Živá místa – březen 2015 by Nadace Partnerství

živá místa

březen 2015

čtvrtletník s dobrými nápady pro obce a města

„Příroda patří k lidské přirozenosti,“ nechal se kdysi slyšet básník Johann Wolfgang Goethe. Proto je tak trochu škoda, že na to v našich městech a obcích často zapomínáme. Nejen, že nám pak často chybí nějaké to klidné místo se stromy, lavičkami a kašnou, ale navíc to opomíjíme i v našem každodenním jednání. Jak vrátit do měst kousky přírody? Jak se chovat ke stromům, zeleni či vodě s respektem? Jak lépe šetřit s vodou a pečovat o stromy? To jsou otázky, které si klade každý odpovědný starosta a úředník. A měly by to být otázky pro každého z nás.

z obsahu vybíráme d Alej dobra vede správnou cestou d Nastává čas pítek? d Rozhovor s arboristkou d Zelené administrativní budovy d Anketa Strom roku d Plzeňské plánování

Alej dobra sázeli místní starostové.

Alej dobra vede místní správnou cestou Jak spojit obyvatele mikroregionu? Jak oživit místní dění? Jak zrealizovat projekt pro občany? To je něco, co Jablunkovští umí a na co dokáží sehnat peníze. Překvapivě jich není třeba příliš mnoho, aby vznikl povedený projekt, který svou atraktivitou přesahuje hranice regionu.

rádek na Jablunkovsku je místo, kde se překvapivě málokdy neděje vůbec nic. Místní obyvatelé mají totiž okolí Hrádku natolik rádi, že o něj velmi intenzivně pečují. A svůj entuziazmus přenášejí i do okolních obcí, které jsou součástí Místní akční skupiny Jablunkovsko. Jedněmi z hlavních tváří místního dění jsou manželé Jaroslav a Anna Rychtárkovi. Právě jejich přičiněním se jim před třemi lety podařilo na turistické stezce vystavět novodobou kapličku se zvonem a sochou svatého Izidora. Zvoničku vytvořili jako symbol uzdravení a soudržnosti rodiny a splnili si tak svůj dlouholetý sen. Díky tomuto projektu se jim podařilo spojit desítky místních obyvatel. Šestnáct odrůd jabloní Po velmi úspěšném prvním projektu na sebe další aktivity manželského dua nenechaly dlouho čekat. Loňský rok přišli Rychtárkovi s nápadem na vysázení Aleje dobra, tedy stromů vysázených lidem z regionu Jablunkovska. Na poslední chvíli se místním

podařilo získat grant na výsadbu stromů, díky kterému mohli vysázet celkem šestnáct jabloní, a to v celkem šestnácti různých odrůdách. Proč zrovna šestnáct? Protože přesně šestnáct je obcí, které jsou součástí místní akční skupiny Jablunkovsko. Slavnostního sázení se zúčastnili zástupci všech jednotlivých obcí a symbolicky tak propojili své snahy v jednu. Celá akce stála zejména čas místních, nákup samotných jabloní a další menší náklady pokryla sedmnáctitisícový grant. Za takový počin, jako je Alej dobra, je to tedy náklad více než malý. Kam až alej povede? Jaké jsou další cíle místních? Alej dobra se bude rozšiřovat – ale nebude to jen tak jednoduché. Záleží totiž na dalších dobrých skutcích místních. Každý rok navrhnou obce své občany, kteří v daném roce vykonali nějaký důležitý dobrý skutek. A aby se na něj nezapomnělo, vysadí se za každý takový dobrý skutek do aleje další strom i s pamětní cedulkou.

„Věřím, že tato alej se bude rok co rok rozrůstat stejně tak, jako bude přibývat lidí s dobrým srdcem, kterým budou jednotlivé stromy v této aleji věnovány,“ popřál aleji během slavnostního sázení starosta Hrádku Robert Borski. Zuzana Šeptunová

d O grant na podzimní výsadbu stromů si můžete požádat například z nadačního programu Nadace Partnerství do 28. května

O šetření vodou se v Karlovicích učí i místní žáci.

Voda je vzácný dar. Nejen pro Karlovice! Karlovice na Bruntálsku mohou být pro ostatní obce inspirací. Alespoň co se týká šetrného nakládání s vodou. V rámci jednoho z nedávných projektů s názvem Voda je vzácný dar se rozhodli zavést v místní základní škole opatření na lepší využití dešťové vody. A zdá se, že pilotní projekt budou brzy následovat další.

arlovice mají za sebou již několik projektů na úsporu energií a ekologické vytápění. Místní obyvatelé si velmi dobře uvědomují dopady svého chování na životní prostředí a zároveň vidí, že chytrá řešení se odrazí i v obecní pokladničce. Náklady na spotřebu energií, vody i vytápění jsou tu hned o poznání nižší. Poprvé s vodou šetrně S projekty na šetrné nakládání s vodou tu ale doposud neměli příliš velké zkušenosti. Pilotní projekt jim měl pomoci vyzkoušet si možná řešení, která nejsou drahá a zároveň nepostrádají efektivitu. Jako pilotní obecní objekt místní vybrali základní školu. Ne náhodou. Zabili tím totiž hned několik much jednou ranou. V blízkosti řeky Opavy stojící škola se dlouhodobě potýkala s podmáčeným podložím a základy, místy pod ní zatékalo, což bylo způsobeno nedostatečným odvodem vody. Nově instalované okapy, svody a podzemní kanály vodu odvádí do jímky, která

pro místní nyní slouží jako zásobárna pro zavlažování nedalekého fotbalového hřiště. Zároveň je využívána i na splachování toalet. Z vody, která byla zlým pánem, tak udělali jakoby mávnutím kouzelného proutku dobrého sluhu.

systémové změny a chytré technologie by měly pomoci Karlovicím k tomu, aby se zařadily do kategorie D místní agendy 21. Martin Gillár

Rozumně nakládají s vodou i žáci školy Součástí celého projektu jsou také vzdělávací aktivity. Žáci místní školy mohou na vlastní oči vidět, co znamená v praxi šetřit s vodou. „Víme všichni dobře, že nejdůležitější je působit na mladou generaci, protože ta vše nejsnáze pochopí a je vlastně takovým nepopsaným listem. Když je nyní naučíme šetřit se zdroji, tak si to ponesou do života a budou na to myslet třeba i při své práci a dalším fungování v životě. V neposlední řadě také mohou ovlivnit i své rodiče,“ podotýká místostarostka Karlovic Kateřina Kočí. Obec nenechala ladem ani ostatní své budovy, ve kterých nainstalovala splachovadla šetřící vodu. Podobné

d Podívejte se na reportáž televize Polar

d Další dobré nápady můžete najít na webu www.pocitamesvodou.cz

Praha, park Vrchlického sady

Praha, Senovážné náměstí

Praha, Františkánská zahrada

Brno, Náměstí Svobody

Brno, Malinovského náměstí

Pítka: za oceánem standard, v Evropě historie Je klidně možné, že kolem nich každý den chodíme. Pravděpodobně jsme jim nevěnovali vůbec žádnou pozornost. Vnímáme je jako historickou součást veřejného prostoru, jako relikt, estetický doplněk, něco, jehož funkce už v moderní době nemá opodstatnění. Pítka – jako kdybychom se chtěli vracet zpátky do století páry. Opak ale může být pravdou.

znik těch nejstarších pítek v českém veřejném prostoru můžeme hledat bezesporu už ve středověku, bohužel se tomuto specifickému tématu v obecnější rovině čeští historici zatím příliš nevěnovali. Otázkou ale je, zda je to téma opravdu pouze pro historiky. Vždyť třeba v USA je takové pítko naprosto přirozenou součástí například administrativních budov, stejně jako místnost s toaletami nebo schodiště. U nás tomu tak není. Existují ale velmi inspirativní lokální snahy o obnovu pítek a o jejich propagaci, a to nejen ze strany aktivních občanů, ale také zástupců měst a obcí. Kromě toho, že jsou pítka jedním z ekologicky i ekonomicky nejšetrnějších vodních „zdrojů“, může také jejich obnova plnit roli jakéhosi stmelovatele místní komunity, posilovat vazby a vztahy místních

občanů. Pro přespolní zase mohou být pítka zajímavým turistickým cílem, najde-li se pro konkrétní pítko poutavý příběh, který atraktivně odvypráví historii místa. Tak například v Brně… Dění okolo pítek tu rozhýbala dvojice brněn-

d Podívejte se na přehled pítek i s jejich fotografiemi na Praze 1

d Facebookové stránky projektu Brno žít, vodu pít i s přehledem brněnských pítek

ských studentek Eva Staffová s Martinou Soldánovou. Původně se pítkům vlastně ani věnovat nechtěly. „Zajímaly nás brněnské fontány. Od města jsme ale tehdy bohužel nezískaly potřebné podklady,“ vzpomíná Eva Staffová. I proto se nakonec rozhodly zaměřit se na brněnská

pítka. Těch funkčních se nyní ve městě nachází celkem jedenáct. „Většina Brňáků o nich vlastně nic neví, přitom se jedná o levný a ekologický zdroj pitné vody,“ míní Staffová. Svůj projekt na propagaci pítek tak přihlásily do soutěže Nestlé pro vodu. Porotu zaujal natolik, že projekt ocenila třiceti tisíci korunami. Díky finanční podpoře tak mohly studentky připravit propagační materiály, díky nimž se pítka dostala do popředí místního dění. Díky jejich snaze vznikla mapa brněnských pítek a postupně se u nich objevují cedulky s označením pitné vody. Možná že nebude dlouho trvat a jejich počet se rozšíří. Praha je trochu jiný příběh… Velkou část pítek má ve své správě Technická správa komunikací hl. města Prahy a například městská část Praha 1 se snaží sama aktivně propagovat pítka na svých webových stránkách. Správa pítek totiž není zadarmo, a proto čím větší bude

využívanost, tím efektivněji budou náklady vynaloženy. „Obyvatelé a návštěvníci metropole se ve fontánách a pítkách mohou osvěžit od května do října. Ročně nás jejich údržba a provoz stojí řádově statisíce korun a další desítky tisíc vynaložíme na opravy po střetu s automobilem nebo vandaly,“ říká šéf Technických služeb hlavního města Prahy Ladislav Pivec. Všechna pítka a fontány, které jsou napájeny vodou z veřejného vodovodního řadu, prochází pravidelnými kontrolami. Voda je tak ve velmi dobré kvalitě. Proč se ale vracet do minulosti a pít vodu z pítek, když můžeme bezpečně konzumovat vodu v PETce? Důvodů je mnoho. Kromě toho, že je voda z veřejných pítek zdarma, je také využívání pítek způsobem nesrovnatelně šetrnějším k životnímu prostředí i k zásobám vody. Ekologickou zátěž při výrobě PET lahve nejlépe ilustrují čísla – výroba jedné PET lahve rovná se 0,6 litru vody,

100 g ropy a 80 g CO2 uvolněného do ovzduší. Ročně to tak pro Českou republiku znamená 480 milionů litrů znečištěné vody, 80 tisíc tun spotřebované ropy a 64 tisíc tun CO2 v ovzduší. A to už jsou čísla, nad nimiž je třeba se zamyslet. Námitka, že balená voda je bezpečnější než voda z kohoutku, už neobstojí. Například závěry Světového fondu na ochranu přírody potvrzují, že nejen že voda z vodovodu je kvalitou té balené minimálně srovnatelná – obě totiž musí splňovat zdravotní i technické požadavky dané vyhláškou – ale je také jednodušší zjistit její původ. Ten vám může dodat právě váš dodavatel. Martin Gillár

Máte ve své obci pítko? Pochlubte se s ním a po šlete nám jej na adresu casopis@nap.cz

INZERCE

ČASOPIS FÓRUM OCHRANY PŘÍRODY JE VÁŠ SVOBODNÝ MYŠLENKOVÝ PROSTOR

představuje netradiční pohled na ochranu přírody předává informace hledá nová řešení

Fórum ochrany přírody

www.casopis.forumochranyprirody.cz 5

Správná péče o mladé stromy dokáže obci ušetřit desetitisíce O tom, jak zajistit bezpečnost stromů ve městech jsme si povídali s arboristkou Šárkou Weberovou ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Arboristika je v naší zemi poměrně mladým oborem. Zkuste nám popsat, co vlastně práce arboristů obnáší? Jedná se o odborníky, kteří se specializují na péči o stromy rostoucí mimo les. Jejich práce však není jenom o řezu stromů, ale také o jejich komplexním hodnocení. Arbori sté posuzují podmínky stanoviště, v němž strom roste, a v návaznosti na to doporučují vhodné technologie výsadby či pěstební péče. Zeptám se asi trochu triviálně – z jakého důvodu je nutné stromy v obcích ořezávat? Každý řez je vždy poškozením stromu. Mnoho lidí si myslí, že ořezem

stromům pomáháme. Určitě k tomu přispívá i název jedné z technologií „řez zdravotní“, který evokuje pocit, že strom uzdravujeme. Měli bychom si však uvědomit, že stromy neřežeme kvůli nim samotným, ale hlavně kvůli tomu, aby mohly růst společně s lidmi – neohrožovaly obyvatele ani jejich majetek. Správně provedený zásah umí míru poškození minimalizovat a naopak zajistí skutečný cíl ošetření stromu – jeho stabilitu a provozní bezpečnost.

tit jejich život, snížit jejich stabilitu, provozní bezpečnost jak okamžitou, tak v dlouhodobějším časovém horizontu. Škody jsou pak nenapravitelné. Proto je důležité nejdříve pečlivě vyhodnotit problematická místa daného stromu a podle nich uzpůsobit provedení zásahu – což je záležitost vyžadující odborné znalosti a zkušenosti.

Takže strom zřejmě nemůže ošetřovat každý, kdo umí zacházet s motorovou pilou…

Velkou roli při výběru odborníka hrají dosažené reference. Vždy je dobré kontaktovat některé zadavatele, s nimiž arborista v minulosti spolupracoval, a ověřit si jejich spokojenost, či se s prací dotyčného seznámit osobně a na vlastní oči si

Stromy rostou v měřítku lidského života velmi dlouho. Neuvážený zásah je může poškodit, výrazně zkrá-

Jak poznám, že se jedná o kvalifikovaného odborníka?

s certifikací ETW, je možné pochybnosti konzultovat se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu. V extrémním případě, kdy by zásah strom trvale poškodil, bude nejlepší obrátit se přímo na Českou inspekci životního prostředí. Dokazování špatně provedené práce je však obtížné, není-li doložitelný stav stromu před zásahem. Proto vždy doporučuji pořídit dostatečnou fotodokumentaci.

ověřit výsledky jeho práce. Určitým vodítkem může být odborný certifikát: ETW (European Tree Worker) nebo ČCA – úroveň stromolezec. Péče o stromy není činnost, která by se dala kvalitně dělat pouze příležitostně a okrajově. Dobrý arborista by proto měl mít profesionální vybavení, a jelikož se jedná zároveň o činnost náročnou a rizikovou, tak i sjednané patřičné pojištění. Na kolik korun obec vyjde takové odborné ošetření stromu? Je velmi těžké stanovit konkrétní částku, vždy totiž záleží na velikosti a stavu stromu, náročnosti požadovaného zásahu atd. Správně provedený výchovný řez na mladém stromě (záležitost pár set korun) může do budoucna předejít rozsáhlým stabilizačním zásahům, jejichž cena se může pohybovat i v řádech několika desítek tisíc korun. K zubaři bychom měli chodit dvakrát do roka. Jak často podstupují ošetření stromy? Každý řez se musí provádět z konkrétních důvodů a s konkrétním cílem, jelikož každé bezdůvodné říznutí do stromu je jeho poškozením. Profesionální arborista, dendrolog nebo krajinářský architekt by měl být schopen posoudit, kdy je ořez nutný. V případě větších souborů stromů (parků, obcí, měst) je vhodné vypracovat plán péče, který stanoví prioritu jednotlivých zásahů a pomůže správci zeleně jednotlivé práce etapizovat dle jeho představ a finančních možností. Se kterými pochybeními se v péči o stromy nejčastěji setkáváte? Každý strom je jedinečný a to, co u jednoho může být považováno za chybu, může být u druhého správně. V zahradě mateřské školy by například suché větve byly velkým rizikem a měly by být odstraněny. Naopak u stromu ve volné krajině je vhodnější je ponechat, protože mohou být domovem pro některé druhy vzácných organismů. Pokud mám být ale konkrétní, pak mezi nejčastější chyby řadím špatnou volbu intenzity řezu (v závislosti na míře poškození stromu), ne-

Ing. Šárka Weberová Vystudovala obor Zahradní a krajinářská architektura na Mendelově univerzitě v Brně. Pracuje v arboristické firmě ALL4TREES s. r. o. a v radě sekce péče o dřeviny – ISA Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

„

Každý řez se musí provádět z konkrétních důvodů a s konkrétním cílem, jelikož každé bezdůvodné říznutí do stromu je jeho poškozením.

respektování vedení řezu na větevní límeček, případně nedodržování třetinového pravidla řezu. Mohou si zaměstnanci úřadů nějakým způsobem ověřit, že arborista na stromě odvedl kvalitní práci? Do značné míry jim nezbývá nic jiného než arboristovi důvěřovat, protože z koruny stromu vidí mnoho věcí mnohem lépe než lidé ze země. Právě proto je tak zásadní volba skutečného profesionála. Jako dobrý nástroj k hodnocení provedených prací může sloužit standard Řez stromů, který vydala Agentura ochrany přírody a krajiny. V případě, že není možné některé zásady standardu dodržet, měl by odborník situaci investorovi vždy předem objasnit. Pokud by obec měla pochybnosti o provedených zákrocích na stromě, může je reklamovat? Určitě je vhodné je probrat ještě na místě s tím, kdo strom ošetřoval. Pokud by se jednalo o stromolezce

Napadá mě ještě otázka z trochu jiného soudku. Z médií probíraných kauz mám pocit, že se v našich obcích stromy kácí často zbytečně. Jak to vidíte Vy? Musím říci, že v tomto ohledu se situace zlepšila. Neuvážené kácení se stává spíše záležitostí jednotlivců než obcí. Ti chtějí kácet často z neadekvátních důvodů – strom stíní, padá z něj listí… A jaký je podle Vás pádný důvod k pokácení stromu? Kácení i vysazování stromů je běžnou součástí péče o dřeviny. Nejčastějším důvodem kácení je samozřejmě špatný zdravotní stav stromu, potažmo nízká provozní bezpečnost stromu. Důležité je však zohledňovat také pěstební a kompoziční cíle jednotlivých ploch – občas musí být méně perspektivní dřeviny pokáceny, aby umožnily vytvořit životní prostor pro ty perspektivnější a tím průběžnou kontinuální obnovu celé plochy. Adéla Mráčková

Projekt Zdravé stromy pro zítřek bezplatně nabízí obcím, školám a dalším organizacím hodnocení stavu a ukázkové ošetření jednoho vzrostlého stromu. Posouzení stavu všech přihlášených stromů provádí odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci se studenty. Vybraným stromům pak sponzorsky věnují jeden den své práce arboristé s certifikátem European Tree Worker. ǟǟwww.zdravestromy.cz

Zelené administrativní budovy: cesta nejen k nižší režii! Zelené stavění se v posledních letech konečně úspěšně zbavuje nálepky příliš drahé hračky, jejíž reálné úspory jsou jen zbožným přáním architektů a odborníků. Data, která nyní poskytují například administrativní budovy postavené v pasivním standardu nebo do něj rekonstruované, ukazují, že to, co je na papíře, lze úspěšně převést i do reality.

České republice je hned několik administrativních budov, které splňují pasivní standardy. Jednou z těch příkladových je také stavba v areálu Otevřené zahrady v Brně. Budovu, jejíž výstavba byla podpořena z Operačního programu pro životní prostředí, navrhl ateliér Projektil architekti a postavila ji společnost Skanska. „Naším cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu, která bude inspirací pro investory z veřejného i soukromého sektoru. Dosažení pasivního energetického standar-

du, stejně jako šetrné hospodaření s vodou nebo používání co největšího podílu obnovitelných materiálů jsme požadovali už v zadání pro studii,“ říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, která je vlastníkem budovy. Současně s výstavbou nového objektu rekonstruovala Nadace do pasivního standardu ještě sousední starší administrativní objekt. „Máme dnes více než dvouletou zkušenost a podrobná měření spotřeb u dvou stavebně a technologicky odlišných budov stejné velikosti. To je v českých podmínkách unikátní

a můžeme tak na praktickém příkladu ukazovat investorům návratnost inteligentních řešení,“ dodává Kundrata. Dešťová voda šetří vodu z vodovodu Šetřit tady chtějí kde čím. Bylo ale potřeba věnovat tomu trochu úsilí a najít správné řešení vyhovující místním potřebám. Tak například voda… Součástí celého areálu je i poměrně rozsáhlá výuková zahrada, kterou je potřeba zejména v sezóně intenzivně zavlažovat.

Veřejná budova také znamená několik veřejných WC, a to znamená splachování. Proč tedy na zalévání a splachování záchodů využívat vodu vodovodní, když můžeme sbírat vodu dešťovou? V rámci projektu tak byla navržena jímka s celkovým objemem 30 m3 a systém, který dešťovou vodu vrací do splachovacího systému. Po dvou letech provozu už v Otevřené zahradě ví, že využíváním dešťové vody umí ušetřit více jak čtyřicet procent místní spotřeby. Z ročního objemu 780 m3 je to nezanedbatelná část a s tím i velká úspora peněz. Kromě využívání dešťové vody tu také mají k dispozici kořenovou čističku a v bateriích nainstalované spořiče vody Watersavers. „Porovnávali jsme spotřebu vody z vodovodních kohoutků se spořiči a bez nich a rozdíl byl více jak třicetiprocentní,“ říká Vlastimil Rieger, který má na starosti provoz celého areálu. „Velmi zajímavé je také srovnání odtoku z běžné ploché střechy u rekonstruované budovy a ze zelené střechy nové budovy – neustále nás překvapuje obrovská retenční schopnost zatravněné střechy,“ dodává Kundrata. Topení počítači i lidmi Hlavní úsporná opatření se v Otevřené zahradě týkají spotřebovaných energií. Díky napojení na tepelná čerpadla země–voda pro vytápění i chlazení, rekuperaci, inteligentnímu řízení budov, malé fotovoltaické elektrárně na střeše a panelům na ohřev teplé vody umí v Otevřené zahradě dosáhnout nejen velmi nízké spotřeby energie na topení i chlazení, ale také vysokého podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové bilanci energetické spotřeby. Veškeré budovy v areálu Otevřené zahrady, jejichž celková rozloha je cca 2000 m 2, spotřebují na vytápění a chlazení stejné množství energie jako běžný rodinný dům. Za takto nízkou spotřebu tu vděčí zejména kvalitním stavebním materiálům, dostatečnému zateplení budov, kvalitním oknům, řízenému větrání včetně rekuperace a pečlivému provedení samotné stavby. Zdrojem pro vytápění i chlazení je energie z hlubinných vrtů zpracovávaná

tepelnými čerpadly. Teplo i chlad jsou tu rozváděny trubkami ve stropech. Provoz budovy ale počítá i s přirozeným teplem, které vydávají lidé v kancelářích a také počítače a další přístroje. Otevři okno! Aby budova mohla fungovat správně, musí ladit všechny detaily. Důležitá je vzduchotěsnost, kvalitní okna a sofistikovaný rekuperační systém. Díky němu tu mají zajištěnou dokonalou výměnu vzduchu. Oproti běžnému větrání se tak vyhnou tepelným ztrátám, zvyšování vlhkosti vzduchu nebo růstu plísní. Při rekuperaci nebo chlazení se navíc nevytváří žádný průvan, takže se místní zaměstnanci nemusí bát třeba bolesti zad, jejichž příčinou je často právě průvan.

–– Udržování stálé teploty v budově zajišťuje technologie aktivních betonových jader.

Mocná síla čísel Důležité je, že se tu vše rozhodli měřit. Zajímavá je například hodnota topného faktoru tepelných čerpadel. Ten udává, kolikrát se skrze technologie podařilo znásobit energii dodávanou ze sítě. V Otevřené zahradě je toto číslo 5,2. Znamená to tedy více než pětinásobek. Spotřeba na vytápění nové budovy vycházela v roce 2014 na 17,2 kWh/m 2, letos by podle Vlastimila Riegera měla klesnout pod 15 kWh/m 2/rok. „U rekonstruované budovy B jsme za rok 2014 na vytápění spotřebovali pouze 14,8 kWh/m 2/rok.“ Aby byla administrativní budova šetrnější k životnímu prostředí i k peněžence, nemusí to nutně znamenat kompletní rekonstrukci. Mnohdy stačí barely na dešťovou vodu na dvorku nebo energeticky úsporné žárovky. Důležité ale je dát těmto opatřením šanci, protože obecní nebo jakákoliv jiná kasa nám za ně nakonec poděkuje.

–– Kořenová čistička je součástí vzdělávacího areálu.

–– Šetřiče vody Watersavers uspoří i třicet procent kohoutkové vody.

Martin Gillár

d Přihlaste se na komentova nou prohlídku pasivní budovy v Otevřené zahradě v Brně. Přivítají vás tu každou první středu v měsíci.

–– Zelená střecha budovy má obrovské retenčí schopnosti.

Stromem roku 2014 se stala Opatovická borovice.

Vejdova lípa v Pastvinách.

Anketa Strom roku: příležitost pro stromy, co mají příběh S prvním jarním dnem odstartuje čtrnáctý ročník celostátní ankety a s ním se opět otevře možnost získat finance na péči o stromy. Máte svého kandidáta?

každé obci nepochybně roste alespoň jeden strom, který obyvatelé považují za nedílnou součást svého prostředí, historie nebo dokonce i vlastního života. Právě takové stromy hledá anketa Strom roku. Právě takové stromy totiž pomáhají stmelovat komunitu a motivují místní, aby se zajímali o přírodu ve svém okolí. Kromě zvýšené pozornosti veřejnosti a médií se dvanáct finálových stromů každoročně těší z financí, které jim charitativní anketa pomáhá získat. Z výtěžku zpoplatněného hlasování mohla kupříkladu obec Pastviny zaplatit odborné arboristické ošetření památné Vejdovy lípy. Osm set let staré lípě se sice nepodařilo vybojovat titul Strom roku 2013, ale za to dosáhla zlepšení svého zdravotního stavu a její kmen a koruna jsou nyní stabilnější.

České stromy se v Evropě neztratí Loňská vítězka – sedmikmenná Opatovická borovice – získala prostřednictvím ankety více než 75 tisíc korun, které město plánuje využít k výsadbám stromů a keřů u autobusového nádraží a v zahradě základní školy. Navíc díky vítězství v anketě postoupila do mezinárodní soutěže Evropský strom roku a se svým příběhem o sedmihlavé sani se proslavila i ve světě (na webu o ní informovala i britská BBC). Pokud tedy máte v obci strom, s nímž byste se rádi pochlubili, nezapomeňte ho od 21. března do 30. dubna nominovat do ankety Strom roku 2015. Inspirovat se můžete medailonky finálových stromů z minulých let, které najdete na www.stromroku.cz.

Jak přihlásit strom do ankety 1. Zjistěte základní parametry stromu (druh, stáří, obvod kmene, lokalita, GPS souřadnice atd.). 2. Vypátrejte z kronik, knížek i od pamětníků příběh stromu, nebo nechte školáky vymyslet vlastní. 3. Pořiďte fotografie stromu. 4. Zapojte do tvorby přihlášky školu, spolky i nadšence všech generací. 5. Vymyslete, co byste udělali s výtěžkem hlasování (ošetření stromu, výsadby, naučná cedule apod.). 6. Odešlete přihlášku do 30. dubna na stromroku@nap.cz.

d Podívejte se na přehlídku všech vítězů v historii ankety Strom roku 10

Veřejná prostranství v Plzni mají svůj plán.

Plánování veřejných prostranství v Plzni? Práce s rozumem Co vlastně očekávat od veřejného prostoru, který všichni sdílíme? Jak se shodnout na tom, co je pro prostor dobré a co ne? Kde bude místo pro nové náměstí, kde naopak pro park a veřejnou zeleň? Na začátku každého plánování úprav veřejných prostranství stojí mnoho dotazů.

obré naplánování veřejných prostranství stojí na předpokladu, že víme, komu a k čemu mají prostory sloužit a také jakou roli hrají v rámci svého širšího okolí. Zkušenosti ukazují, že tato představa v plánování měst spíše chybí.

Jsou ale města, kde je koncepční přístup zřetelný na první pohled – příkladem může být Praha, Pardubice a také Plzeň, kde hlubší potřebu analýzy vyvolala příprava nového územního plánu. Ten totiž pojmenovává síť veřejných prostranství jako základní strukturu města. Veřejná prostranství se tu doposud řešila spíše nahodile, a tak se místní shodli, že je potřeba udělat jakousi inventuru veškerých nezastavěných a veřejně přístupných ploch ve městě. Vyhovuje jejich stav? Jaký vlastně dnes je? Co je třeba zlepšit?

prostory hodnotit. „Pro město jsme tak nejdříve připravili metodiku – pro ověření její správnosti jsme přímo v terénu hodnotili bezpečnost, pohodlí pro chůzi i pobývání a také například nabídku pro aktivní trávení času. Jednotlivá prostranství jsme třídili také podle toho, jestli slouží převážně lidem z přilehlých domů, obyvatelům celé čtvrti anebo je vyhledávají lidé z celého města,“ vysvětluje architekt Robert Sedlák, který se na přípravě podílel. Město tak získalo nástroj pro postupné vypracování generelu veřejných prostranství, který zařazuje všechna prostranství ve městě do již předdefinovaných kategorií. Bodové ohodnocení popisuje stav i potenciál místa a tím jasně poukazuje na místa, která potřebují celkovou obnovu nebo zvýšenou péči.

prostranství. Vysvětlují principy, které by měly být respektovány jak při plánování, tak při údržbě. „Společným jmenovatelem všech doporučení je důraz na bezpečný pohyb pěších a cyklistů a na co nejvyšší využití potenciálu daného místa pro pobyt,“ doplňuje Sedlák. Pro ulici místního významu standardy doporučují formu obytné zóny, na městských třídách je kladen důraz na podporu živého parteru, dostatečné šířky chodníků a bezpečné a bezbariérové přecházení. Ve zdravém městě by měl každý mít ideálně před domem nebo jen malý kousek vedle něj příjemný plácek pro hry dětí nebo klábosení se sousedy, pár minut pěšky do krajiny nebo parku stejně jako do místního centra se základními obchody a službami a zastávkou veřejné dopravy.

Standardy pro denní využití Marie Fikoczková

Kvalita prostoru, věc objektivní Aby si místní uměli na tyto otázky odpovědět, museli se nejdřív shodnout, jakým způsobem vlastně

Standardy veřejných prostranství jsou určeny pro každodenní činnost města, městských organizací a dalších subjektů, které mají možnost ovlivnit podobu veřejných

Co postrádá vaše knihovnička:

Než nastanou deště

Autorky: Kamila Florová, Helena Králová Rok vydání: 2014

Kde koupit? E-shop Nadace Partnerství: d eshop.nap.cz Osobní odběr: Otevřená zahrada v Brně Cena: 20 Kč

Řešíte v obci potíže spojené s povodněmi a přitom nemáte čas se tématu hlouběji věnovat? Publikace Než nastanou deště nabízí přehledný úvod do tématu, které je, zdá se, rok od roku aktuálnější. Díky této příručce se v problematice povodní budete moci zorientovat snadněji a rychleji. Kniha se zaměřuje na principy moderní protipovodňové ochrany a podrobněji se věnuje zejména přírodě blízkým opatřením, která využívají přirozených funkcí krajiny. Dozvíte se, proč má smysl zachovávat existující plochy rozlivu povodní, obnovovat na vodních tocích meandry a břehové porosty nebo zadržovat vodu v krajině prostřednictvím tůní, mokřadů a lužních lesů.

Nenechte si ujít Přehled nejdůležitějších akcí pro města a obce do června 2015

Seminář o participaci: Občan a radnice – je hlas lidí v ČR slyšet? Kdy: 9. března 2015 Kde: Otevřená zahrada, Brno ǟǟwww.paktparticipace.cz/akce Vyhlášení 14. ročníku soutěže Cesty městy Kdy: 16. března 2015

Nechybí samozřejmě konkrétní příklady, jak lépe nakládat s vodou, aby bylo možné předcházet suchu, záplavám i erozi půdy, obnovovat zdroje pitné vody a zároveň v okolí vodních toků vytvářet příjemné místo pro pobyt.

ǟǟwww.cestymesty.cz

Příručku Než nastanou deště stojí za to si přečíst – a to dřív, než nastanou deště.

Kde: Olomouc

Workshop Participace v ČR Kdy: 16. března 2015

ǟǟwww.paktparticipace.cz/akce Jarní škola Národní sítě zdravých měst Kdy: 18. března 2015 Kde: hotel Palcát, Tábor ǟǟwww.zdravamesta.cz/cz/akce

Program rozvoje obce

Akreditovaný kurz participace

Chybí vašemu městu nebo obci dlouhodobá strategie rozvoje? Chystáte se stanovit priority rozvoje přesahující jedno volební období? Nevíte, jak provázat strategické plánování s plánováním územním? Chcete vytvořit dokument, který vychází z klíčových potřeb obyvatel? Ukážeme vám, že strategické plánování není

Kde: Otevřená zahrada, Brno

pouze záležitostí městského úřadu a radnice. Při efektivním zapojení veřejnosti s vámi připravíme takové projekty, které vaší obci nebo městu přinesou skutečnou změnu. ǟǟPodívejte se, jak připravujeme program rozvoje obce v deseti krocích

Kdy: 4.–5. června 2015

reSITE konference Kdy: 18.–19. června 2015 Kde: Praha ǟǟwww.resite.cz

Živá místa — elektronický magazín Nadace Partnerství — www.nadacepartnerstvi.cz/casopis, e-mail casopis@nap.cz. Vychází čtvrtletně. Vydává: Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno 602 00 — Editor a koordinace: Martin Gillár, tel. 775 958 907 — Autoři textů: Martin Gillár, Adéla Mráčková, Marie Fikoczková, Markéta Fuchsová, Zuzana Šeptunová — Grafika a sazba: František Eliáš — Foto na titulní straně: Robert Sedlák (Plzeň, Křižíkovy Sady) — Foto: Archiv Nadace Partnerství, Lenka Grossmannová, MČ Praha 1, osobní archiv Šárky Weberové a fotoarchiv obce Karlovice Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. www.nadacepartnerstvi.cz