GENIUS THEATRI by Pavel Čučka

genius theatri ˇ ´ budějovice ˇ české

VYPRACOVALI: BC. PAVEL ČUČKA, BC. MARTIN KŮS FAKULTA ARCHITEKTURY VUT BRNO

VEDOUCÍ PRÁCE: ING. ARCH. JAN MLÉČKA, ph.d. ZIMNÍ SEMESTR 2016/17

genius theatri DUCH DIVADLA

MYŠLENKA

VIDĚNÍ

PRAVDIVOST

ČLOVĚK

EMOCE

myĹĄlenka

člověk

Divadlo bez myšlenky je realita Základem divadelního aktu je myšlenka, jejíž manifestací autor působí na diváka a snaží se v něm vyvolat emoci. Myšlenka může být zmaterializována pomocí nepřeberného množství prostředků. Její projev však musí obsahovat několik základních kamenů. Bez kteréhokoliv z nich by byl řetěz přerušen a k divadelnímu spojení mezi autorem a divákem by nedošlo.

Divadlo bez vidění je sen Vidění je základním předpokladem divadelního aktu. Nemá-li myšlenka vizuální rozměr, nelze ji pokládat za divadelní. Jedná-li se o poslech, či hmatový vjem, lidská mysl si představuje vlastní obrazy a interpretuje vjemy. Tímto je popírána další z esencí, kterou je pravdivost a nezaměnitelnost v čase.

Divadlo bez pravdivosti je vzpomínka Specifikou divadelního aktu je proces jeho vzniku přímo před zraky diváka. Akt probíhá vždy v nezaměnitelný okamžik ve vztahu k životu diváka, který jej už nikdy nemůže zažít stejně. V tomto smyslu považujeme za divadlo veškerá živá umění jako živou hudbu či tanec.

Divadlo bez člověka je paradox Člověk vnímající myšlenku je konečným smyslem celého divadelního aktu. Pohltit ho, vytrhnout jej, donutit ho přemýšlet, šokovat, osvobodit. To vše divadlo dokáže. Na konci spojení však musí být lidský divák ochotný divadelní myšlenku vnímat.

Divadlo bez emoce je všednost Zhmotněná myšlenka musí v přihlížejícím člověku vyvolat pohnutí. Spektrum možných vyvolaných pocitů je široké, nevyvolá-li však v divákovi žádnou změnu stavu mysli, k divadelní výměně nedošlo. Vyvolání emoce je hlavním smyslem divadelního aktu. Pohlcení sledovaným děním a prožívání sdílených emocí je důvod jeho vzniku.

snažili jsme se divadelní proces oprostit od všeho přebytečného, abychom zjistili jeho podstatu a vrátili se tak ke kořenům. předchozích pět složek, je klíčových pro vznik jakéhokoliv divadla a pokud pouze jednu odstraníme, vše se rozpadne. pět esencí bude sloužit jako prvotní myšlenka k návrhu samotné divadelní budovy v českých budějovicích.

totus mundum agit histrionem. celý svět je jeviště.

nápis na divadle Globe W. Shakespeara

genius theatri obsah

FenomÉn

filozofie

11/95

KONTEXT

region

vize

PRŮZKUM

12-32

51-56

75-81

vývoj

historie

KONCEPCE

33-36

57- 65

82- 91

PRVKY

současnost

EXPLOZE

37-50

66-74

92-93

FENOMÉN FILOZOFIe

člověk zamyšlení

UBÍRÁ SE VÝCHOVA K DIVADLU SPRÁVNÝM SMĚREM? VZTAH K DIVADLU ZAČÍNÁ již V KOLÉBCE

ihned od narození se ocitáme uprostřed životního divadla. kolem nás jsou samí herci a všelijaké kulisy. nějaký čas trvá, než si na tento druh divadla zvaného “život” zvykneme. Všichni nás na něj ale ppřipravují jak nejlépe dovedou. je to zkrátka prirozený proces. kdy se ale dostaneme do povědomí klasického divadla a umění? častokrát až velmi pozdě. následná náprava je již velice těžká.

13/95

člověk výchova

kde a jak?

postřehy

Střet s divadlem minimální nebo nulový Dítě si představení neuvědomuje a ani nevnímá jeho podstatu

dítě vnímá více prostředí neŽ samotné představení a tomu musí být celá koncepce divadla přizpůsobena Vše musí být přirozené a nenásilné ve známém prostředí

dětské představení, klaun, loutky, domácí divadélko 0-6 let

první zážitky s reálným divadlem v tradiční podobě dítě si uvědomuje, že se jedná o kulturní a společenskou událost a něco netradičního, ale samotné představení nechápe

6-11 let

dětské představení, činoherní divadlo, představení

loutky, školní

opera,

balet,

kontakt s divadlem je skrze školu intenzivní, ale není o něj zájem složitě, klasick formy divadla, které jsou nezáživně a zbytečně složité divadelní představení, filharmonie

opera,

balet,

dochází k individálnímu přístupu k umění, který se odráží z předchozích zkušeností experimentální happeningy >21 let

14/95

samotné divadelní představení je složité a častokrát nepochopené nepochopení frustrace

kulis,

scénografie,

pocit

pokud se zájem o divadlo neprojevil do tohoto věku, začíná narůstat problém to dohnat tato věková kategorie již zcela chápe smysl divadla a některých představení s narůstajícím věkem jsou objevovány mnohé jiné zÁbavy a divadlo se vytrácí

11-15 let

15-19 let

dítě může zažít šok v klasickém uspořádání divadla - tma, nepohodlné sezení, strach, hluk

tradiční divadelní

první zkušenosti s dalšími odvětvími divadla, ty bývají složité a nepochopené divadelní představení, filharmonie

tvárnost

divadlo,

performance,

dochází ke zneužívání fenoménu divadla jako faktoru k vypadnutí ze školy a odreagování od běžného života S divadlem to ale nemá mnoho společného zájem této věkové kategorie je zcela jinde ten kdo jeví zájem je spíše podivín

v tomto věku následuje Buď poslední větší šance na návrat či pokrok v oblasti divadelnictví a nebo naopak k velkému odcizení a vytvoření jakéhosi formálního pocitu povinnosti k tomuto kulturnímu zážitku tvárnost zájem

člověk náprava situace

první formování VZTAhu k divadlu Začíná již v útlém věku. a právě tam je třeba směrovat snahy o zlepšení situace. v dnešní digitální době bude stále težší zaujmout mladé publikum klasickou divadelní scénou. výchova dětí ke kultuře musí navazovat na současné trendy. vše se tedy odvijí od výchovy a učení. architektura musí této výuce co nejvíce napomáhat.

15/95

člověk proč navštěvujeme divadlo?

MEDITACE

DOSTUPNOST

ARCHITEKTURA

ZÁŽITEK

OSOBNOST

PRESTIŽ

CENA

VÝCHOVA

Divadelní zážitek je pro člověka určitou formou fyzického a mentálního odpočinku, rozjímání a meditace. To, že některá část populace divadlo navštěvuje častěji a jiná méně je dáno výchovou a rodinným prostředím, ze kterého pocházejí. Je podstatné, zda k němu byli vedeni a měli příležitost se s divadlem příjemnou cestou seznámit, či jim bylo vnucováno školou jako nezajímavá povinnost. Ať chceme nebo ne, tak je člověk tvor ekonomický a jeho rozhodování je ovlivňováno časovou a finanční náročností aktivit, kterých se účastní. Přiměřená délka a cena představení je faktorem velmi významným. S tím souvisí i geografická dostupnost divadelní budovy, bezproblémová doprava a dosažitelnost. Pokud nebudu mít kde zaparkovat, nebo bude cesta k divadlu nebezpečná a nepříjemná, příště si jeho návštěvu rozmyslím. Jít do divadla znamená zažít vyjímečný zážitek, který nikdy nelze reprodukovat úplně stejně, je tedy neopakovatelný. Žádné ani stokrát reprizované představení není dvakrát zahráno úplně stejně. Tuto exkluzivitu a jedinečnost podtrhují také osobnosti herců, kteří můžou být hlavním důvodem návštěvy představení. Divák chce zažít konkrétní umělecké vystoupení herce, kterého zná a hra samotná se může stát druhotnou.

16/95

Společenská interakce a prestiž spojuje všechny aspekty divadelního zážitku dohromady. Je to příležitost potkat se se známými a kolegy v reprezentativním prostředí. Punc exkluzivity události může dokazovat příslušnost diváka do určité komunity vzdělaných a kulturních lidí. Možnost vidět diváky a jejich vzájemnou interakci je stejně důležité jako vidět představení samotné. Pro realizaci divadelního představení a všech procesů okolo je zapotřebí velká míra spolupráce a úspěšné představení je tedy ukázkou vyspělosti společnosti a má stmelující funkci. I obsahová náplň představení může spojovat skupiny lidí a smazávat rozdíly. Když se publikum baví společným tématem a směje se stejným replikám, bariéry se boří. Estetická kvalita místa, kde se hra odehrává, atmosféra a síla prostoru pouze podtrhuje jedinečnost okamžiku, umožňuje nerušenou meditaci a vnímání vystoupení, je odrazem stavu společnosti, která tuto architekturu vybudovala. Sama o sobě bývá důvodem k návštěvě a je symbolem kultury, leckdy i národní identity daného města či státu.

zážitek co nám divadlo může dát?

ZVUK OBLEČENÍ

ZRAK

NÁVAZNOST

HMAT

VZRUŠENÍ

ČICH

CESTA

ZMĚNA BEZPEČÍ

ODPOČINEK

VJEM

PŘÍBĚH ÚNIK

DIVADLO

MEDITACE

SEBEVZDĚLÁNÍ

SLUCH

ENERGIE

OD HERCŮ

SPOLEČNOST

KOMUNITA

OD DIVÁKŮ

PRESTIŽ IDENTITA

JEDINEČNOST OKAMŽIKU

17/95

zážitek absence některé ze složek

ZTRÁTA IDENTITY S PROSTŘEDÍM

ZTRÁTA VIZUÁLNÍ ESTETIKY

ZTRÁTA MĚŘÍTKA A KONTAKTU

ZTRÁTA PŘÍBĚHU A NEVŠEDNOSTI

ZTRÁTA VJEMŮ A ENERGIE

18/95

ZTRÁTA KOMFORTU A POHODLÍ

zážitek synergie

divadelní zážitek je silnější než součet jeho částí

19/95

zážitek přenos energie

Při divadelním vystoupení dochází k předávání energie mezi účinkujícími a diváky. Poměr vydané a přijaté energie je zásadním faktorem pro intenzitu a kvalitu divadelního zážitku. Optimální předanou energii lze zprostředkovat větším souborem běžných účinkujících, nebo malým souborem špičkových účinkujících. Osobnost a umělecký projev virtuoze, či herce dokáže svým výkonem a energií nahradit daleko početnější soubor “běžných” účinkujících.

energie diváků = počet diváků × očekávání

20/95

energie účinkujících = počet × osobnost umělce

zážitek adekvátnost energií

Probíhá-li představení bez publika, k přenosu energie nedochází.

Při představení pro jednoho diváka je energie neadekvátní a divák je zahlcen

PřI komorním představení malého souboru pro menší publikum je celková intenzita energie nižší, ale adekvátní

Větší soubor pro velké publikum, intenzita energie vysoká adekvátní

Při masivním publiku je pro rovnováhu energie nutné vystoupení zvýraznit pomocí technologie

Při představení pro virtuální publikum k přenosu energie nedochází, protože zde není fyzická blízkost, ale publikum duchů

21/95

společnost

-4 000 000 000 let

-2 000 000 000 let

-500 000 000 let

-200 000 000 let

-2 000 000 let

-2 600 let

-100 let

±0 let

+20 let

tvorba země

první organismy

obratlovci

savci

pralidé

antika

moderní člověk

současnost

blízká budoucnost

audiovizuální reality

vjemy vzpomínky sny příběhy inscenace záznamy paralelní přenosy virtuální realita

Subjektivní realita organismů se dlouhou dobu omezovala pouze na jejich bezprostřední zážitky. Pokročilejší organismy mohou kromě probíhající reality čerpat z události již prožitých - ze vzpomínek. Díky snům mohou vyšší organismy zažít i reality, které se odehrávají pouze v jejich představách. Se vznikem komplexní komunikace si pralidé dokázali sdělovat příběhy, které zažil někdo jiný, nebo byly smyšlené. S rozvojem kultury byly tyto příběhy inscenovány a člověk mohl spatřít a zprostředkovaně zažít simulovanou realitu mimo jeho každodenní život.

22/95

Po vynálezu kinematografu a následně televize bylo možné inscenované příběhy zaznamenávat a libovolně opakovat. Moderní člověk tedy má, kromě reality svého vlastního života, pestré množství fiktivních audiovizuálních realit, které může zažívat a čerpat z nich. S rozvojem přímého přenosu je možné prožívat dění z jiné části světa podobně, jako by tam člověk fyzicky byl v reálném čase. Dalším přelomovým bodem bude rozšíření virtuální reality, která bude postupně více a více smazávat rozdíly mezi vlastním životem a fiktivní realitou.

společnost

1 700 N.L.

1 900 N.L.

SOUČASTNOST

ÚROVEŇ A ZPRACOVÁNÍ DIVADLA

ÚLOHA DIVADLA VE SPOLEČNOSTI

graf vyjadřuje dva důležité prvky v dějinách divadelnictví. červená linie znázorňuje úroveň zpracování divadelních her a samotnou divadelní architekturu v rámci vývoje lidské společnosti. modrá linie ukazuje úlohu divadla jako takového ve společnosti. Její postavení a důležitost pro lidi, bez ohledu na její estetiku. čím více se tyto linie přibližují, tím je stav optimálnější. v přůběhu dějin můžeme sledovat různé výkyvy společenských a architektonických tendencí. Jako ideální doba s největší harmonií nám vychází období první republiky. Naopak s ohledem na budoucnost začíná hrozit velké rozevírání nůžek mezi těmito tendencemi. Technologie nám umožňují velké rozmachy jak v inscenacích samotných tak v divadelní architektuře. naopak digitální doba, rychlost vývoje a samotná divadelní výuka může předznamenat postupný pád divadla v roli společenského nástroje národa.

23/95

POBAVENÍ IDENTITA SOCIÁLNÍ PŘESIŽ

1 500 N.L.

POBAVENÍ SOCIÁLNÍ PŘESIŽ

- 2 000 PŘ.N.L.

POBAVENÍ IDENTITA

POBAVENÍ KONTROLNÍ

- 10 000 PŘ.N.L.

SPOLEČENSKÁ MOCENSKÁ ELITÁŘSTVÍ

DUCHOVNÍ STMELOVACÍ VÁLEČNÝ

- 1 MIL. PŘ.N.L.

DUCHOVNÍ KONTROLNÍ

REPRODUKCE PŘEŽITÍ

význam v čase

BUDOUCNOST

společnost kontext technologií

ZRAK

NENAHRADITELNÉ JÁDRO

ASPEKTY DIVADELNÍHO ZÁŽITKU

SLUCH HMAT ČICH CHUŤ UDÁLOST ENERGIE UMĚLCŮ POSPOLITOST SPOLEČENSKÁ PRESTIŽ ÚNIK OD REALITY NEOPAKOVATELNOST

MINULOST

BUDOUCNOST

Divadlo je nositelem mnoha aspektů divadelního limitována fyzickým světem, velikostí pódia, gravitací, zážitku. rekvizitami. Divadelní představení bude moct sledovat S rozvojem záznamových technologií bylo neomezené množství diváků současně. Nejlepší herci z Divadlo je nositelem mnoha aspektů divadelního gravitací, rekvizitami. Divadelní představení bude zbavováno své výsadní pozice jako jediného zdroje celého světa budou moct hrát pro všechny. zážitku. moct sledovat neomezené množství diváků audiovizuálních zážitků. Ty je dnes možné zažít mnoha rozvojemkdykoliv, záznamových technologií bylo a v Audiovizuální současně. Nejlepší herci z celého světa jediné budou moct jinýmiS způsoby, v neomezeném množství složka a jedinečnost nejsou pohodlí domova.své výsadní pozice jako jediného zdroje aspektyhrát divadelního zážitku. zbavováno pro všechny. Gramofon umožnil poslech hudby z domova bez Troufáme si tvrdit, že některé složky nebude možné audiovizuálních zážitků. Ty je dnes možné zažít Jakou roli bude mít divadlo v takovéto době? návštěvy opery. Díky kinematografu a televizi má divák simulovat. Fyzické smyslové vjemy, přenos energie mnoha jinými způsoby, kdykoliv, v neomezeném možnost vidět audiovizuální dílo bez přímé účasti. mezi herci a publikem a celý punc události zůstanou a vdnes pohodlí domova. Audiovizuální složka a jedinečnost nejsou jediné Dobamnožství internetu umožňuje sledovat probíhající pro reálné divadlo jedinečné. umožnil poslech hudby z domova bez aspekty divadelního zážitku. akce Gramofon v přímém přenosu a odpadá tím jedinečnost a neopakovatelnost zážitku. Blížící se další převratnou složky, kteréže je potřeba rozvíjet návštěvy opery. Díky kinematografu a televizi máToto jsou Troufáme si tvrdit, některé složky nebudeamožné technologií, která vidět divadlo výrazně zasáhne Divadlo však musí z nových technologií divák možnost audiovizuální dílo bezbude přímé podporovat. simulovat. Fyzické smyslové vjemy, přenos energie virtuální realita. Ta naprosto překoná audiovizuální čerpat inspiraci aby bylo konkurenceschopné a účasti. Doba internetu dnes umožňuje sledovat mezi herci a publikem a celý punc události zůstanou jaká bude role divadla v době virtuální reality? možnosti současného divadla, jelikož nebude nestalo se obskurní záležitostí pro staromilce.

probíhající akce v přímém přenosu a odpadá tím jedinečnost a neopakovatelnost zážitku. Blížící se další převratnou technologií, která divadlo výrazně zasáhne bude virtuální realita. Ta naprosto překoná audiovizuální možnosti současného divadla, jelikož nebude limitována fyzickým světem, velikostí pódia,

24/95

pro reálné divadlo jedinečné. Toto jsou složky, které je potřeba rozvíjet a podporovat. Divadlo však musí z nových technologií čerpat inspiraci aby bylo konkurenceschopné a nestalo se obskurní záležitostí pro staromilce.

Jakou roli bude mít divadlo v době virtuální reality?

POSTAVENÍ DIVADLA V KONTEXTU AUDIOVIZUÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ

společnost quo vadis?

prapodstata divadla

Film, televize, počítačové hry a streamování přebírají podstatnou část přitažlivosti divadla, především audiovizuální stránku. Nemusí však nutně jít o negativní tendenci. Moderní technologie lze použít konstruktivním způsobem. již dnes máme k dispozici nástroje ze kterých by barokní divadelníci, jejichž hlavním záměrem bylo vytváření iluzí, skákali radostí. dokážeme pomocí holografických projekcí oživit zesnulé herce, v reálném čase přenést výkon herce na fiktivní hyperrealistickou postavu, dokážeme kreslit světlem do prostoru.

ZÁSADNÍMI SLOŽKAMI DIVADLA, KTERÉ JSOU NEJVÍCE OHROŽENY NÁSTUPEM VIRTUÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ JE POSPOLITOST A STMELOVACÍ ÚČINEK DIVADELNÍCH PŘEDSTAVENÍ. FYZICKÉ OBÝVÁNÍ STEJNÉHO PROSTORU A VĚNOVÁNÍ POZORNOSTI STEJNÉMU DĚNÍ. POKUD BY ŠLO POUZE O CO NEJKVALITNĚJŠÍ AUDIOVIZUÁLNÍ ZÁŽITEK, DIVADELNÍ BUDOVY BY BRZY ZCELA ZTRATILY SVŮJ VÝZNAM A ZANIKLY BY. PRAVDIVOST ŽIVÉHO UMĚNÍ, KTERÉ VZNIKÁ PŘÍMO PŘED ZRAKY DIVÁKŮ A DOCHÁZÍ PŘI NĚM K VZÁJEMNÉ VÝMĚNĚ ENERGIE A PŘÍMÉ KOMUNIKACI ÚČINKUJÍCÍCH A PUBLIKA JE NENAHRADITELNÁ. pOKUSÍME-LI SE PROŽÍT TUTÉŽ SITUACI V UMĚLÉ REALITĚ, NARAZÍME NA KOMPLEXITU A VRSTEVNATOST DIVADELNÍHO AKTU, KTEROU NELZE ZREDUKOVAT NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY reprodukovatelných SMYSLOVÝCH VJEMŮ.

MUSÍME MÍT V PAMĚTI prapodstatu DIVADLA, ABYCHOM UŽITÍM TECHNOLOGIÍ DIVADELNÍ ZÁŽITEK UMOCŇOVALI A NEHNALI SE POUZE ZA SENZACÍ. zároveň VŠAK DIVADLO NESMÍ ZASTYDNOUT A BRÁNIT SE NOVÉMU. TECHNOLOGIE SKÝTAJÍ ÚŽASNOU MOŽNOST POVÝŠIT DIVADELNÍ ZÁŽITEK NA novou ÚROVEŇ

25/95

úskalí technologií

úkazy osvobození DIVADLO MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ Duchovní a kulturní naplnění je základní lidskou potřebou, kterou člověk pociťuje i v těch nejextrémnějších podmínkách, i v ohrožení života. Například během války, či v koncentračním táboře. Čím nepříznivější podmínky jednotlivec zažívá, tím větší účinek na něj kultura má a o to víc pro něj znamená. Kultura se vyvinula jako prvek stmelující první lidské kmeny často se potýkající s nepříznivými podmínkami. Je to věc, která nás odlišuje od ostatních zvířat a definuje nás jako lidský druh. Její nezastupitelnou úlohou je hledání útěchy i v beznadějných podmínkách. Ačkoliv člověk postižený neštěstím věnuje kultuře jen málo času ve svém životě, její dopad na subjektivní kvalitu jeho života je nezměrný. Je to jedna z mála věcí, která mu vrací naději, dává útěchu a také příležitost na nějakou dobu zapomenout na své neutěšené podmínky. Naproti tomu člověk žijící v blahobytu sice kulturně žije daleko více, přínos ke kvalitě života však není tak velký a jedná se pouze o jednu z vícero možností rozptýlení. Vězni v koncentračním táboře Osvětim žili s jistotou, že každým dnem mohou zemřít. Byli zbaveni veškeré důstojnosti a kontroly nad vlastním osudem. Je v

26/95

takovéto situaci místo pro kulturu a umění? Více než kdy jindy toužili internovaní po možnosti úniku a dočasném zapomnění bezvýchodnosti situace. Vězni z řad bývalých umělců neváhali navzdory vlastnímu utrpení a ohrožení pořádat divadelní představení a zachovat v sobě a spoluvězních poslední špetku lidskosti nad kterou měli kontrolu. Z divadelních a hudebních představení v koncentračních táborech pochopitelně žádné záznamy, vyjma kreseb a vzpomínek, nemáme. Výjimkou je dětská opera Brundibár skladatele Hanse Krásy, která byla zachycena v nacistickém propagandistickém filmu o táboře Terezín. katarze Z řeckého katharsis (očištění) je vnitřní očista člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla. Tento stav rozuzlení a uvolnění následující po příkořích a peripetiích zažívá divák sledovaného uměleckého díla a jedná se o jednu z nejsilnějcích emocí, které může dílo předat.

úkazy jedinečnost místa OTOČNÉ HLEDIŠTĚ ČESKÝ KRUMLOV stojí v zámeckém parku na křížení jeho hlavních kompoziních os. Nabízí se tak neopakovatelné výhledy na všechny strany zahrady a dochází k dokonalé hře perspektivy a hloubky představení. Naproti hledišti stojí letohárdek bellarie, který je s hledištěm existenčně provázán. Jak z estEtického hlediska, tak z toho praktického. Je tam situováno veškeré zázemí divadelního sboru, spolu s orchestrem, šatnami, maskérnami atd. Letohrádek je aktuálně v hAvarijním stavu a to ohrožuje existenci samotného hlediště, jelikož bez letohRÁdKu nemůže správně fungovat. Komentář Milana Fridricha k sezóně 1962 výstižně popisuje tehdejší charakter festivalu: „Festival přerůstá hranici kraje a stává se poctivou lidovou slavností. […] Mozolnaté ruce podávají biletářce lístek, babka v šátku dojídá před představením řízek mezi dvěma chleby. To jsou naši diváci.“ z tohoto postřehu jde vyčíst, že divadlo bylo atraktivní pro obyčený lid. nebylo tedy určeno pro vyšší společnost. Tento trend přerůstá do dneška, kdy je návštěva neformální, v podvečerních hodinách a lístky Bývají vyprodané vždy sezónu dopředu.

27/95

„… představení to bylo výborné, ale náš český divák ho se vším všudy nepřijal.“ Podobně rozpačitá byla i inscenace Ze života hmyzu v roce 1980; stylizace masek v „opravdové přírodě“ nefungovala. Tehdy „… jsme si uvědomili, že na Krumlově nejde hrát cokoliv.“ Co tedy stojí za unikátností tohoto divadelního celku?

Dochází k ideálnímu skloubení genius loci místa s výborným hereckým obsazením a hrami tvořenými přímo pro dané místo. Vše je podtřženo celkovou neformálností a přirozeností. nese to sebou i punc něčeho unikátního a odlišného od klasické divadelní kukátkové formy.

úkazy grandióznost

JEZERNÍ DIVADLO BREGENZ opera na vodě je specifickou záležitostí, která se koná každé léto již od roku 1946 pod širým nebem v rakouském kulturním městě bregenz. Na břehu bodamského jezera se nachází amfiteátr pro 7 000 lidí a na hladině pluje pitoreskní scéna ikonických rozměrů. Tato scéna a jeviště v jednom se každý rok zcela obměňuje a nabízí vždy jedinečné hudebně divadelní představení nadživotních rozměrů.

28/95

scénografie v plné míře využívá možnostÍ, které jí nabízí vystupování pod širým nebem a na hladině jezera. Jezero je rozšířenÝM jevištěm a účastní se představení. části scény plují a mění pozice. Protagonisté skákají z výšky do vody, připlouvají, či odplouvají na lodích, části scény se vynořují, či ponořují. scenérie bodamského jezera, zrcadlící se hory a zapadající slunce dělají z vystoupení uchvacující zážitek.

úkazy národní identita

DIVADLO JÁRY CIMRMANA naprostý český fenomén, který byl založen roku 1966. od té doby vyprodukoval divadelní sbor pouze 15 her, které v nezměněné podobě hraje dodnes. Jejich představení jsou neustále vyprodané. Převážnou část hrají na domácí scéně v žižkovském divadle járy cimrmana, které je z venku naprosto nenápadné a i interiér a prostředí je velice skromné. Kvůli budově divadla tam tedy lidé nechodí. Druhý faktor, který se nabízí, proč je divadlo tak úspěšné, je jeho sbor, v čele se zdeňkem svěrákem a dnes již zesnulým ladislavem smoljakem, kteří jsou miláčky českého šoubyznysu. V divadelních hrách ale dnes hrají zcela jiní herci a z původního složení zbylo pouze pár jedinců - petr brukner, jaroslav weigel či miloň čepelka. musí tu tedy být i jakýsi faktor českého humoru či hrdosti, který tento divadelní sbor drží pořád na špici v prodejnosti a oblíbenosti divadelních představení v ČR. Kvalita celkového konceptu divadla je težko nahraditelná a nic obdobného od vzniku divadla járy cimrmanA v české republice nevzniklo. jelikož je sbor úzce navázán na českou kulturu a humor, v zahraničí nebývá pochopen.

29/95

SEZNAM HER DIVADLA JÁRY CIMRMANA

Akt, 1967 Vyšetřování ztráty třídní knihy, 1967 Domácí zabijačka, 1968 Vražda v salonním coupé, 1970 Němý Bobeš, 1971 Cimrman v říši hudby, 1973 Dlouhý, Široký a Krátkozraký, 1974 Posel z Liptákova, 1977 Lijavec, 1982 Dobytí severního pólu, 1985 Blaník, 1990 Záskok, 1994 Švestka, 1997 Afrika, 2002 České nebe, 2008

úkazy nevšednost KOČOVNÍCI kočovnické divadelni spolky v historii šířily divadelní osvětu do zemí, kde si to místní nemohli dovolit, či nebyli tak kulturně vyspělí. ačkoli byly tyto skupiny velice populární, tak častokrát bojovali o přežití. Neměly dané místo, budovu, a nedokázaly se tedy identifikovat s žádným místem. pokaždé hrály v jiném prostředí a na jiném místě.

jedná se o přesně opačný koncept klasického divadla, kdy je divák nucen si do budovy na daný ansámbl zajít. kočovníci naopak začali chodit za lidmi. tím se vytrácí identita s místem, ale naopak dostává celá scéna přidanou hodnotu, když vidíte hrát herce na vašem běžném či obyčejném veřejném prostoru.

tento trend se nadále rozšířil mezi prostý lid, kde začalo vznikat mnoho kočovných společností, kteřé vytvářely vlastní inscenace. Převážně se týkaly politické nebo dětské tématiky. Snažily se touto cestou šířit svůj názor a jakousi revoltu. Byl to častokrát také jediný způsob, jak přívést kulturu k chudému lidu do vesnic.

na tyto spolky bylo obecně vždy pohlíženo jako divadlo pro chudý a běžný lid. tímto způsobem mohli ale herci bezprostředně předat svoje poselství a myšlenku, což mělo mnohokrát větší sílu, než strojená divadelní představení bez kontextu.

život herců byl náročný. cestování bylo spojeno s velkým úsilím a následně museli podat namáhavý herecký výkon.

30/95

úkazy pohlcení HERMANN NITSCH Je jeden z nejúspěšnejších rakouských umělců, velkým představitelem vídeňského akcionismu. jeho inscenace jsou na pomezí divadeního představení a uměleckého počinu. téma je hluboce propojeno s náboženstvím a starými rituály a pohanskými tradicemi. O filizofické podstatě jeho tvorby bylo napsáno mnoho. Zaměřili jsme se na projev z divadelního hlediska.

jeho tvorba je fenoménem vyvolání emocí a rozrušení, které jsou jedním ze základních prvků divadla. pokud v nás představení nevyvolává žádnou reakci, jak pozitivní či negativní, tak nedochází k naplnění divadelní podstaty.

Pracuje s velmi výraznými prvky, jako je krev, zvířecí vnitřnosti a důležitou součástí představení je hudba. tento akt dokáže v divákovi vyvolat vlnu emocí. Sám jsem byl na promítání jeho tvorby před lety ve vídeňském Leopold museum. Nemohl jsem se od pouhého promítání záznamu z této akce odtrhnout dobrých 30 minut a naprosto mě to utkvělo v paměti.

své akce po přemlouvání ze strany ředitele státní opery ve vídni dovedl na jeviště v roce 1995 v podobě Massenetovy Hérodiade a představení se stalo senzací.

31/95

Za své akce a postoje byl několiktár vězněn a měl mnoho problémů se zákonem, ochránci zvířat, řežimem...

lidé prahnou po změně emocí a při sledování inscenací z dílny hermanna nitscheho o ně není nouze. Je ale otázkou, co se stane, se člověkem, který si v tom najide zalíbení.

úkazy komunita OCHOTNICKÉ DIVADLO mÁLOKTERÁ FORMA UMĚNÍ A ZÁBAVY PROVOZOVANÁ AMATÉRY SE TĚŠÍ TAKOVÉMU ZÁJMU JAKO OCHOTNICKÉ DIVADLO. zAJÍT SI VE VESNICI NA VÝSTAVU AMATÉRSKÉHO MALÍŘE, ČI VYSTOUPENÍ AMATÉRSKÉHO PIANISTY JE SPÍŠE VÝJIMEČNÉ. zÚČASTNIT SE PŘEDSTAVENÍ OCHOTNICKÉHO SPOLKU V TĚLOCVIČNĚ, ČI KULTURNÍM DOMĚ JE VŠAK OBVYKLOU VĚCÍ. TÉMĚŘ V KAŽDÉ VESNICI S TRADICÍ V ČR SE NACHÁZEJÍ NÁSLEDUJÍCÍ VĚCI: KOSTEL, DOBROVOLNÍ HASIČI A OCHOTNICKÉ DIVADLO.

OBLIBA OCHOTNICKÉHO DIVADLA V DNEŠNÍ DOBĚ JE DÁ SE ŘÍCT NÁVRATEM KE KOŘENŮM DIVADLA. POKUD Z DIVADELNÍHO ZÁŽITKU OSEKÁME VEŠKEROU PŘETVÁŘKU, PRESTIŽ A PÓZY, ZŮSTANE NÁM LIDOVÉ DIVADLO, ČASTO V IMPROVIZOVANÝCH PODMÍNKÁCH, KTERÉ VŠAK LIDI SPOJUJE, MLUVÍ JIM Z DUŠE, DOKÁŽE ZAUJMOUT A VYTVÁŘET KOMUNITU. KONTAKT MEZI HERCI A DIVÁKEM JE DALEKO VĚTŠÍ, AČKOLIV MOŽNÁ HERECKÉ KVALITY PROTAGONISTY NEJSOU TAKOVÉ JAKO DIVADELNÍ CELEBRITY. JE TO VŠAK NĚKDO KOHO ZNÁME, NĚKDO JAKO MY SAMOTNÍ.

DIVADLO JAK HO ZNÁME DNES SE HISTORICKY VYVINULO Z UDÁLOSTÍ PROBÍHAJÍCÍCH VE SPOLEČENSKÉM ŽIVOTĚ KOMUNITY - ZASVĚCOVACÍ CEREMONIÁLY, SLAVNOSTI, NÁBOŽENSKÉ RITUÁLY. V RENESANCI A BAROKU BYLO DIVADLO POZDVIŽENO NA ÚROVEŇ VYSOKÉHO UMĚNÍ, KTERÉ JE ZNAČNĚ EXKLUZIVNÍ A OPOVRHUJE AMATÉRISMEM. PARALELNĚ S NÍM VŽDY EXISTOVALO SPONTÁNNÍ DIVADLO, KOČOVNÉ HERECKÉ SKUPINY, KTERÉ HRÁLY PRO PROSTÝ LID A TAKÉ SAMY PRO SVÉ POTĚŠENÍ.

32/95

jen v jihočeském kraji je v současnosti aktivních přes 150 ochotnických spoků. vezmeme-li v potaz, že za každým takovým spolkem je skupina nadšených lidí, vůle se pravidelně scházet, nacvičovat a vystupovat, obětovat volný čas a provozovat divadlo, je to číslo úctyhodné i v kontextu evropy.

FENOMÉN vývoj

historie ilustrace

Má se za to, že první divadelní představení vznikly z rituálních a náboženských obřadů. Tyto obřady byly spojené s mýty a příběhy. Časem se mýty oddělily od rituálního obřadu a byly předváděny za účelem vyprávění příběhu. V průběhu času hrálo divadlo důležitou roli ve společnostech po celém světě. Divadlo pomohlo kulturám rozvinout jejich náboženství a mýty a hrálo klíčovou roli v ovlivňování myšlení lidí. Divadlo pomáhá spojovat lidi, kteří mají jinak málo společného. Proč však mají lidské bytosti touhu se tímto způsobem vyjadřovat? Co je na divadelních představeních přitahuje? Má to co dočinění se změnou stavu mysli. Účastník představení zažije smyslové vjemy, které by ve svém běžném životě nezažil. Dočasně opustí svou vlastní bytost a zažívá příběh někoho jiného, realitu mimo svou vlastní existenci.

34/95

západní divadelní prostor časová osa

500

600

700

800

900

1000

1100

1200

1300

1400

ETRUSKÉ DRAMA

1800

1900 2000

PÁD ŘÍŠE ŘÍMSKÉ

MĚŠŤANSKÉ

ŘÍMSKÁ NADVLÁDA

COMEDIA DELL’ARTE

ZÁKAZ DIVADLA KŘESŤANSTVÍM MORALISTICKÉ HRY

LITURGICKÉ DRAMA

35/95

1700

PALÁCOVÉ

ŘECKÉ

1600

ŘÍMSKÉ

SPONTÁNNÍ DIVADLO

1500

ALŽBĚTÍNSKÉ ZÁKAZ DIVADLA PURITÁNY

GLOBÁLNÍ ÉRA

400

INDUSTRIÁLNÍ ÉRA

300

KLASICISMUS

200

BAROKO

100

RENESANCE

STŘEDOVĚK

-100

ANTIKA

-1000 -900 -800 -700 -600 -500 -400 -300 -200

VARIABILNÍ

RACIONÁLNÍ

POHYBLIVÉ

KLASICKÉ 09 EXPERIMENTÁLNÍ 11 VEŘEJNÉ

západní divadelní prostor fakta

01 spontánní divadlo

02 řecké divadlo

03 římské divadlo

04 liturgické drama

Komunikace tělem a tancem byla jedním z hlavních stmelovacích prostředků pravěkých komunit. V průběhu věků se její formy vyvíjely a zanikaly. Divadlo probíhalo všude tam, kde běžný život.

Prostor součástí krajiny, využívá konfigurace svahu pro umístění tribun, scénou je příroda, nezastřešené.

Prostor oddělený od okolní krajiny, stavěn bez ohledu na terén, scénou je architektura, proti dešti a slunci kryté plachtami.

Pro přiblížení křesťanského učení negramotnému lidu se rozvinula dramatizace liturgie v chrámových prostorech.

Prapůvod divadelního aktu byl ve výjimečných chvílích každodenního života. Iniciační obřady, sňatky, slavnosti, rituální tance, obětování a další příležitosti byly doprovázeny pozorností lidí a narůstala důležitost jejich pohltivého ztvárnění. Bojové tance tmelily kmeny a byly zásadním faktorem v úspěchu či neúspěchu v boji. Úzce provázáno bylo také divadlo s mystičnem a náboženstvím.

14 pohyblivé divadlo Stavba divadla spíše jako stroj účastnící se děje. Jeviště, či hlediště se posouvá, nebo otáčí a umožňuje změny scenérie a graduální intimity zobrazované scény.

13 variabilní divadlo který se snaží Prostor, architektonicky nekonkurovat divadelní hře a poskytnout jí ideální podmínky pomocí technologií. Přestavitelné dispozice sálu pro mnoho forem.

Za první organizované divadelní hry západní kultury lze považovat Dionýsovy slavnosti v Athénách kolem sedmého století př.n.l. Narozdíl od spontánního divadla byla pro tyto slavnosti zbudována určená stavba, jíž byl venkovní amfiteátr. Na řecký divadelní prostor navázala římská kultura, ale jeho pojetí bylo jiné, stavba nebyla součástí krajiny, ale spíše sama sobě uzavřeným světem. Po zániku římské říše v pátém století po dlouhou dobu žádné trvalé stavby určené divadlu nevznikaly. Křesťanství považovalo divadlo za pohanské a nemorální. Dramatické hry se však paradoxně začaly objevovat v chrámových prostorech, kde jimi byla přibližována liturgie negramotným lidem. Tyto moralistické hry získaly na popularitě a paralelně se začaly hrát ve světských prostorech, převážně na náměstích a nádvořích hostinců. Záhy v Anglii v šestnáctém století, kde tento typ divadla získal nebývalou oblibu, začaly vznikat první určené stavby – dřevěná vícepatrová divadla na kruhovém půdorysu. Tato alžbětínská éra však neměla dlouhého trvání a divadla byla puritány zakázána. V italské renesanci byla znovuobjevena římská divadla a jejich typologie byla zmenšena a přenesena do paláců panovníků, kde sloužila pro pobavení šlechty. K tomu se využívalo spektakulárnosti, kulis, optických iluzí a perspektivních klamů, které dosáhly vrcholu v baroku. Scény byly až zvráceně pompézní a technika komplexní. S rozmachem buržoazie začala vznikat divadla pro běžný měšťanský lid, která se příliš nelišila od těch, co známe dnes.

05 alžbětínské divadlo Moralistické hry předváděné na nádvořích hostinců získávaly na oblibě a byly stavěny provizorní struktury dřevěné kruhové s nezastřešeným nádvořím prosluslý Globe.

06 comedia dell’arte Italské kočovné divadlo hrané profesionálními herci na veřejných místech, dvorech hostinců, dočasných jevištích na tržištích.

Paralelně s těmito událostmi existovalo spontánní divadlo a kočovné herecké skupiny. Ve středoveku byli tito kočovníci považováni za zkažené nekřesťany, přesto se však u běžného lidu těšili značné oblibě. Na popularitě získalo kočovné divadlo v 16. století. S příchodem industriální éry a demokratizací společnosti těžilo divadlo z tvůrčí svobody a technických možností vznikají experimentální divadla, technologicky vyspělé a variabilní stavby. Dokonce divadla pohyblivá. Stálé místo mají i divadla klasická a historizující.

12 racionální divadlo

07 palácové divadlo

Blízké klasickému divadlu, kladen je důraz na viditelnost, slyšitelnost a funkčnost divadla, ne pouze na estetiku. Různé konfigurace hlediště a nepřeberné formy zevnějšku.

Znovuobjevení antického divadla v renesanční Itálii. První stavby sloužily šlechtě a typologicky se jednalo o zmenšeninu římského divadla vestavěnou do budovy.

11 experimentální d.

10 veřejné divadlo

09 klasické divadlo

Čerpá z individuální tvorby umělců, snaha působení na diváka jinými, často šokujícími prostředky, tomu přizpůsobený prostor - rozmanité prostory často improvizované.

Podobou sálu se od klasicistního Nové divadla příliš neliší. konstrukční systémy, umělé osvětlení, zvětšování zázemí za jevištěm a rozmach technologií.

36/95

08 měšťanské divadlo vychází z palácového divadla, ale bylo přístupné pro všechny vrstvy. Nejčastěji podkovovité hlediště s lóžemi. Hra probíhá za portálem iluzivní divadlo.

FENOMÉN prvky

představení akustika

akustika prostoru je určující pro divadelní formu, která v něm může probíhat. dokážeme ušít jeden kabát tak, aby se do něj vešel kdokoliv, nebude pak ale skutečně slušet nikomu.

řeč chorál

doba dozvuku

hudba varhany sbor romantická symfonie

liturgický zpěv

wagnerovská opera klasická symfonie

přednáška

při návrhu divadelních sálů pracujeme s křivkami slyšitelnosti, pomocí kterých dokážeme odvodit kvalitu poslechu v určeném místě v sále. Dělíme je na čáry přímé slyšitelnosti, které vycházejí od zdroje zvuku přímkou k uchu diváka a čáry odražené, které jsou odraženy od pláště sálu. S tvarem a povrchem sálu záměrně pracujeme tak, abychom dosáhli optimální zvukové kvality na co nejvíce místech sálu. Odražený zvuk lze směrovat pomocí reflektorů, tlumit pomocí difuzorů, měnit dobu dozvuku pomocí vibračních komor, případně i elektronicky kompenzovat za použití mikrofonů a reproduktorů, čemuž se však snažíme vyhnout.

současná symfonie italská opera muzikál piano

činohra

× rozhlas

Pro kvalitu poslechu jsou zásadní doba dozvuku a index srozumitelnosti. Například chorálová hudba, či opera využívá odraženého zvuku, který se mísí se zvukem přímým a vytváří mohutnější zvuk. Mluvené slovo, drama, či hra na piano naopak potřebuje odrážený zvuk potlačit, aby byly srozumitelné a příjemné na poslech.

38/95

Odražený zvuk lze záměrně směrovat ke všem posluchačům pomocí tvarování pláště sálu.

představení viditelnost Ještě více než u sluchové složky je pro vnímání hereckého výkonu podstatná blízkost diváka k účinkujícímu. To, jak velkou část jeho zorného pole zaujímá divadelní scéna určuje to, zda bude vtažen do děje, nebo bude pouze pasivní pozorovatel. Rozlišovací schopnost lidského oka v závislosti na intenzitě osvětlení dokáže rozeznat výrazy tváře a očí herce do vzdálenosti 30-35m. Při větší vzdálenosti o tuto velmi důležitou složku představení přicházíme. V případě opery s opulentním líčením a výraznou hudbou částečně nahrazující emoce tváře je přijatelná vzdálenost až 40m od jeviště. Kromě fyzikálního omezení rozlišovací schopnosti oka musíme dbát také na parametry a omezení lidského těla. Oko sedícího člověka se nachází průměrně 111cm nad úrovní podlahy a je schopné rotace do úhlu 30° v horizontálním a ve vertikálním směru. Větší rotaci není možné udržet po delší dobu a situace je nekomfortní.

VIDITELNOST

ZRAKOVÝ VJEM KŘIVKY VIDITELNOSTI VIZUÁLNÍ KOMFORT Fyzikální podstatou vidění je dopad vln elektroVertikálníZRAKOVÝ křivka viditelnosti je vymezena rozsaKromě fyzikálního omezení rozlišovací schopVJEM magnetického záření na sítnici oka. Výrazné líčení operních herců KŘIVKY napomáháVIDITELNOSTI zvýraznit hem pohybu očí, nebo častěji hlavami diváků. nosti oka musíme dbát také na parametry a Ještě více než u sluchové složky je pro vnímání herFyzikální podstatou vidění je dopad vln elektrorysy tváře a zlepšit čitelnost výrazů i pro dále sedící omezení lidského těla. Oko sedícíhoVertikální člověka se křivka viditelnosti je vymezena rozsa diváky. eckého výkonu podstatná blízkost diváka k Křivky viditelnosti jsou trasy spojující okona diváka magnetického záření sítnici oka. nachází průměrně 111cm nad úrovní podlahy a hem pohybu očí, nebo častěji hlavami diváků. účinkujícímu. To, jak velkou část mého zorného s prostorem, kde probíhá představení. Správná je schopné rotace do úhlu 30° v horizontálním a Ještě více než u sluchové složky je pro vnímání herpole zaujímá divadelní scéna určuje to, zda budu křivka viditelnosti je taková, která není narušena ve vertikálním směru. Větší rotaci není možné vtažen do děje, nebo budu pouze pasivní pozorožádnými překážkami, vyhovuje rozsahu pohybu eckého výkonu podstatná blízkost diváka k delší dobu a situace je nekomfortní. ZRAKOVÝ VJEM udržet po KŘIVKY VIDITELNOSTI Křivky viditelnosti jsou trasy spojující oko divák vatel. očí akřivka splňuje kritériejena pohodlnou polohu těla. VIZUÁLNÍ KOMFORT Fyzikální podstatou vidění je dopad vln elektroVertikální viditelnosti vymezena rozsaúčinkujícímu. To, jak velkou část mého zorného romě fyzikálního omezení rozlišovací schopK narozdíl od akustických vlastností sálu, viditelnost nelze dodatečně upravovat a vylepšovat. Rozlišovací schopnost na s prostorem, kde probíhá představení. Správn magnetického zářenílidského na sítnici oka oka. v závislosti hem pohybu očí, nebo častěji hlavami diváků. nosti oka musíme dbát také na parametry a intenzitě osvětlení dokáže složky rozeznat výrazy tváře Ještě více než u sluchové je pro vnímání her- a pole divadelní scéna určuje to,prostoru. zda Vertikální křivkazzaujímá viditelnosti je vymezena rozsavychází a architektury pevně dané geometrie omezení lidského těla. Okobudu sedícího člověka se křivka viditelnosti je taková, která není narušen eckéhodo výkonu podstatná blízkost Při diváka k vzdáleočí herce vzdálenosti 30-35m. větší Křivky viditelnosti jsou trasy spojující oko diváka diváků. nachází průměrně 111cm nad úrovní podlahy a hem pohybu očí, nebo častěji hlavami vtažen do děje, nebo budu pouze pasivní pozoroúčinkujícímu. To, jak velkou část mého zorného nosti o tuto velmi důležitou složku představení s prostorem, kde probíhá představení. Správná žádnými překážkami, vyhovuje rozsahu pohyb je schopné rotace do úhlu 30° v horizontálním a pole zaujímá divadelní scénas určuje to, zda líčením budu křivka viditelnosti je taková, která není narušena přicházíme. V případě opery opulentním vatel. ve vertikálním směru. Větší rotaci není možné očí a splňuje kritérie na pohodlnou polohu těla vtažen do děje, nebo budu pouze pasivní pozorožádnými překážkami, vyhovuje rozsahu pohybu a výraznou hudbou částečně nahrazující emoce udržet po delší dobu a situace je nekomfortní. vatel. Rozlišovací schopnost lidského oka v závislosti na očí Křivky a splňuje kritérie na pohodlnou polohuspojující těla. viditelnosti jsou trasy oko diváka s prostorem, kde probíhá tvářeRozlišovací je přijatelná vzdálenost ažoka 50m. schopnost lidského v závislosti na

VIDITELNOST

intenzitě osvětlení dokáže rozeznat výrazy tváře a očí herce do vzdálenosti 30-35m. Při větší vzdálenosti o tuto velmi důležitou složku představení přicházíme. V případě opery s opulentním líčením a výraznou hudbou částečně nahrazující emoce tváře je přijatelná vzdálenost až 50m.

představení. Správná křivka viditelnosti je taková, která není narušena žádnými Vertikální křivka viditelnosti vymezena rozsa- očí a splňuje kritérie na pohodlnou polohu překážkami, vyhovujeje rozsahu pohybu hem pohybu očí, nebokřivka častějividitelnosti hlavami diváků. těla. Vertikální je vymezena rozsahem pohybu očí, nebo častěji hlavami ostatních diváků.

Vertikální křivka viditelnosti je vymezena rozsa hem pohybu očí, nebo častěji hlavami diváků.

Horizontální křivka viditelnosti určená hlavami diváků v konﬁguraci s posunutými řadami. Vertikální křivka viditelnosti pro situaci se sedadly v zákrytu versus s posunutými řadami. Konstrukce tvaru hlediště pomocí křivek viditelnosti.

Horizontální křivka viditelnosti určená hlavami diváků v konﬁguraci s posunutými řadami.

Vertikální křivka viditelnosti pro situaci se sedadly v zákrytu versus s posunutými řadami.

Konstrukce tvaru hlediště pomocí křivek viditelnosti.

konstrukce tvaru hlediště pomocí křivek vidietlnosti

39/95

Výrazné líčení operních Výrazné líčení operníchherců hercůnapomáhá napomáhá zvýraznit rysy tváře i pro diváky. zvýraznit rysy tváře i prodále dálesedící sedící diváky.

Vertikální křivka viditelnosti pro situaci se sedadly v zákrytu versus s posunutými řadami.

Konstrukce tvaru hlediště pomocí křivek viditelnosti.

Srovnání viditelnost sevsedadly Srovnání viditelnost scény sescény sedadly zákrytu v zákrytu versus s posunutými řadami. versus s posunutými řadami.

Parametry průměrného sedícího diváka s maxParametry průměrného sedícího diváka s maximálními komfortními úhly pohledu. imálními komfortními úhly pohledu.

představení sezení

většina sedadel v divadelních institucích má červenou barvu. červenou barvu vnímá lidské oko ve tmě nejméně a proto nevytváří rušivý element při sledování.

pohodlí a komfort při sledování inscenace je naprosto zásadní. při nedostatečném komfortu se vytrácí koncentrace a chuť sledovat představení. budova státní opery palais garnier v paříži je považována za jeden z největších operních sálů na světě s kapacitou přes 1900 míst. komfort sedadel v nejvyšších galeriích je velice špatný. nelze na nich již plnohodnotně sedět, ale jde o jakýsi polostoj a nohy musíte mít bokem. s předtavení trvajícího dvě hodiny se tak rázem stává naprosté utrpení, ať tam hraje kdokoliv. kapacita sálů bývá často předimenzována na úkor pohodlí. vhodným příkladem citlivého řešení do detailu jsou sedačky v opeře Landestheater linz. autoři sedadla řešili tradičním způsobem. Jsou řemeslně vyrobeny z vlny a dřeva. poctivá ruční práce se v budoucnu jistě projeví. Každé opěrátko je dokonce vybaveno digitálním dotykovým panelem, umožňujícím ukazovat například titulky k opeře. je otázkou, jestli nám v tomto technika pomalu nesvazuje ruce a není jen dalším krokem k odcizení samotného představení.

místo na sezení se v čase velice měnilo. odpovídá to i fyziologii samotných lidí. Hloubka sedadla se pohybovala od 90 cm do 46 cm a výška sedadla od 31 cm do 48 cm. Komfort se i v čase velice měnil, což bylo spojeno i s druhem představení. Nebylo neobvyklé být ve středověku na představení půl dne a to by na nepohodlné sedačce o malých rozměrech nešlo.

40/95

Řez veliostí a uspořádání sedadel v historii

jeviště x hlediště typologie OTEVŘENÉ JEVIŠTĚ ZCELA OBKLOPUJÍCÍ HLEDIŠTĚ

OTEVŘENÉ JEVIŠTĚ částečně OBKLOPUJÍCÍ HLEDIŠTĚ

OTEVŘENÉ JEVIŠTĚ neOBKLOPUJÍCÍ HLEDIŠTĚ

kukátkovité jeviště podkovovité hlediště

kukátkovité jeviště výsečové hlediště

kombinované jeviště přestavitelné hlediště

Loeb Drama Center, Massachusetts univerzitní shromáždění, illinois

helénistické divadlo, epidaurus

agrippův odeon, athény

prinzregententheater, mnichov

opera la scala, milán

royal albert hall, londýn

berlínská filharmonie

divadlo globe, londýn

musikverein, vídeň

univerzitní divadlo, kansas

bostonská symfonie

Bavíme-li se o uspořádání prostoru, ve kterém probíhá divadelní představení, určující charakteristikou je vzájemný vztah hlediště a jeviště. Vývojově starší formou je jeviště otevřené. Představení se odehrává ve stejném prostoru, ve kterém sedí diváci. Ti mohou jeviště obklopit, ať už úplně, či částečně. Repertoár antických tragédií a přednesů spoléhal na zpěv a řeč více, než na vizuální podívanou. Bylo proto zásadní sedět co nejblíže, kvůli srozumitelnosti. Další konfigurací s otevřeným jevištěm je jasné stranové rozdělení na prostor jeviště na jedné a prostor hlediště na druhé straně. Tento typ sálu je hojně využíván pro poslech klasické hudby - tzv. “shoebox”. Protikladem k otevřenému jevišti je tzv. kukátkové jeviště. Prostor jeviště a hlediště je jasně oddělen portálovým zrcadlem. Scéna vytváří iluzi reliéfniho živého obrazu orámovaného portály a oponou,

41/95

metropolitní opera, new york

odtud pojem iluzivní divadlo. Hlediště iluzivních divadel jsou uspořádány do tvaru podkovy s mnoha patry lóží či ochozů po obvodu prostoru hlediště. Další variantou je uspořádání vějířovité, výsečovité, kde jsou boční lóže eliminovány a je kladen větší důraz na kvalitní viditelnost a slyšitelnost. Zvolený typ konfigurace vychází z potřeb umělecké formy pro kterou je navrhován a z potřeb společnosti dané doby. V podkovovitém hledišti byl kladen důraz na vizuální kontakt diváků mezi sebou, společenská prestiž lóží zde hrála velkou roli. Vějířovité hlediště je více rovnostářské. Ve 20. století se objevují přestavitelné hlediště, které lze přizpůsobit dané divadelní formě a lze rozšířit jeviště do prostoru mezi diváky.

bayreuth festspielhaus, německo

absolutní divadlo, w. gropius

německá opera, berlín

wyly theatre, dallas

Tato variabilita divadelního prostoru byla povznesena na další úroveň v pracích W. Gropia (Absolutní divadlo) a J. Brehmse (Multiscénické divadlo, kyvadlové divadlo, otáčivé hlediště). Absolutní variability bylo dosaženo v návrhu Wyly Theatre v Dallasu. Jedná se o “stroj na divadlo” - otevřený prostor s denním světlem nad kterým visí divadelní technika a sedadla, která mohou být spuštěna a sestavena do libovolné konfigurace. Tento druh prostoru má však dočasný a industriální charakter. Naráží také na akustické limity, které jsou řešeny neideálně pomocí elektroniky.

jeviště x hlediště publikum

OTEVŘENÉ JEVIŠTĚ ZCELA OBKLOPUJÍCÍ HLEDIŠTĚ

OTEVŘENÉ JEVIŠTĚ částečně OBKLOPUJÍCÍ HLEDIŠTĚ

OTEVŘENÉ JEVIŠTĚ neOBKLOPUJÍCÍ HLEDIŠTĚ

berlínská filharmonie

helénistické divadlo, epidaurus

musikverein, vídeň

kukátkovité jeviště podkovovité hlediště

kukátkovité jeviště výsečové hlediště

kombinované jeviště přestavitelné hlediště

opera la scala, milán

prinzregententheater, mnichov

wyly theatre, dallas

různé typologie divadelního prostoru se liší kvalitou zrakového a sluchového zážitku a demokratičností jejich uspořádání. výrazně ovlivňují zážitek publika.

42/95

událost doprava

automobil

veřejná doprava

pěší chůze

umocnění zážitku pohodlnost cesty

cesta do divadla je součástí zážitku. i cesta může být cíl.

Dopravní dostupnost je jedním ze zásadních faktorů ovlivňujícím návštěvnost divadla. Nenechme se však mýlit tím, že nejphodlnější způsob dopravy budeme považovat za automaticky nejlepší pro divadelní zážitek. Autem se za každého počasí dostaneme snadno na místo určení a v ideálním případě také zaparkujeme. Ochudíme se však o zážitek spojený s cestou městem, potkávání lidí. Nejsme viděni, přeskakujeme část divadelního zážitku a “objevujeme se” přímo v divadle.

43/95

Cesta prostředkem veřejné dopravy může leckdy být nepohodlná. Dochází však ke konfrontaci s obyvateli města, kteří jedou z práce, či se jinam bavit. Určitá vlastní nervozita z formálního oděvu při jízde v tramvaji, také vyvolává zážitek. Nejméně pohodlnou variantou dopravy je pěší chůze. V oblekových botech, či ve střevících s vysokým podpatkem procházíme městem, potkáváme lidi, jsme součástí života města. Zažíváme bezprostředně

počasí, teplotu vzduchu, vítr, někdy i déšť. Tento způsob cesty do divadla v nás zanechá nejhlubší zážitek a stává se již součástí přípravy na divadelní představení, rozjímáme, bavíme se, těšíme se.

událost přestávka

toalety muži

divadelní přestávka

toalety ženy

úleva

konverzace s partnerem

úleva

osvěžení

společenská interakce

osvěžení

kontrola zevnějšku

vychutnání okamžiku

kontrola zevnějšku

vyřízení telefonátů

úprava makeupu

protažení se

hygiena

toaleta

úprava účesu

vidět a být viděn

odpočinek

čerstvý vzduch

konverzace

sklenka vína odpočinek občerstvení cigareta

Přestávka má funkci odpočinku a úlevy, aby se diváci rozptýlili a druhou část představení vnímali stejně pozorně jako první. Daleko důležitějším rozměrem je však funkce společenská, kdy se návštěvníci pohybují po reprezentativních prostorech divadla, pozorují spoluobčany svého města, zdraví se a zastavují se se známými. Společenská prestiž a exkluzivita události zde hrají velkou roli. Jdu-li s rodinou na operu, chci se prezentovat v nejlepším oblečení, chci být hrdý na svou spořádanou

44/95

rodinu, pozdravit se se známými, udělat dojem na kolegy a ostatní přítomné. Ryze pragmatickou funkci plní toalety. V případě společenské události typu divadla však toalety přebírají další funkce pro kontrolu a úpravu zevnějšku, především pro dámy. Probíhá zde také důvěrná konverzace a načerpání psychických sil mimo hlavní ruch foyer.

Pro okolí divadelní budovy je důležitá možnost společenský ruch během divadelní přestávky vnímat. Rozsvícená žijící budova divadla propůjčuje přilehlému veřejnému prostoru přívětivou atmosféru a pocit pospolitosti. V některých případech je prostor foyer koncipován vyloženě jako výkladní skříň “městské smetánky”, což je odrazem nepochopení tohoto společenského významu a namísto stmelování produkuje spíše odpor a oddalování vrstev obyvatel.

stavba symbol

symbol moci

symbol národní hrdosti

Divadelní stavby v období starověkého Říma byly nástrojem pro kontrolu davů. Okázalost a měřítko stavby dávalo jednotlivým obyvatelům města pocítit kam v hierarchii patří.

Výstavba okázalých divadel v 18. a 19. století byla z velké části hnána touhou národů ukázat svou důležitost a vlastenectví. Stavby často vznikaly z veřejných sbírek.

symbol demokracie

symbol pokroku

Expresivní a variabilní budovy divadel po 2. sv. válce byly zhmotněním vytoužené tvůrčí svobody. Tato tendence se promítla jak do exteriéru budov, tak do konfigurace hlediště a jeviště.

Ke konci 20. století až dodneška sílí tendence koncipovat divadelní budovy jako ikony měst, ba i kontinentů, které reprezentují.

divadelní budovy v sobě vždy zosobňovaly hodnoty společnosti, která je vytvořila. jejich dispoziční fungování, hmotové uspořádání, interiér i exteriér procházel v historii značnými proměnami. Vždy se však jednalo o jedny z nejcharakterističtějších staveb města, či kultury ve které vznikly.

45/95

stavba foyer

BAR

FOYER

HLAVNÍ SÁL

VENKOVNÍ PROSTOR

V současné době je foyer považováno za prostor, který musí diváka za každou cenu ohromit, šokovat nebo oslnit. Není to ale vůbec potřeba. Do divadla nechodíme kvůli tomuto zážitku a mnohem lépe dané situaci vyhovuje více lidské a přátelštější měřítko. výhledy jsou častokrát situovány do rušné okolní zástavby, což není zrovna půvabný pohled, a navíc se představení konají převážně v podvečer a výhled je tak častokrát velmi omezený. Primárním úkolem foyer je spojovat lidi. Pokud by před představením či po něm, každý hned běžel z auta do sálu a zpět, divadla by nebylo potřeba. FoYER by mělo být to nejvýznamější prostředí mimo hlavní sál a tomu odpovídat i svoji velikostí a prostorem. Je ale v dnešní době foyer v divadlech vůbec potřeba? Je. A možná více než kdy dříve.

46/95

Ve virtuální době dochází k přímému kontaktu s lidmi pořád méně. Jedná se tedy o spojovací prvek více, než samotná architektura. Mnoho lidí si po nějaké době nevybaví jak interiér mimo hlavní sál vypadal. v interiérech se vystřídaly veškeré současné i minulé materiály přes dřevo, kámen, beton, sklo až po plasty. i materiál by měl podpořit pocit „obývacího pokoje“ divadla. tento prostor by měl umožnovat i další aktivity například pokud divadlo nehraje. je to ideální místo pro vystavování uměleckých předmětů - nabízí se tedy navrhnout foyer zároveň jako galerii, která by se mohla využívat po celý den. jaký je rozdíl mezi vstupním prostorem divadla a foyer? vhodné je pokud se tyto dva prostory sloučí do jednoho. nemusejí si konkurovat v pompéznosti a velkoleposti, ale naopak se doplňují.

stavba komplex

prostor, kde probíhá divadelní představení je jen zlomkem celého komplexu “divadelního organismu”

Porovnání velikosti jevištního zázemí antického Odeonu a současné Metropolitní opery.

Jedno z nejpokrokovějších jevišť současnosti v Landestheater Linz. Na hlavní jeviště s točnou navazují tři boční jeviště, na kterých lze připravit kulisy a během krátké chvíle zcela změnit scénu. zadní jeviště sousedí s dílnami. pod jevištěm je zakladačový systém s kontejnery pro veškeré kulisy.

V současné divadelní praxi je kladen důraz na umocňování síly divadelního zážitku pomocí bohaté scénografie, kulis, rekvizit, osvětlení a měnící se scény. Část divadla se kterou přijde návštěvník do kontaktu je většinou pouze zlomkem z celkového objemu divadelní budovy. Za samotným jevištěm, kde se odehrává představení stojí velké množství popůrných prostorů, technologií a přípraven. Provaziště, osvětlovací aparatury, boční jeviště, točny, propadliště, přestavitelné části jeviště, sklady, dílny, výrobny, zkušebny, administrativa, komunikace, technologie. Fungující divadlo je v dnešní době stejnou měrou inženýrský, jako architektonický počin. A bylo tomu tak i v minulosti. Amfiteátry a arény byly svou rozhlohou jedny z největších staveb starověku. Renesanční divadla konkurovaly katedrálám a dómům co do velikosti překlenutých prostorů. Dnes spočívá náročnost v sofistikovanosti a množství jednotlivých technologií, které se na provozu

47/95

Dřevěné rumpály pro přesouvání malovaných obrazů (prospektů) v barokním zámeckém divadle v Českém Krumlově.

divadla podílejí, v jejich vzájemné koordinaci a variabilitě. Divadelní technologie by v ideálním případě měly zážitek umocňovat, ale nenarušovat jej svou přítomností. Dnešní pohyblivé kulisy a rychle se měnící scény by byly v minulosti nepředstavitelné. Je zásadní si uvědomit, kolik různých procesů a profesí je navázáno na samotné divadelní vystoupení. Je velmi výhodné, až nezbytné koncentrovat úzce související procesy - výroba kulis, rekvizit, skladování, administrativa - do co nejbližší návaznosti na divadlo. Během existence divadla se tak na provozních nákladech ušetří značné prostředky. Totéž se týká i vyšší vstupní investice do kvalitních technologií s důrazem na automatizaci a jednoduchost ovládání za potřeby nižšího počtu zaměstnanců. Tyto investice se velmi rychle v úsporách vrátí.

stavba scéna

PROVAZIŠTĚ JEDNA Z NEJDŮLEŽUTĚJŠÍCH ČÁSTÍ JEVIŠTĚ. UMOŽŇUJE KOMPLETNÍ VERTIKÁLNÍ POHYB KULIS, REKVIZIT I SAMOTNÝCH HERCŮ

NÁPOVĚDA DIVADELNÍ MISTR PROSTOR HLAVNÍHO KOORDINÁTORA A REŽISÉRA PŘEDSTAVENÍ. RUČÍ ZA PLYNULOST PŘEDSTAVENÍ A ŘEŠÍ PŘÍPADNÉ PROBLÉMY. NA MONITORU VIDÍ PŘEDSTAVENÍ Z POHLEDU DIVÁKA.

V BEZPROSTŘEDNÍ BLÍZKOST HERCŮ SE NACHÁZÍ POZICE NÁPOVĚDY, JAK V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ OBRAZOVEK S TEXTEM TAK S ŽIVÝMI LIMI, KTEŘÍ RADÍ PŘI VÝPADKU TEXTU A CHOREOGRAFIE

OSVĚTLENÍ BOČNÍ JEVIŠTĚ UMOŽŇUJE RYCHLOU VÝMĚNU HLAVNÍ SCÉNY. MÍSTO PRO PŘÍPRAVU A MONTÁŽ DALŠÍCH KULIS. POMOCÍ POJÍZDNÝCH PLOŠIN SE LEHCE MANIPULUJE I S VELKÝMI OBJEKTY.

ZADNÍ JEVIŠTĚ UMOŽŇUJE RYCHLOU VÝMĚNU HLAVNÍ SCÉNY. MÍSTO PRO PŘÍPRAVU A MONTÁŽ DALŠÍCH KULIS. POMOCÍ POJÍZDNÝCH PLOŠIN SE LEHCE MANIPULUJE I S VELKÝMI OBJEKTY.

EXPRESS DÍLNA

REGÁL S VEŠKERÝM ZÁKLADNÍM NÁŘADÍM - ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, KTERÉ NASTANOU BĚHEM PŘEDSTAVENÍ A PŘI PŘÍPRAVĚ KULIS.

ORCHESTŘÍŠTĚ

PROSTOR PRO ORCHESTR POD ÚROVNÍ JEVIŠTĚ. ČASTOKRÁT MOŽNOST VERTIKÁLNÍHO POSUNU A PŘÍPADNĚ ZVĚTŠENÍ JEVIŠTĚ V PŘÍPADECH KDY ORCHESTR NENÍ POTŘEBA.

VERTIKÁLNÍ PLOŠINA

VERTIKÁLNÍ POHYB V OBOU SMĚRECH

TECHNICKÉ LÁVKY

HORIZONTÁLNÍ POHYB V PROVAZIŠTI A OSTATNÍCH TECHNICKÝCH PROSTORECH

PROPADLIŠTĚ

KOMPLETNÍ PROSTOR POD JEVIŠTĚM. V KOMBINACI S PLOŠINAMI VYTVÁŘÍ DALŠÍ MOŽNOSTI VETIKÁLNÍHO POHYBU. SLOUŽÍ I K DOČASNÉ VÝMĚNĚ KULIS A HERCŮ.

OTOČNÁ PLATFORMA

OTOČNÉ JEVIŠTĚ O 360°, KTERÉ SE MŮŽE NEZÁVISLE OTÁČET, COŽ UMOŽŇUJE DALŠÍ MOŽNOSTI SCÉNOGRAFIE NA JEVIŠTI.

HLAVNÍ OTOČNÉ JEVIŠTĚ HLAVNÍ SCÉNA, KTERÁ SE MŮŽE OTÁČET O 360°

prostor jeviště je zhruba třetina jeho celé kapacity. Pro plynulý chod celého představení je potřeba kompletní pohyb kulis všemi směry. dnešní moderní systémy umožňují pohyb celého jeviště o 360°. Jelikož se mění představení zpravidla každých několik dní, je potřeba předělat kompletně celé kulisy. U větších představení je potřeba na přípravu 100-150 lidí. celá změna musí proběhnout od rána do podvečera, kdy začíná nové představení. Moderní systémy využívají automatické zakladače kulis, které jsou nákladné na realizaci, ale následně umožní stejnou instalaci při pouze 50 lidech. Jedná se tedy o výraznou úsporu provozních nákladů. horizontální pohyb po jevišti umožNují různé vozíky a zvedací plošiny na kolečkách. Vertikální pohyb umožňuje provaziště se systémem stovek lan, kladek a závěsných systémů. je potřeba počítat s velkou prostorovou dimenzí na veškeré tyto provozy.

48/95

zázemí výroba

KREJČOVNA

MASKÉRNA

VLÁSENKÁRNA

MALÍŘSKÁ DÍLNA

KAŠÍRSKÁ DÍLNA

TRUHLÁŘSKÁ DÍLNA

ČALOUNICKÁ DÍLNA

zbrojířsko šperkařská dílna

zámečnická dílna

samotné divadelní představení je doprovázeno širokým provozem a přípravou. Vše by mělo být v co nejužším provázání se samotným divadlem. čím více si dokáže provoz divadla tvorbu kulis, kostýmů a doplňků zasjistit sám o to více ušetří. Při špatných kapacitách se musí vše řešit externě s neustálým dovážením kulis , které se převozem ničí a také je to logisticky a finančně náročné. Ne každé divadlo si ovšem může dovolit, mít veškerou škálu dílen. zde uvádíme hlavní výpis dílen, bez kterých se divadlo v dnešní době neobejde. kvalita těchto prostorů a také samotných zaměstnanců se výrazně projevuje v kvalitě samotného představení.

49/95

zázemí účinkující

stejný důraz jako je na estetiku a funkčnost pro diváky by měl být kladen i na prostory pro účinkující. Jejich výkon na jevišti se odráží od jejich celkové pohody. důležité prostory jako relaxační místnost, kuřárna, vinotéka, masážní pokoj, dostatečně velké šatny a přehledný navigační systém. pokud přijede výrazná osobnost, na kterou čekájí v hledišti stovky lidí, tak i ona by se měla dostat na jeviště správným a vznešeným způsobem.

porovnání občasného návštěvníka divadla s významným umělcem navštěvujícím divadelní instituce po celém světě každý den

50/95

kontext region

střední evropa návaznosti

PL GER

300 km

200 km

100 km

ČB

SK W

AUT

× > 150 000 OBYVATEL > 1 000 000 OBYVATEL

strategická pozice českých budějovic v rámci evropy je nezpochybnitelná. v okruhu 200 km se nacházejí tři hlavní města tří států. v okruhu 300 km jsou 4 města s více než 1 milionem obyvatel. reálná šance stát se středoevropským městem kultury tu je velká. české budějovice potřebují nejenom více joanu brehmsů a rejnoků, ale také chápající obyvatele a pružné vedení města, aby se o to zasloužily.

52/95

česká republika budovy

mapa znázorňuje aktuální stav divadelní architektury v čr, kam zahrnujeme divadla, filharmonie, operní sály a venkovní scény. největší koncetrace kultury je kolem hlavního města prahy a brna, což odráží i počet lidí a poptávku po divadle. celkově na severu čech je vyšší procento těchto staveb. české budĚjovice tak mají velkou odpovědnost a možnost povzbudit celý jihočeský kraj a pŘilehlé oblasti k rozvoji kultury.

53/95

česká republika nové po roce 1993

mapa znázorňuje nové stavby v divadelnictví po roce 1991. jsou zde zahrnuty i malé stavby či významnější rekonstrukce. samotných divadelních novostaveb vzniklo pouze několik (divadlo na orlí, nové divadlo plzeň, divadlo radost brno, divadlo loutek ostrava a několik divadel v praze). za dobu 25 let je to poměrně slabé číslo.

54/95

jihočeský kraj divadelní stavby

TÁ

PÍ

ČB GER

ČL

TŘ

ČK PD

AUT LI

”

mapa jihočeského kraje a nejbližšího divadelního okolí. české budějovice stojí v jakémsi pomyslném rohu trojúhelníku s pasovem a lincem. tři země, tři města a tři situace. největším z trojice je linz, kde je situace nejlepší. má zhruba dvakrát více obytavel než české budějovice, ale zato má asi desetkrát větší divadelní možnosti. oproti tomu pasov je zhruba poloviční, ale divadelní možnosti jsou srovnatelné jako v čb. je zajímavé porovnat, jak moc se může fenomén divadla lišit v okruhu zrhuba 100 km.

55/95

jihočeský kraj divadelní stavby

hořice na šumavě pašijové divadlo

nové hrady zámecké divadlo

český krumlov zámecké barokní divadlo

český krumlov městské divadlo

český krumlov otáčivé hlediště

Prachatice městské divadlo

netolice městské divadlo

hluboká nad vltavou KC Panorama

týn nad vltavou otáčivé hlediště

písek divadlo fráni šrámka

písek divadlo pod čarou

třeboň Divadlo J. K. Tyla

soběslav kulturní dům

tábor divadlo oskara nedbala

červená lhota zámecké divadlo

jinřichův hradec kulturní dům střelnice

PASSAU Fürstbischfliches Opernhaus

LINZ Landestheater

LINZ landestheater

WEITRA Zámecké divadlo

významnost instituce v rámci kraje

56/95

velká

střední

Malá

kontext region

české budějovice historie v datech

1396 první záznamy o budovách v místě dnešního divadla 1450 založení Velkého pivovaru v místě naproti divadlu 1674 obec odkoupila spáleniště naproti pivovaru a zbudovala kůlnu pro potřeby pivovaru 1763 krajský hejtman Brechtold adaptoval nadzemní část kůlny na jednoduché divadlo 1764 první představení německé divadelní společnosti komedianta Einzingera 1819 rozhodnutí o stavbě divadla, vybrán návrh ing. Martina Schmidtschlagera 1856 zde naposledy v životě vystoupil J.K.Tyl ve hře Chudý kejklíř 1879 přikoupen sousední dům. Rozšiřují se tím možnosti divadla 1919 založeno Jihočeské národní divadlo - uvedlo první české představení Smetanova Dalibora 1938 stavební rada požádala architekta Jana Šestáka, o návrh budovy nového divadla 1945 byly České Budějovice bombardovány. Bylo zničeno hlediště i jeviště. Zbyly jen holé zdi 1946 otevřeno rekonstruované divadlo Chudým kejklířem od J.K.Tyla 1954 dostavení jižního křídla, které vyplnilo prostor mezi nárožními pavilóny 1957 vzniká Sdružení pro postavení budovy Jihočeského divadla 1958 první experimentální Otáčivé hlediště v zahradě zámku Českého krumlova 1958 vyhlášena architektonická soutěž na novostavbu divadla 1960 K realizaci porota doporučila návrh B. Kříže a V. Syrovátka. kapacita 800 diváků 1960 motorizace otáčivého hlediště pro 800 diváků 1962 došlo ke zbourání restaurace Metropol a kina Lípa na mariánském náměstí 1970 postaven DK ROH (pozdějí kulturní dům metropol) 1987 začátek rozsáhlé rekonstrukce dle návrhu ZdeŇka Vávry a Jany Štefkové 1990 slavnostní otevření historické budovy divadla 2013 další rekonstrukce budovy 2015 otevření divadla představením petra Kolečka Poker face

58/95

české budějovice historie v obrazech

59/95

české budějovice joan brehms

”

Vždy jsem vytrvale usiloval o překonání omezujícího kukátkového rámečku o přiblížení se k novému jednotnému divadelnímu prostoru, o prohloubení vztahu divák-herec, o překonání rozděleného prostoru a vztahu tak, aby odpovídal našemu dnešnímu vícedimenzionálnímu vidění, slyšení a chápání života.

významnou měrou ovlivnil světovou scénografii a české budějovice měly to štestí, že velkou část žvota tvořil právě tam. v kombinaci s naprosto nevyhovujícím prostředím jihočeského divadla a schopností joana brehmse vzniklo mnoho zajímavých řešení divadelních inscenací na neobvyklých místech. neustále se snažil najít jiné řešení tradičních scén. Velkou inspirací mu byla tvorba bauhausu.

1947 s ohledem na špatný stav budovy jihočeského divadla hledal alternativu pro divadelní soubor. Realizoval se první koncept hlediště v zámeckých zahradách českého krumlova. Později tuto myšlenku posunoval a vytvořil tak zcela unikátní otočné hlediště, které na stejném místě funguje dodnes.

1960 v souvislosti s archiektonickou soutěží na novou budovu divadla úzce spolupracuje s vybranými architekty a společně navrhují multifunkční prostory s mnoha systémy ramp, zvedacích plošin a propadlišť, které umožní variabilitu dle jednotlivých představení

1962 realizuje v budově JD experimentální hlediště pro 60 diváků přímo na jevišti a dostává tak do bezprostředního kontaktu diváka a herce. jeviště se tak dostává do středu dění. sám tento počin považoval za zlomový v jeho dalším rozvoji experimentálních scén. obrovský důraz začíná klást na samotné předávání energie mezi hercem a divákem.

1963 s rostoucí oblibou otáčivého hlediště roste i samotný význam festivalu. toho brehms využívá k další realizaci hlediště na pomezí arény a kruhového divadla v prostorách maškarního sálu zámku. vytváří tak opak otáčivého hlediště.

60/95

české budějovice joan brehms

celý život hledal limity mezi hledištěm a jevištěm a jejich vzájemné vztahy

1965 realizuje v intimních prostorách rajské zahrady dominikánského kláštera kruhové divadlo s otáčivým hledištěm uprostřed. Toto uspořádání dává nové možnosti řešení samotných inscenací.

1968 Realizuje kyvadlové hlediště na karlštejně pro 1000 lidí. projekt spočíval v pohyblivé konstrukci, která se mohla v průběhu představení posunovat a herci tak mohli využít dvě scény. Jedna hlavní a druhou menší pro intimní chvíle hry.

1969 začíná pracovat na vlastním řešení polydimenzionálního divadla dle inspirací waltera gropia a jeho Totaltheater. celou problematiku otočného hlediště v několik úrovních přemisťuje do venkovního prostoru dle vzoru otáčivého hlediště.

1977 z důvodu opětovného uzavření budovy JD využívá alespoň jeviště k vytvoření dalšího experimentu. Otočné hlediště v interiéru budovy. dále pokračuje s pohyblivými platformami pro jednoduchou manipulaci s hledištěm v průběhu představení.

1980 snaží se aplikovat jeho koncept polydimenzionálního hlediště taktéž do interiéru budovy. všechny tyto vize již zůstaly pouze na papíře.

61/95

české budějovice divadlo na mariánském náměstí

mariánské náměstí je prostor na samotné hranici historického jádra, se kterým se v minulosti opakovaně počítalo pro stavbu nového divadla. jeho podoba byla určena demolicí zástavby v roce 1962, kdy bylo vše ke stavbě nového divadla připraveno. Na poslední chvíli z realizace však sešlo...

Soutěž na novou budovu divadla na mariánském (tehdy švermově) náměstí proběhla v roce 1959. ze 48 návrhů byly oceněny tři bez určení pořadí a pro oceněné týmy bylo vypsáno užší kolo. Ocenění dostali Vladimír a Věra Machoninovi, Bohumil Kříž s Vladimírem Syrovátkem a tým Karel Filsak, Karel Bubeníček, Jiří Louda, Jan Šrámek. po druhém kole byl upřednostněn návrh týmu kříž, syrovátko, který byl rozpracován až do podoby prováděcí dokumentace. vše bylo připraveno ke stavbě.

62/95

nakonec však byl záměř přehodnocen z finančních důvodů. tehdejší vedení města však napříč tomu dalo zbourat objekt metropol a kino lípa v domění, že tento krok donutí vládu k poskytnutí peněz na stavbu divadla. k tomu však nedošlo a na jeho místě jsou dodnes odhalené zadní trakty domů a asfaltové parkoviště. tento prozatimní stav je otevřenou ranou v urbanistické tkáni centra budějovic.

české budějovice rejnok

”

Budova, která lidi přitahuje. Z blízka i z okolních zemí. KrásnÁ budova. Budova s duchem. Budova plná lidí. Budova, která září ve dne i v noci. Budova, o které se mluví. Budova kde se dobře hraje, poslouchá i přednáší. Nové Kongresové Centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích.

Významnou studií v uměleckém směru byla práce architekta jana kaplického známá jako rejnok. jednalo se o koncertní a kongresové centrum antonína dvořáka. Měly vzniknout dva sály o celkové kapacitě 1200 lidí. celý komplex se nacházel na území čtyři dvory severně od centra. projekt se z finančních důvodů také nerealizoval.

63/95

JAN KAPLICKÝ

je zde vidět silná tendence a touha po novém objektu, který bude adekvátní velikosti a uměleckému duchu města. kultuře se obecně v této době nedostává takového prostoru jak by mělo a české budějovice jsou toho důkazem. Nedaleký linz s 200 tisíci obyvately se nyní může chlubit novou koncertní síní a divadlem vybaveným nejnovějšími technologiemi. na to si české budějovice ještě počkají.

české budějovice historie a současnost

jihočeské divadlo

64/95

české budějovice historie a současnost

otáčivé hlediště

mariánské náměstí

65/95

kontext současnost

živé umění rozmístění

české budĚjovice

2,5 km

DIVADLO

67/95

sál

kino

1 km

0,5 km

divadelní scény primární

jihočeské divadlo

otáčivé hlediště

MALÉ DIVADLO

Dr. Stejskala 424/19 www.jihoceskedivadlo.cz

český krumlov www.otáčivé hlediště.cz

hradební 473/18 www.jihoceskedivadlo.cz

největší divadelní spolek v kraji Vznik 1764 hlavní sál 257 míst studiová scéna na půdě 101 míst

jihočeský sbor zde hraje v letní sezóně kapacita 644 míst unikátní otáčivá kostrukce situováno v zámeckém parku

divadelní budova problematické a nedostačující kapacitám souboru

od roku 1958 vidělo představení přes 1,7 milionu lidí odehráno přes 2810 představení

dětské divadlo Vznik 1949 kapacita 100 míst loutkové, dětské a činoherní divadlo pod záštitou jihočeského divadla aktuálně mají 14 představení v repertoáru 15 členů

soubor hraje činohru, balet, operu, dětské divadlo musejí hrát v pronajatých prostorech

68/95

v majetku jihočeského divadla

provozují dětské studio aktivní účast na webu

divadelní scény vedlejší

jihočeská filharmonie

DIVADLO SUD

divadlo u kapličky

Kněžská 411/6 www.jcfilharmonie.cz

Hroznová 8 www.divadlo-sud.cz

Husova 622/45 www.dstylcb.cz

profesionální sbor Vznik 1981 kapacita sálu 217 míst Sál vznikl z přeměny kostela sv. anny 37 stálých členů

STUDENTSKÉ DIVADLO Vznik 2003 Alternativní hlediště - max. 50 míst nezávislý provoz studentŮ jihočeské univerzity do roku 2014 nezávislÉ divadlo Od roku 2014 podporuje přímo jihočeská univerzita aktuálně mají 14 členů, složení se ale mění

provozuje divadelní spolek j.k.tyla sbor vznikl v roce 1985 kapacita 102 míst divadelní spolek s velkou tradicí přes 50 členů sboru

součástí malá galerie pro začínající umělce provozují dramatický kroužek pro veřejnost pořádání koncertů a akcí pro mladé

od roku 1952 nastudovali více než 254 inscenací

repertoár souboru především z období klasicismu aktuální šéf dirigent jan talich dlouhodobá tendence na zlepšení hracích prostorů

69/95

po vystřídání několika objektů se usídlili v divadle u kapličky Hrají převážně večerní činohry a hry pro děti

sály a haly víceúčelové

kulturní epicentrum bazilika

DK metropol

budvar arena

Pražská 1247/24 www.bazilika.cZ

Senovážné nám. 2 www.metropol-cb.cz

F. A. Gerstnera 7/8 www.hcmotor.cz

komerční prostor Vznik 2005 Kapacita až 500 míst Variabilní možnosti uspořádání sálu malý zrcadlový sál pro 100 osob jedno z nejmodernějších center v jihočeském kraji

komerční multifunkční prostor VZNIK 1970 HLAVNÍ SÁL AŽ 1200 MÍST DIVADELNÍ SÁL 800 MÍST MALÁ SCÉNA 190 MÍST

hokejová aréna VZNIK 1946 celková kapacita 6421 míst nejdéle fungující stadion v ČR

KONCERTY, AKCE, PŘEDSTAVENÍ, RAUTY SOUKROMÉ AKCE GALERIE NAHOŘE AKTUÁLNĚ ZDE HRAJE BALETNÍ JIHOČESKÉHO DIVADLA

domovský stadion hokejového klubu HC motor české budějovice

koncerty, akce, představení, rauty příležitostná galerie, soukromé akce Aktuálně zavřeno

70/95

hokej, KONCERTY, velké AKCE, veřejné bruslení

SOUBOR

PROVOZUJE SPOLEČNOST METROPOL SPOL. S R.O.

sály a haly kulturní domy

BESEDA

SLAVIE SPOLKOVÝ A KULTURnÍ DŮM

kulturní dŮm vltava

Na sadech 18 www.bESEDACB.cZ

Jirsíkova 2 www.slaviecb.cz

Františka Ondříčka 1243/46 www.kdvltava.com

soukromý komerční prostor Kapacita sálu až 350 míst malý zrcadlový sál wellnes, hotel, restaurace nově zrekonstruováno

městský multifunkční prostor VZNIK 1872 architekt ignác ullmann (autor prozatimního divadla v praze) nejstarší městský dŮm v ČB kapacita hlaního sálu až 600 míst konferenční sál až pro 200 lidí

soukromý komerční prostor kapacita hlavního sálu až 1000 osob malý sál pro 120 osob provozovatel petr matějka

vhodné pro firemní akce, malé koncerty, plesy

Kavárna, klub, zkušebny

71/95

umístěno uprostřed největšího sídliště v Čb Koncerty, konference, plesy

sály a haly kina

kino kotva

letní kino háječek

cinestar české budějovice

Lidická 2110 Www.kinokotva.cz

F. A. Gerstnera 8/4 www.kinokotva.cz

Milady Horákové 1498 www.cinestar.cz/cz/budejovice

tradiční kamenné kino Vznik 20. léta 20. století dle architekta chocholy kapacita 215 míst poslední tradiční kino v českých budějovicích

letní kino vznik 50. léta 20. století jediné letní kino v českých budějovicích

multikinový komplex vznik 2001 situováno v obchodním domě čtyři dvory patří do sítě multikin cinestar

malá kavárna, digitální projekce, 3d projekce, podílejí se na festivalech, pořádání výstav PROVOZUJE Jan Turinský

72/95

PROVOZUJE Jan Turinský

PROVOZUJE SPOLEČNOST CineStar s.r.o.

kulturní aktivita ochotnické spolky, další scény

STUDIO DELL’ ARTE

kašpárkův hrobeček

www.dellarte.cz

Žižkova 179/25 www.kasparkuvhrobecek.cz

nezávislá divadelní společnost Vznik 1990 Kočovné divadlo nemají stálé prostory problémy s uskladněním rekvizit V repertoáru převážně dětská představení

občanské sdružení vznik 2007 skupina studentů jihočeské univerzity v repertoáru 7 her

Od roku 1990 do 2002 odehráno přes 2400 představení

na tenkém ledě

natáčejí amatérské filmy hrají kde se dá

divadelní skupina šramot

arte della tlampač www.tlampac.cz nezávislý divadelní spolek Vznik 2004 čistě chlapecký soubor 5 celovečerních her 5 sérií divadelních skečů parta mladých bláznivých mužů

ŽAS

www.natenkemlede.com

sramot.webnode.cz divadlo u kapličky

ženský amatérský sbor www.divadlo-zas.cz/

taneční divadlo Vznik 1991 moderní a scénický tanec nemají stálé prostory hrají převážně na festivalech a soukromých akcích

spadá pod JČ organizaci pionýr vznik 2012 skupina se skládá ze studentů vysokých škol 4 hry v repertoáru hrají nepravidelně ale aktivně

pocházejí z obce homole sbor funguje pod vedením Ireny Zlámalíkové 4 mladé ženy tvoří sbor

14 členů sboru

horká vana

vedoucí souboru jan štech 19 členů souboru

solnice

Česká 222/9 www.horkavana.cz

česká 66 oblíbený alternativní klub

kulturní klub s kavárnou Vznik 2010 kapacita sálu 100 míst divadlo pro děti, jazz, folk, provozuje Nová Solnice o. s.

dětská představení, koncerty, jazz, folk velice populární podnik v ČB

navazuje na tradici staré solnice

V ČB jsou velice aktivní

otevření v roce 2003 2010 zavřeno a zrušeno

rajský dvůr kláštera česká v historii se zde odehrálo několik představení pod taktovkou joana brehmse kruhové divadlo s otáčivým středem „Církvi svaté příliš nevoněl světský duch divadla a po lednu 1968 vystrčí drápky a v rámci ,demokracie‘ nedovolí ,znesvěcování‘ klášterní půdy.“ zrušeno

73/95

kulturní aktivita festivaly

majáles

múzy na vodě

město lidem

květen

čevenec

srpen

po celých budějovicích www.budejovickymajales.cz/

převážně na vltavě www.inbudejovice.cz/

ulice v Čb www.mestolidemlidemestu.cz/

koncerty pod širým nebem, divadlo, tanec, workshopy, zábava

tanec, vážná hudba, koncerty

program v ulicích města. dětské představení, cirkus, móda, gastronomie

13. ročník

12. ročník

4. ročník

JIHOČESKÝ JAZZOVÝ FESTIVAL

radiofest

hudební slavnosti emy destinové

srpen

září

Piaristické náměstí www.sbjf.cz/

výstaviště čb www.radio-fest.cz/

v různých budovách ČB www.festival-ed.cz/

jazzové koncerty po širým nebem

hudební festival

koncerty vážné hudby

6. ročník

2. ročník

5. ročník

budějcká thálie

festival černá věž

festival francouzského filmu

listopad

divadlo u kapličky www.budejckathalie.estranky.cz/

síň o. jeremiáše www.festivalcernavez.cz/

kino kotva www.festivalff.cz/

Přehlídka amatérských divadelních souborů

festival amatérský fimů a dalších umělců

francouzské filmy

17. ročník

6. ročník

18. ročník

74/95

vize průzkum

happening “budějice”

naplánovaná skvělá akce v českých budějovicích. spojení poznávacího výletu s užitečným. chceme vytvořit fiktivní plakáty o výstavbě nového divadla. budeme rozdávat letáky a ptát se lidí na jejich názor. dostaneme se do bezprostředního kontaktu s budějičáky. s radostí nám dozajisté pomůžou. navrhujeme plakáty a letáky. tiskneme, bereme dřeva na uchycení. taknujeme a vyrážíme směr jihočeský kraj. cesta dlouhá. zatloukáme opatrně cedule. nesměle rozdáváme pár letáčků. nikdo je nechce. po zdvořilostním převzetí koncí většinou v koši. všichni vesměs nadávají. nové divadlo nikdo nechce. cedule a letáky končí v kontejneru. povedlo se!

76/95

dotazník město

Na co jste ve svém městě hrdí? kultura náměstí přemysla otakara ii Lidi

jaké kulturní akce navštěvujete? KINO KONCERTY FESTIVALY

jaké veřejné místo máte nejraději ? kultura náměstí přemysla otakara ii piaristické náměstí

jak vnímáte mariánské náměstí? park parkoviště zastávka

byli jse někdy v nové galerii na mariánském náměstí? ne 91 % ano 9 %

77/95

dotazník vkus

která budova a sál se vám líbí nejvíce a nejméně?

78/95

dotazník divadlo

co máte nejraději? ČINOHRA MUZIKÁL BALET

jak se do divadla dopravujete? pěšky autem dopravou

chcete nové divadlo v českých budějovicích? co vás štve na návštěvě divadla? ano 70 % davy lidí čekání ve frontách nepohodlí cena představení

ne 30 %

co se vám vybaví, když se řekne divadelní přestávka?

víno

záchody

cigareta

nervozita

nuda

lidi

kafe

konverzace

procházka

odpočinek co se vám vybaví, když se řekne divadelní foyer?

víno

krása

luxus

světlo vstup

údiv

vestibul

blondýna

hala

kavárna

chodba

pasáž

divadlo

co se vám vybaví, když se řekne toalety v divadle?

fronty

79/95

Čistota

uvolnění

pudrování

Úroveň

vŮNĚ

malé

konrola

s čím lze pracovat zhodnocení

otáčivé hlediště

80/95

letní kino

stadion

DIVADLO

kulturní dům

FILHARMONIE

MALÉ DIVADLO

+ genius loci + popularita + představení

+ prostředí + velká kapacita + variabilita

+ pozice v centru města + velká kapacita + oblíbenost u lidí

+ historie + poloha + soubor

+ budova + pozice na nábřeží + reprezentativní sál

+ jediný jČ sbor + centrum města + prestiž

+ oblíbené u lidí + kvalitní sbor + repertoár

- mimo ČB - ohrožení existence - zázemí

- sezÓnní provoz - nepohodlí - zázemí pro lidi

- nákladné změny provozu - vzhled - provozní náklady

- hlediště - omezující jeviště - nevyhovující zázemí

- špatné využití - kontext - technický stav

- akustika - kapacita hlediště - zázemí pro hudebníky

- špatný přístup - budova - izolovanost

s čím ze pracovat zamyšlení

provedli jsme rozhovor s několika desítkami budějičáků a jejich názor je vesměs podobný. celkový zájem o kulturu není moc silný. nejraději by nic neměnili a vše nechali při starém. nevyhledávají změny a jsou velice hrdí na náměstí otakara ii. a společnost ve městě. podobná je i situace divadelních budov. žádná nefunguje tak jak by měla. české budějovice jako hlavní krajské město potřebuje vhodnější divadelní architekturu a kapacity. nejpopulárnější je aktuálně asi malé divadlo pro děti. mají zde velice kvalitní sbor a divadélko je situováno v centru. působí ale velice nudným dojmem a pro běžného chodce je téměř neviditelné. nejsmutnější je asi pohled na jihočeské divadlo. zde nejsou spokojeni ani lidé ani divadelní sbor. kapacitně naprosto nevyhovuje. vše se řeší pomocí externích skladů a neustálým převážením sem a tam. budova je poslepovaná desítkami úprav a přístaveb. hlediště s kapacitou 257 míst je neadekvátní pro stotisícové město. jihočeská filharmonie aktuálně sídlící v bývalém kostele sv. anny má nevyhovující akustiku a taktéž kapacitu sálu. otáčivé hlediště jež je pod správou jihočeského divadla funguje pouze sezónně a nachází se v zámeckém parku v českém krumlově, kde mu každým rokem hrozí zavření.

81/95

vize koncept

koncepční zásahy mapa

PRAVDIVOST

VIDĚNÍ

EMOCE ČLOVĚK

MYŠLENKA

83/95

esence myšlenka

Myšlenka je prvonositel divadelního aktu, nemůže bez ní vzniknout. K dalšímu průběhu řetězce stačí leckdy málo. Pracujeme se symbolem Českých Budějovic, Samsonovou kašnou a myšleně jí přesouváme po řece na významná místa v naší zemi. Přesun kašny je zhmotněnou myšlenkou a její nevšednost na novém místě a povyk kolem ní je divadlem. Budějovice mají co nabídnout ve světovém měřítku, stačí se nebát a pootevřít dvířka konzervatismu.

84/95

esence vidění

Slepé rameno malebné řeky Malše v nás zanechalo hluboký dojem už při prvních procházkách Budějovicemi. Štíty piaristického kláštera tvoří jedinečnou kulisu spolu s přírodními krásami řeky a ostrova. Tuto vizuální kvalitu i výhodnou konfiguraci okolních břehů a terénu využíváme umístěním letní plovoucí divadelní scény a venkovní tribuny. Vizuální rozměr divadla je grandiózností scény a městkých kulis v nejvyšší míře zvýrazněn.

85/95

esence pravdivost

Mariánské náměstí leží na bodě vstupu do samotného jádra města, kde frekventovaná komunikace naráží na okruh bývalého opevnění. Je zde všudypřítomné napětí mezi dynamickým ruchem dopravy a statickým trvalým jádrem města stojícím zde po staletí. Přidáme-li místu myšlenku a pozorovatele, všechny ostatní složky divadla jsou tu přítomné. Pravdivost, neočekávaná proměnlivost a jedinečnost v čase je tu neustálým pohybem vozidel a blikáním světel v kontrastu s historickým jádrem v pozadí nebývale znásobena.

86/95

esence emoce

Náměstí Otakara II. jako nezpochybnitelná identita Budějovic. S kulisami průčelí domů utvářenými organicky po generace. Je to srdce města, kde emoce propukají nejsilněji. Namísto milovaného symbolu kašny stavíme otočné hlediště. Fasády domů jsou kulisami a plocha náměstí jevištěm. Otáčení hlediště umocňuje pocity diváků, odstranění kašny rozproudí emoce každého Budějovičáka.

87/95

esence člověk

Člověk a komunita jako smysl celého procesu. Množství divadelních souborů bez stálých prostorů. Volná parcela na ulici s nejvyšší koncentrací chodců a obyvatel města v přímé návaznosti na budovu Jihočeské univerzity a hudební konzervatoř. Pro toto místo navrhujeme spolkový divadelní dům s víceúrovňovými veřejnými prostory a pronajímatelnými sály, který se stane součástí každodenního života města, nabídne možnosti pro realizaci a vzdělání adeptů živých umění, stejně jako obyčejných obyvatel Budějovic.

88/95

vize současnost

89/95

vize budoucnost

90/95

vize poučení

Divadlo lze v rámci města považovat za úžasnou komoditu, hodnotu, kterou může nabízet jak svým obyvatelům, tak lidem z okolí a návštěvníkům. Největším lákadlem v jihočeském regionu je samozřejmě Český Krumlov, který je v UNESCO. Pak je tu zámek Hluboká, vesnice Holašovice, také v UNESCO. Dále je tu krásná příroda. Budějovice, ač největší krajské město začínají být trochu do počtu. Není tu hrad, zámek ani katedrála. Historické centrum je krásné, ale projdete ho za chviličku. Proč by sem lidé měli jezdit a proč by tu měli chtít žít? Naší odpovědí na tuto otázku je kultura. Je to jediné město v regionu, kde sídlí instituce zabývající se živou kulturou, divadlo a filharmonie. Hodnota Budějovic je v jejich místě, vše je odtud blízko, je to krásné město na soutoku řek. Žijete v komfortu města, ale stačí projít hradbami a jste v přírodě u řeky. Je tu na každém kroku cítit historie a krásná architektura. Jsou tu otevření a aktivní lidé, kteří se zapojují, doprovolné divadelní spolky, taneční skupiny, sbory. Toto jsou hodnoty, které je třeba rozvíjet a podporovat. Tento potenciál zvýrazňujeme pomocí pěti zásahů, které jsou záměrně přehnané a nadnesené, aby dostatečně hlasitě poukázaly na to, co České Budějovice mají a na čem mají stavět. Na kultuře, místě, architektuře, historii a lidech.

91/95

vize exploze

návrh nové budovy divadla diplomová práce květen 2017

shrnutí postup

nová budova filharmonie

genius theatri

nová budova divadla

české budějovice

letní semestr 2016

zimní semestr 2016

diplomová práce 2017

návrh nové budovy filharmonie na mariánském náměstí. analýza místa a ideálního řešení na komplikované parcele. 2. cena mezinárodní soutež koma 2016

93/95

hledání podstaty a kořenů divadla jako takového. analýza divadelnictví v celých českých budějovicích. hledání vhodné lokality a následných zásahu.

návrh nové budovy divadla pro město. vhodně zvolené kapacity pro potřeby města a regionu. stavební program a architektura samotná.

administrace poděkování

děkujeme

ing. arch. jan mléčka ph.d. františek řihout ing. arch. jan němec mga. lukáš průdek radnice české budĚjovice občané českých budějovic

94/95

administrace odkazy a zdroje

http://www.theatre-architecture.eu/ http://www.jihoceskedivadlo.cz/ http://www.amaterskedivadlo.cz/ https://theatreprojects.com

PAVEL, Jakub a Eva ŠAMÁNKOVÁ. České Budějovice KOVAČEVIČ, Igor (ed.). Beyond everydayness theatre architecture in Central Europe IZENOUR, George C. Theater design NEUFERT, Ernst a Pavel SCHIER. Navrhování staveb DVOŘÁK, Jan. Joan Brehms HILMERA, Jiří. Česká divadelní architektura

divadlo Stadttheater Passau OPERA Landestheater Linz jihočeské divadlo české budějovice husa na provázku brno divadlo reduta brno mahenovo divadlo brno divadelní studio paradox

95/95