Filip Supe rmanem
© Lavion s.r.o, 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být použita bez předchozího souhlasu společnosti Lavion s.r.o.
Milý Filipe, přejeme ti k tvým 8. narozeninám vše nejlepší. Jsi náš šikovný kluk a jsme na tebe pyšní. tvoje máma a táta 2. června 2011
Hned jak se Filip objevil na zahradě, pes Azor zalezl do boudy a celé odpoledne z ní nevylezl. Sice se Filip snaží Azora přesvědčit, že mu žádné nebezpečí nehrozí a že ten maskovaný hrdina je vlastně jeho páníček, ale všechno je marné. Azor je stále v boudě a myslí si svoje: „Kdepak. Nevylezu. Já jsem pes a pes má zůstat v boudě. Pro psy žádné létání není. Kdo to kdy viděl, aby pes létal. A tenhle modrý kluk, ten určitě létat bude. Vidím mu to na očích.“ Kdyby to jen trochu šlo, Filip by určitě létal. Ale takhle, když mu létání nejde, pobíhá po zahradě a hraje si s dětmi ze sousedství na hrdiny a padouchy.
10
„Co že? Jaký dětský pláč? Kde se vzal na prázdném hřišti?“ zarazí se Filip a sleduje opuštěné houpačky, prolézačky a lavičky. Ach tak! Už to má. Hřiště, zdá se, není tak úplně opuštěné. Docela v rohu, na jedné z laviček sedí malý kluk, vedle sebe opřenou koloběžku. Filip se k němu vydá a posadí se vedle něho. Lavička je studená a kluk brečí a brečí. „Na,“ řekne Filip a podá klukovi kapesník. „Máš štěstí, ještě jsem do něj nesmrkal.“ Kluk se ale ani nepohne a s hlavou svěšenou stále jen vzlyká. „Ale asi začnu, jestli si ho nevezmeš.“ Kluk si tedy vezme kapesník a utře si oči.
25