Městská cyklistika 1.0 - Hobby
Axonometrie řešeného území Přechod přes vlečku BVV
Město začíná budovat cyklistickou infrastrukturu, která slouží především pro sportovní účely a její umístění je definováno především napojením na volnočasové funkce městské struktury. Většinou se tak jedná o excentrické urbanistické osy, které slouží k tranzitu cyklistů z rušných zón města do okolní přírody a blízkých menších urbanistických celků.
Mapa vyznačuje dvě hlavní cykloosy a potenciální propojovací osu, která by mohla vzniknout recyklací nefunkční infrastruktury a zásadně tak rozšířit spádovou oblast bezpečně a rychle přístupnou cyklodopravou.
Tento neoficiální přechod přes koleje navazuje na dnes již sekundární rameno hlavní cyklo osy a spojuje ji s nefungujícím chodníkem pro pěší podél ulice Opuštěná. Tato “rostlá” spojnice je ve velké míře využívána uživateli Spielberk Office Parku, kteří v různých časových segmentech dne migrují do nákupního centra Vaňkovka. Tento pohyb probíhá především pěší formou, avšak zběžný výzkum na místě nám odkryl, že kvalitní přechod, umožňující plynulý přejezd na kole či kolečkových bruslích by vedl k užívání právě těchto dopravních prostředků. Takovéto opatření by dle dalšího výzkumu dokázalo pří každé cestě snížit časovou náročnost o 8 minut, což je při cestě tam a zpět minut 16. Pokud si tyto časové návaznosti představíme v širším měřítku většího počtu uživatelů a delším časovém horizontu, jedná se o nezanedbatelné množství času, které by dokázalo zásadně zvýšit efektivitu klastru.
Textura samotné cyklistické infrastruktury je fragmentovaná a nepropojená. Cyklistika je zde brána jako volnočasová aktivita, čili sekundární funkce a jí příslušné infrastruktuře tedy není přidělena důležitost hlavních dopravních koridorů. Cyklotrasy se tak stávají jen parasitem existující infrastruktury. Toto řešení je konfliktní a může vytvářet bloky v dialogu mezi skupinami aktivních uživatelů veřejného prostoru a dopravních sítí. Městská cyklistika 2.0 - Commuting
Fotografie Koloportu Fotografie je z archívu KOGAA Architecture Studio
V návaznosti na městskou cyklistiku 1.0 vzniká větší poptávka pro užívání kola jako plnohodnotného každodenního dopravního prostředku. Tento fenomén však již klade vysoké požadavky na funkčnost příslušné infrastruktury, která musí zaručit bezpečnost, plynulost a srozumitelnost provozu. Tato městská struktura vyžaduje samostatnou vrstvu urbanistické textury a nemůže se stát jen dodatečnou funkcí užívání stávajících infrastruktur. Její síť musí být jak radiální, tak okružní a přizpůsobovat se sekundárním centrům a funkčním distriktům města. Celková propojenost a kontinuita cyklostezek je naprosto zásadní. Současný stav města Brna - cyklistika 1.0 Brno podléhá celosvětovému trendu zdravějšího a udržitelnějšího přístupu k životu a vytváří pro něj vhodné podmínky. Jednou z cest, která prolíná několik úrovní tohoto přístupu je cyklistika kombinující hobby a profi, individuální, skupinovou a rodinou, dostupnou a high-end a především volnočasovou a každodenní. Brno již udělalo velký krok kupředu a disponuje tak signifikantní základnou cyklistů 1.0, která je naprosto nezbytná pro transformaci městské mobility na úroveň potřebnou pro městskou cyklistiku 2.0. Cyklistická infrastruktura sestává zatím převážně ze dvou regionálních os, které v relativní blízkosti obíhají širší centrum města. Ostatní textura cyklistických stezek je nekontinuální a fragmentovaná a její užívání je spjato se zvýšenou rizikovostí. Jedná se totiž o infrastrukturu sekundární, additivní k dopravní struktuře stávající. Trend města - cyklistika 1.1 V rámci města vznikají první urbanistické celky využívající existující volnočasovou cyklistickou infrastrukturu. Vzniká tak transit pro uživatele celků a redukuje se tak objem potřebných parkovacích míst. Toto řešení je všestraně šetrné, jelikož nejen že přispívá k udržitelnému životu v rámci města, ale zásadně snižuje finanční náročnost takto navržených staveb. Funkční vrstva / ochranný lak + adhezivní vrstva
Jedná se o moment, kdy je potřeba přizpůsobit regulativ sídla a jasně definovat úlevy na požadavcích na parkování pro budovy a celky, které budou prokazovat efektivní napojení na cyklistickou infrastrukturu. Vzájemná podpora investičních celků a samosprávy tak povede k širokospektrální aplikaci tohoto fenoménu.
Interaktivní grafika / QR code
Městské plánování - cyklistika 0.5 Plánování cyklistické infrastruktury probíhá v Brně převážně v rámci dopravního resortu. Je zde tak patrný nedostatek sociálních aspektů, cyklistická doprava je řazena jako sekundární až terciální a nejsou tudíž refelektovány její typologické požadavky a samotné navrhování probíhá formou segmentování urbaistického celku za využívání stávající dopravní sítě, což nevede k efektivnímu propojování center a distriktů města. Tento přístup také nepracuje s vývojem mobility v čase a proto lze očekávat, že navrhovaná infrastruktura bude v době svého budování již zastaralou a nefunkční.
Funkční vrstva / optické zvýraznění barevným nátěrem
Záklop / bednící překližka tl. 20 mm Nájezdové lišty / bednící překližka tl. 20 mm
Nosné žebra / KVH masiv lepený 40x90 mm
Budování cyklotras jako doplňku existující sítě vede v mnoha případech k omezování všech dotčených stran, které dále vyvolává neshody a snižuje účinost dialogu mezi iniciativami, městem a uživateli městského prostoru.
Roznášecí deska / OSB tl. 12 mm
Potenciál - cyklistika 2.0 Po hlubších analýzách se našemu týmu podařilo extrahovat potenciál rozvoje cyklistické infratruktury, která by byla schopna akcelerovat přechod na vyšší úroveň používání kol v rámci městské dopravy.
Kotevní základ / pelesť postele tl. 22 mm
Jedná se především o raktivaci nefunkčních infrastruktur (nevyužívané odstavné a parkovací pruhy silnic, nefunkční chodníky) a aktivaci okrajových částí zelených ploch, které by umožnili vytvoření zcela nové funkční cyklo infrastruktury. Těmito požadavky se nám podařilo vytvořit středovou osu, která probíhá v okolí centra a dokáže je tak zásobovat a využívat jako spádovou oblast a východo-západní spojnici dvou regionálních os, která dokáže v téměř nulovém časovém horizontu vytvořit jižní cyklo oblouk, schopný propojit kancelářské klastry a rozšířit velikost spádové oblasti každodenních cyklistů na víc celé širší centrum Brna. Osazený KOLOPORT
Rozložený pohled na konstrukci Koloportu Velké procento materiálu užitého na této konstrukci je navrženo jako recyklát stavebního materiálu a to zejména bednící překližky, která je pro tyto záměry vhodná. Projekt je tak příkladem trvale udrřitelné městské infrastruktury. Hmota objektu je navržena podle normy přejezdu přes vlakové koleje a možnosti přesunu dopravním vozem. Tak zajišťuje možnost zkompletování na připraveném pracovišti a oszení na konečnou pozici je tak rychlé a neomezí provoz.
QR Kód Odkazující na facebookové stránky objasňující kompletní projekt na recyklaci městské infratruktury za účelem získání městského cyklookruhu.