Velká hradozámecká inventura Tehdy a dnes | 1990–2015 Jak se změnily památkové objekty ve správě Národního památkového ústavu během 25 návštěvnických sezon ve svobodném státě Výjimečná architektonická památka, kterou představuje vrcholně barokní stavba zámku v Nebílovech, byla zachráněna skutečně v hodině dvanácté. Desítky let vlastníky zanedbávaný a likvidovaný objekt představuje unikátní architekturu, vznikající podle plánů císařského architekta J. L. Hildebrandta v létech 1706–1719, v českém prostředí zcela ojedinělou, bohužel dnes dochovanou jen zčásti. Návštěvník zde bude jistě postrádat obě přízemní spojovací křídla s vyhlídkovými terasami, objekty hospodářského dvora nad nádvořím i část zahrady vč. velké fontány. Přesto stojí za to nebílovský zámek navštívit a obdivovat jak práci tehdejších stavitelů, kumštýřů a řemeslníků, tak invenci, umění a pokoru současných restaurátorů, kteří památce po létech vracejí její krásu.
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Přední zámek exteriéry Ke konci 80. let 20. století postoupily obnovovací a zajišťovací práce na budově předního zámku do závěrečné fáze a Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Plzni počítalo s tím, že po rekonstrukci fasád bude objekt zpřístupněn veřejnosti, resp. že bude využíván zejména pro účely tehdejšího Národního výboru v Nebílovech. V roce 1990 měla budova prakticky novou střešní krytinu, vč. oplechování báně, fasádu na věži, nová okna, vnitřní omítky a keramické podlahy. V důsledku politických změn v zemi po roce 1989 však požádala obec Nebílovy v rámci restitucí o navrácení zámeckého areálu, této bylo ze strany státu vyhověno, ovšem po změně vlastníka se práce na dokončení rekonstrukce objektu na celých pět let zastavily. Teprve po rozhodnutí dalšího porevolučního zastupitelstva převést objekt zpět na stát (1995) a po přehodnocení využití památky jako návštěvnicky zpřístupněného památkového objektu můžeme mluvit o zahájení prací na vlastním zpřístupnění. Po zajištění jednotlivých dochovaných dílů žulového portálu nesoucího balkón, které byly doslova rozesety po celém areálu, a doplnění částí chybějících byl tento dominantní prvek fasády v roce 1997 sestaven a podle
www.npu.cz
nálezové situace byla provedena i rekonstrukce fasád uličního průčelí. Práce v odpovídající kvalitě i termínu odvedla firma Štuko Klatovy. Současně byla posílena i statika věžové nástavby. Vstupní vrata jsou replikou vrat původních, barokních, která byla ještě počátkem 90. let 20. stol uložena v průjezdu objektu, avšak po té zničena. Obnovou prošly ciferníky věžních hodin a do lucerny byl zavěšen původní tympán, k němuž ulila Marie Dytrichová v Brodku u Přerova menší zvon k čtvrťovému bití. Hodiny byly přestavěny na elektrický pohon řízený počítačovou jednotkou. Do hrotnice věže byla znovu umístěna korouhvička. Budova tzv. předního zámku byla po kompletní obnově otevřena pro veřejnost 4. 7. 1998.
Velká hradozámecká inventura Přední zámek exteriéry nádvorní fasády Na obnovu fasád uličního průčelí navázala zjara roku 1998 rekonstrukce náročně utvářených fasád, reflektujících ozvěny dynamického baroku z prvního desetiletí 18. století. Práce, které skončily jen několik dní před zpřístupněním zámku zde podle projektu prof. Milana Pavlíka z 80. let 20. stol. (SÚRPMO) provedla plzeňská společnost Westav. Černobílé fotografie zobrazují velmi neutěšený stav objektu z konce 80. let 20. stol., kdy zde probíhaly zejména práce zajišťující statiku budovy.
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Přední zámek interiéry Objekt tzv. předního zámku vykazoval v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století všechny znaky havarijního stavu, přesto byl částečně stále provozován. V přízemí fungovala prodejna Jednoty, v patře sídlil Národní výbor a byly zde i byty. V osmé dekádě století se právě zde soustředily skromné kapacity investora a budova byla staticky zabezpečena. V některých místnostech chyběly jak podlahy, tak stropy a zůstávalo jen obvodové zdivo. V pokojích prvního patra zámku byl koncem 80. let 20. st. proveden průzkum zbytků Tuvorových nástěnných maleb (Jiří Rataj) a v souvislosti s plánovaným využitím zámku (pracovna Národního výboru, obřadní síň, …) bylo rozhodnuto tyto kompletně zabílit, resp. přeštukovat a ve vybraných pokojích nahradit replikou. Těsně před rokem 1989 vzaly za své bohužel i všechny původní dveře, barokní dřevěná profilovaná ostění i dochované kování. Na stropech se pak podle nálezů provedla rekonstrukce štukových zrcadel. V roce 1997 a 1998 prováděl Památkový ústav dřevěné podlahy v patře, kopie výše uvedených truhlářských
a zámečnických prvků a úpravy (např. odstranění všech litinových radiátorů pod okenními parapety) v pokojích za účelem vybudování návštěvnické trasy. V posledních měsících před otevřením zámku se podle scénáře Památkového ústavu instaloval v pokojích mobiliář v rámci interiérových expozic. K řadě úprav, včetně vydláždění průjezdu dřevěnými kostkami, arkádového podloubí žulovými deskami atd… došlo samozřejmě i jinde v objektu v souvislosti s vybudováním návštěvnického a personálního zázemí (pokladny, toalet, kanceláře, bytu).
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Přední zámek interiéry
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Nádvoří
Na dobových mapách a plánech, které má správa zámku k dispozici není zaznamenána žádná sadovnická úprava prostoru nádvoří, které bývalo původně sevřeno ze všech čtyř stran křídly zámeckých stavení. V 19. století, kdy nájemci zámek využívali pro hospodářské účely, bylo nádvoří vydlážděno buližníkovým kamenem. Pro chronický nedostatek času, ale i pracovních sil před otevřením zámku veřejnosti zpřístupnila správa objektu v roce 1998 alespoň provizorně část prostoru, navazujícího na přední budovu. Zde je potřeba říci, že počátkem 90. let bylo nádvoří používáno jako deponie výkopové zeminy společnosti zajišťující kabelovou telefonizaci regionu a teprve po převzetí zámku státem byla tato skládka likvidována (podobný stav byl i v zahradě za zámkem). Podle požadavků Památkového ústavu pak v roce 1999 provedla správa zámku vlastními silami současnou sadovnickou úpravu nádvoří, jejímž ústředním prvkem se stala velká fontána (Karel Mašek a Jindřich Kovařík). Při té příležitosti byl vyčištěn od sedimentů
www.npu.cz
a opraven i barokní odvodňovací kanál, který probíhá pod nádvořím. Při archeologickém průzkumu pak byly v prostoru fontány zachyceny základy patrně hospodářského objektu z doby staršího panského sídla. Původním prvkem na nádvoří je v rohu u zadního zámku stojící mohutné žulové roubení staré studny, na kterém v minulosti spočívala trámová konstrukce se šindelem krytou bání. Nádvoří v současné době nahrazuje návštěvníkům i zatím nepřístupnou zahradu, konají se zde svatební obřady, gastronomické akce a v létě je zde pravidelně pořádán divadelní festival.
Velká hradozámecká inventura Zadní zámek exteriéry
Práce na statickém zajištění budovy tzv. zadního zámku skončily v druhé polovině 80. let 20. století a stavební činnost se v souvislosti s očekávaným zpřístupněním zámku přesunula na přední budovu. Teprve na sklonku 90. let tak byly zahájeny práce na dokončení statiky celého objektu – zejména pak kaple a východního nároží. Na budově byla během dvou let kom-
www.npu.cz
pletně vyměněna již dožilá krytina a rekonstrukce se dočkal i krov. Po roce 2000 byly rekonstruovány prostory přízemí pravého křídla pro potřeby tehdy zřizovaného regionálního Muzea hasičů Plzeňska. Při té příležitosti bylo v jedné z místností objeveno i torzo nástropní malby z roku 1601, dokumentující formou aliančního znaku stavebníka dokončení tehdejšího objektu renesanční tvrze.
Velká hradozámecká inventura Zadní zámek – obnova interiérů Vedle prací na rekonstrukci kaple pokračovala stavební obnova v Nebílovech úpravami tanečního sálu. Pro účely dalšího využívání nejcennější prostory na zámku byla kompletně položena např. nová parketová podlaha s teplovodním vytápěním. Při těchto pracích však prováděcí firma nešetrným přístupem k dílu poškodila část dochovaných a zatím nerestaurovaných nástěnných maleb. V roce 2006 byly také poprvé zpřístupněny některé opravené pokoje v budově zadního zámku. Jednalo se o černínskou jídelnu, zelený, přijímací pokoj a lovecký salónek. Vedle stavební obnovy místností, položení, resp., restaurování podlah se hlavní pozornost památkové péče soustředila zejména na precizní restaurování dochovaných nástěnných maleb Antonína Tuvory z 80. let 18. století. Poškozené malby byly zpevněné a očištěné, zbavené nánosů obilného prachu a pouze ve velkých barevných plochách scelované a doplňované. Detail dekoru nebyl úmyslně obnovován, aby byl zřejmý i do budoucna rozsah původního poškození. Restaurátorské práce provedli osvědčení restaurátoři Karine Artouni, Renata Drahotová a Jan Stöckel. Místnosti byly podle svého původního určení postupně vybavovány restaurovaným dobovým mobiliářem z depozitářů NPÚ a tento proces zatím není ukončen. Restaurování mobiliárního fondu představuje v případě zámku Nebílovy poměrně velký oříšek. V době, kdy se zámek poprvé otevřel veřejnosti byla většina kvalitního mobiliáře již instalovaná na jiných státních hradech a zámcích. Správa zámku nemá k dispozici – objekt byl sto dvacet let využíván jako hospodářský dvůr – původní mobiliář
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Jídelna Jeden z nejkrásnějších interiérů celého zámku byl obnovován v létech 2005 – 2006. Zdivo, omítky i malby zde byly velmi poškozené. Podlaha se dochovala jako zázrakem původní. Restaurátorský proces zahrnoval vedle doplnění zdiva pochopitelně scelení omítek a fixaci dochovaného stavu maleb. Pokoj byl barevně sjednocen, ale dekor už doplňován nebyl. Návštěvník na
první pohled chybějící malby nevnímá, místnost působí velmi slavnostně; při bližším průzkumu však je patrný rozsah někdejšího poškození. Současný mobiliář, zejména sedací souprava, byl restaurován v roce 2014.
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Kaple Se začátkem milénia přenesl Památkový ústav stavební aktivitu do přízemí pravého křídla, do někdejších rytířských sálů renesanční tvrze, ale současně se již prováděly zajišťovací a rekonstrukční práce naproti, v zámecké kapli. Zde bylo potřeba ukotvit do obvodových nosných stěn prakticky nezajištěnou klenbu ze sedmdesátých let 20. stol. a celý objekt sepnout v několika úrovních ocelovými táhly. Restaurátorských prací v kapli se zhostila renomovaná firma p. Tomáše Rafla. V kapli, která od poloviny 19. století sloužila jako skladiště, pochopitelně scházel veškerý mobiliář. Původní hlavní oltář věnovala vrchnost po roce 1750 dokončenému kostelu sv. Martina ve Chválenicích a v pořadí druhý svatostánek z dílny Michaela Platzera se nachází ve farním kostele ve Šťáhlavech. Současné oltáře získala správa zámku jako velmi poničené z kostela sv. Jakuba na Prusinách. Jedná se o kvalitní práce české provenience z počátku 18. století. Hlavní oltář je zasvěcený sv. Apoleně, postranní sv. Antonínovi. Po náročném restaurování zaujaly své nynější místo v zámecké kapli spolu s lavicemi ze zrušeného kostela ve Vojenicích u Radnic. Současně s prostorem kaple byla rekonstruována i přilehlá sakristie a panská oratoř v patře. Zámecká kaple sv. Antonína byla po rekonstrukci vysvěcena 21. 6. 2001 plzeňským biskupem Mons. Františkem Radovským. Dnes se zde konají svatební obřady a využívána je i ke koncertním účelům.
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Taneční sál Nejhodnotnější prostor celého zámku si musel na svou rehabilitaci počkat až do roku 2012, kdy Národní památkový ústav obdržel investiční dotaci Ministerstva kultury ČR na obnovu nástěnných a nástropních maleb Antonína Tuvory z let 1790–92. Přitom první prací provedenou doslova v hodině dvanácté, která se na objektu po jeho převodu do majetku státu v roce 1968 uskutečnila, byl právě záchranný transfer havarijního stavu nástropní malby. 650 dílů rozřezané a sejmuté omítky s Tuvorovou malbou tak čekalo dlouhých 44 let na svou rehabilitaci na návrat na původní místo na klenbě sálu. Dočkalo se díky akad. malířce Karine Artouni a restaurátorskému jejímu týmu, kteří byli za kvalitu prací oceněni při historicky prvním předávání ceny Patrimonium pro futuro Zvláštní cenou generální ředitelky NPÚ. Stav nástěnných i nástropních maleb byl za léta neúdržby, resp. nešetrného zacházení před restaurováním víc než tristní, malby byly poničené i během stavebních úprav v 70. a 90. letech 20. století. Rovněž jednotlivé sejmuté díly se nenacházely v nejlepší kondici a bylo zapotřebí věnovat velkou péči zejména jejich stabilizaci. Taneční sál dnes návštěvníka ohromí nejen ojedinělostí svého námětu, velikostí a formou provedení, ale i tím, že díky kvalitě restaurátorských prací prakticky nepostřehne, že celý strop byl kdysi sejmut nebo že stěny „zdobilo“ tisíce vrypů, nápisů a geometrických obrazců.
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Taneční sál
www.npu.cz
Velká hradozámecká inventura Toalety Rádi věnujeme celý jeden panel novým zámeckým toaletám, protože se neskromně domníváme, že právě tento způsob rekonstrukce – reverzibilní vestavba ryze praktického zařízení do zcela zdevastovaných interiérů s odkazem na současný design a současné technologie a materiály – je tou správnou cestou, kterou bychom se v budoucnu chtěli – samozřejmě vedle prioritně plnohodnotného restaurování
veškerých cenných artefaktů v odůvodněných případech ubírat. Nebát se přiznat dobu vzniku, vždyť současná kvalitní architektura vedle špičkových děl historických rozhodně obstojí a vůbec při tom nemusí jít o záměrné vytváření kontrastů. Naopak, naším záměrem je skloubit nenásilně, ale funkčně současné nároky a potřeby kladené na provoz památkového objektu s jeho historickými etapami, aniž bychom se museli pro nedostatek invence uchylovat k jakýmsi často historicky nevěrohodným replikám.
www.npu.cz