cz
Učitelkou ve škole Tereza byla v Indii, ale její sen byl stále daleko. Žila v klášteře, měla pohodlnou postel, nechybělo jí oblečení, obuv, ani jídlo. I domy a prostředí okolo, zahrada, kaple, kam se chodila modlit, byly krásné. Učila ve škole děvčata z bohatších rodin. Měla je moc ráda, dokázala je zaujmout a škola je moc bavila. I dívky měly svou učitelku Terezu velmi rády. „Učím, a to je můj nový život. Naše kolej je nádherná. Učím ráda. Nesu odpovědnost za celou školu a spousta děvčat mě má ráda,“ napsala. Jako učitelka své žákyně nabádala, aby pomáhaly chudým, aby šetřily a uměly se podělit s lidmi, kteří to potřebují. Dělala mnoho dobrého, ale to jí stále nestačilo. Nepřestávala snít o tom, že pomáhá nejchudším z nejchudších. Myslela si, že jedině tak bude nejblíže Kristu. 18
Jaká je tvá paní učitelka? Čeho si na ní vážíš? Znáš někoho dalšího, kdo je ti vzorem, kdo tě učí nejen slovy, ale i příkladem, co je dobré dělat?
19
Zázrak s mlékem V Kalkatě bylo nesmírné horko. Mnohem větší, než je u nás v létě, kdy je to největší horko, jaké může být. Všude bylo také velké vlhko. Člověk se nemohl nikde osvěžit, oblečení se na něj lepilo, lepila se na něj i špína a prach. Lidé měli velkou žízeň. Když nebylo horko, přišly deště. Ale ne takové, jaké známe my. Pršelo týdny, měsíce. Jednou takhle přišel velký déšť. Matka Tereza zrovna chvíli předtím dostala skoro sto velkých krabic se sušeným mlékem pro děti a pro chudé. Bylo jasné, že voda do mléka nasákne a to nebude k použití. Tolik jídla a pro tolik dětí! Taková škoda! Co s tím?
Matka Tereza prosila Ježíše, aby jí pomohl. Vynesla ke krabicím kříž. Doufala, že ji Bůh vyslyší a že přestane pršet. Zdálo se, že nevyslyšel. Pršelo ještě dalších pět dní. Krabice plavaly ve vodě. Když je ale po dešti sestry otevřely, aby zjistily, jestli se ještě alespoň část sušeného mléka dá zachránit, s úžasem zjistily, že mléko bylo úplně suché. Dovnitř se nedostala ani kapka.
Matka Tereza prosila, aby nepršelo. To se však nestalo. Bůh to vymyslel jinak. Dovedeš si představit, jakou měla radost, že mléko pro děti je zachráněno?! Za co jsi vděčný ty? Poděkuj za to ve své modlitbě.
35
Dobří lidé Jednou za Matkou Terezou přišli dva mladí lidé. Přinesli jí docela dost peněz. Když se jich zeptala, kde vzali tolik peněz, řekli jí, že měli před dvěma dny svatbu. Našetřili i dostali nějaké peníze na hostinu a na to, aby měli krásnou svatbu. Oni se ale rozhodli, že velkou svatbu nepotřebují a že peníze dají raději pro chudé. Jindy to byl jen čtyřletý chlapec. Dozvěděl se, že Misionářky lásky mají nedostatek cukru. Rozhodl se, že nebude tři dny jíst cukr a pak ho Matce Tereze přinese pro chudé děti. To skutečně udělal. Byl to obrovský dar, když tak malý chlapec přinesl pro ostatní děti „svůj“ cukr. „Nikdy předtím jsem ho neviděla, ale přišel se podělit o svou lásku,“ řekla o tom chlapci Matka Tereza. Vždy se našel někdo, kdo dal sestrám peníze, jídlo anebo jinak pomohl. 36
Víš, že každou minutu zemře ve světě 20 malých dětí, protože jim chybí voda, jídlo, léky? Těm nejchudším pomáhají například Papežská misijní díla. Zapojit se můžeš i ty. Zjisti, jestli je ve vašem okolí Misijní klubko. Pokud není, můžeš ho založit — ze začátku klidně jen s vaší maminkou a postupně můžete zvát i další kamarády. Společně vytvoříte MOST (modlitbou, obětí, službou a tvořivostí) mezi vámi a těmi, kteří naši pomoc potřebují.