Živá místa - červen 2015 by Nadace Partnerství

živá místa

červen 2015

čtvrtletník s dobrými nápady pro obce a města

Vyprávět příběh místa je jako stavět most Most, po kterém chceme převést našeho návštěvníka až k nám. Aby viděl, pochopil, poznal, naučil se, a aby z toho měl zároveň radost. Turisté a v poslední době obzvláště cykloturisté jsou pro mnohé obce a regiony důležitým prvkem místní ekonomiky. Jak jich tedy právě k vám nalákat co nejvíc? Jak představit váš region tak, aby měli chuť se zase vrátit? Jak efektivně a zároveň s respektem k historii a tradici pracovat s geniem loci? Živá místa vám ukáží několik skvělých příkladů, které vás mohou inspirovat!

z obsahu vybíráme d Slavonice: V Graselových stopách d Vinařská turistika má barvu zlata d Hledači pokladů d Rozhovor s viceprezidentem Evropské cyklistické federace d Razítko na dobrou službu

Graselovými stezkami provádí informační panely.

Graselovy stezky – kouzlo zapomenutého zbojnického dědictví Koncem osmdesátých let bylo okolí Slavonic tak trochu smutným místem. Téměř na dohled stála železná opona a původně překrásné centrum, které bylo obklopeno půvabnými renesančními domy, chátralo. Teprve rok 1989 přinesl regionu šanci na nový život.

devadesátých letech se tu totiž zformovala komunita místních obyvatel, která si byla vědoma nesmírné historické i přírodní hodnoty míst na Slavonicku. Před nějakými patnácti lety si místní nadšenci ze Slavonické renesanční společnosti řekli přibližně to, co říkají o interpretaci místního dědictví i všechny příručky: „Chceme pomoci lidem ocenit NĚCO, o čem si myslíme, že stojí za to.“ A to NĚCO byl pro ně místní region a jeho atraktivity. Společně s Nadací Partnerství tehdy přišli na myšlenku tzv. Graselových stezek. Projektu, který měl za cíl identifikovat jedinečná, krásná a zapomenutá místa se zajímavou historií ve zdejším kraji a ve spojení s postavou slavného místního loupežníka Johanna Georga Grasela je představit veřejnosti. Do přípravy stezek byli tehdy zapojeni jednotlivci i skupiny místních, podnikatelé – třeba majitelé místních ekofarem, i obce. Provedlo se značení a úpravy cest, instalace

laviček a lávek, do terénu byly umístěny informační tabule a domácí i návštěvníci mohli objevit blízká, neznámá a krásná místa Slavonicka: Grázlovu sluj, Schillerovy kameny, psí hřbitov nebo technickou památku vodní pilu Penikov. Dění na Graselových stezkách začalo nabírat obrátky – místní lidé a spolky tu začali sázet „loupežnické duby“, zinscenovali jarmareční píseň z roku 1819 „O tom strašným Kráslu“, začali pořádat naučné výšlapy po Graselových stezkách, na stezkách pořádali pravidelný sběr odpadků. Od první stezky v roce 2003 dodnes se stezky rozšiřovaly, propojovaly další památky a zajímavosti – mimo jiné i bývalé vězení v Drosendorfu, v němž byl Grasel vězněn. Vše vyvrcholilo ziskem české národní ceny Heritage Award 2003 za přínos k ochraně kulturního dědictví – takové byly úspěšné začátky tohoto ukázkového projektu. Dnes jsou Graselovy stezky jednou z velkých atrakcí nejen místního regionu, ale celé

dálkové trasy Greenway Praha-Vídeň vedoucí mimo jiné skrze Slavonice. Díky aktivitě místních je tento region jedním z nekrásnějších míst příhraničí, které umí atraktivně převyprávět svou historii i ukázat nádhernou místní přírodu. Zároveň zde neustále vylepšují nabídku – letošní novinkou jsou například trasy pro elektromobily s názvem „Tiše a pohodlně krajem Graselových stezek“. Na Graselových stezkách se daří naplňovat pojem „šetrná turistika“ kvalitním a jedinečným obsahem, kvůli kterému se návštěvníci na Graselovy stezky rádi vrací. Tyto stezky výrazným způsobem přispívají ke společenskému i ekonomickému oživení venkovského regionu česko-rakouského pohraničí. Eva Kvapilová

d Co všechno uvidíte na Graselových stezkách? Podívejte se na www.grasel.eu

youtu.be/TLnQxbyG58U

O šetření vodou se v Karlovicích učí i místní žáci.

Vinařská turistika má barvu ryzího zlata a voní po medu Vinařská turistika prožívá na jižní Moravě období překotného rozvoje. Moravské vinařské stezky jsou v zahraničí TOP produktem České republiky, téměř každý týden jsou na programu akcí některé „otevřené sklepy“, vinaři prosperují, všechno vyrobené víno se prodá, návštěvnost jižní Moravy narůstá. Vinařská turistika je prostě v kurzu.

e tomu patnáct let, co se mezi vinohrady na jižní Moravě objevily první značky s logem Moravských vinařských stezek. „Někteří starostové se tehdy divili, kvůli čemu by do jejich obce jezdili turisté, vinaři odháněli turisty od sklepů s argumenty, že jim budou krást hrozny z vinice, zdržovat je od práce nebo zbytečně přitáhnou pozornost finančního úřadu,“ vzpomíná jeden z autorů projektu a aktuálně jeden z největších odborníků na vinařskou turistiku Juraj Flamik. Neúnavná léta spolupráce mezi obcemi, vinaři i ubytovateli, Vinařským fondem, Národním vinařským centrem, Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy a Nadací Partnerství ale přinesla svou úrodu. Dnes přetéká kalendář vinařských akcí nabídkou otevřených sklepů, vinobraní, zarážání hory, svatomartinských ochutnávek a cyklistických výletů. Sklepní kolonie a uličky nabízí degustace, ubytování nad sklepem, restaurace a v nich místní jídla v kombinaci s vínem. Malí

i střední vinaři i ta největší vinařství se zapojují do Festivalu otevřených sklepů, nabízí turistický program ve vlastních vinicích, degustačních stáncích i exkurze ve výrobních prostorech. Moravské sklepy nad zemí i pod zemí se změnily na turistické provozovny. Poptávky po zážitcích přivádí firemní kolektivy do vinohradů, aby si zkusily, jaké je být „den vinařem“, klienti si kupují „svoji hlavu“ ve vinici. To vše díky promyšlené a odpovědné práci s něčím, čemu říkáme místní dědictví. I když ani to nebylo od počátku úplně ideální. „Rozvoj turistiky tu prolomil poměrně neutěšený stav, v němž se po sametové revoluci nacházely sklepní uličky. Majetnější vlastníci sklepů se pustili do oprav takovým stylem, kdy ničili památkovou podstatu těchto objektů. Až vlivem vinařské turistiky a návštěvnosti si vinaři uvědomili, že atraktivita a autenticita sklepa je určitou formou jejich bohatství,“ vysvětluje Juraj Flamik. A právě ona „funkční“ autenticita

udělala z jižní Moravy jedno z největších českých turistických lákadel. Dnes jsou na vinařskou turistiku na jižní Moravě navázány tisíce pracovních míst, obnovila se tradice rodinných vinařství, která dala mladým vinařům perspektivu života na vesnici, kde se narodili. „Já jsem rád, že jsme našimi projekty mohli podpořit rozvoj šetrné turistiky na jižní Moravě. Za 7 let jsme s Nadací Partnerství na 18 Festivalů otevřených sklepů přivedli 17.000 návštěvníků do sklepů 540 vinařů, snažíme se udržovat kvalitní značení na 1200 km vinařských stezek, 40 vinařským obcím poskytujeme služby pro lepší využití jejich potenciálu a marketingu v oblasti vinařské turistiky. Prostě stejně jako když se vinaři v sudu podaří zlatavá a medem vonící Pálava, mění se na zlato a voňavé zážitky i vinařská turistika,“ uzavírá Juraj Flamik. Zdeňka Prokopová

Sama tvorba hledačky může být dobrodružstvím.

Hledači pokladů Moderní technologie i dobré nápady ze zahraničí s sebou nesou i nové možnosti, jak zaujmout a představit svůj kraj. Jesenická společnost pro přírodu a krajinu Actaea se rozhodla tak trochu vyšlapat cestičku ostatním, vyzkoušet nové možnosti a do České republiky přinést fenomén questingu, neboli hledaček.

o to jsou hledačky? Jak sami lidé z organizace Actaea říkají: „Je to hra. Hledačka je cesta, zábava i poučení.“ Questing je prostě cesta za pokladem a zároveň zábavná forma poznávání přírody a historie. Původem pochází questing ze Skotska a Anglie, kde je hra známá jako „letterboxing”. Název questing se vžil především v USA. U nás je to prostě hledačka. Určitě jste někdy hráli šipkovanou nebo hledali poklad – a na velmi podobném principu funguje i hledačka. Text hledačky vede hráče po jedné trase, nabízí jim indicie a jejich správné rozluštění je nakonec dovede k pokladu. Každý zájemce s sebou na takovou dobrodružnou výpravu nepotřebuje víc než papír s popsanou trasou podle orientačních bodů. Z hlediska interpretace místního dědictví je hledačka navíc perfektním nástrojem, jak návštěvníkům převyprávět příběh místa, na kterém se právě nacházejí, a udělat to tak, aby je to bavilo. Tvorba takové hle-

dačky je navíc ideální příležitostí pro stmelování místních obyvatel, kteří se na přípravě velmi často podílejí. Vždyť právě oni toho o místním kraji ví asi nejvíc. Na webových stránkách www.questing.cz je pro všechny zájemce návod, jak takou vlastní hledačku vytvořit. Co potřebujete k vytvoření vlastní hledačky? 1. Dobrou znalost místa či trasy, které chcete pomocí hledačky představit: Nemusíte být sami znalci, zapojte lidi, kteří se o místo zajímají, třeba místního učitele, knihovnici, fotografy… 2. Trochu času na společnou práci: Společně si trasu projděte, povídejte si o ní, vyberte místa zastavení. Co na nich lidem chcete ukázat. 3. Hlavní myšlenku: Ujasněte si, co chcete lidem na trase ukázat. Obvykle je informací moc a není možné říct

vše v jedné básni. Vyberte si hlavní téma nebo pár zajímavostí. 4. Průvodce trasou: Domluvte se, kdo bude zajímavosti návštěvníkům představovat, kdo se jich bude ptát na otázky. Může to být pohádková postava, zvíře, květina, voda ze studánky, moudrá babička… Trasa může být i bez průvodce. 5. Tajenku: Určete si tajenku. Kolik má písmen? Na kterých zastaveních je budou návštěvníci hledat? 6. Smysl pro detail: Když procházíte trasu, všímejte si detailů. Kde jsou orientační body, kde trasa odbočuje, kde je třeba být pozorný. Hledejte na zastaveních detaily, které můžete využít pro tajenku. 7. Trochu inspirace: Udělejte si chvilku poezie. Přečtěte si své oblíbené verše. Nechte se inspirovat a pusťte se do veršování. Uvidíte, že je to docela zábavné.

8. Tah na bránu: Nakonec vše na5. pište do jednoho souboru a společně Na těchto hradbách můžete nepříteli ránu dát, přečtěte a upravte. Prověřte detaily. obranná děla budou tu ještě dlouho stát. Funguje nápověda pro tajenku?

Ránu z děla – ale kolik děl tady vlastně máme?

Na stránkách je_6 zatím popsáno více jak 50 hledaček, které se nacházejí 6. místech České republina různých Špilberk je, zdá se, bezpečné místo, ky – namátkou je to Křivoklátsko, na hradním nádvoří je útulno, čisto. Praha, Český les, Liberec, Třeboň, Jak říkáme stavbě na posledním hradním nádvoří, Slavonice nebo Štramberk. Vyprávějí která je dnes opatřena mříží proti pádu? příběhy místních loupežníků, zvou 7.

na cestu za bobry, za válečnou hisSdělte vyluštěné jméno českého krále torií míst představují významnanebo pokladně hradu. Královna Blanka se vám odmění! né obyvatele konkrétního místa. je motivována skutečným příběhem Blanky, S každouHraobcí je jistě spojený alespoň první manželky významného českého panovníjeden zajímavý příběh, na kterém ka. Ten pobýval svého času v Tyrolsku a právě v této době si jeho otec Jan, tehdejší král, přilze postavit nebo vylepšit marketing vedl na pražský hrad mladou ženu, novou česdestinace. Pro obce i místní je tedy kou královnu Beatrix Burgundskou. Český lid si Beatrix neoblíbil, větší sympatie projevoval questingale a další moderní formy právě budoucí královně, mladé Blance. Proto ji Jan vykázal na Špilberk, kdekterou musela i seby svou interpretace příležitostí, malou dcerou Markétou nedobrovolně pobývat byla škoda nevyužít. celé tři roky, zpočátku dokonce bez finančních

_ _ _ _ _ _ 2

QUEST

Kočárová hra

O královně Blance

prostředků. Její muž ji po návratu z Rakouska na Špilberku navštívil, ale její přesídlení do Prahy si Gillár na otci vymohl až poté, coMartin král Jan oslepl.

Došli jste ve svém putování téměř do cíle. Teď už jen stačí vyluštit tajenku: _ _ _ _ _ 1 2 3 4 5

_. 6

Děkujeme, že jste si s námi zahráli. Pokud se vám tato hra líbila, vyzkoušejte si další! Více informací najdete na www.lipka.cz/hravyspilberk. Poklad zábavné hry je pečlivě střežen a je možné si jej vyzvednout pouze v tyto hodiny: říjen – duben 9 – 17 (kromě pondělí) květen – červen 9 – 17 červenec – září 10 – 18

KAMENNÁ Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání pracoviště Kamenná Kamenná 20, 639 00 Brno

Hravý Špilberk

T: 543 420 823, E: kamenna@lipka.cz

www.lipka.cz/kamenna www.lipka.cz/hravyspilberk

I takto může vypadat mapka hledačky (Mokřadní spirálou).

Ukázka hledačky: Mokřadní spirálou na záchrannou stanici, 1. část (Třeboň) Vítej milý člověče, v krajině, kde toho dost teče. Zde pohodu máš a klid pivem či limem se občerstvit. Čeká tě totiž dlouhá cesta přes rybníky louky až do města. Cesta tě k pokladu dovede, když písmenka nalézt se povede. Jak se jmenuje třeboňské pivo, točené v Pergole?

Kočárová hra vznikla v rámci projektu Přírodní učebna pod starým hradem, který ﬁnančně podpořila Nadace OKD.

Hledačka O královně Blance na brněnském Špilberku.

„Hledačky jsou kouzelné, ať je tvoříte nebo „jen“ procházíte. Propojují lidi a místa i lidi mezi sebou. Jdete a všímáte si: oči zaznamenají to, co dosud jen míjely; s nosem do výšky se pohybujete jako zvěř na planinách; vnímáte každý závan větru, sluníčko v zádech, travnatou cestičku či městskou dlažbu pod nohama; neodoláte a dlaně smočíte v potoce nebo pohladíte sochu sv. Jana na mostě; vezmete za ruku dceru, synka, manžela či milou, babičce pomůžete do schodů… Vystoupili jste z běžného denního času, jste teď a tady, pusa se vám usmívá sama od sebe a svět se jeví být celkem pěkné místo k životu. Nakonec přijde krabice s pokladem; k datu a podpisu možná přidáte skicu tužkou nebo pár veršů, které vám jen tak blesknou hlavou, a začnete se těšit na příští víkend a další hledačku, nebo dokonce – a proč ne? – si řeknete, že přece u vás doma je taky spousta zajímavých věcí, které by byly pro hledačku jako dělané. Co třeba ten starý most za návsí? Sice se už jezdí po novém a po tom starém sotva kdo přejde, má ale krásně zachovalou klenbu a lidé ze vsi po něm chodili dobrých dvě stě let… jistě po něm přišli i ti, kdo vybudovali starou sklárnu pod lesem.“ Z knihy Blaženy Huškové a Kateřiny Kočí Questing aneb Tvoříme hledačky pro lidi a s lidmi.

Daniel Mourek má na starosti i rozvoj EuroVela 13 / Stezky železné opony.

Česko musí nabídnout kvalitní a dostatečně proznačené dálkové cyklotrasy a kvalitní služby O rozvoji cykloturistiky u nás za posledních 15 let jsme se bavili s Danielem Mourkem, člověkem, který cyklistice a cykloturistice zasvětil celý svůj život.

ejen v souvislosti s rozvojem mezinárodní sítě cyklistických tras EuroVelo u nás v posledních letech roste zájem o dálkové cyklotrasy. Labská stezka, Stezka železné opony, Vltavská cyklistická cesta – to vše jsou koridory, které lákají zejména zahraniční turisty. Pro místní podnikatele se tak mohou stát generátorem zajímavých financí, a to navíc bez toho, aby nesla následky místní příroda a životní prostředí.

Daniel Mourek je koordinátorem rozvoje českých úseků sítě evropských cyklotras EuroVelo, viceprezidentem Evropské cyklistické federace a zároveň koordinátorem mezinárod-

ních projektů v Nadaci Partnerství, a proto má o tématu cykloturistiky obrovský přehled.

je delší dovolené, za den asi 53 EUR. Průměrně tráví na cestě skoro 7 dnů, což znamená, že jeden jeho pobyt přinese asi 350 EUR.

Dokážete říct, jak vlastně cykloturistická Evropa vypadá v číslech? Jaký je její ekonomický přínos?

A to se týká i cyklistů, kteří jedou jen na jeden den?

Evropa je nejnavštěvovanější a nejvyspělejší destinací pro cykloturistiku ve srovnání se všemi ostatními kontinenty. Celkový podíl cykloturistiky na cestovním ruchu se tu odhaduje na 3–5 %, jen dálková síť cyklotras EuroVelo přináší 44 miliard EUR, u nás se její přínos odhaduje na 180 milionů EUR. Podle studií utratí za cykloturista, který

Ne. Výdaje jednodenních cyklistů jsou o poznání nižší, jen 16 EUR za den. Nemusí platit převoz zavazadel, ani ubytování. Právě za ubytování padne největší část peněz – čtyřicet procent. Jídlo pak tvoří necelou třetinu nákladů. To jsou ale čísla z Německa, Rakouska, Švýcarska a Nizozemí. V Česku takovouto statistiku zatím bohužel nemáme.

Cykloturisté měli v minulosti pověst šetrných cestovatelů. Jak je tomu nyní?

Jak je to s přeshraničním marketingem dálkových tras? Není to přeci jen komplikované?

Pro cykloturisty již dávno neplatí, že utrácí málo. Především ti dálkoví velmi dbají na pohodlné ubytovaní, samozřejmě s certifikací Cyklisté vítáni. Jejich kola jsou v perfektní kvalitě, aby zvládla náročné etapy, takže potřebují určité zacházení a oni sami potřebují vydatnou a zdravou stravu. Dálková stezka je vlastně lineární destinací. Pokud taková stezka vede například podél světoznámé řeky jako v našem případě třeba Labe, je úspěch při splnění základních předpokladů na bezpečnost a marketing zaručený. Management dálkových stezek by se měl ale především soustředit na vytvoření kvalitní nabídky pro cykloturisty i ve spolupráci s cestovními kancelářemi a touroperátory, tak i vůči převažujícím individuálním cykloturistům. Směrodatný není ani tak počet cyklistů a in-linistů o víkendu, ale spíše počet přenocování na stezkách, na což se často zapomíná.

Je to bezesporu komplikovanější než u místních tras a okruhů, protože do hry vstupuje o mnoho více subjektů – kraje, obce a destinační organizace krajů a měst a samozřejmě příhraniční regiony především v Rakousku, Německu a Polsku. Všichni ale se stejným cílem. Naše nadace v tom hraje roli jakéhosi prostředníka. To je naše poslání, spojujeme, propojujeme a ze zahraničí se snažíme přinášet dobré příklady.

Dá se vůbec nějak vyhodnotit, jak efektivní budování cyklistických tras a stezek je? Vychází se z různých ekonomických modelů. Ty se většinou opírají o pevná data z automatických sčítačů umístěných na hlavních profilech stezek. Takové sčítání se dá dělat celoročně nebo jen nárazově, ale rok od roku ve stejných obdobích, aby bylo možné sledovat trendy. My sami společně s našimi partnery z Weinviertelu jsme například mohli realizovat sčítání na jižní Moravě i za hranicemi. Díky těmto datům a dalšímu kvantitativnímu šetření jsme zjistili, že celkový ekonomický přínos cykloturistiky zde dosahuje až 190 milionů Kč ročně. V sousedním Německu zase například spočítali, že když odečtou náklady na výstavbu a údržbu stezky a její marketing vygeneruje nová trasa až 76 milionů EUR ročně. To jsou obrovská čísla, vezmeme-li do úvahy minimální dopad pobytu cyklistů na místní životní prostředí. Kolik peněz vlastně investuje Česká republika do cyklistiky a cykloturistiky?

Daniel Mourek Je viceprezidentem Evropské cyklistické federace a Evropské asociace Greenways. V Nadaci Partnerství má od roku 2000 na starost mezinárodní spolupráci v rámci programu Greenways. Je jedním z předních expertů na udržitelnou turistiku a dopravu v ČR. Zároveň je českým koordinátorem Labské stezky, dálkové trasy EuroVelo 13 – Stezky železné opony, Greenways Praha-Vídeň a iniciátorem projektu Česko jede a Česko na kola.

Jak se vlastně environmentální nadace, jako je ta vaše, dostane k tématu cykloturistiky? Dálkovým cyklotrasám se věnujeme více jak dvacet let. EuroVelo, Labská stezka, Greenways Praha-Vídeň, Moravské vinařské stezky – to všechno jsou naše vlastní projekty. Prostřednictvím grantů jsme zase mohli podpořit rozvoj například Vltavské cyklistické cesta nebo Greenway Jizera. Cykloturistika jakožto šetrná forma turistiky přináší do regionů jenom dobré věci. Čemu se tedy aktuálně v nadaci věnujete?

Investice z evropských fondů přinesly kvalitativní posun při budování cyklostezek. Stále ale pokulháváme za nabídkou západní a severní Evropy, a to zejména co se bezpeč-

„

Česká republika má velký potenciál stát se jednou z TOP destinací v rámci evropských cykloturistických zemí.

nosti týče. Česko patří k jedné ze čtyř zemí EU, které ve finančním období 2007–2013 vydalo na rozvoj cyklostezek více než 100 mil EUR, což je sice hodně, ale co se týká délky, tak naše síť nedosahuje třeba délky maďarské cykloturistické sítě.

V oblasti cykloturistiky pomáháme krajům, městům či jejich sdružením a destinačním společnostem při vytváření a propagaci dálkových cyklotras. Také pořádáme dálkové cyklojízdy v rámci Týdne na kole či cykloturistické akce na stezkách. Chceme vytvořit konkurenceschopnou nabídku produktů dálkové cykloturistiky ve spolupráci s partnery z veřejné i komerční sféry, ať už to jsou ubytovací a stravovací zařízení s certifikací Cyklisté vítáni nebo cestovní kanceláře. Myslím, že Česká republika má velký potenciál stát se jednou z top destinací v rámci evropských cykloturistických zemí. Máme možnost využít především blízkosti německého trhu, který je ročně s 3,3 miliony cykloturistů největším trhem v Evropě. Potenciál tu je, důležité je umět ho správně využít. Zdeňka Prokopová

Certifikace turistovi řekne, jaké služby může očekávat.

Razítko na dobrou službu Jak se vyznat v široké nabídce nejrůznějších služeb, které jsou v obcích určeny zejména přespolním turistům? Jak najít zázemí odpovídající představám a nárokům každého z nich? To jsou otázky, které si turisté před svou cestou často kladou. A jejich nároky se někdy velmi liší. Právě proto existují certifikace turistických služeb.

odnikatelům i obcím pomáhají certifikace odlišit se od ostatních. Provozovatelé i garanti certifikačních programů tak posilují konkurenční výhodu označených služeb. Jen ti certifikovaní se pak dostávají do důležitých informačních zdrojů a propagačních kanálů, které míří přesně na žádanou cílovou skupinu. V turistickém ruchu existuje takových certifikací řada i na mezinárodní úrovni – od hotelových hvězdiček, přes michelinské hvězdy až třeba po tzv. Certifikace služeb udržitelného cestovního ruchu.

jistotu, že právě jeho zařízení se pak objeví v cyklistických mapách, průvodcích, navigacích a na informačních a turistických portálech. Na druhé straně zákazník zase má jistotu, že nepřijede někam, kde

U nás je na celostátní úrovni nejdále pravděpodobně certifikace Cyklisté vítáni. Značku dobře známého usmívajícího kola má nyní 1260 poskytovatelů služeb po celé České republice. Díky takové certifikaci má pak konkrétní provozovatel

nebudou mít stojan na kolo ani pumpičku. Certifikační systémy mají své kouzlo jednoduše v tom, že z nich těží všichni – pro provozovatele je to důležitá součást marketingu, pro klienty zase jistota určitého standardu.

„

Certifikační systémy mají své kouzlo jednoduše v tom, že z nich těží všichni.

Novinka českých certifikací – Český systém kvality služeb

Asi nejnovější turistickou certifikací je tzv. Český systém hodnocení kvality služeb. Ten je postavený na německých zkušenostech a na kontinuálním vzdělávání a zvyšování odbornosti institucí a pracovníků v cestovním ruchu. Do systému se mohou zapojit všechny organizace, které se v nabídce turistických služeb chtějí dále zlepšovat a rozumět lépe očekávání svých zákazníků. Pro případné obchodní partnery je pak značka znamením, že certifikovaná organizace je spolehlivým partnerem.

Přehled vybraných certifikačních systémů v ČR:

Cyklisté vítáni Certifikace Cyklisté vítáni hodnotí nabídku služeb z pohledu cykloturistů. Díky spolupráci s agenturou Czechtourism, regionálními destinačními agenturami a sdruženími cestovního ruchu propojuje certifikace podnikatele s konkrétními nabídkami trávení volného času v regionech i celé ČR. Důležitým aspektem certifikace je rozeznatelnost značky pro zahraniční turisty. Certifikace Cyklisté vítáni patří mezi systémy, které od provozovatelů služeb vyžadují podobné podmínky napříč Evropou, a používají podobné označení. Zahraniční návštěvník tak má jistotu, že pod danou značkou získá stejný komfort jako v sousedních zemích.

HotelStars Certifikaci provozuje unie patnáct hotelových asociací zemí Evropské unie. Jejím cílem je sjednocení klasifikací a hodnoticích kritérií hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení. Systém zařízení označuje oficiální nálepkou, která deklaruje počet dosažených hvězd. Nutné je splnění kombinace minimálních a volitelných kritérií. Kde žádat o certifikaci: www.hotelstars.cz/certifikat-zadost Počet certifikovaných služeb: 400 Cena certifikace: od 2000 Kč do 20 000 Kč v závislosti na velikosti objektu

Mezi nejdůležitější podmínky patří například vhodné místo pro úschovu kola s kvalitními stojany, možnost vypůjčení nářadí na jednoduché opravy a informační servis o nabídce tras a výletních cílů. Podmínky certifikace se dále liší podle typu služby – ubytovací, stravovací, kempy a turistické cíle. U ubytování je důležitá nabídka snídaní, možnost přespání na jednu noc a možnost vyprání. Certifikované restaurace musí poskytovat teplá jídla po celý den, alespoň jedno vegetariánské nesmažené jídlo a vhodnou nabídku nealkoholických nápojů. Kde žádat o certifikaci: www.cyklistevitani.cz Počet certifikovaných služeb: 1260, z toho 722 ubytovacích Cena certifikace: 1 983 Kč ročně

Certifikace služeb vinařské turistiky Certifikaci zaměřenou na milovníky vína a dobré gastronomie realizuje Národní vinařské centrum společně s Nadací Partnerství. Zařízení jsou rozdělena do pěti kategorií: vinařství, vinný sklep, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tematikou. Certifikace dbá na původ vín, poskytování odpovídajících skleniček, vyškolený personál pro prezentaci vín a také celkový ráz objektu a jeho okolí. Kde žádat o certifikaci: www.wineofczechrepublic.cz/cestyza-vinem/certifikace Počet certifikovaných služeb: 135 Cena certifikace: 1000 Kč ročně

Prázdniny na venkově Cílem této značky, kterou provozuje Svaz venkovské turistiky, je vytvořit přehlednou nabídku zážitkové turistiky na českém, moravském a slezském venkově. Zapojeni mohou být ubytovatelé s kapacitou do 65 lůžek, farmy s ubytováním nebo přímým prodejem ze dvora, jezdecká centra a stáje, restaurace s regionální nabídkou nebo řemeslné dílny. Značka Prázdniny na venkově cílí především na rodiny s dětmi. Kde žádat o certifikaci: www.prazdninynavenkove.cz Počet certifikovaných služeb: 240 Cena certifikace: 600 Kč ročně Petr Kazda

Hostětín aneb Ekologická renesance

d Podívejte se na reportáž České televize z návštěvy prince Charlese v Hostětíně

e tomu asi dvacet let, co nad Hostětínem, malou obcí na morav‑sko-slovenském pomezí, visela stavební uzávěra. Obec se pomalu ale jistě vylidňovala, protože mladí lidé si zde nedokázali představit svůj budoucí život. Kvůli uzávěře nemohli stavět, ještě na konci devadesátých let si tu místní topili doma uhlím. „Vzduch tu byl nedýchatelný,“ vyprávěl během letošního Dne Země starosta Robert Janota. Podle něj stojí za proměnou snaha obec zachránit. V polovině 90. let se ale vše začalo obracet k lepšímu. Nestalo se to však samo od sebe. Iniciátorem prvních ekologických projektů byl zdejší rodák a někdejší pracovník Ekologického institutu Veronica Miroslav Kundrata. Jeho návrhy si obec vzala za své a postupně začala budovat kořenovou čističku, obecní výtopnu na biomasu

a další ekologická opatření. Vznikla zde Hostětínská moštárna, nyní známá po celé České republice, a také ekologické Centrum Veronica, první veřejná budova postavená v pasivním standardu. „Kouzlo hostětínských projektů tkví v tom, že se na nich podílejí obce, nevládní organizace, případně další kolegové a veřejná správa,“ říká Yvonne Gaillyová, nynější ředitelka Ekologického institutu Veronica. Korunku pro nejekologičtější obec v ČR dala návštěva následníka britského trůnu prince Charlese v roce 2010. Hostětín je prostě živým důkazem toho, jak lze resuscitovat společenské dění i turistický ruch, když je na začátku dobrý nápad a vůle jej zrealizovat. Martin Gillár

INZERCE

2000 UŽIVATELŮ už vyzkoušelo Dotační Manager STAČÍ TAK MÁLO A MÁTE VŠECHNY DOTAČNÍ PŘÍLEŽITOSTI POD KONTROLOU

CO ZÍSK ÁTE? + Největší databázi dotačních výzev v ČR + Osobního konzultanta, který rozumí Vašim potřebám + Proﬁl na správu projektových záměrů + Přístup k cenným dokumentům

WEBOVOU APLIKACI DOTAČNÍ MANAGER VYZKOUŠEJTE ZDARMA! WWW.DOTACNI.INFO/MANAGER-DEMO

Sčítače přinášejí důežitá data o cyklistech i pěších.

Co přinesla právě vaše cyklostezka? Sečtěte cyklisty a máte odpověď! V České republice asi není kraj, kde by za poslední roky nevznikla alespoň jedna nová cyklostezka. Spíše rostou jako houby po dešti. Obce i města si totiž uvědomují, že jejich přínos je pro místní ekonomiku nezanedbatelný. Často se ale potýkají s otázkami typu: „Kolik taková investice vlastně obci přinese? Byla vůbec efektivní?“ Pro zodpovědnou odpověď je třeba mít tvrdá data. Ta přinášejí třeba automatické sčítače cyklistů i pěších.

ískat data o využití konkrétní trasy či stezky lze různými způsoby. Tím nejvhodnějším je použití automatických sčítačů, které nejen že jsou velmi přesné, ale měří kontinuálně a nejsou závislé na fyzické přítomnosti sčítajících lidí. Konkrétní příklad využití sčítačů se nabízí například na Labské stezce. Kraje vytipovaly celkem 6 cykloturisticky významných míst, na která nechaly instalovat sčítače Eco-Counter. Jejich hlavní výhodou je kontinuální měření 24 hodin denně v hodinovém intervalu. Tepelné čidlo snímá teplo vydávané lidským tělem při průchodu a indukční smyčky umožňují odlišit pěší od cyklistů. Zároveň umí zařízení rozlišit a zaznamenat směry pohybu. Celé zařízení je napájené baterií nezávislou na zdroji elektřiny, která vydrží v provozu průměrně dva roky. Celý sčítač je tedy díky tomu v podstatě bezúdržbový. Montáž je velmi jednoduchá, a to nejen v přírodě, ale i ve městě. Další

výhodou je, že celé zařízení jde relativně snadno přemístit, takže není problém použít jej i na jiném místě. Navíc je vše vyrobené tak, že odolává nejen nepřízni počasí, ale i nenechavcům z řad lidí.

téměř 40 %. Nejfrekventovanějším místem z Ústeckého kraje, Děčínem, totiž projelo za rok 2014 pouze 105 000 cyklistů. Nejvíce cyklistů za den, více jak 1500, bylo naměřeno v Děčíně, a to v neděli 25. května.

Efektivitu investice do budování dílčích úseků Labské stezky lze pak snadno vyčíslit počtem jejích uživatelů. Například na konkrétním místě v Královehradeckém kraji evidují největší průjezd cyklistů v roce 2014, a to 172 000. Průměrně tak stezku denně využilo zhruba až 470 cyklistů. U Kuksu, významné barokní památky kraje, to bylo mnohem méně, něco přes 76 000, s průměrem okolo 200 cyklistů za den. Nejvytíženějším dnem roku v Královehradeckém kraji byl čtvrtek 1. května. To projelo za den některými místy až 1700 cyklistů.

Ideálně lze tedy na základě těchto dat plánovat například údržbu, místní poskytovatelé služeb v cestovním ruchu zase mohou vědět, kdy se připravit na největší nápory.

Oproti tomu v Ústeckém kraji je cyklistický provoz podstatně slabší. Rozdíl mezi nejvyššími naměřenými hodnotami je mezi oběma kraji

Taková jsou data týkající se cyklistů. Labskou stezku však využívají také chodci. Zatímco počty pěších jsou během roku bez výkyvů, cyklisté nejvíce vyrážejí v letních měsících. Výsledky měření lze využít mnoha způsoby, každý z nich čerpá přesně to, co potřebuje ke své práci. Pro investory jsou společně s kvalitativním šetřením tím nejlepším možným argumentem pro další výstavbu cyklistických stezek. Ondřej Nejedlý

Po čem touží vaše knihovnička:

Jak pře(d)kládat svět Autoři: Ladislav Ptáček a Tomáš Růžička (editoři) a M. Medek, B. Hušková, M. Banaš

Kde koupit? E-shop Nadace Partnerství: d eshop. nadacepartnerstvi.cz Osobní odběr: Otevřená zahrada v Brně Cena: 240 Kč

„Každý další hustě popsaný informační panel či nudný průvodce „kolovrátek“ je jen výsledkem nepoučené snahy dělat interpretaci pro návštěvníky zajímavou a srozumitelnou.“ Takové je poselství knihy, která se zabývá prezentací zajímavých míst a objektů nejen u nás. Jak vlastně efektivně komunikovat s návštěvníkem? Co, jak a kdy mu sdělit? Co takového návštěvníka vůbec zajímá? Jakou formu pro komunikaci využít? Kniha vás naučí, kde končí předávání informace a kde začíná interpretace. Představí všechny možné formy interpretace od naučných stezek přes muzejní expozice až po činnost průvodců. Pro ilustraci obecných zásad autoři nabízí konkrétní případové studie projektů interpretace z České republiky i zahraničí a příklady ilustrují barevnými fotografiemi. Fandové interpretace jistě ocení přílohu věnovanou plánování interpretace, která je v České republice ještě v plenkách. Vzhledem k minimálním zkušenostem, které s plánováním interpretace u nás jsou, je tomuto tématu věnovaná samostatná příloha jednoho z autorů. Publikace vychází ze zahraničních zkušeností a zkušeností autorů, kteří jsou průkopníky používání zásad interpretace v České republice od roku 2001.

Nenechte si ujít Přehled nejdůležitějších akcí pro města a obce do září 2015

reSITE konference Kdy: 18.–19. června 2015 Kde: Praha ǟǟwww.resite.cz Semináře Operační program Životní prostředí v letech 2014–2020 Praha, 18. června 2015, 8.30–13.00, Hotel Fortuna West, Mrkvičkova 1091/2, Praha 6 Brno, 22. června 2015, 8.30–13.00, Hotel Slovan, Lidická 23, Brno Ostrava, 25. června 2015, 8.30–13.00, Dům kultury Akord, náměstí SNP 1, Ostrava ǟǟwww.opzp.cz Letní putování po vinařských stezkách Mikulovska Kdy: 18. července 2015 Kde: Mikulov ǟǟvinarske.stezky.cz/Letni-putovani-2015

Program rozvoje obce

Konference Česko jede

Chybí vašemu městu nebo obci dlouhodobá strategie rozvoje? Chystáte se stanovit priority rozvoje přesahující jedno volební období? Nevíte, jak provázat strategické plánování s plánováním územním? Chcete vytvořit dokument, který vychází z klíčových potřeb obyvatel? Ukážeme vám, že strategické plánování není pouze záležitostí městského

Kde: Domažlice

úřadu a radnice. Při efektivním zapojení veřejnosti s vámi připravíme takové projekty, které vaší obci nebo městu přinesou skutečnou změnu.

Kdy: 15.–16. září 2015

ǟǟwww.ceskojede.cz Evropský týden mobility Kdy: 16.–22. září

ǟǟPodívejte se, jak připravujeme program rozvoje obce v deseti krocích

Kde: celá ČR ǟǟwww.mobilityweek.eu

Živá místa — elektronický magazín Nadace Partnerství — www.nadacepartnerstvi.cz/casopis, e-mail casopis@nap.cz. Vychází čtvrtletně. Vydává: Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno 602 00 — Editor a koordinace: Martin Gillár, tel. 775 958 907 Autoři textů: Martin Gillár, Zdeňka Prokopová, Ondřej Nejedlý, Petr Kazda, Juraj Flamik, Eva Kvapilová — Grafika a sazba: Leoš Knotek — Foto: Archiv Nadace Partnerství, Questing.cz

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. www.nadacepartnerstvi.cz