KOČKOVITÉ ŠELMY
Poznámky na úvod: – Některé informace nemusí být úplně přesné. Například u rozdělení kočkovitých šelem se mohou objevit drobné odchylky, jelikož některé zdroje uvádí trochu odlišné informace než jiné, různí vědci či publikace uznávají něco jiného; stejně tak se může stát u údajů o hmotnosti, délce, výšce nebo u čísel obecně. – Uvedeni jsou vybraní zástupci každého českého rodového jména (liší se od latinského!). Postup je od malých kočkovitých šelem po velké.
Systém
Říše: Animalia (živočichové) Kmen: Chordata (strunatci) Podkmen: Vertebrata (obratlovci) Třída: Mammalia (savci) Řád: Carnivora (šelmy) Čeleď: Felidae (kočkovité šelmy) 38 druhů
Obecné informace masožravci (všežravci) lovci – hbité, pružné (redukovaná klíční kost), svalnaté tělo, ostré zuby (trháky) a drápy, masivní dolní čelist, maskovací zbarvení, bystré smysly (hl. zrak, sluch, čich), bleskové reflexy ocas, drápy, oči (tapetum lucidum) samotáři (× lvi), teritoriální výskyt: celá Eurasie, Afrika, celý americký kontinent biomy: od alpinských výšek až po pouště (i lesy) žijí 10 až 20 let
Anatomie
obličej okrouhlý ústa široce rozvíratelná, přestože čenich poměrně krátký masivní dolní čelist → mocné kousnutí a efektivní zabití kořisti; k lebce připojena válcovitým kloubem → pohyb jen nahoru a dolů velice vyvinuté zuby – dlouhými špičáky dokážou probodnout a uchopit kořist, velké trháky (poslední horní zuby třenové a první dolní stoličky) porcují kosti a přeřezávají šlachy; zuby do sebe při skusu dokonale zapadají, pro mocný stisk ostrých špičáků vyvinutý spánkový sval, který má nejvyšší účinnost při otevřené tlamě; pro trhání používají hlavní žvýkací sval srst měkká, často skvrnitá, či pruhovaná ocas osrstěný, většinou dlouhý a velice ohebný na předních končetinách 5 prstů, na zadních 4 každý prst opatřen zahnutým, v drtivé většině zatažitelným, drápem; drápy jsou normálně zataženy do pochev, proto jsou stále ostré; v případě uchopení kořisti, šplhání, apod. se vysunou ven, nebo vyrazí mechanismem, který funguje na podobném principu jako kapesní nůž holé polštářky na chodidlech jsou obrostlé chlupy → bezhlučné plížení
Smysly
velmi vyvinuté zrak: oči velké, směřují dopředu → přesný odhad vzdáleností a prostorové vidění; zorničky v ostrém světle stažené do úzké štěrbinky × široce roztažené v noci; k vidění ve tmě slouží tapetum lucidum (= odrazová vrstva v oku, způsobuje též světélkování očí za šera) – díky ní vidí ve tmě až 6x lépe než lidé; vidí také barevně – 3 druhy čípků (rozlišují červenou, zelenou, modrou a žlutou barvu) – tato schopnost však pro ně asi nemá větší význam sluch: uši mají trychtýřovitý tvar, jsou velké a pohyblivé – otáčí se ke zvukům pocházejícím od kořisti hmat: pro orientaci a při lovu (nejen) v noci slouží dlouhé, tuhé a velmi citlivé hmatové vousy čich: na horním patře úst se nachází Jacobsonův čichový a chuťový orgán, kde se analyzují vůně a pachy sexuálního významu; sekrety z pachových žláz na tvářích, čele, pod ocasem a mezi drápy dávají informace o pohlaví a věku šelmy
Lov
rychlý pohyb → páteř velmi pružná, nohy dlouhé, klíční kost redukována (větší prostor pro pohyb lopatek); ke zvýšení rychlosti běhu a delšímu kroku → srostlé zápěstní kůstky (jen u některých) některé loví ve smečkách (např. lvi), jiné osamoceně (např. gepard) způsob lovu: různý u jednotlivých typů šelem – buď kořist aktivně vyhledávají nebo na ni zaútočí z úkrytu, kde čekají, až projde kolem; často kombinace obou metod usmrcení oběti: zakousnou se do šíje a snaží se poškodit míchu, popř. prokousnout krkavici, aby kořist vykrvácela vzdálenost, ze které loví: mohutněji stavěné kočky – plížení ke kořisti a překvapivý útok; menší kočky – vysoké výskoky v trávě k vyplašení kořisti potrava: velké kočky chytají kořisti často větší, než jsou ony samy, odtáhnou je na bezpečné místo, kde je teprve pozřou; menší kočky se specializují na hlodavce, ptáky a některé na ryby při lovu pomáhá maskování srsti (tygr napodobuje prostředí vysokých trav, skvrny např. levharta napodobují efekty slunečního světla procházejícího listovím) už od dětství rozvíjejí své bojové schopnosti; sílu protivníka se mláďata učí rozeznávat při společných hrách
Komunikace, chování
pachové značky → vymezování teritorií + vyhledávání partnera gestikulace, výraz v obličeji hlasové projevy → předávání si různých sdělení (vstřícnost k partnerovi, hrozba nepříteli) všechny kočkovité šelmy jsou teritoriální a bojují spolu, jestliže vetřelec nedbá jejich pachových značek a hlasového varování
Rozdělení Velké kočky (Pantherinae) – Neofelis – levhart Diardův, l. obláčkový – Panthera – irbis, tygr, levhart skvrnitý, jaguár, lev
Malé kočky (Felinae) – Pardofelis – kočka mramorovaná, k. bornejská, k. Temminckova – Caracal – serval, kočka zlatá, karakal – Leopardus – ocelot velký, o. stromový, margay, kočka pampová, k. horská, k. tmavá, k. slaništní – Lynx – rys červený, r. kanadský, r. ostrovid, r. pardálový – Acinonyx – gepard – Puma – jaguarundi, puma americká – Otocolobus – manul – Prionailurus – kočka celjonská, k. plochočelá, k. rybářská, k. bengálská – Felis – kočka bažinná, k. černonohá, k. pouštní, k. divoká, k. domácí
rozdělení na podčeledi (Pantherinae a Felinae) a rody – u jednotlivých rodů jsou uvedeni zástupci. (Pozn.: Počet druhů není jasný – je to buď 34 nebo 41 či něco mezi tím; stále se totiž vedou spory mezi některými zástupci.)
Seznam uvedených zástupců
Margay (Leopardus wiedi) Manul (Otocolobus manul) Jaguarundi (Puma n. Herpailurus yagouaroundi) Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) Ocelot velký (Leopardus pardalis) Karakal (Caracal caracal) Serval (Caracal n. Leptailurus serval) Rys ostrovid (Lynx lynx) Levhart skvrnitý (Panthera pardus) Irbis (Panthera n. Uncia uncia) Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) Jaguár (Panthera onca) Puma americká (Puma concolor) Tygr (Panthera tigris) – Tygr bengálský (Panthera tigris tigris) Lev (Panthera leo)
Délka těla: 0,46 – 0,79 m Délka ocasu: 33 – 51 cm Hmotnost: 2,5 – 4 kg Sociální jednotka: jedinec
Margay (Leopardus wiedi)
též názvy kočka/ocelot dlouhoocasý schopen běhat po kmeni hlavou dolů, viset na větvi za 1 tlapu (téměř reverzibilní a nazpět obratitelné zadní nohy) loví zvířata žijící na stromech, hlodavce, vačice, lenochody,…; plody noční; odpočívá na větvích lesy, pralesy loven pro kožešiny
Délka těla: 0,5 – 0,65 m Délka ocasu: 21 – 31 cm Hmotnost: 3 – 4,5 kg Sociální jednotka: jedinec
Manul (Otocolobus manul)
malé uši schované v srsti srst na břiše až 2x delší než na hřbetě (pohyb v hlubokém sněhu) špičky pesíků bílé („jinovatka“) kulaté zornice nemňoukají, štěkají jako malí psi noční hlodavci, piky, hmyzožravci, ptáci kamenité suché stepi, hory do nadmořské výšky 4800 m n. m. úbytky: trávení pik v Číně (po pozření otrávené piky se také otráví), toxoplasmóza v zajetí
Jaguarundi
Délka těla: 0,55 – 0,77 m Délka ocasu: 33 – 60 cm Výška: 34 cm Hmotnost: 4,5 – 9 kg Sociální jednotka: jedinec
(Puma n. Herpailurus yagouaroundi) kulaté zornice srst mláďat skvrnitá různé barevné formy (dle prostředí, ve kterém žijí) často žijí v blízkosti vod denní; dobře šplhá × loví pouze na zemi kořistí živočichové i ovoce v minulosti chováni domorodci k hubení hlodavců
Délka těla: 0,75 – 0,86 m Délka ocasu: 5 – 33 cm Výška: 25 – 33 cm Hmotnost: 8 – 14 kg Sociální jednotka: jedinec
Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)
(kočka – 17 druhů) vzhledem připomíná cibetku → odtud viverrinus loví ryby, žáby, hady, vodní hmyz, raky, měkkýše, vodní ptáky,... (i mršiny) potápí se – uši k hlavě, plovací blány drápy neumí zatáhnout úplně břehy řek, jezer, mokřady, mangrovové porosty
Ocelot velký (Leopardus pardalis)
Délka těla: 0,5 – 1 m Délka ocasu: 30 – 45 cm Výška: 40 – 50 cm Hmotnost: 1,5 – 16 kg Sociální jednotka: jedinec
(ocelot – 2 druhy) srst krátká, hustá, téměř sametová tmavé rozety v řetězcích, bílá skvrna vzadu na uších dobře plave, velmi dobře šplhá; odpočívá ve větvích stromů loví hlodavce, ryby, ptáky, netopýry, ale i opice, mravenečníky,… odlišnost od ostatních koček: 36 chromozomů (ne 38) loven pro kožešiny noční plachý
Délka těla: 0,6 – 0,91 m Délka ocasu: 23 – 31 cm Hmotnost: 6 – 19 kg Sociální jednotka: jedinec
Karakal (Caracal caracal)
též názvy rys stepní, rys pouštní, rys severoafrický srst vínově červená, šedá, písková, občas černá černé chlupy na konci uší (turecky karakal = „černé ucho“) umí vyskočit do výšky 3 m a srazit tlapou letícího ptáka dobře šplhá, kořist tahá do korun stromů step, buš, polopoušť – vydrží dlouho bez pití (jen tekutiny z kořisti) mláďata rodí v opuštěné noře hrabáče kapského nebo dikobraza a stěhuje je skoro každý den (ochrana před predátory) starověký Egypt, Indie – cvičen k lovu zvěře (rychlý)
Serval (Caracal n. Leptailurus serval)
Délka těla: 0,6 – 1 m Délka ocasu: 24 – 45 cm Hmotnost: 9 – 18 kg Sociální jednotka: jedinec
„pes s hlavou kočky“ skvrny + pruhy, velké uši, vysoké nohy a dlouhý krk (lepší pohyb ve vysoké trávě savany) lov: rychlý přepad (skoky – výška 4 m, dálka 1 m), umí hlodavce vyhrabat zadníma nohama z nory malí savci, ptáci, ryby; plody rodí v doupěti/noře jiného zvířete albín
Délka těla: 0,8 – 1,3 m Délka ocasu: 11 – 25 cm Výška: až 70 cm Hmotnost: 8 – 38 kg Sociální jednotka: jedinec
Rys ostrovid (Lynx lynx)
(rys – 4 druhy) čím žije severněji, tím světlejší srst; na hřbetě tmavý pás; zimní srst delší a hustší černé chlupy na konci uší, černý konec ocasu teritorium: domovský okrsek (velmi brání) a okrajový okrsek (v něm strpí samice) aktivní za soumraku; rád se sluní denně ujde až 25 km
Rys ostrovid ve dne schopen rozeznat hlodavce na vzdálenost 75 m, zajíce na 300 m, srnce na 500 m s kořistí si hraje, schovává ji (listy, větvičkami) smíšené a jehličnaté lesy s bohatým podrostem a skalními útvary, donucen proniknout i do horských bezlesí nebo jehličnatých lesů v nižších polohách ČR – 3 izolované populace: JV Morava (10–15 jedinců) Jeseníky (3–5 jedinců) J a Z Čechy (52–85 jedinců)
v ČR silně ohrožen pytláctví (80% podíl na úmrtnosti) - stálý výskyt - občasný/dočasný výskyt
Délka těla: 0,9 – 1,2 m Délka ocasu: 60 – 110 cm Výška: 45 – 75 cm Hmotnost: 30 – 90 kg Sociální jednotka: jedinec
Levhart skvrnitý (Panthera pardus)
(levhart – 3 druhy); 23 poddruhů (mnohé vyhubeny) též názvy leopard, pardál, panter černé rozety bez vnitřní skvrny („otisky prstů“ – specifické pro každého jedince), na hlavě a končetinách plné černé skvrny, ocas ke konci černě kroužkovaný noční; odpočívá na větvích vysokých stromů stromová šelma – úkryt před predátory, úkryt kořisti, lov ze stromu na strom vytáhne kořist až 3x těžší „černý panter“ (melanismus) – tmavé skvrny také; agresivnější
lidožraví levharti zřejmě se jedná spíše o stará a nemocná zvířata, která se zaměří na slabší kořist – člověka vyskytují se zejména v Indii, kde mají na svědomí až 60 lidí ročně nejvíce útoků na člověka bylo zaznamenáno v indickém státě Maháráštra, kde v letech 2001 – 2003 bylo těmito šelmami napadeno přes 50 lidí a 17 z nich usmrceno lovem těchto nebezpečných zvířat se zabýval Jim Corbett (1875 – 1955), kterému se podařilo zastřelit nejméně tucet „lidožroutů“, jež měli na svědomí až 1500 lidských obětí
Délka těla: 1 – 1,3 m Délka ocasu: 80 – 100 cm Hmotnost: 25 – 75 kg Sociální jednotka: jedinec
Irbis (Panthera n. Uncia uncia)
též název levhart sněžný loví sviště, zajíce, ptáky, jaky,… útesy, skalní hřebeny, jehličnaté lesy, až do nadmořské výšky 5000 m žije v prostředí, kde je často sníh – světlá srst
Délka těla: 1,1 – 1,5 m Délka ocasu: 60 – 80 cm Výška: 79 cm Hmotnost: 21 – 72 kg Sociální jednotka: jedinec/pár
Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus)
též název gepard africký; 6 poddruhů tělem i lovem spíše psovitý neúplně zatažitelné drápy černé skvrnky na srsti „kočka, která pláče“ (černý pruh od koutku oka k tlamě) koťata mají hřívu nejrychlejší suchozemské zvíře světa – běh 100 km/h, vzdálenost jen 200 m (pak se přehřívá), skoky dlouhé až 7 m páteř jako pružina, ocas jako kormidlo úspěch při lovení až 70 % po lovení dlouho odpočívá denní (aby se vyhnul silnějším šelmám) mláďat přežije do 1 roku jen 5 % nikdy nenapadl člověka úbytky – „efekt hrdla lahve“ → spermie deformované, počet v ejakulátu až o 90 % nižší než např. u lvů
Gepard královský barevná odchylka (nesená recesivní alelou pro mramorované zbarvení, podobně jako mramorovaná = mourovatá kresba domácích koček) JV Afrika 1. královský gepard se v zajetí narodil v roce 1981
Délka těla: 1 – 1,9 m Délka ocasu: 45 – 75 cm Hmotnost: 36 – 160 kg Sociální jednotka: jedinec
Jaguár (Panthera onca)
největší americká kočkovitá šelma černé rozety se skvrnkami uprostřed černá forma (melanismus) – také skvrny výborný plavec (z velkých koček nejraději loví ve vodě), dobře šplhá preferuje vlhká prostředí
Délka těla: 1,1 – 2 m Délka ocasu: 53 – 82 cm Výška: 61 – 76 cm Hmotnost: 67 – 105 kg Sociální jednotka: jedinec
Puma americká (Puma concolor)
též názvy kaguár, kuguár, lev horský/stříbrný/americký 24 poddruhů (některé již vyhubené, jiné kriticky ohrožené) v tropech jsou menší malá hlava, zadní nohy delší (skoky – výška 5 m, dálka 12 m) velikostí těla velká kočka × neumí řvát, přede, při páření vříská výborně plave a šplhá, ale nerada všechny nadmořské výšky, různé biomy kořist uchvátí zezadu, zabije jediným prokousnutím vazu; zahrabává ji a vrací se k ní mláďata skvrnitá, modré oči na většině území legálně loveny
Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)
Délka těla: 1,4 – 2,5 m Délka ocasu: 60 – 110 cm Výška: 80 – 90 cm Hmotnost: 100 – 300 kg Sociální jednotka: jedinec
(tygr džunglový Panthera tigris – 8 poddruhů, 3 vyhubeny) též název tygr indický; nejpočetnější poddruh patří mezi největší kočkovité šelmy pruhy (maskování – stíny rostlin), bílá místa neleze na stromy řev slyšet do vzdálenosti až 3 km noční; útočí nejčastěji zezadu zabití kořisti: prokousne hrdlo nebo kousne do týla a zlomí vaz na místě sežere až 40 kg, zbytek schová a vrací se ke kořisti 3 až 6 dní potápí se (za krokodýly) Projekt tygr → díky němu dnes nepatří mezi kriticky ohrožené (jen ohrožený) pytláctví (kožešina, zuby, kosti)
bílý tygr páření mezi rodiči a mláďaty v přírodě vzácní vrozené vady – skolióza, poruchy imunity, degenerovaná páteř lze vyšlechtit čistě bílou variantu bez pruhů páření bratra se sestrou podařilo se to Zoo v Cincinnati (Ohio, USA)
ostatní tygři
Vymřelý šavlozubý tygr, rod Smilodon.
1. tygr ussurijský 2. tygr sumaterský 3. tygr bengálský (albín) 4. tygr bengálský 5. tygr kaspický
nelegální lov tygrů od počátku 20. století vyhubeny již 3 poddruhy, zbývající na pokraji vyhubení celková populace se za posledních 100 let snížila o 95 % (ze 100 tis. na 5 až 7 tis. jedinců) vliv má ničení životního prostředí, nelegální lov – motivací jsou velmi vysoké ceny kožešin a dalších trofejí – v Asii se ceny tygřích kůží pohybují kolem 15 tis. dolarů, kostra např. ve Vietnamu stojí až 25 tis. dolarů (kosti jsou považovány za afrodiziakum) dramatické snížení populace ve Vietnamu způsobeno hlavně nedobrou kontrolou nelegálního lovu; dnes na tomto území žije max. 150 kusů ochranou tygrů se zabývá např. organizace GTF (Global Tiger Forum) na území 14 států
ochrana lidí před tygry na začátku 2. poloviny 20. století docházelo k mnoha napadání lidí tygry na indickém subkontinentu v celé Indii padlo ročně těmto šelmám za oběť 1000 – 1600 lidí dnes zde používají lidé, kteří musí sbírat dřevo (nebo lesní dělníci) a pravidelně chodit do pralesa, zvláštní maskování – na hlavě nosí masky s otevřenýma očima namířenýma dozadu → když se útočící tygr pokouší napadnout člověka zezadu, často ho otevřený pohled odradí masky byly zavedeny v roce 1986 a počet napadení se smrtelným koncem se snížil na polovinu
Lev (Panthera leo)
Délka těla: 1,4 – 2,5 m Délka ocasu: 70 – 110 cm Hmotnost: 120 – 250 kg Sociální jednotka: skupina
11 poddruhů po tygrovi 2. největší kočkovitá šelma samec má hřívu na konci ocasu černý střapec s trnem (5 mm) smečky: 4 až 6 samic + mláďata samci osamoceně nebo tlupy 2 až 5 samců velká teritoria – brání proti ostatním samcům, páří se se samicemi z jejich teritoria loví samice (menší, lehčí → hbitější, rychlejší) × samci žerou 1. (obrana) až 20 hodin denně odpočívají noční pouště, polopouště, savany, i jiné otevřené biomy asijští lvi – podélný záhyb kůže na břiše, menší hříva kopulují 20x až 40x denně (několik dní)
Lev bílí lvi – většina vyšlechtěna, vzácně v přírodě v J Africe recesivní alela nevýhoda – při lovu kořistí snadno odhaleni
zřetelný pohlavní dimorfismus
hříva barva, tvar a hustota závisí hlavně na prostředí, v němž se vyskytují – prostředí s nižší teplotou (např. evropské a severoamerické zoo) → hříva hustší a tmavší × teplejší oblasti → malá a světlá kvalita také souvisí s produkcí testosteronu (vykastrovaní → menší) slouží hlavně k ochraně při soubojích, k signalizaci vyspělosti, zkušenosti a dobré kondice – pro jiné samce i pro samice – jedinec s hustou tmavou hřívou je dobře živený, zkušený, agresivní , silný konkurent – lepší ustoupit – lvice v něm vidí kvalitního partnera a schopného lovce
existují lvi bez hřívy – absence hřívy může být způsobena klimatickými změnami, sexuálním dospíváním, hormonálními poruchami nebo celkovým oslabením kondice v NP Tsavo v Senegalu (Z Afrika) však existují celé populace bezhřívých lvů – souvisí to s teplotou – daná oblast je vyprahlá, je tu poušť a polopoušť → kdyby lvi v této oblasti měli hřívu, přehřívali by se a nepřežili by zde
samčí infanticida zabíjení mláďat samci, popř. koalicemi, kteří převezmou vládu (ve věku 4 až 5 let) nad smečkou původních samců dvou let se mláďat dožije jen 20 % samice jsou totiž plodné pouze, když mláďata dospějí nebo zemřou lvice se mláďata snaží ubránit, avšak většinou neúspěšně
křížení tigon: ♂ tiger + ♀ lion liger: ♂ lion + ♀ tiger – častější – největší kočkovité šelmy světa (geny zastavující růst v určitém věku jsou potlačeny ze strany otce i matky) – po tygřici zdědí pruhy, po lvovi hřívu – samci neplodní × samice většinou plodné
leopon (+ levhart), jaglion (+ jaguár)
liger
Ochočit se dají:
serval gepard jaguarundi puma americká
Ochrana a ohrožení ubývají ničení jejich přirozeného prostředí lidmi – nové cesty, osidlování, zěmědělství, kácení, lov ohroženi: rys ostrovid, gepard štíhlý, manul, irbis, tygr ussurijský (nejohroženější), jaguár, lev neohroženi: karakal, jaguarundi, levhart skvrnitý chráněni: ocelot velký, rys ostrovid, tygr zatím nechráněn: serval
Copyright notice  Figures in this presentation were among others copied from the following sources.  In the case that the figures are copyrighted and the author or copyright-holders do not agree with their free use for educational purposes, or the list is not complete, please let us know (biologie.gbn@gmail.com).
Zdroje: internetové adresy: http://www.wikipedie.cz http://www.google.com http://www.biolib.cz http://warbel.blog.cz http://www.katzenpass.ch http://dino12.blog.cz/rubriky/kockovite-selmy http://julie.meinerova.sblog.cz/zrak_kocek http://zvibi.blog.cz/galerie/kockovite-selmy tištěné forma: Zvíře, Kolektiv; Knižní klub (2002) 55 nejnebezpečnějších zvířat naší planety, Ludwig, Gebhardt, Fortuna Libri (2007) časopis Vesmír, 2007/9 časopis National Geographic, listopad 2005