecha – střešní čistírna odpadních vod je souvrství materiálů nasycené vodou umístěné na ploché střeše, které umožňuje růst mokřadních rostlin. Samotná voda není na střeše vidět – povrch tvoří říční štěrk, ze kterého vyrůstají rostliny. Pod touto vrstvou štěrku je

„

ílem je vytvořit prototyp C budovy, která bude zcela nezávislá na vnějších zdrojích.

Voda LIKO-Noe umí zachytit a opakovaně použít veškerou vodu. A to jak vodu dešťovou, tak vodu odpadní, kterou dokáže díky kořenové čističce přečistit. Ta je následně používána pro závlahu, výživu mokřadní fasády nebo pro splachování. Značná část vody je vázána také v živé mokřadní fasádě, která je pokryta rostlinami. Díky velkému objemu vody živá fasáda dokonale vyrovnává výkyvy teplot a chrání objekt zejména proti přehřívání.

umístěn porézní materiál, v němž žijí bakterie, které celý proces čištění zintenzivňují. Stejně tak je tomu i v případě segmentů fasádní čistírny. Vyčištěná voda stéká do vyhodnocovací šachty, kde jsou kontrolovány všechny důležité parametry, a následně do retenčního jezera.

objekt můžeme tepelně stabilizovat ve všech ročních obdobích, a to pouze s využitím přírodních zdrojů. Základem je tepelné čerpadlo země/ voda, které využívá jako primární zdroj energie zemní kolektor. Ten je sanován přebytky z fototermální fasády. Sluneční kolektory primárně dodávají energii do zásobníku pro vytápění, ohřev teplé vody a nízkoteplotní přebytky jsou akumulovány do podzemí. Solární systém s jedinečnou fototermální fasádou orientovanou k jihu zajišťuje optimální solární zisky v zimní polovině roku. Kompozice této fasády eliminuje letní přebytky, snižuje stagnační stavy a ve spojení s vodní plochou zlepšuje solární zisky díky odrazu o vodní hladinu. Stavba LIKO-Noe se v roce 2016 stala vítězem prestižní soutěže Zasedačka roku v kategorii Zdravá kancelář. ARCHIV LIKO-s

Energie Energetická koncepce objektu je založená na energii z přírodních zdrojů. Cílem je dokázat, že

Více informací o LIKO-Noe: d www.liko-noe.cz 3

Udržitelný rozvoj je trvalá hodnota, která nemá konec, je to nekonečno. Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin získal v červnu letošního roku podnikatel Daniel Pitek. Toto prestižní ocenění je udělováno za aktivitu v oblasti praktického prosazování udržitelného způsobu života, ochrany přírody a životního prostředí. Porota ocenila zcela mimořádný přínos Daniela Pitka pro obnovu krajiny v okolí severočeské Milešovky. V letošním roce jste získal Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin, porota ocenila Vaše aktivity v krajině pod Milešovkou. S jakými pocity jste přebíral tuto cenu? Pocity jsem měl rozporuplné a cítil jsem se docela nesvůj, protože jsem se ocitl ve společnosti velikých osobností, které jsou ve svých oborech naprostá špička a ke kterým vzhlížím s velkým obdivem a respektem, k tomu co ve svém životě dokázali. Stát vedle pana profesora Moldana byl silný zážitek. Laureáti

této ceny jsou většinou lidé z akademického prostředí a velice vzdělaní. K tomu, za co jsem byl oceněn já, nepotřebuje člověk ani vzdělání ani speciální talent. Stačí jen vnímat přírodu kolem sebe, chtít s ní být v souladu a vytvořit něco prospěšného, co zde po vás dlouho zůstane. Může to ve své podstatě dělat každý a naši předkové takto pracovali a žili běžně a nikdo je nijak neoceňoval. A my dnes po mnoha letech můžeme obdivovat nádherné a bohaté parky, sady, pestré louky nebo třeba životem kypící rybníky.

Jste úspěšný podnikatel, který část svého zisku věnuje na výkupy pozemků v krajině Českého středohoří. Ale ne kvůli spekulacím s nemovitostmi, ale kvůli krajině, do které vracíte remízky, zakládáte mokřady a obnovujete tůňky. Proč to děláte? Jako podnikatel přece těžko můžete tohle všechno dělat jen pro Váš dobrý pocit? Myslím, že život každého člověka má mít nějaký smysl a všichni jej hledáme. Peníze vydělané podnikáním jsou hezká věc a umožňují člověku

svobodnější rozhodování a zvětšují jeho možnosti, ale sami o sobě neznamenají nic a samozřejmě jsou kulaté, takže se mohou velice rychle rozkutálet bez užitku. Proto je důležité je používat účelně a smysluplně. Já jsem našel své naplnění ve znovuobnovování původní krajiny Českého středohoří, kde jsem vyrůstal a k tomu se věnuji příjemnému způsobu obživy, který mě těší a kterým přírodě blízké zemědělství je. Mluvím o obživě, protože zemědělství je primárně činností, která produkuje potraviny a produkty užívané člověkem a pokud tuto činnost provádíte citlivě a šetrně k životnímu prostředí, tak bonusem navíc je pestrá a k životu příjemná krajina.

tovních smluv rozbor kvality půdy při zahájení a ukončení smlouvy. Při zhoršení bonity půdy nájemce platí vysokou náhradu. Obecně bych určitě raději půdu pronajal místnímu sedlákovi se vztahem k místnímu prostředí než velkému podniku se vzdálenými majiteli.

A proč myslíte, že podobně nepřemýšlí další podnikatelé nebo zemědělci? Není to tak, že bych byl jediný, kdo takto přemýšlí a podle toho hospodaří. Takových lidí je určitě již v naší zemi docela dost a hlavně přibývají. Tradice se naštěstí (i přes spoustu různých překážek a bohužel často legislativních) docela vrací, jen je potřeba tento trend podporovat. Důležité jsou ve tvorbě krajiny například rodinné farmy, ve kterých se snoubí tradice, kontinuita hospodaření, sociální aspekt, patriotismus, většinou citlivost k přírodě, protože ti lidé v ní denně žijí a jsou jí obklopeni od rána do večera. Každý rok se vyhlašuje farma roku, přijďte se podívat, je tam spousta inspirace. V ČR je hodně zemědělské půdy, na které nehospodaří vlastníci, ale firmy nebo družstva, která si půdu pronajímají. Dal byste nějakou radu vlastníkům půdy, kteří nechtějí nebo nemohou hospodařit? Mají nějakou možnost, jak ovlivnit hospodaření na svých pozemcích? Vlastníci by měli velice zodpovědně zvážit, komu svoji půdu pronajmou, pokud na ní sami nebudou hospodařit, protože s půdou můžete hospodařit zodpovědně s ohledem na její všechny i ty mimoprodukční funkce nebo můžete podnikat na nejvyšší momentální zisk, kdy ale zhoršujete vlastnosti půdy a vlastně ji degradujete a snižujete její cenu. V zahraničí je běžnou součástí pach-

Daniel Pitek Severočeský podnikatel a zemědělec, který hospodaří na šesti stech hektarech pozemků v okolí Milešova, Černčic a Bílky. Vrací krajině původní rozmanitost i zapomenutou strukturu. Zakládá nové tůně a obnovuje mokřady, veřejně se angažuje v místních i celostátních kauzách spojených s ochranou přírody. Jeho úsilí jde ruku v ruce s občanskou angažovaností a je ukázkou skvělé spolupráce podnikatele, zemědělce a aktivního občana s odborníky na životní prostředí.

Co pro Vás znamená pojem udržitelný rozvoj? Udržitelný rozvoj je trvalá hodnota, která nemá konec, je to nekonečno, je to budoucnost dalších generací, je to kontinuita a tradice, je to předání těch hodnot a krásy, kterou jsme zdědili těm, co přicházejí po nás, je to šetrné využívání nám svěřených zdrojů, je to nedrancování. Vy jste též členem mysliveckého sdružení, a přesto jste velmi

aktivně vystupoval proti novele mysliveckého zákona? Co bylo důvodem Vašeho nesouhlasu? Jako vystudovaný lesník jsem profesionální myslivec, ale na současnou českou myslivost se dívám s velkým despektem, protože myslivecké organizace žijí a přemýšlí ve stínu socialistické minulosti a nejsou schopny reflektovat společenské změny a potřeby. Je potřeba narovnat pokřivené vztahy mezi uživateli honiteb, držiteli honiteb, vlastníky honebních pozemků, zemědělskými a lesními hospodáři. Současné znění zákona o myslivosti je špatné a způsobuje v praxi mnohé křivdy a napětí mezi jednotlivými subjekty. Novela měla tíživou situaci v myslivosti vyřešit, bohužel předložený návrh novely je tak špatný, že by situaci ještě zhoršil. Dokonce se objevila ustanovení velice závažná pro širokou veřejnost. Proto se tak výrazně angažuji v celé této záležitosti. A jaké jsou Vaše nové plány? Prý chcete vybudovat moštárnu? Plánů je hodně a život strašně rychle utíká, tak doufám, že v čase co mi zbývá většinu z toho, co mám v hlavě, ještě stihnu. Moštárnu a sušárnu ovoce chci vybudovat jako logicky navazující provoz na naše jablečné a hrušňové sady. Připravujeme projekt s partou nadšených mladých lidí na genetickou banku původních odrůd ovocných dřevin, do kterého by se mohla zapojit široká veřejnost. Rád bych dokončil restaurování malých sakrálních památek, které již několik let provádíme, a chtěl bych zrekonstruovat dva staré historické objekty. Velké možnosti vidím v našem regionu pro agroturistiku a bude důležité se tomuto oboru věnovat. Tradiční téma je voda v krajině a máme na pozemcích stále dost zajímavých stanovišť pro zbudování malých i středních vodních nádrží a vytvoření mokřadů. Chtěl bych zbudovat několik menších rybníků. Obecně se budu snažit pokračovat v hospodaření takovým způsobem, aby se zvyšovala pestrost jak rostlinných, tak živočišných druhů na našich pozemcích. TOMÁŠ RŮŽIČKA

rok se nám podařilo, díky veřejným výběrovým řízením na zpracování elektroodpadu, otevřít až dvacet pracovních míst pro osoby s handicapem,“ říká tisková mluvčí Martina Ďaďová. Druhým rokem také běží ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením ČR projekt Koruna za kilo, v rámci něhož společnost ASEKOL věnovala již 1 milion korun na podporu rekvalifikace osob se zdravotním postižením. Nový život pro váš starý mobil

Pro anketu Strom roku se letos vysbíralo šest tisíc nefunkčních mobilů.

Červené kontejnery, které pomáhají přírodě i lidem Nezisková společnost ASEKOL zajišťuje sběr, dopravu a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Ekologie je tak jádrem jejich byznysu. Kromě toho, ale lidé z ASEKOLu pomáhají i jinak – třeba handicapovaným.

zeleným, modrým a žlutým kontejnerům na tříděný odpad před více než deseti lety přibyly i ty červené, určené pro drobná vysloužilá elektrozařízení. Ještě ho u vás nemáte? Škoda. Jeho umístěním totiž podporujete, jak ekologickou recyklaci elektra, tak zaměstnávání osob s handicapem. Co konkrétně patří mezi drobná elektrozařízení a vy můžete směle vyhodit do některého z červených kontejnerů? Zkuste se podívat, jestli doma nemáte třeba starou myš, sluchátka, klávesnici, baterie, fotoaparát, kameru, kalkulačku, kazetový magnetofon, mp3 přehrávač, elek-

tronickou hračku a další drobnosti. Loni se ASEKOLu podařilo zpětně odebrat 17 773 tun těchto elektrozařízení a za dobu své existence pak téměř 150 tisíc tun. Naložený na kamiony by vytvořil kolonu dlouhou až 100 kilometrů. Do svého ekologického podnikání ale ASEKOL vnáší také sociální rozměr. V loňském roce získal v národním hodnocení společenské odpovědnosti firem stříbrný certifikát TOP malá odpovědná firma. „Ocenění nás moc potěšilo, protože potvrdilo naši dlouhodobou snahu být environmentálně i sociálně odpovědnou společností. Jen za poslední

„Počty prodaných mobilních telefonů neustále rostou a jejich průměrná doba používání je rok až rok a půl. Lidé vysloužilé mobily hromadí v šuplících, při tom by se jejich recyklací ušetřily stovky až tisíce kilogramů cenných kovů, které by se nemusely zbytečně těžit,“ vysvětluje Martina Ďaďová, jak vznikla iniciativa Věnuj mobil. Soustředí se na zpětný odběr mobilů a zároveň podporuje neziskové projekty Dejme dětem šanci a anketa Strom roku. V prvním z nich za každých 100 odevzdaných mobilů věnuje jeden nový telefon mladým lidem z dětského domova. V anketě Strom roku zase recyklace starého mobilu slouží jako jeden ze způsobů hlasování pro konkrétního stromového finalistu. Za každý odevzdaný mobil pak finálový strom získá 20 hlasů, které mu mohou pomoci k vítězství a získání odborného ošetření. Navrhovatelé stromu s nejvyšším počtem vysbíraných starých mobilů pak získají Cenu ASEKOL v podobě venkovní dobíjecí solární stanice. Letos se podařilo sesbírat 6 385 a díky jejich recyklaci se podaří ušetřit 1 586 litrů ropy, 3,19 kilogramů dřeva, 149 409 litrů vody a 35 947 kilogramů odpadu. Právě počet odevzdaných mobilů také výrazně pomohl na první místo letošní ankety Lípě na Lipce stojící nedaleko Chrudimi. Vybraly se jich necelé dva tisíce.

Chcete vědět víc? Podívejte se na d www.asekol.cz nebo na d www.venujmobil.cz

speciální příloha

Jaký byl letošní EKOFILM? Tři říjnové dny patřily v Brně 42. ročníku mezinárodního filmového festivalu EKOFILM. Ve dnech 13. až 15. října nabídl desítky projekcí, besedy s autory, výstavy, workshopy, ale i technologické show a koncerty.

Festivalu se zúčastnilo přes 4000 lidí.

V samém centru Brna – na Náměstí Svobody – vyrostl přes noc obrovský kopulovitý EKODÓM – dominanta areálu EKOEXPO. Tak totiž nazvali organizátoři celý prostor, kde TOP firmy nejen z Brna představily nejzajímavější ekotechnologie současnosti. V EKODÓMU měli návštěvníci možnost užít si show VIDA! Science Centra, Technického muzea, Hvězdárny a planetária nebo Úžasného divadla fyziky. Večery pak ovládly koncerty kapel, kterým dominoval v předvečer festivalu zahajovací koncert Dana Bárty & Illustratosphere. Právě Dan Bárta byl jednou z hlavních postav festivalu – kromě svého koncertu se představil také v roli vážkologa a zároveň zastal funkci předsedy poroty jedné z kategorií. Tématem letošního ročníku byly voda a sucho. „Po letošním ročníku EKOFILMU je vidět, že téma sucha už se dostává lidem do povědomí.

Hlavní tváří festivalu byl zpěvák Dan Bárta.

O besedy a akce na toto téma byl také velký zájem. Je důležité šířit, co nejen stát, ale každý může udělat pro zmírnění dopadů sucha, co nás to stojí a co nás ještě čeká,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec, který byl hostem festivalu ve čtvrtek 13. října. Právě Ministerstvo životního prostředí je pořadatelem festivalu. Hlavním promítacím místem byl sál Břetislava Bakaly, který uvítal i zajímavé české a zahraniční hosty. V Otevřené zahradě Nadace Partnerství byla část programu věnována školám, ale pořádaly se tu i besedy – například s laureáty Ceny Josefa Vavrouška nebo s malířem Janem Dungelem. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity pak nabídla pořady a diskuze především pro odborníky. „Mám radost z toho, že byl EKOFILM vidět, a to jak venku – na náměstí Svo-

body, tak i uvnitř. Nejlépe to ilustruje fakt, že na některých akcích jsme museli dodatečně přinášet další židle, aby si všichni zájemci sedli. Mimořádně jsem si užil některé diskuze. Potěšila mě osobní účast pana ministra i účast velkých osobností, které mají k tématu co říct. A ukázalo se, že i tak komplikovaný problém, jakým je téma vody a sucha, přilákal laickou veřejnost. K tomu musím dodat, že jsme rádi, že sázka na Brno nám vyšla. Těšíme se na příští rok, který bude pozitivní zkušenost dále rozvíjet,“ podotkl prezident EKOFILMU Ladislav Miko. Festival pořádá Ministerstvo životního prostředí a jeho organizátory jsou KEY Promotion, Nadace Partnerství a Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. MARTIN GILLÁR

Vítěz Ceny ministra životního prostředí a kategorie ENVIRO: The Man Who Dwarfed the Mountains režie: Ruchi Shrivastava, Sumit Khanna

Vítězem je indický dokument. Celkovým vítězem 42. ročníku Mezinárodního filmového festivalu EKOFILM je indický dokument The Man Who Dwarfed the Mountains režisérů Ruchi Shrivastavy a Sumita Khanny.

ilm o nejvýznamnějším současném indickém ekologovi Chandim Prasadu Bhattovi získal jak cenu v soutěžní kategorii ENVIRO, tak také hlavní Cenu ministra životního prostředí. Vítězství v kategorii HERITAGE patří ruskému snímku Small People. Big Trees, který vypráví příběh jihoafrických pygmejů kmene Baka. „Výmluvné, vizuálně působivé. Střízlivé, jak jen to je možné, žádné citové vydírání. Obrázek skutečně ‚starého světa‘. Smutné, ale ne sentimentální sbohem lovcům a sběračům, neolitická revoluce v přímém přenosu,“

vyjádřil se o filmu člen poroty Dan Bárta. V kategorii krátkých filmů zvítězil devítiminutový bolívijský film Historias contaminadas (The Toxic Tales), který v pěti krátkých povídkách ironicky popisuje destruktivní chování člověka jako největší ohrožení lidského druhu. Cenu prezidenta EKOFILMU získal film Žalieji muškietininkai (Zelení mušketýři) – příběh o skupině mladých lidí v Litvě, kteří koncem osmdesátých let minulého století založili přední ekologickou a národo-

pisnou organizaci s názvem Atgaja. Organizace, kterou tvořila poněkud nesourodá skupina převážně mladých lidí, pořádala radikální a kreativní protesty proti sovětské hegemonii, a vytvořila tak rozhodující základnu pro sílící hnutí za nezávislost. Diváckou cenu získal německý film Everglades o životě ve stejnojmenném národním parku v americkém státě Florida. Komorní snímek této zvláštní, ale neklidné, vodou prostoupené divočiny je vyprávěný formou příběhů zvířat, pro něž je tato oblast domovem.

Cena prezidenta festivalu

Kategorie HERITAGE

Žalieji muškietininkai

Small People. Big Trees

režie: Jonas Ohman

režie: Vadim Vitovtsev

Divácká cena

Krátké filmy

Everglades

Historias contaminadas

režie: Zoltán Török

režie: Denis Chapon

EKOEXPO na náměstí Svobody.

Svůj pořad tu mělo i VIDA! Science Centrum.

EKOEXPO ovládlo centrum Brna Areál EKOEXPO na náměstí Svobody byl bezesporu nejviditelnějším lákadlem EKOFILMu v Brně. Byl místem inovací, ekotechnologií a chytrých nápadů.

roč zvolili organizátoři právě takový koncept? „Jedním ze strategických cílů Brna je stát se centrem technologií ve středoevropském regionu – takové malé české Silicon Valley. I proto jsme oslovili Jihomoravské inovační centrum, aby zaštítilo areál EKOEXPO a pomohlo nám oslovit nejzajímavější firmy ekobyznysu,“ říká Michal Veselý z Nadace Partnerství. Vystavovatelé měli také možnost prezentovat se ve formátu krátkých prezentací formou pecha-kucha.

Širší veřejnost pak oslovily populárně-vzdělávací pořady. VIDA! Science Centrum představilo pokusy s vodou a ohněm, stejně jako Úžasné divadlo fyziky. Technické muzeum provedlo diváky „Suchou nohou pod vodou“ a historií ponorek a potápění. Hvězdárna a planetárium pak seznámilo zájemce s astrofotografováním.

setkat i s původními obyvateli Amazonie, kteří představili problematiku odlesňování pralesů. Na ni navazovala také výstava Amazonie v ohrožení. Výstavu připravil i časopis Příroda-Wildlife a také firma Thermo Fisher Scientific, která představila fotografie pořízené mikroskopy FEI.

Program doplnily večerní koncerty Dana Bárty a kapel Django Jet a Tranzan. Návštěvníci se zde mohli

Záštitu nad EKOEXPO převzalo Jihomoravské inovační centrum.

EKOEXPO – přehlídka ekotechnologických firem

EMUJ je carsharingová společnost, která půjčuje moderní a ekologicky čisté elektromobily.

Firma AQUASAR je dovozcem a distributorem fyzikální úpravny vody ANTICALC®.

LIKO-S vyrábí a montuje přestavitelné příčky, vestavky do hal, staví objekty pro podnikání.

Nicoll Česká republika vyrábí plastové nádrže na dešťovou vodu.

Tierra Verde vyrábí výrobky denní potřeby s co nejmenším negativním dopadem na prostředí.

ENVIRONMENT COMMERCE dodává integrované čistírny odpadních vod ENVIROTECH.

TECHNOLOGIE PRO ÚSPORU ENERGIÍ

Unisavers vyrábí produkty pro úpravu, regulaci a úsporu pitné vody.

Firma SAKAL nabízí speciální výměníky pro rekuperaci odpadní vody.

III

— Řeš, co je skutečně potŘeba —

— Zapoj se do soutěže Pro vodu a získej Cenu Nestlé ve výši 30 000 Kč —

Uzávěrka soutěžních projektů je 31. ledna 2017.

—

www.soutezprovodu.cz Soutěž vyhlašuje Nadace Partnerství s podporou Nestlé

Záštita

Soutěž podporují

perspektivní studenti a absolventi univerzit i nižší životní náklady. To vše jsou atributy, které pomáhají firmám v rozvoji. Právě v Technologickém parku našly IT štiky zajímavé zázemí. A to natolik, že tu nyní – a nejen ony – zaměstnávají pět tisíc lidí. Aktuálně se navíc buduje další budova, která nabídne další stovky pracovních židlí. Horší to bude s nabídkou parkovacích míst.

Proč mít rád svého cyklozaměstnavatele Je to poměrně jednoduchá rovnice – prosperující a rozvíjející se firma rovná se další pracovní místa a na ně navázané služby. Čím větší firma je, tím větší finanční přínos pro město či obec má. Jenomže tak jednoduché to není.

ovnice by totiž nebyla úplná, kdybychom – kromě jiného – zároveň zapomněli na to, že zaměstnanci se do práce musí také nějak dopravovat. Můžou zvolit hromadnou dopravu, můžou jít pěšky, jet na kole nebo zvolit auto. A to klade na zaměstnavatele i na města další nároky – místa pro parkování nebo kapacitu a frekvenci MHD. Proto jsou tak klíčoví osvícení manažeři, kteří motivují své zaměstnance k efektivnímu způsobu dopravy – ví totiž, že když

se jim podaří zaměstnance přesvědčit, aby auto používali minimálně, ušetří tím nejen jejich peníze, ale také prostor, který auto pro parkování potřebuje. A právě prostoru je v urbanizovaných prostorech čím dál méně. Příkladem může být Technologický park v brněnském Králově Poli – jedno z míst, díky kterému se Brno stává takovým malým českým Silicon Valley. Brno je lákadlem zejména pro IT firmy – strategická poloha,

Nejen proto tady spolu s Jihomoravským inovačním centrem a Nadací Partnerství firmy rozvíjejí motivační projekty, jejichž prostřednictvím přesvědčují zaměstnance, aby své auto nechali doma. Pokud to ovšem zaměstnanec udělá, musí mít v nabídce slušnou alternativu. Takovou, která pro něj bude efektivní, pohodlná, bezpečná. A právě to je jeden z důležitých dopravních úkolů pro zástupce měst a obcí – aby mobilitu plánovaly společně s firmami a vycházely jim vstříc. Aby flexibilně přizpůsobovaly grafikon hromadné dopravy, aby při projektování oprav silnic nezapomínaly na cyklopruhy nebo alespoň cyklopiktokoridory. Zaměstnavatelé pak získají další motivaci pro zlepšení podmínek pro své cyklozaměstnance – vybudují bezpečné úložiště kol, nabídnou firemní kola k zapůjčení nebo poskytnou zaměstnancům šatnu se sprchou, je-li potřeba. Takových zaměstnavatelů je v republice čím dál více. Vždyť během pěti let kampaně Do práce na kole vzrostl počet zapojený firem na desetinásobek na aktuálních osmnáct set. I proto je potřeba, aby obce své cyklozaměstnavatele měly rády, podporovaly je a vycházely jim vstříc. MARTIN GILLÁR

Další dobré příklady najdete na d www.prostranstvi.cz Jak se zapojit do kampaně Do práce na kole? Jděte na d www.dopracenakole.cz

Jak roste podíl cyklistů v Technologickém parku? (Zdroj: Nadace Partnerství)

2013 d 3,4 %

2014 d 3,7 %

2015 d 4,7 % 2016 d 5,5 % 7

Spot Soutěže Pro vodu 2017.

Problémy s vodou v obcích pomáhá řešit Soutěž Pro vodu S výzvou „Řeš, co je skutečně potřeba“ rozběhla Nadace Partnerství ve spolupráci s Nestlé další ročník soutěže Pro vodu. Hledá kreativní mladé lidi do třiceti let, kteří by se poprali s takovými úkoly, jako je například zbytečné zasněžování sjezdovky pitnou vodou, návrh kořenové čistírny odpadních vod pro malou obec, zvýšené množství arsenu ve vodě nebo koncept využití dešťové vody ve školní budově. Právě to jsou příklady konkrétních projektů, se kterými se do soutěže přihlásily některé české obce a firmy.

éma nedostatku vody je v souvislosti s posledními suchými roky stále aktuálnější. Hladina podzemních vod je nízká, na mnoha malých tocích hrozí vysychání. Obce si čím dál více uvědomují, že lepší hospodaření s vodou je pro budoucí fungování naprostá nutnost. A právě tady vzniká prostor pro spolupráci mezi obory a odvětvími, pro využití přírodě blízkých řešení, prostor pro nové nápady a řešení.

Právě to nabízí Soutěž Pro vodu. Obce měly možnost své „vodní“ problémy přihlašovat až do konce srpna. Od této chvíle je řada na studentech a čerstvých absol-

ventech. Ti si pak vyberou konkrétní problém, pro který samostatně nebo se svým týmem navrhnou konkrétní řešení. Tři nejlepší projekty navíc získávají finanční odměnu od hlavního partnera soutěže, společnosti Nestlé. „Pro Nestlé je odpovědné hospodaření s vodou prioritním tématem. Nespokojujeme se ale jen s úsporami vody v závodech. Jdeme dále a chceme do ochrany vody zapojit širší veřejnost a především mladé, kterým dáváme možnost uplatnit svou kreativitu a získat cenné zkušenosti s vývojem projektu,“ říká Martina Šilhánová, manažerka pro CSR ze společnosti Nestlé.

Soutěž tak nabízí příležitost navázat kontakt s obcemi, firmami, neziskovými organizacemi a školami, které mají konkrétní problém s vodou a hledají někoho, kdo jim navrhne řešení. Soutěžící mohou svá řešení v průběhu soutěže kdykoli konzultovat s odbornými mentory, nebo si využít některý z workshopů. Uzávěrka soutěžních návrhů je 31. ledna 2017.

Chcete vědět o soutěži víc? Jděte na www.soutezprovodu.cz

Soutěž Cesty městy zná své vítěze Již patnáct let oceňuje Nadace Partnerství v soutěži Cesty městy chytrá dopravní řešení, která pomáhají zklidňovat dopravu v českých městech. Díky nim totiž mohou obyvatelé měst vyrazit do ulic s pocitem větší bezpečnosti. Letošní vyhlášení výsledků proběhlo v rámci konference Simply Clever City – Chytrá řešení regulace dopravy ve městech, která se uskutečnila 20. září 2016. A kdo letos uspěl? Cenu si odneslo hned šest projektů ze Sázavy, Tábora, Třeboně, Litoměřic, Kraslic a Uherského Brodu.

Cena Nadace Partnerství za zapojení veřejnosti do procesu plánování a realizace dopravních řešení Třeboň: Úpravy dopravního režimu v centru města

Cena Nadace Partnerství za přínos pro zkvalitnění provázanosti hromadné a individuální dopravy Litoměřice: Modernizace a dostavba autobusového nádraží, I. etapa

Cena časopisu Moderní Obec za příkladné řešení veřejného prostranství Kraslice: Klidová zóna

Cena společnosti Škoda Auto za dlouhodobý přístup a systematickou podporu vzdělávacích a dalších aktivit zaměřených na zvyšování dopravní bezpečnosti Uherský Brod

Čestné uznání hodnoticí komise za originální přístup k řešení dopravní bezpečnosti v obci Sázava (okres Ústí nad Orlicí): Visutá lávka

Čestné uznání hodnoticí komise za příkladnou revitalizaci nábřeží Lužnice Tábor: Nábřežní zóna

K jízdě do práce na kole může stačit pozitivní motivace a odstranění bariér.

Změna dopravního chování jako hra aneb Jak motivovat tisíce zaměstnanců Individuální automobilová doprava je stále nejrozšířenější volbou zaměstnanců při výběru způsobu dopravy do práce. Jak může firma motivovat své zaměstnance, aby změnili své dopravní chování a pomohli tak společně snížit negativní dopady využívání automobilové dopravy na zdraví, bezpečnost, zábor veřejného prostoru a celkově kvality životního prostředí ve městě?

polečnosti sídlící v Českém technologickém parku se rozhodly uspořádat mezifiremní soutěž, aby probudily zájem svých zaměstnanců o alternativní způsoby dopravy do a/nebo z práce bez použití auta nebo hromadné dopravy. Již druhým rokem společně organizují soutěž Gekon a jako symbol soutěže si zvolily ještěrku gekon, aby připomínala být nejen aktivní, ale také jednat ekologicky a ekonomicky. Samotný koncept soutěže vznikl na základě spoluprá-

ce firem RedHat, IBM, Y Soft, JIC, Technologický Park Brno a Nadace Partnerství, které se pravidelně schází k řešení společných témat z oblasti managementu mobility. První ročník Gekonu se konal v roce 2015. Na něj pak navázal druhý ročník v roce 2016, který probíhal do října a účastnilo se ho 162 zaměstnanců z devíti různých firem. Nejoblíbenějším a převažujícím způsobem dopravy se stalo kolo, na kterém zaměstnanci najeli celkově přes

devět a půl tisíce jízd a 77 000 km. Na kole takto zaměstnanci dohromady zamezili vyloučení zhruba 17 tisíc kg CO2 do ovzduší, spálili necelých 1136 tisíc kalorií a ušetřili přibližně 710 tisíc Kč na nákladech za auto. Gekon tak přispívá k ochraně klimatu, šetrnému zacházení se zdroji, ale i zlepšení kondice zaměstnanců. Cílí také na motivaci v dlouhodobém horizontu, aby zaměstnanci získali skutečný návyk využívat kolo nebo chodit pěšky pravidelně.

Soutěžení a forma teambuildingu je často efektivnější než finanční motivace.

Pro organizátora soutěže Martina Humpolu z IBM jsou výsledky soutěže důkazem, že tento model soutěže k motivaci zaměstnanců by mohl skutečně fungovat: „Ve firmách je nutné odblokovat bariéry, které zaměstnance na cestě do práce trápí, v našem případě to znamená stav cyklostezek do areálu, celková bezpečnost dopravy a zázemí pro dojíždějící.“ Z tohoto důvodu již dlouhodobě firmy z areálu Českého technologického parku komunikují se zástupci města s cílem vylepšit podmínky pro šetrnou dopravu. Méně viditelné, ne méně důležité přesahy soutěže Jednoduchý koncept umožňuje zavedení soutěže v jiných firmách a areálech podobného typu. Samotná aplikace vytvořená pro zapisování výsledků byla navržena s ohledem na možnost převzetí modelu soutěže. Soutěž Gekon je inspirujícím výstřelem do řad firem, které mají velký potenciál měnit dopravní chování cestujících s dopadem nejen v rámci svého areálu, ale i v měřítku města.

Role velkých zaměstnavatelů ve městech či regionu je často v této oblasti podceňovaná, přitom snížení dopravní automobilové zátěže a rozvoj přepravních alternativ v areálu, kde každodenně dojíždí tisíce zaměstnanců, má obrovský dopad na kvalitu životního prostředí. K přesahu soutěže se vyjadřuje Michal Veselý z Nadace Partnerství: „Naše organizace usiluje o podporu praktických řešení, která zlepšují životní prostředí. Jsme přesvědčeni, že vzdálené cíle jako je například globální snížení emisí oxidu uhličitého, lze dosáhnout jedině konkrétními dílčími činy konkrétních lidí. K tomu jsou často potřeba respektovaní leadeři na místní úrovni, kteří dokážou motivovat ostatní. Gekon je skvělým příkladem. Firmy IBM, Y Soft a RedHat ukázaly, že nejsou inovátory a leadery pouze v oboru IT, ale že jim záleží na prostředí ve městě Brně a na prostředí, ve kterém jejich zaměstnanci žijí a pracují. Věřím, že touto soutěží se mohou inspirovat další firmy i veřejné instituce.“ MARIE FIKOCZKOVÁ, ANNA PETŘÍKOVÁ

Gekon v číslech Počet účastníků 2015 d 106 2016 d 162 Počet cest 2015 d 4 800 km 2016 d 14 000 km Ujeté kilometry 2015 d 35 000 km 2016 d 92 000 km 11

Seminář Facilitace – metody práce s malými skupinami Potřebujete ve své práci připravovat a vést pracovní setkání například projektového týmu, pracovní porady, workshopy či odborné konference? Náš kurz vám poskytne znalosti potřebné pro plánování a přípravu efektivního setkání a pomůže vám získat dovednosti facilitace a moderování skupin.

urz je určen pro lidi, kteří ve své práci potřebují dovednosti spojené s přípravou a vedením pracovních setkání projektového týmu, pracovních porad nebo workshopů zaměřených na dosažení

společných výstupů. Kurz těmto pracovníkům poskytne znalosti potřebné k plánování a přípravy efektivního setkání a naučí je facilitovat a moderovat diskuzi menší, případně i větší skupiny. Absolvent

bude znát principy facilitace a porozumí různým modelům skupinového rozhodování. Prostřednictvím hraní rolí a simulováním reálných situací bude mít možnost si nově nabyté znalosti prakticky procvičit.

Cena semináře: 5 500 Kč • Kdy: 22.–23. listopadu 2016 • Kde: Otevřená zahrada Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno

Více informací a registrace na d www.prostranstvi.cz/naseakce.aspx

Nenechte si ujít

Udržitelné město 2016: konference Národní sítě zdravých měst ČR

Soutěž Pro vodu

Kdy: 1.–2. prosince 2016

Uzávěrka: 31. ledna 2017

Kde: Jalta Boutique Hotel, Václavské náměstí 818/45, Praha 1

d www.soutezprovodu.cz

Živá místa — magazín Nadace Partnerství — www.nadacepartnerstvi.cz/casopis, e-mail casopis@nap.cz. Vychází čtvrtletně. Vydává: Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno 602 00 — Editor a koordinace: Martin Gillár, tel. 775 958 907 — Autoři textů: Martin Gillár, Anna Petříková, Marie Fikoczková, Tomáš Růžička, archiv LIKO-s, Adéla Mráčková — Grafika a sazba: Leoš Knotek — Foto: Archiv Nadace Partnerství, archiv LIKO-s, archiv Artin Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. www.nadacepartnerstvi.cz