Zažíváme změnu klimatu by Nadace Partnerství

Zažíváme změnu klimatu Příběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.

Grónsko: …na zemi a moři d strana 2—3 Maďarsko: Život v peci d strana 4—5 Rakousko: Tání alpských ledovců d strana 6—7 Česká republika: Velké záplavy d strana 8—9 Slovensko: Pokles zásob podzemní vody d strana 10—11 Indie: Intenzivnější deště a povodně d strana 12—13 Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny d strana 14—15 Andská Amazonie d strana 16—17 Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště d strana 18—19 Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev d strana 20—21 Amazonie: Sucho d strana 22—23 Ekvádor: Tání tropických ledovců d strana 24—25 Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita d strana 26—27 Burkina Faso 2: Sucho d strana 28—29 Niger 1: Krize pastevectví d strana 30—31 Niger 2: Rozpad ekosystémů d strana 32—33 Závěry: Společná, ale různá zodpovědnost d strana 34—35 Česká odpovědnost – česká příležitost d strana 36—39

Tato brožura vznikla v roce 2014 jako součást výstavy „Zažíváme změnu klimatu“, jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství.

Doporučená citace: Nadace Partnerství. 2014: Zažíváme změnu klimatu. Česká verze výstavy mezinárodního projektu „From Overconsumption to Solidarity“, Lucembursko, www.overconsumption.eu

Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu Local Authorities Acting for the MDGs, samotná výstava „Zažíváme změnu klimatu“ byla vytvořena v projektu From Overconsumption to Solidarity. Oba projekty byly podpořeny Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.

Grónsko: …na zemi a moři  Serminnguaq („malý ledovec“), fjord Kangerlussuaq, západní Grónsko

Lovec,

„Naši předci žili v těchto rozlehlých končinách po tisíce let. Dokázali se přizpůsobit jednomu z nejtvrdších podnebí na planetě a využít to, co jim příroda nabídla. Když moře zamrzne, led se dá využít k mnoha účelům, třeba dopravě. Ale posledních sedm nebo osm roků se led na moři neobjevil. Už nevidíme zamrzat moře. Jak taje věčně zmrzlá půda, cesty a letiště přestávají být stabilní a naše infrastruktura tím trpí. Zažíváme také mnohem divočejší bouře s větry o síle hurikánu a dešti, které rozpouštějí všechen sníh.“ Inuuteq Holm Olsen, náměstek ministra zahraničí Grónské samosprávy, 2008

poblíž Ilulissatu, středozápadní pobřeží Grónska

VĚDECKÝ ZÁKLAD Grónský ledový příkrov je největší masa ledu na severní polokouli. Ovlivňuje globální klima přímo svým vlivem na hladinu světových moří, teplotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský ledový příkrov taje s rostoucí rychlostí od 90. let 20. století. Od roku 2006 vedlo rychlé letní tání k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu v objemu 273 miliard tun. Výjimečně silné tání zaznamenali vědci v roce 2012. V současné době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov přispívá ročně k nárůstu hladiny světových moří o 0,7 milimetru. Matematické modely naznačují, že Grónský ledový příkrov čeká další zmenšování, třebaže procesy, které ovlivňují rychlost změn, dosud nejsou zcela objasněny. Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský ledový příkrov roztaje, se odhaduje při nárůstu průměrné globální teploty o 3 °C. Tento odhad je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní prostředí, 2012).

Grónský ledový příkrov, ztráta za období 2003–2011 v cm

0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140

Zdroj: http://www.nasa.gov/ mission_pages/Grace/ multimedia/pia13955b.html

strana 2—3

Maďarsko: Život v peci

 Paneláky v budapešťské čtvrti Óbuda

Szép Gyöngyvérová je 46letá nezaměstnaná matka 3 chlapců a děvčete. Její pětičlenná rodina žije v prefabrikovaném bytě o 50 m2. „Musíme vyžít s měsíčním příjmem 500 eur. Inkaso z toho dělá 260 eur. Za teplou vodu dáme v zimě 130 eur a v létě 60 eur. Teplota v bytě není příjemná. V zimě dosahuje 26 °C a nejde regulovat, takže musím větrat a topíme na ulici. V létě jsem v bytě naměřila 33 °C, což znamená, že nemůžu spát a trpím otoky. Pamatuji si, že když jsme se sem před 7 lety nastěhovali, teplota byla nejméně o 4 stupně nižší.“

Szép Gyöngyvérová

VĚDECKÝ ZÁKLAD V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel. Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná a zvuková izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje velmi pomalu. Během vlny veder v roce 2003 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní s teplotou nad 30°C 45 a překonal tak historické rekordy. Během dalších vln v letech 2008–2011 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15–28 %. Asi 80 % těchto případů zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je více ohrožena, protože teploty jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla naakumulovaného v budovách udržuje vysoké teploty o několik hodin déle.

Budapešť

Maďarsko

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010 Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0

Maďarsko Svět 7,3 6,7

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 4—5

Anna Pirpamer

Manažerka chaty Brandenburger Haus

 Alpské chaty jako je Brandenburger Haus v Tyrolsku (Otztal) sloužily výzkumu alpských ledovců, k nimž patří i Kesselwand, po více než sto let.

Rakousko: Tání alpských ledovců

„Brandenburger Haus vedu už několik let. Z roku na rok pozoruji, že mnoho hor, hřebenů a cest, které bývaly úplně nebo většinou pokryté ledem a sněhem, teď odhalují spoustu nezpevněných kamenů, takže nebezpečí jejich pádu roste. Zdaleka největší problém pro provoz naší chaty vznikne poté, co roztaje malé ledové pole na svahu nad chatou, které je zdrojem naší užitkové i pitné vody. Jakmile zmizí, budou potřeba náročná technická opatření, abychom zásobování vodou obnovili.“

SOUVISLOSTI Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 140 m silný a 4400 m dlouhý. Pohybuje se rychlostí 5 až 90 metrů za rok z nadmořské výšky 3500 metrů do 2700 metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou zrychleného odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakousku, které se v roce 2012 zmenšily. Během posledních 10 let ztratil Kesselwandferner spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně 15 milionů m3 ledu. „Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních letech“ tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alpského klubu. Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje v Pasově.

Rakousko

Bilance velikosti ledovců (nárůst – úbytek) v oblasti Ötztal – Rofenache (střední hodnoty za rok v milionech m3) 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0

1970– 1980

1980– 1990

1990– 2000

2000– 2010

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010 Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0

Rakousko 11,3 Svět 7,3

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 6—7

Česká republika: Velké záplavy

 Blesková povodeň v Jeseníku nad Odrou, 2009

Štěpánka Hanzlíková

Štěpánka Hanzlíková (±70), která žije v Jeseníku nad Odrou déle než 65 let, si zachránila život při povodni, když se zachytila za břízy, které sama vysadila. „Voda tu byla vždy, ať již málo nebo hodně. Zaplavovala pastviny a pole kolem, moc nezasahovala do života lidí. Ale to, co se stalo v roce 2009, byla pohroma pro celou obec. Mně z toho zbylo obrovské trauma, které mě pronásleduje i po tolika letech.“

POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 2002 a 2013 většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou stále častější lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková „blesková povodeň“ v roce 2009. Pět lidí přišlo o život. BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 2009 V létě roku 2009 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou republikou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace, která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4–5 dnů). To mělo za následek silné a rychlé srážky, které se vracely nad stejná území několikrát za sebou a vytvářely tzv. řetězový efekt. V Jeseníku nad Odrou spadlo během pouhých tří hodin 114 mm srážek a průtok v místním potoce Luha se zvedl z normálních 800 l/s na 200 000 l/s! Pět lidí během těchto povodní přišlo o život, bylo zničeno 23 rodinných domů a celkové škody přesáhly 320 milionů Kč. Česká republika

Jeseník nad Odrou

Periodicita maximálních denních srážek v období 20. 6. 2009 – 6. 7. 2009. ČHMÚ.

<5 5–10 10–20 20–50 50–100 ≥ 100

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010 Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Česko 14,0 EU 27 10,0

Svět 7,3

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 8—9

Slovensko: Pokles zásob podzemní vody  Okamžik, kdy vrtná soustava narazila na podzemní vodu

Jozef Páleník,

„Jmenuji se Jozef Páleník. Jako hydrogeolog pracuji od roku 1965. Část mé profese spočívá ve spolupráci s firmami, které vrtají studny pro lidi. Musím říct, že ještě nedávno bylo mnohem snazší narazit na podzemní vodu. Stačilo kopat 10–15 metrů do hloubky a měli jste dost vody po celý rok. Dneska je nezbytné jít mnohem hlouběji, někdy i 70 a více metrů a neobejde se to bez vrtací techniky. Obávám se, že tento trend bude pokračovat.“

hydrogeolog

VĚDECKÝ ZÁKLAD Třebaže je Slovensko známé velkými zásobami podzemních vod, výzkum pramenů potvrdil, že ve střední, jižní a jihovýchodní části země poklesla v letech 1981–2011 jejich vydatnost o 15 % ve srovnání s obdobím do roku 1980. Přičítá se to klimatickým změnám, nikoli lidské činnosti. Dopady změny klimatu na vodní hospodářství na Slovensku souvisejí na jedné straně s povodněmi a na druhé se silným nebo dlouhodobým poklesem vydatnosti vodních zdrojů. DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU • Nárůst teplot – dopad na životní cykly rostlin, živočichů a člověka • Vlny tropických veder – zdravotní komplikace (senioři a lidé s oběhovými a dýchacími problémy) • Nárůst počtu tropických dní (např. 22 tropických dní v Bratislavě v srpnu 2003) • Sucho, přívalové deště, povodně a silné větrné bouře – škody na zemědělství, infrastruktuře a lidských životech

Slovensko

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010

Světový index rizika 2012

15 14 13 12 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 Slovensko 10,0 9,3 Svět 7,3

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 10—11

Indie: Intenzivnější deště a povodně

 Kedarnath, povodeň

V 7.18 dne 16 června 2013 uslyšel Ram Singh nejhlasitější praskání za 45 let svého života. Byl to ohlušující rachot katastrofy. „Cítil jsem se, jako by se nebe roztrhlo. Během sekund se k chrámu Kedarnath valila masivní vodní stěna. Obrovské balvany vyletěly do vzduchu jako při výbuchu. Za necelou čtvrthodinu voda odnesla tisíce lidí.“ Singh byl na pouti spolu se 17 sousedy z Ujjainu ve státě Madhya Pradesh. Domů se vracel jen s pěti z nich. „Poté, co jsme navštívili chrám, chtěl můj syn vidět kopce, tak jsem šel s ním a manželka nás následovala,“ říká. „Díky tomu jsme přežili. Vůbec netuším, kde je zbytek mé rodiny.“

Ram Singh a jeho manželka

VĚDECKÝ ZÁKLAD Povodně v Uttarakhandu v červnu 2013: Surya Prakash, docent z Národního institutu řízení katastrof (NIDM), říká, že abnormálně vydatné deště způsobilo spojení západních větrů s monzunovou oblačností. Vinou vysokých teplot v květnu a červnu bylo navíc uvolněno obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo k protržení morénových jezer. Několik stovek lidí bylo zabito a tisíce se pohřešují. DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, vedoucí Centra studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že v letech 1951 až 2000 zažila Indie během období monzunu krátká období prudkých dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet delších období mírného deště. Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599 stanic v letech 1901 až 2005 vědci z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným rizikem povodní ve většině oblastí Indie. „Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu.“ (Current Science, červen 2013).

Kedarnath

Indie

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010

Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0

Svět 7,3 Indie 2,2

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 12—13

Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny  Hráz u Shingertoly

„Jmenuji se Shadu Charan Mondol. Je mi 72 let a žiji v Shingertoly u řeky Malancha v Bangladéši. Můj dům stojí na hrázi (na fotografii vlevo). Byl zničený už šestkrát, protože hráz nevydržela. S rostoucím přílivem moře tlačí vodu výš a výš proti proudu řeky. Voda začala stoupat před 60 lety, ale v posledních 10 letech stoupání zesílilo. Jarní přílivy, které se objevují v červnu a červenci, jsou ještě nebezpečnější a přinášejí největší zvýšení hladiny. Už jsme byli mnohokrát přinuceni přemístit hráz dále od řeky, ale toto je trvalý problém a už nemáme, kam se od řeky odsunout dále.“ (březen 2009)

Shadu Charan Mondol

VĚDECKÝ ZÁKLAD: HLADINA MOŘE ROSTE Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze mnohem větší dopad, než činí světový průměr. Bengálská rada meteorologického výzkumu SAARC odhalila na základě údajů z posledních 22 let, že roční nárůst výšky hladiny moře činí 3–6 mm. Velká část území Bangladéše leží méně než 2 metry nad hladinou moře, které snadno proniká koryty řek do vnitrozemí. Rostoucí hladina moře tak způsobuje zasolování freatických vod (podzemních vod nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti a na dolních tocích řek. …A ROSTOUCÍ INTENZITA CYKLÓNŮ Nejvražednější bouřkové vlny ve 20. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie, Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými cyklony Sidr (2007), Nargis (2008) a Aila (2009) způsobily smrt stovek tisíc lidí. Roste četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od konce monzunového období do listopadu.

2009: Mondolova rodina v Shingertoly po cyklónu Aila. 

Shadu Charan Mondol zemřel v roce 2012.

Bangladéš

Indie

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010 Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0

Svět 7,3

Bangladéš 1,1

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 14—15

Andská Amazonie  Horní tok Rio Pastaza poblíž Mera

Maria Ushca

sektor Santa Rosa, kanton Santa Clara, provincie Pastaza, Ekvádor

Kolumbie

Guyana

Francouzská Surinam Guyana

Ekvádor

Peru

Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila delší období sucha následovaná prudkými dešti, které způsobily sesuvy půdy, povodně, narušení infrastruktury a ohrožení sklizně plodin, což zvyšuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy.

Brazílie Bolívie

-3

-2

Chile -1

Paraguay 1

V podhorské oblasti jsou stále výraznější výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za následek častější extrémní počasí, pokles srážek a nárůst teploty. V roce 2005 zažily amazonské nížiny nejhorší sucho a v roce 2010 trpěly znovu následky horka a nedostatku srážek v horské džungli.

 Vodopády San Rafael, horní tok Rio Coca (tok během období sucha v únoru)... …a v období dešťů v červnu



Venezuela

Horní Amazonie leží na východních svazích And v nadmořské výšce 600 až 1300 metrů. Normální roční srážkový úhrn se pohybuje od 3000 do 4500 mm. Teplota kolísá mezi 14 a 24 °C a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské řeky, jako jsou Pastaza a Coca, napájejí povodí Amazonky a přinášejí sediment, který se každoročně usazuje v nížinách.

VĚDECKÝ ZÁKLAD

„Místní lidé zažili v posledních letech záplavy v zimních měsících, což se dříve nestávalo. Způsobily i nějaké materiální škody. Ale když byla počátkem roku 2013 poničena část mostu vedoucího z farnosti Santa Clara do Teny, problém byl vyřešen téměř okamžitě. Úřady pracují na opravě kanalizace, která má malou kapacitu.“

Rozsah extrémního sucha v roce 2005 v západní Amazonii během letních měsíců června–srpna, jak ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce postižené oblasti jsou ve škále žluté až červené. (Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC)

strana 16—17

Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště  Přítok řeky Isana

André Baniwa

„Jmenuji se André Baniwa. Jak mé příjmení napovídá, patřím k národu Baniwů. Můj mateřský jazyk je baniwština. Je mi čtyřicet. Léto je pro naši kulturu a život velmi důležité. Narodil jsem se v Tucumã Rupitá, vesnici s 200 obyvateli na řece Isana, přítoku Rio Negra v severozápadní Brazílii.

VĚDECKÝ ZÁKLAD Region Isana má roční srážkový úhrn 3460 mm. Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech tok řeky. V roce 2009 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného roku přišlo také historicky největší sucho. Velké sucho oblast zasáhlo také v roce 2005, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně přístupné pouze na člunu.

Po 20 letech činnosti v domorodém hnutí mám obavu ze změn, které v posledních letech pozoruji. Bylo to v únoru 2012, když týdenní deště, které přišly místo obvyklého slunného a suchého počasí, zapříčinily hlad v mé oblasti. Kvůli nečekaným srážkám během léta začaly kořeny manioku v půdě hnít.“

Brazílie

Region Rio Negro

Pro oblast Rio Negra nebo domorodé obyvatele Brazílie neexistují data o emisích CO2. Vzhledem k jejich životnímu stylu se předpokládá, že budou hluboko pod 1 t na osobu (většina brazilských emisí pochází z odlesňování).

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010 Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0 Brazílie Svět 8,3 7,3

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 18—19

Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev

 Sušárna maniokového chleba beju na břehu řeky Isana

Almerinda Ramos de Lima z domorodého kmene Tarianů je první ženou v čele organizace FOIRN: „Náš národ žije v regionu 3000 let a vytvořil kalendář, který řídí obdělávání polí v letních měsících. Tradičně každá rodina v létě vytvoří místo pro nové políčko. Muži porazí stromy a spálí je. Popel slouží jako hnojivo pro pěstované rostliny. Deště v únoru 2012 znemožnily spálení stromů. Nemohli jsme v létě připravit nová pole. Po létě začíná období dešťů, kdy už není možné založit nová pole. Když uvážíme, že naše pole můžeme využívat k pěstování manioku, ananasu a pepře jen dva roky a poté jsou znovu pohlcena pralesem, znamená to, že vinou dešťů v létě 2012 přišly všechny rodiny o polovinu svých polí.“

Almerinda Ramos de Lima

Průměrný měsíční úhrn srážek – srovnání hodnot naměřených za období 1961–1990 s měsíčními úhrny za rok 2012.

VĚDECKÝ ZÁKLAD Průměrné měsíční úhrny srážek v Sao Gabriel da Cachoeria ležícího u řeky Rio Negro ukazují méně dešťů v létě, kdy se tradičně připravují pole. Údaje za rok 2012 však vykazují výrazné odchylky od 30letého průměru.

(srážky v mm)

500

2012 Období 1961–1990

400 300 200 100 0

LED ÚNO BŘE DUB KVĚ ČER ČEC SRP ZÁŘÍ ŘÍJ

LIS PRO

Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index. php?r=clima/normaisClimatologicas

DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za svůj hlavní cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti. Hlavním úspěchem je vytvoření domorodých území o velikosti 122 000 km2. Na těchto územích může pokračovat trvale udržitelný životní styl zdejších obyvatel, což znamená, že 99,94 % tamních deštných pralesů zůstává nedotčeno. FOIRN a Climate Alliance Rakousko jsou partnery a vzájemně se podporují od roku 1993. V roce 1998 získal FOIRN práva na využívání 110 000 km2 Modré území o velikosti 8000 km2 bylo vyhlášeno domorodou oblastí v dubnu 2013

strana 20—21

Amazonie je domovem nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě, který pokrývá plochu asi 6 milionů km2. Žije zde přibližně třetina všech rostlinných a živočišných druhů spolu s více než 1,5 milionem původních obyvatel z přibližně 400 národů. © Gustavo Tosello / ISA

Amazonie: Sucho  Přístav Sao Gabriel da Cachoeira na řece Rio Negro bez vody v roce 2007

 Pohled od Alto de Serra de Tunuí. Vodopád na řece Isana v severní Brazílii.

Diego Escobar

COICA

Diego Escobar, koordinátor pro teritoria, životní prostředí a přírodní zdroje, COICA (asociace původních obyvatel amazonské pánve) a místopředseda Climate Alliance: „Kromě mimořádných srážek se v některých oblastech Amazonie objevila „stoletá sucha“, například v letech 2005 a 2010. Všechny řeky úplně vyschly, takže lidé obývající tyto oblasti je nemohli opustit a museli být zásobováni armádou. Miliony stromů odumřely, rozšířily se lesní požáry. Vedle využívání přírodních zdrojů, jako je nelegální kácení lesa, rozšiřování zemědělství a velkých projektů budování infrastruktury, je pro nás novým nebezpečím změna klimatu. My, původní národy Amazonie, chráníme deštné pralesy, které byly vždy základem našeho života.“

VĚDECKÝ ZÁKLAD Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 70 milionů hektarů lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce 2005 silným nedostatkem vody, což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období sucha v roce 2010. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5–10letém cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa. Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie blíží bodu zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce savany a místo úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem.

Venezuela

Guyana

Francouzská Surinam Guyana

Kolumbie

Ekvádor

AMAZONIE Peru

Brazílie Bolívie

Chile

Paraguay

Argentina

Biomasa deštného pralesa je obrovské úložiště uhlíku: průměrný hektar deštného pralesa váže přibližně 5–20 tun oxidu uhličitého a trvale ukládá ve své biomase asi 250 tun uhlíku. V oblastech, kde si původní obyvatelé zajistili práva na svá území, je deštný prales chráněn nejlépe. Tito lidé tak velmi významně přispívají k ochraně životního prostředí. strana 22—23

Ekvádor: Tání tropických ledovců

 sopka Chimborazo, 6268 m

Sr. Olmedo Cayambe,

president CORDTUCH, komunitní turistické organizace oblasti Chimborazo

„Tady nahoře sloužily laguny Yanacocha a Chaquishkacocha jako napajedla pro dobytek z vesnice Tambohuasha. Teď laguny zmizely, protože méně prší a hodně se otepluje. Aby vesnice měla čím napojit dobytek, musí vodu přivést potrubím ze sousední hory Carihuayrazo. Za vodou a pastvou musejí stáda v posledních deseti letech stále výše do rezervace Chimborazo Fauna Reserve.“

Poslední „hielero“ oblasti Chimborazo Původní obyvatelé oblasti prodávali lidem z města ještě nedávno kusy ledu, který lámali nad lagunami na Chimborazu. Poslední ledař (hielero), který se tím živí, je Don Baltazar Ushca. Řekl mi, že dřív bylo na Chimborazu dost zima a deštivo. Sníh zůstával i v místech, kde jsou vesnice. Ve výšce 4000 m ho bývalo i 40 cm, ale dnes led začíná až v nadmořské výšce 5500 m a sníh nezůstává nikde.

VĚDECKÝ ZÁKLAD Nejmenší ledovce v Andách, jako ty na Carihuayrazu v nadmořské výšce pod 5100 m jsou v současném klimatu odsouzeny k zániku. V letech 1939–2006 se teplota v tropických Andách zvýšila o 0,7 °C. O velikosti ledovce a jeho odtávání rozhoduje úroveň mrazu a poměr mezi deštěm a sněhovými srážkami. V současnosti se ledovce zmenšují a pokud stávající podmínky přetrvají, zmizí zbytky ledovců do dvaceti let, a možná ještě mnohem rychleji.

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010

Ekvádor Chimborazo

Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0 Ekvádor 3,9

Svět 7,3

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 24—25

Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita

 Dům zničený tornádem

Vývoj meziročních srážek v Fada N’Gourma y = 1,7939x + 770,88 R² = 0,0297

Srážky (mm)

1200 1100 1000 900 800 700 600

Srážky

Průměr

2011

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

400

2009

500 1977

Bylo to poprvé, co jsem něco takového viděl. Pro naši vesnici je to nezvyklé, protože bouře přišla v květnu a normálně období dešťů začíná nejdříve v půlce června.“

Nestálost srážek znamená soustředění dešťů do kratšího období. Významným průvodním jevem je také zvýšený výskyt srážkově vydatných bouří doprovázených tornády v nezvyklou roční dobu.

1975

Teď nemám peníze na to, abych dům znovu postavil. Budu muset počkat do příštího roku a doufat, že to pak bude možné. Mezitím se ptám sám sebe, kam s rodinou půjdeme.

Podle zprávy IPCC budou dopady změn klimatu v krátkodobém horizontu výsledkem zvýšené četnosti a síly extrémních jevů, jako je sucho, povodně nebo vlny veder. Pro Burkinu Faso to znamená nestálé rozložení srážek a růst teplot.

1973

V pondělí 13. května 2013 jsem byl v Gourcy, když mi zavolali a řekli, že můj dům zničil silný vítr a liják. Když jsem se vrátil, uviděl jsem tu spoušť. Dům byl zničený, střešní krytina rozházená větrem po okolí. Ten dům jsem zrovna postavil pro svoji rodinu. Ještě že nikdo nepřišel o život.

VĚDECKÝ ZÁKLAD

1971

„Jmenuji se Ousséni Sayaogo a jsem farmář z Niessegy.

Ousseni Sayaogo

Trend

strana 26—27

Burkina Faso 2: Sucho  Degradace zemědělské půdy (provincie Zondoma)

„Jmenuji se Mahmadi Sawadogo a pocházím z regionu PlateauCetral v Burkině Faso. V mé vesnici jsem vedl zemědělské projekty na obnovu degradované půdy a zalesňování.

VĚDECKÝ ZÁKLAD Náhlý rozpad ekosystémů v celé severní a střední části země vedl ke ztrátě úrodnosti půdy a nedostatku srážek. Výsledkem je nejistá produkce potravin, která zhoršuje tamní chudobu. Bezprostředním důsledkem mizení rostlinných zdrojů je zhoršující se poškození půdy větry, včetně známého Harmatánu, nárůst teplot, narušení rozložení srážek a jejich pokles. Časté sucho vedlo k přesídlení části obyvatelstva Plateau-Central do východních a západních regionů. Tito běženci významně přispívají k degradaci oblastí, do nichž se stěhují, a musí čelit mnoha překážkám. AKCE Sdružení pro agroekologický výzkum a vzdělávání (ARFA) pomáhá farmářům zvýšit výnosy zaváděním postupů ekologického zemědělství, a tak se lépe přizpůsobit klimatickým změnám

60 600 0

DORI

600 mm a 900 mm

Posun linií spojujících místa se stejným množstvím srážek

Změna klimatu přinesla sucho, ztrátu vegetačního krytu a pokles úrodnosti půdy. Musel jsem se odstěhovat za lepšími životními podmínkami, a tak jsem v roce 2003 přišel do Bourguéoga. Tady, třebaže klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivější, se objevily další problémy, jako je nedostatek pitné vody a silnic. Navíc, jako obyvatelé přírodní rezervace, musíme strpět škody, které nám způsobují sloni. Bez nějakého zemědělského plánu naše primitivní způsoby obhospodařování urychlí degradaci přírodních zdrojů. Budeme se nakonec muset vystěhovat i odsud?“

Mahmadi Sawadogo

90 900 0 90900 9000

0 60 00 6

OUAHIGOUYA BOGANDE DEDOUGO

0 60 600 600

OUAGADOUGOU FADA NGOURMA

BOROMO

BOBO-DIOULASSO

PO GAOUA

1931–1960 1951–1980 1961–1990 1971–2000 1981–2010

900 900

9 9 00 9000 0

Zdroj: Direction de la métérologie

strana 28—29

Niger 1: Krize pastevectví Jobari Mokao, postižený kočovný pastevec

„Jsem Jobari Mokao z vesnice Bermo v Nigeru, která leží na sever od pastvin v oblasti Maradi. Více než deset let trvající sucho tady způsobilo nedostatek krmiva, vody pro zvířata a snížení kvality našich pastvin. Výsledkem byly opakované krize pastevectví. V kritických letech přicházíme o 30–100 % zvířat. Nejsilnější kusy, které přežijí, ztratí přes třetinu své váhy a více než 90 % tržní ceny. Na vrcholu krize v roce 2010 se zvíře stojící 250 000 CFA franků prodávalo za necelých 10 000 CFA franků.

 Zvířatům chybí pastva, ztratila na váze i ceně

VĚDECKÝ ZÁKLAD Niger v posledních deseti letech opakovaně trpěl nedostatkem potravin. Příčinou těchto krizí jsou změny ve srážkové činnosti – jejich nedostatek, špatné rozložení v prostoru a čase, krátké zimy, povodně apod. V letech 2011–2012 zasáhla potravinová krize 5,5 milionu obyvatel, tedy více než třetinu populace země. Podle odhadů poklesla produkce krmiv na polovinu. V roce 2010 během krize pastevectví uhynulo téměř 5 milionů kusů, což představuje čtvrtinu všech stád. Nejchudší rodiny přišly o téměř 90 % svých zvířat, a tím i prostředků obživy. Tyto opakující se krize mají katastrofální dopad na životy pasteveckých komunit, například na severu Dakora v regionu Maradi.

A co hůř, poté, co se zvířata protrápí obdobím sucha, většinou podlehnou teplotnímu šoku spojenému s prvními dešti.“

Agadez

Diffa

Tahoua Tillaberi

Zinder

DAKORO Maradi

Dosso

Niger

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010 Světový index rizika 2012

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

EU27 10,0

Svět 7,3 Niger 0,6

VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ

strana 30—31

Niger 2: Rozpad ekosystémů  Ztráta vegetačního krytu v regionu Tillabéri

Finda Lompo,

„Jmenuji se Finda Lompo a narodila jsem se přibližně v roce 1946 v Niaktiré, v osadě Makalondi v regionu Tillabéri v Nigeru. Les ztratil svou duši. Býval plný arabské gumy a divokého ovoce nevyčíslitelné hodnoty pro místní lidi.

67 let, vesnice Niaktiré

VĚDECKÝ ZÁKLAD Povodně, přívalové deště, řeky odnášející své břehy a slabší srážky, které jsou výsledkem změn klimatu, jsou příčinou úbytku mnoha druhů dřevin a bylin a poklesu kvality ekosystémů. Niger každoročně přichází o 100 000–120 000 ha lesa, což znamená, že 25 % dobytka musí živořit na degradované půdě ve zhoršujících se podmínkách, jako v případě osady Makalondi v regionu Tillabéri.

Dnes je všechno pryč. A co je horší, zmizely i léčivé byliny, které používáme.

Dosso

MAKALONDI

Zinder Maradi

2007

2003

1999

1995

1991

1987

1983

1979

1975

1971

1967

1963

Diffa

Tahoua Tillaberi

1959

Agadez

1954

Niger

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0

1951

Les mizí a my žádáme, aby byl zachráněn.“

Srážkový index ukazuje, jak vlhké či suché bylo období dešťů v regionu Tillabéri v letech 1951–2007:

Srážkový index

Pro ženy je to katastrofa, protože s bylinami ztratily své živobytí.

Kladné hodnoty ukazují roky, ve kterých úhrn srážek překročil průměr za období let 1951–2007 a záporné hodnoty znamenají podprůměrné roční úhrny. Graf naznačuje, že v roce 1969 se region Tillabéri podobně jako zbytek Sahelu dostal z období s přebytkem srážek během období dešťů do časového úseku, kdy se opakovaně projevuje sezónní nedostatek srážek, což má katastrofální dopady na ekosystém. strana 32—33

Závěry

Společná, ale různá zodpovědnost

GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA

PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ

30 25

ROZVOJOVÉ ZEMĚ

Emise CO2 včetně rozsáhlého spalování biomasy (t/ob., 2010)

20 15 10 5

Svět

Niger

Bangladéš

Burkina Faso

Indie

Peru

Ekvádor

Brazílie

EU 27*

Grónsko*

Maďarsko

Slovensko

Rakousko

Německo

Dánsko

Česká republika

Lucembursko

Světový index rizika 2012

Zdroj emisí CO2: http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=GHGts1990-2010 Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org * index rizika není stanoven

Země, které nesou největší zodpovědnost za změnu klimatu, jsou průmyslové země, ale nejohroženější jsou země rozvojové. Z tohoto nerovného postavení vychází základní princip Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992. ddd

United Nations Framework Convention on Climate Change

„Článek 3 PRINCIPY 1. Smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných i budoucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků.“

Jeden z nevýrazných výsledků klimatického summitu v Kodani v roce 2009 byl závazek průmyslových zemí (označovaných jako „Annex I“) podporovat rozvojové země (označované jako „Non-Annex I“) v aktivitách na omezení a přizpůsobení změnám klimatu částkou 100 miliard USD do roku 2020.

3% V ROCE 2011 DOSÁHLY CELKOVÉ EMISE CO2 33,9 MILIARD TUN. ODKUD POCHÁZEJÍ?

Other Non-Annex I

20 %

11 %

India China

6% V roce 2011 průmyslové země (Annex I), které tvoří asi 20 % světové populace, vytvořily 42 % emisí. Rozvojové země (Non-Annex I), které zahrnují 80 % světové populace, vyprodukovaly 55 % globálních emisí CO2. (Zdroj: CSEIndia, 2012)

16 %

Other Annex I US

29 %

15 %

EU-27 International transport Zdroj: CSEIndia 2012

strana 34—35

Česká odpovědnost – česká příležitost

Česká republika se řadí k předním státům světa v produkci CO2 na obyvatele. I proto bychom neměli odmítat naši odpovědnost za změny klimatu a následné humanitární katastrofy. Věc má i konkrétní finanční rozměr. Mezinárodní společenství se shodlo, že průmyslové země budou těm rozvojovým pomáhat částkou 100 miliard dolarů ročně. Český podíl vychází na 10 miliard korun.

Potřebné snížení emisí by stálo zhruba 1 % globálního HDP. Nicméně pokud necháme znečišťování – a vyvolaným změnám podnebí – volný průběh, přímé finanční škody budou činit zhruba 11 % světového ekonomického výkonu. (Zdroj: Stern Review, 2007)

Ale i kdybychom rozvojové země hodili přes palubu, tak nás vysoké emise skleníkových plynů přichází draho. Každý rok zaplatí česká ekonomika přes 200 miliard korun za dovoz ropy a zemního plynu. Domácí uhlí zase špiní vzduch. Léky, zdravotní neschopnost a další náklady státu: 51 miliard ročně jen kvůli pálení uhlí v elektrárnách. Graf 1: Teplo – největší položka z výdajů na energie – za posledních deset let zdražilo o 65 až 140 % (dle druhu fosilního paliva a způsobu vytápění). Vývoj maloobchodní ceny hnědého uhlí Vývoj ceny zemního plynu pro domácnosti Vývoj ceny dálkového tepla z tepláren na uhlí Vývoj ceny tepla z tepláren na ostatní paliva 600 500

PŘÍLEŽITOSTI PRO SNÍŽENÍ ÚČTŮ LEŽÍ NA ULICI Už současné technologie mohou snížit energetickou náročnost českého průmyslu o čtvrtinu. Číslo odpovídá dvěma atomovým elektrárnám v Temelíně. Stát může pomoci lidem zateplit domy nebo třeba instalovat kotle na biomasu. Pomoc se mu vrátí. Pokud stát poskytne na energetické renovace budov každoročně 16 miliard korun, vznikne 31 tisíc stabilních pracovních příležitostí už do roku 2020. Fotovoltaické panely na střeše nebo obecní větrná elektrárna sníží emise i závislost na ČEZu. Přitom cena obnovitelných zdrojů klesá. Malá solární elektrárna na střechu by se u nás – nebýt úředních bariér – vyplatila i bez dotací.

400 300 200 100 0 2003

2005

2007

2009

2011

2012

Zdroj: Ceny energií a paliv, TZB-info, www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii strana 36—37

Česká odpovědnost – česká příležitost (pokračování)

PRVNÍ KROK: RÁMCOVÝ ZÁKON Hnutí DUHA s podporou většiny českých ekologických a humanitárních organizací prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česko bude snižovat závislost na drahých fosilních palivech – krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe investice do chytrých řešení, jako jsou úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná recyklace odpadu, čistá energie nebo české potraviny v obchodech. Návrh je inspirovaný úspěšným britským zákonem, který kopíruje také řada dalších evropských států. Legislativu v Británii prosadila vláda, ale shodla se na ní s oběma tehdejšími opozičními stranami. Navíc ji podpořil Svaz britského průmyslu i odbory. I na české politické scéně má zákon podporu: ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 i KSČM jej chtějí předložit. Více najdete na www.velkavyzva.cz

Vysvědčení ČR: Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010

Česko 14,0 EU 27 10,0

foto: Vlastimil Rieger

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Svět 7,3

350

Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA

300

Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody

250

Potenciál obnovitelného tepla (v konečné

spotřebě) Graf 2: K vytápění nemusíme v buducnu potřebovat dokonce žádné uhelné doly a ruský plyn.

Potenciál úspor tepla – vytápění budov

200 350 350

Potenciálspotřeba tepla z roční na dole ČSA Konečná teplatěžby – budovy Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA

150 300 300

Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody

100 250 250 50 200 200 350 0 150 150 300

Potenciál obnovitelného tepla (v konečné Potenciál obnovitelného tepla (v konečné spotřebě) spotřebě) Potenciál úspor tepla – vytápění budov Potenciál úspor tepla – vytápění budov Konečná spotřeba teplatěžby – budovy Potenciál tepla z roční na dole ČSA Konečná spotřeba tepla – budovy

Současná spotřeba tepla

100 100 250

Potenciál obnovitelného tepla (v konečné spotřebě)

50 50 200 0 0 150

(PJ)

Možnosti zateplování a výroby zeleného Prolomení limitů těžby uhlí Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody tepla

Potenciál úspor tepla – vytápění budov Konečná spotřeba tepla – budovy

Současná spotřeba tepla Současná spotřeba tepla

Možnosti zateplování a výroby zeleného Možnosti zateplování a výroby zeleného tepla tepla

Prolomení limitů těžby uhlí Prolomení limitů těžby uhlí

100

Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Úřad vlády ČR, Praha. 2008.

0 Současná spotřeba tepla

Možnosti zateplování a výroby zeleného tepla

Prolomení limitů těžby uhlí

strana 38—39

Sestaveno ve spolupráci

Climate Alliance ASTM / Climate Alliance Luxembourg www.astm.lu www.klimabuendnis.lu

Climate Alliance of European Cities with Indigenous rainforest peoples (CAI) www.climatealliance.org

Climate Alliance Austria www.klimabuendnis.at

Crossing Borders / Dánsko www.crossingborders.dk

Nadace Partnerství / Česká republika www.nadacepartnerstvi.cz

Friends of the Earth-CEPA / Slovensko www.priateliazeme.sk/cepa

Védegylet Egyesület / Maďarsko wwvedegylet.hu

Formabiap-Aidesep / Peru www.formabiap.org

FOIRN / Brazílie www.foirn.org.br

CROSSING BORDERS

Creating Space for Dialogue

EcoCiencia / Ekvádor www.ecociencia.org

ARFA / Burkina Faso www.arfa-ong.org

RDGRN / Nigérie www.cesao-ai.org

CSE / Indie www.cseindia.org

Co mají společného Shadu Charan Mondol z Bangladéše, André Baniwa z Brazílie nebo Štěpánka Hanzlíková z České republiky? Ačkoliv žijí v různých částech světa, zažívají přímo na vlastní kůži důsledky měnícího se klimatu. Výstava, která vznikla ve spolupráci mnoha partnerů z různých kontinentů, vám přináší skutečné příběhy lidí, které se staly v průběhu několika posledních let. Jak dokládají jejich svědectví, změna klimatu není hrozbou pro příští desetiletí, ale realitou, se kterou se lidé snaží vyrovnávat na celém světě. Svoji odpovědnost za měnící se klima by měla přijmout i Česká republika. Zajímá vás proč a co může pro to udělat?

Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 23 let naší existence jsme podpořili více jak 3000 projektů ve výši téměř 300 miliónů korun. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme asociaci Environmental Partnership Association. www.nadacepartnerstvi.cz