Technické stavby Frýdlantska TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ
DOPRAVNÍ STAVBY V A OBJEKTY A CIHELNY ZÁMECKÝ PIVOVAR NA VODNÍ POHON DUBÉ, CIHLÁŘSTVÍ DOKSECH A OKOLÍ
MIROSLAV KOLKA
KNIHA_Duba_Doksy.indb A
Technická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
11/19/2014 3:18:30 PM
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kolka, Miroslav Technická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí : vodní díla mlýnů, pil, textilních podniků a vodárenských zařízení : katalog staveb A–Z / Miroslav Kolka. — 1. vyd. — Liberec : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2014 ISBN 978-80-87810-03-3 (brož.) 904:62 * 626/627 * 62–821 * 338.45(091) * (437.316) - technické památky — Česko - vodní stavby — Česko - dějiny průmyslu — Česko - Dubá (Česko : oblast) - Doksy (Česká Lípa, Česko : oblast) - katalogy 904 - Kulturní památky historického období obecně [8]
© Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2014 © Miroslav Kolka, 2014
Monografie vznikla v rámci výzkumného cíle financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO). Na vydání publikace finančně přispěly Liberecký kraj, Město Doksy a Město Dubá. Recenzovali: Ing. Jaroslav Panáček, PhDr. Radim Urbánek ISBN 978-80-87810-03-3
KNIHA_Duba_Doksy.indb 2
11/19/2014 2:46:44 PM
MIROSLAV KOLKA
Technická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
VODNÍ DÍLA mlýnů, pil, textilních podniků a vodárenských zařízení KATALOG STAVEB A—Z
KNIHA_Duba_Doksy.indb 3
11/19/2014 2:46:47 PM
OBSAH ÚVODEM ................................................................................................................... 6 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................... 8 SHRNUTÍ PRAMENŮ A LITERATURY ............................................................................16
VODNÍ DÍLA MLÝNŮ, PIL, TEXTILNÍCH PODNIKŮ A VODÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ ..............23 Vodní mlýny ............................................................................................................ 28 Vodní pily ................................................................................................................45 Textilní podniky (kartounka, valcha, barvírna, bělidlo, mandl) ................................. 50 Vodárenská zařízení .................................................................................................52
KATALOG STAVEB (A–Z) ........................................................................................... 59 Obsah katalogu........................................................................................................61
ZÁVĚR ................................................................................................................... 228
POZNÁMKY ........................................................................................................... 229
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .......................................................................... 239 Prameny vydané .................................................................................................... 239 Prameny nevydané ................................................................................................ 239 Literatura ............................................................................................................. 242
REJSTŘÍK AUTORŮ PLÁNŮ A DOLOŽENÝCH STAVITELŮ ............................................. 246 REJSTŘÍK OBCÍ A JEJICH NĚMECKÝCH NÁZVŮ ...........................................................247 SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................. 248 SUMMARY, ZUSAMMENFASSUNG, PODSUMOWANIE .............................................. 249
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N V D U B É , D O K S EC H A O KO L Í 5
KNIHA_Duba_Doksy.indb 5
11/19/2014 2:46:49 PM
ÚVODEM V rámci zpracování technických zařízení poháněných vodou na území dnešního českolipského okresu padla, po již vydaném Cvikovsku,1 volba na oblast někdejšího soudního okresu Dubá. Po atraktivní hornaté krajině Lužických hor se tentokrát podíváme do romantického kraje plného nepřehlédnutelných dominant v podobě homolovitých vrchů, kterým bezesporu vévodí královský Bezděz. Společným rysem Cvikovska i oblasti Podbezdězí, Polomených hor a severního Kokořínska jsou všudypřítomná pískovcová skalní města. Na rozdíl od oblasti kolem Cvikova s menšími horskými toky je okolí Doks typické zejména rozsáhlými borovými nebo smíšenými lesními partiemi a močálovitou krajinou plnou
rybníků. Pro severní Kokořínsko je charakteristický nízký výskyt vodních toků a spletitá síť pískovcových skalních měst s hluboce zaříznutými suchými roklemi. Množství a hustota vodních děl zde nejsou tak výrazné jako v Lužických horách, zato se však jedná o objekty se staletými tradicemi a mimořádně atraktivním usazením v terénu. Také typologická škála zdejších technických zařízení není tak bohatá jako v dalších horských regionech severních Čech, které mají průmyslovější charakter. V Podbezdězí a na Dubsku nalezneme spíše krajinu odpovídající dávným středověkým a raně novověkým tradicím, kterým na rozdíl od vysloveně průmyslové výroby dominují zemědělství,
Břehyňský rybník, letecký pohled na severovýchodní chobot rybníka s přítokem, stav po vypuštění nádrže (P. Meduna, 2009).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A VO D N Í P O H O N V D U B É , D O K S E C H A O KO L Í 6
KNIHA_Duba_Doksy.indb 6
11/19/2014 2:46:49 PM
lesnictví a s nimi spjatá odvětví. Proto zde mezi stavbami s vodním pohonem nalézáme výhradně obilní mlýny a pily, s jedinou výjimkou časově omezeného, ale o to zajímavějšího textilního manufakturního provozu kartounky na Břehyni u Doks. Postupně zde bylo postaveno osmnáct mlýnů a u většiny z nich jsou bezpečně doloženy středověké nebo raně novověké kořeny. Ve stejných lokalitách fungovalo vedle mlýnů také sedm pil. Mezi mladší typy z průmyslového období pak patří pouze zařízení zdejších vodovodů, jež jsou velice zajímavým dokladem umu našich předků, kteří se museli složitě vypořádávat s obtížnou dostupností pitné a užitkové vody v tomto regionu. V rámci severních Čech překvapí poměrně velký podíl vodních kol a turbín u pohonu zdejších vodárenských čerpacích zařízení, který je možno bez přehánění považovat za dobře utajenou technickou raritu sledované oblasti. Kladným rysem zkoumaných staveb je na zdejší oblast až nečekaně autenticky zachované technologické vybavení nebo jeho větší či menší torza. Stejně jako u Lužických hor jsou v terénu zachována dodnes impozantní vodní díla spjatá s pískovcovým podložím, navíc ale také s rybničními soustavami. Najdeme mezi nimi zcela unikátní lokality, náležící mezi nejlépe dochované objekty svého typu v českých zemích. V první části publikace se nacházejí úvodní kapitoly obsahující charakteristiku zkoumaného území, popis pramenů a literatury, stručné vyhodnocení stavebního řešení a typických rysů zdejších mlýnů, pil, textilních podniků a vodárenských zařízení, včetně jejich srovnání v celorepublikovém kontextu. Druhou, stěžejní a obsáhlejší částí, je katalog všech objevených technických zařízení poháněných vodní energií, který by měl představovat shrnutí zjištěných informací o těchto objektech. Záměrem je postupné podchycení všech vodních děl
Břehyně, pohled do výpustní průrvy z Břehyňského rybníka ve směru od mostu hlavní silnice (2014).
v celém rozsahu okresu Česká Lípa. Teprve po shromáždění základních údajů o jednotlivých lokalitách, typech zařízení a jejich vývoji bude možno komplexně vyhodnotit téma těchto technických staveb. Práce, kterou dostáváte do rukou, je výsledkem autorova více než deset let trvajícího průběžného studia vodních děl, rybníků a technických staveb v regionu Podbezdězí a severního Kokořínska.2 I přesto se jistě nejedná o uzavřené téma, neboť ke každé z lokalit i k obecným otázkám bude nepochybně možné dalším výzkumem v terénu i archivních materiálech dohledat nové údaje. Doufáme, že se i přes množství faktografických údajů alespoň částečně podařilo představit pestrou škálu zajímavých technických staveb ve zdejší mimořádně atraktivní krajině.
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N V D U B É , D O K S E C H A O KO L Í 7
KNIHA_Duba_Doksy.indb 7
11/19/2014 2:46:50 PM
Vodní díla
KNIHA_Duba_Doksy.indb 23
11/19/2014 2:47:46 PM
VO D N Í D Í L A M Ý N Ů , P I L , T E X T I L N Í C H P O D N I K Ů A V O D Á R E N S K Ý C H Z A Ř Í Z E N Í
Houska, mlýn čp. 32, pohled na mlýnskou hranici, hřídel s palečním kolem náleží převodovému mechanismu, vlevo nahoře válcová stolice (2014).
Deštná, mlýn čp. 19, pohled na střední část mlýnské hranice v 1. N. P. mlýnice, uvnitř konstrukce se nachází paleční kolo s převodovým mechanismem (2014)
valy energii od vodního kola na svislou hřídel (tzv. železí) mlecího složení. Kolem podkolí a uvedených převodových zařízení byla v suterénu mlýnice vystavěna nosná konstrukce, tzv. mlýnská hranice, tvořená dřevěnými sloupy a vodorovnými trámy (podélné podvaly v úrovni podlahy, na sloupy byly příčně položeny tzv. svory a na ně podélně moučníky v úrovni stropu). Na této hranici byla umístěna podlaha zanášky s mlecími složeními v dřevěné schránce – lubu. K mletí byly určeny dva opracované kameny – napevno usazený spodek a nad ním běhoun. Běhoun byl poháněn pomocí výše popsaného železí. Mouka po semletí propadávala otvorem v předním moučníku mlýnské hranice (tzv. výmětem) do mlynářského pytlíku a následně byla vysévána do moučnice. Čištění meliva zajišťoval zmíněný pytlík uvnitř dřevěné skříně moučnice a na výstupu mechanicky pohybované síto (tzv. žejbro) nad moučnou truhlou. Toto zařízení nahradilo starší ruční vysévání na sítech. Uvedenou inovaci v čištění a vysévání meliva umožnilo vynalezení mechanismu (tzv. hasačertu), který zajišťoval otřásání pytlíku v moučnici. Do pohybu jej uváděla vačka na svislé hřídeli mlecího složení. Vynález je připisován pražským mlynářům a datován do doby kolem poloviny 15. století.106
Zachování mlýnských hranic na Dubsku a severním Kokořínsku je v rámci severních Čech a zejména okresu Česká Lípa výjimečně dobré.107 Jejich podstatné části se zachovaly ve dvou zdejších mlýnech (Deštná čp. 19
Houska, mlýn čp. 32, přízemí mlýnice, na mlecí podlaze je umístěno v dřevěném lubu mlecí složení z tzv. francouzských kamenů, určené ke šrotování, nad ním stojí násypný koš (2014).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A VO D N Í P O H O N V D U B É , D O K S EC H A O KO L Í 38
KNIHA_Duba_Doksy.indb 38
11/19/2014 2:49:28 PM
VO D N Í D Í L A M L Ý N Ů , P I L , T E X T I L N Í C H P O D N I K Ů A V O D Á R E N S K Ý C H Z A Ř Í Z E N Í
a Houska čp. 32). U řady staveb se staré hranice staly obětí modernizací těchto zařízení, které probíhaly ve mlýnech od 3. čtvrtiny 19. století. Při nich byla řada těchto konstrukcí vyměněna v rámci osazování nového vybavení (zejména válcových stolic), což často vyvolalo kompletní výměnu stropní konstrukce nad 1. podlažím mlýnice. Pokud již někdy hranice přežila tyto modernizační úpravy, došlo k jejímu odstranění nebo demolici celé stavby ve 2. polovině 20. století. Takovým příkladem je mlýn čp. 21 v Tuhani. Naštěstí se jedná o jednu z mála výjimek, kdy došlo alespoň k fotografické dokumentaci objektu před demolicí i v jejím průběhu, takže podoba mlýnské hranice je známa alespoň z fotografií.108 U jiných staveb můžeme jen odhadovat, k jakým ztrátám došlo, a často není možno získat ani snímek z exteriéru, natož dokumentaci vybavení. Zaniklá mlýnská hranice v tuhaňském mlýně byla na jednom ze sloupů datována do roku 1827. Její provedení bylo nápadně podobné dochované hranici ve mlýně čp. 19 v Deštné, která je datována do roku 1820. Na obou hranicích byly také vysekány iniciály stavebníka, respektive autora stavby (stavitele). Obě konstrukce mají shodný vzhled horní části nad předním moučníkem s ukončením profilovaným trámem ve tvaru římsy. Velmi podobné jsou i tvary sloupů s bohatě zdobenými hranolovými hlavicemi (na středních čelních sloupech jsou uvedeny datace a nápisy). V Tuhani byly před demolicí dochovány také původní zhlaví střední dvojice svorů s výrazně zdobeným volutovým ukončením a balustráda v úrovni mlecí podlahy (tj. 2. podlaží staré mlýnice) navazující na výše uvedenou římsu. V Deštné došlo zjevně k odstranění těchto částí při osazení válcových stolic a dalšího vybavení a ke snížení úrovně mlecí (válcové) podlahy. Další části vybavení související se starým českým složením nebyly v terénu identifiko-
Tuhaň, mlýn čp. 21, pohled do přízemí mlýnice s intaktně zachovanou mlýnskou hranicí, mezi středními sloupy leží hřídel od vodního kola (J. Škabrada, 1976).
Tuhaň, mlýn čp. 21, detail mlýnské hranice s bohatě profilovanými středními sloupy a svory, nad nimi mlecí podlaha se zábradlím ve tvaru balustrády, hřídel prochází otvorem v návodní stěně do lednice (J. Škabrada, 1976).
vány. Rozsah a umístění původního vybavení lze nepřímo odhadnout podle torz vodních kol, jejich počtu (patrného podle otvorů v návodních stěnách mlýnice) a polohy. Tyto závěry je možno porovnat s údaji z archivních pramenů, týkajícími se počtu mlecích složení a případné existence dalších zařízení. Největší
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N V D U B É , D O K S EC H A O KO L Í 39
KNIHA_Duba_Doksy.indb 39
11/19/2014 2:49:47 PM
A
Katalog staveb
Z
KNIHA_Duba_Doksy.indb 59
11/19/2014 2:53:36 PM
K ATA LO G S TAV E B
Obsah katalogu Beškov, mlýn čp. 22 (Křenovský mlýn, Schönauermühle) [1] ....................................................................... 63 Deštná, mlýn čp. 19 (Töschnermühle) [2] ................................................................................................... 70 Doksy, mlýn čp. 16 (Dokezský či Městský mlýn, Hirschberger Mühle, Stadtmühle) [3] ................................. 83 Doksy, čerpací stanice vodovodu k zásobování zámecké zahrady [4].......................................................... 90 Doksy, mlýn čp. 236 (Havlišovský mlýn, Poslův mlýn, Posel Mühle) [5] ....................................................... 94 Doksy-Břehyně, mlýn, pila, kartounka (bělidlo, barvírna, valcha, mandl) čp. 265 (Břehyňský mlýn, Heidemühl, Haidemühl) [6]............................................................................................ 98 Doksy-Staré Splavy, mlýn a pila čp. 37 (Podhrázský mlýn, Thammühl) [7] .................................................. 115 Dražejov, čerpací stanice vodovodu [8] ....................................................................................................126 Dřevčice-Sušice, mlýn čp. 7 (Dolský mlýn, Gründelmühle, Gründen Mühle) [9] ..........................................130 Dřevčice–Sušice, čerpací stanice vodovodu pro Dřevčice a Sušice [10] ...................................................... 135 Dubá-Nový Berštejn, čerpací stanice zámeckého vodovodu [11] ................................................................140 Dubá-Mlýnek, mlýn čp. 3 (Kleinmühle) [12]...............................................................................................142 Dubá-Rozprechtice, mlýn, pila čp. 262 (Galgenmühle) [13] ........................................................................ 147 Dubá-Vrabcov, mlýn a pila čp. 160 (Frapsmühle, Frabsmühle) [14] ............................................................. 155 Houska, mlýn čp. 32 (Spálený mlýn, Palác, Palatzmühle, Tubožský mlýn, Dubuser Mühle) [15]...................163 Konrádov, mlýn čp. 4 [16]......................................................................................................................... 175 Nedamov, mlýn čp. 9 (Frauenmühle) [17] .................................................................................................. 178 Nedamov, mlýn a pila čp. 25 (Černý mlýn, Schwarzmühle) [18] ..................................................................183 Nedamov, čerpací stanice vodovodu pro Nedamov, Panskou Ves, Křenov, Týn, Bořejov, Ždírecký Důl a Ždírec [19] .............................................189 Pavličky, čerpací stanice vodovodu pro Zátyní [20] ...................................................................................193 Pavlovice, čerpací stanice vodovodu pro Pavlovice [21] .............................................................................196 Tuhaň, mlýn čp. 21 [22] ........................................................................................................................... 203 Zakšín, mlýn čp. 1 (Bukovecký mlýn) [23]..................................................................................................2 1 1 Zakšín, mlýn a pila čp. 8 (Neumühle) [24] ................................................................................................ 215 Zakšín, mlýn čp. 11 (Bauernmühle) [25] ....................................................................................................221 Zakšín, vodovod v usedlosti čp. 31 [26] ....................................................................................................227
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N V D U B É , D O K S E C H A O KO L Í 61
KNIHA_Duba_Doksy.indb 61
11/19/2014 2:53:40 PM
K ATA LO G S TAV E B
Výřez ze situačního plánu panství Houska z roku 1839. Nahoře plocha Zámeckého rybníka („Dubuser Teicht“), pod ním usedlost čp. 32 v Housce a čtyři výpustní zařízení (SOA Děčín, Vs Houska, inv. č. 737).
malé šířce. Spoje u obvodového rámu prozrazují typickou sekernickou práci. Dřevěný žlab vantroků podpíraly kuláče a stejný materiál byl použit i pro rámovou konstrukci bednění lednice. Z něj vystupoval kastlík zakrývající vystrčené zhlaví hřídele. Modernizace technologického zařízení probíhala v několika etapách. První z nich lze datovat do druhé poloviny osmdesátých let 19. století. Dokládá to dendrochronologická analýza trámů stropu mlýnice a překvapivě též trámů mlýnské hranice, jejichž skácení bylo datováno do rozmezí let 1883/1884 a 1887/1888. Provedené úpravy pravděpodobně souvisely se změnou převodového mechanismu v podkolí a umístěním nového zařízení (mlecí složení z francouzských kamenů, transmise, patrně také kapsové výtahy a stroje
Výřezy z císařského otisku a indikační skici stabilního katastru z roku 1843 zachycují výběžek katastru Houska s mlýnem čp. 32 v levé části výřezu na st. p. č. 52, Zámecký rybník není vyobrazen, neboť leží na sousedním katastru Blatce – odděleno silnou čarou (ÚAZK Praha; NA Praha, IS, BOL155018430C04B).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A VO D N Í P O H O N V D U B É , D O K S E C H A O KO L Í 170
KNIHA_Duba_Doksy.indb 170
11/19/2014 3:02:30 PM
K ATA LO G S TAV E B
Houska, areál mlýna čp. 32, vpravo mlýnská budova, k jeho štítovému průčelí přiléhá bedněná přístavba skrývající vodní kolo, dřevěné vantroky dokládají nátok na horní vodu. Uprostřed výměnek (dnes čp. 31), vpravo od něj chlívek a vlevo roubený špýchar (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Vavrouškova fotosbírka, inv. č. B 10 200, B. Vavroušek, kolem 1916).
na čištění obilí a meliva). Zajímavé je, že ještě v této době byla upravena a doplněna tradiční konstrukce mlýnské hranice včetně profilovaných zhlaví svorů (sloupy byly použity již jen jednoduše okosené bez profilované patky a hlavice). Ze starší hranice byl použit s jistotou střední čelní sloup a patrně i oba boční čelní sloupy. Poslední změřený letokruh prvního z nich byl datován do roku 1773, takže dřevo mohlo být skáceno někdy v průběhu druhé poloviny sedmdesátých let 18. století. Ještě starší je odřezané zhlaví, použité druhotně ve zdivu podkolí, jehož poslední změřený letokruh byl určen k roku 1663. Z toho je patrné, že hranice procházela s průběhu staletí postupnými přestavbami. Podrobnější údaje k vodnímu dílu a vybavení poskytuje vložka ve vodní knize dubského politického okresu z roku 1935. Majiteli mlýna byli Karel a Anna Bürgerovi. Potok napájející zdejší vodní dílo je zde nazýván
jako „Vrutický“. U „Tubožského rybníka“, patřícího nadále k panství Houska, je uvedeno, že jeho plocha je výrazně zarostlá, a tak je retenční schopnost nádrže omezená. Dle měření z roku 1922 činil přítok ve směru
Houska, areál mlýna čp. 32, další záběr z hráze Zámeckého rybníka na usedlost (ze sbírky S. Dulíka, kolem 1920).
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A V O D N Í P O H O N V D U B É , D O K S E C H A O KO L Í 171
KNIHA_Duba_Doksy.indb 171
11/19/2014 3:02:34 PM
ZÁVĚR Podrobným průzkumem technických zařízení poháněných vodními koly nebo turbínami se podařilo v oblasti někdejšího soudního okresu Dubá, tj. v regionu Dubska, severního Kokořínska a Podbezdězí, bezpečně identifikovat existenci celkem 26 vodních děl. Práce je bohužel částečně limitována zánikem podstatné části pramenné základny, zejména vodních knih a vodoprávních spisů a plánů z působnosti Okresního hejtmanství v Dubé a dalších písemností jednotlivých obecních úřadů. Nelze tedy do budoucna vyloučit nález dalšího vodního díla ve sledované oblasti, které dosud uniklo pozornosti. V Podbezdězí a na Dubsku má dominantní podíl zemědělství a s ním spjatá odvětví. Proto zde mezi stavbami s vodním pohonem nalézáme výhradně obilní mlýny a pily, jedinou výjimkou časově omezeného, ale o to zajímavějšího textilního manufakturního provozu je kartounka na Břehyni u Doks. V uvedené oblasti bylo postupně postaveno osmnáct mlýnů a u většiny z nich jsou bezpečně doloženy buď středověké, nebo raně novověké kořeny. Ve stejných lokalitách fungovalo vedle mlýnů také sedm pil. Mezi mladší typy objektů z průmyslového období pak patří pouze zařízení zdejších vodovodů, které jsou velice zajímavým dokladem umu našich předků, kteří se museli složitě vypořádávat s obtížnou dostupností pitné a užitkové vody v tomto regionu. V rámci severních Čech překvapí poměrně velký podíl vodních kol a turbín u pohonu zdejších vodárenských čerpacích zařízení, který je možno bez přehánění považovat za dobře utajenou technickou raritu sledované oblasti. Kladným rysem zkoumaných staveb je na zdejší oblast až nečekaně autenticky zachované původní vybavení, nebo jejich větší či menší torza. Pro
severní Čechy je typické sepětí impozantních vodních děl s pískovcovým podložím, navíc ale také s rybničními soustavami středověkého a raně novověkého původu. Najdeme mezi nimi zcela unikátní lokality, náležející mezi nejlépe dochované objekty svého typu v celorepublikovém kontextu.
T E C H N I C K Á Z A Ř Í Z E N Í N A VO D N Í P O H O N V D U B É , D O K S E C H A O KO L Í 228
KNIHA_Duba_Doksy.indb 228
11/19/2014 3:07:24 PM
Technická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí Autor textu: Miroslav Kolka Recenzenti: Jaroslav Panáček, Radim Urbánek Jazyková redakce: Dana Adámková Cizojazyčná resumé: Eliška Fechnerová (německý jazyk), Kateřina Krejčová (anglický jazyk), Zuzana Melincsjarová (polský jazyk) Grafický návrh: Michael Čtveráček, grafická úprava a sazba: Renata Tišerová Fotografie, reprofotografie: Miroslav Kolka (pokud není uvedeno jinak), Ivan Peřina, Petr Meduna, Stanislav Dulík Pohlednice a dobové fotografie zapůjčili: Stanislav Dulík, Josef Paclt, Jiří Škabrada, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa, příspěvková organizace Libereckého kraje, Archiv Městské knihovny Doksy, Etnografické oddělení Historického muzea Národního muzea v Praze, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i., Historický ústav Akademi věd ČR, v. v. i., Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci Mapové podklady: © ČÚZK v Praze © Národní portál INSPIRE Tisk: Tiskárna RUCH s. r. o. © Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2014 © Miroslav Kolka, 2014 Náklad 700 ks Fotografie na obálce: Pavlovice, interiér čerpací stanice vodovodu s vodním kolem (I. Peřina, 2014). Na předsádce: Mapa vodních děl v Dubé, Doksech a okolí. Číslování odpovídá číslům příslušných objektů v katalogové části publikace (ČÚZK v Praze, upravil V. Vrabec, 2014). Fotografie na s. 4: Tuhaň, mlýn čp. 21, pohled na střední část mlýnské hranice v přízemí mlýnice (J. Škabrada, 1976). Fotografie na s. 61: Pohlednice zachycující Beškovský důl v okolí Křenovského mlýna (Beškov, čp. 22, ze sbírky S. Dulíka). Reprodukce na s. 62: Mapa politického okresu Dubá, 1. pol. 20. století (SOkA Česká Lípa, Sbírka map a plánů, inv. č. 47, kt. 1). Reprodukce na předělových stranách: Dražejov, nedatovaný nákres schématu obecního vodovodu (kopie MÚ Dubá). Fotografie na s. 228: Staré Splavy, loviště před hrází Velkého rybníka u Doks, v roce 1940 (ze sbírky S. Dulíka). Fotografie na s. 255: Staré Splavy, výpusť z Velkého rybníka u Doks na snímku z roku 1922 (ze sbírky S. Dulíka). ISBN: 978-80-87810-03-3
KNIHA_Duba_Doksy.indb 256
11/19/2014 3:07:34 PM