Archeologický potenciál Libereckého kraje by Národní památkový ústav

OBSAH ÚVOD

1. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL – IDEOVÝ ZÁKLAD

2. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LIBERECKÉHO KRAJE

3. SPECIALIZOVANÁ MAPA

3.1. LOKALITA

3.2. PŮDORYS

3.3 POTENCIÁL

4. DATABÁZE LOKALIT

4.1. IDENTIFIKACE

4.2. ANALÝZA

4.3. PRAMENNÁ ZÁKLADNA

5. VÝSTUPY

5.2. ZÁKRES DO KATASTRÁLNÍ MAPY

5.3. SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

6. SOUPIS LITERATURY A PRAMENŮ

7. METADATA

7.1. METADATA ČÚZK – KM

7.2. METADATA ČÚZK – ZABAGED

7.3. METADATA CENIA – ZM, TM, SMO

7.4. METADATA ČÚZK – DMR 4G/5G

8. LEGENDA MAPY

9. KATALOG LOKALIT

ÚVOD Předkládaný text je závěrečnou zprávou o plnění vědeckovýzkumného úkolu Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) z oblasti archeologie s označením „1.3. Krajinná archeologie v památkové péči (na příkladu vybraných lokalit tvorba metodického postupu identifikace, výzkumu a památkové ochrany archeologických památek v krajině na území ČR)“. Koordinátorem úkolu je Mgr. Martin Tomášek, Ph.D., vedoucí odboru archeologie ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. Závěrečná zpráva shrnuje způsoby a postupy plnění a formu výstupů dílčího projektu „Archeologický potenciál Libereckého kraje“, jehož zpracováním se zabývali pracovníci Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Liberci. Řešitelský tým tvořili: Mgr. Renata Tišerová (archeolog) a Mgr. Vladimír Vrabec (specialista GIS). Dílčí projekt byl zpracováván v období od července do listopadu 2012. 1. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL – IDEOVÝ ZÁKLAD Projekt Archeologický potenciál Libereckého kraje vznikl z dlouhodobé potřeby dokumentace, prostorové identifikace a nedestruktivního průzkumu specifické skupiny nemovitých památek – archeologických lokalit. Spektrum historických památek, které lze v rámci Ústředního seznamu nemovitých památek ČR i mimo něj označit jako památky archeologické povahy, je velmi rozsáhlé a v plné šíři nesnadno identifikovatelné. Znamená to, že památky ne/evidované v ÚSKP jako např. pohřebiště, zříceniny hradů nebo hradiště jsou jednoznačným identifikátorem možného archeologického potenciálu samy o sobě. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že mnoho z kulturních památek i památek bez ochrany památkového zákona nejsou, zejména v případě nadzemních objektů, prvoplánově chápány jako archeologické lokality, přesto jsou jejich nedílnou součástí archeologické komponenty tvořící tzv. archeologický potenciál daného místa. Obecně můžeme říci, že „přímo pozorovatelná“ složka (míněno pozorovatelná nad úrovní terénu) kterékoliv historické nemovité památky je v naprosté většině případů neodlučitelně spjata s „nepřímo pozorovatelnými“ aspekty (míněno dochovanými pod úrovní terénu, tedy zdánlivě neviditelnými), které ovšem z pohledu archeologického tvoří soubor komponent, jejichž výpovědní hodnota je velmi vysoká. Tento soubor komponent je archeologicky vysoce informačně cenný, resp. nenahraditelný a můžeme jej proto nazývat archeologickým potenciálem. Lze tedy konstatovat, že každou dochovanou historickou nemovitou památku, ať již se statutem kulturní památky nebo bez něj, lze v širším kontextu definovat jako archeologickou lokalitu, jakmile bude prozkoumán a posouzen její

archeologický potenciál (zde samozřejmě existuje úzká vazba na pojem „území s archeologickými nálezy“, kde pokud se nejedná o ÚAN IV. kategorie, existuje vždy alespoň 50% pravděpodobnost výskytu archeologických komponent; oproti polygonům ÚAN se ovšem archeologický potenciál zaměřuje konkrétně a cíleně na přímý vztah k dané lokalitě – viz níže). Archeologický potenciál v širším kontextu lze pochopitelně vztáhnout i na lokality, jejichž podstata není na povrchu terénu přímo pozorovatelná a destruktivním archeologickým výzkumem nebyla existence archeologických komponent dosud potvrzena nebo na ty lokality, jejichž prostorové vymezení je predikovatelné nedestruktivními postupy identifikace lokalit. Této skupině archeologických lokalit se ovšem předkládaný projekt nevěnuje. Jedná se o natolik složitou problematiku, která si jistě zaslouží samostatné vědeckovýzkumné úkoly a jako takové jsou již v některých institucích zpracovávány. Jedná se např. o projekt letecké archeologie na Archeologickém ústavu v Praze nebo projekt identifikace zaniklých středověkých vesnic na Západočeské univerzitě v Plzni a mnoho dalších. Účelem archeologického potenciálu je v pojetí dílčího projektu vymezit plochu, která je z hlediska archeologické památkové péče stěžejní ve smyslu studia archeologických komponent obsahujících nepostradatelné informace o minulých skutečnostech. Tento soubor informací, potenciálně archeologicky cenný, je v současné době uchován pod úrovní současného terénu. Ačkoliv se na tuto plochu nevztahuje zákonná památková ochrana ve smyslu platné legislativy v případě kulturních památek nebo se jedná o lokality, které památkovou ochranu nepožívají, značí její vymezení rozsah archeologických terénů, které by měly být respektovány a v přiměřené míře ochráněny před zemními zásahy – tedy poškozením nebo úplným zničením. V obecné rovině lze vymezení archeologického potenciálu přirovnat k ochrannému pásmu kulturních památek. Pro tento účel by měla specializovaná mapa archeologického potenciálu i v budoucnu sloužit. V případě kulturních památek lze vymezení archeologického potenciálu využít jako podklad pro vyhlášení ochranného pásma kulturní památky, v případě „nepamátek“ lze archeologický potenciál využít jako podklad pro podnět k prohlášení věci za kulturní památku směrovaný na Ministerstvo kultury ČR. V neposlední řadě je snaha o to, aby mapa archeologického potenciálu sloužila jako interní dokument i pracovníkům Národního památkového ústavu a ostatních oprávněných organizací při stanovení rozsahu zemních zásahů, ať již v případě jednotlivých kulturních památek, v případě plošně chráněných území či lokalit mimo ÚSKP. Mimo tyto případy pak k obecné orientaci v terénu u dochovaných historicky hodnotných lokalit.

2. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LIBERECKÉHO KRAJE Dílčí projekt Archeologický potenciál Libereckého kraje je založen na skupině již identifikovaných archeologických lokalit, případně na skupině historických památek, jejichž podstata byla doposud chápána pouze jako nadzemní projevy nemovitého charakteru. Těmto archeologickým lokalitám a historickým památkám byl vypracován soubor prostorových a obsahových informací, který byl označen právě termínem „archeologický potenciál“. Oproti již existujícím databázím (viz např. Státní archeologický seznam ČR) se předkládaný projekt soustředí na konkrétní a prostorově úzce vymezitelné lokality, nikoliv na celková území v širším kontextu v řádu např. katastrálních území nebo intravilánů obcí. V současné době zavedený systém geografických informačních systémů Národního památkového ústavu (PaGIS) využívá k identifikaci archeologických i ostatních kulturních památek pouze identifikaci bodem, což je z pohledu archeologické památkové péče nedostačující. Pouze v případě plošně chráněných územních celků jsou k dispozici polygonová vymezení dotčeného území. Archeologický potenciál Libereckého kraje si klade za cíl zejména vytvořit plnohodnotný mapový výstup na základě dostupných mapových portálů a datových sad zahrnujících jak dosažené poznatky z terénního průzkumu, tak i kabinetního studia. Tento mapový výstup slouží k jednoznačnému vymezení konkrétní archeologické lokality nebo historické památky v podobě polygonu (tam, kde je to opodstatněné), včetně rozsahu památkové ochrany (pokud byla vyhlášena), průběh nadzemních reliktů nebo konstrukcí a zejména pak rozsah plochy archeologického potenciálu. Plocha archeologického potenciálu je úzce navázána na bezprostřední okolí archeologické lokality nebo nemovité památky a vymezuje prostor vzájemných prostorových vazeb mezi lokalitou/památkou a nejbližším okolím. Vzhledem k tomu, že nadzemní relikty nebo konstrukce nemusí vždy přesně vymezovat území s výskytem archeologických komponent, což zároveň hranice památkové ochrany nemusí plně respektovat, byl zpracován zcela nový prostorový polygon vystihující plochu archeologického potenciálu lokality/památky. Vymezení plochy archeologického potenciálu bylo uskutečněno na základě několika základních faktorů. Prvním a určujícím faktorem pro vytyčení a popis archeologického potenciálu lokality se staly informace o uskutečněných archeologických výzkumech v dotčeném místě a jeho výsledky. Dalšími posuzovanými aspekty se stala publikovaná literatura nebo odborné posudky ve formě odborných stavebněhistorických průzkumů, operativních průzkumů a dokumentací nebo odborných studií. V neposlední řadě byla posuzována místní geomorfologie, ať již v podobě antropogenního georeliéfu nebo

geomorfologického tvaru rostlého terénu. Nepostradatelné informace byly excerpovány i z historických mapových podkladů, ze kterých vyplývají dnes již nepozorovatelné prostorové vztahy zaniklých situací. Z vymezení plochy archeologického potenciálu lokality byly v poslední fázi zcela vyjmuty plochy zasažené recentními zásahy tam, kde lze důvodně předpokládat, že všechny dochované archeologické komponenty byly touto činností narušeny nebo zcela zničeny. Komplex získaných poznatků z výše uvedených zdrojů a pozorovaných situací sloužil dále jako prostorově určující faktor pro určení rozsahu a hranic plochy archeologického potenciálu. V roce 2012 byly v rámci dílčího projektu zpracovány okresy Liberec a Jablonec nad Nisou. Výběr lokalit zahrnutých do dílčího projektu neprobíhal náhodně, ale systematicky podle významu jednotlivých archeologických lokalit i historických památek ve vztahu k celkovému historickému vývoji daného mikroregionu a ve vztahu ke stavu poznání daných míst. Předložený soubor zpracovaných lokalit se neomezuje pouze na kulturní památky, ale jsou v něm zahrnuty i ty lokality, které zákonnou památkovou ochranu nepožívají. Získaný soubor informací byl dále analyticky zpracován a syntetizován do podoby specializované mapy a podrobné databáze údajů. 3. SPECIALIZOVANÁ MAPA Jako základní výstup předloženého projektu byla vytvořena specializovaná mapa v prostředí geografických informačních systémů zpracovaná v mapovém software ArcMap 10.0 v podobě shapefiles (*.shp). Obsahem mapy jsou prostorové informace (tvar, poloha a topologie) a neprostorové informace (atributy) obsahující identifikační a analytické údaje o jednotlivých lokalitách. Podkladem pro specializovanou mapu se staly datové sady Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, geoportálu Cenia a geoportálu Inspire. Vzhledem k širšímu spektru poskytovatelů datových sad a jejich rozdílnému stavu zpracování včetně rozdílných souřadných systémů (S-JTSK, WGS84, S-42) byl zvolen jako základní mapový podklad katastrální mapa ČÚZK, do níž byly primárně zanášeny prostorové informace a atributy. Z tohoto důvodu mohlo v některých případech dojít k posunu geografických vizualizací (viz níže). 3.1. LOKALITA Mapová vrstva „lokalita“ je v projektu úzce vázána na lokality se statutem kulturních památek. Vystihuje jejich prostorovou identifikaci, tedy rozsah památkové ochrany. Vymezena byla na základě evidence kulturních památek v ÚSKP a platných informací k rozsahu

památkové ochrany kulturních památek. V mapovém projektu byla tato vrstva označena jako „lokalita_polygon“. Mapová vrstva „lokalita_polygon“ reprezentuje skupinu památek, jejichž rozsah památkové ochrany byl prohlášen včetně pozemku. Tato vrstva v předloženém projektu převládá. Vrstva dále byla využita jako pomocný identifikátor, těch lokalit, jejichž rozsah památkové ochrany byl prohlášen bez pozemku a nadzemní objekt samotný disponuje celkovými rozměry, jejichž rozsah by bylo možné stanovit bodem. Z technických a prezentačních důvodů bylo i zde využito polygonového zobrazení v podobě polygonu kolem jedinečného bodu. 3.2. PŮDORYS Mapová vrstva „půdorys“ byla v předloženém projektu využita napříč spektrem studovaných lokalit, ať již kulturních památek nebo historických objektů bez památkové ochrany. Vrstva „půdorys“ se uplatňuje všude tam, kde jsou v rámci lokality přímo pozorovatelné dochované nadzemní relikty v podobě konstrukcí nebo antropogenního georeliéfu. Zakreslování atributů této mapové vrstvy probíhalo na základě dostupné plánové dokumentace nebo nálezových kontextů z archeologických výzkumů. Velká skupina půdorysných informací byla získána přímo v terénu pomocí systému GPS, aby zobrazené informace byly aktuální a odpovídaly současné situaci. Kategoriemi mapové vrstvy „půdorys“ jsou: „půdorys_polygon“, „půdorys_linie“ a „půdorys_bod“. Kategorie „půdorys_bod“ reprezentuje drobné nadzemní relikty v rámci větších půdorysných celků, jako jsou např. studny coby součást areálu zříceniny hradu nebo drobné nadzemní objekty v podobě např. smírčích křížů. Kategorie „půdorys_linie“ vymezuje liniové objekty, jejichž prostorové dispozice nebylo účelné vymezovat polygonálně vzhledem k rozsahu. Liniové objekty jsou veskrze využívány tam, kde se antropogenní georeliéf projevuje např. jako pozůstatek valu nebo tam, kde nadzemní dochované konstrukce vytváří liniové objekty, nejčastěji např. městské hradby. Kategorie „půdorys_polygon“ je bezesporu nejčastějším prvkem mapové vrstvy „půdorys“. Jedná se o jednoznačné vymezení plochy tam, kde tvary antropogenního georeliéfu nebo dochované nadzemní konstrukce vytváří uzavřený křivkový tvar. „půdorys_polygon“ byl využit např. u areálů tvrzí (často zcela přestavěných, v jádru ovšem autentických), v areálech zřícenin hradů u půdorysného vymezení věží nebo v případě kruhových příkopových ohrazení s valem aj. V případě mapové vrstvy „půdorys“ pro kategorii „linie“ a „polygon“ byla dále vyčleněna atributová hodnota „nad“ a „pod“. Důvodem k tomuto rozdělení byla skutečnost, že ne všechny dochované relikty a konstrukce se v současném terénu pohledově uplatňují,

přesto máme informaci o tom, že se v daném místě vyskytují (nejčastěji na základě archeologických výzkumů). Kategorie „půdorys_linie“ a „půdorys_polygon“ s atributem „pod“ byl nejčastěji využit např. v jádrech historických měst nebo v areálech hradních zřícenin a v mapě nese specifické označení (viz legenda). 3.3. POTENCIÁL Mapová vrstva „potenciál“ byla omezena pouze na jedinou kategorii zobrazení, a tou je polygon, vzhledem k tomu, že se jedná o plošné vymezení rozsahu. Zpracována byla na základě dostupných nebo nově nabytých informací o archeologickém potenciálu, geomorfologických nebo georeliéfních poměrů a historických mapových podkladů vyjímaje ovšem recentní zásahy (viz výše). 4. DATABÁZE LOKALIT Jako nepostradatelný doplněk specializované mapy byla vytvořena databáze lokalit s vypracovaným archeologickým potenciálem v software MS Acces 2003. Kvantitami předložené databáze jsou jednotlivé lokality s jedinečným identifikátorem, kvalitami jsou pak identifikační, analytické a pramenné údaje. V obecné rovině vychází databáze lokalit z principů evidence kulturních památek, což bylo shledáno jako účelné, aby byla zachována kompatibilita a dosaženo případného budoucího propojení databází NPÚ a archeologického potenciálu. Nebylo ovšem možné omezit se pouze na skupiny údajů obsažených v evidenci ÚSKP vzhledem ke konkrétnímu zaměření projektu a specifičnosti popisovaných kvalit archeologických lokalit a kvalit archeologicky potenciálních lokalit. V databázovém systému jsou tedy zařazeny i kvality, reflektující geografické atributy ze specializované mapy a pochopitelně i charakteristiku samotného archeologického potenciálu. Sestavu kvalit v podobě formulářového zobrazení tvoří karta „archeologický potenciál lokality“, která se stala součástí výstupů projektu zejména pro potřeby celistvosti předkládaných informací a za účelem přehlednosti pojednaného tématu. 4.1. IDENTIFIKACE Skupina kvalit označená jako „identifikační“ je zaměřena zejména na přesnou polohovou identifikaci dotčené lokality ve smyslu územního (část obce, obec, katastrální území, okres a kraj), ve smyslu památkového (KP ano/ne, pokud ano - číslo rejstříku ÚSKP,

parcelní vymezení rozsahu památkové ochrany) a dokumentačního (základní

přehledová

fotodokumentace). 4.2. ANALÝZA Analytická skupina kvalit je věnována zejména rozkladu dostupných nebo nově nabytých skutečností do strukturovaného popisu. Lze ji dále rozdělit do dvou podskupin, a to podskupiny archeologické a geografické. Archeologická podskupina analytických kvalit se soustředí zejména na zařazení dané lokality do druhu a typu areálu aktivity nebo chronologického zařazení. Součástí archeologické podskupiny je i charakteristika a specifikace archeologického potenciálu. V geografické podskupině kvalit jsou evidovány zejména údaje týkající se způsobu zanesení do mapy (lokalita vymezena polygonem, linií, bodem, nadmořská výška a výčet základních souřadnic polohy v systému S-JTSK). 4.3. PRAMENNÁ ZÁKLADNA Skupina kvalit pramenné základny reflektuje dostupné nebo nově nabyté skutečnosti k jednotlivým lokalitám formou popisu a výčtu dostupných pramenů a literatury. Lze sem zařadit i údaj o době vzniku záznamu a jeho autora. 5. VÝSTUPY Vizualizací celého dílčího projektu Archeologický potenciál Libereckého kraje je katalog archeologického potenciálu lokalit prezentovaný ve formě mapových výstupů a krycí karty lokality. Nedílnou součástí katalogu lokalit je i elektronická verze mapových shapefiles pro geografické informační systémy uložená na přiloženém CD, která tvoří datovou základnu předloženého projektu. Výstupy v podobě tištěného katalogu byly omezeny na výběr prezentovaných informací s ohledem na jejich účelnost, tzn. že zejména v oblasti mapových podkladů byly vypracovány pouze dílčí výřezy pro potřeby prezentace. Principem GIS je ovšem zobrazení informací v elektronickém geoprostoru, což respektuje i předložený projekt. 5.1. ZÁKRES DO KATASTRÁLNÍ MAPY Základním zobrazením pro potřeby identifikace a prostorového vymezení každé lokality v památkové péči i příbuzných oborech je zanesení předmětné nemovitosti do katastrální mapy. V dílčím projektu Archeologický potenciál Libereckého kraje byl tento postup zachován a jedním z výstupů je mapový výřez katastrální mapy se zanesením dotčené lokality se všemi jejími aspekty – tedy „lokalita“ (pokud je dotčená lokalita chráněnou kulturní

památkou), „půdorys“ (pokud se nad úrovní současného terénu projevují relikty konstrukcí nebo je současný povrch terénu tvořen antropogenním georeliéfem) a „potenciál“ (zastoupen vždy, pouze ve dvou případech není potenciál vyznačen z důvodu přemístění památky – smírčího kříže – do nepůvodního umístění). V předloženém projektu byla katastrální mapa využita jako základní zobrazovací prvek, ale zároveň i jako primární podklad při vytváření mapových shapefiles. Znamená to, že vzhledem k rozmanitosti poskytovatelů datových sad (map), jejich rozdílným kordinačním systémům a způsobu vykreslování datové sady (mapy) může v některých případech dojít k posunu zobrazení o několik málo decimetrů ve skutečnosti, což se projeví i v mapovém výřezu. Tato situace není v současné době řešitelná jinak, než stanovením základní úrovně zobrazení – v našem případě se jedná o zobrazení v katastrální mapě, které je určující pro další mapové výřezy. 5.2. SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Pro prezentaci mapových výstupů byla do katalogu lokalit zařazena i podkladová mapa, která poskytuje možnost orientace v místní situaci širších vztahů. Jedná se o datové sady (mapy), jejichž součástí jsou i základní geodetické a kartografické prvky mapy (zástavba, komunikace, vodstvo, vegetace, výškopis aj.), které umožňují komplexní přehled o umístění lokality a jejích prostorových vztazích k okolí v daném místě. Stejně jako u zákresu do katastrální mapy byly do mapy širších vztahů začleněny všechny zpracované shapefiles, pouze s omezením jejich aktuálního využití pro konkrétní lokalitu (viz výše). Zobrazení situace širších vztahů bylo zvoleno vždy úměrně pro potřeby každé lokality zvlášť. Obecně lze konstatovat, že pro lokality v extravilánech se situace širších vztahů orientuje zejména na výškopis a prvky mapy zobrazující geomorfologické, hydrologické, vegetační a komunikační prvky. Pro lokality v intravilánech jsou to zejména prvky mapy zobrazující komunikační prvky a zástavbu.

6. SOUPIS LITERATURY A PRAMENŮ Anděl, Rudolf - Kabíček, Jan 1962: Hrady a zámky severočeského kraje, Liberec. Anděl, Rudolf – Karpaš, Roman a kol. 2002: Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor, Liberec. Anděl, Rudolf - Technik, Svatopluk 1991: Český Dub, Liberec. Brestovanský, Petr 1998: Nástin osídlení Libereckého kraje, Archeologie Libereckého kraje, Liberec. Brestovanský, Petr 2006: Žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové v poloze „Na Cecilce“, k. ú. Příšovice (Liberecký kraj), Od Ještěda k Troskám XIII, 260-266. Brestovanský, Petr – Stará, Marcela 1996: Hrad Navarov – výsledky archeologické sondáže v roce 1994, Castellologica bohemica 5, 93-100. Brestovanský, Petr - Stará, Marcela 1998: Historie archeologického bádání v Libereckém kraji, in: Archeologie Libereckého kraje, 4-12. Buchtela, Karel 1908: Praehistorická archeologie, Časopis společnosti přátel starožitností českých v Praze, Praha. Čtverák, Vladimír – Lutovský, Michal – Slabina, Miloslav – Smejtek, Lubor 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha, 30. Durdík, Tomáš 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha. Edel, Tomáš 2006: Českodubsko v památkách 12.–20. století, Český Dub. Filip, Jan 1947: Dějinné počátky Českého ráje, Praha. Fišera, Zdeněk 2004: Skalní hrady zemí koruny české. Praha, 294-299. Fleischmannová, Adriena 1972: Hrad Vranov – Pantheon. Jablonec nad Nisou. Gabriel, František 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna, Archaeologia historica 16, 279-292. Gabriel, František 2002: Hrad Frýdštejn, Castellologica bohemica 8, 173-192. Gabriel, František – Ebel, Michal 1993: Frýdštejn. Stavebně historický průzkum, rkp. Ulož. NPÚ úop v Ústí n. L. Gabriel, František - Panáček, Jaroslav 2000: Hrady okresu Česká Lípa, Praha. Hantschel, Franz 1911: Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa, Česká Lípa. Hieke, Karel 1984: České zámecké parky a jejich dřeviny, Praha.

Heber, Franz A. 2006: České hrady, zámky a tvrze, II. díl, Severní Čechy, Praha. Hrdý, Jan 1912: Návarov. Příspěvek ku dějinám českého Pojizeří. Olomouc. Jahn, Martin 1926: Die Vorgeschichte des Friedländischen, Sudeta, 1–21. Kolektiv autorů 1984: Hrady, zámky a tvrze III, Severní Čechy, Praha. Kolektiv autorů 2001: Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha. Kolektiv autorů 2003: Státní archeologický seznam ČR. Uživatelská příručka verze 2.0. Praha. Kracíková, Lucie 1996: Hrad Drábovna, Jizerská kóta 0428, Liberec. Kracíková, Lucie - Belling, Vojtěch 2003: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Praha. Křivánek, Roman 1998: Geofyzikální průzkum zaniklé sklářské huti v Bedřichově, okres Jablonec nad Nisou, Archeologie Libereckého kraje, 69-71. Kuča, Karel 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, A–G, Praha. Kuča, Karel 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, H–Kole, Praha. Kühn, Karl F. 1934: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der Tschechoslowakischen Republik. Land Böhmen. Der Bezirk Reichenberg, Brno-Praha-Lipsko-Vídeň. Lacina, Lubor 2005: Produkce sklárny v Bedřichově ve světle archeologických pramenů, nepublikovaná diplomová práce TUL. Louda, František 1946: Pravěké nálezy z Podještědí, Památky archeologické XLII, 140–142. Lutovský, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 13–14. Mähling, W. 1944: Das spätlatenezeitliche Brandgräberfeld von Kobil, Bezirk Turnau. Praha. Menclová, Dobroslava 1972: České hrady, I. díl, Praha. Menclová, Dobroslava – Fleischmannová, Adriena 1972: Frýdštejn – Vranov – Pantheon – Malá Skála. Jablonec nad Nisou. Metzger, O. H. 1910: Historische Denkmäler im Friedländischen, Frýdlant. Nechvíle, Martin 2003: Nové archeologické nálezy z hradu Frýdštejna, Muzejní a vlastivědná práce 41, Časopis společnosti přátel starožitností 11, č. 4, 211-222. Nechvíle, Martin 2003a: Archeologická povrchová prospekce horního Pojizeří v letech 19992002, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 40.

Némethy, Franz 1818: Das Schloss Friedland in Böhmen, und die Monumente in der Friedländer Stadtkirche; nebst einigen alten Urkunden und eigenhändigen Briefen des Herzogs Waldstein, Praha. Píč, Josef, L. 1888: Mužský a jeho okolí v ohledu archeologickém, Památky archeologické a místopisné XIV, Praha. Píč, Josef, L. 1905: Starožitnosti země české, díl II. svazek 3, Praha. Řeháček, Marek 2001: Hrádecko. Krajina na Nise, Liberec. Sedláček, August 1932: Hrady, zámky a tvrze Království českého, X. díl, Boleslavsko, Praha. Schaller, Jaroslaus 1786: Topographie des Königreichs Böhmen 4. Bunzlauer Kreis, Praha. Schubert, Josef 1906: Das „Alte Schloss“ bei Lautsche, Jahrbuch des Deutsches Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge, 117-120. Sklenář, Karel a kol 1993: Archeologické památky - Čechy, Morava, Slezsko, Opava. Sommer, Johann, G. 1834: Das Königreich Böhmen 4, Bunzlauer Kreis, Praha. Stará, Marcela 1992: Archeologická sbírka Severočeského muzea v Liberci, in: Archeologický výzkum v severních Čechách, Teplice, 40. Stará, Marcela 1988: Archeologický výzkum lokality Loučná – Saň, Sborník Severočeského muzea. Historia 9, 134-146. Stará, Marcela 1998: Výsledky zjišťovací sondáže na lokalitě Předlánce (okres Liberec), Archeologie Libereckého kraje, 66-68. Stará, Marcela 2007: K počátkům i výsledkům archeologického průzkumu bývalé sklárny v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XVIII, 138-145. Stará, Marcela - Halbichová, Jana - Brestovanský, Petr 2002: Předběžné výsledky archeologického výzkumu sklárny v Bedřichově v Jizerských horách, Sborník Severočeského muzea - Historia 12, 51-58. Stará, Marcela - Halbichová, Jana - Brestovanský, Petr 2003: Předběžné výsledky archeologického výzkumu sklárny v Bedřichově v Jizerských horách, Archeologia technica 14, 35-41. Stará, Marcela - Lacina, Lubor 2006: Sumarizace nálezů z archeologického výzkumu bývalé sklárny v Bedřichově, Sborník Severočeského muzea. Historia 14, 95-101. Stará, Marcela - Lacina, Lubor 2007: Výsledky archeologického průzkumu bývalé sklárny v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, Historické sklo 4, 107-114. Svoboda a kol. 1998: Encyklopedie českých tvrzí, Praha.

Šimák, Josef V. 1909: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Politický okres Turnovský, Praha. Šimák, Josef, Václav 1925-1926:, P. Vác. Plachty Kronika Svijanská, Od Ještěda k Troskám 4, 38-42. Šimák, Josef, V. 1926–1927: Supraporta na zámku ve Svijanech z r. 1578, Památky archeologické XXXV, 266-267. Šternová, Petra 2003: Sepulkrální památky okresu Liberec do počátku 17. století, nepublikovaná DP UJEP v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem. Tišerová, Renata ed. 2010: Hamrštejn. Minulost, přítomnost a budoucnost zříceniny hradu, Liberec. Technik, Svatopluk - Anděl, Rudolf 1967: Města severních Čech, Liberec. Úlovec, Jiří 1997: Ještě jednou hrad Zbiroh, Z Českého ráje a Podkrkonoší 10, 169-170. Úlovec, Jiří 2003: Hrad Hamrštejn I., Přehled dějin hradu a jeho držitelů, Fontes Nissae IV, 736. Úlovec, Jiří – Fišera, Zdeněk 1995: Příspěvek k dějinám a stavebnímu vývoji hradu Zbirohu, Z Českého ráje a Podkrkonoší 8, 7-24. UPČ I, 1977: Umělecké památky Čech, I. díl, A–J, Praha 1977. UPČ II, 1978: Umělecké památky Čech, II. díl, K–O, Praha 1978. UPČ III, 1980: Umělecké památky Čech, III. díl, P–Š, Praha 1980. Vaníček, Václav 1937: Zpráva o panství Semilském a Návarovském z let 1562-1581. Od Ještěda k Troskám XVI, 26-29. Vlček, Pavel 2001: Encyklopedie českých zámků, Praha. Waldhauser, Jiří 1980: Sídla drobné šlechty v severním Pojizeří a na Liberecku, Zprávy a studie Krajského muzea v Teplicích 14, Teplice. Weber, Vít 1972: Dehtářské jámy ve Svijanech u Turnova (okres Liberec), Časopis Moravského muzea LVII, , 231-236. Wirkner, Georg 1849: Das Schloss Friedland in Boehmen und seine Besitzer, nebst einigen kurzen Notizen über die Stadt und Kirche zu Friedland, Liberec.

ANZ 1270/76 Kaván, Jaroslav 1976: Jindřichovice pod Smrkem – zřícenina gotického kostela, Archeologická nálezová zpráva č.j. 1270/76, Archeologický ústav v Praze. ANZ 3124/00 Brestovanský, Petr – Stará, Marcela 2000: Nálezová zpráva o archeologickém výzkumu v kostele sv. Jakuba v Jindřichovicích, Archeologická nálezová zpráva č.j. 3124/00, Archeologický ústav v Praze. ANZ 5-16/81 Stará Marcela, Archeologická nálezová zpráva „Mazova horka“, př.č. 5-16/81, Severočeské muzeum v Liberci. Fr10 Girsa Václav 1996: Frýdlant v Čechách - hospodářský dvůr, studie rehabilitace areálu, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. OPD 0009 Kolka Miroslav 2008: Hrad a zámek Grabštejn – Dolní zámek - hospodářská budova, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. OPP č. 180 Kracíková Lucie 1999: Dokumentace reliktů kostela sv. Jakuba v Jindřichovicích pod Smrkem, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. P14V Šonský Drahoslav - Souček Vladimír- Linduška Milan- Bedrník Jaroslav 1977: Architekotnická a výtvarná studie na řešení zámeckého parku Frýdlant, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 31 Líbal Dobroslav a kol. 1978: Frýdlant v Čechách, stavebně historický průzkum města, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 56 Gabriel František - Smetana Jan 1997: Jablonné v Podještědí, městská hradba, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 114 Menclová Dobroslava 1973: Hrad Grabštejn, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 115 Líbal Dobroslav a kol., Grabštejn 1998: Stavebně historický průzkum hradu - zámku, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 182 Menclová Dobroslava 1967: Státní hrad Frýdlant v Čechách, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií.

SHP 209 Schwertschal Jan - Klenčáková Lenka 2008: Jablonné v Podještědí, městské hradby, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP, č. 216: Svoboda, Ladislav – Zahradník, Pavel 2009: Areál zámku ve Svijanech okres Liberec. Stavebně historický průzkum a soupis prvků, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP, č. 220 Chotěbor, Petr: Historický průzkum zámku Svijany, nedatováno, nestránkováno; NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií.

7. METADATA 7.1. METADATA ČÚZK WMS – KM Informace o produktu: Název: Prohlížecí služba WMS - katastrální mapy Obchodní kód: Obchodní kód není stanoven. Výdejní jednotka: Výdejní jednotka není stanovena. Cena za jednotku: Bez poplatků. Popis produktu: Prohlížecí služba WMS KN poskytuje možnost prohlížet obraz katastrální mapy složený z DKM, KMD, KM-D a OMP. Vlastnosti služby (GetCapabilities): http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp?service=WMS&version=1.3.0&request=GetCapabiliti es Lokalizace služby: http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp Podmínky vztahující se k přístupu a použití: Žádné podmínky neplatí. Omezení veřejného přístupu: Opětovnému využití dat zpřístupněných službou pro obchodní účely je zamezeno začleněním ochranných znaků (copyright ČÚZK). Podmínky poskytování : Prohlížení služby ve veřejném klientu Spustit službu v Geoprohlížeči Kontakt: Český úřad zeměměřický a katastrální, , tel: +420 284 044 455 , e-mail: centrum.helpdesk@cuzk.cz 7.2. ČÚZK WMS - ZABAGED Informace o produktu: Název: Prohlížecí služba WMS - ZABAGED® Obchodní kód: Obchodní kód není stanoven. Výdejní jednotka: Výdejní jednotka není stanovena. Cena za jednotku: Bez poplatků. Popis produktu: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED-P je poskytována jako veřejná prohlížecí služba nad daty ZABAGED® (včetně výškopisu ve formě vrstevnic). Vlastnosti služby (GetCapabilities): http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZABAGED_PUB/WMService.aspx?service=WMS&request =getCapabilities Lokalizace služby: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZABAGED_PUB/WMService.aspx 15

Podmínky vztahující se k přístupu a použití: Žádné podmínky neplatí. Omezení veřejného přístupu: Opětovnému využití dat zpřístupněných službou pro obchodní účely je zamezeno začleněním ochranného znaku (copyright ČÚZK) v levém dolním rohu poskytovaného mapového výřezu. Podmínky poskytování : Prohlížení služby ve veřejném klientu Spustit službu v Geoprohlížeči Kontakt: Český úřad zeměměřický a katastrální, Srovnal Pavel, Mgr. , tel: +420 284 041 860 , e-mail: pavel.srovnal@cuzk.cz 7.3. METADATA CENIA - ZM, TM, SMO Abstrakt: Tato služba obsahuje klady listů Základních map měřítek 1: 200 000, 1:100 000, 1:50 000 a 1:10 000; Státní mapy odvozené 1: 5 000; Topografických map měřítek 1: 200 000; 1: 100 000, 1: 50 000 a 1:25 000. Dále pak obsahuje přehledku snímkování ortofot na Národním geoportálu INSPIRE. Typ: služba Odkaz: http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_klady_map_ortofot/MapServer/W MSServer?SERVICE=WMS&REQUEST=GetCapabilities Jedinečný identifikátor: CZ-CENIA-KLADY_MAP_ORTOFOT Typ služby: WMS 1.3.0 Klíčové slovo: ISO 19119: Služba zpřístupnění map (WMS): Geografické ohraničení: 10.853078, 47.348009, 20.563934, 52.001014 Referenční datum: revize: 2011-09-05 Specifikace: COMMISSION REGULATION (EC) No 976/2009 of 19 October 2009 implementing Directive 2007/2/EC of the European Parliament and of the Council as regards the Network Services Podmínky pro přístup a užití: žádné podmínky neplatí Omezení veřejného přístupu: další omezení Bez omezení Zodpovědná organizace: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10 100 10, email: geoportal@cenia.cz

7.4. METADATA ČÚZK – DMR 4G/5G Informace o produktu Název: Digitální model reliéfu České republiky 4./5. generace Obchodní kód: 64110/64111 Výdejní jednotka: mapový list SM 5 (2,5x2 km) Cena za jednotku: 500/620 CZK za 1. až 20. výdejní jednotku, od 21. výdejní jednotky zvýhodněná cena 155 CZK za výdejní jednotku. Další slevy a přirážky dle ceníku : http://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/CENIK.pdf. Výdejní formáty: TXT(JTSK) Souřadnicové systémy: S-JTSK / Krovak EN Popis produktu: Digitální model reliefu České republiky 4./5. generace (DMR 4G/5G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X,Y,H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky0,3/ 0,18 m v odkrytém terénu a 1/0,3 m v zalesněném terénu. Aktualizační cyklus - stav aktualizace: Tvorba tohoto modelu byla zahájena v roce 2009. V současnosti je vytvořen DMR 5G z prostoru 15 090 km2, tj. 19.1 % území ČR. Po dokončení pokrytí celého území ČR (do konce roku 2015) se předpokládá průběžná aktualizace produktu. Stav aktualizace : Podmínky vztahující se k přístupu a použití Zpoplatnění dle ceníku : http://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/CENIK.pdf. Poskytování na základě licenční smlouvy. Podmínky užití viz obchodní podmínky : http://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/Podminky.html. Podmínky pro studenty : Prohlížení dat - stažení ukázkového souboru Kontakt - informace o produktu: Český úřad zeměměřický a katastrální, Brázdil, Karel, Ing. CSc. , tel: +420 466 023 425 , email: karel.brazdil@cuzk.cz Kontakt - informace o distribuci Zeměměřický úřad , tel: +420 284 041 605 , e-mail: renata.novakova@cuzk.cz

8. LEGENDA MAPY

9. KATALOG LOKALIT Okres Liberec (podle části obce): -

Albrechtice

Starý Dub

Andělka

Svijany

Andělka

Svijany

Bílý Kostel nad Nisou

Svijany

Český Dub I. - IV.

Svijany

Český Dub IV.

Ves

Dehtáry

Višňová

Dolní Oldříš

Vlastibořice

Dolní Oldříš

Všelibice

Dolní Pertoltice

Zdislava

Frýdlant

Okres Jablonec nad Nisou (podle části

Grabštejn

obce):

Habartice

Bedřichov

Habartice

Besedice

Heřmanice v Podještědí

Frýdštejn

Chotyně

Labe

Chrastná

Lhotka

Jablonné v Podještědí

Ondříkovice

Jílové

Železný Brod

Jindřichovice pod Smrkem

Kobyly

Liberec XXXIII - Machnín

Loučná

Pěnčín

Předlánce

Příšovice

Raspenava

Rozstání / Vesec

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Albrechtice

obec

parcelní vymezení

Pěnčín

p.p.č. 449/2, 449/1, 448/1,

katastrální území

Kamení okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

298

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrziště Albrechtice

X,Y-689455.742693,-992090.489664 X,Y-689441.934212,-992081.713343 X,Y-689441.080732,-992081.508953 X,Y-689439.569719,-992082.13570 X,Y-689438.494852,-992083.368849 X,Y-689438.097931,-992084.676653 X,Y-689434.202972,-992103.914981 X,Y-689435.262777,-992106.342740 X,Y-689437.348237,-992107.976161 X,Y-689439.959193,-992108.423499 X,Y-689460.039913,-992093.006529 X,Y-689460.242193,-992092.237986 X,Y-689460.043026,-992091.468630 X,Y-689459.493234,-992090.894780 X,Y-689458.733108,-992090.662867 X,Y-689455.742693,-992090.489664

lokalizace

západní konec obce, u č.p. 24 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

uspokojivý rizika poškození

nekontrolovatelné zemní zásahy, detektory, změna využití plochy potenciál

v širším kontextu lokality a dle geomorfologie vyčleněna plocha s výskytem archeologických komponent v souvislosti s tvrzí a jejím zázemím popis

Tvrz stávala na pozemku dnešního rekreačního objektu čp. 24, patřícího původně k čp. 1. Dnes z původnfho sídla přežívá jen torzo. Nevysoká vyvýšenina téměř trojúhelného půdorysu největších rozměrů 25 a 22 m má na severozápadní straně dosud náznaky příkopu širokého 10 m. Ještě počátkem 20. stol. zde bylo podle J. V. Šimáka dochováno tvrziště o rozměrech 20 x 16 m se zbytky zdiva až metr silného, na jehož západní straně vybíhal jazykovitý výběžek.

literatura

Šimák 1909; Svoboda a kol. 1998, s. 3-4 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Andělka

obec

parcelní vymezení

Višňová

st.p.č. 110

katastrální území

Andělka okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

295

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Andělka

X,Y-688741.412369,-947533.010160 X,Y-688725.347681,-947531.547361 X,Y-688724.041609,-947548.552420 X,Y-688739.923449,-947549.597279 X,Y-688741.412369,-947533.010160

lokalizace

východní okraj obce, dvůr č.p. 1 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

nezjištěno, interiéry sokromým vlastnictvím rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

širší okolí tvrze vymezeno jako plocha výskytu archeologických komponent v souvislosti se zemědělských a výrobním zázemím tvrze popis

Součást dnešního barokně přestavěného poplužního dvora tvoří mimo jiné také části starší tvrze a sídla zdejších šlechtických držitelů. Podle znázornění dvora v katastrální mapě z r. 1843 tu tehdy existovala čtyři zděná křídla a při západní straně nádvoří menší budova ze spalného materiálu. Na východní straně stávala kašna. Patrně nejstarší budovou dvora byl východní trakt zbořený kolem r. 1980. Dosahoval délky asi 50 m, měl hluboké klenuté sklepy, nad ním přízemí s metr silnými zdmi a podpěrné pilíře. Obytné podkroví mělo boční štít. Jižní hospodářské křídlo je na východní straně dodnes zakončeno patrovým domkem rozměrů 13,5 x 12,8 m se zdmi 0,8 m silnými a s věžičkou na střeše, který místní tradice považuje za zámek. V mladší době v něm byl byt šafáře. Sevemí křídlo dvora je bez větší architektonické hodnoty. Za zbytek původní tvrze lze považovat severní díl západního křídla. Budova rozměrů 18 x 16 m kolem r. 1955 vyhořela. Do dnešní podoby byla obnovena krátce nato jako slepičárna. Klenutý suterén se třemi sklepy a barokní chodbou slouží jako sklady brambor. Sklepní zdivo je přes 1 m široké, přízemí asi 0,8 m. Bývalý poplužní dvůr je dnes soukromý zemědělský objekt.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 4 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Andělka

18095/5-4147

obec

parcelní vymezení

Višňová

p.p.č. 5/1

katastrální území

Andělka okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

299

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-693858.569943,-985331.4799

lokalizace

jihozápadně od kostela sv. Anny, při silnici areál

chronologické zařazení

kultovní místo

po 1644

stav dochování

kříž ani jeho okolí není viditelně narušeno rizika poškození

blízkost komunikace potenciál

v okolí lokality možnost výskytu archeologických komponent novověkého stáří, vymezeno vyjma recentních zásahů a dle geomorfologie popis

Kříž vytvořený po roce 1644 je umístěný ve středu obce, u silnice, východně od kostela sv. Anny. Jedná se o hrubě opracovaný žulový kříž latinského typu o rozměrech 78 x 88 x 35 cm. Bez nápisu. V noze má důlek o průměru 3 cm. Podle pověsti je kříž upomínkou na vraždu, ke které došlo ve Starém Závidově (Altseidenberg). Aktéry této události má připomínat náhrobník Kašpara Kristiána ze Schweinichenu umístěný v márnici na hřbitově. Kašpar zemřel tragicky ve věku 21 let dne 29. června 1644 v souboji s Gotthardem Bindemannem z Habartic, ke kterému došlo při křtinách v rodině Arnošta Sommerfelda.

literatura

Kol. 2001, s. 222; Šternová 2003, s. 27-29; Anděl-Karpaš 2002, s. 210.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Bílý Kostel nad Nisou

42103/5-4180

obec

parcelní vymezení

Bílý Kostel nad Nisou

st.p.č. 188 (pam. ochrana včetně pozemku), p.p.č. 2107/1 (pam. ochrana na části pozemku)

katastrální území

Bílý Kostel nad Nisou okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

570

lokalita

souřadnice S-JTSK

zřícenina hradu Roimund

X,Y-699245.901535,-969102.682847 X,Y-699248.547409,-969099.772447 X,Y-699250.399460,-969096.332872 X,Y-699251.457871,-969092.893174 X,Y-699251.986984,-969088.924485 X,Y-699255.426575,-969062.730713 X,Y-699253.045288,-969062.466125 X,Y-699252.780762,-969064.318115 X,Y-699255.691223,-969064.582764 X,Y-699255.426575,-969062.730713 X,Y-699258.337036,-969048.972351 X,Y-699243.255737,-969051.353516 X,Y-699230.026550,-969056.116089 X,Y-699218.649475,-969065.376526 X,Y-699211.241089,-969082.574463 X,Y-699207.272278,-969099.507874 X,Y-699208.066040,-969110.884949

lokalizace

severozápadní výběžek Vápenného vrchu areál

chronologické zařazení

hrad

1342 - 1/2 15. století

stav dochování

nadzemní kamenné konstrukce v havarijním stavu rizika poškození

těžba dřeva, jízda terénními vozidly, u nadzemního zdiva eroze potenciál

v širším kontextu lokality výskyt archeologických komponent, potenciál vymezen na základě antropologického georeliéfu a geomorfologie popis

Areál je tvořen relikty zdiva hradního jádra a v terénu dodnes znatelným příkopem se zdvojeným valem. Součástí hradního areálu je i zahloubená cisterna, která je dodnes taktéž dobře rozpoznatelná v terénním reliéfu. Půdorys celého areálu je pravidelně oválný, přizpůsobený tvaru okolního terénu, jehož přirozená fortifikační funkce na západním úbočí ostrožny je plně využita. Původní dispozice hradu byla jednodílná. Hradní jádro bylo tvořeno plášťovou zdí, která plnila fortifikační funkci hradby. Plášťovou hradbu oválného tvaru, jejíž relikty se zachovaly v jihozápadní části areálu, obíhal parkán. V severní části nádvoří plnil obytnou funkci rozměrný palác, jehož nadzemní partie se dodnes nedochovaly a rozeznáme je pouze jako antropogenní terénní reliéf. Obranná funkce hradu byla kromě plášťové hradby navíc posílena vyhloubením příkopu, který obíhal areál hradu na jižní, východní a severní straně. Dnes je šířka dochovaných částí příkopu místy i deset metrů.

literatura

Sedláček 1932, s. 233–235, Durdík 2000, s. 472–473, Heber 2006, s. 332.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Český Dub I. - IV.

14458/5-4194

obec

parcelní vymezení

Český Dub

s p.č. (v rozsahu hradby) 38/1, 38/2, 40/1, 48, 49, 50, 51, 54, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 128, 208, 211/1, 220, 307, 308, 309/1, 309/3, 309/4, 665, 666, 667/2, 668, 690, 691, 692, 695, 700, 701, 702, 705, 708, 713, 717

katastrální území

Český Dub okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

331

lokalita

souřadnice S-JTSK

městské hradby

X,Y-693858.569943,-985331.479945 X,Y-693839.250007,-985331.200009 X,Y-693829.310039,-985330.550025 X,Y-693698.770007,-985305.680009 X,Y-693683.769943,-985214.329993 X,Y-693685.749975,-985286.800009 X,Y-693705.289943,-985173.410057 X,Y-693706.969943,-985169.779977 X,Y-693771.749975,-985113.340040 X,Y-693756.229975,-985115.980040 X,Y-693810.020055,-985131.270024 X,Y-693896.229975,-985162.000008 X,Y-693940.389975,-985187.190025 X,Y-693954.120023,-985209.020041 X,Y-693972.809943,-985251.639945 X,Y-694006.469975,-985295.740041 X,Y-694028.159959,-985332.460041 X,Y-694028.159959,-985332.460041 X,Y-694011.429975,-985374.889993 X,Y-693997.679959,-985382.169993

lokalizace

historické jádro města, okolí kostela, ulice Husova a Starý zámek areál

chronologické zařazení

město

přelom 15. a 16. století, první zmínka 1512

stav dochování

torzálně dochované úseky hradeb, místy novodobě přestavěné rizika poškození

novodobé nekontrolovatelné zásahy, eroze potenciál

u paty hradebních zdí a v základovém vkopu včetně širšího okolí výskyt archeologických komponent z doby výstavby hradebního okruhu a aktivit historického města popis

Na východním okraji města byly městské hradby vystavěny na hraně ostrožny nad říčkou Ještědkou. V tomto prostoru můžeme nalézt nejuceleněji zachovaný průběh městských hradeb mezi severozápadní částí zámeckého areálu a jižním průčelím kostela Sv. Ducha. V místě druhotně rozšířené lodi kostela je hradba přerušena a dále pokračuje až od severního průčelí dále k severovýchodu. Do této části dochovaného zdiva je včleněna polygonální bašta. Dalším dochovaným úsekem městských hradeb je zdivo, které je viditelné přibližně v linii dnešní Husovy ulice a ulice Starý zámek, torzovitě pak v linii ulice Křelinovy. Na křižovatce ulic Komenského a U Školy je zachována další bašta, tentokrát čtvercového půdorysu, která byla původně začleněna do průběhu hradeb. Dnes je historizující bránou z roku 1907 spojena s domem č.p. 45. Hradby byly pravděpodobně vystavěny již ve 13. století jako fortifikační prvek areálu johanitské komendy. První písemná zmínka o městských hradbách ovšem pochází až z roku 1512. Tehdejší rozsah opevnění byl tedy někdy na přelomu 15. a 16. století rozšířen do podoby opevnění historického jádra města Dubu, které oddělovalo městskou část od dolního a horního předměstí. Zdivo městského opevnění bylo vybudováno z nahrubo opracovaného pískovce a opuky, přičemž místy vykazuje snahu o řádkování. V úseku, kde hradba vymezuje obvod města nad strmým údolím Ještědky, byla konstrukce zajištěna mohutnými opěráky. Ty stabilizovaly zdivo nad terénní hranou. Novodobými zásahy a opravami byly do zdiva hradeb vloženy dozdívky z cihel, koruna zdiva byla pokryta pálenými cihlami. literatura

Šimák 1909, s. 8; Sedláček 1932, s. 262–263; Anděl - Technik 1991, s. 139–142; Edel 2006, s. 1–30.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Český Dub IV.

11033/5-4195

obec

parcelní vymezení

Český Dub

p.č.337/2, 661, 662, 663, 665, 666, 667/1, 667/2, 668, 669, 670/1, 670/2, 671/1, 671/2, 671/3, 679/1, 679/2, 680, 681 (část) 694, 713, 717 a p.č. 672, 673, 674, 675, 676, 677, 678 (bez staveb, pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Český Dub okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

331

lokalita

souřadnice S-JTSK

areál starého zámku a johanitské komendy

X,Y-693997.048059,-985350.294916 X,Y-693960.279255,-985357.879689 X,Y-693999.579351,-985351.090569 X,Y-694000.999639,-985341.929865 X,Y-693997.809879,-985332.369801 X,Y-693994.600663,-985326.510473 X,Y-693992.459479,-985319.999881 X,Y-693978.779863,-985312.670089 X,Y-693961.982167,-985302.025609 X,Y-693953.009879,-985311.509897 X,Y-693955.309783,-985315.570057 X,Y-693955.325143,-985321.621897 X,Y-693960.279255,-985357.879689 X,Y-694020.869335,-985319.970185 X,Y-694018.180311,-985333.909897 X,Y-694005.259479,-985364.230537 X,Y-693957.260498,-985375.569214 X,Y-693956.079831,-985381.980553 X,Y-693955.309783,-985315.570057 X,Y-693930.419312,-985288.030579

lokalizace

historické jádro města, ulice Starý zámek a Kostelní areál

chronologické zařazení

město a klášter

40. léta 13. století - NO1

stav dochování

v celkovém kontextu uspokojivý rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy, stavební činnost potenciál

vzhledem k rozsáhlosti historického areálu a době fungování jednotlivých staveb výskyt extrémního množství archeologických komponent s vysokým výpovědním potenciálem popis

Rozsáhlý areál zámku se skládá s následujících budov: dům čp. 1/IV se složitým stavebním vývojem od východního křídla pozdně románské johanitské komendy přes zámek po obytný dům, čp. 2/IV renesanční pivovar, na který navazuje pozdně gotická brány čp. 3/IV a hospodářské a správní budovy čp. 4/IV, čp. 6/IV, 7/IV, 10/IV (škola), 11/IV (palírna), 12/IV (zbořená valcha), 16/IV (dolní mlýn). Areál zámku je i přes řadu úprav jedním z nejhodnotnějších stavebních celků severních Čech, dokládající složitý stavební vývoj od pozdně románské komendy až po současné správní a obytné budovy. Johanitská komenda byla založena ve 40. letech 13. století Havlem z Lemberka a jeho manželkou sv. Zdislavou při starším románském kostele. V jeho blízkosti bylo postaveno pozdně románské patrové severní křídlo konventu. K románské věžové stavbě s kaplí sv. Jana Křtitele podélně z jihu přiléhá patrová budova konventu ze 40. let 13. století. Řešení přízemí i patra bylo shodné. V obou podlažích je budova dvouprostorová, tvořená vstupním sálem a druhou severní místností přilehající k věži s kaplí. Zatímco přízemní velký sál konventu je zaklenut třemi poli křížových kleneb bez žeber, tak shodný prostor v patře byl plochostropý. Objekt čp. 1/IV je torzem někdejšího českodubského zámku, postaveného v 15. století na základech zaniklé johanitské komendy. Celý areál prošel řadou významných přestaveb. Opevněná komenda během husitských válek zanikla a na troskách původních staveb vznikl pozdně gotický hrad, přestavěný za Jana z Oppersdorfu v letech 1552–79 na renesanční zámek. Dům čp. 2/IV se nachází na jihovýchodní straně areálu, kde tvoří obvod někdejší hradby johanitské komendy na zlomu zámecké ostrožny. Někdejší panský pivovar vznikl kolem roku 1564 . literatura

Anděl – Technik 1991, s. 132–139; Edel 2006, s.16–30; Kuča 1996, s. 560–563, UPČ 1977, s. 212

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Dehtáry

27132/5-4301

obec

parcelní vymezení

Bílá

p.p.č. 342/3, 342/4, 356, 371, 519/1, 519/2, 447/12, 413/4, 418/1, 410/1, 410/2, 412/3, 586/2, 419, 420/2, 447/2, 475/5, 447/3, 447/4, 447/5, 413/3, 475/1, 475/7, 447/8, 475/6, 447/9, 473/1, 475/8, 475/4, 477, 478, 447/1, 475/3, 447/14, 472/2, st.p.č. 75 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Chvalčovice okres

kraj

Liberec

Liberecký

lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

361

lokalita

souřadnice S-JTSK

hradiště Klamorna

X,Y-691690.572079,-988193.416250 X,Y-691424.003836,-988317.936031 X,Y-691325.446348,-988321.160646 X,Y-691193.485146,-988295.694450 X,Y-691123.039694,-988346.048065 X,Y-691009.599363,-988377.136671 X,Y-690929.728109,-988350.099508 X,Y-690942.461208,-988449.483820 X,Y-691010.178141,-988539.938429 X,Y-691000.586975,-988602.446365 X,Y-690931.547121,-988847.517170 X,Y-690908.644083,-988890.594730 X,Y-690908.726763,-988912.505579 X,Y-690992.732140,-988901.343449 X,Y-691061.937357,-988926.644281 X,Y-691089.139887,-988866.616817 X,Y-691134.119141,-988859.588806 X,Y-691284.270485,-988776.658304 X,Y-691326.190491,-988824.448765 X,Y-691355.377396,-988730.356129

lokalizace

ostrožna nad soutokem řeky Oharky a Mohelky areál

chronologické zařazení

hradiště a ZSO

eneolit, doba bronzová, vrcholný středověk

stav dochování

plocha je zemědělsky využívána, místy k rekreaci rizika poškození

hluboká orba, recentní zásahy, na svazích eroze potenciál

polykulturní lokalita s geomorfologicky jasně vymezenou polohou s množstvím archeologických komponent z několika historických období v souvislosti s rozličnými areály popis

Hradiště Klamorna se rozkládá na ostrožně nad soutokem říčky Oharky a Mohelky mezi osadami Dehtáry a Klamorna, v blízkosti obcí Chvalčovice a Vlastibořice. Ostrožna na východní a jižní straně strmě spadá do údolí obou řek a západním směrem se rozšiřuje do táhlého návrší směrem ke vsi Hradčany. Ačkoli je lokalita ve starších zprávách uváděna jako Hrádek nebo také Starohradí, doposud zde nebyly objeveny žádné pozůstatky fortifikačních prvků, které by naznačovaly existenci původní výšinné opevněné polohy. Přesto z hradiště pochází mnoho movitých archeologických nálezů, jejichž četnost a chronologické zařazení vypovídá o polykulturním charakteru tohoto sídelního areálu. Nejstarší jsou již z období eneolitu, dále z doby bronzové a v neposlední řadě i z období vrcholného středověku. Ačkoli stopy lidské činnosti v této poloze sahají až do mladšího pravěku, největší rozmach osídlení zde pravděpodobně probíhal až v období středověku. Je tedy oprávněné se domnívat, že se jedná o zaniklou středověkou vesnici, jejíž relikty byly setřeny kolektivizací a následným zemědělským hospodařením.

literatura

Filip 1947, s.163-164; Louda 1939-1946, s. 140-142; Šimák 1909, s. 25

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Dolní Oldříš

32047/5-4188

obec

parcelní vymezení

Bulovka

p.p.č. 77 (pam. ochrana bez pozemku)

katastrální území

Dolní Oldříš okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

376

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-677827.863532,-948670.079520

lokalizace

východně od kostela, za ohradní zdí areál

chronologické zařazení

kultovní místo

17. století

stav dochování

objekt ani okolí nejsou viditelně narušeny rizika poškození

minimální potenciál

v okolí lokality možnost výskytu archeologických komponent z novověku, vymezeno vyjma recentních objektů a dle geomorfologie popis

Pískovcový smírčí kříž se nachází vně severního okraje ohradní zdi kostela. Kříž latinského tvaru o rozměrech 95 x 85 x 35 cm je v současnosti větší částí dříku zapuštěn do terénu. Na přední straně dříku nalezneme jednoduchý reliéf meče. Ke kříži se váže pověst o potulných mastičkářích, kteří zůstali přes noc v hostinci v Dolní Oldříši. V hádce jeden z nich probodl svého druha a jako pokání za tento čin musel vztyčit kamenný kříž.

literatura

Kühn 1943, s. 333; Metzger 1910, s. 55–56; Kol. 2001, s. 223.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Dolní Oldříš

obec

parcelní vymezení

Bulovka

p.p.č. 345, 346, 347 a 1050

katastrální území

Dolní Oldříš okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

362

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrziště Dolní Oldříš

X,Y-678318.944920,-947924.098440 X,Y-678319.340694,-947919.046513 X,Y-678301.344645,-947886.080919 X,Y-678285.583553,-947885.266092 X,Y-678258.554562,-947898.489578 X,Y-678252.524837,-947916.718433 X,Y-678252.897329,-947942.536825 X,Y-678260.719675,-947956.691544 X,Y-678262.232927,-947957.902142 X,Y-678275.316727,-947964.956221 X,Y-678291.427032,-947965.747768 X,Y-678304.603956,-947958.996340 X,Y-678314.777660,-947943.887110 X,Y-678318.944920,-947924.098440

lokalizace

v severní části obce, při dvoře č.p. 23 areál

chronologické zařazení

tvrz

15. - 1. 1/2 17. století

stav dochování

dobrý rizika poškození

detektory, změna užívání plochy potenciál

v okolí tvrziště s příkopem a valem výskyt archeologických komponent v souvislosti s tvrzí, plocha vymezena dle geomorfologie vyjma recent popis

Ves s kostelem je poprvé uvedena prameny r. 1346. Místní lenní statek, náležející k nedalekému Frýdlantu, je doložen až v 15. st. Později byl v držení rodu Eberhardů, jehož první člen Michal je zde doložen r. 1501. Roku 1629 vyměnil jeho stejnojmenný potomek, tedy Michal z Eberhardu, zdejší statek s Adamem z Radewitzu za zboží Quitzdorf v Lužici. Z této doby se dochoval popis místní tvrze. Obytná budova s pěknými světnicemi, dlážděnou kuchyní, mnoha pěknými pokoji a komorami a dobrými sklepy byla tehdy obklopena příkopem s tekoucí vodou. Budovu zdobila věžička se silným hodinovým strojem a pěkným zvonem. Tvrz během třicetileté války vypleněná byla počátkem sedmdesátých let 17. stol. zničena požárem. Majitelé jí poté již neopravili, takže budova ponechaná svému osudu zanikla. Do zrušení místního zemskodeskového statku r. 1690 sloužil jako panské sídlo přilehlý poplužní dvůr. Dnešní tvrziště o průměru 24 m tvoří mírně nepravidelný ostrov v rybníku - někdejším vodním příkopu. Jeho šířka se pohybuje v rozmezí 10 až 25 m. Po jeho vnějším obvodu se dochovaly pozůstatky valu širokého ještě dnes 2 až 4 m. Archeologické nálezy potvrdily - shodně s písemnými prameny - dobu existence tvrze v rozmezí od 15. do první poloviny 17. stol.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 134-135 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Dolní Pertoltice

obec

parcelní vymezení

Pertoltice

st. p. č. 18/3

katastrální území

Dolní Pertoltice okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

281

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Dolní Pertoltice

X,Y-683586.553608,-950474.486446 X,Y-683573.980314,-950473.156576 X,Y-683571.471699,-950495.945671 X,Y-683584.014771,-950497.245314 X,Y-683586.553608,-950474.486446

lokalizace

Reinišův statek č.p.194, západně od kostela areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

nezjištěno, interiéry v soukromém vlastnictví rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

v okolí tvrze predikován vodní příkop a výskyt komponent v souvislosti s tvrzí, vymezeno vyjma recent popis

První bezpečná zpráva o Pertolticích pochází z r. 1388, kdy je zmíněn Jošt z Čemhausu (Čemous) sezením na Pertolticích (německy Bemsdorf), připomínaný ještě r. 1417. Jeho potomci zvaní Čemhausové z Pertoltic drželi potom dolní část vsi do r. 1482, kdy Mikuláš z Černhausu byl jako lapka oběšen ve Zhořelci. Do r. 1636 patřil statek Dolní Pertoltice rodu Hoberků z Hoberku. Tehdy již jako frýdlantské léno postoupil Wilrich z Hoberku majetek svým věřitelům, a ti jej prodali Janu Jindřichovi z Borau. Roku 1655 vykoupil hrabě Gallas jako lenní vrchnost statky Dolní a Horní Pertoltice a trvale je připojil k frýdlantskému panství. Tvrz v Dolních Pertolticích převzala funkci pouhé obytné budovy ve dvoře a s menšími úpravami se zachovala do dnešní doby. Roku 1926 získal dvůr rod Reinišů, kteří jsou po restituci i jeho dnešními majiteli. Ze tří samostatných šlechtických statků je tvrz v dolní části Pertoltic jediným známým a stojícím sídlem. Renesanční budova se nachází na západní straně Reinišova dvora jako jednopatrový podélný objekt navazující na hospodářský trakt. Při trojprostorovém rozdělení dosahuje rozměrů 20x11m při šířce obvodového zdiva 1,1 m. Vnitřní prostory jsou v přízemí klenuty valenými klenbami s výsečemi. Střední vstupní část se schodištěm do patra a sklepení byla nejvíce porušena mladšími úpravami. Tři valeně zaklenuté sklepní prostory se nacházejí pod jižní světnicí. Podle místní tradice byla tvrz obklopena vodním příkopem. Přilehlý dvůr je podélného tvaru s branou na jižní straně a jeho kamenné budovy mají renesanční či barokní původ.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 571-572 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Frýdlant

43796/5-4233

obec

parcelní vymezení

Frýdlant

s p. č. (v rozsahu hradby) 4, 5, 9, 369, 370, 371/3, 371/4, 372, 374, 375, 376, 378/1, 531,532, 533, 536, 539, 576, 593/4, 594/1, 607, 608, 611, 615

katastrální území

Frýdlant okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

290

lokalita

souřadnice S-JTSK

městské hradby

X,Y-684313.159886,-957081.481582 X,Y-684317.618382,-957081.430382 X,Y-684319.873230,-957081.507182 X,Y-684324.617422,-957081.585006 X,Y-684331.719886,-957082.647918 X,Y-684359.222478,-957087.184238 X,Y-684391.989454,-957129.537902 X,Y-684397.033678,-957138.563438 X,Y-684402.961614,-957149.311342 X,Y-684409.833678,-957158.430062 X,Y-684418.595022,-957173.998958 X,Y-684421.265614,-957178.916206 X,Y-684423.317710,-957182.270830 X,Y-684430.738638,-957206.326638 X,Y-684443.047118,-957229.469038 X,Y-684432.600270,-957275.520367 X,Y-684372.404430,-957331.489135 X,Y-684377.429198,-957330.475375 X,Y-684348.439758,-957329.476975 X,Y-684281.875662,-957317.778799

lokalizace

historické jádro města, ulice Okružní areál

chronologické zařazení

město

14. století s pozdějšími přestavbami

stav dochování

částečně dochované úseky, novodobě zakonzervovány rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy, eroze potenciál

v nejbližším okolí zdiva dochované archeologické komponenty z období výstavby hradeb a fungování historického města, vysoký potenciál uloženin in-situ popis

První písemná zmínka o frýdlantských hradbách je uvedena v urbáři z roku 1381. Stavební podoba věží však naznačuje, že hradby mohou pocházet z období kolem poloviny 14. století. Na přelomu 16. a 17. století prošly rekonstrukcí a dále byly udržovány až do roku 1774. Poté došlo k rozprodání a poboření částí hradeb. Dolní brána byla stržena roku 1831 a okrouhlá věž, která ji chránila, pak roku 1888. Horní brána i s věží zanikla roku 1847. V roce 1742 byla znovu vystavěna v empírovém slohu třetí, tzv. Nová brána a následně odstraněna až v roce 1947. Relikty opevnění města Frýdlantu jsou částečně zachovány jako volně stojící zdivo, zčásti jako zdivo včleněné do současné zástavby. Původní pravidelně oválný tvar hradeb lze v současnosti vysledovat v linii dnešní Okružní ulice. Městské opevnění bylo vyzděno z polygonálně opracovaného kamene, přičemž jako materiál sloužil místní čedič. Hradby byly omítnuty a ve svém obvodu zpevněny kamennými věžemi, jejichž počet dnes nemůžeme spolehlivě rekonstruovat. Těleso hradeb původně prolamovaly celkem tři vstupní brány s věžemi. V hlavní komunikační ose se jednalo o Horní bránu, dnes v místě křižovatky Okružní ulice a ulice Míru, a Dolní bránu, v místě dnešního křížení ulic Okružní a Československé. armády. Třetí brána, tzv. Nová, byla situována v dnešní Husově ulici.

literatura

NPÚ ÚOP v Liberci, SHP 31. Technik - Anděl 1967, s. 178-179

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Frýdlant

32155/5-4271

obec

parcelní vymezení

Frýdlant

NKP: p. č. 3114, 3115, 3116, 3118, 3119/1, 3119/2, 3191, 3192, 3193, 3194, 3202, 3203, 3204, 3205, 3206, 3208, 3209, 3210, 3211, 3212, 3213, 3214, 3231, 3232, 3233, 3234, 3235, 3236, 3237 (pam. ochr. vč. poz.) KP: p. č. 3188, 3195/1, 3195/2, 3199/1, 3201/1, 3201/2, 3225, 3226, 3228, 3238 (pam. ochrana včetně pozemků)

katastrální území

Frýdlant okres

kraj

Liberec

Liberecký

lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

342

lokalita

souřadnice S-JTSK

hrad a zámek

X,Y-683883.236555,-957897.182575 X,Y-683935.618254,-957903.378798 X,Y-683956.795595,-957944.720749 X,Y-683977.128141,-957936.947567 X,Y-683998.081230,-957959.984493 X,Y-684009.627853,-957999.692142 X,Y-684043.928780,-958032.134512 X,Y-684122.725580,-958086.881645 X,Y-684152.351950,-958097.189230 X,Y-684182.485195,-958082.432365 X,Y-684213.463243,-958029.036909 X,Y-684214.758606,-957999.241581 X,Y-684235.092175,-957920.895342 X,Y-684211.591373,-957829.447021 X,Y-684140.129486,-957673.126255 X,Y-684108.588238,-957634.263407 X,Y-683991.040203,-957682.251120 X,Y-683980.114124,-957793.321327 X,Y-683910.328526,-957843.224943 X,Y-683883.236555,-957897.182575

lokalizace

jihovýchodně od města, na ostrožně nad řekou Smědou areál

chronologické zařazení

hrad a zámek

1/2 13. století - NO1

stav dochování

vnitřní areál uspokojivý, vně torzálnost nadzemních konstrukcí rizika poškození

vně areálu eroze, postupující výrazná archeologizace potenciál

značně hodnotné archeologické komponenty uvnitř i vně areálu v úské souvislosti s hradem i s dřívějším osídlením, vyčleněno geomorfologicky vyjma recentních zásahů popis

Mohutný raně gotický hrad Ronovců vystavěný kolem poloviny 13. století zaujímal vrchol čedičové skály v jižní části areálu. Dominantu a hlavní obrannou stavbu tvořil okrouhlý bergfrit, ke kterému byl přistavěn nevelký obdélný palác a celý hradní komplex vymezovala hradba. Již od 14. století za držení Biberštejnů byl hrad postupně doplňován dalšími stavbami a upravován. Rozsah a podobu těchto počátečních úprav doposud neznáme. V průběhu první poloviny15. století došlo k zesílení obranného systému v podobě parkánu zpevněného nevelkými dovnitř otevřenými baštami a přístup zajišťovala čtverhranná vstupní věž. Pozvolna od první poloviny 16. století byla započata postupná proměna hradu na zámek. Pro Frýdlant se stal charakteristickým rysem neobvyklý vznik renesančního zámku na nepravidelném půdorysu středověkého hradu. K přístavbě celého jihozápadního, jižního a z části i východního obytného křídla hradu došlo teprve na počátku 16. století, proto byla tato část při velké renesanční přestavbě skoro nová a zachovaná. Změny se tedy omezily jen na dostavbu západního křídla, které vzniklo na starém půdorysu. Následné úpravy areálu se až na drobné výjimky horního hradu netýkaly. Na konci 18. století horní hrad přestal sloužit k bydlení knížecí rodiny a od roku 1801 byl zpřístupněn veřejnosti. Dolní zámek se nachází ve východní části předhradí. Stavba vznikla na konci 80. let 16. století na základech staršího hradebního opevnění a původně sloužila jako správní a kancelářská budova. Renesanční proměna hradu byla završena mezi lety 1598–1602 výstavbou kaple navazující z jihu na dolní zámek. Stavbu limitovalo starší opevnění, které předurčilo její nepravidelnou kompozici. literatura

NPÚ ÚOP v Liberci, PD sign. Fr10; P14V; SHP 182; Kühn 1943, s. 77–266; Nemethy 1818, 183 s.; Wirkner 1849, s. 7–51; Metzger 1910, s. 7–14; Sedláček X, 1932, s. 177–192; Anděl- Kabíček 1962, s. 231–236; Menclová 1972, s. 151–154; UPČ I, 1977, s. 350–353; Hieke 1984, s. 95; Vlček 2001, s. 237–238; Durdík 2000, s. 137–139; Anděl - Karpaš 2002, s. 74–79; Heber 2006, s. 92–101.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Grabštejn

32126/5-4317

obec

parcelní vymezení

Chotyně

NKP: s st. p. č. 28 a s p. p. č. 24/1, 34/2, 34/3, 35, 39/3, 339 KP: se st. p. č. 23, 24, 26/1, 26/2, 27, 49 a 6/1, 6/2, 25, 75, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 93, 94, 95, 96, 100, 101, 102, 103, 105, 106, 107, 108, 109, 1271 (bez staveb) a p. p. č. 24/2, 27, 33, 34/7, 34/9, 34/1, 284/1, 284/2, 284/5, 293/3, 299/1, 299/3, 309/9, 321, 332, 337

katastrální území

Grabštejn okres

kraj

Liberec

Liberecký

lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

310

lokalita

souřadnice S-JTSK

hrad a zámek Grabštejn

X,Y-700054.310109,-963380.409716 X,Y-699724.189916,-963359.780212 X,Y-699755.570396,-963278.370164 X,Y-699602.199772,-963290.249588 X,Y-699435.199708,-963435.480436 X,Y-699415.069916,-963558.280564 X,Y-699323.679964,-963595.050356 X,Y-699338.280156,-963645.730164 X,Y-699372.909788,-963655.130484 X,Y-699448.779996,-963714.799989 X,Y-699541.900508,-963827.689845 X,Y-699778.660572,-963810.109813 X,Y-699661.759708,-963791.539573 X,Y-699771.650268,-963873.110389 X,Y-699772.470492,-963718.869365 X,Y-699758.619868,-963538.899316 X,Y-699758.619868,-963538.899316 X,Y-699907.670237,-963465.670004 X,Y-700040.129757,-963512.830324 X,Y-700054.310109,-963380.409716

lokalizace

vrchol kopce nad obcí Chotyně areál

chronologické zařazení

hrad a zámek

13. - 19. století

stav dochování

po obnově, vnější opevnění v destruovaném stavu rizika poškození

v případě vnějšího opevnění eroze, výrazná archeologizace potenciál

uvnitř i vně areálu množství archeologických komponent, potenciál zvolen podle geomorfologie a predikce hospodářských areálů včetně možných předlokačních areálů popis

Původně gotický hrad byl vystavěn na horním plató skalního výchozu v podobě nepravidelně protáhlé lichoběžníkovité stavby. Dispozice původního středověkého hradu byla dvojdílná s okrouhlým bergfritem umístěným volně v ploše nádvoří. Hrad byl od svého vzniku opevněn obvodovou hradbou, k níž byl v severní partii přistavěn plochostropý trojprostorový palác, původně snad dvoupatrový. Gotického stáří jsou i některé pozůstatky staveb hradu, které původně sloužily jako součást předhradí. V mladší fázi vývoje hradu, zřejmě v průběhu 15. století, bylo hradní jádro zaplněno dalšími budovami a původní předhradí bylo i s obvodovou hradbou zapojeno do celkové dispozice hradního areálu tak, jak je patrné dnes. Na východní straně vzniklo rozměrné východní křídlo se vstupní bránou. V rámci renesančních přestaveb ve 2. polovině 16. století bylo jižní křídlo začleněno do fortifikace s polokruhovými baštami, jež byly původně otevřené směrem do nádvoří. Součástí renesančních úprav byla výstavba bohatě zdobené kaple sv. Kateřiny datovaná k roku 1569. Areál hradu pak uzavíralo západní křídlo a nově byla přistavěna severní hranolová věž. Středověký hrad byl přestavěn na honosný renesanční zámek, který byl ale značně poškozen za třicetileté války, kdy zámek v roce 1622 vyhořel a v roce 1645 jej obsadila švédská vojska. V té době vzniklo mohutné vnější opevnění, které Švédově využili a zpevnili. Toto opevnění bylo spolu s dalšími fortifikačními prvky v roce 1655 pobořeno, zanikla západní část dolního zámku a ze statických důvodů byly na východním průčelí a na jihovýchodním nároží situovány mohutné opěráky. literatura

NPÚ ÚOP v Liberci, SHP 114 a SHP 115; OPD 0009. Hieke 1984, s. 95–97; Kühn 1934, s. 44; UPČ I, 1977, s. 356–357; Kuča 1996 s. 866–868; Durdík 2000, s. 142–143; Řeháček 2001, s. 219–245; Vlček 2001, s. 238–239.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Habartice

obec

parcelní vymezení

Habartice

st.p.č. 8

katastrální území

Habartice u Frýdlantu okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

236

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Habartice - dolní

X,Y-684093.470930,-946135.746822 X,Y-684071.84380-946131.74955 X,Y-684067.157053,-946157.819061 X,Y-684078.660101,-946159.939878 X,Y-684080.257261,-946151.290775 X,Y-684080.920565,-946147.895718 X,Y-684090.905001,-946149.361965 X,Y-684093.470930,-946135.746822

lokalizace

uprostřed dolní části obce, u celnice, č.p. 29 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

dobrý, interiéry nezjištěny - soukromé vlastnictví rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

na místě historicky doložen lenní statek s poplužním dvorem, plocha vymezena jako zázemí tvrze popis

Vznik Habartic neboli Ebersdorfu, jak se ves původně jmenovala, spadá před r. 1278, kdy přešly z rukou majitelů zavidovského zboží k frýdlantskému panství pánů z Biberštejna. Zřejmě během 14. stol. zde pak byly vytvořeny dva lenní statky, které příslušely k Frýdlantu. Zdá se, že součástí dolního statku byla dvě panská sldla - tvrze s poplužnlmi dvory. Jeden z nich je prameny doložen r. 1399. V první polovině 15. st. drželi léno páni z Cemhausu. V období husitských válek byly Habartice vypáleny. Poté je získali Bindemanové, kteřl ve vsi sídlili až do r. 1651. Velice krátce, jen do r. 1674, patřil statek rodině z Radewitz. Poté, když se vdova po posledním majiteli z tohoto rodu provdala za Jindřicha Hoberga na Hennedorfu, přešel statek do rukou Hobergů. Karel Rudolf Hoberg však prodal statek hraběti Václavu Gallasovi a ten ho definitivně připojil k Frýdlantu. Zatímco panské sldlo a poplužnl dvůr bývalého horního lenního statku v Habarticích již zcela zanikly (bývalé čp. 79), na místě původnlho dolního statku jsou dochovány zbytky dvou panských sídel. Druhý poplužní dvůr a tvrz dolního lenního statku leží jihozápadně od celnice (čp. 29). Jeho dnešní podoba ukazuje na renesanční původ. Budova má ve staršl části zachováno klenuté přízemí se sklepním prostorem, boční arkáda se třemi pilíři je zastropena nověji. Dnes patří do majetku obce.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 173 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Habartice

obec

parcelní vymezení

Habartice

st.p.č. 24/1

katastrální území

Habartice u Frýdlantu okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

234

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Habartice - horní

X,Y-683857.923777,-946055.957060 X,Y-683842.709373,-946054.596424 X,Y-683841.771357,-946072.820719 X,Y-683838.307917,-946072.563025 X,Y-683837.308054,-946085.025227 X,Y-683841.338428,-946085.489082 X,Y-683855.398350,-946086.756948 X,Y-683857.923777,-946055.957060

lokalizace

uprostřed dolní části obce, u celnice, č.p. 22 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. stol.

stav dochování

dobrý, interiéry nezjištěny-soukromý majetek rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

na místě historicky doložen lenní statek s poplužním dvorem, plocha vymezena jako zázemí tvrze popis

Vznik Habartic neboli Ebersdorfu, jak se ves původně jmenovala, spadá před r. 1278, kdy přešla z rukou majitelů zavidovského zboží k frýdlantskému panství pánů z Biberštejna. Zřejmě během 14. stol. zde pak byly vytvořeny dva lenní statky, které příslušely k Frýdlantu. Zdá se, že součástí dolního statku byla dvě panská sldla - tvrze s poplužnlmi dvory. Jeden z nich je prameny doložen r. 1399. V první polovině 15. st. drželi léno páni z Cemhausu. V období husitských válek byly Habartice vypáleny. Poté je získali Bindemanové, kteřl ve vsi sídlili až do r. 1651. Velice krátce, jen do r. 1674, patřil statek rodině z Radewitz. Poté, když se vdova po posledním majiteli z tohoto rodu provdala za Jindřicha Hoberga na Hennedorfu, přešel statek do rukou Hobergů. Karel Rudolf Hoberg však prodal statek hraběti Václavu Gallasovi a ten ho definitivně připojil k Frýdlantu. Zatímco panské sldlo a poplužní dvůr bývalého horního lenního statku v Habarticích již zcela zanikly (bývalé čp. 79), na místě původního dolního statku jsou dochovány zbytky dvou panských sídel. Těsně vedle celnice se nacházl čp. 22, dnes v rekonstrukci. Sídlo, přestavěné během 16. a 17. stol. v rychtářský dům, má ve své jižní části zachovány poůvodní sklepní prostory tvrze.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 173 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Heřmanice v Podještědí

30799/5-3209

obec

parcelní vymezení

Jablonné v Podještědí

p.p.č. 988/1 část (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Heřmanice v Podještědí okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

593

lokalita

souřadnice S-JTSK

hrad Falkenberg

X,Y-709066.691248,-966792.656971 X,Y-709088.743101,-966729.702492 X,Y-709056.020998,-966701.248489 X,Y-708946.473091,-966680.619339 X,Y-708882.451586,-966698.047415 X,Y-708846.172735,-966738.950043 X,Y-708855.775959,-966801.193172 X,Y-708895.611563,-966843.518497 X,Y-708971.726017,-966842.095800 X,Y-709052.464249,-966802.260197 X,Y-709066.691248,-966792.656971

lokalizace

výrazná kupa mezi Heřmanicemi a Petrovicemi areál

chronologické zařazení

hrad

14. - 15. století, 1454 uváděn jako pustý

stav dochování

nadzemní konstrukce v havarijním stavu rizika poškození

těžba dřeva, detektory, eroze potenciál

na základě geomorfologie vyčleněna plocha archeologického potenciálu s výskytem archeologických komponent souvisejících s výstavbou a funkcí středověkého hradu popis

Středověký hrad Falkenberk, někdy také nazýván Falkenburk nebo Sokol, byl postaven v období před husitskými válkami, nicméně jeho funkce neměla dlouhého trvání. Prvními majiteli hradu byl podle písemných pramenů šlechtický rod Donínů a již v polovině 15. století, konkrétně v roce 1454, je již hrad uváděn jako pustý. Hradní jádro bylo vybudováno na vrcholu znělcové kupy v nadmořské výšce 593 m n. m. jako jednoduchá oválná dispozice chráněná původně až šestimetrovým příkopem. Podél spodní hranice příkopu obíhal val tvořený reziduem vylámaného podloží a na horním obvodu příkopu byla vystavěna zděná hradba. Samotné jádro hradu je dnes zachováno velmi torzovitě a o vnitřním uspořádání zástavby svědčí pouze zbytky základových partií obdélného objektu a nepravidelná terénní deprese. Průběh původní středověké přístupové komunikace nelze v současné době již plně rekonstruovat, protože hrad byl postižen rozsáhlou těžbou stavebního materiálu okolním obyvatelstvem a ve dvacátém století následně budováním vojenského opevnění na vrcholu kopce.

literatura

Durdík 2000, s. 131; Gabriel-Panáček 2000, s. 67.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Chotyně

30458/5-4316

obec

parcelní vymezení

Chotyně

p.p.č. 425/3 (pam. ochran bez pozemku)

katastrální území

Chotyně okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

260

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-700342.925437,-964368.460957

lokalizace

vpravo od silnice směrem na Hrádek areál

chronologické zařazení

kultovní místo

18. století

stav dochování

dobrý rizika poškození

blízkost komunikace potenciál

nepůvodní umístění

popis

Kříž pocházející údajně ze 17. století stál do roku 1860 na okraji obce. V dnešní době je umístěný v zahradě domu čp. 45 vpravo od silnice na Hrádek. Pískovcový kříž latinského tvaru se zaoblenými rameny je vysoký 113 centimetrů. Délka ramene je 75 centimetrů. Poměrně dobře zachovalý kříž je díky svažitému terénu silně nakloněný.

literatura

Kol. 2001, s. 224; Řeháček 2001, s. 200.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Chrastná

15229/5-4405

obec

parcelní vymezení

Osečná

st.p.č. 5

katastrální území

Chrastná okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

lokalita vymezena linií

351

lokalita vymezena bodem lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Chrastná

X,Y-700487.800030,-979805.750017 X,Y-700498.816244,-979786.405039 X,Y-700490.787899,-979781.459578 X,Y-700479.369949,-979800.759937 X,Y-700487.800030,-979805.750017

lokalizace

severní okraj obce, Červený dvůr č.p. 17 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

nezjištěno, interiéry sokromým vlastnictvím rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy, přestavba potenciál

širší okolí tvrze vymezeno jako plocha výskytu archeologických komponent v souvislosti se zemědělských a výrobním zázemím tvrze popis

Tvrz v Chrastné je tvořena jednopatrovou budovou uprostřed jižního křídla takzvaného Červeného dvora na okraji stráně nad korytem řeky Ploučnice, představuící protějšek vstupu do dvora, barokní brány na severní straně. Obdobně jako poplužní dvůr je zbudována z valounového zdiva. Budova o rozměrech 21 x 9 m zachovává trojprostorovou dispozici s dochovanými klenbami, narušenou pouze v západní části barokní úpravou. Tam se nachází rovněž schodiště do patra. Nejhodnotnější prostorou je východní klenutý sál s ústředním sloupem a nadokenními výsečemi rozměrů 8 x 7 m. Suterén pod sálem o rozměrech 5,25 x 4,55 m je valeně zaklenut. Jeho sklepní nádvorní zeď se vstupním schodištěm dosahuje tloušťky až 2,5 m, přičemž nelze vyloučit její starší původ.

literatura

Hantschel 1911, s. 1052; Svoboda a kol. 1998, s. 246 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Jablonné v Podještědí

34360/5-3003

obec

parcelní vymezení

Jablonné v Podještědí

st.p.č. 3/1, 3/3, 21/1, 24, 94, 118, 149/1, 150, 151, 165/2, 166, 167, 180, 188, 191, 198, 200/2, 201/2, 305/2, 306/2, 317, 319, 475, 487, 726p.p.č. 20/3, 25/1, 84, 85, 86, 87, 90, 91, 92/1, 92/2, 94/1, 94/2, 96/1, 97, 98, 99, 101/1, 101/2, 102, 103/1, 103/2, 104, 105, 106, 107, 108/1, 113/1, 113/3, 116, 117, 118, 119, 1262/5, 186, 190/2, 202, 307/2, 317/2, 1262/15,

katastrální území

Jablonné v Podještědí okres

kraj

Liberec

Liberecký

lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

320

lokalita

souřadnice S-JTSK

městské hradby

X,Y-708648.253563,-971397.035681 X,Y-708626.232903,-971445.625875 X,Y-708613.930277,-971463.097668 X,Y-708828.347429,-971326.734976 X,Y-708749.155752,-971335.419180 X,Y-708656.937769,-971367.261263 X,Y-709022.087902,-971381.114637 X,Y-708977.012745,-971339.244364 X,Y-708914.465794,-971306.471830 X,Y-708850.988392,-971322.806408 X,Y-708985.076649,-971448.727377 X,Y-709018.883018,-971411.922890 X,Y-708936.176306,-971593.670887 X,Y-708945.687576,-971509.413425 X,Y-708975.151842,-971459.479246 X,Y-708874.249655,-971643.708450 X,Y-708898.544752,-971631.405827 X,Y-708861.947031,-971648.774237 X,Y-708873.319204,-971638.952812 X,Y-708760.527924,-971633.887026

lokalizace

historické jádro města, ulice Okružní, Lidická, Tyršova areál

chronologické zařazení

město

14. století (viz popis)

stav dochování

neuspokojivý, místy řícení, nevhodné novodobé zásahy rizika poškození

nekontrolovatelné novodobé zásahy, eroze, neúdržba potenciál

v bezprostředním okolí nadzemního zdiva a v místě základového vkopu výskyt archeologických komponent z období výstavby, resp. z období fungování hstorického jádra města popis

Opevnění Jablonného v Podještědí bylo vybudováno jako fortifikační prvek využívající přirozené morfologie terénu, na kterém vzniklo město samotné. Hradby kopírovaly terénní hranu nevýrazné ostrožny, přičemž uzavíraly městský okruh na poměrně nepravidelném půdorysu. Vzhledem k převýšení terénu vně hradby došlo k vybudování hradebního příkopu pouze místně, zejména v severní části opevnění. První písemný doklad o existenci městských hradeb nelézáme k roku 1399, kde se ale praví o již vybudovaných a fungujících hradbách. K založení městských hradeb tedy došlo dříve, snad již ve 13. století v souvislosti s rozvojem středověkého města. Městské opevnění bylo zbudováno jako lícované zdivo s litým jádrem zpevněné v nárožích a místně i plošně armováním z pískovcových bloků. Dodnes dochované části hradby vykazují u paty zdiva značnou šíři, a to až 160 cm. Okruh městských hradeb posilovalo v jejich průběhu několik pravoúhlých bašt a byl prolomen dvěma dnes známými branami. Horní brána na severní straně města není dnes již patrná. Dolní neboli Pražská brána na opačném konci města sloužila jako součást branské věže s mohutnou padací mříží. Na konci 19. století byl celkový obraz městských hradeb pozměněn stavebními úpravami, přičemž došlo zejména k poboření branské věže a později i k zániku Horní brány.

literatura

NPÚ ÚOP v Liberci, SHP 56 a SHP 209. Kuča 1997, s. 539

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Jílové

obec

parcelní vymezení

Hodkovice nad Mohelkou

p.č. 9

katastrální území

Jílové u Hodkovic nad Mohelkou okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

370

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Jílové

X,Y-686012.079952,-987095.430026 X,Y-686011.419984,-987095.219978 X,Y-686010.850000,-987095.030026 X,Y-686002.859984,-987092.460042 X,Y-685998.970064,-987105.139978 X,Y-685995.770064,-987115.389962 X,Y-686005.000016,-987118.320010 X,Y-686012.079952,-987095.430026

lokalizace

areál dvora č.p. 20 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

neuspokojivý, recentní zásahy, přestavba rizika poškození

výrazně přestavěno potenciál

v širším zázemí tvrze výskyt archeologických komponent v místě poplužního dvora a jeho zázemí popis

Budova bývalé renesanční tvrze se nachází v jihozápadním nároží dvora. Jednopatrové stavení obdélného půdorysu o rozměrech 24 x 10 metrů, vyzděné z kamene a cihel, bylo barokně upraveno a později přestavěno na byty. Dnes je pusté a nevyužité. Z přízemní ústřední chodby vede schodiště do zcela přestavěného patra. Barokní kaple Anděla strážce v protilehlém severovýchodnfm nároží dvora z roku 1683 je ve zříceninách. V hospodářských objektech bývalého poplužního dvora je umístěn soukromý teletník.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 265 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Jindřichovice pod Smrkem

32158/5-4339

obec

parcelní vymezení

Jindřichovice pod Smrkem

p.č. 968 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Jindřichovice pod Smrkem okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

399

lokalita

souřadnice S-JTSK

zřícenina kostela sv. Jakuba

X,Y-671089.467937,-955028.298308 X,Y-671084.136254,-955032.048550 X,Y-671082.626627,-955032.827402 X,Y-671080.945945,-955033.074168 X,Y-671079.276148,-955032.762134 X,Y-671077.797999,-955031.925079 X,Y-671076.671512,-955030.653619 X,Y-671076.018634,-955029.085392 X,Y-671075.910040,-955027.390166 X,Y-671076.357488,-955025.751454 X,Y-671078.844579,-955020.142278

lokalizace

jihovýchodně od obce, při silnici do Dětřichovce areál

chronologické zařazení

kostel

přelom 13. a 14. století (viz popis)

stav dochování

torzo, stav uspokojivý rizika poškození

blízkost komunikace, eroze, neúdržba potenciál

vzhledem k možnosti výskytu předlokačního osídlení predikce archeologických komponent v souvislosti se zaniklým středověkým osdlením, dle morfologie, vyjma recentu popis

Zřícenina kostela sv. Jakuba stojící asi půl kilometru jihovýchodně od intravilánu obce Jindřichovice pod Smrkem je nepochybně středověkého stáří. Otázka bližší datace jeho založení ovšem není dodnes uspokojivě vyjasněna. Podle starší literatury může kostel pocházet z 13. století, nicméně na základě archeologických výzkumů se založení kostela jeví spíše mladší, a to až z období přelomu 14. a 15. století. Z kostela dnes shledáváme pouze orientovaný presbytář a navazující část lodě. Zachovaly se dále tři okenní otvory a pozůstatky bočních oltářů. Stavba je vyzděna převážně z lomového zdiva na světlou vápennou maltu, ojediněle se ve zdivu objevují přepálené cihly nebo sbíraný kámen. V exteriéru stavby můžeme sledovat relikty vnějších omítek z rozetřené přebytečné malty zdiva, zatímco omítky v interiéru byly natolik poškozeny, že již nelze přesně určit jejich rozsah.

literatura

NPÚ ÚOP v Liberci, OPP č. 180; ANZ 1270/76; ANZ 3124/00 UPČ II, s. 603; Kracíková - Belling 2003, s. 73-77.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Kobyly

24691/5-4341

obec

parcelní vymezení

Kobyly

p.p.č. 184/11, 184/2, 184/3. 184/4, 184/5, 184/6, 184/7, 184/8, 184/9, 184/1, 184/12, 184/13, 184/14, 184/15 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Kobyly okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

360

lokalita

souřadnice S-JTSK

laténské pohřebiště

X,Y-694046.101658,-989807.930178 X,Y-693716.609095,-989876.690262 X,Y-693688.816847,-990093.263945 X,Y-693714.756277,-990245.709581 X,Y-693795.765539,-990536.498861 X,Y-693861.540531,-990675.871849 X,Y-693967.562819,-990678.651073 X,Y-693966.121737,-990380.862263 X,Y-694006.883705,-990162.744570 X,Y-693964.371857,-990076.485661 X,Y-693956.240047,-989875.455053 X,Y-694033.337811,-989821.208698 X,Y-694046.101658,-989807.930178

lokalizace

jižní svah severozápadně nad vsí Kobyly areál

chronologické zařazení

pohřebiště

ml. doba laténská (Kobylská skupina)

stav dochování

plocha je zemědělsky využívána jako pastva, stav dobrý rizika poškození

změna užívání plochy, detektory potenciál

vzhledem ke stavu prozkoumání plochy pohřebiště potenciál vymezen v širším okolí dosvadních nálezů, vyjma recent popis

Pohřebiště v Kobylech je eponymní lokalitou tzv. Kobylské skupiny, která byla vyčleněna na základě místního nálezu několika desítek žárových pohřbů. Ty byly objeveny na pozemcích severozápadním směrem od jádra obce, na mírném jižním svahu. První nálezy zde byly učiněny již ve třicátých letech dvacátého století, přičemž v následujících letech zde probíhal rozsáhlý archeologický výzkum. Většinu žárových pohřbů tvoří urnové hroby. Jsou to keramické nádoby, do nichž jsou uloženy zpopelněné ostatky překryté keramickými miskami. Několik pohřbů bylo uloženo ve větších hrobových celcích a malé procento nálezů byly hroby jamkové. Kromě samotných lidských ostatků uložených v jednotlivých hrobech bylo v rámci hrobové výbavy nalezeno i množství movitých artefaktů běžné denní potřeby, ale i zbraně a ozdoby. Pohřební komponentu lze datovat do mladší doby železné, období laténu, tedy do prvního století před naším letopočtem. Na rozsáhlé lokalitě ovšem nebyly nalezeny pouze pohřby, ale i stopy sídelní aktivity rozdílného stáří. Je tedy zřejmé, že se jedná o polykulturní lokalitu, která byla po staletí navštěvována i dlouhodobě využívána.

literatura

Mähling 1944; Filip 1947, s. 165–176; Stará 1992, s.40; Brestovanský - Stará 1998, s. 4-12.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Liberec XXXIII - Machnín

37234/5-4387

obec

parcelní vymezení

Liberec

p.p.č. 999/2, (část, pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Machnín okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

377

lokalita

souřadnice S-JTSK

zřícenina hradu Hamrštejn

X,Y-693897.689943,-971372.680060 X,Y-693917.842978,-971377.012750 X,Y-693948.716876,-971377.841977 X,Y-693969.073427,-971374.597313 X,Y-693998.159653,-971364.210945 X,Y-694024.246898,-971347.677925 X,Y-694046.055937,-971325.808974 X,Y-694062.517328,-971299.676471 X,Y-694074.795023,-971260.438166 X,Y-694076.164950,-971229.583532 X,Y-694067.413022,-971189.411525 X,Y-694023.529943,-971138.790011 X,Y-693919.170007,-971049.999995 X,Y-693852.799959,-971001.939963 X,Y-693755.000023,-971010.169979 X,Y-693716.900055,-971111.149947 X,Y-693760.789975,-971302.409980 X,Y-693757.170007,-971349.459964 X,Y-693822.319959,-971378.520060 X,Y-693897.689943,-971372.680060

lokalizace

Zámecký kopec, meandr Lužické Nisy na SZ okraji Liberce areál

chronologické zařazení

hrad

polovina 14. - 1. polovina 16. století

stav dochování

stav nadzemních konstrukcí špatný, probíhá obnova rizika poškození

eroze, neúdržba, detektory potenciál

geomorfologicky jednoznačně vymezitelná poloha hradu se vyznačuje vysokce archeologicky cennými komponentami souvisejícími se středověkým hradem i výrobními areály v okolí popis

Zřícenina hradu Hamrštejn je situována na protáhlém temeni Zámeckého kopce, jehož příkré svahy jsou ze tří stran obtékány meandrem Lužické Nisy. Na severovýchodě přechází vrchol kopce nízkou proláklinou do úbočí Ovčí hory. Původně středověký hrad byl založen někdy v průběhu první třetiny 14. století nejspíše jako správní objekt frýdlantského panství s pravděpodobnou souvislostí s hornickými osadami v okolí. Areál hradu byl původně tvořen dvěma věžemi vystavěnými na přirozených vyvýšeninách skalních výchozů a uzavírala jej okrouhlá obvodová hradba. Jedna z věží, pravděpodobně severní, byla využívána jako obytná, druhá pak jako obranná a útočištná. Vnitřní areál hradu bezpochyby dále doplňovala dřevěná nebo dřevohlinitá zástavba, jejíž stopy se ale do dnešních dob nezachovaly. Vnější obranu doplňoval příkop s valem na jižní straně areálu.

literatura

Sedláček 1932, s. 193—195; Durdík 2000, s. 146—147; Úlovec 2003, s. 7—36; Tišerová ed. 2010 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Liberec XXXIII - Machnín

obec

parcelní vymezení

Liberec

p.p.č. 405/1, 405/6

katastrální území

Machnín okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

325

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrziště "Haléřova tvrz"

X,Y-692662.430336,-970982.376022 X,Y-692654.651573,-970974.756004 X,Y-692642.200119,-970974.012796 X,Y-692630.936405,-970976.167435 X,Y-692626.394014,-970982.852272 X,Y-692623.536510,-970989.202284 X,Y-692625.759016,-970997.457302 X,Y-692629.727772,-971006.506071 X,Y-692635.760284,-971011.268578 X,Y-692648.777809,-971017.936092 X,Y-692662.271587,-971016.031090 X,Y-692666.557844,-971004.124815 X,Y-692664.017839,-970989.678535 X,Y-692665.764093,-970960.627228 X,Y-692675.289114,-970973.327253 X,Y-692676.717867,-970986.027279 X,Y-692676.400364,-971012.379831 X,Y-692663.859091,-971036.827381 X,Y-692654.334070,-971043.018644

lokalizace

jihozápadní část obce, ostroh nad řekou, u fotbalového hřiště areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

uspokojivý rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy, detektory potenciál

dle geomorfologie vymezena plocha s výskytem archeologických komponent středověké tvrze a původního osídlení, koryto řeky zařazeno z důvodu časté zěmny toku, vyjma recent popis

Jedná se o typ kvalitativně nižšího sídla ve středověké společnosti. Bezpochyby relikty sídla souvisí s nejstaršími dějinami obce a odkazují i k poloze nejstaršího vesnického sídlení, které se mohlo nacházet západně v místech bývalé bramborárny před tvrzištěm nad hranou vodoteče řeky Nisy. Rovněž její význam lze spatřovat v kontextu k hradu Hamrštejn, kdy se jedná o starší založení a tvrz pak mohla sehrát i další důležitou roli v hraničních sporech mezi Biberštejny a Doníny v 15. a 16. století. O dalších možných funkcích plynoucích z existence rybniční soustavy, lze prozatím jen spekulovat, nelze ovšem ani vyloučit, že součástí sídla byl hamr na zpracování železné rudy, dle kterého je pojmenován nedaleký hrad. Mohutné tvrziště trojúhelníkovitého tvaru o rozměrech cca 60x40 m s dochovaným příkopem až 8 m hlubokým a v horní části 20 m širokým na jižní a západní straně s mohutným valem. Geomorfologicky leží lokalita na ostrožně nad řekou Nisou ve výhodné fortifikační poloze. V okolí dochována rybniční soustava. Na horním plató dochována prohlubeň - pozůstatek původní zástavby.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 438 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Loučná

23595/5-4176

obec

parcelní vymezení

Višňová

p.p.č. 988/1 (část v rozsahu archeologické KP, pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Andělka okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

290

lokalita

souřadnice S-JTSK

hradiště Loučná-Saň

X,Y-688712.932398,-949032.508635 X,Y-688715.656054,-949029.603399 X,Y-688711.298204,-949014.895651 X,Y-688711.298204,-949014.895651 X,Y-688690.053677,-949008.540449 X,Y-688694.956259,-949007.087831 X,Y-688669.172300,-949016.711424 X,Y-688673.348577,-949016.348267 X,Y-688654.101398,-949039.953300 X,Y-688659.003981,-949021.795582 X,Y-688689.872099,-949045.582191 X,Y-688655.372438,-949025.427126 X,Y-688663.361834,-949051.755816 X,Y-688684.061628,-949049.758467 X,Y-688702.764074,-949038.863836 X,Y-688712.932398,-949032.508635

lokalizace

JZ od obce Loučná, ostrožna pod vrcholem Sedlákovy hory. areál

chronologické zařazení

hradiště

raný středověk, 9.-10. století n. l.

stav dochování

lokalita v lesním prostředí, stav uspokojivý rizika poškození

těžba dřeva, detektory potenciál

v širším okolí lokality výskyt archeologických komponent z RS, geomorfologicky členitý reléf včetně vodoteče popis

Lokalita se nachází v zalesněném území mezi obcemi Loučnou a Saní na západní straně Sedlákovy hory níže po svahu, na skalnaté ostrožně nad levým přítokem Saňského potoka. Hradiště bylo vybudováno v období raného středověku, osídlení je na této lokalitě datováno od 9. do 10. století. Hradiště je svými rozměry nápadně malé. Areál je obehnán valovým opevněním, dodnes v terénu dostatečně znatelným. Nejvýraznější je val na východní straně ostrožny. Přestože ostrožna je téměř ze tří stran chráněna příkrými svahy a skalními útvary, valové opevnění bylo vybudováno po celém obvodu lokality. Příkop je do dnešních dob zachován pouze na východní straně před nejmohutnějším valem a lze předpokládat, že ani v době využívání tohoto areálu nebyl jinde zbudován.

literatura

Schubert 1906, s. 117—120; Jahn 1926, s. 1–21; Sedláček 1932, s. 196; Sklenář a kol. 1993, s. 130; Stará 1998, s. 134—146; Lutovský 2001, s. 13–14; Čtverák – Lutovský - Slabina – Smejtek 2003, s. 30

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Pěnčín

17762/5-4408

obec

parcelní vymezení

Pěnčín

p.p.č. 172, 174, 2438, 2045, 2040, 2049 (na části), 2046 (na části, pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Pěnčín okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

265

lokalita

souřadnice S-JTSK

sídliště z mladší doby kamenné

X,Y-688953.285130,-993536.620039 X,Y-688961.147940,-993466.073162 X,Y-688968.137104,-993428.287992 X,Y-688971.413273,-993400.549747 X,Y-688962.895231,-993380.019077 X,Y-688929.915110,-993367.569626 X,Y-688866.794222,-993368.661686 X,Y-688808.041557,-993402.733862 X,Y-688797.994637,-993532.907045 X,Y-688953.285130,-993536.620039

lokalizace

jihovýchodní okraj obce, při silnici areál

chronologické zařazení

sídliště

mladší doba kamenná, LnK a StK (6.-4. tis.)

stav dochování

plocha je využívána zemědělsky, stav uspokojivý rizika poškození

hluboká orba, změna využívání plochy potenciál

dle dosavadních výzkumů vymezena plocha jako širší okolí lokality s výskytem archeologických komponent, vyjma recent popis

Sídliště z mladší doby kamenné je situováno na jihovýchodním okraji obce při silnici směrem na Turnov. Lokalita byla identifikována na základě několika archeologických výzkumů, které zde probíhaly na počátku 20. století osobnostmi Josefa. V. Šimáka, Karla Buchtely a místního řídícího učitele Hrdiny. Na rozsáhlém sídlišti kultury s vypíchanou keramikou bylo zjištěno několik sídlištních jam zaplněných primárním odpadem v podobě fragmentů nezdobené keramiky, keramiky s plastickou výzdobou, zlomků mazanice, broušené i štípané kamenné industrie, kuželovitých vývrtků (odpad při výrobě kamenné broušené industrie) a keramiky s charakteristickou výzdobou tvořenou vpichy. Nálezový soubor získaný z archeologických výzkumů na této lokalitě dokládá, že v Pěnčíně existovalo rozsáhlé sídliště z mladší doby kamenné, které mělo nutně úzkou souvislost s pravěkým osídlením v širším okolí na pravém břehu řeky Jizery.

literatura

Buchtela 1908, s 108—109; Filip 1947, s. 238; Brestovanský 1998, s. 13 a 28.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Pěnčín

18645/5-4409

obec

parcelní vymezení

Pěnčín

p.p.č. 118/1, 119/2, 118/3, 119/1 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Pěnčín okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

274

lokalita

souřadnice S-JTSK

sídliště a pohřebiště z mladší doby bronzové

X,Y-689561.572823,-992990.284838 X,Y-689393.344799,-993025.342981 X,Y-689382.197672,-993071.718437 X,Y-689372.752396,-993102.096487 X,Y-689370.029430,-993117.668427 X,Y-689365.264246,-993159.448883 X,Y-689414.107386,-993165.320272 X,Y-689435.550714,-993154.258236 X,Y-689509.921627,-993081.759359 X,Y-689525.919035,-993065.251398 X,Y-689544.384123,-993048.317976 X,Y-689550.170420,-993041.510572 X,Y-689554.425047,-993032.405666 X,Y-689561.572823,-992990.284838

lokalizace

severní okraj obce směr Vitanovice areál

chronologické zařazení

sídliště a pohřeb.

mladší doba bronzová, lužická k., 13.-10. st.

stav dochování

plocha zemědělsky využívána, stav uspokojivý rizika poškození

hluboká orba, změna využívání plochy, detektory potenciál

v širším okolí lokality je dle aktuálního stavu poznání výskyt archeologických komponent, plocha vymezena vyjma recent popis

Na severozápadním okraji obce na mírné terénní vyvýšenině bylo již na konci 19. století identifikováno rozsáhlé pohřebiště s osadou. Archeologicky tuto polohu prozkoumal Josef V. Šimák a řídící učitel Hrdina, přičemž vyzvedli značné množství nálezů. V hrobových a sídlištních jamách bylo nalezeno množství keramiky jak nezdobené, tak i zdobené pokročilou rytou a vypichovanou výzdobou nebo přetažené vrstvou nečervenalé hlinky. Některé keramické fragmenty nesou i stopy tuhování. Mezi nejčastější tvary keramických nádob patří zejména misky a lahvovité tvary. Hrobové celky byly rozsáhlé a obsahovaly i několik pohřbů zároveň. Tato lokalita spolu s dalšími nálezy z celého okolí obce Pěnčín dokládají, že zde existovala rozsáhlá sídelní oikumena včetně pohřebních areálů kontinuálně využívaná od pravěku až po raný středověk.

literatura

Buchtela 1908, s. 109; Filip 1947, s. 239–240; Brestovanský 1998, s. 20.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Předlánce

36864/5-4487

obec

parcelní vymezení

Višňová

p.p.č. 289, 295, 296, 297 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Předlánce okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

245

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrziště

X,Y-686689.590765,-950402.349937 X,Y-686675.834282,-950367.230438 X,Y-686643.951603,-950347.162153 X,Y-686590.544071,-950371.600147 X,Y-686593.942736,-950384.709269 X,Y-686603.329514,-950402.188095 X,Y-686625.987253,-950413.840649 X,Y-686689.590765,-950402.349937

lokalizace

ostrožna nad řekou Smědou, u č.p. 70 areál

chronologické zařazení

tvrz

vrcholný středověk (13.-14. století)

stav dochování

plocha je soukromou zahradou, stav dobrý rizika poškození

změna využívání plochy potenciál

dle geomorfologie vymezena plocha s výskytem archeologických komponent a splachů v širším okolí popis

Tvrziště v Předláncích je situováno na vyvýšené ostrožně nad meandrem řeky Smědé. Od okolního terénu je odděleno příkrými zalesněnými svahy a v přístupové partii úvozovou cestou a příkopem. Lokalita byla dále opevněna dvojitým valovým opevněním. Na lokalitě proběhl v roce 1993 archeologický výzkum, který přinesl nepočetný nálezový soubor. Jednalo se o fragmenty vrcholně středověké i časně novověké keramiky, kachle, kovové artefakty a větší množství mazanice. Mezi nemovité archeologické nálezy se pak řadí pozůstatek konstrukce sypaného valu zpevněného kamennou plentou. Na základě výsledků archeologického výzkumu lze tvrziště časově zařadit do přelomu 13. a 14. století, přičemž lokalita byla dále využívána i v pozdějším období, přinejmenším v průběhu 15. století. Ojedinělý nález fragmentu mladohradištní keramiky v tělese valu naznačuje možnost existence staršího horizontu, to je ovšem předmětem dalšího bádání.

literatura

Jahn 1926, s.1—21; Waldhauser 1980, s. 49—51; Stará 1998, s. 66—68, Svoboda a kol. 1998, s. 614 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Příšovice

102230

obec

parcelní vymezení

Příšovice

p.p.č. 406/14, 406/35, 406/36, 406/37, 406/38, 406/55, 406/66, 406/67, 406/68 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Příšovice okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

246

lokalita

souřadnice S-JTSK

žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové

X,Y-687906.842167,-994925.283628 X,Y-687899.150023,-994920.661442 X,Y-687811.880405,-994900.723957 X,Y-687805.292068,-994908.554077 X,Y-687790.770128,-994925.525085 X,Y-687765.451590,-994935.700792 X,Y-687764.796206,-994947.946135 X,Y-687775.903246,-994961.226294 X,Y-687796.530613,-994965.641516 X,Y-687838.785664,-994996.789526 X,Y-687887.663546,-995007.379160 X,Y-687906.842167,-994925.283628

lokalizace

SV okraj obce, jižně od silnice Příšovice-Přepeře, poloha "Na Cecilce" areál

chronologické zařazení

pohřebiště

pozdní doba bronzová, 10.-9. století př. n. l.

stav dochování

zastavěná plocha, částečně exkavováno rizika poškození

nekontrolovatelné zemní zásahy potenciál

v širším kontextu vymezena plocha s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických komponent souvisejících s pohřebními aktivitami popis

V roce 2005 došlo v severovýchodní části obce Příšovice k identifikaci žárového pohřebiště. Stalo se tak v místní části Na Cecilce po zahájení záchranného archeologického výzkumu při stavbě rodinných domů. Unikátnost této lokality spočívá v jejím rozsahu a míře zachování, která je ojedinělá i v rámci střední Evropy. Rozsáhlé pohřebiště z pozdní doby bronzové bylo prozkoumáno pouze částečně, přesto poskytlo bohatý a unikátní soubor nálezů z neporušených hrobových celků. Samotné pohřby byly ve formě zuhelnatělých ostatků uloženy v nádobách z pálené hlíny spolu s milodary, štípanou industrií nebo předměty symbolického smyslu v podobě miniatur. Mezi významné nemovité nálezy patří například i žároviště na spalování mrtvých. Hrobové celky jsou od sebe navzájem vzdáleny nepravidelně v hloubce od několika málo decimetrů až po hloubku přes jeden metr. Datovat lze příšovické pohřebiště do slezské fáze lužických popelnicových polí.

literatura

Brestovanský 2006, s. 260-266.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Raspenava

32072/5-4433

obec

parcelní vymezení

Raspenava

p.č. 123/3 (pam. ochrana bez pozemku)

katastrální území

Raspenava okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

326

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-681248.210445,-959900.892695

lokalizace

ve střední části obce, ve svahu vpravo od silnice na Hejnice areál

chronologické zařazení

kultovní místo

NO1

stav dochování

uspokojivý rizika poškození

minimální potenciál

v okolí lokality možnost výskytu archeologických kompent z časného novověku, vymezeno vyjma recentních zásahů a dle geomorfologie popis

Ve střední části obce Raspenava, napravo od silnice k Hejnicím je ve svahu za domem č. p. 458 situován kamenný kříž. Zachován je ve velmi dobrém stavu včetně ryté výzdoby. Kříž tesaný z místní žuly má pravidelný tvar latinského kříže o rozměrech nadzemní části 87 x 67 x 30 cm. Na čelní straně se dochovala rytá výzdoba zobrazující znamení meče a dva jednoduché řecké kříže. Na pravém rameni z boku se znamení jednoduchého řeckého kříže opakuje.

literatura

Kol. 2001, s. 224.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Rozstání / Vesec

obec

parcelní vymezení

Světlá pod Ještědem

p.p.č 718, 161/3, 161/2, 721/2

katastrální území

Rozstání p. J. / Světlá p. J. okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

569

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrziště "Mazova horka"

X,Y-694056.515005,-980962.500912 X,Y-694069.771313,-980954.565163 X,Y-694073.288292,-980936.890085 X,Y-694068.328447,-980922.371275 X,Y-694047.406931,-980915.698030 X,Y-694035.052412,-980921.920378 X,Y-694024.681833,-980924.265030 X,Y-694015.573757,-980926.699863 X,Y-694019.992527,-980931.749884 X,Y-694027.297020,-980941.759750 X,Y-694032.617580,-980950.326752 X,Y-694037.036348,-980958.983931 X,Y-694041.996193,-980964.845564 X,Y-694054.260529,-980942.481182 X,Y-694050.833729,-980942.571362 X,Y-694051.104267,-980938.513308 X,Y-694054.621246,-980939.595455

lokalizace

vrchol kopce Horka u Javorníka areál

chronologické zařazení

tvrz

13. - 15. století

stav dochování

uspokojivý rizika poškození

těžba dřeva, detektory potenciál

podle geomorfologie vymezena plocha výskytu archeologických komponent a splachů souvisejících se středověkou tvrzí popis

Tvrziště se rozkládá na kupě (kóta 569 m) zvané Mazova Horka, jejíž jádro je tvořené čedičem. Vrchní část tvoří malá plošina o rozloze přibližně 80 m2 prakticky plochá až na nápadnou prohlubeň v jihozápadní části. Jediným objektem v tomto prostoru byla stavba o neznámém počtu podlaží, stávající přímo na vrcholu. Jednu její stěnu tvořila přitesaná čedičová skála. zbytek byl zřejmě buďto celodřevěný nebo alespoň hrázděný. Nález mazanicové vrstvy promíšené uhíky svědčí o násilném zániku stavby požárem. Přibližně 10 až 15 m pod úrovní nejvyššího bodu je tvrziště obehnáno nespojitým kruhovým příkopem s malým výběžkem k severovýchodu, doplněným na jeho vnější straně sypaným valem z kamenů.

literatura

ANZ 5-16/81, SM v Liberci; Filip 1947, s. 179; Sedláček 1932, s.268; Svoboda a kol. 1998, s. 192 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Starý Dub

obec

parcelní vymezení

Český Dub

p.č. 36 a 37

katastrální území

Starý Dub okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

352

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Starý Dub

X,Y-693926.980055,-983687.289991 X,Y-693925.950037,-983690.950024 X,Y-693908.139992,-983685.920008 X,Y-693904.869972,-983697.500038 X,Y-693907.769941,-983698.320007 X,Y-693906.159960,-983703.990023 X,Y-693913.039957,-983705.939974 X,Y-693912.789974,-983706.819975 X,Y-693925.860056,-983702.610056 X,Y-693933.899990,-983704.880007 X,Y-693936.959957,-983694.060040 X,Y-693942.059990,-983676.000008 X,Y-693931.049944,-983672.889992 X,Y-693926.980055,-983687.289991

lokalizace

v areálu dvora č.p. 14 areál

chronologické zařazení

tvrz

15./16. století

stav dochování

nezjištěno, interiéry sokromým vlastnictvím rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

plocha vymezena jako hospodářské, výrobní a komunikační zázemí tvrze, vyjma recent popis

Přes doklady o starším osídlení pochází první zmínka o Starém Dubu z r.1547, kdy náležel k českodubskému panství. V r. 1624 vytvořil Valdštejn lenní statek Starý Dub, jenž prodal svému rytmistru Cesaru Gillovi Jonghen de Hungaria. Ten si ve stojícím dvoře zbudoval budovu tvrze, sloužící jeho potomkům až do r. 1710. Do r. 1750 tu sídlili Lamotové z Frintroppu a potom patřil statek hrabatům Hartigům. V r. 1807 již barokně vzhlížející zámeček vyhořel a byl obnoven jako užitková budova hospodářského dvora. Od r. 1835 patřil knížatům Rohanům. Před r. 1989 sloužil státnímu statku. Dnešní zámeček tvoří dvoukřídlý objekt ve tvaru L, vyznačující se až 90 cm silnými zdmi. Tvoří jednopatrový stavební celek, novodobě upravený. V přízemí se zachovala pouze dvojice klenutých prostor. Pod spojovací střední částí je zachován valeně klenutý sklep o rozměrech asi 4,5 x 4 m, opatřený přístupovou chodbou. Na šlechtické majitele dnes upomíná pouze venkovní kovový erb Rohanů.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 747 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Svijany

28609/5-4456

obec

parcelní vymezení

Svijany

st.p.č. 60

katastrální území

Svijany okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

274

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Svijany

X,Y-690915.215496,-995363.347204 X,Y-690888.407795,-995367.364262 X,Y-690894.474369,-995413.355455 X,Y-690908.165154,-995411.633858 X,Y-690903.656212,-995377.857796 X,Y-690916.691149,-995375.726297 X,Y-690915.215496,-995363.347204

lokalizace

areál zámku č.p. 30 areál

chronologické zařazení

tvrz

před r. 1600

stav dochování

uspokojivý, interiéry sokromým vlastnictvím (stav nezjištěn) rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

v okolí doložena cisterciácká grangie, plocha vymezena v širším kontextu tvrze a jejího zázemí popis

Dvoupatrová dvoukřídlá stavba úhlové dispozice je vystavěna z převážně smíšeného zdiva, pouze část přízemí a sklepy jsou ze zdiva kamenného. Nejstarší jižní křídlo s kaplí, částečně podsklepené a otevírající se do nádvoří honosnými arkádami, bylo kolem roku 1578 doplněno o křídlo severní s rozměrným sálem zaklenutým vznosnou neckovou klenbou. V renesanční fázi disponoval zámek schodišťovou věží nahrazující chybějící chodbový trakt, která byla snesena v roce 1789. Nejvýznamnějším stavebním zásahem období baroka byla výstavba nové kaple sv. Jana a Pavla v severním křídle mezi lety 1765–1768, která nahradila původní sál. Jižní křídlo, původně renesančně jednotraktové, je dnes vlivem klasicistní přestavby dvoutraktové. Ve stejné době, tedy po roce 1823, došlo ke snesení renesančních krovů a štítů a horní partie jižního křídla byly výrazně sníženy. Strohá klasicistní podoba zámku byla dále upravována pro výstavbu úřednických bytů a bytové jednotky zde přetrvaly až do období první republiky. Nynější barokní kaple sv. Jana a Pavla vznikla v letech 1765–1768 v místech renesančního sálu v severním zámeckém křídle. Prostor kaple prostupuje dvěma podlažími zámku a zaujímá převážnou část severního křídla. Kaple je zaklenuta valenou klenbou neckovitě skrojenou v západní části s výrazně vystupujícími hřebínky zvýrazněnými barevně. Klenba je na stěnách podložena úzkou plastickou římsou, zčásti malovanou. Podlahu pokrývají čtvercové a šestihranné cihelné dlaždice vytvářející opakující se motiv. Částečně byla tato dlažba nahrazena čtverhrannými dlaždicemi v řadách. literatura

NPÚ ÚOP v Liberci, SHP, č. 216 a 220 Schaller 1786, s. 225; Sommer 1834, s. 209–216; Šimák 1909, s. 170–174; Šimák 1925–1926, s. 38–42; Šimák 1926-1927, s. 266–267; Sedláček 1932, s. 209–210; UPČ III, s. 483; Kol. 1984, s. 453–454; Vlček 2001, s. 462–463

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Svijany

25479/5-4461

obec

parcelní vymezení

Svijany

p.p.č. 190/2, 190/4, 190/5 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Svijany okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

276

lokalita

souřadnice S-JTSK

středověké sídliště

X,Y-691607.075352,-995243.420172 X,Y-691272.509054,-995308.507801 X,Y-691249.490261,-995379.945446 X,Y-691328.468542,-995459.122166 X,Y-691447.729719,-995573.025518 X,Y-691990.060490,-995505.159756 X,Y-691978.947969,-995470.234688 X,Y-691959.501057,-995454.161219 X,Y-691607.075352,-995243.420172

lokalizace

západní okraj obce, západně od silážní jámy areál

chronologické zařazení

sídliště

středověk, 12.-13. století

stav dochování

plocha je z větší části zemědělsky využívána, stav uspokojivý rizika poškození

hluboká orba, změna využívání plochy potenciál

v širším geomorfologickém kontextu vymezena plocha s výskytem archeologických komponent sídelního a výrobního charakteru (doložena výroba dehtu), vymezeno vyjma recent popis

Na základě archeologického výzkumu Severočeského muzea v roce 1971 byla ve Svijanech identifikována lokalita osídlená v raném středověku, jejíž součástí byl i výrobní areál s pecemi na výrobu dehtu. Objekty dehtářských pecí v podobě jam jsou nejjednodušším typem tohoto specifického výrobního zařízení. Dehtářské jámy v horních partiích oválného půdorysu se ke svému dnu trychtýřovitě zužují a jejich vnitřní plášť nese stopy přepálení. Ve výplni byly nalezeny zbytky dřevěného popela a zuhelnatělých dřev dubu. Unikátní výrobní areál, který lze díky nevelkému souboru keramických nálezů časově zařadit do mladší doby hradištní je významným dokladem dlouhodobého a kontinuálního osídlení jizerského pravobřeží a je nepostradatelným dokladem výskytu tohoto druhu výrobního zařízení v severních Čechách.

literatura

Filip 1947, s. 255—256; Weber 1972, s. 231—236

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Svijany

43801/5-4459

obec

parcelní vymezení

Svijany

p.p.č. 224/1, 224/2, 224/3, 224/5, 224/6, 224/7, 224/8, 224/9, 224/10, 224/11, 224/12, 224/13, 224/14, 224/15, 224/16, 224/17, 224/18, 224/19, 224/20, 224/21, 224/22, 224/25, 224/26, 224/27, 224/28, 224/37, 245/6, 245/11, 223/3, 220 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Svijany okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

272

lokalita

souřadnice S-JTSK

pohřebiště slezskoplatěnické kultury

X,Y-690469.194664,-994339.337090 X,Y-690453.518070,-994347.274605 X,Y-690421.172693,-994466.337343 X,Y-690390.414820,-994562.083630 X,Y-690361.442886,-994629.949390 X,Y-690342.988163,-994677.574484 X,Y-690285.242735,-994847.238886 X,Y-690261.430187,-994952.014097 X,Y-690240.891865,-995093.797974 X,Y-690308.162310,-995054.705708 X,Y-690329.990480,-995042.005682 X,Y-690384.759340,-995057.483839 X,Y-690427.423487,-995081.693262 X,Y-690515.331476,-995116.618332 X,Y-690569.703457,-995102.727680 X,Y-690647.094240,-995088.241713 X,Y-690818.544580,-995100.941738 X,Y-690757.028833,-994989.221203 X,Y-690670.311474,-994778.281717 X,Y-690593.912882,-994649.098646

lokalizace

severně od jádra obce areál

chronologické zařazení

sídliště

slezskoplatěnická kultura, 10.-6. století př. n. l.

stav dochování

plocha je hospodářsky využívána, stav uspokojivý rizika poškození

hluboká orba, změna využívání plochy, detektory potenciál

dle stavu poznání vymezeno širší okolí lokality s výskytem archeologických komponent souvisejících s pohřebními aktivitami, plocha vymezena vyjma recent popis

Lokalita byla identifikována na severním okraji obce Svijany díky náhodnému nálezu při hluboké orbě na konci 19. století. Následně zde probíhaly archeologické výzkumy vedené Josefem L. Píčem a Josefem V. Šimákem ve spolupráci s místními amatérskými badateli. Velmi rozsáhlé pohřebiště slezskoplatěnické kultury poskytlo rozsáhlý nálezový soubor charakteristické funerální zdobené i nezdobené keramiky se zpopelněnými ostatky původních obyvatel této části Pojizeří. Součástí hrobových celků jsou i některé unikátní předměty jako keramická chřestítka, kamenné brousky a kultovní miniaturizované nádobky. Nálezy učiněné při archeologických výzkumech se staly významnou součástí sbírek největších českých muzeí. Pohřebiště ve Svijanech je výjimečnou lokalitou tohoto druhu srovnatelnou s nejvýznamnějšími pohřebišti v rámci Čech i střední Evropy a je důležitým dokladem osídlení regionu Pojizeří.

literatura

Píč 1905, s. 290; Buchtela 1908, s 108—109; Filip 1947, s. 248—252; Brestovanský 1998, s. 17

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Svijany

23115/5-4460

obec

parcelní vymezení

Svijany

p.p.č. 174/5, 174/6, 174/8, 174/9st.p.č. 136, 182, 7 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Svijany okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

272

lokalita

souřadnice S-JTSK

sídliště z pozdní doby bronzové a starší doby železné

X,Y-691404.536404,-995554.636940 X,Y-691404.271818,-995550.205160 X,Y-691370.801962,-995516.801449 X,Y-691340.044086,-995484.985237 X,Y-691311.932053,-995462.892487 X,Y-691231.564705,-995542.730667 X,Y-691213.705294,-995565.683317 X,Y-691197.367239,-995585.328667 X,Y-691181.029186,-995610.199553 X,Y-691176.928137,-995622.436556 X,Y-691230.506369,-995684.018450 X,Y-691271.318430,-995654.517349 X,Y-691277.073126,-995642.412636 X,Y-691345.269617,-995586.982317 X,Y-691349.767542,-995581.293762 X,Y-691358.564959,-995584.138041 X,Y-691370.338938,-995588.702112 X,Y-691379.400938,-995581.492203 X,Y-691404.536404,-995554.636940

lokalizace

západní okraj obce, zahrádkářská kolonie areál

chronologické zařazení

sídliště

kultura slezskoplatěnická, 10.-5. století př. n. l.

stav dochování

většina plochy je zahrádkářsky využívána, stav uspokojivý rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy, změna využívání plochy potenciál

v širším okolí lokality výskyt archeologických komponent souvisejících se sídelní aktivitou, nevyjímaje výrobní a komunikační aktivity, plocha vymezena geomorfologicky vyjma recent popis

Lokalita se nachází na jihozápadním okraji obce Svijany. Identifikována a časově zařazena byla díky náhodnému nálezu místního zahradníka p. Marušky v závěru 19. století a následné sondáži Josefa L. Píče. Systematický archeologický výzkum na lokalitě doposud neproběhl. Ze sběrů a archeologického výzkumu malého rozsahu je zřejmé, že v místě nálezu se nacházejí sídlištní jámy lidu slezskoplatěnické kultury vyplněné primárním odpadem a zásypem popelovitého charakteru. Mezi movité nálezy patří zejména sídlištní keramika v podobě fragmentů zdobených rytou i plastickou výzdobou a fragmenty keramiky zásobnicových tvarů. Tato sídelní komponenta doložená nedaleko svijanského pohřebiště pouze dokresluje významné postavení Svijan ve studiu vývoje pravěkého osídlení na pravém břehu Jizery v pozdní době bronzové a mladší době železné.

literatura

Píč 1888, s. 342; Filip 1947, s. 252—253; Brestovanský 1998, s. 17.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Ves

obec

parcelní vymezení

Černousy

st.p.č. 23

katastrální území

Ves okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

218

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Ves

X,Y-686757.905834,-945736.248997 X,Y-686748.819397,-945743.728209 X,Y-686767.084133,-945764.799984 X,Y-686761.130995,-945769.271452 X,Y-686769.704819,-945778.667437 X,Y-686771.224934,-945777.364481 X,Y-686773.686069,-945779.608459 X,Y-686776.002438,-945777.943573 X,Y-686786.762659,-945789.525761 X,Y-686795.692535,-945781.229677 X,Y-686757.905834,-945736.248997

lokalizace

na severozápadním konci obce, dvůr č.p. 8 areál

chronologické zařazení

tvrz

1. 1/2 16. století

stav dochování

nezjištěno, interiéry sokromým vlastnictvím rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

širší okolí tvrze vymezeno jako plocha výskytu archeologických komponent v souvislosti se zemědělských a výrobním zázemím tvrze popis

Dnešní dvůr tvoří obdélný komplex renesančního a barokního původu. Na jihovýchodní straně vnitřního dvora je zachována jednopatrová obytná budova, představující původní renesanční tvrz. Ta vznikla ve třech stavebních etapách. Nejstaršího původu je dvouprostorové, z obvodu obdélného dvora ven vysunuté křídlo k východu se zdivem silným jeden metr. Podle nepravidelné hřebínkové klenby vzniklo již v první polovině 16. stol. V nepřístupném patře se dodnes nachází tzv. Rytířský sál. Teprve ve druhé stavební etapě vzniklo nádvorní křídlo s hospodářským traktem při severovýchodním okraji, rovněž s metrovým zdivem. Jihovýchodní konec budovy však pochází až z doby před r. 1660 jako projev přechodného manýrismu. Tloušťka zdiva je jen 70 cm. Na Globicově mapě frýdlantského panství je k r. 1660 znázorněno sídlo Wiese jako dobře stavěné a se čtyřmi vlašskými štíty na přilehlých hospodářských budovách. Celý stavební komplex byl upravován v baroku a novodobá přestavba proběhla snad jako projev opožděné secese.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 938-939 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Višňová

obec

parcelní vymezení

Višňová

st.p.č. 149/1, p.p.č. 562/3

katastrální území

Višňová u Frýdlantu okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

232

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrz Višňová

X,Y-687400.824743,-951852.622498 X,Y-687400.401411,-951845.954985 X,Y-687419.874783,-951845.531652 X,Y-687420.086449,-951843.414980 X,Y-687400.295576,-951843.838312 X,Y-687400.269117,-951844.526234 X,Y-687387.913052,-951844.896648 X,Y-687388.230553,-951853.257500 X,Y-687400.824743,-951852.622498

lokalizace

jihovýchodní okraj obce, č.p. 79 areál

chronologické zařazení

tvrz

poč. 15. století

stav dochování

dobrý, interiéry sokromým vlastnictvím (stav nezjištěn) rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy potenciál

širší okolí tvrze vymezeno jako plocha výskytu archeologických komponent v souvislosti se zemědělských a výrobním zázemím tvrze popis

Ve středověku existovala ve Višňové tři panská sídla. Do dnešní doby se dochovaly pozůstatky jednoho z nich, ležící při jihovýchodním okraji vsi a tvořící sklepní část mladšího domku čp. 79. Nad prostorami dosud valeně klenutými, k nimž vede novější schodiště, stávala vlastní dvoupatrová budova tvrze, krytá podle vyobrazení z r. 1710 třemi souběžnými sedlovými střechami. K jejímu západnímu průčelí byla přistavěna věžovitá stavba, obsahující vstupní bránu a navazující na přístupový most, v poslední části původně zdvihací. Stavební podoba přízemí tvrze není bohužel známa. Z dochovaných zbytků lze soudit, že vznikla nejpozději počátkem 15. stol. jako vodní tvrz, stojící v území zaplavovaném blízkým potokem. Její opevnění pak jistě tvořil vodní příkop s vnějším valem, již dávno zaniklý.

literatura

Svoboda a kol. 1998, s. 954-955 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Vlastibořice

obec

parcelní vymezení

Vlastibořice

p.p.č. 25/8

katastrální území

Vlastibořice okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

380

lokalita

souřadnice S-JTSK

tvrziště Vlastibořice

X,Y-690566.687723,-990474.290991 X,Y-690567.408883,-990473.599927 X,Y-690567.834180,-990472.427152 X,Y-690568.864623,-990463.856786 X,Y-690568.814279,-990463.077395 X,Y-690568.393789,-990462.419236 X,Y-690567.707730,-990462.045996 X,Y-690550.376059,-990459.599260 X,Y-690549.749873,-990459.798181 X,Y-690549.294486,-990460.271784 X,Y-690549.120265,-990460.905285 X,Y-690548.275984,-990472.025483 X,Y-690548.231954,-990472.870784 X,Y-690548.557486,-990473.421891 X,Y-690549.108014,-990473.748402 X,Y-690549.747727,-990473.769772 X,Y-690566.687723,-990474.290991

lokalizace

zahrada Melicharova statku, č.p. 10, západně od kostela areál

chronologické zařazení

tvrz

písemně od 1379

stav dochování

uspokojivý rizika poškození

nekontrolovatelné recentní zásahy, změna užívání plochy potenciál

plocha vymezena jako širší zázemí tvrze s výskytem archeologických komponent, vyjma recent popis

V roce 1379 se poprvé uvádí tvrz a poplužní dvůr. Rod Pancířů se zde udržel až do počátku husitské revoluce. Z tohoto rodu pocházel možná ke konci 14. stol. při pomínaný Ctibor řečený Hrádek z Vlastibořic. Roku 1424 daroval král Zikmund Vlastibořice Jankovi z Doubravan a Bohušovi z Kováně, který je dočasně připojil k Frydštejnu. Tvrz zanikla před r. 1483, kdy se po vymření Loučeňských z Kopidlna uvádí již jako pustá. Dnes se z tvrze zachovaly jen nepatrné zbytky. V zahradě na západní straně Melicharova statku je patrný severní příkop tvrze dlouhý 25 m. Ještě v r. 1909 znázornil J. V. Šimák tvrziště jako 2,5 až 3 m vysoký pahorek o rozměrech 14 x 12,5 m. Na něm byly patrné základy zdí z lámaného pískovce široké 1 až 1,5 m. Na jihozápadním rohu byly základy podélného stavení 7 m dlouhého a asi 5 m širokého. Viditelné zbytky příkopů spatřil ještě před r. 1947 akademik Jan Filip.

literatura

Šimák 1909, s. 243; Filip 1947, s. 181; Svoboda a kol. 1998, s. 959-960 (zde také další literatura)

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Všelibice

28582/5-4508

obec

parcelní vymezení

Všelibice

p.p.č. 801 (pam. ochrana bez pozemku)

katastrální území

Všelibice okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

386

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-697321.416014,-986206.911740

lokalizace

u domu č.e. 7 (dříve č.p. 28) areál

chronologické zařazení

kultovní místo

NO1

stav dochování

stav dobrý rizika poškození

minimální potenciál

nepůvodní umístění

popis

V zahradě domu č. e. 7 ve Všelibicích je umístěn kamenný kříž tesaný z pískovce do hrubých tvarů. Kříž je v terénu zafixován betonem, je tedy důvodné se domnívat, že současná poloha kříže není původní. Nadzemní část pískovcového kříže o rozměrech 88 x 72 x 35 cm nese již výrazné stopy eroze vlivem povětrnosti. Zda se na přední straně vyskytoval tesaný reliéf, jehož náznaky lze tušit, není možné s určitostí tvrdit. Jednoznačně identifikovatelná je ovšem drobná jamka pod pravým ramenem kříže.

literatura

Kol. 2001, s. 225

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Zdislava

17283/5-4511

obec

parcelní vymezení

Zdislava

p.p.č. 396 (pam. ochrana bez pozemku)

katastrální území

Zdislava okres

kraj

Liberec

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

435

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-700797.422519,-972288.687121

lokalizace

západně od komunikace na Jitravu areál

chronologické zařazení

kultovní místo

17./18. století

stav dochování

dobrý rizika poškození

blízkost komunikace potenciál

v okolí lokality možnost výskytu archeologických komponent z NO1, vymezeno vyjma recentních zásahů a dle geomorfologie popis

Kamenná stéla ve tvaru latinského kříže je umístěna ve volném terénu při silnici na Jitravu naproti domu č. p. 206. Rozměry nadzemní části jsou 150 x 90 x 35 cm. Hrubě tesaný pískovcový kříž je mírně poškozen erozí vlivem povětrnosti. Hlava kříže byla v minulosti odlomena a nově spojena s tělem cementovou maltou. Podle místního pojmenování je kříž uváděn jako „švédský“.

literatura

Kol. 2001, s. 225

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Bedřichov

103998

obec

parcelní vymezení

Bedřichov

p.č. 522/1 (na části), 512/1 (na části), 711/2 (na části) a 512/2 (pam ochrana včetně pozemku

katastrální území

Bedřichov u Jablonce nad Nisou okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

750

lokalita

souřadnice S-JTSK

sklářská huť

X,Y-681537,-971784 X,Y-681498,-971704 X,Y-681479,-971711 X,Y-681471,-971709 X,Y-681470,-971708 X,Y-681401,-971707 X,Y-681401,-971720 X,Y-681407,-971735 X,Y-681408,-971739 X,Y-681461,-971779 X,Y-681470,-971823 X,Y-681500,-971803 X,Y-681526,-971790

lokalizace

jižně od Lesní chaty areál

chronologické zařazení

výrobní areál

16. - 19. století

stav dochování

konzervováno rizika poškození

činnost návštěvníků, změna využívání plochy potenciál

v širším okolí lokality predikovány další objekty související s provozem sklárny, potvrzeno geofyzikálně, vyjma recent popis

Huť v Bedřichově patří mezi nejstarší a nejdéle pracující sklárny v Jizerských horách. Byla založena roku 1598 sklářským mistrem Petrem Wanderem. Od roku 1614 byla v držení sklářského rodu Hänischů, později Lehmanů a Waterů. Po požáru v roce 1711 byla huť na stejném místě přestavěna. Od roku 1752 vlastnil sklárnu Johann Josef Kittel z Falknova u České Kamenice, od něhož ji pro svého bratra Františka Antonína převzal Jan Leopold Riedel. Od roku l795 výroba ve sklárně vzhledem k nedostatku dřeva upadá a počátkem l9. století je sklárna definitivně opuštěna. Podle kupní smlouvy z roku 1689 se hutní statek skládal z vlastní sklárny, mlýna, stoupy a obytného domu sklářského mistra. Nejlépe viditelný objekt sklářské hutní haly tvoří centrální tavící pec s navazující chladící částí. Pec má zachované topeniště, kamenný kanál a zčásti viditelné kamenné základy pro pracovní pódium. V severozápadním rohu hutní haly jsou zakonzervovány relikty pomocné a dvou kruhových pecí na temperování pánví a žáruvzdorných pomůcek. V jihozápadní části, založené na zánikových vrstvách staršího horizontu sklárny, jsou částečně odkryty další dvě pomocné pece.

literatura

Křivánek 1998, s. 69-71; Stará - Halbichová - Brestovanský 2002, s. 51-58; Stará - Halbichová - Brestovanský 2003, s. 35-41; Lacina 2005; Stará - Lacina 2006, s. 95-101; Stará - Lacina 2007, s. 107-114; Stará 2007, s. 138145.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Besedice

25219/5-48

obec

parcelní vymezení

Koberovy

p.p.č. 168 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Besedice okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

410

lokalita

souřadnice S-JTSK

zřícenina hradu Zbiroh

X,Y-680471.957138,-991095.759603 X,Y-680506.509713,-991109.687929 X,Y-680542.069283,-991120.796285 X,Y-680578.406120,-991129.012909 X,Y-680615.285473,-991134.284716 X,Y-680652.469086,-991136.577650 X,Y-680689.716738,-991135.876896 X,Y-680726.787794,-991132.186981 X,Y-680763.442759,-991125.531745 X,Y-680799.444828,-991115.954182 X,Y-680834.561411,-991103.516169 X,Y-680868.565643,-991088.298058 X,Y-680901.237840,-991070.398166 X,Y-680899.526813,-991044.292928 X,Y-680894.423006,-991018.634357 X,Y-680863.553824,-991010.831816 X,Y-680823.072493,-990990.194274 X,Y-680477.060945,-991017.890556 X,Y-680470.674326,-991056.573739 X,Y-680471.957138,-991095.759603

lokalizace

na hřbetu v meandru Jizery, asi 300 m severně od Rakous areál

chronologické zařazení

hrad

2. polovina 14. století - 15. století

stav dochování

uspokojivý, výrazná archeologizace nadzemních částí rizika poškození

rozsáhlá eroze, těžba dřeva, detektory potenciál

v širším zázemí hradu mezi skalními suky vysoký archeologický potenciál komponent v souvislosti s hradem popis

Nejméně čtyřdílná dispozice hradu, vykazující stopy vývoje nejspíše ve dvou stavebních fázích, využívala příznivou terénní konfiguraci a byla též nezanedbatelnou měrou ovlivněna tvarem pískovcových útvarů. Na východní straně se patrně nacházelo předhradí či vnější opevnění s dřevěnou zástavbou a ohrazením. V čele vlastního hradu za šíjovým příkopem tvořeným skalní rozsedlinou volně stála obdélná obytná věž, dnes zvaná Kazatelnice. Nepravidelně lichoběžníkovité jádro s obdélnou tesanou cisternou na nádvoří tvořila dvě palácová podsklepená křídla využívající konfiguraci skalních bloků, k nimž byla přizděna vnější obvodová zeď hradního jádra. V jednom ze sklepení je dochován relikt teplovzdušného vytápění sestávající z topeniště, komína a zděných rozvodných kanálků. Západní palácové křídlo na severu ukončovala oblá baštovitá stavba. V jihovýchodním nároží z obrysu střední části hradu vystupuje zvláštní lichoběžníková stavba nejasného účelu. Na jižní straně obíhal hradní jádro parkán, kterým nejspíše procházela přístupová komunikace. Za jádrem hradu na západním úbočí se nachází předhradí výrazně využívající skalní bloky a rozsedliny. Místy se dochovaly i relikty zděného obvodového opevnění. Zbiroh je jednou z mála šlechtických hradních novostaveb doby Václava IV. V této době kulminoval vývoj české hradní architektury směrem k pohodlnému komfortnímu bydlení. Tyto tendence se dobře obrážejí i v podobě hradu. Mladší úpravy prováděné zřejmě v rámci oprav po dobytí roku 1390, měly nejspíše za úkol zlepšit obranyschopnost hradu.

literatura

Durdík 2000, s. 621-622; Stará 1992, s. 101-102; Úlovec – Fišera 1995, s. 7-24; Úlovec 1997, s. 169-17, Fišera 2004, s. 294-299.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Frýdštejn

22899/5-16

obec

parcelní vymezení

Frýdštejn

p.p.č. 381 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Frýdštejn okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

470

lokalita

souřadnice S-JTSK

zřícenina hradu Frýdštejn

X,Y-681888.128371,-988144.362661 X,Y-681889.018244,-988140.209918 X,Y-681895.692296,-988131.459494 X,Y-681895.692296,-988129.234811 X,Y-681887.683434,-988127.603376 X,Y-681884.420564,-988139.320044 X,Y-681880.712758,-988139.616669 X,Y-681880.119509,-988145.104222 X,Y-681888.128371,-988144.362661 X,Y-681872.852208,-988115.145146 X,Y-681868.356345,-988112.501976 X,Y-681862.954316,-988117.549443 X,Y-681867.830589,-988123.106493 X,Y-681873.359132,-988119.295986 X,Y-681872.852208,-988115.145146

lokalizace

východní okraj obce Frýdštejn, na skále nad silnicí na Malou Skálu areál

chronologické zařazení

hrad

2. čtvrtina 14.-1.polovina 16. století

stav dochování

uspokojivý rizika poškození

eroze, neúdržba potenciál

v souvislosti s hradem se v širším okolí projevují stopy lidské činnosti zejména ve skalách, v okolí množství archeologických komponent popis

Frýdštejn náleží k hradům begfritového typu. Měkká pískovcová skála umožnila část místností hradního jádra, včetně tzv. kaple, vytesat přímo do skalních bloků. Celý hradní areál nacházející se na vysoké skále byl ještě opevněn kamennými hradbami. Na nejvyšším místě staveniště je do nich zapojen o okrouhlý bergfrit, u jehož paty se nacházela do skály vysekaná obilnice. Obytné stavby, z nichž jedna obsahovala i vstupní průjezd se přikládaly k ohrazení. Pod jádrem je o něco níže položeno předhradí, v němž se vypíná druhá okrouhlá, tentokrát studniční věž. Tímto předhradím procházela ve třetí stavební fázi přístupová cesta k hradu. Dnešní vstup prochází severním předhradím a po schodech cesta stoupá do vlastního hradního jádra.

literatura

Durdík 2000, s. 139; Gabriel 1991, s. 279-292; Gabriel - Ebel 1993; Gabriel 2002, s. 173-192; Nechvíle 2003, s. 211-222.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Labe

37796/5-64

obec

parcelní vymezení

Malá Skála

st. p. č. 213 (bez stavby), 219 a p. p. č. 1429/8, 1429/9, 1490, p.p.č. 1472 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Sněhov okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

lokalita vymezena linií

340

lokalita vymezena bodem lokalita

souřadnice S-JTSK

skalní hrad Vranov

X,Y-680663.760803,-988998.125732 X,Y-680653.918335,-988995.823792 X,Y-680652.648315,-988993.442505 X,Y-680651.060791,-988994.553833 X,Y-680649.790833,-988994.871277 X,Y-680647.647705,-988996.458801 X,Y-680641.218323,-988997.570007 X,Y-680634.788940,-989000.745056 X,Y-680638.757629,-989017.334473 X,Y-680635.265198,-989020.191956 X,Y-680626.533875,-989007.333191 X,Y-680624.549561,-989009.079407 X,Y-680613.198914,-989028.288269 X,Y-680615.262573,-989027.494507 X,Y-680593.513855,-989025.430725 X,Y-680595.974426,-989031.225159 X,Y-680582.718750,-989030.113831 X,Y-680579.146973,-989031.621948

lokalizace

na protáhlém hřebeni, nad silnicí k Turnovu areál

chronologické zařazení

hrad

15. - 16. století

stav dochování

výrazně romanticky přestavěno v 19. století rizika poškození

činnost návštěvníků, eroze, splachy potenciál

v okolí hradu a zejména pod ním množství archeologických komponent a splachů popis

Skalní hrad Vranov lze zařadit mezi největší a také nejkomplikovanější hrady u nás. Hradní jádro bylo vystavěno v délce několika set metrů na dlouhém, úzkém a strmém skalním hřbetu, který byl zároveň v maximální míře využit pro fortifikační účely. V současné době se v areálu hradu (velkoryse romanticky přestavěném) nachází velké množství draží po uložení trámů původní konstrukce stěn a podlaží, dále množství tesaných světniček, které sloužily jako plnohodnotné místnosti a místy jsou zde zachovány i relikty zděných partií v místech, kde bylo zapotřebí stavbu zpevnit nebo doplnit chybějící skalní masiv. Nejspíše hlavní obytný objekt byl přibližně čtvercového půdorysu, zděný z kamene, v podobě čtverhranné obytné věže. K jádru hradu dále náleží protáhlé předhradí. Před vstupem do hradu se dochovala původní studna.

literatura

Durdík 2000, s. 606-607; Fleischmannová 1972; Menclová - Fleischmannová 1972.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Lhotka

32190/5-115

obec

parcelní vymezení

Zlatá Olešnice

p.p.č. 771 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Lhotka u Zlaté Olešnice okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

410

lokalita

souřadnice S-JTSK

zřícenina hradu Navarov

X,Y-670706.276237,-985770.978421 X,Y-670701.747216,-985743.077907 X,Y-670683.331751,-985720.638598 X,Y-670655.553240,-985712.212078 X,Y-670630.553240,-985718.910808 X,Y-670612.251970,-985737.212078 X,Y-670600.368498,-985761.856528 X,Y-670603.213785,-985790.745216 X,Y-670621.629250,-985813.184525 X,Y-670649.407762,-985821.611044 X,Y-670678.390672,-985815.822058 X,Y-670703.622744,-985787.050395 X,Y-670706.276237,-985770.978421

lokalizace

ostrožna nad soutokem potoka Zlatníka s Kamenicí areál

chronologické zařazení

hrad

13. století, 1644 pobořen

stav dochování

dobrý, zakonzervováno rizika poškození

neúdržba, eroze, detektory potenciál

v širším okolí hradu výskyt množství archeologických komponent v souvislosti s hradem a komunikačními zónami popis

Staveniště hradu je limitováno složitými geomorfologickými poměry - výraznými skalními útvary. Areál hradu je obehnán pozvolně obloukovitým příkopem, na který navazuje opevněné předhradí. Fortifikační funkci zde plní zejména hradba se dvěma polookrouhlými baštami. Na vnitřní ploše předhradí nejsou pozorovatelné žádné stopy po zástavbě. Směrem dále k akropoli hradu je další příkop plně využívající skalní podloží a navazuje na výrazný skalní suk, kde původně zřejmě stávala strážní věž. Mezi příkopem a skalním sukem v rozsedlině se dodnes dochovala mohutná hradba. Vnitřní areál hradu tvoří samotný palác a opevněný příhrádek, kde lze očekávat drobné hospodářské zázemí hradu. Vlastní jádro hradu je protáhlého šestibokého tvaru, s dochovanými relikty vnitřní zástavby, ovšem s velmi složitým stavebním vývojem. Nejstarším horizontem zástavby je masivní obvodová zeď se stopami kapes po zřejmě kulisové bráně. Vnitřní zástavbu lze rozdělit na dvě základní stavby. Západní stavba vyplňuje celou západní část hradní dispozice. Východní budova byla dvoutraktová.

literatura

Durdík 2000, s. 372-374; Hrdý 1912; Vaníček 1937; Brestovanský-Stará 1996.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Ondříkovice

42080/5-4800

obec

parcelní vymezení

Frýdštejn

p.p.č. 381/1 (pam. ochrana včetně pozemku)

katastrální území

Ondříkovice okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

420

lokalita

souřadnice S-JTSK

skalní hrad Drábovna

X,Y-681722.935339,-990307.543786 X,Y-681758.935339,-990297.897615 X,Y-681787.353069,-990272.747146 X,Y-681802.231628,-990228.916323 X,Y-681790.679482,-990189.783561 X,Y-681757.176811,-990161.424158 X,Y-681710.988633,-990158.396825 X,Y-681670.381986,-990183.172840 X,Y-681649.447831,-990238.793553 X,Y-681675.101143,-990289.357257 X,Y-681722.935339,-990307.543786

lokalizace

skalní oblast Drábovna areál

chronologické zařazení

hrad

13.-15. století

stav dochování

pouze skalní draže rizika poškození

eroze, detektory, těžba dřeva potenciál

v těsném sousedství hradu dochovány archeologické komponenty v podobě splachů ze skalních plató popis

Dosud známé písemné prameny se o lokalitě nezmiňují. Skalní hrad se rozkládá celkem na čtyřech hlavních skalních pískovcových blocích, na kterých jsou četné trámové kapsy, které dokládají přemostění jednotlivých bloků dřevěnými konstrukcemi. Jedinou dochovanou tesanou místnůstkou je světnička na severní straně II. skalního bloku (číslování bloků dle Filipa 1947, obr. 27) Délka skalní základny nepřesahuje 27 m a šířka se pohybuje od 9 do 23 m. Široká přírodní skalní rozsedlina na východní straně dispozice sloužila nejspíše jako hradní příkop. Prostor před rozsedlinou nevykazuje žádné terénní stopy předhradí. Vstup do hradu je dnes veden ze zmíněné rozsedliny po tesaných schůdcích a pak ve skalní štěrbině. Není zcela jasné, zda se zde nacházel i původní středověký vstup nebo byl řešen jiným způsobem, například přemostěním skalní rozsedliny či vertikální dřevěnou konstrukcí z rozsedliny.

literatura

Filip 1947, s. 199-201; Fišera 2004, s. 53-55; Kracíková 1996, s. 68-69; Nechvíle 2003a, s. 40.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová

ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALITY číslo ÚSKP

část obce

Železný Brod

19958/5-117

obec

parcelní vymezení

Železný Brod

p.č. 425

katastrální území

Železný Brod okres

kraj

Jablonec nad Nisou

Liberecký lokalita vymezena polygonem lokalita vymezena linií lokalita vymezena bodem

nadmořská výška m n. m. (průměr)

290

lokalita

souřadnice S-JTSK

smírčí kříž

X,Y-675770.245850,-989522.828191

lokalizace

v areálu kostela sv. Jakuba areál

chronologické zařazení

kultovní místo

17. století

stav dochování

dobrý rizika poškození

minimální potenciál

v místě uložení možnost výskytu archeologických komponent z časného novověku popis

Smírčí kříž pochází patrně ze 17. století a je umístěn v prostoru někdejšího hřbitova severovýchodně od závěru kostela sv. Jakuba, zhruba v polovině délky mezi kostelem a branou na farní dvůr. Spodním ramenem je osazen v zemi a nakloněn mírně dozadu. Jedná se nízký kříž z pískovce, proporce se blíží kříži rovnoramennému, jednotlivá ramena jsou masivní, nepravidelných rozměrů. Je hrubě opracovaný s patrnými stopami po nástroji, včetně druhotných poškození.

literatura

Kol. 2001, s. 151.

rok záznamu

2012

autor záznamu

Renata Tišerová