Odpustit otci i matce

Salvatore Tumino

Úvod

Po přikázáních zaměřených k Bohu následuje čtvrté přikázání, přikázání obrácené k bližnímu.

První z nich je jakýmsi „úhelným kamenem“, podpírajícím všechna ostatní přikázání vztahující se k bližnímu. Pokud by se toto zhroutilo, zhroutí se všechno – pokud pevnost toho je neotřesitelná, vše ostatní má také svou pevnou stabilitu.

Toto přikázání není doceňováno, což poškozuje děti. Ty pak žijí život bez vnitřní rovnováhy, bez kořenů a budoucnosti. Děje se tak ve společnosti „bez otců a matek“, kde je role rodičů stále více zpochybňována nebo jednoduše považována za nepodstatnou.

Ve společnosti, v níž důležité místo zastává psychoanalýza, je snadné hledat viníka našich bloků, našich obav, strachů a těžkostí. V anamnéze často docházíme ke zjištění, že vztah s rodiči nebyl harmonický. Buď byli rodiče příliš benevolentní, nebo 5

příliš autoritativní, nebo se dokonce utíkali k násilí.

Nebo prostě neposkytovali tu lásku, které bylo třeba.

Analyzovat a vinit z našich chyb druhé je snadné, pro řešení našich problémů je to však neúčinné.

Vinu za naše chyby dávat rodičům je jednoduché, není to však v žádném případě „terapeutické“! Pokud v sobě posilujeme zlost, nenávist a rozhořčení vůči těm, kteří nám dali život, zřejmě dojdeme k přesvědčení, že jsme nalezli příčinu každého našeho neúspěchu. Tím ale neděláme nic jiného, než že brzdíme svůj vývoj, „stagnujeme“ v naříkání, obviňování a zlosti, a postupně tento postoj zaujímáme nejen k rodičům, nýbrž k celému světu.

Je to vážná věc! A tak máme naslouchat Božímu slovu a respektovat názor toho, kdo nás miluje a ví o nás vše. Jak Bůh nahlíží na vztah s rodiči? Jsou rodiče opravdu zodpovědní za každé naše strádání? Měli bychom se k nim chovat arogantně, nebo jinak? – Jak tedy?

6

I. CTI OTCE A MATKU

utěš ji...“ „Pane, žehnej mému otci, naplň ho svou láskou, podepři ho, pomáhej mu...“ Je třeba se modlit a žehnat, dokud se srdce nenaplní pokojem, dokud při pomyšlení na rodiče necítíme lásku a neodpouštíme jim jejich chyby vůči nám.

Rodiče nejsou a nebyli dokonalí, nedali nám veškerou lásku, kterou jsme potřebovali... Ale to není důležité; podstatné je, abychom je milovali za všech okolností.

„Kdo ctí otce, dožije se radosti na dětech“ (Sir 3,5) „Nikdo nemůže být dobrým otcem, pokud nebyl dobrým synem.“ Vztah, který jsem měl se svým otcem a se svou matkou, se promítne do vztahu s mými potenciálními dětmi. U mnoha lidí, kteří jsou nyní rodiči, jsem zjišťoval, že mají stejné problémy se svými dětmi, jaké měli se svými rodiči. Čím to je? Tito synové a dcery byli svými rodiči „zraněni“ a tím, že jim tyto otevřené „rány“ neodpustili, přenesli stejná zranění 11

Obsah

Úvod.............................................................................................. 5 I. Cti otce a matku................................................................... 7 „Hospodin určil, aby si děti vážily otce, a zajistil matčino právo nad syny“ (Sir 3,2)....................... 9 „Kdo ctí otce, dožije se radosti na dětech“ (Sir 3,5)......... 11 „... kdo poslouchá Pána, dělá radost matce.

Slouží svým rodičům jako svému Pánu“ (Sir 3,6-7)....... 13 „Cti svého otce skutkem i slovem, aby na tebe přišlo jeho požehnání“ (Sir 3,8).................... 17 „Synu, ujmi se svého otce v jeho stáří, nezarmucuj ho, dokud je živ“ (Sir 3,12)........................... 18 II. Odpuštění léčí každé trauma........................................... 21 Vztah mezi otcem a Bohem Otcem................................ 21 Vztah otce a autority......................................................... 24

62

Vztah mezi traumatem a zlobou, mezi uzdravením a odpuštěním...................................... 25 Na trauma odpovídám zlostí...................................... 25 Na trauma odpovídám odpuštěním a zranění se stává pramenem života.......................... 27 Odpuštění rodičům může rodiče vyléčit.................... 30 Hněv proti vlastním rodičům může poškozovat vlastní identitu.................................... 31 Vztah s rodiči ovlivňuje partnerský vztah v manželství......................................... 32 A co když konflikt s rodiči nemůžeme vyřešit, protože již nežijí?............................................................... 35 Výchova dětí....................................................................... 37 III. Svědectví............................................................................. 39 Děkuji ti, nejsvětější Panno Maria................................... 39 Prosila jsem Pána o pomoc.............................................. 44 Mívala jsem velký strach a Bůh mě uzdravil.................. 46 Ježíš bojoval se mnou........................................................ 48 Zakusila jsem lásku Boha Otce........................................ 56 Závěr........................................................................................... 59

63