DRUHÉ VYDÁNÍ
SEKCE PRO MLÁDEŽ ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE
obsah
obsah
Předmluva................................................................................................................................................................. 3
VIII. světový den mládeže, Denver , 14. – 15. srpna 1993................................................................................ 142
Úvod........................................................................................................................................................................... 5
Promluva Svatého otce při modlitebním obřadu.......................................................................................... 143 Fórum............................................................................................................................................................. 146 Vigilie............................................................................................................................................................. 150 Homilie při mši svaté o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie..................................................................... 158 Anděl Páně..................................................................................................................................................... 162
Jubileum mládeže, Řím, 11. – 15. dubna 1984.......................................................................................................... 7 Zahájení Jubilea mladých................................................................................................................................... 7 Vigilie............................................................................................................................................................... 11 Homilie při mši svaté na Květnou neděli....................................................................................................... 16 Anděl Páně....................................................................................................................................................... 19
Poselství Jana Pavla II. k IX. a X. světovému dni mládeže ............................................................................ 164
Mezinárodní rok mládeže, Řím, 30. – 31. března 1985....................................................................................... 21
X. světový den mládeže, Manila, 11. – 15. ledna 1995.................................................................................... 169
Vigilie............................................................................................................................................................... 22 Homilie při mši svaté na Květnou neděli....................................................................................................... 26 Anděl Páně....................................................................................................................................................... 30
Křížová cesta.................................................................................................................................................. 170 Fórum............................................................................................................................................................. 171 Vigilie............................................................................................................................................................. 174 Homilie při mši svaté.................................................................................................................................... 180 Anděl Páně..................................................................................................................................................... 185
Apoštolský list Svatého otcemladým celého světa u příležitostiMezinárodního roku mládeže 1985........ 33 1. Vše nejlepší k Roku mládeže!...................................................................................................................... 34 2. Kristus hovoří s mladými............................................................................................................................ 35 3. Mládí je jedinečné bohatství........................................................................................................................ 36 4. Bůh je láska.................................................................................................................................................. 37 5. Otázka po věčném životě............................................................................................................................. 39 6. O mravnosti a svědomí............................................................................................................................... 40 7. „Ježíš na něj s láskou pohleděl“.................................................................................................................. 42 8. „Následuj mě“............................................................................................................................................. 44 9. Plán života a křesťanské povolání............................................................................................................... 47 10. „Velká svátost“ manželství....................................................................................................................... 49 11. Dědictví...................................................................................................................................................... 51 12. Hřivny a úkoly.......................................................................................................................................... 53 13. Sebevýchova a její rizika............................................................................................................................ 54 14. Mládí jako „růst“...................................................................................................................................... 56 15. Velká výzva budoucnosti........................................................................................................................... 59 16. Poselství na závěr...................................................................................................................................... 62
I. evropské setkání mládeže, Loreto, 6. – 10. září 1995.................................................................................... 186
Apoštolský list Svatého otce kněžím k Zelenému čtvrtku – 1985 . ................................................................. 64
Poselství Jana Pavla II. ke XIV. světovému dni mládeže................................................................................. 224
Poselství Jana Pavla II. ke II. světovému dni mládeže....................................................................................... 71
Poselství Jana Pavla II. k XV. světovému dni mládeže.................................................................................... 230
II. světový den mládeže, Buenos Aires, 11. – 12. dubna 1987............................................................................. 75
XV. světový den mládeže – Jubileum mládeže, Řím, 15. – 20. srpna 2000....................................................... 235
Vigilie............................................................................................................................................................... 76 Homilie při mši svaté na Květnou neděli....................................................................................................... 81 Zasvěcení se Panně Marii z Lujánu............................................................................................................... 87 Anděl Páně....................................................................................................................................................... 88
Zahájení Jubilea mládeže............................................................................................................................... 236 Homilie při mši svaté o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie .................................................................... 238 Fórum............................................................................................................................................................. 241 Vigilie............................................................................................................................................................. 243 Homilie při mši svaté.................................................................................................................................... 247 Anděl Páně..................................................................................................................................................... 251
Poselství Jana Pavla II. ke III. světovému dni mládeže . ................................................................................... 89 Poselství Jana Pavla II. ke IV. světovému dni mládeže..................................................................................... 92 IV. světový den mládeže, Santiago de Compostela, 15. – 20. srpna 1989........................................................ 96 Vigilie............................................................................................................................................................... 96 Homilie při mši svaté.................................................................................................................................... 104 Anděl Páně..................................................................................................................................................... 108 Poselství Jana Pavla II. k V. světovému dni mládeže ..................................................................................... 110 Poselství Jana Pavla II. k VI. světovému dni mládeže..................................................................................... 114 VI. světový den mládeže, Częstochowa, 14. – 15. srpna 1991......................................................................... 118 Promluva Svatého otce po příjezdu na Jasnou Horu................................................................................... 119 Vigilie............................................................................................................................................................. 120 Homilie při mši svaté o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie..................................................................... 123 Regina Coeli................................................................................................................................................... 128 Závěr.............................................................................................................................................................. 130 Poselství Jana Pavla II. k VII. světovému dni mládeže ................................................................................... 132 Poselství Jana Pavla II. k VIII. světovému dni mládeže.................................................................................. 137
302
Zahájení I. evropského setkání mládeže........................................................................................................ 187 Vigilie............................................................................................................................................................. 188 Homilie při závěrečné mši svaté.................................................................................................................... 190 Anděl Páně..................................................................................................................................................... 194 Slova poděkování, pronesená kardinálem Pironiem...................................................................................... 194 Poselství Jana Pavla II. k XI. světovému dni mládeže .................................................................................... 196 Poselství Jana Pavla II. ke XII. světovému dni mládeže.................................................................................. 200 XII. světový den mládeže, Paříž, 19. – 24. srpna 1997...................................................................................... 205 Fórum............................................................................................................................................................. 206 Vigilie............................................................................................................................................................. 209 Homilie při mši svaté.................................................................................................................................... 213 Anděl Páně..................................................................................................................................................... 216 Poselství Jana Pavla II. ke XIII. světovému dni mládeže................................................................................. 218
Poselství Jana Pavla II. k XVI. světovému dni mládeže ................................................................................. 253 Poselství Jana Pavla II. k XVII. světovému dni mládeže................................................................................. 257 XVII. světový den mládeže, Toronto, 18. – 28. července 2002........................................................................ 261 Uvítací slavnost............................................................................................................................................. 262 Vigilie............................................................................................................................................................. 265 Homilie při mši svaté ................................................................................................................................... 268 Anděl Páně ................................................................................................................................................... 271 Poselství Jana Pavla II. k XVIII. světovému dni mládeže................................................................................ 272 Poselství Jana Pavla II. k XIX. světovému dni mládeže................................................................................... 276 Poselství Jana Pavla II. ke XX. světovému dni mládeže.................................................................................. 280 Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům............................................................................................................... 284 Biblická témata jednotlivých SDM.................................................................................................................... 299 Předmětový rejstřík.............................................................................................................................................. 300
303
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
První návštěva Československa (21. – 22. dubna 1990) Proslov k představitelům kultury a nekatolických církví 21. dubna 1990 – Praha Obracím se ke zde přítomným studentům, a tímto ke všem mladým lidem v Československu, kteří svou statečností a zároveň rozvahou tak výrazně přispěli k tomu, aby tato země bez násilí a pomsty dosáhla svobody. Československo se dnes v jistém smyslu znovu vrací do Evropy. Má v Evropě své jasné místo a důležité poslání. Tato země byla od věků duchovní křižovatkou, mostem mezi Východem a Západem. Jednotná Evropa, Evropa od Atlantiku až po Ural, není už jen snem ani není utopickou vzpomínkou na středověk. Právě naše dny dokazují, že se stává znovu před našima očima realitou. Evropa, zraněná v důsledku válek a poválečných úmluv rozdělením, které ohrožovalo svobodný rozvoj a práva národů, hledá cestu k nové jednotě. Tento pokus není a nesmí být jen událostí politickou a ekonomickou, je to dění mající hluboký rozměr kulturní, duchovní a mravní. Evropská kulturní jednota je plodem kulturní různosti. Jedno i druhé vystihuje svéráz a svébytnost života na našem kontinentu. Hledání evropské identity nás vede k pramenům. Kdyby historická paměť Evropy nesahala hlouběji než k ideálům osvícenství, měla by tato nová jednota Evropy mělké a vratké základy. Křesťanství, přinesené na tento kontinent apoštoly, upevněné pak kulturním dědictvím patronů Evropy Benedikta, Cyrila a Metoděje, ale i Vojtěcha a ostatních velkých Evropanů, nelze ze základů evropské kultury vyvrátit.
284
Nelze je v procesu hledání naší evropské jednoty znovu neobjevit! Uvažte, jak by byla ochuzena podmanivá krása tohoto „stověžatého města“, kdyby z ní zmizela silueta katedrály a tisíce dalších skvostů křesťanské kultury! Jak by byl ochuzen duchovní, mravní a kulturní život tohoto národa, kdyby z něj mělo být vylučováno nebo zapomenuto to, co bylo, je a bude inspirováno křesťanskou vírou! Vy, mladí lidé, jste byli dlouhodobě vystaveni takovému pokusu o ochuzení vaší kultury, vašeho života a vaší budoucnosti, o duchovní a náboženský rozměr. Kdyby se bylo podařilo učinit vás hluchými a slepými vůči těmto hodnotám, vůči Kristu, Bibli a církvi, stali byste se cizinci ve své vlastní kultuře. Ztratili byste klíč k porozumění a citlivost k tolika hodnotám ve filozofii, literatuře, hudbě, architektuře, výtvarném umění a vůbec všech projevech ducha vaší vlastní národní, ale i celé evropské tradice. Především byste však ztratili významný pramen inspirace a mravní síly k řešení mnoha palčivých problémů dneška a vytváření civilizace budoucnosti. Tato civilizace nemůže být budována na zúženém pohledu na člověka a skutečnost, jak ho nabízí materialismus, anebo zas opačně jednostranný spiritualismus orientální inspirace. Je třeba celistvého pohledu, který bere člověka vážně v duchovním i materiálním, sociálním, ekologickém i mravním a náboženském rozměru jeho existence. Naštěstí pokus vyloučit z vaší kultury Krista a hodnoty křesťanství vedl k pravému opaku toho, co zamýšleli ti, kteří tento pokus o ochuzení člověka plánovali a všemi prostředky moci po léta uskutečňovali. Měl jsem na paměti také vaši zkušenost, když jsem před deseti lety řekl v sídle Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu: „V běhu dějin jsme nejednou už byli a opět jsme svědky jistého procesu, jistého zajímavého jevu. Tam, kde náboženské instituce, ideje a díla, která se zrodila z náboženské inspirace, a zvlášť z inspirace křesťanského práva, byly potlačeny, lidé je znovu objevují mimo institucionální cesty tím, že v pravdě a vnitřním hledání srovnávají to, co utváří jejich lidství, s tím, co je obsaženo v křesťanském poselství.“ (Insegnamenti, č. 10, III/1, 1980,1944) Mladí lidé této země, uchovejte si žízeň po duchovních hodnotách jako veliký plod utrpení vašeho národa! Uchovejte si odvahu hledat pravdu a smysl života i za hranicemi, které chce vašemu hledání vnutit materialismus; ať už materialismus jako ideologie či praktický materialismus konzumního života. V jádru každého materialismu je strach z nicoty, která zbývá, když je člověk odtržen od skutečného vkladu svého životního smyslu. Proto se také politické systémy budované materialismem živí a udržují strachem. Vy jste tento strach překonali. Nalezli jste novou důvěru, novou odvahu k životu v pravdě, životu čerpajícímu z duchovních hodnot.
285
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
Slova Jana Pavla II. při mši svaté 22. dubna 1990 – Velehrad
Częstochowa 14. srpna 1991 – VI. světový den mládeže
Obracím se ke všem, ale především k mládeži Moravy, Čech i Slovenska, která putuje na toto místo, která zde byla v Jubilejním roce 1985 a která sem v hojném počtu připutovala i dnes. Mějte jedno srdce a jednu mysl. Zachovejte jednotu. Vnášejte do dějin Evropy ducha Kristova, který sjednocuje a osvobozuje. Vydávejte přesvědčivé svědectví o Vzkříšení – o tom, že Kristus žije. Učte se vyjadřovat evangelium o království Kristově jazykem a způsobem srozumitelným současníkům. Stavte na Kristu, úhelném kameni, společnost a kulturu budoucího věku. Vy, mladí křesťané Československa, nejste poprvé na tomto posvátném místě. Pouť v jubilejním roce 1985, kdy mi nebylo dovoleno přijít mezi vás, byla svítáním, významným mezníkem na vaší cestě ke svobodě. Hle, noc pominula, znovu nadchází den. Vaše pouť za svobodou však musí pokračovat. Choďte jako synové světla (srov. Ef 5,8). Svoboda pouze vnější, bez vnitřního osvobození, plodí chaos. Stůjte ve svobodě, ke které vás osvobodil Kristus (srov. Ga 5,1). Spojení vnější a vnitřní svobody má budovat Evropu zítřka, civilizaci lásky a pravdy. Toto spojení zakládá Kristus, kámen úhelný. Vyjádřením vaší pouti za opravdovou svobodu je i cesta Desetiletí duchovní obnovy vaší vlasti. Témata jednotlivých let vycházejí z přikázání Desatera. Desatero bylo dáno lidu Starého zákona na Sinaji, na jeho pouti z otroctví do zaslíbené země. Přikázání Boží jsou cestou z otroctví hříchu do plné svobody, cestou k vítězství. Slyšeli jste dnes v listě apoštola Jana: „Láska k Bohu záleží v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A nad světem zvítězilo právě toto: naše víra.“ (1 Jan 5,4) Svět bez Boha je člověku nepřátelský. Je těžký, chladný a pustý. Před tíhou světa bez Boha nelze utíkat k drogám, sektám, zneužívání sexu, ke kultu násilí. Nad tímto světem je nutné zvítězit.
Drazí mladí z Čech a Moravy! Vítám vás na tomto setkání, tak důležitém pro církev a svět. Ať vás provází Duch svatý na cestě z otroctví do svobody dětí Božích.
Na závěr mše svaté v Bratislavě Zvláštním způsobem se obracím k mládeži: budoucnost vaší vlasti závisí zejména na vás. Vy jste budovateli budoucnosti církve i národa. Uvědomte si tuto obrovskou zodpovědnost! Pamatujte, že harmonickou stavbu lze postavit jen tehdy, když se bude budovat na předem položených základech a podle už předem připraveného projektu. Základy vaší kultury položili sv. Cyril a Metoděj; oni naznačili i hlavní rysy projektu budoucího vývoje. Tento projekt má své jméno: Ježíš Kristus. Nebojte se Ježíše Krista! On je vaším skutečným přítelem, on vás nikdy neopustí. 286
Loreto 10. září 1995 – I. evropské setkání mládeže Zastávejte se chudých a bezmocných, a to ve jménu Krista.
Druhá návštěva v České republice ( 20. – 21. května 1995) Je známo, že Jan Pavel II. se nikdy neopomene setkat s mládeží. Proto také do jeho návštěvy České republiky v roce 1995 patřilo setkání mládeže na Svatém Kopečku, kterého se podle odhadů zúčastnilo okolo osmnácti tisíc mladých lidí z Moravy i Čech. Papež sám, když se vrátil do Říma, charakterizoval toto setkání takto: „.. odpoledne, téhož dne svatořečení, se konalo před mariánskou svatyní na Svatém Kopečku setkání s mládeží, které bych rád bez váhání definoval jako jedno z nejkrásnějších a nejoriginálnějších, jaké jsem kdy s mladými zažil… a Maria, Ježíšova Matka, doprovázela svou duchovní přítomností ono úchvatné setkání, na němž zazněla právě slova, která pronesla v Káně: ‚Učiňte všechno, co vám řekne.‘“ Tato slova byla velkým uznáním všem mladým lidem a také všem, kteří toto setkání připravovali, byla uznáním pastoraci mládeže, jak ji koná církev v naší zemi. Při tomto setkání papež hovořil o modlitbě Páně: „Při této příležitosti jsem chtěl odevzdat mladým modlitbu „Otčenáš“ téměř jako vytyčení katechumenátu mládeže této země. Vždyť jen Kristus může dát mladým, po čem tolik žízní, totiž plný a radostný smysl existence.“
287
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
Setkání s mládeží 21. května 1995 – Svatý Kopeček u Olomouce Drazí mladí přátelé, chlapci a děvčata! 1. Z celého srdce opětuji vaše vřelé přijetí: vítám vás! Přecházeli jste přede mnou v průvodu se zpěvem a představovali se, diecéze po diecézi: chlapci a děvčata z Brna, Českých Budějovic, Plzně, Litoměřic, Hradce Králové, Prahy, Olomouce! Vy z Olomouce jste šli až poslední, jak velí pohostinnost, tak se to patří, gratuluji! Všechny vás zdravím a s láskou objímám. A zdravím rovněž mladé z ostatních zemí: z Polska, Slovenska, Rakouska, Německa a všechny vás zde přítomné. Zdravím vašeho pana arcibiskupa, biskupy, kněze, řeholníky a řeholnice, kteří přišli s vámi. V den slavné kanonizace Jana Sarkandra a Zdislavy se setkáváme zde, na krásném Svatém Kopečku, na mariánském poutním místě, abychom naslouchali Matce Kristově. Viděl jsem, jak jste sehráli pantomimu o „bohatém mládenci“, který se Ježíše táže: „Dobrý Mistře, co mám dělat, abych měl život věčný?“ (Mk 10,17) Mám rád tento evangelní příběh a ve svých úvahách, zejména v těch, v nichž jsem se obracel k mládeži, jsem z něho často vycházel. Dnes na Svatém Kopečku vnuká odpověď na tuto otázku Panna Maria: „Dělejte to, co vám řekne.“ (Jan 2,5) Jsou to slova, která zazněla na svatbě v Káně. Je to pár prostých slov, která jsou programem křesťanského života, životním programem pro každého člověka. Maria je vyslovila proto, aby připravila podmínky pro zázrak, který měl vykonat její Syn. Kéž by tato slova vedla naše dnešní setkání, tak jako vedla a inspirovala celý život svatého Jana Sarkandra a svaté Zdislavy. 2. „Dělejte to, co vám řekne!“ A co nám Kristus říká? Opakuje nám všechno to, co bylo zapsáno v evangeliích. Obrací se na nás nejen svými slovy, ale ještě víc svými skutky: „Všude procházel a prokazoval dobrodiní“ (Sk 10,38), jak dosvědčuje apoštol Petr. Zvláštním způsobem pak k nám promlouvá svým velikonočním tajemstvím: sám sebe vydal na smrt a otevřel před námi výhled na budoucí vzkříšení. Obsah všech čtyř evangelií nelze shrnout do nějaké krátké úvahy. Vy nepochybně ta evangelia dobře znáte. Já vás pak důrazně vyzývám, abyste neustále znovu a znovu evangelium četli! A nyní bych se rád zastavil u slov, která bezpochyby stojí v samém středu evangelia a která Ježíš vyslovil v den, kdy odpovídal apoštolům na prosbu, aby je naučil modlit se. Řekl: „Když se modlíte, říkejte: Otče...“ (Lk 11,2) A naučil je svou modlitbu, modlitbu „Páně“. Pomodleme se ji nyní společně! 288
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
(Všichni se společně modlí Otčenáš) 3. „Otče“. Toto slovo má v evangeliu Kristus na rtech nejčastěji. Kristus stále mluví o Otci, neustále se na Otce obrací a učí nás, abychom to dělali také tak. Dá se říci, že v tomto slově, v tomto odvolání se na Otce je shrnut veškerý obsah evangelia. Člověk, který v duchu Kristově vzývá Boha a nazývá ho „Otcem“ (srov. Gal 4,6), je nový člověk, syn, znovu narozený z milosrdné lásky Boží. Je „mladý duchem“. A proto se v roce 1991 v Częstochowe bez ustání zpívalo „Abba, Ojcze“, „Abba, Otče“. A tento zpěv se dosud ozývá v jejich i ve vašem putování světovými dny mládeže. 4. „Posvěť se jméno tvé.“ Toto je první přání vycházející z Kristova modlícího se srdce: aby všichni milovali Boha a jeho jménu vzdávali chválu. Je to rovněž přání církve, jak to čteme v krásné eucharistické modlitbě ze 2. století: „Děkujeme ti, Otče svatý, za tvé svaté jméno, jemuž jsi dal přebývat v našich srdcích ... ty, všemohoucí Pane, jsi vše stvořil ke slávě svého jména.“ (Didaché, 10,2–3) A co vy, drazí chlapci a děvčata, dokážete klást Boha na první místo? Připravujete mu místo ve svých srdcích? Dokážete poznat jeho všemohoucnost v kráse stvořených věcí? Milujete ho „z celého srdce svého, ze vší mysli své a ze vší síly své“ (Dt 6,5)? 5 „Přijď království tvé.“ Ježíš hlásal radostnou zvěst Božího království. Když se ho Pilát ptal, zda je král, odpověděl: „Mé království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, bojovali by mí služebníci, abych nebyl vydán Židům. Ale mé království není odtud.“ (Jan 18,36) A když Pilát řekl: „Ty jsi tedy přece král?“, Ježíš odpověděl: „Já jsem král. Proto jsem se narodil a přišel na svět, abych vydával svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ (Jan 18,37) Boží království se neutvrzuje násilnými prostředky jako pozemská království. „Pravda“, jak učí II. vatikánský koncil, „se prosazuje pouze silou pravdy samé, pravdy, která něžně a současně rázně proniká do myslí lidí“ (Dignitatis humanae, 1). Zde, v této zemi, kde křesťané vedli prudké náboženské boje, bych rád zdůraznil to, co jsem napsal v listu Tertio millennio adveniente: „Skutečnost, že bereme v úvahu polehčující okolnosti, nezprošťuje církev povinnosti hluboce se kát za slabosti tolika svých synů, kteří znetvořili její tvář a bránili, aby církev plně odrážela obraz svého ukřižovaného Pána, nepřemožitelného svědka trpělivé lásky a pokorné mírnosti.“ (č. 35) Milovaní mladí přátelé, dosvědčujte pravdu silou pravdy a budete staviteli Božího království! 6. „Buď vůle tvá.“ V Getsemanské zahradě se Ježíš modlil, aby Otec od něho odejmul hořký kalich utrpení, avšak ihned dodal: „Ale ať se stane ne má vůle, ale tvá.“ (Lk 22,42) V této modlitbě je obsaženo hluboké přesvědčení o tom, že Bůh si vždycky přeje naše dobro; dokonce i tehdy, když v životě lidí nebo v lidských dějinách dopouští zlo, činí to s výhledem na větší dobro
289
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
pro člověka samého. A právě proto mohl apoštol Pavel napsat, že „těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému“ (Řím 8,28). Tato víra vedla sv. Zdislavu na její cestě manželstvím a rodinným životem. Tato naděje byla oporou sv. Janu Sarkandrovi v jeho kněžském poslání, zejména tehdy, když nastala jeho getsemanská hodina a on měl nastoupit cestu ke Kalvárii, cestu k mučednictví. Tehdy nadešel ten okamžik nejtěžší zkoušky, v němž mu víra v Krista a modlitba Páně napomáhaly k tomu, aby neochabnul na duchu a aby si uchoval jistotu o tom, že dobro je silnější než zlo. 7. „Chléb náš vezdejší dej nám dnes.“ Ježíš nás učí modlit se za to, abychom měli chléb vezdejší, protože každá věc potřebná k časnému životu je v první řadě darem Božím. Současně však je starost o „chléb“ pro člověka též úkolem, svěřeným jeho pracovitosti a jeho schopnosti předvídat, jeho inteligenci a dobré vůli. V mládí se má člověk na tento úkol připravovat studiem a odborným vzděláním. Pak totiž bude muset spolupracovat s Boží prozřetelností a zajistit vše, čeho je zapotřebí k životu vlastní rodiny, a tak přispívat k dobru společnosti a jejímu zdravému vývoji a též k vývoji ekonomickému. Církev vždy učila a učí, že Bůh je prozřetelností pro celý svět, ale že současně chce, aby každý člověk využíval vlastní inteligence a byl „prozřetelností“ sobě samému. 8. „A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům.“ Tato prosba modlitby Páně může být zaměřena několika směry. Vyjděme z onoho, do něhož vyústila ve svědectví sv. Jana Sarkandra. Jeho smrt byla do hloubi proniknuta modlitbou, v níž prosil o odpuštění pro ty, kteří ho mučili a zabíjeli. Jeho mučednictví tak nabývá neobyčejné ekumenické výmluvnosti: promlouvá ke všem křesťanům navzájem odloučeným v důsledku neblahých historických událostí. Promlouvá k nim jednak o jejich odpovědnosti za hřích rozdělení a následného rozpadu tak velké části církve. Na druhé straně jim připomíná důležitost modlitby za odpuštění vin. Vskutku, jedni vůči druhým jsme viníky. Tato slova mají rovněž nesmírný význam v životě národů a společností. Vyšel jsem z těchto slov, když jsem v loňském roce hovořil o balkánském konfliktu, který bohužel na území bývalé Jugoslávie trvá stále. Ze zkušenosti totiž vím, jaký význam tato prosba měla pro smíření mezi národem polským a německým: „Odpouštějme a prosme za odpuštění!“ 9. Poslední prosba „Otčenáše“ je nejstručnější, ale jistým způsobem nejdojemnější: „Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.“ Vychází z hlubin Kristova srdce a nalézá odezvu v srdci celé církve. Kristus totiž přišel na svět jako Spasitel. Celé jeho mesiášské poslání bylo posláním spásy: Měl pečovat o lidské slabosti, uzdravovat nemocné, křísit mrtvé, osvobozovat člověka od mnohého zla, zejména od zla hříchu a věčné smrti. 290
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
Tato poslední prosba současně vyjadřuje hlubokou víru, že Bůh je dobro a pramen dobra, že je Otec. A tak se závěr modlitby Páně spojuje s jeho první výzvou: „Otče náš...“ 10. „Amen“ konečně znamená staň se. Je to, jako by se celá modlitba uzavírala a shrnovala v jednom jediném „ano“. A dnes i my, na velkém shromáždění mládeže na poutním místě, na Svatém Kopečku, chceme Bohu říci své „ano“, říci mu „amen“, ve spojení s Kristem, jeho Matkou a všemi svatými této země. S námi říká „ano“ mládež celého světa, jak to dokládají nespočetná setkání, k nimž v průběhu minulých let došlo a která se sloučila v jednu cestu, jež čítá mnohá zastavení: jsou to světové dny mládeže a světová setkání mládeže s papežem, z nichž poslední proběhlo v Manile a příští se bude konat v Paříži v roce 1997. Ještě před tím se na září tohoto roku chystá pouť evropské mládeže k Panně Marii do Loreta. Dnes pak k velkému putování mladých připisujeme i naše setkání zde, v Olomouci. Mí drazí přátelé z České republiky, následujte Krista! Neste jeho svatý kříž, kterým vykoupil svět: kříž není znamením porážky, ale vítězství! Je to vítězství skutečné lásky, vítězství Boha a člověka v Kristu. Neste tento kříž hrdě a s odvahou a naleznete plnost života a život věčný, který naplní vaše srdce radostí. Následujte Krista, naslouchejte mu a pod vedením Mariiným „dělejte to, co on vám řekne“ (Jan 2,5).
Třetí návštěva v České republice (25. – 27. dubna 1997) Setkání papeže Jana Pavla II. s mládeží na Velkém náměstí v Hradci Králové se uskutečnilo v rámci jeho třetí návštěvy v České republice. Asi 50 000 mladých lidí se 26. dubna 1997 shromáždilo již v ranních hodinách před katedrálou Svatého Ducha. Prožívali nezapomenutelné setkání s papežem, který jim hovořil o velikém daru svátosti smíření a svěřil jim evangelizaci naší církve. Dále mladým lidem řekl: „Nebojte se! Život s Kristem je úžasné dobrodružství. Jenom on může dát životu pravý smysl, jenom on je středem dějin. Žijte z Krista! S Marií! S vašimi světci.“ Zajímavé bylo, že šlo o jediné setkání během celé papežovy návštěvy u nás, které přenášela Česká televize a komentáře sdělovacích prostředků (ale také některých významných osobností…) byly vesměs pozitivní. Primátor Hradce Králové tehdy řekl: „Toto setkání mi dalo naději v budoucnost našeho národa.“ Zdá se, že se podařilo nalézt způsob, jak srozumitelným způsobem přiblížit evangelium dnešním lidem u nás. Arcibiskup Jan Graubner nakonec poděkoval všem, kteří setkání připravovali i všem, kteří se ho účastnili, slovy: „Chtěl bych Vám tímto poděkovat za vaše úsilí vy291
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
naložené při přípravě a za Váš přínos přímo při vlastním setkání. Stali jste se darem pro Svatého otce i pro naši církev. Vyprošuji Vám tedy dobré pokračování na cestě do Božího království, plnost Božích darů pro život každého a každé z Vás.“
Mše svatá pro mládež Slova Jana Pavla II. na úvod 26. dubna 1997 – Hradec Králové Drazí chlapci a děvčata, děkuji za vaše milé přivítání. Jsem rád, že se opět spolu setkáváme. Svatý Kopeček, Loreto, Hradec Králové a za několik měsíců Paříž. Je to naše společná pouť za Ježíšem Kristem. V něm nacházíme Boží lásku ke každému člověku v nejvyšší míře. Sv. Jan píše: „My jsme uvěřili v lásku, jakou má Bůh k nám“. (1 Jan 4,16) Uvěřili jste v tuto lásku i vy? Ano? Dobře. Ale je tedy na ni zapotřebí také odpovědět. Proto se zřekněme všeho, co nás od této lásky odděluje.
Homilie při mši svaté 1. Veni, Creator Spiritus! Přijď, Duchu svatý! Čtení, která jsme vyslechli, drazí mladí přátelé, hovoří o vylití Ducha svatého. Podle Janova evangelia se to událo především v den vzkříšení. Kristus se zjevuje ve večeřadle, kde byli shromážděni učedníci, a poté, co se dal poznat, jim říká: „Přijměte Ducha svatého; komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (Jan 20,22–23) To, co se stane o letnicích, padesát dnů po zmrtvýchvstání, bude potvrzením a veřejným důkazem vylití Ducha onoho velikonočního večera. Apoštolové společně s Ježíšovou matkou očekávají tento okamžik setrvávajíce v modlitbách, jak nám to připomíná první čtení (srov. Sk 1,13–14). Vědí, že tato událost přinese změnu do jejich života a jejich poslání. A opravdu, zážitek letnic, seslání Ducha svatého, je začátkem působení církve, která od tohoto okamžiku vystupuje na veřejnost a začíná hlásat evangelium. Církev si uvědomuje, že je zrozená skrze Ducha svatého: jako Kristus se zrodil z Panny Marie mocí Ducha svatého, tak také církev má na svém počátku oživující sílu Ducha. Proto nepřestává prosit: „Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země.“ (Žl 103, 30) 2. Ode dne letnic nacházelo dílo spásy započaté Kristem prostřednictvím církve stále nové cesty, aby se šířilo ve světě. V 9. století evangelium hlásané svatými bratry ze Soluně, Cyrilem a Metodějem, přišlo do vaší země, na Velkou Moravu a k blízkým slovanským národům, kde našlo 292
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
příhodnou půdu. Vaši předkové přijali křesťanství od „apoštolů Slovanů“ a potom se i oni stali apoštoly. Tak je napojen na apoštolskou činnost blízkých Čechů například i křest Polska. Z Čech pochází také sv. Vojtěch ze slavného rodu Slavníkovců, jehož kolébka se nachází zde, na území královéhradecké diecéze, kde se setkáváme. Dnešní slavností vzdáváme v miléniu svatého Vojtěcha díky Bohu za jeho poslání a jeho svědectví, které vydal Kristu až do obětování sebe samého. 3. Drazí chlapci a děvčata z diecézí České republiky! Mladí přátelé, kteří jste přišli z ostatních evropských zemí! Ctihodní bratři v biskupské a kněžské službě, kteří jste je sem doprovodili! Řeholníci a řeholnice a vy všichni, drazí věřící, zde přítomní! Srdečně vás zdravím na tomto krásném náměstí, na němž se tyčí katedrála, jako jediná zasvěcená Duchu svatému, jak rád připomíná drahý Mons. Karel Otčenášek, biskup této diecéze, se kterým mě váže dávné přátelství, jemu tak dobře známé, a kterému děkuji za srdečná slova, jimiž mě pozdravil. Zvláštní poděkování bych chtěl vyjádřit také občanům Hradce Králové za jejich smysl pro pohostinnost, který dosvědčili tím, že přenechali nejlepší místa na tomto náměstí mládeži ze všech koutů země, pro niž je toto setkání zorganizované. Všem věřícím královéhradecké diecéze chci také poděkovat za jejich štědrost a oběti, se kterými podporují vybudování Centra nové evangelizace a inkulturace, na jehož zdárném provozu vašemu drahému biskupu Karlovi tolik záleží. Avšak vraťme se k vám, mladí přátelé. V rámci svatovojtěšských oslav je tento den vaším dnem, milí chlapci a děvčata, a jsem rád, že vás zde vidím v tak hojném počtu. Před dvěma lety, v květnu 1995 jsem byl s mnohými z vás na Svatém Kopečku. S radostí stále vzpomínám na toto setkání, při kterém jsem rozebíral modlitbu „Otčenáš“: bylo to jedno z nejhezčích setkání, kterých jsem se kdy účastnil. Několik měsíců poté se uskutečnilo setkání mládeže v Loretu, na které přišli mnozí z vás i s vašimi biskupy. Vaši zástupci se účastnili též Světového setkání v Denveru a v Manile. Všechny vás srdečně zdravím! Zvláště myslím na ty, kteří zde s námi nemohou být. Především na vás, mladí lidé, kteří obětujete svá utrpení za druhé, a též na vás, mladé řeholnice v klauzuře, které jste si vybraly kontemplativní život a modlíte se za své vrstevníky. 4. „Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ (Jan 20,21) Vojtěch vnímal tato slova, jako by byla směřována k němu. První pražský biskup z české krve byl na konci prvního tisíciletí dědicem tradic svatosti mučedníků, kteří ho předešli, zvláště sv. Ludmily a sv. Václava. Zároveň však hleděl i do budoucna, podněcován vroucí vírou v Krista vynaložil veškeré úsilí na duchovní obrodu Prahy a vlasti. Bojoval za pravdu. Nedovolil, aby ji duch doby zadusil. Pro ni žil, rozhodnut neustoupit před žádným nátlakem společnosti své doby. Na pra293
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
hu třetího tisíciletí, jehož vy, chlapci a děvčata, budete hlavními hrdiny, se vám sv. Vojtěch představuje jako neohrožený svědek víry. S pohledem upřeným na něho můžete najít inspiraci a světlo k tomu, abyste s odvahou dokázali čelit výzvám současné doby. Učí vás otevřenosti a velkorysému darování se druhým. Máte velkou šanci dosáhnout svobody a plnosti života; toho nelze dosáhnout sobeckým hledáním vlastních výhod, nýbrž pouze otevřením se lásce. Povolání k lásce je vaším základním povoláním. Ježíš vás volá k této cestě. Odpovězte mu „ano“, tak jak to učinil sv. Vojtěch. Když silou Kristovy lásky překročíte ponižující hranice sobectví, stanete se budovateli Evropy a nového světa. 5. „Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země.“ Od prvního křesťanského společenství shromážděného ve večeřadle jsme přijali tuto prosbu, převzatou z žalmu. Dnes, na prahu třetího tisíciletí, ji spolu s vámi rád opakuji, mladí přátelé. Žijete v situaci, která se v jistém smyslu podobá situaci prvních křesťanů. I když okolní svět evangelium neznal, oni neztráceli odvahu. Po přijetí Ducha svatého, semknutí bratrskou láskou kolem apoštolů, dokázali být novým kvasem, kterého tehdejší římská společnost na svém sklonku měla tolik zapotřebí. Spojeni touto láskou dokázali překonat všechny překážky. Buďte i vy jako oni! Buďte církví, která předává dnešnímu světu radostné poselství evangelia. Svatý Vojtěch byl vášnivým služebníkem církve. Buďte jimi i vy! Církev vás potřebuje! Po čtyřicetileté snaze umlčet ji ona u vás prožívá obdivuhodný vzestup, i když má své těžkosti. Počítá s energií vašeho mládí, s vaší inteligencí a nadšením. Důvěřujte církvi, tak jako ona důvěřuje vám! 6. „Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země.“ Církev, která o letnicích obdržela Ducha svatého, jej nese k lidem každé doby. Nese ho také k vám prostřednictvím svých svátostí, které připomínají nejdůležitější etapy vašeho života: byli jste pokřtěni vodou a Duchem a mnozí z vás už přijali biřmování, svátost, v níž vás Duch zavazuje a uschopňuje být Kristovými svědky. Proste Ducha svatého, aby se svojí přítomností projevil ve vašem životě. Mně samotnému byl zážitek působení Ducha svatého předán zvláštním způsobem mým otcem, když jsem byl zhruba ve vašich letech. Když jsem měl těžkosti, doporučoval mi, abych se modlil k Duchu svatému, a tato rada mi ukazovala cestu, po které kráčím dodnes. Říkám vám to, protože jste mladí, jako jsem tehdy byl i já. A mluvím na základě mnohaleté zkušenosti prožité i v těžkých dobách. 7. Vraťme se však do večeřadla. Ježíš dechl na apoštoly a řekl: „Přijměte Ducha svatého, komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (Jan 20,21–23) Přeji si, milí chlapci a děvčata, aby zvláště tato slova zůstala ve vás, ve vaší mysli a ve vašem 294
Co řekl Jan Pavel II. mladým Čechům
srdci. Duch svatý je darován jako zdroj síly, aby zvítězil nad hříchem. Jenom Bůh má moc odpouštět hříchy, protože jenom On vidí hluboko do lidského nitra a může plně posoudit jeho odpovědnost. Z psychologického hlediska hřích zůstává hlubokým tajemstvím, do kterého může vstoupit jenom Bůh svým mocným slovem: „Odpouštějí se ti hříchy, je ti odpuštěno.“ (Mt 9,2.5; Mk 2,5.9; Lk 5,20.23) Chci, drazí přátelé, abyste na to nezapomínali. Víme, že existují takzvané „sociální hříchy“, ale koneckonců každý hřích závisí na zodpovědnosti každého člověka. Každý bojuje s hříchem; buďto nad ním zvítězí, nebo je poražen. Člověk trpí, je-li hříchem poražen. Ano, výčitky svědomí přinášejí utrpení. Nelze je vyloučit. Dříve nebo později je třeba hledat odpuštění. Jestliže se zlo, kterého jsme se dopustili, týká druhých lidí, je třeba je prosit o odpuštění, aby však vina byla skutečně odstraněna, je třeba vždy získat odpuštění Boží. Ve svátosti smíření nám Kristus dal veliký dar. Jestliže ho umíme žít věrně, stává se nevyčerpatelným pramenem nového života. Nezapomínejte na to! Čerpejte s radostí z tohoto pramene milost, uzdravení, radost a mír, abyste měli podíl na životě Krista, který je životem Otce a je sdělován v Duchu svatém. 8. Milovaní chlapci a děvčata! Vám svěřuji úkol přispívat rozhodujícím způsobem k evangelizaci vaší země. Neste Krista do třetího tisíciletí. Důvěřujte mu! Jeho příslib překračuje staletí: „Kdo by ztratil svůj život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.“ (Mk 8,35) Nebojte se! Život s Kristem je úžasné dobrodružství. Jenom on může dát životu pravý smysl, jenom on je středem dějin. Žijte z Krista! S Marií! S vašimi světci! Proste Ježíše Krista o dar Ducha. Právě On, Duch, Božská osoba, má za úkol uzdravovat, očišťovat a posvěcovat lidská svědomí, a tím obnovovat tvář země. Totéž z celého srdce přeji i vám, vašemu národu, všem, kteří se hlásí k tisíciletému odkazu sv. Vojtěcha, i lidem celého světa. Ať se na vás vyplní slova, která vám církev předkládá v dnešní liturgii s takovým důrazem: Veni, Sancte Spiritus, Přijď, Duchu svatý! V Tobě je pramen světla a života, v Tobě je oheň věčné lásky, v Tobě je tajemství neklamné naděje. Přijď Duchu svatý! Amen.
295