/Fremund-katalog-nahled

richard fremund krajiny z let 1959 —1965

2

Richard Fremund

3

krajiny z let 1959 —1965

© Orlys Art Auctions, 2011 Vyobrazení © Richard Fremund, 2011 Texty © Marcela Chmelařová, 2011

5

Fremund není jen Máj 57

lety proběhla autorova velká retrospektiva,2 je jeho tvorba veřejnosti známa stále ještě překvapivě fragmentálně, většinou ranými

Poté, co Richard Fremund (1928–1969) otevřel v dubnu 1956 v Gale-

pracemi z 50. let. Přitom o složitosti jejího vývoje, významu, kvalitě

rii Československý spisovatel na Národní třídě v Praze svou první

a podobě především v následujících 60. letech, úspěších v zahraničí,

velkou samostatnou výstavu, věnoval mu o pár dní později nedělní

autorově vystoupení v rámci skupiny Křižovatka, se neví takřka nic.

The New York Times celý sloupec s názvem „Prague Art Show Scorns

Výstava v prostorách Galerie Maldoror se proto snaží posu-

Realism“. Článek, hojně citující z rozhořčených negativních reakcí

nout těžiště vnímání Fremundova významu až do počátků 60. let.

domácího komunistického tisku, nesl výmluvný podtitul: „Exhi-

Prostřednictvím kolekce děl ze soukromých sbírek se zaměřuje

bition by Czech Painter Disregards All Party Rules but Still Stays

na vrcholná léta tvorby, otevírající se přelomem roku 1959 a uza-

Open.“ Píše se v něm, že bez jakéhokoliv povolení mladý výtvarník

vírající se Fremundovou částečnou retrospektivou v Galerii Fronta

vystavil svých devadesát prací, mezi nimi i akty, v jediné pražské

v dubnu 1965.3 Na ní představené práce autor sám vymezil právě

galerii nekontrolované Ministerstvem kultury. Oproti očekávání

tímto obdobím. Během těchto šesti klíčových let se ostatně změnila

nebyla výstava ihned po svém zahájení uzavřena, o to větší bitva

i celá situace v našem výtvarném umění. Společensko-politické

se však rozhořela v místním tisku… Jde tak po osmi letech o první

uvolnění po roce 1956, postupný styk se zahraniční kulturou i výsta-

přehlídku, která nesleduje přísně stranická pravidla „realistické“

va Brusel 58 daly našemu výtvarnému umění zásadní impulzy.

tvorby.1 Do paměti současníků se v těchto letech Fremund zapsal

Z hlediska Fremundova (a nejen jeho) malířského vývoje tak lze

nesmazatelně. Ještě v návštěvní knize jeho následující výstavy o dva

první polovinu 60. let považovat za nejzajímavější, nejdynamičtější

roky později na stejném místě čteme obdivná slova o zdravé drzosti,

a zřejmě i nejplodnější léta.

odvaze a sympatiích.

V představeném souboru můžeme společně s autorem znovu

Fremundovo jméno máme stále spojené především se skupinou

sledovat vývoj námětu jeho znakově stylizovaných českých vesnic

Máj 57 a okruhem mladých výtvarníků kolem Františka Dvořáka.

a folklorních krajin konce 50. let, s postupným používáním barev-

Na první výstavě Máje v květnu 1957 na sebe totiž svými „čerstvými“

ných laků a drippingu na přelomu 50. a 60. let až k čisté nefigurativ-

plátny z Paříže upoutal značnou pozornost a tu si dokázal udržet.

ní malbě, k níž v několika dílech dospěl. Polovinu 60. let pak uzavírá

Koncem 50. let už byl tento energický talentovaný tvůrce, extrovert

vrcholná série asambláží, námětově stále navazujících na logiku

a bohém výraznou postavou mladé neoficiální pražské umělecké

předchozího vývoje a čerpajících stále z poetiky krajně sémantic-

scény. Tak jej máme zafixovaného dodnes. A přestože před několika

ky oproštěných českých krajin. Tyto krajiny jsou nyní doplněné

1

Sydney Gruson, Prague Art Show Scorns Realism. The New York Times, Sunday, April 15, 1956.

2 3

Marcela Chmelařová, Richard Fremund 1928–1969. VČG v Pardubicích, GVU v Hodoníně a ČMVU v Praze 2003.

R. Fremund (ed.), Richard Fremund 59/65. Galerie Fronta, Praha 1965.

6

strukturálními prvky, ale i barometry, hodinkami, plechovými štít-

telná specifičnost 50. let, to vše celá mladá generace vstřebávala

ky a jinými „produkty“ osobité malířovy sběratelské vášně. Celým

až do druhé poloviny desetiletí. Na těchto drobných perličkách pak

souborem svých obrazových objektů a koláží se Fremund poprvé

mohla vyklíčit, vyrůst podoba našeho výtvarného umění 60. let.

pochlubil právě na výstavě v Galerii Fronta. Vytčené období a tato

Východiska, na nichž autor na přelomu desetiletí stavěl, shrnuje

výstava představovaly jeho tvůrčí vrchol, který si nyní můžeme

kritik Miroslav Lamač, jeho generační souputník, který mu vždy

zajímavou kolekcí děl ze soukromých sbírek připomenout.

rozuměl, narozen ve stejném roce, stejném měsíci, o pouhé dva dny později: „Fremund byl a stále je malíř poutaný světem smyslů

Perličky na dně 60. let

k syntetické zkratce pro určité komplexy zážitků. Ve svých modrých, černých, fialových a zelených vesnicích, ve svých jarních, žlutoze-

Relativně krátký zvolený časový výsek několika let nám dovolí pře-

lených, černých a motýlích krajinách domyslel cosi z tvarosloví

skočit Fremundovo rané hledání formy navazující na naše předváleč-

Čapkova a zároveň cosi z rytmu Špálových obrazů.“5

né umění. Malířovy počátky spadají do fascinujícího období krotké

V přelomovém roce 1959 Fremund dále rozvíjel tematiku čes-

moderny poloviny 50. let, na něž navázala první veřejná vystoupení

kých vesnic a znakově zjednodušených poetických krajin, začaly však

skupiny Máj 57 a také první samostatné výstavy. V letech 1956

do ní výrazně zasahovat větší zkušenosti s vývojem poválečného

a 1958 představil svou tvorbu v Galerii Československý spisovatel

malířství v zahraničí. Po zásadní návštěvě Paříže v létě 1956, na níž

na Národní třídě, v roce 1956 pak ještě v brněnském Domě umění.

ovšem autor zprácovával stále ještě vlivy u nás špatně dostupné

Byla to nejen léta tvůrčí nesvobody, ale také neopakovatelně kou-

předválečné avantgardy (Dufy, Matisse, Picasso), dostaly se teď

zelné období plné organizační euforie, odvahy a naivity. Fremund

na řadu aktuální trendy soudobého světového umění. Na zrychle-

se mohl v závěru pátého desetiletí pochlubit i dalším úspěchem.

ném stylovém vývoji celé generace výtvarníků měla nemalý podíl

Jednu z jeho českých vesnic reprodukoval na obálce anglický časopis

výstava EXPO 58 v Bruselu. Její expozici současného světového

The Studio jako reprezentanta moderního českého krajinářského

malířství tehdy řada výtvarníků navštívila, je dost pravděpodobné,

umění.

že mezi nimi byl i Richard Fremund.

4

Malíře tak zastihujeme jako zralou tvůrčí osobnost na konci

Zcela konkrétní informace o zahraniční tvorbě získával Fremund

50. let, kdy se začala jeho tvorba, pod vlivem nových výrazných

také díky přátelství s Jiřím Siblíkem. Teoretik měl možnost vyces-

podnětů a dobových změn, velmi rychle proměňovat a hledat nový

tovat, vlastnil doma originální tisky Hanse Hartunga, Roberta

směr výrazu. Vlivy předválečné naší i cizí avantgardy, neopakova-

Rauschenberga, Victora Vasarelyho, časopisy a publikace. Zásadní vliv na Fremunda ovšem měly na přelomu 50. a 60. let litografie

4

J. Masák, Post-War Painting in Czechoslovakia. The Studio, Vol. 156, No. 789, s. 161–169. – Jaroslav Masák znal Fremunda ze své soukromé školy, kam za války ještě před studiem na Akademii docházel.

5

M. Lamač, Richard Fremund, in: Výtvarná práce ze 17. 5. 1965, r. XIII, č. 8, s. 45.

7

Pierra Soulagese a dílo Jacksona Pollocka. Stopy jejich malířských

cí“ metoda použita také na Kompozici7 datované do června 1959.

postupů jsou v tomto období u něj velmi znatelné. K Siblíkům totiž

Zde je znakovost dřívějších plošně stylizovaných českých krajin,

docházel dlouhá léta pravidelně každou sobotu po obědě a zůstával

odkazující ještě vzdáleně na předmětnou realitu, zachována už jen

až do večera. Kromě něj se zde objevovali další generačně spříznění

prostřednictvím litých barevných laků. V jejich „náhodné“ velkoryse

tvůrci.

gestické kresbě jen na základě znalosti předchozího díla rozpoznáme

6

V závěru pátého desetiletí je Fremundův barevný, pulzující

domky, stromy, plošně zklopené dopravní značky, patníky.

organismus města jeden z nejpříznačnějších dobových námětů.

Zcela abstrahované téma českých vesnic dotvořených většinou

Postupné abstrahování městské krajiny nalezneme u řady dalších

již pouze černým litým lakem Fremund rozvíjí v následujícím roce

autorů, nejen u malířových přátel Vladimíra Vašíčka a Oty Janečka,

1960. Vznikají velkorysé kompozice s černou šrafurou zdůrazněným

ale i jinde. V několika okamžicích stojí vedle Fremunda námětově

uzavřeným organismem města, Modrá kompozice (15. 8. 60) [177],

a výrazově blízko také jen o rok mladší Jiří Balcar. Jeho městské

Černá na žluté (19. 8. 60) [175], Hnědá kompozice (20. 8. 60) [178],

ulice a nábřeží druhé poloviny 50. let mají podobně expresivní

Černá s oranžovou (LD Fremund 60) [182]. O rok později dostáva-

rukopis i barevnost. Příbuzné jsou místy i jejich inspirace. Ve stejný

jí krajiny podobu jako na plátně označeném Strukturální krajina

okamžik se před polovinou 60. let odrazili od pop-artu, následně

(Červenec, 31. VII. 61) [197], kde se již strukturálně dotvářený bílý

se pak vrátili k neofiguraci. Také jejich osud nabral o desetiletí

dripping mění ve výrazné kaligrafické znaky. Koncem roku 1961

později pozoruhodně podobný ráz. Oba za podivných okolností, pod

vytvořil Fremund také cyklus obrazů věrně navazujících na Sou-

tíhou doby a nevyřešených osobních záležitostí, podlehli následkům

lagesův monochromní černý geometrický rastr malovaný širokým

dopravní nehody. Balcar jen o několik měsíců dříve, v srpnu 1968,

štětcovým rukopisem. K nim patří zcela abstraktní, černé mono-

a na jiné pražské křižovatce.

chromní Kompozice označené 11. XII. 61 [202], 12. XII. 61 DU Fremund [203] a 12. XII. 61 LD Fremund [204]. Tato zajímavá díla však dnes

Krajiny z let 1959 až 1965

známe pouze z fotografií v autorově pozůstalosti.8 Z množství, nápaditosti a mnohotvárnosti prací vzniklých v prv-

Cyklus svých selských motivů, krajin a stylizovaných hlav žen v šát-

ní polovině 60. let je patrné, že šlo o zcela mimořádné tvůrčí období,

ku, rozvíjených někdy od roku 1957, Fremund v roce 1959 zakončuje

kdy autor dokázal v malbě sledovat dvě i tři paralelní vývojové linie

zásahem Pollockovy techniky drippingu. Tak je tomu u plátna Dvě ženy ze sbírky Galerie Zlatá husa (1959), které lze chápat jako jisté

7

vyvrcholení a uzavření celé série. Velmi umně a originálně je „kapa6

Údaje z rozhovoru s manžely Siblíkovými 5. 3. 2002 a osobních záznamů a archivu Jiřího Siblíka.

8

V rodinných záznamech obraz figuruje pod nepůvodním názvem „Modrá fantazie“.

Podobné „poetizující“ názvy byly malbám přiřazovány většinou až po autorově smrti, kdy jeho pozůstalost třídila a systematizovala matka Ludmila. V původní Fremundově terminologii se většina abstrakcí objevuje pod neutrálními označeními „Kompozice“, „Geometrická krajina“ či „Strukturální krajina“.

Fremund si své obrazy nechával občas dokumentovat. Tyto černobílé snímky z pozůstalosti rodiny a archivu NG jsou dnes pro nás velmi cenné. Jejich autory jsou v průběhu let Josef Sudek, Emilie Medková, Karel Kuklík.

8

současně. O jistých vlnách přetékající tvůrčí energie hovoří i datace

práce bouřlivě expresivní, a naopak poeticky poklidné. Dokonce lze

obrazů, kumulované do krátkých časových období, kdy doslova den

říci, že jde o jeden z jeho nejchakterističtějších rysů, který zřejmě

ode dne vznikalo nové plátno. Díky přesným datacím tak můžeme

odrážel i jistou „dvoutvářnost“ jeho povahy. Na jedné straně excen-

sledovat vývoj malířské myšlenky doslova po krocích, a srovnávat

trická rozdávající se radost plná energie, na druhé straně vyrovnané

tak se směřovaním nefigurativního projevu u malířských kolegů.

smíření, chvílemi hraničící s jistým druhem melancholie.

Jednou z nosných malířských linií je Fremundův soubor měst-

Od použití barevných laků a pískové výplně pokročil Fremund

ských krajin, obrazů vzniklých v polovině roku 1960. Vyznačují se

v roce 1964 ještě dále. Začíná do svých krajin zapojovat objekty,

lehce modrým, téměř monochromním laděním, jemným náznakem

předměty. Velmi zajímavou a prakticky neznámou polohou jeho

poetického znakosloví, poklidnou, uspořádanou a rytmickou dikcí.

tvorby je asambláž s hřebíčky nazvaná Mozaika s hřebíky [192] nebo

Ve svém výrazu postrádají výbušnost agresivního drippingu. Jde tak

asambláž Modrá v pískové tmě [194], kde jsou do struktury malby

o jistý protipól ke gestičtějším a temperamentnějším pracím a také

negativně obtiskovány a následně zakomponovány malé plastové

o jeden z tvůrčích vrcholů autora. K tomuto cyklu patří například

geometrické útvary. Často do obrazů zakomponovával předměty

Modro-červená vesnice z GASK značená 22. VI. 60 [172] nebo o den

ze své osobní sbírky, k nimž měl vztah. Hodiny, hodinky, barometr,

pozdější Modrá vesnice (23. VI. 60) [171]. Výrazově jim předchá-

plechové reklamní štítky, krabičky. Vzniká tak Krajina s hodinkami

zejí jemné městské krajiny Město s řekou [162] z GU Karlovy Vary

[238], Krajina s houbami [239], Krajina se sidolem [241], Krajina

nebo Vesnice (Prosinec) [163] z předchozího roku. Téma rozvíjí o dva

s Madonou [231], Krajina s ptáky (Vesnice s barometrem) [237], Slu-

roky později vrcholná série vesnic znakově uzavřených do symbolu

neční hodiny [236]. Zapojením balíčku karet nebo prastarého tabla

erbu nebo tabla: Noční krajina (1963) [219] ze sbírek GASK, Červená

profesorského sboru vznikají na počátku roku 1965 velmi působivé

vesnice (1963) [209] z VČG v Pardubicích, Krajina jako erb (1964)

Domy z karet [243] či Krajina jako tableau [244]. Na základě přema-

[221], Vesnice u vody (1964) [220], Velikonoční krajina (1964) [222]

lování starého plátna s ženským aktem z poloviny 50. let pak vzniká

z GMU v Hradci Králové, Krajina s červenou (1964) [228] z Galerie

také Krajina s aktem [240].

Zlatá husa. Stejnou lyrickou poklidnou linii rozvíjejí také díla jako

Výsledky této zajímavé nefigurativní kapitoly své tvorby před-

Středověká vesnice (1961) [200], Svatý Petr (1963) [210], Předjaří

stavil Fremund poprvé na výstavě Umělecké besedy počátkem roku

(1965) [247] a mnohá další.

1964 v Mánesu. Přehlídka obsahovala širší spektrum výtvarných

Určitá tvůrčí dichotomie temperamentní, expresivní tvorby

projevů, od starší generace po mladé umělce. Fremund vystavil šes-

a opačného, zcela uvolněného klasicizujícího výrazu je ovšem patrná

tici abstraktních krajin z roku 1963.9 V březnu následovalo význam-

už v samých počátcích Fremundova malování. Příznačně se vine jako červená nit celým dílem. Po celou dobu současně vedle sebe vznikají

9

Svatý Petr, Černá vesnice, Jarní krajina, Krajina na vodě, Noční vesnice, Černá vesnice.

– J. Siblík, Soupis grafického díla R. F. Rukopis, původní výstřižky a poznámky. Dnes v archivu NG.

9

né první vystoupení skupiny Křižovatka, založené na podzim 1963.

průběh svému přirozenému temperamentu a ryzímu výtvarnému

Už samotný fakt, že byl Fremund zařazen do této úzce výběrové sku-

citu…“, a k novým asamblážím, obrazům doplněným objekty, se

piny sestavené kolem teoretika Jiřího Padrty z nejprogresivnějších,

staví ještě s odstupem. Vyznívají podle něj „cizorodě“.13

většinou konstruktivně zaměřených tvůrců, je významným oceně-

V Galerii Fronta Fremund vystavil více než padesátku pláten

ním jeho práce posledních let. Padrta si všímá, že oproti ostatním

z posledních šesti let. Katalog uvedl svou vlastní básní v próze Jak

účastníkům tkví Fremundův projev kořeny ještě stále v umění 50.

namalovat obraz Dámy s hranostajem. Odborné kunsthistorické

let. Vyzvedává hodnotu a význam jeho současné tvorby: „Dospívá

texty odmítl. Katalog je symbolickým uzavřením jedné tvůrčí etapy.

tak ve svých nových plátnech zatím k daleko větší osobní výrazové

V básni nás malíř nechává nahlédnout do svého ateliéru a myšlenek

koncentraci, než jaké dosahoval dříve,“ konstatuje v katalogu.

ve chvíli, kdy se chystá učinit první tah na bílé plátno. Vnitřní tvůrčí

10

Zcela svobodně a v duchu své povahy nespoutaně Fremund

vyznání vyzrálého umělce i člověka je překvapivě závažné: „Zjistíš,

experimentoval s výtvarným výrazem, barevností, strukturou, for-

jak lidstvo kolem Tebe hýří Málem a jak dlouhá je doba k poznání

mou. Přitom však „nekopíroval“, dokázal si udržet a rozvíjet své

Ničeho, které se Ti potom stává Vším. Zahlédl-li jsi Nicotu jednoho

zcela specifické téma. To ocenila i dobová kritika. Po sedmi letech

dne, byl jsi v tuto chvíli obdarován Vším.“ Podivuhodně niternou

se podařilo v dubnu 1965 v Galerii Fronta otevřít konečně další

výpověď končí Fremund větou: „Pusť se s chutí do obrazu a hleď

samostatnou výstavu. Miroslav Lamač ve Výtvarné práci oceňuje

jej dokončit, neboť za oknem světa se blíží zrození Tvé smrti, která

jeho poslední vývoj: „Rozhodl se rozrušit dosavadní pořádek svých

s sebou přináší velikou a věčnou laskavost Nicoty.“14

obrazů novou komponentou. Vykročit od toho, co umí, do neznáma. …cenné je právě to, že onen krok, nepochybně stimulovaný pop-

Zahraniční cesty a kontakty

artem, učinil v logice své dosavadní práce.“11 Pochvalná byla i reakce Luboše Hlaváčka v Kulturní tvorbě.12

V roce 1960 se Fremund účastnil společně s Františkem Dvořákem,

Ten výstavu označuje v kontextu soudobého, někdy příliš „sebemrs-

Vladimírem Vašíčkem a dalšími výtvarníky osmidenního zájezdu

kačského“ mladého umění za „doušek svěží vody“. „A nechce se ani

SČVU do Vídně. Navázali kontakt s anglickým sběratelem a gale-

věřit, že se (určena do téže galerie) v podobném rozsahu i pojetí

ristou Ericem Estorickem, který tam tehdy vystavoval svou sbírku.15

stala ještě před třemi lety obětí administrativního zákazu. Dílu

Estorick se zabýval mladým uměním východního i západního bloku

samému je ovšem opoždění spíše ku prospěchu…“ Bystře poznamenává, že „nejúspěšnější zůstává Fremund tam, kde dává volný 10 J. Padrta (ed.), Křižovatka. Praha 1964. Galerie Václava Špály, březen 1964.

11 M. Lamač, Richard Fremund, in: Výtvarná práce ze 17. 5. 1965, r. XIII, č. 8, s. 45.

12 L. Hlaváček, Malíř okouzleného zraku. Kulturní tvorba, č. 14, 1965.

13 K vytváření nových obrazů-objektů se staví nedůvěřivě i: Karel Miler, Kronika výstav. Výtvarná práce 17. 5. 1965, r. XIII, č. 8.

14 R. Fremund, Jak namalovat obraz Dámy s hranostajem, in: R. Fremund (ed.), Richard Fremund 59/65. Galerie Fronta, Praha 1965.

15 Podrobné informace pocházejí z dopisu Vladimíra Vašíčka autorce ze dne 3. 3.

2002. Vašíček dále vzpomíná, že navštívili výstavu Paula Gauguina, v Salcburku pak viděli výstavu italského sochaře Giacoma Manzú a letní školu Oskara Kokoschky.

10

a od Fremunda v Praze nakoupil několik děl. V Čechách udržoval

mi motivy z let 1967–68, kresby a starší grafiky.19 V Itálii procestoval

kontakty zejména s Otou Janečkem. Oba malíře pak vystavil na pře-

také Benátky, Capri, Taorminu a další místa, která ho inspirovala

lomu roku 1963/64 na společné přehlídce v londýnské Grosvenor

k sérii působivých pozdních přímořských krajin jako Vesnice u moře

Gallery.16 O rok později pak následovala společná výstava 12 čes-

(1967) [271] nebo Capri I, II, III (1967) [272, 273, 274]. S italskými

kých umělců v Kunsthalle Netzel ve Worpswede u Brém. Zde byl

kontakty mu výrazně pomohly už pražské známosti, italský diplomat

Fremund zastoupen více než dvaceti plátny a akvarely z let 1957

v Praze Angelo Maria Ripellino a český filmový režisér Jiří Weiss.

až 1965, byla mezi nimi i trojice obrazových koláží, cenná Krajina

V Itálii Fremunda doprovázela jeho životní láska posledních let,

s ptáky (Vesnice s barometrem) [237], Domy z karet [243] a Krajina

rozhlasová režisérka Eva Svobodová, ústřední múza řady portrétů

s Madonou [231].

z jeho pozdního neofigurativního klasizujícího období. Na Evě byl

Díky těmto zahraničním kontaktům a výstavám už v 60. letech

Richard v zahraničí zcela jistě i jazykově závislý.

visely Fremundovy práce v různých soukromých sbírkách. V Londý-

I pro pozdní Fremundovu tvorbu je příznačná ona výrazová

ně, v Minneapolis v USA, v Kanadě, v Moskvě, v Západním Berlíně,

dichotomie. Lze se však domnívat, že zatímco série přímořských

ve Finsku, v Rakousku. Řada klíčových děl tohoto tvůrčího rozletu

krajin vznikala především za jeho pobytu v Itálii, cyklus posmutně-

první poloviny 60. let – některé známe třeba jen z černobílých

lých dekadentních portrétů navazující na novou vlnu neofigurace

fotografií z pozůstalosti – tak našla své majitele za hranicemi. Mno-

konce 60. let pak při jeho pobytech v Praze. Příznačný je například

hé poklady z tohoto období jsou také dodnes ukryty v domácích

autoportrét stylizovaný do biblického námětu Salomé s hlavou Jana

soukromých sbírkách.

Křtitele (1967) [302]. Znepokojivý vnitřní neklid prozrazují také

17

Ve druhé polovině 60. let následovaly cesty do Itálie a pak delší

tmavé ženské portréty na rudě červeném pozadí, inspirované neger-

pobyt v Římě na jaře roku 1969. Jedním z motivů byl patrně také

skou plastikou, Hlava (Kleopatra) (1967) [263], Hlava V (Egypťanka)

Fremundův obdiv k dílu Leonarda da Vinciho a mistrům klasické

(1965) [254], Eva I a II (1965) [256, 257] a další.

renesance. V Římě měl Richard, jak sám v jednom z dopisů rodině uvádí, svou první samostatnou zahraniční výstavu v galerii Fero di

Ilustrace, divadlo a plakát

Cavallo.18 Vystavil devatenáct olejů většinou s italskými přímořskýAčkoliv je Fremund dnes zapsán jako malíř a kreslíř, významně 16 E. Estorick, J. Synge (ed.), First Image. London 1963. Grosvenor Gallery, 22. 11. až 4. 1. 1964.

17 Seznam podává František Dvořák v rukopisném životopise R. F. Z archivu F. Dvořáka.

– František Dvořák a Vladimír Vašíček byli pro mne zdrojem mnoha cenných vzpomínek, dobových informací, dokumentů a fotografií. Bez jejich úsilí a ochoty by nebylo možné řadu faktů vůbec zachovat a zaznamenat.

18 Řadu nepřesných informací a zkreslený seznam výstav obsahuje v tomto směru katalog k Fremundově výstavě v Galerii hlavního města Prahy z roku 1987.

se mu dařilo i v oblasti užitého umění. Od roku 1957 ilustroval na dvě desítky knih, možná více. Paradoxně byla tato část jeho díla na počátku 60. let vnímána možná vážněji než soudobá expresivně 19 Angelo Maria Ripellino (ed.), Richard Fremund. Roma 1969.

11

gesticky „rozháraná“ volná malířská tvorba. Často kresbami dopro-

vystřihovaného písma. Nebo Rocco a jeho bratři Luchina Visconti-

vázel milostnou poezii a prózu (Ronsard, Puškin), kritika si všimla

ho s kresleným portrétem Alaina Delona. Právě tyto dva plakáty

zejména souboru ilustrací k Zolově Naně, který ovšem nakonec

jmenuje Fremund roku 1963 jako své nejoblíbenější.22 Pak vznik-

vydán nebyl. Významné jsou Fremundovy ilustrace k dětské lite-

ly i další výrazné. Většinou se jednalo o úspěšné snímky západní

ratuře. Právě v knihách pro děti totiž dokázal uvolnit své výtvar-

kinematografie, přebírané k nám do distribuce s jistým zpoždě-

né prostředky a fantazii vzácným způsobem, a výjimečně se tak

ním.23 Ale i snímky domácích autorů. Výrazný je například grafický

přiblížit dětskému cítění. Vznikaly jedinečné, dnes zcela neznámé

návrh k filmu Petra Schulhoffa Strach, minimalisticky se omezující

realizace nevázané na svět rozvíjený na jeho plátnech. Není divu,

na schéma lidské postavy ležící v louži krve – červená a černá, bílé

že celostránkové kvaše ke knize Františka Halase Malující rok byly

pozadí. V roce 1965 se pak Fremund účastnil Mezinárodní výstavy

už v roce vydání 1960 oceněny anglickým časopisem Graphis. Ten

filmových plakátu v Paříži, Bienále o cenu Toulouse-Lautreca.

Fremundovu ilustraci reprodukoval jako jednu z mála barevně.20

V roce 1961 vytvářel také výpravy her pro populární divadlo

Originalitu tohoto ilustračního cyklu oceňuje dobová recenze Jiřího

Semafor. Ke hře Šest žen vytvořil scénografii, kostýmy a kromě

Siblíka: „Malující rok představuje v podstatě malíře z vystřihova-

toho si v ní i zahrál. Hrál malíře, který před očima diváků nama-

ných a nalepovaných papírů, jež vtipně spojuje děj a dává dějovému

luje šest portrétů manželek Jindřicha VIII. Výpravu vytvořil také

pásmu konkrétní zaměření na jednu osobu. Hutný barevný podklad

pro jinou semaforskou hru, Poslední štace, a v roce 1959 pro hru

se mění podle měsíců, od bílého ledna přes zelený duben a modrý

Bapopo v divadle Rokoko. Během těchto let se z něj v Praze stala

červen.“ Zde se také dovídáme příznačný fakt, že se tato kniha

velmi známá osobnost. Stýkal se s Vladimírem Fukou, jezdil s ním

do české distribuce nakonec nedostala. V roce 1966 byl Fremund

do Kytlic u Nového Boru, s Milošem Formanem, Jiřím Kolářem,

za své ilustrace vyznamenán i domácím nakladatelstvím Odeon.

Václavem Chocholou, často také s Bohumilem Hrabalem. Zřejmě

21

Dynamicky se rozvíjející a vlivné médium byl v té době film.

zejména s Hrabalem Fremunda cosi spojovalo, svým nezkrotným

Jako řada generačních kolegů, i Fremund si přibližně od roku 1960

rošťáctvím, uměleckou intuicí mu byl blízký. Podle vzpomínek

(zřejmě do roku 1966) přivydělával návrhy filmových plakátů. Stej-

přátel také Richard, za společných hospodských dýchánků, často

ně jako v ilustraci, i zde pracuje s mimořádným citem pro námět,

kreslíval do Hrabalova deníku.24

uvolněním prostředků i výrazu. Nejvýrazněji se zapsaly hned některé z jeho prvních plakátů. Případ komisaře Maigreta s fotografií stárnoucího Jeana Gabina v klobouku a jednoduchou koláží z novin 20 B. Hürlimann, Children’s Book of Our Day. Graphis 1960, No. 19, Vol. 16, p. 282– 299.

21 Jiří Siblík, František Halas – Richard Fremund: Malující rok. In: Sborník Hollar, r.

XXXII, 1961, s. 39.

22 „Snažím se, aby každý můj filmový plakát byl jiný než ostatní. Jde v podstatě o psychologický extrakt filmového díla…“ In: Filmové novinky – květen 1963.

Ve výtvarníkově dílně. Text a dokumentárně zajímavé fotografie z autorova ateliéru Jan Pilát. Není bez zajímavosti, že pod grafickou úpravou tiskoviny je podepsán Jiří Balcar.

23 Například americký muzikál Zpívání v dešti z roku 1952 šel u nás do kin až v roce 1965 s (oproti ostatním) poměrně konzervativním plakátem Richarda Fremunda, kolorovaným záběrem z filmu.

24 Ten vzpomíná na Fremundovu tragickou smrt v jednom ze svých rozhovorů.

B. Hrabal, Kličky na kapesníku. Sebrané spisy BH, svazek 17, s. 299.

12

Bohém s tváří dobromyslného bernardýna

výstižných postřehů a osobních vzpomínek: „Nebyl intelektuálním typem, ale měl přirozenou inteligenci a hlavně schopnost intui-

„Vidím ho, jak kreslí… sedíme spolu kdesi ve vinárně, Fremund

tivně se orientovat ve všem, s čím přicházel do styku… Dodnes

drží v ruce mé plnicí pero a prstem, namáčeným do sklenky čer-

se v duchu dívám do jeho přimhouřených očí v rozjasněné tváři,

veného vína, koloruje dokončovaný list, vytržený ze zápisníku…“

na kučeravé vlasy, spadající do čela, a na bohatý plnovous s náde-

Takto přežívá v jedné z mnoha vzpomínek přítele Luboše Hlaváčka

chem nazlátlého medu… Tvář přítele a kamaráda, jehož vitální

bohém, připomínající dobromyslného bernardýna.25

temperament, přirozená životaradostnost a věčně dobrá nálada

Fremund nebyl největší ani nejvýraznější dobovou hvězdou.

tolik okouzlila Josefa Šímu, když jej roku 1956 navštívil v Paříži…

Pouze jedním z autorů, jejichž práce tehdy vzbuzovala pozornost.

Jako bych tu stále slyšel ten veselý a zvučný hlas, v němž zněla

V auře jeho tvůrčí osobnosti a výtvarného odkazu je však něco

důvěra a přátelství, jedno z mála, na něž se dalo vždy bezpečně

dobově zcela příznačného, co směřovalo ke konci šestého deseti-

spolehnout.“27

letí k pomalé dekadenci osobní i tvůrčí a odešlo pak spolu s ním.

Fremundův náhlý odchod po sobě zanechal rány. Chyběl i jiným

Dnes, s odstupem let, vnímáme jeho uměleckou roli i oslňující

přátelům. Když se 6. června o události dozvěděli Robert Piesen

extrovertní osobnost jako zcela dobově podmíněné a v patnácti

s Pavlou Mautnerovou, tehdy již čtvrtým rokem v zahraničí, píší

tvůrčích letech jeho života i naplněné a uzavřené.

Františku Dvořákovi do Prahy: „Drahý Františku, odjíždíme z Paříže.

Stejně jako Fremund v centru pozornosti žil, obdobně ve stylu

Spolužák Richarda z AMU, kterého jsme náhodou potkali před Lou-

filmových hrdinů svého desetiletí i zemřel. Po tragické havárii

vrem, řekl, co se stalo. Nechtěli jsme tomu uvěřit, ale znal několik

21. května 1969 v Praze otisklo snímek jeho poničené Volhy AA2929

děsivých podrobností. Odjíždíme zcela zdrceni. Modlíme se za jeho

hned následující číslo Světa motorů. Propracoval se do sloupku

vzácnou duši ve městě, které on tolik miloval…“28 O mnoho let

informujícího o nejtragičtějších nehodách, bizarně nazvaného

později pak Pavla Mautnerová vzpomíná: „Když jsme se dozvěděli,

„Pozor na školní výlety“.

že Richard zemřel, tak jsme šli do kostela Notre-Dame v Paříži a já

26

O půl roku později následovala vel-

ká posmrtná výstava v Mánesu. U její příležitosti vyšel v Lidové

jsem poprvé viděla Roberta plakat…“29

demokracii již citovaný dechberoucí text Luboše Hlaváčka, plný 25 L. Hlaváček, Vzpomínky nad obrazy R. Fremunda. Lidová demokracie 24. ledna 1970.

26 „Snímek Jiřího Navrátila zase ukazuje následky havárie z 21. května, kdy ve 20.30 v Praze 5 na Plzeňské ulici ve směru od Motola ke křižovatce Anděl vjel známý akademický malíř a grafik Richard F. se svou Volhou do protisměru a narazil do tramvaje. Řidič zůstal po nehodě ve voze vklíněn, že bylo nutno zavolat požárníky, a po vyproštění na následky zranění zemřel. Vyšetřování není dosud uzavřeno, je však podezření na požití alkoholu řidičem vozu.“ In: Svět motorů č. 26, 27. června 1969, s. 7.

27 L. Hlaváček, Vzpomínky nad obrazy R. Fremunda. Lidová demokracie 24. ledna 1970.

28 F. Dvořák, Mé svědectví o Robertu Piesenovi, in: M. Železná (ed.), Robert Piesen.

Praha 2001, s. 309.

29 Dopis P. Mautnerové M. Klimešové z 2. dubna 1991. M. Klimešová-Judlová, Člověk a krajina: dva zdroje Piesenovy cesty k podstatě, in: M. Železná (ed.), Robert Piesen.

Praha 2001, s. 39.

Hnědá kompozice, 1960, olej, lak, plátno, 123 × 153 cm

13

Žena, 1958, olej, plátno, 114 × 70 cm

14

Vesnice u vody, 1964, olej, plátno, 70 × 90 cm

15

Modrá vesnice, 1960, olej, plátno, 72 × 93 cm

16

Vesnice (Prosinec), 1959, olej, plátno, 75 × 90 cm

17

Žena v černém šátku, 1960, olej, plátno, 62 × 51 cm Červená krajina, 1961, olej, plátno, 100 × 145 cm

19

Jaro (Hnědočervené město), 1960, olej, lak, plátno, 90 × 110 cm

20

Modrá vesnice, 1959, olej, lak, plátno, 55 × 70 cm

21

Černá s oranžovou, 1960, olej, lak, plátno, 117 × 146 cm

22

Strukturální krajina (Červenec), 1961, olej, lak, plátno, 100 × 145 cm

23

Černá na žluté, 1960, olej, lak, plátno, 145 × 116 cm

24

Modrá kompozice, 1960, olej, lak, plátno, 125 × 154 cm

25

Geometrická krajina, 1961, olej, plátno, 97 × 130 cm

26

Geometrická krajina, 1961, olej, plátno, 97 × 130 cm

27

Geometrická krajina, 1961, olej, plátno, 97 × 130 cm

28

Geometrická krajina, 1961, olej, plátno, 73 × 93 cm

29

Strukturální krajina, 1961, olej, plátno, 100 × 145 cm

30

Strukturální krajina (Oranžová), 1961, olej, lak, plátno, 100 × 145 cm

31

Modrá v pískové tmě, kol. 1961–1962, olej, plátno, komb. tech., 60 × 73 cm

32

Kompozice, 1960, olej, plátno, 73 × 93 cm

33

Mozaika s hřebíčky, kol. 1961–1962, olej, komb. tech., plátno, 65 × 78 cm

34

Červenobíločerná, kol. 1961, olej, lak, plátno, 80 × 98 cm

35

Krajina jako erb, 1964, olej, plátno, 70 × 90 cm

36

37 Krajina s Madonou, 1964, olej, lak, plátno, 66 × 51 cm

Krajina s houbami, 1965, olej, plátno, komb. tech., 90 × 110 cm

38

Krajina jako tablo, 1965, olej, plátno, komb. tech., 59 × 73 cm

39

Krajina s aktem, 1965, olej, plátno, 85 × 99 cm

40

Capri III, 1967, olej, plátno, 75 × 100 cm

41

42

soupis malířského díla Richarda Fremuda Přůběžný soupis olejomaleb plně zachycuje autorova díla ve státních sbírkách.

Při jeho sestavování bylo dále použito katalogů souhrnných výstav, nejrůznějších dochovaných fotografických reprodukcí, aukčních katalogů, některých soukromých sbírek, atd. Snahou bylo podchytit ta známá díla, jež se v různých pramenech vyskytují i pod několika odlišnými názvy. Uvedeny jsou významné autorovy výstavy, prošlo-li dílo aukcí, je zde označeno „A“. Téměř všechna díla jsou vytvořena technikou olejomalby na plátně, proto tento fakt není uváděn.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Portrét mladého muže 1947 75 × 63 PN Fremund 47 NG Krajina z Říček 1948 75 × 90 U Hybernů 1950/51 Mánes 1970, GHMP 1987 Vesnice 1949 78 × 100 Mánes 1970 Krajina (Průplav) 1949 75 × 97 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Z Hlubočep (Skály) 1949 78 × 97 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora El. sloupy 1949 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Z Holešovic 1949 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Vesnice 1949 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Vesnice 1949 75 × 95 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Jaro z okna 1949 70 × 65 ČsS 1956 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Slunečnice 1949 97 × 75 PN Fremund / 49.

GHMP 1987

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Pivoňky 1949 70 × 55 ČsS 1956 Odpočívající dívka 1949 65 × 131 ČsS 1956 Zátiší nedat. (poč. 50. let?) olej, karton, 35 × 69 LD R. Fremund Pohled z atelieru (Jaro) 1950 80 × 120 ČsS 1956 Brno 1956 Stromy u řeky 1950 50x61 PD Fremund 50 A Zátiší s pórkem 1950 66 × 51 PN Fremund / 50 Akt 1950 PU Fremund zachováno na fotografii Josefa Sudka Dívka v kroji 1950 95 × 68 zachováno na fotografii Josefa Sudka Dívka v kroji (Slovácko) 1950 65 × 50 zachováno na fotograii Josefa Sudka Zátiší (s vázou) 1951 53x68 PN Fremund 51 A Zátiší s ovocem 1951 55 × 79 Brno 1956 Zátiší v čs. mal. XX.st, Mánes 1970

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

Zátiší se slunečnicemi 1951 77 × 80 GHMP 1987 zn. Fremund 51 Červené střechy 1951 50 × 65 Mánes 1970 zn. Fremund 51 Výhled z ateliéru 1951 37 × 68 GHMP 1987 zn. Fremund 51 Ukřižovaný 1951 130 × 86 ČsS 1956 Pieta 1951 75 × 97 ČsS 1956 Ležící dívka 1951 90 × 116 Máj 57 / I Ležící dívka 1951 - 52 85 × 99 ČsS 1956 Brno 1956 Jitka 1951 50 × 40 ČsS 1956 Autoportrét v čepici 1951 38 × 48 LN Fremund 51 zachováno na fotografii Josefa Sudka Autoportrét s mal. stojanem 1951 PU Fremund 51 zachováno na fotografii Josefa Sudka Autoportrét v klobouku 1951 LN Fremund 51 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

Jitka 1951 70 × 55 LN Fremund / 51 zachováno na fotografii Josefa Sudka Podobizna muže v zimníku 1951 PN Fremund / 51 zachováno na fotografii Josefa Sudka Portrét sochaře J. L. 1951 98 × 85 ČsS 1956 U Trojského mostu (Pelc - Tyrolka) 1951 75 × 90 NG ČsS 1956 Portrét J. Kolínské (žlutý) 1952 46 × 38 PD Fremund 52 A, ČsS 1956 Portrét sl. Aleny Antolové kol. 1952 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Portrét sl. Aleny Antolové kol. 1952 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Harlekýn kol. 1952 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Portrét ženy s kožešinou 1952 LN Fremund / 52 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Portrét ženy v kostýmu kol. 1952 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Portrét ženy 1952 PN Fremund / 52 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

Portrét ženy kol. 1952 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Hlava dívky v kožeš. límci 1952 34 × 27 ČsS 1956 LN Fremund / 52 Český Krumlov 1952 60,5x73,5 PN Fremund 52 / Č.Krumlov A Z Troje (zima) kol. 1952 35 × 42 Zima velká 1952 64 × 84 ČsS 1956 Zima malá 1952 52 × 62 ČsS 1956 Pohled na Troju 1952 70 × 86 A, PN Fremund / 52 Krajina v Troji 1952 75 × 90 Palác Dunaj 1956 ČsS 1956, Brno 1956 Sedící děvčátko (Děvčátko (v červ. šatech)) 1952 53 × 66 zn. Fremund 52 ČsS 1956 Brno 1956, Mánes 1970 Chlapec v šátku Sedící chlapec 1952 75 × 65 ČsS 1956 Brno 1956, Máj 57 / I Žena v šátku 1953 80 × 110 Mánes 1970 zn. 13. VI. 53 Fremund Dvě děti 1953 65 × 78 ČsS 1956 Brno 1956, Máj 57 / I Krajina z okna (malá) 1953 50 × 70 ČsS 1956 Fotograf J. Sudek 1953 70 × 54

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

PN Fremund 53 NG ČsS 1956 Portrét vousatého muže 1953 PN Fremund 53 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Portrét mal. A. Bělocvětova 1953 38 × 30 ČsS 1956 Portrét mladé lékařky 1953 46 × 38 zachováno na fotografii Karla Kuklíka Kaštany v modré míse 1953 73 × 93 ČsS 1956 Brno 1953 Kvetoucí trojské zahrady kol. 1953 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Pohled z ateliéru (Trojské zahrady) 1953 75x97 A, PN Fremund 53 Krajina na jaře 1953 115 × 97 Palác Dunaj 1956 Krajina z okna (velká) 1953 78 × 114 ČsS 1956 Sakury 1953 65 × 73 ČsS 1956 Putim 1953 75 × 90 ČsS 1956 Kostel „na Prádle“ 1953 65 × 75 ČsS 1956 Podzim v Holešovicích 1953 70 × 84 ČsS 1956 zn. LN Fremund / 53 Pohled z atelieru 1953 75 × 97 Brno 1956 Autoportrét 1954 77 × 62

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

Písek 1954 52 × 62 zn. Fremund 54 Mánes 1970 Krajina s hradem 1954 79 × 64 zn. Fremund GHMP 1987 Kosatce 1954 65x78 PN Fremund 54 A Uzenáč 1954 34 × 42 ČsS 1956 Zátiší s paprikou (Zátiší s vínem) 1954 78 × 100 Mánes 1970 Aida 1954 75 × 65 Slunečnice 1955 52 × 62 ČsS 1956 Zátiší se zápalkami (Zátiší s rybami) 1955 62,5x51,5 LN 55 / FREMUND A Zátiší s rybou 1955 olej, sololit, 45 × 95 PD Fremund 55 AJG Hluboká ČsS 1956 Dvě ryby 1955 55 × 69 ČsS 1956 Zlatý svícen 1955 65.5 × 71 NG Žena s fíkusem 1955 120 × 150 ČsS 1956 Dívka po koupeli (Dívčí akt) 1955 145 × 125 zn. Fremund 55 ČsS 1956 Mánes 1970, GHMP 1987

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99

Portrét Jitky Kolínské 1955 110 × 90 LD Fremund / 55 ČsS 1956, Brno 1956 Portrét malířky B. Č.

1955 110 × 90 Palác Dunaj 1956 ČsS 1956, Brno 1956 Sedící žena v modrém 1955 116 × 90 ČsS 1956 Hlava ženy s opřenou rukou 1955 73 × 93 ČsS 1956 Jiřinka 1955 90 × 75 ČsS 1956, Brno 1956 Portrét slečny Báry B. 1955 116 × 90 PN Fremund / 55 Palác Dunaj 1956, ČsS 1956 Brno 1956, Máj 57 / I, Mánes 1970 Dívka v zeleném svetru 1955 116 × 90 Brno 1956, Máj 57 / I Kytice (Pivoňky) 1956 60 × 74 LD Fremund 56 GHMP ČsS 1958 Malíř a model 1956 120 × 150 ČsS 1956, Mánes 1970 Ležící dívka s fíkusem 1956 73 × 92 ČsS 1956 Odaliska 1956 31 × 50 ČsS 1956 Odpočívající akt 1956 90 × 110 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Růžový akt (Červený akt) 1956 81x116 A, DU Fremund 56 Portrét dívky (Bára) 1956 62 × 52 A, LN Fremund / 56

43

100

101

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

Portrét Japonky 1956 70 × 55.5 NG PD Fremund 56 Portrét L. Štibora 1956 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Notre Dame 1956 110 × 90 PN Fremund / 56 ČsS 1958 Mánes 1970, GHMP 1987 Saint Rémy 1956 97 × 75 ČsS 1958 Mánes 1970 Paříž 1956 90 × 110 PD Fremund 56 ČsS 1958, GHMP 1987 Paříž I 1957 65 × 81 LD Fremund 57 AJG Hluboká n/V ČsS 1958 Paříž II 1957 116 × 90 ČsS 1958 Nábřeží Seiny 1956 - 57 73 × 92 SG Zlín ČsS 1958 Nábřeží Seiny II 1957 73 × 95 PD Fremund 57 ČsS 1958 Pont Neuf de Paris 1956 73 × 90 PD Fremund 56 VČG Pardubice ČsS 1958 Pont Neuf II 1957 82 × 117 LD Fremund 57 NG ČsS 1958 Coiffure 1956 92 × 73 PN Fremund 56 GU Roudnice n/L ČsS 1958

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126

St. Michel 1956 73 × 92 ČsS 1958 Notre Dame II 1957 117 × 82 ČsS 1958 Ležící akt 1957 75 × 97 ČsS 1958 Půlakt 1957 95 × 66 ČsS 1958 Dívka s copem 1957 73 × 60 ČsS 1958 Domy na vodě 1957 65 × 81 ČsS 1958 GHMP 1987 Štíty domů 1957 100 × 100 PD Fremund 57 GVU Hodonín ČsS 1958 Jaro 1957 95 × 130 ČsS 1958 Vesnice 1957 89 × 122 London 1963/ 64 Velká krajina 1957 120 × 150 ČsS 1958 Kostel 1957 75 × 97 ČsS 1958 Vesnice se hřbitovem 1957 100 × 73 A, NU Fremund 57 Samota (Zrcadlení) 1957 73 × 100 PD Fremund / 57 A, ?ČsS 1958 Jarní krajina 1957 73 × 100 ČsS 1958 Domy na vodě 1957 73 × 92 ČsS 1958

127

128

129

130

131

132

133

134

135

136

137

138

139

140

Na rybníku 1957 60 × 73 ČsS 1958 Bleděmodrá krajina (?Domy) 1957 55 × 70 ČsS 1958, ?Mánes 1970 U silnice 1957 55 × 77 ČsS 1958 Krajina s patníky (Náves) 1958 73 × 100 NU Fremund 58 A, ČsS 1958 Zelená krajina 1957 90 × 115 NG ČsS 1958 Za vsí 1957 100 × 73 ČsS 1958 U mlýna 1957 100 × 123 ČsS 1958 Most 1957 60 × 73 ČsS 1958 Zlatá rybka (Jihočeská krajina) 1957 78 × 173 ČsS 1958 Slovácká neděle 1957 89 × 116 PN Fremund 57 GSM Uh. Hradiště ČsS 1958 U rybníka 1957 116 × 89 ČsS 1958 Dívka v kroji 1957 92 × 73 ČsS 1958 Modrá krajina 1957 90 × 115 ČsS 1958 Dívka v čepci 1958 116 × 89 ?LN Fremund 58 ČsS 1958

141

142

143

144

145

146

147

148

149

150

151

152

153

Dvě ženy 1957 90 × 110 ČsS 1958 Žena v šátku 1957 73 × 90 PN Fremund 57 Galerie Klatovy / Klenová ČsS 1958 Most 1957 65 × 81 PN Fremund 57 GU Karlovy Vary Růžová vesnice 1957 73 × 93 LN Fremund / 57 Mánes 1970 Růžová náves 1957 75 × 97 PN Fremund 57 GASK Žena 1958 114x70 GHMP 1987 Nokturno 1958 90 × 110 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Pražský motiv 1958 80 × 98 PN Fremund 58 GU Karlovy Vary Krajina s rybníkem 1958 100 × 120 PN Fremund 58 GASK Krajina s mostem 1958 78 × 78 Worpsweder 1966 Zátiší s kukuřicí 1958 53 × 65.5 ?GZH Praha zn. Fremund 58 Mánes 1970, GHMP 1987 Dvě ženy (Dvě ženy v krajině) 1959 119 × 79 LN 2. VI. 59 Fremund NG Gal. Fronta 1965 Neděle v české vesnici 1959 95 × 95 PN Fremund / 4. VI. 59 London 1963/64

44

154

155

156

157

158

159

160

161

162

163

164

165

166

Pec pod Čerchovem 1959 70 × 99 LN Fremund, PN 2. VI. 59 SGVU Cheb Zátiší s dívkou 1959 75 × 92 LN Fremund, DU 1. VI. 59 SG Zlín Gal. Fronta 1965 Neděle (Dvě ženy, Veselá děvčata) 1959 92 × 72 Gal. Fronta 1965 GHMP 1987 Žena v krajině 1959 80 × 110 Gal. Fronta 1965 Dvě ženy 1959 70 × 55 GZH Praha Modrá vesnice Kompozice 1959 olej, lak, plátno, 55 × 70 LD 11. VI. 59 Gal. Fronta 1965 Z cyklu Slovensko 1959 42 × 60 PD 15. X. 59 Galerie Klatovy / Klenová Kompozice 1959 olej, lak, plátno, 55 × 70 LD 11. VI. 59 Gal. Fronta 1965 Město s řekou 1959 99 × 150 PN 28. XII. 59 GU Karlovy Vary Vesnice (Prosinec) 1959 75x90 PU 27. XII. 59 Město s řekou 1959 PN 29. XII. 59 Křižovatka 1964 Město s řekou (Žluté město) 1959 65 × 130 PD 30. XII. 59 Gal. Fronta 1965 Město (?Zimní krajina) 1959 ?55 × 70 PD 31. XII. 59

167

168

169

170

171

172

173

174

175

176

177

178

179

Noční město 1959 olej, lak, plátno, 75 × 95 Gal. Fronta 1965 zachováno na fotografii Emily Medkové Noční město 1959 - 60 zachováno na fotografii Emily Medkové Kompozice (Město) 1959 - 60 olej, lak, plátno, 73x93 Modrá vesnice I 1960 90 × 110 Worpsweder 1966 Modrá vesnice Vesnice, modrá a červená 1960 73 × 92 zn. 23. VI. 60 Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Modro-červená vesnice 1960 72 × 93 PN 22. VI. 60 GASK Motýlí krajina 1960 72 × 93 Gal. Fronta 1965 Krajina s měsícem (Město a měsíc) 1960 73 × 92 PD 23. VI. 60 GHMP 1987 Černá na žluté 1960 olej, lak, plátno, 145 × 115 PN 19.8.60, PD Fremund Gal. Fronta 1965 Vesnice 1960 olej, lak, plátno PN 6. 7. 60 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Modrá kompozice 1960 olej, lak, plátno, 125 × 154 PD 15. 8. 60 Gal. Fronta 1965 Hnědá kompozice 1960 olej, lak, plátno,123x153 PD 20.8.60 Fremund Modrá vesnice 1960 olej, lak, plátno, ?90 × 110 GHMP 1987

180

181

182

183

184

185

186

187

188

189

190

191

192

Město kol. 1960 olej, lak, plátno zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Město 1960 olej, lak, plátno, ?123 × 151 PD 25. IX. 60, LD Fremund GHMP 1987 Černá s oranžovou 1960 117 × 146 LD Fremund 60 Mánes 1970 Kompozice 1960 137 × 152 zn. Fremund 16. 8. 60 Mánes 1970 Žena v černém šátku 1960 62 × 51 zn. 2. I. 60 Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Žena v červeném šátku 1960 60 × 65 zn. 2. I. 60 Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Jaro 1960 Hnědočervené město 90 × 110, olej, lak, komb.tech.

Gal. Fronta 1965 Geometrická krajina 1961 Kompozice V 96 × 130 ?Gal. Fronta 1965 Geometrická krajina 1961 Kompozice VI 96 × 130 Gal. Fronta 1965 Geometrická krajina 1961 Kompozice s černou mříží 96 × 130 Gal. Fronta 1965 Strukturální krajina 1961 Kompozice VII 96 × 130, olej, lak Gal. Fronta 1965 Geometrická krajina 1961 Kompozice VIII 73 × 93 Gal. Fronta 1965 Mozaika s hřebíky Kol. 1961 – 62 65 × 78, olej, lak, komb.tech.

193

194

195

196

197

198

199

200

201

202

203

204

205

Červenobíločerná Kol. 1961 80x98, olej, lak, komb.tech.

Modrá v pískové tmě Kol. 1961 – 62 60 × 73, olej, lak, komb.tech. Černá vesnice 1961 100 × 146 PD 23. VI. 61 SG Zlín Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Geometrická krajina 1961 PD Fremund / 25. VI. 61 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Strukturální krajina červenec 1961 olej, lak, plátno,100x145 LD 31. VII. 61, PD Fremund Strukturální krajina Oranžová, Expresívní krajina 1961 olej, lak, plátno LD VIII. 61, PD Fremund Gal. Fronta 1965 Strukturální krajina 1961 olej, lak, plátno LD VIII. 61, PD Fremund zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Středověká vesnice 1961 100x145, olej, lak, plátno Gal. Fronta 1965 Vánoční krajina 1961 100 145, olej, lak, plátno PN Fremund / XI. -1. XII. 61 A, Gal. Fronta 1965

×

Kompozice 1961 olej, lak, plátno LD 11. XII. 61, PD Fremund zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Kompozice 1961 olej, lak, plátno LD 12. XII. 61, DU Fremund zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Kompozice 1961 olej, lak, plátno LD Fremund / 12. XII. 61 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Zelená krajina 1962 73 × 92

45

206

207

208

209

210

211

212

213

214

215

216

217

PD Fremund / 1. X. 62 GVU Ostrava Žlutozelená krajina 1962 73 × 93 Gal. Fronta 1965 Jarní krajina (Rozsvícená světla) 1962 73 × 93 PD Fremund / 2.X.62 A, ?Gal. Fronta 1965 Červená krajina 1962 100 × 145 Gal. Fronta 1965 Červená vesnice 1963 89 × 116 LN 12. IV. 63 Fremund VČG Pardubice Svatý Petr (Horská vesnice II) 1963 89 × 116 PD Fremund / 13. IV. 63 Mánes 1970, GHMP 1987 Krajina na vodě (Horská vesnice I) 1963 73 × 93 PD Fremund / 21. IV. 63 GHMP Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Červnová vesnice 1963 89 × 116 Gal. Fronta 1965 Černá krajina 1963 96 × 130 LD Fremund / 21. V. 63 MG Noční vesnice 1963 PD Fremund / 23. VII. 63 zachováno na fotografii z pozůstalosti autora Krajina s elipsou 1963 70.5 × 91 LD Fremund 24. VII. 63 Krajina 1963 74 × 94 PD Fremund 28. VIII. 63 GVU Hodonín Vesnice - černá 1963 75 × 97 zn. X. 63 Mánes 1970

218

219

220

221

222

223

224

225

226

227

228

229

Vánoční krajina 1963 75 × 98 PD Fremund 27. XII. 63 Galerie Klatovy / Klenová Noční krajina 1963 75 × 97 PD Fremund 28. XII. 63 GASK Vesnice u vody 1964 70 × 90 PD 13. II. 64 Fremund Mánes 1970 Krajina jako erb 1964 70 × 90 PD Fremund / 15. I. 64 Mánes 1970, GHMP 1987 Velikonoční krajina 1964 70 × 90 LD Fremund / 15. II. 64 GMU Hr. Králové Velikonoční krajina 1964 LD Fremund 5. I. 64 zachováno na fotografii Karla Kuklíka Velikonoční krajina (Modrá krajina) 1964 70 × 89 LD Fremund / 16. I. 64 GVU Litoměřice Černá krajina 1964 70 × 90 LD Fremund 15. II. 64 Fialová vesnice I 1964 64 × 94 LD 1. IX. 64, PD Fremund Gal. Fronta 1965 Worpsweder 1966 Fialová krajina II 1964 54 × 85 DU Fremund ......64 A, Gal. Fronta 1965 Krajina s červenou 1964 75 × 90 GZH Praha LN Fremund / 10. II. 64 Křižovatka 1964 Černá krajina 1964 70 × 90 zn. Fremund 11. II. 64 Mánes 1970

230

231

232

233

234

235

236

237

238

239

240

241

242

Portrét Evy (Eva) 1964 90 × 70 zn. Fremund 7. IV. 64 A, Mánes 1970 Krajina s Madonou 1964 olej, lak, plátno, 65 × 50 DU Fremund 29. XI. 64 Worpsweder 1966, Mánes 1970 Zelená krajina 1964 olej, lak, plátno, 50 × 65 zn. Fremund 5. XI. 64 Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Slunce 1964 66 × 41 GHMP 1987 Kompozice se sluncem 1964 olej, lak, plátno, 87 × 130 LD Fremund / 3. X. 64 Gal. Fronta 1965 Krajina s červeným měsícem 1964 olej, lak, plátno, 87 × 130 Gal. Fronta 1965 Sluneční hodiny (Vesnice s hodinami) 1964 olej, lak, dřevo, 133 × 60 LD Fremund / 19. X. 64 Gal. Fronta 1965, Mánes 1970 Krajina s ptáky (Vesnice s barometrem) 1964 olej, lak, dřevo, 114 78 LD Fremund / 13. I. 64 Gal. Fronta 1965 Worpsweder 1966, Mánes 1970

×

Krajina s hodinkami 1964 38 × 77 PD Fremund, DU V.VII.64 Gal. Fronta 1965 Krajina s houbami 1965 90 × 110 LD Fremund 65/ 5. I. Gal. Fronta 1965 Krajina s aktem 1965 85 × 99 Gal. Fronta 1965 Krajina se sidolem 1964 olej, lak, plátno, 35 × 70 DU Fremund / ?17. X. 64 Gal. Fronta 1965 Bez názvu 1965 asamblage, dřev. deska, 53 × 40 GZH Praha

243

244

245

246

247

248

249

250

251

252

253

254

255

Domy z karet 1965 75 × 90 PD Fremund 65 / 3. II. Řím 1969 Worpswede 1966 Krajina jako tableau 1965 65 × 74 PD Fremund 65 Mánes 1970 Město 1965 PN Fremund, PD 2. V. zachováno na fotografii Karla Kuklíka Město 1965 DU Fremund 65 zachováno na fotografii Karla Kuklíka Předjaří 1965 40× 30 DU Fremund 65 Modrá vesnice I 1965 74 × 97 zn. Fremund 65 Mánes 1970 (totožné s 226?)

Modrá vesnice II 1965 74 × 97 (totožné s 227?)

Vesnice se sluncem 1965 90 × 110 zn. Fremund 5. I. 65 Mánes 1970 Krajina se sluncem 1966 44 × 79 LN Fremund, LD 17. 8. 66 GASK Zimní krajina 1965 53 × 68 Řím 1969 Zimní krajina 1966 60 × 75 PD Fremund, LD 9. X. 66 Mánes 1970, GHMP 1987 Hlava V (Egypťanka) 1965 72 × 93 Mánes 1970 Venuše (Česká Venuše) 1965 192 × 115 zn. Fremund 65 Mánes 1970, GHMP 1987

46

256

257

258

259

260

261

262

263

264

265

266

267

268

Eva I 1965 64 × 45 zn. vzadu 8. - 9. XII. 65 Mánes 1970 Eva II (Dívka) 1965 80 × 52 LN Fremund 65 A, Mánes 1970 Profil (Láska) 1965 116 × 81 Mánes 1970, GHMP 1987 Sametka 1965 65 × 45 PD Richard / Fremund / 68 GHMP 1987 Italský motiv 1965 64 × 94 LN 24. VII. 65 Město na ostrově 1966 PN Fremund / 66 zachováno na fotografii Karla Kuklíka Zima 1966 75 × 97 zn. Fremund 66 Mánes 1970, GHMP 1970 Hlava Kleopatra 1967 95 × 64 PN Richard / Fremund / 1967 Mánes 1970, GHMP 1970 Tvář 1967 LN Richard Fremund / 1967 zachováno na fotografii Karla Kuklíka Eva III Život 1967 145 × 95 Mánes 1970 GHMP 1987 Smutek 1967 115 × 159 GHMP 1987 Samodruhá I 1967 140 × 96 LN Richard Fremund / 67 Mánes 1970, GHMP 1970 Samodruhá II Mládí 1967 100 × 75 LD Richard / Fremund / 67 Mánes 1970, GHMP 1970

269

270

271

272

273

274

275

276

277

278

279

280

281

Salomé s hlavou J. Křtitele ?Akt ?114 × 70 ?Mánes 1970 Krajina u moře 1967 90 × 100 zn. Fremund 67 Mánes 1970 Vesnice (u moře) 1967 53 × 68 LD Fremund 67 A Capri 1967 60 × 90 LN Fremund 67 GHMP 1987 Capri II 1967 75 × 100 LN Fremund 67 Mánes 1970 Capri III 1967 75 × 100 LN Fremund / 67 Azurový ostrov I 1967 65 × 90 LN Fremund 67 GU Roudnice n/L Azurový ostrov II 1967 60 × 90 PN Fremund 67 Řím 1969, Mánes 1970 GHMP 1987 Dva rybníky 1967 60 × 77 zn. Fremund 67 Mánes 1970 Město se sluncem 1967 PD Fremund 67 zachováno na fotografii Karla Kuklíka Krajina se sluncem 1967 75 × 96 A, PN Fremund 67 Etna 1968 75 × 100 LN Fremund 68 / Etna Mánes 1970 Vesnice 1968 65 × 70 zn. Fremund 68 Mánes 1970

282

283

284

285

286

287

288

289

290

291

292

293

294

295

Vesnice v lese 1968 70 × 95 Řím 1969 Vesnice u moře 1968 70 × 98 NU Fremund 68 GHMP Řím 1969 Mánes 1970, GHMP 1987 Vesnice II 1968 70 × 95 zn. Fremund 68 Mánes 1970 Vesnice IV 1968 70 × 95 zn. Fremund 68 Řím 1969, Mánes 1970 Červená vesnice 1968 70 × 95 Řím 1969, Mánes 1970 Hnědá vesnice 1968 40 × 40 Řím 1969 Černá krajina 1968 50 × 70 Řím 1969 Hnědá krajina se sluncem 1968 50 × 35 Řím 1969 Vánoční krajina 1968 35 × 45 Řím 1969 Modrá vesnice 1967 35 × 45 Řím 1969 Růžová vesnice II 1968 70 × 95 DU Fremund 68 GHMP 1987 Benátské paláce 1968 35 × 45 zn. Fremund 68 Venezia Mánes 1970 Benátky 1968 35 × 45 zn. Fremund 68 - Venezia Mánes 1970 Ostrovní krajina I 1968 70 × 95 LN Fremund / 68 Řím 1969, Mánes 1970

296

297

298

299

300

301

302

303

304

305

Ostrovní krajina II 1968 70 × 95 Řím 1969, Mánes 1970 Ostrovní krajina III 1968 70 × 95 Řím 1969, Mánes 1970 Ostrovní krajina V 1968 70 × 95 LN Fremund 68 Řím 1969, Mánes 1970 Samotřetí I 1968 45 × 35 PD Richard / Fremund / 68 ČsS 1979, GHMP 1987 Samotřetí II 1968 - 69 95 × 70 Mánes 1970 Kristus 1968 145 × 95 Mánes 1970, GHMP 1970 Salomé 1969 95 × 70 Mánes 1970, GHMP 1970 Západ slunce (Město hoří) 1969 45 × 65 PD Fremund 69 GHMP 1987 Žlutá vesnice (?Slunce s loďkou) 1969 45 × 65 zn. Fremund 69 Mánes 1970 Červená vesnice 1969 45 × 65 zn. Fremund 69

47

Richard Fremund krajiny z let 1959 —1965

Vydal: Orlys Art Auctions, Přemyslova 9, Praha 2 – Vyšehrad, v roce 2011 Text: Marcela Chmelařová. Grafická úprava a sazba z písma Botanika (Suitcase Type Foundry): Luboš Drtina. Foto: Ota Palán. Jazyková redakce: Petra Rabová Tisk a vazba: Trico. 1. vydání, náklad 200 kusů. Publikace vznikla ke stejnojmenné výstavě uskutečněné v prostorách Galerie Maldoror, 2011. Koncepce výstavy: Marcela Chmelařová, Roman Mejstřík a Milan Mikuš.