Technické stavby Frýdlantska TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ
DOPRAVNÍ STAVBY NA A OBJEKTY CIHLÁŘSTVÍ A CIHELNY NA VODNÍ POHON CVIKOVSKU
ZÁMECKÝ PIVOVAR
MIROSLAV KOLKA
Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
obalka_CV.indd 1 28.3.2013 17:03:33
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kolka, Miroslav Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku / Miroslav Kolka. — 1. vyd. — Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2012 ISBN 978-80-904852-9-7 (brož.) 904:62 * 626/627 * 338.45(091) * (437.316) - technické památky — Česko - vodní stavby — Česko - dějiny průmyslu — Česko - Cvikov-oblast (Česko) - katalogy 904 - Kulturní památky historického období obecně [8]
© Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2012 © Miroslav Kolka, 2012 Publikace vznikla na základě výsledků výzkumného záměru Národního památkového ústavu č. 401 Územní plošný a oborový výzkum industriálního dědictví (MK07503233304) a institucionální podpory Ministerstva kultury ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Recenzovali: PhDr. Radim Urbánek, Ing. arch. Eva Dvořáková ISBN 978-80-904852-9-7
kniha_TS_Cvikov.indb 2
28.3.2013 17:02:23
MIROSLAV KOLKA
Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON KATALOG STAVEB A—Z
kniha_TS_Cvikov.indb 3
28.3.2013 17:02:23
OBSAH ÚVODEM ................................................................................................................. 6 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................... 8 SHRNUTÍ PRAMENŮ A LITERATURY ............................................................................ 11 CHARAKTERISTIKA VODNÍCH DĚL A JEJICH ČLENĚNÍ ................................................... 15
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON .....................................................................................23 Vodní mlýny .............................................................................................................25 Vodní pily a dřevozpracující t ovárny ......................................................................... 32 Sklářské podniky (stoupy na křemen, brusírny skla, tírny sklářských barev) ...............35 Textilní a kožedělné podniky (valchy, bělidla, barvírny, mechanické tkalcovny, přádelny, niťárny, koželužny) ................................................ 42 Papírny, hamry na zpracování železa, klempířství, olejny, kostní stoupy a další stavby ....................................................... 48
KATALOG STAVEB (A–Z) ............................................................................................ 51 Obsah k atalogu ........................................................................................................53 POZNÁMKY ............................................................................................................ 187 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ...........................................................................194 Prameny vydané .....................................................................................................194 Prameny n evydané .................................................................................................194 Literatura ..............................................................................................................194 REJSTŘÍK AUTORŮ PLÁNŮ ....................................................................................... 197 SEZNAM ZKRATEK...................................................................................................199 SUMMARY, ZUSAMMENFASSUNG, PODSUMOWANIE .............................................. 200
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 5
kniha_TS_Cvikov.indb 5
28.3.2013 17:02:23
ÚVODEM skytuje velké množství původních velkostatků. Stejně na tom je i jižní část, náležící dříve pod politický a soudní okres Dubá. Naopak situaci komplikuje příslušnost některých obcí k politickým okresům Litoměřice (okolí Kravař) a Děčín (okolí Kamenického Šenova). Do budoucna bych rád předložil širší veřejnosti také kompletní topografie i z těchto regionů. Výběr Cvikovska byl také motivován snahou představit pestrou škálu zdejších vodních děl, kterých se na pouhých 11 katastrech podařilo dohledat úctyhodných 60 lokalit. Vodní díla v podhůří Lužických hor patří k nejzajímavějším technickým stavbám v širokém regionu severních Čech a jsou prezentovatelné jak na celé řadě nádherných terénních reliktů, tak i bohatých archivních materiálech, které patří v rámci Českolipska k nejhodnotnějším a nejuceleněji zachovaným. V dalším textu čtenář najde obecné kapitoly k danému území, pramenům a literatuře, základní údaje a typologii jednotlivých částí vodních děl a stručné shrnutí vývoje jednotlivých typů technických zařízení a jejich srovnání s jinými regiony v českých zemích. Stěžejní částí práce je katalog staveb. Pro lepší přehlednost jsou připojeny mimo běžného poznámkového aparátu v textu také německé názvy obcí a rejstřík doposavad zjištěných autorů plánové dokumentace. Záměrem byla kompletní topografie všech vodních děl, která na Cvikovsku v minulosti fungovala. Podrobnější rozbor stavebních typů je plánován až po dokončení publikování zbylých částí okresu. Zpracování velkého množství lokalit a staveb s sebou přináší pochopitelně problém týkající se rozsahu archivního materiálu a literatury. Práce byla přednostně orientována na zjištění polohy, základních historických
Studie, kterou nyní předkládám čtenáři, je výsledkem dlouhodobého výzkumu vodních děl na území severních Čech. Na počátku záměru knižního vydání bylo komplexní vyhodnocení vodních děl v hranicích stávajícího okresu Česká Lípa, a zejména kompletní lokalizace jednotlivých staveb, terénní rekognoskace, zjištění účelu a základních technických parametrů. Jak napovídá samotný název, předmětem studia jsou ta vodní díla, která v minulosti sloužila pomocí vodních kol nebo turbín přímo k pohánění různých technických zařízení od mlýnů, pil, přes brusírny skla, textilní podniky až po vodárny. Vynechána byla tedy vodní díla, která sloužila pouze k zásobování pitnou nebo užitkovou vodou (vodovody, voda pro parní kotle či různá další zařízení zejména v textilním průmyslu). Vzhledem ke zjištěnému výskytu více jak 250 vodních děl a objemu finančních prostředků na publikaci bylo nakonec nutno práci rozdělit na samostatné části. Po delším zvažování nakonec padla volba na území bývalého soudního okresu Cvikov. Tato správní jednotka fungující až do roku 1948 měla od vzniku politických a soudních okresů v roce 1848 de facto neměnné hranice, a proto je velmi dobře vymezitelná.1 Dalším kladem pro ohraničení sledovaného území byla příslušnost Cvikovska před rokem 1848 k jednomu velkostatku, kterým byly Zákupy. Tyto skutečnosti umožní celistvěji popsat proměny vodních děl, možnosti studia pramenné základny a další jevy. Další partie dnešního českolipského okresu jsou z tohoto pohledu daleko problematičtější a při studiu se potýkáme s roztříštěností pramenů do velkého množství archivů. Relativně uchopitelná je oblast někdejšího politického okresu Česká Lípa se soudními okresy Česká Lípa, Nový Bor a Mimoň, na kterých se ale vy-
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 6
kniha_TS_Cvikov.indb 6
28.3.2013 17:02:23
a technických dat, rozeznání stavebních úprav objektů a vodních děl a poznání jejich technického zařízení. Informace o jednotlivých držitelích jsou uváděny spíše jako druhotný údaj. Vývoji vlastnické držby, rodinným vztahům a poměrům není věnována systematická pozornost. Tyto jevy rád přenechávám dalším badatelům. Záběr publikace je pak sám o sobě limitující pro detailní zachycení lokalit, a proto je možno předpokládat u řady z nich možnost výskytu dalších archivních pramenů či zmínek v bohaté vlastivědné literatuře, které upřesní či opraví publikované údaje. Z tohoto hlediska se jistě jedná o první komplexní uchopení tohoto tématu a pevně doufám, že podnítí další výzkum. Řadu dalších poznatků může přinést detailnější průzkum vybraných objektů. Velká pozornost by měla být věnována stavebnímu zaměření sto-
jících staveb i torz a partií tesaných do pískovcového podloží. Během výzkumu se opakovaně ukázalo, že časový odstup od ukončení provozu většiny podniků je již příliš velký pro zachycení řady detailů. Překotné společenské změny druhé poloviny 20. a počátku 21. století bohužel nepřály zachování technických staveb a tento trend nadále pokračuje. Mnohdy nám stavby nebo cenná torza jejich vybavení mizí přímo před očima bez možnosti záchrany nebo alespoň jejich zdokumentování. V celorepublikovém kontextu se sice zájem o tyto doklady naší minulosti výrazně zvětšil, ale v regionu Cvikovska se tento fakt zatím vyjma badatelského zájmu výrazněji neprojevil. Nezbývá tedy než doufat, že by lepší poznání industriálního dědictví mohlo přispět k zachování pozoruhodných technických děl v malebné krajině Lužických hor.
Dolní Světlá, mlýn čp. 161 – zemní těleso náhonu vedené nad levým břehem Svitávky (2008).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 7
kniha_TS_Cvikov.indb 7
28.3.2013 17:02:23
Zařízení na vodní pohon
kniha_TS_Cvikov.indb 23
28.3.2013 17:02:26
kniha_TS_Cvikov.indb 24
28.3.2013 17:02:26
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
Vodní mlýny zpřevodované přes pastorek (nazýván také kladnice, lucerna, svislé příčky na pastorku označovány jako ceví) s palečním kolem. To bylo osazeno v suterénu v tzv. podkolí uvnitř mlýnské hranice a ukotveno na vnitřní straně hřídele vodního kola. Mouka po semletí propadávala otvorem v předním moučníku mlýnské hranice (tzv. výmětem) do moučnice. Čištění meliva zajišťoval mlynářský pytlík uvnitř dřevěné skříně moučnice a na výstupu síto (tzv. žejbro) nad moučnou truhlou. Mezi největší inovace v mlecím zařízení patřilo vynalezení mechanismu (tzv. hasačertu), který zajišťoval otřásání pytlíku v moučnici. Do pohybu jej uváděla vačka na svislé hřídeli mlecího složení. Vynález je připisován pražským mlynářům a datován do doby kolem poloviny 15. století. Mezi nejstarší zmínky o mlýnech na Českolipsku patří obdobně jako v jiných regionech zejména údaje o zařízeních ve větších sídlech požívajících městská práva. Stavbu mlýna na Mlýnském potoce předpokládalo již privilegium pro město Bezděz z roku 1264, jakož i další privilegium pro Bezděz z devadesátých let 13. století. Další listina, tentokrát již pro městečko Doksy z roku 1460 od Jiřího z Poděbrad, dokládá v okolí Bezdězu již čtyři mlýny (Doksy, Staré Splavy, Břehyně a pozdější Poslův mlýn u Obory).37 Za hradbami České Lípy je mlýn poprvé uváděn k roku 1375.38 Z venkovského prostředí lze mezi nejstarší zpravidla zařadit výčty mlýnů a pil při majetkových převodech jednotlivých panství. Příkladem může být panství Houska, kde je již k roku 1352 uvedena dvojice mlýnů, do druhé poloviny 16. století rozšířená na čtyři objekty (nejstarší byly mlýny v Beškově – tzv. Křenovský a Dubé–Rozprechticích, později na území dnešního českolipského okresu přibyl tzv. Spálený mlýn v Tuboži).39
Nejtypičtější stavbou využívající vodní pohon je v českých zemích bezesporu obilní mlýn (německy Mahlmühle). Dobře tuto skutečnost dokumentuje výraz pro jakýkoliv objekt s vodním pohonem v němčině – „mühle“. Teprve „předpona“ upřesňuje, o jaký typ zařízení se jedná. V češtině to není tak zřetelné, ale i přesto je mnohdy jako mlýn označena stavba mající jiný nebo i více způsobů využití. První doklady mletí obilí mezi dvojicí plochých kamenů pocházejí díky archeologickým výzkumům již z období neolitu z Malé Asie (7– 6. tisíciletí př. n. l.) a v Čechách z mladší doby železné (5–4 tisíciletí př. n. l.). Výskyt vodních mlýnů je doložen poprvé opět v Malé Asii v 1. století př. n. l. a velkého rozšíření doznal v době římské. Odtud se toto zařízení dostalo do západoevropských zemí a teprve v 11. století do střední Evropy. V Čechách se první mlýny objevují na klášterních statcích – k roku 1100 v Klášteře Hradišti nad Jizerou a k roku 1140 u sázavského kláštera. Mezi zakladateli zprvu výrazně dominovaly církevní instituce, které od 13. století výrazně doplňují nově zakládaná města.35 První mlýny využívaly zřejmě vodní kola na spodní vodu, teprve později se více rozšířila vodní kola na horní vodu. V českých zemích zajišťovalo mletí od středověku až do 19. století výhradně tzv. české nebo obyčejné složení.36 V mlýnici byla umístěna nosná konstrukce, tzv. mlýnská hranice, tvořená dřevěnými sloupy a vodorovnými trámy (podélné podvaly v úrovni podlahy, na sloupy příčně položeny tzv. svory a na ně podélně moučníky v úrovni stropu). Na této hranici byla umístěna podlaha zanášky s mlecími složeními v dřevěné schránce - lubu. K mletí byly určeny dva opracované kameny – napevno usazený spodek a nad ním běhoun. Běhoun byl poháněn pomocí svislé hřídele (železí)
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 25
kniha_TS_Cvikov.indb 25
28.3.2013 17:02:26
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
Mařeničky, čp. 41 – plán úpravy niťárny, doplnění obilního mlecího zařízení, A. Lederer 1863 (SOkA Č. Lípa, OÚ Jablonné v P., inv. č. 131, kart. 71).
(s ohledem na další vývoj bylo možno očekávat mlýn spíše v Mařeničkách). Překvapivá je absence mlýna zejména v Kunraticích, kterou je snad možno vysvětlit nesystematickou formou záznamů v urbáři. Další soupis mlýnů obsahuje trhová smlouva k prodeji panství v roce 1612.41 Ve Cvikově se nově uvádějí již dva mlýny – horní s pilou a dolní. Starší horní mlýn s pilou je možno ztotožnit s pozdějším Obermühle čp. 62/I, který přiléhá přímo k městskému jádru a dolním mlýnem bylo i v dalších staletích nazýváno čp. 25/I. Znovu je také zmíněn mlýn v Dolní Světlé a Mařenicích, naopak chybí krompašský mlýn a přibyla další zařízení ve Svoru a Kunraticích. Jádro sedmi největších mlýnů bylo tedy pravděpodobně dotvořeno na počátku 17. století.
Na Cvikovsku pracovalo pro jedenáct katastrů a patnáct obcí a osad v 19. století až dvacet jedna mlýnů. Jejich počátky jsou ale na rozdíl od výše uvedených okolních území zahaleny mlhou. Určení doby vzniku nejstarších staveb není možné kvůli absenci pramenů anebo jejich nedostatečnému průzkumu (dílčí údaje by bylo možno očekávat zejména u pramenů ke Cvikovu). Obecně se dá předpokládat založení prvních mlýnů v souvislosti s postupem kolonizace podhůří Lužických hor, a to nejspíše ve 14. století. První jistější údaje poskytuje až urbář zákupského panství z roku 1560.40 V severní části jsou uváděny mlýny ve Cvikově (s pilou), Dolní Světlé (pozdější čp. 41) a Krompachu (pozdější čp. 1 v Juliovce). Mimo to je uváděn mlynář v Mařenicích, který ale neplatil ze mlýna nic
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 26
kniha_TS_Cvikov.indb 26
28.3.2013 17:02:26
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
Nelze rozhodnout, co bylo podnětem ke změnám, zda hospodářská aktivita toskánské správy, výraznější postup v dosídlení obcí a nárůst obyvatel či kombinace více faktorů. Každopádně faktem je, že v krátkém období mezi lety 1706–1735 zde bylo založeno dalších jedenáct obilních mlýnů (celkem jich tedy napočítáme osmnáct). První čtyři přibyly již k roku 1706, pět k roku 1727 a nakonec dva do roku 1735. Většina z nich využila pozemky starších selských, případně zahradnických usedlostí, menší část pak pozemky vrchnostenské či obecní. Z agendy vrchnostenské správy je patrné, že toto zahuštění sítě vyvolalo ve druhé polovině 18. a první polovině 19. století řadu sporů ohledně příslušnosti mlečů k jednotlivým mlýnům. Podívejme se na změny podrobněji. V roce 1706 byla ze staršího okruhu svorského mlýna vydělena část mlečů pro nový
Oproti starším torzovitým údajům je možno postupné doplňování sítě na Cvikovsku sledovat díky dochovaným pramenům z ředitelství toskánských panství a velkostatku Zákupy a pozemkových knih velmi dobře.42 V rámci Českolipska i širšího regionu jsou tyto informace ojedinělé. Na celém panství Zákupy je popisem k roku 1691 a při založení pozemkové knihy mlýnů o čtyři roky později možno napočítat 10 mlýnů o 20 kolech. Z uvedených deseti mlýnů jich bylo hned sedm v severní části panství okolo Cvikova, tedy v námi sledované oblasti. Jednalo se o dva mlýny ve Cvikově (tzv. Horní čp. 62/I a Dolní čp. 25/II), mlýny v Dolní Světlé (čp. 41), Juliovce (tzv. Teichmühle čp. 1), Mařeničkách (čp. 6), Svoru (čp. 43) a Kunraticích (tzv. Dolní čp. 61). Vidíme, že byly pravidelně rozmístěny tak, aby pokryly požadavky mlečů z celé oblasti. Každý z mlýnů měl svůj pevný okruh mlečů (viz jednotlivá hesla v katalogu).
Cvikov, mlýn čp. 112/II – půdorys přízemí, J. Wünsche 1856 (SOkA Č. Lípa, OÚ Jablonné v P., inv. č. 116, kart. 61).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 27
kniha_TS_Cvikov.indb 27
28.3.2013 17:02:26
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
zástavby od Dolní Světlé přes Juliovku po Mařenice. V roce 1706 zde vznikly tři nové mlýny – v Dolní Světlé (čp. 26), Mařenicích (čp. 19) a Juliovce (čp. 6). Dva nové mlýny byly založeny v roce 1727 ve Cvikově (čp. 95/II a 98/II), další v Kunraticích (čp. 32) a v Hamru u Naděje (čp. 34). Množství vodních děl na horním toku Svitávky k uvedenému datu rozšířil ještě mlýn čp. 59 na severním okraji Mařenic a o sedm let později další objekt (později převeden z mařenického katastru na Dolní Světlou čp. 161). Posledním „novým“ mlýnem byl Pechmühle na katastru Trávníku (později čp. 65 v Mařeničkách). O něco později se u tzv. dolní cvikovské pily objevuje také zařízení k mletí obilí (v seznamech mlýnů z let 1774 a 1810– 1815 ale není zahrnuto). Poslední dva mlýny na Cvikovsku byly založeny až kolem roku 1843 v Mařenicích (čp. 57) a v roce 1863 v Mařeničkách (čp. 41). Druhý z objektů měl ale multifunkční charakter a zdejší vybavení sloužilo spíše jen ke šrotování. Pro úplnost dodejme, že stroje ke šrotování nebo mačkadlo na oves se objevují jako doplňkový provoz i u dalších technických zařízení, jak dosvědčuje i katalog staveb. Stav zachování mlýnů v terénu je bohužel na Cvikovsku, stejně tak jako na celém českolipském okrese, poměrně špatný. Řada objektů nepřežila odsun původních německých obyvatel a příchod nových osadníků, a tak jich stojí již necelá polovina. Nejviditelnějšími částmi tak zůstávají zejména vodní díla s unikátními náhony. U nejstarších staveb lze předpokládat použití roubené nebo zděné konstrukce. Vzhledem k převažující zástavbě tohoto typu ve zdejších vesnicích až do 20. století je poměrně překvapující velký podíl zděných mlýnů již v 18. století. Roubenou nebo hrázděnou konstrukci u obytné části si pod mladším dřevěným, eternitovým obkladem nebo omítkou zachovaly pouze mlýny
Rousínov, mlýn čp. 19 – detail fasády hlavní budovy (NPÚ ÚOP v Liberci 1994).
mlýn v Rousínově (čp. 19), jehož majitel měl povinnost platit při každém prodeji usedlosti poplatek mlynáři do Svoru. Nárůst obyvatel na počátku 18. století, spjatý s rozvojem tkalcovské výroby, byl zřejmě důvodem pro výrazné zahuštění sítě mlýnů na Svitávce v pásu
Cvikov, mlýn čp. 62/I – podoba objektu kolem roku 1945 (NA Praha, Mlynářské ústředí, inv. č. 4596).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 28
kniha_TS_Cvikov.indb 28
28.3.2013 17:02:26
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
Dolní Světlá, mlýn čp. 26 – výřez z dobové pohlednice kolem roku 1910 (ze sbírky T. Nováka).
čp. 161 v Dolní Světlé, čp. 32 a 61 v Kunraticích a čp. 57 v Mařenicích (mlýnice jsou ale již zděné). Poslední příklad je nutno přičíst na vrub mladšímu původu stavby z doby těsně před polovinou 19. století. Nejpozději ve třetí čtvrtině 19. století byla i většina ostatních mlýnů přestavěna do zděné podoby. Starší vrstva zděných mlýnů pochází nebo pocházela dle současných vědomostí z průběhu 18. století (spíše z druhé poloviny). Jedná se o mohutné patrové stavby s mansardovými střechami, které nacházejí analogie u farních budov. Mezi nejvýstavnější patřil rousínovský mlýn, opatřený zdobnou pozdně barokní fasádou s pískovcovým portálem datovaným k roku 1795. Obdobně výraznou budovu mlýna čp. 26 v Dolní Světlé bohužel dokumentují pouze dobové fotografie. Klasicistní vrstvu reprezentoval nejlépe cvikovský městský mlýn čp. 62/I s valbovou střechou a střídmou architektonickou výzdobou, která ale byla zničena.
Další stavby měly spíše jednoduchý charakter bez větších slohových projevů (např. Cvikov čp. 95/II, Juliovka čp. 6 – přízemní, Mařeničky čp. 41 – přístavba ke staršímu částečně roubenému obytnému domu). Zajímavější jsou v tomto ohledu zděné patrové historizující stavby s novorenesančními fasádami u mlýna čp. 19 v Mařenicích a čp. 6 v Mařeničkách.
Cvikov, mlýn čp. 62/I – detail z hlavičkového papíru z roku 1937 (SOkA Č. Lípa, OÚ Jablonné v P., inv. č. 116, kart. 61).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 29
kniha_TS_Cvikov.indb 29
28.3.2013 17:02:26
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
Cvikov, mlýn čp. 95/II – plán na přestavbu zařízení (řezy), firma Jan Prokopec Praha-Vinohrady 1926 (SOkA Č. Lípa, OÚ Jablonné v P., inv. č. 116, kart. 62).
Z prozatím prozkoumaných staveb vyplývá, že zcela převažovala tradiční trojdílná dispozice, která je typická nejen pro zdejší vesnickou architekturu. Uprostřed se nacházela střední vstupní síň (z její zadní části byla vydělena černá kuchyně) a ze síně byl přístupný obytný díl se světnicí (případně byla vydělena světnička). Na opačné straně než světnice se nacházela velká mlýnice, která byla na rozdíl od mlýnů v jiných regionech většinou vydělena standardní příčkou (jinde často tvoří mlýnice jeden prostor se síní, nebo jsou oddělené jen tenkou bedněnou příčkou). Lednice jsou situovány u štítové a podélné stěny mlýnice. Bohužel nebyly zachyceny žádné doklady starých mlýnských hranic. S vybavením je to obdobné, výjimkou jsou pouze druhotně užité vyřazené mlecí kameny,43 případně torza převodových zařízení. Zjištěné počty vodních kol a mlecích složení dokládají skutečnost, že mlýny na podhor-
ských tocích byly sice četné, ale jejich velikost byla omezená. Z celkového počtu 21 je možno pouze u pěti doložit výskyt dvou kol po určitou dobu jejich provozu. Jedná se o tři objekty ve Cvikově (čp. 25/II, 62/I a 112/II) a po jednom v Kunraticích (čp. 61) a Mařeničkách (čp. 6). Jedině posledně jmenovaná stavba využívala tři mlecí a jedno špicovací složení. O jedno mlecí složení méně pracovalo u deseti mlýnů, zbylá část disponovala maximálně jedním mlecím a jedním špicovacím složením. Rovněž postup v modernizaci strojního zařízení nebyl v této odlehlejší oblasti bez větších vodních toků nijak razantní. Nejstarší vodní kniha eviduje kolem roku 1874 tzv. amerikánské nebo umělecké složení u obou kunratických mlýnů čp. 32 (jedno v kombinaci s obyčejným složením) a čp. 61, v Mařeničkách čp. 6 a Svoru čp. 43 (zmíněn cylindr – hranolový vysévač).44 Změny spočívaly ve využití nových strojů zejména na čištění obilí a mouky a probíhaly často pouze pozvolně po etapách.
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 30
kniha_TS_Cvikov.indb 30
28.3.2013 17:02:27
ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ POHON
vatelů) zachytily až revize ve dvacátých letech 20. století. Do první světové války byly zřejmě modernizace rozsahem dosti omezené a teprve s většími úpravami vodního motoru došlo i na kompletní modernizaci strojní. Takto byly přestavěny mlýny čp. 25/II, 62/I, 95/II ve Cvikově, všechny tři mařenické mlýny, oba kunratické mlýny a dále mlýny v Rousínově a Mařeničkách (čp. 6). V této době řada menších provozů již dávno zanikla, anebo byly v lepším případě přestavěny na textilní zařízení. To se týká husté sítě někdejších mlýnů v Dolní Světlé a Juliovce, dále objektů v Naději a Svoru (i přes počáteční modernizaci). Nelehké období kolem druhé světové války a poválečný odsun, konfiskace a rušení mlýnů krátkodobě překonaly pouze čtyři mlýny – cvikovský mlýn čp. 62/I, oba kunratické mlýny a mlýn v Mařenicích čp. 57. I tyto provozy byly nakonec nejpozději na počátku padesátých let 20. století pro mletí uzavřeny a maximálně byly ještě nějakou dobu využívány ke šrotování.47
Úpravy mnohde souvisely s osazením nových vodních kol lepších parametrů, nových převodových zařízení a také se začínají používat transmise s řemenicemi k jednotlivým strojům. Dále se začaly prosazovat pro své lepší vlastnosti při mletí tzv. francouzské kameny skládající se ze sladkovodního křemence, natmeleného na jádro z kusů pískovce a cementové směsi.45 Dalším krokem pak bylo nahrazení kamenného mlecího složení válcovými stolicemi. Čisticí stroje bylo z technologických důvodů nutno osadit nad mlecí složení nebo válcové stolice, a tak se oproti staršímu stavu začalo zařízení osazovat i do podkroví anebo nástaveb (nutností byla minimálně čtyři podlaží).46 Tyto stroje se podařilo zachytit pouze na několika plánech (zejména Cvikov čp. 95/II a Mařeničky čp. 6) a v agendě Mlynářského ústředí. Soupisy vybavení ve vodních knihách a vodoprávních spisech je jmenovitě neuvádějí a v terénu nebyla zatím dohledána ani torza. Přestavby na umělecký mlýn s válcovými stolicemi (tzv. válcový mlýn, jak zněl termín používaný na hlavičkovém papíře provozo-
Rousínov, mlýn čp. 19 – interiér mlýnice s hřídelí, převody a transmisí (NPÚ ÚOP v Liberci 2007).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 31
kniha_TS_Cvikov.indb 31
28.3.2013 17:02:27
kniha_TS_Cvikov.indb 52
28.3.2013 17:02:31
K ATA LO G S TAV E B
Obsah katalogu Cvikov, mlýn čp. 25/II, Pivovarská ulice (Niedermühle) [1] .................................................................................................. 55 Cvikov, mlýn, pila čp. 62/I, Mlýnská ulice (Obermühle, Stadtmühle) [2]..............................................................................58 Cvikov, mlýn čp. 95/II, ulice K Rybníčku (Wildteichmühle, Wilderteichmühle) [3].................................................................62 Cvikov, mlýn, pila čp. 98/II, Vančurova ulice (Ober Brett und Mahlmühle) [4] ......................................................................64 Cvikov, pila a mlýn čp. 112/II (Unter Brettmühle) + mechanická tkalcovna čp. 298/II, Potoční ulice [5] ................................. 67 Cvikov, stoupa na tříslo a bělidlo čp. 141/I, Žitavská ulice [6] .............................................................................................70 Cvikov, valcha, papírna, mechanická tkalcovna, barvírna a úpravna ESWE čp. 177/II a 178/II, Palackého ulice [7] ................70 Cvikov, brusírna skla, barvírna a bělidlo čp. 193/II, Martinovo údolí [8] .............................................................................. 73 Cvikov, brusírna skla, niťárna čp. 194/II, Martinovo údolí [9] .............................................................................................. 76 Cvikov, česárna a kostní stoupa, brusírna skla čp. 195/II, Martinovo údolí [10] ................................................................... 79 Cvikov, brusírna skla čp. 199/II, Martinovo údolí [11] .........................................................................................................80 Cvikov, brusírna skla, niťárna čp. 209/II, Nábřežní ulice [12] .............................................................................................. 81 Cvikov, brusírna skla, bělidlo, přádelna bavlny čp. 224/II, Vančurova ulice [13] ..................................................................83 Cvikov, brusírna skla, niťárna, továrna na výrobu dřevité vlny čp. 341/II, Martinovo údolí [14] .............................................84 Dolní Světlá, mlýn, niťárna, mechanická tkalcovna čp. 26 [15] ............................................................................................88 Dolní Světlá, mlýn, niťárna a česárna tkaného zboží čp. 41 [16] ..........................................................................................90 Dolní Světlá, niťárna čp. 63 [17]......................................................................................................................................... 91 Dolní Světlá, niťárna čp. 71 [18] .........................................................................................................................................94 Dolní Světlá, barvírna čp. 72 [19] .......................................................................................................................................95 Dolní Světlá, niťárna čp. 78 [20] ........................................................................................................................................96 Dolní Světlá, niťárna, pila, česárna čp. 149 [21]..................................................................................................................97 Dolní Světlá, mlýn, brusírna mramoru čp. 161 (Mařenice čp. 60 – Horní mlýn, Ramischmühle) [22] .....................................98 Krompach-Juliovka, mlýn (Teichmühle), mechanická tkalcovna a niťárna čp. 1 [23] ........................................................... 102 Krompach-Juliovka, mlýn, niťárna, mechanická tkalcovna čp. 6 [24] ................................................................................. 106 Krompach-Juliovka, hospoda čp. 15 [25] .......................................................................................................................... 109 Kunratice u Cvikova, mlýn čp. 32 (Horní) [26] .................................................................................................................... 111 Kunratice u Cvikova, pila čp. 37 [27] .................................................................................................................................113 Kunratice u Cvikova, mlýn čp. 61 (Dolní) [28] ....................................................................................................................115 Kunratice u Cvikova, papírna, továrna na výrobu dřevěných rámů a nábytku čp. 230 [29] ................................................... 117 Kunratice u Cvikova, kostní stoupa a niťárna čp. 323 [30] ..................................................................................................119 Mařenice, mlýn čp. 19 (Dolní) [31] ....................................................................................................................................121 Mařenice, mlýn čp. 57 [32] .............................................................................................................................................. 124 Mařenice, mlýn čp. 59 (Bergmühle) [33] .......................................................................................................................... 126 Mařenice, pila čp. 202 [34] ............................................................................................................................................. 128 Mařenice, přádelna, strojní zámečnictví, koželužna čp. 204 (Antonínovo údolí) [35] ......................................................... 129 Mařeničky, mlýn čp. 6 [36] ...............................................................................................................................................133 Mařeničky, niťárna, mlýn, česárna čp. 41 [37] ...................................................................................................................135 Mařeničky, mlýn čp. 65 (Trávník čp. 52, Pechmühle) [38] ...................................................................................................137 Mařeničky, niťárna, pila čp. 66 [39] ................................................................................................................................. 140 Naděje-Hamr, hamr, mlýn čp. 34 (Hammermühle) [40] ..................................................................................................... 143 Naděje-Hamr, pila čp. 51 [41] .......................................................................................................................................... 145 Naděje-Hamr, pila čp. 68 [42] ......................................................................................................................................... 150 Rousínov, brusírna skla čp. 2 (dnes čp. 28) [43] ............................................................................................................... 154 Rousínov, brusírna skla čp. 6 [44] ................................................................................................................................... 156 Rousínov, brusírna skla čp. 16 [45] ...................................................................................................................................157 Rousínov, mlýn čp. 19 [46] .............................................................................................................................................. 159 Rousínov, brusírna skla čp. 23 (dnes čp. 88) (Rotmühle, Rothholzmühle) [47] .................................................................. 162 Rousínov, brusírna skla, výroba dřevité vlny čp. 44 [48] ................................................................................................... 165 Rousínov, brusírna skla čp. 45 [49].................................................................................................................................. 167 Rousínov, brusírna skla čp. 47 [50].................................................................................................................................. 168 Rousínov, brusírna skla čp. 50 [51] .................................................................................................................................. 170 Rousínov, brusírna skla, tírna sklářských barev a malírna skla čp. 52 [52] ..........................................................................172 Rousínov, brusírna skla čp. 57 [53] ...................................................................................................................................174 Rousínov, brusírna skla čp. 65 [54]...................................................................................................................................175 Svor, mlýn, výroba dřevité vlny čp. 43 [55] ....................................................................................................................... 178 Svor, hamr/továrna na nože, brusírna skla čp. 110 (později čp. 187) [56] .......................................................................... 179 Svor, brusírna skla čp. 114 [57] .........................................................................................................................................181 Svor, brusírna skla, klempířství čp. 127 [58]..................................................................................................................... 182 Svor, pila, brusírna skla čp. 150 [59] ................................................................................................................................ 184 Svor-Nová huť, stoupa na křemen sklářské hutě čp. 144 [60] ........................................................................................... 185
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 53
kniha_TS_Cvikov.indb 53
28.3.2013 17:02:31
K ATA LO G S TAV E B
MAPA VODNÍCH DĚL NA CVIKOVSKU
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 54
kniha_TS_Cvikov.indb 54
28.3.2013 17:02:31
A
Katalog staveb
Z T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U
kniha_TS_Cvikov.indb 51
28.3.2013 17:02:31
K ATA LO G S TAV E B
KROMPACH-JULIOVKA / KROMBACH-JULIUSTHAL
Císařský otisk stabilního katastru z roku 1843 – výřez z k. ú. Krompach zachycuje soutok Svitávky a Krompašského potoka v Juliovce (ÚAZK Praha).
Krompach-Juliovka, mlýn (Teichmühle), mechanická tkalcovna a niťárna čp. 1 [23] Vodní dílo se nachází v jihovýchodním výběžku krompašského katastru pod Sovím vrchem u křižovatky silnice Mařenice-Dolní Světlá s odbočkou do Krompachu. Jez je umístěn přímo na soutoku Krompašského potoka a Svitávky. Pevný zděný jez přehrazuje koryto Svitávky. Stavidlo s kovovým rámem a ovládacím mechanismem a dřevěnými okenicemi je usazeno do zídek z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů. Těleso poměrně úzkého náhonu odbočuje na levý břeh Svitávky a dodnes má v katastru vlastní p. p. č. 890/2. Vpouštěcí stavidlo není dochováno. Břehy náhonu jsou zděné z pískovcových kvádrů, místy doplněných betonem. Koryto je zakryté lokálně betonovými panely. Trasa
náhonu míří k nároží nedalekého pískovcového skalního masivu, jehož patu pak kopíruje až k reliktům výrobní stavby. Před tímto úsekem je ještě srážka odvádějící vodu zděným otevřeným korytem do přilehlého rybníka. Náhon je od tohoto bodu daleko širší a jeho průběh si místy vynutil přitesání skalního podloží i stěny do segmentově ukončeného půloblouku. Stěnu zde prolamuje úzká rokle a vlevo od jejího ústí je vytesán letopočet „1884“ a nápis „Georg Bingelham“(?). V místech, kde odbočuje užší zděné koryto k základům objektu, je na skalní stěně dochován otisk a otvory po umístění železné skoby cejchu. Z mlýna a pozdější tkalcovny jsou v terénu patrné zejména rozsáhlé suterénní
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 102
kniha_TS_Cvikov.indb 102
28.3.2013 17:02:40
K ATA LO G S TAV E B
Juliovka, pohlednice z 20. let 20. století, vpředu budovy tkalcovny čp. 1, v pozadí hospoda čp. 15 (ze sbírky T. Nováka).
partie přisekané do pískovcového podloží, různé niky a také navazující partie zdiva obvodových stěn a příček, provedené z lomového zdiva. Mladší úpravy signalizují partie cihelného zdiva a betonu. Poměrně málo čitelné je v základovém zdivu rozdělení na dvě stavby. Odtokový kanál vede pod terénem a na jižním obvodu areálu je dochováno jeho
vyústění na povrch. Mělké koryto pak pokračuje dále k zaniklému mlýnu čp. 59 v Mařenicích. Zdejší zařízení patřilo mezi jádro sítě mlýnů na zákupském (předtím milštejnském) panství. První doklad jeho existence ale poskytuje až urbář zákupského panství z roku 1560. Zdejší mlynář Lorenz odváděl vrchnosti ve dvou
Juliovka, čp. 1 – situační plán vodního díla, Ing. U. Huber 1934 (SOkA Č. Lípa, OÚ Jablonné v P., inv. č. 126, kart. 69).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 103
kniha_TS_Cvikov.indb 103
28.3.2013 17:02:40
K ATA LO G S TAV E B
Juliovka, čp. 1 – koncová část náhonu (2008).
Juliovka, čp. 1 – zanesená část náhonu vedeného podél vysoké skalní stěny (2012).
ročních termínech 1 kopu gr. Při prodeji panství v roce 1612 ale ve výčtu mlýnů objekt chybí. Tato skutečnost mohla být způsobena příslušností mlýna k hutnímu statku sklárny v Krompachu. Výslovně je blíže neurčený mlýn v Krompachu součástí hutního statku k letům 1589 a 1637 a je u něj učiněna poznámka, že zde byli povinně nuceni semílat své obilí všichni obyvatelé této vesnice. Při nároží skalního masivu u mlýnského náhonu v Juliovce byla v roce 1687 založena další sklárna. Její dataci potvrzuje také stejný letopočet na dochovaném klenáku portálu do skalních prostor v místě zaniklého areálu. Je velmi pravděpodobné, že zdejší mlýn byl využit pro její potřeby. Stejně tak se nabízí umístění stoupy na drcení křemene pro sklárnu do nedalekého mlýnského areálu. Patrně se stoupou souvisí zmínka o zřízení „nové strouhy podle huti až do druhého potoka“ (údaj je možno interpretovat jako posílení náhonu ze Svitávky novým zdrojem z Krompašského potoka, při kterém stála huť). Další mlynáře známe jménem až od konce 17. století. V nově založené pozemkové knize mlýnů zákupského panství je k roku 1695 vložen mlýn o jednom složení za poplatek 100 zl. Johannu Georgu Kreichwigenovi. Okruh mlečů podle mladších zpráv zahrnoval Krompach, Valy a Horní Světlou. Mimo to se zde zpracovávalo obilí pro slad do krompašského vrchnostenského pivovaru. K roku 1709 je mlýn zapsán Wenzelu Kreibichovi za 425 zl. a následně k roku 1727 Josefu Richterovi z Dolní Světlé již za 1650 zl. V obou případech je uváděno již vybavení dvěma mlecími složeními, která poháněla dvě vodní kola. K druhému datu je také zmíněn přilehlý vrchnostenský pstruhový rybníček (později dva rybníčky), podle čehož byl mlýn také nazýván „Teichmühle“. Konstantní jsou také poplatky, které činily 15 zl. na vykrmování vepřů, k témuž 2 měřice pšenice, 42 měřic
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 104
kniha_TS_Cvikov.indb 104
28.3.2013 17:02:41
K ATA LO G S TAV E B
žita a dále v naturáliích 3 měřice žita a 12 měřic ovsa. Držitelé mlýna mohli využívat robotující poddané na vyklízení náhonu, dovážení materiálu k opravám a další práce. Dalšími mlynáři z rodiny Richterů byli k roku 1778 syn zemřelého Josefa Richtera Johann Franz (za odkoupení mlýna platil 1400 zl.) a k roku 1806 jeho syn Anton. Na samotném konci 18. století byl řešen s vrchností špatný stav rybníků, které byly zaneseny bahnem a zarůstaly trávou. Mlynáři platili z využití vody z rybníků poplatek (10–13 zl. ročně), který přicházel ale vniveč pro velmi omezenou funkčnost vodního zdroje. Od roku 1820 mlýn provozoval Franz Bradler (cena 12700 zl.) a od roku 1830 Josef Jarisch (cena jen 4600 zl.). Provoz mlýna byl omezen nevalným přítokem vody do náhonu a zřejmě také nefunkčním zdrojem z přilehlého rybníka. Druhé složení pracovalo jen při vyšších stavech vody. Proto přikročil v roce 1842 Josef Jarisch k žádosti
o převod druhého složení na níže položený a nově vystavěný mlýn čp. 57 v Mařenicích. Na mapách stabilního katastru z roku 1843 je zakreslen velmi schematicky náhon ze Svitávky, ústící u většího obdélného nespalného objektu s přístavbou v místech lednice a značkou dvou vodních kol. Jižně od této hlavní budovy je situována spalná budova složitějšího půdorysu a menší stavbičky podél odtokového kanálu (vše na st. p. č. 16). Další podrobnosti uvádí vodní kniha, její opisy a vodoprávní agenda. K normování vodního díla došlo v roce 1874, revize proběhly v letech 1922 a 1934. K prvnímu datu byl objekt Antonem Richterem nadále využíván jako mlýn, vybavený dvěma mlecími a jedním špicovacím složením, které pohánělo vodní kolo na horní vodu o průměru 6 m. Před zalomením náhonu do dřevěných vantrok byl na skále osazen cejch s nápisem „A. R. 1874“ (otisk železné skoby je dochován dodnes).
Juliovka, čp. 1 – stavidlový jez na Svitávce, uprostřed přítok Krompašského potoka, náhon je na pravém okraji snímku (2008).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 105
kniha_TS_Cvikov.indb 105
28.3.2013 17:02:41
K ATA LO G S TAV E B
Juliovka, čp. 1 – otisk po skobě železného cejchu na skále nad náhonem (2012).
Juliovka – vstupní otvor s datací 1687 dokládá polohu zaniklé sklárny v okolí dnešní vodní nádrže (2008).
Patrně těsně před vypuknutím první světové války proběhla přestavba na mechanickou tkalcovnu, provedená novým vlastníkem – firmou Josef Winkler (později pod názvem Josef A. Winklers Sohn, mechanická tkalcovna a niťárna, k roku 1934 Antonie Winklerová). I textilní stroje nadále pohánělo vodní kolo o průměru 5,9 m (šířka korečků 1,13 m, hloubka 0,23 m, otáčky 6/min, maximální hltnost 100 l/s, výkon 2,6 HP – max. 4,7 HP a spád 6,6 m). Doplňujícím zdrojem byl elektromotor o výkonu 7 HP. Ze strojů je uváděno sedm mechanických tkalcovských stavů a pomocné stroje. V roce 1928 je vedle sedmi stavů jmenován stroj na nitě, dva stroje na cívky, tři stroje na výrobu dámských punčoch a také dynamo k osvětlení. Tkalcovna byla dle některých údajů zbořena v roce 1944, což je patrně omyl, protože rozložitá střecha je velmi dobře patrná ještě na leteckém snímkování z roku 1953. Torzo objektu zde stálo i v dalších letech. Část areálu zachytily snímky z meziválečného období. Hlavní budova měla minimálně dvě nadzemní podlaží, podkrovní polopatro a nízkou sedlovou střechu. Jižní objekt byl zřejmě obytným domem. Patrně se jednalo o roubenou nebo poloroubenou patrovou stavbu se sedlovou střechou a řadou přístaveb.
PRAMENY A LITERATURA: NA Praha, fond ŘSRF/P – ATS Zákupy, inv. č. 41, sign. 33e, kart. 32. ~ ÚAZK Praha, fond Stabilní katastr, k. ú. Krombach (http:// historickemapy.cuzk.cz/). ~ SOA Děčín, fond Vs Zákupy, inv. č. 1620, sign. OS Cvikov 1, kart. 1177, fol. 240a–249b. ~ SOA Děčín, fond Vs Zákupy, inv. č. 1621, sign. OS Cvikov 2, kart. 1178, fol. 307a–326b. ~ SOkA Česká Lípa, fond OÚ Jablonné v Podještědí, inv. č. 5, kart. 1, Vodní kniha politický okres Jablonné 1899–1932 (vložka č. 45); inv. č. 6, kart. 2 V, Vodní kniha politický okres Jablonné 1932–1935 (vložka č. 34) a inv. č. 126, sign. V.k. 34 (staré 45), 11 51/310, kart. 69. ~ Tereziánský katastr český. Svazek 3 – Dominikál, s. 89. ~ ASCHENBRENNER, Martin: Panství Zákupy, s. 34, 45. ~ ZUMAN, František: Dvě zaniklé sklárny, s. 1–11, 84–92, 137–140, 154–165. ~ ZUMAN, František: Instrukce sklářské huti, s. 74–80.
Krompach-Juliovka, mlýn, niťárna, mechanická tkalcovna čp. 6 [24] Vodní dílo začínalo na Krompašském potoce zhruba 600 metrů nad soutokem se Svitávkou. Z jezu zbylo v terénu nepatrné torzo (naproti domu če. 2, původně čp. 157), stejně jako z po-
čáteční partie náhonu. Jeho hluboké koryto je pak velmi dobře patrné až ve druhé polovině trasy zhruba od domu če. 1. Vede u paty skalnatého svahu za domy če. 18 a ústí u dnešního
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N N A C V I KO V S K U 106
kniha_TS_Cvikov.indb 106
28.3.2013 17:02:41