ÚVOD
Ale proč? Proč právě my? Proč my, kteří jsme se nikdy nezajímali o magii, spiritistická sezení a podobné věci? Proč my, kteří jsme si nikdy ani nedokázali představit, že některé věci vůbec existují… Proč? Během posledních let jsme si tyto vtíravé dotazy plné obav často kladli a hlavně od té doby, co jsme konečně a zcela náhodně zjistili, že jsme se stali objektem „mimořádné pozornosti“ démona. Kolikrát jsme si říkali: „Kdybychom to jen věděli dřív, kdyby nás to jen napadlo…“ Chtěli jsme, aby tato kniha přispěla k lepšímu poznání problematiky, jež postihuje tak velké množství lidí, ale řada z nich vůbec neví, jaký původ a důvod mají některé jejich nevysvětlitelné fyzické, psychické či duchovní potíže. Především bychom se chtěli představit. Jmenujeme se Lucia a Francesco Casadei žijeme v malém městě v severní Itálii. Společně jsme napsali tuto knihu, protože jsme tento příběh také společně prožili, i když jsme jej někdy viděli z jiných úhlů pohledu, s jinými zkušenostmi a častokrát jsme zakusili i protichůdné emoce a pocity. Některá fakta jsou vylíčena dvakrát, v tom případě jsme je vyprávěli každý zvlášť, abychom nechali prostor právě jiným pohledům na věc. Jiné skutečnosti jsme naopak vyjádřili společně. Francesco je novinář a Lucia podnikatelka. Máme dvě děti, které se jmenují Eleonora a Alessio. Z důvodu soukromí jsme však naše jména změnili. Nepřejeme si žádnou publicitu. Děti jsou ještě nezletilé a chtěli 7
jsme se ubránit před zbytečnou zvědavostí okolí. Mimo to i naše povolání jsou ve sféře veřejné a chceme chránit naši rodinu. Také jména některých kněží a osob uvedených v knize byla změněna, stejně tak je jméno naší diecéze vymyšleno. Nicméně tyto pseudonymy jsou jedinou „nepravdivostí“, které jsme se v této knize dopustili. Všechna ostatní fakta se všemi podrobnostmi a okolnostmi příběhu jsou čirou pravdou a opravdu jsme je tak prožili. To nám mohou dosvědčit někteří velmi uznávaní kněží a exorcisté v Itálii. Slovo „démon“ se v knize sice často používá, ale ne ve smyslu antropomorfním. Neměli bychom si tedy pod tímto pojmem představovat nějakou bytost se zvláštní a děsivou podobou, která chodí pokoušet a strašit lidi, tak jak ho často můžeme vidět na obrázcích. Jedná se spíše o celek velmi zlých sil, které záměrně a cíleně působí na člověka zvenčí, ale i zevnitř. Tyto síly se nacházejí v každém člověku neustále – představují takzvané „běžné pokušení“, které, jak víme, pochází z protikladu mezi dobrem a zlem. Zlé síly mohou být však posíleny a namířeny proti konkrétním osobám nebo rodinám. Jejich působení může být také posíleno úmyslnými skutky individuí, živých či již zemřelých, využívajících rituálů černé magie. Když se něco podobného stane, život postiženého se radikálně změní. Někdy je to změna postupná, jindy k ní dojde prudce. Rozumem to nijak nevysvětlíte, protože to, co se děje, se vymyká jakémukoliv materiálnímu chápání a dostáváme se do neznámého labyrintu věcí nehmotných, neviditelných a nepoznatelných, kde se náš rozum potácí a riskuje, že se ztratí. To způsobuje někdy i psychopatologické problémy. My budeme moci tyto pojmy lépe vysvětlit, jelikož jsme k nim dospěli právě skrze naše setkání „tváří v tvář“ s těmito devastujícími zlými silami. Jedinou a opravdovou útěchou pro nás byl fakt, že i ty nejtěžší zkoušky a nejpodivnější události, o kterých v této knize 8
vypravujeme my nebo o nich přímo svědčí kněží, exorcisté, jejich pomocníci či lidé, kteří exorcismus podstoupili, se dějí vždy se „svolením Božím“. Znamená to, že jsme žili a stále žijeme v jakési zkoušce. Nejedná se o trest Boží, jak si spousta lidí myslí, ale naopak je to skutek lásky. Je to možnost růstu a očisty. Každý musí tvrdě bojovat a přeměnit negativní události na pozitivní příležitost k dobru, která jej posílí. Nás zkušenost naučila, že Boží láska nedovolí, aby bylo někomu naloženo těžší břemeno, než které je schopen unést. Paradoxně tedy čím větší břemeno, tím větší je síla a schopnost zlo zničit. Naučili jsme se také, že pokud máme velký problém, je důležité zůstat pokornými a žádat o pomoc ty, kdo jsou schopni nám ji poskytnout, tedy kněze. Není to proto, že bychom se chtěli zbavit odpovědnosti a přehodit naše břemeno na někoho jiného, ale protože můžeme bojovat společně s větším účinkem. Je však zvláštní, že když mluvíte s knězi o démonovi, ne vždy vám pomoc včas poskytnou, i když by právě to mělo být jejich specifickým posláním. Častokrát se vám právě oni vysmějí, odradí vás nebo dostanou strach, či dokonce zpanikaří. Je nutné mít pochopení, soucit, kuráž a snažit se jít dál a neztrácet po prvních odmítnutích naději. Našli jsme mnoho dveří zavřených, ale také mnoho otevřených, dokonce dokořán, a právě díky pomoci kněží, jako je otec Graziano, monsignor Andrea Gemma, otec Gabriele Amorth, otec Luigi, otec Stanislao, otec Ferdinando, otec Bruno, otec Ciriaco, sestra Agostina, bratr Paolo, otec Umberto, a mnoha dalších se nám podařilo pozastavit působení démona. Tato kniha by tedy měla být cestou naděje, ba i jistoty, spravedlnosti a lásky Boží, aby bylo všem jasné, že tak jak to říká náš přítel monsignor Gemma, „síly zla nemohou nikdy zvítězit“! A tak už jen zbývá popřát vám při čtení hodně sil! 9