Kolín_řeka městu, město řece by Pavla Enochová

“Ještě jsme nepřišli na to, že budovat město znamená budovat krajinu. “ Karel Čapek Lidové noviny 18. 4. 1926

úvodní slovo

Řeka je velmi výjimečným přírodním elementem jak volné krajiny, tak sídla. Je to místo, kde se město může nadechnout. Je základní urbanistickou osou a celoměstsky významným prvkem. Labe v Kolíně bylo kdysi zdrojem života, místem setkávání. Vodní hladina byla přístupná, budovy spadaly přímo do řeky a mlýny byly majestátnou bránou. Kvůli technickému pokroku se tento stav bohužel změnil. Dnes každému teče voda doma z kohoutku, řeky jsou znečištěné odpadem z továren i domácností a kvůli plavební cestě se Labe od Děčína až po Pardubice zregulovalo. Přírodní charakter zcela zanikl, mlýny byly zasypány a řeka se stala pouze utilitárním dopravním koridorem, jehož potenciál je navíc v posledních letech využíván jen minimálně. Labe v Kolíně ztratilo své původní kouzlo. To mě přivedlo k zadání této diplomové práce. Většina místních prostor řeky nepokládá za podstatný. Z analýz mind-mappingu vyplývá, že si mnoho z nich vůbec neuvědomuje přítomnost této urbánní osy. Město se k řece otáčí zády. Já naopak v Labi spatřuji veliký potenciál. Cílem mého návrhu je otevřít v Kolíně debatu o tomto prostranství a odstartovat tak aktivitu k navrácení důstojné pozice řeky. V rámci projektu se zaobírám různými urbanistickými měřítky, proto jsem se, rozhodla prezentaci rozvrhnout do několika dílčích částí. Po vzoru pana prof. Matthew Carmony, jehož přednášky jsem měla možnost navštěvovat na londýnském institutu urbanismu a územního plánování The Bartlett (University College London), rozděluji projekt do následujících kategorií: makro design a mikro design. Neboť mi toto rozdělení nepřijde dostatečné, sama pak přidávám mezistupeň, který nazývám mezodesignem. Makro design odpovídá nejširším vztahům projektu. Objasňuji v něm pozici Kolína ke vztažnému okolí a následně popisuji organizaci sídelní struktury jako celku. V přímém kontrastu je mikrodesign měřítkem nejdetailnějším, obsahuje návrh materiálů, povrchů a technických detailů. Mezodesign pak koncepci a návrh klíčového území, přímo přiléhajícímu k historickému jádru města. Krom zhotovení celkových koncepcí se následně zabývám jednotlivými dílčími celky. Při analýze a řešení těchto lokalit jsou pro mne důležité tři základní otázky: KDE? CO? a JAK?. KDE se nacházím, v jakém kontextu a jaký má místo význam. CO je na dané lokalitě pozitivní či problematické a JAKým způsobem se s ní vypořádat. V odpovědi na poslední otázku pak nalézám východisko návrhu.

makro design

mezo design

mikro design 1.1 | úvod

KOLÍN _ řeka městu, město řece I Pavla Enochová atelier Ing. arch. Boris Redčenkov - Ing. arch. Vítězslav Danda diplomní projekt 2016

14-15 16-17 18-19

2.2| Kolín 2.2.1| schéma města 2.2.2| základní mapa 2.2.3| obraz města

22-23 24-25 26-27

| obsah

| 10

vize ŘEKA MĚSTU MĚSTO ŘECE

Řeka je velmi výjimečným přírodním prvkem města a tak, jak ona “se stará” o kvalitní život ve městě, město by se mělo strat o ní.

makro design

11 |

Živé městské korzo + řeka jako rekreační osa + obklopena soudržnou strukturou zástavby (nábřeží bude živé, pokud ho lidé budou mít blízko) + náležité přístupy do stávající struktury obzvláště propojení historického centra s prostorem řeky, + logické trasy a jasná hierarchie postoru

Kvalitní veřejný prostor

“Vtažení” krajiny do města

+ bezpečný + obytný + pro všechny věkové kategorie + prostředí pro různé typy aktivit aktivní/pasivní, hromadné/individuální

+ lineární park podél řeky + přirozený přístup krajiny do intravilánu

Oživení života na březích + budovy otočené k řece + posílení parteru + bydlení u řeky + variabilita přístupů k řece

Podpora identity místa + navrácení důstojné, reprezentativí pozice řeky ve městě + podoba, která bude nezaměnitelný a obstojí v konkurenci okolí okolí

Rekonstrukce mlýnů

Labe jako říční cesta

+ nalezení důstojné funkce + navrácení výjimečné pozice na řece

+ podpora dopravy nákladní, osobní hromadné i osobní individuální

Oživení života v říčním korytu + pestorost veřejného prostoru venkovní plovárna půjčovna lodí, padlbarding rybolov, sádky kino, divadelní scéna na řece + podpora biologické diverzity + variabilita přístupů k řece ...

1.2 | diagram cílů

makro design

2.1 | širší vztahy

| 14

Drážďany Hamburg Berlín

Ústí nad Labem

Hradec Králové

D 11 splavá část Labe

Praha

Norimberg

Cheb

Kolín

Plzeň

hranice Středočeského kraje

splavá část Vltavy

Pardubice

15 |

Katowice Krakow

hranice České republiky

železnice

Kolín (Neu Kolin, později jen Kolin) je okresní město, které se nachází ve středočeském kraji cca. 60 km východně od Prahy s přímou dostupností dálnice D11 (Praha - Hradec Králové).

Česká Třebová

Město leží na řece Labi a to v její splavné části (Chvaletice - Hamburg). Celý úsek středního Labe z Chvaletic do Mělníka je splavný pro plavidla 1 200t, délky 83m, šířky 11,5 m s ponorem 180cm (220cm). Od Chvaletic přes Kolín, Mělník do Střekova je Labe pomocí jezů a plavebních komor kanalizováno.

Ostrava Olomouc

Přerov

Žilina

Kolín je důležitým železničním uzlem. Přímé trasy vlaků zastavujících v Kolíně : Mezistátní: Zvolen- Žilina- Praha, Budapešť - Hamburg, Budapešť - Berlín Berlín - Bratislava Varšava- Ostrava- Praha

Brno

Vnitrostátní: Brno- Praha, Blansko- Praha Luhačovice- Praha, Třinec- Praha, Bohumín -Praha Kolín- Mladá Boleslav- Šluknov

Břeclav Bratislava Vídeň

Lokální: Kolín- Poděbrady- Nymburk- Praha Kolín- Ledečko

2.1.1 | širší vztahy ČR

| 16

Kolín

Poděbrady

Kutná Hora

Ve svém okolí se Kolín potýká s konkurencí měst Poděbrady a Kutná hora. Zatímco obraz Kolína je založena na průmyslu a přítomnosti automobilky TPCA, konkurenční města jsou známá pro svou dominanci v Lázeňství (Poděbrady) a jako historická památka UNESCO (Kutná hora).

Norimberg

hranice Středočeského kraje

Cheb

Plzeň Město se rozprostírá na obou březích Labe v místě, kde řeka velkým obloukem mění svůj směr ze západního na severní. Leží na okraji Polabské nížiny, která se rozprostírá severně a východně od města. Od jihu a západu se do města svažují výběžky Českomoravské vrchoviny. Pozvolně klesající rovina je narušena údolími Polepského a Pekelského potoka. V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněny - Veltrubský luh či Kolínské tůně.

2.1.2 | Širší vztahy okolí

17 | Ústí nad Labem

splavá část Labe

nymburk

D11

Praha

poděbrady

železnice Českobrodská Černokostelecká

český brod

TPCA kouřim

kolín

kutná hora

splavá část Vltavy

| 18

Krajina polabí

2.1.3 | Obraz Kolínska

19 |

Lužní lesy

Kolínký průmysl (Draslovka)

Úrodná pole polabí

TPCA

Železniční uzel

Labe

makro/mezo design

2.2 | celomÄ&#x203A;stskĂŠ vztahy

| 22

linie

plochy zástavby

paprsky krajiny

železniční koridor

Zálabí_ plocha na sever od řeky

Krajina se do města vkliňuje podél Labe.

Několik tras vytváří v kolíně důležitý přestupní uzel.

Město_ původní historické jádro

Vytváří zajímavé prostředí, oživuje město.

Příměstí_ vrstvy různých období a typologie

2.2.1| schéma města

Hlavní koridor na Prahu působí jako beriéra mezi městem a řekou.

23 |

| 24

hlanvní linie dopravy historické jádro

Historické jádro je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zachovalo si původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb.

železniční koridor

Největším problémem stavby první železnice bylo překonání obtížného úseku mezi městem a řekou, který musel být řešen odlámáním skály pod městem. Toto řešení mělo za následek úplnou likvidaci starší zástavby podél levého břehu Labe. Labská stezka

cyklistická stezka od pramene Labe po Drážďany plochy průmyslu

Kolín je převážně průmyslové město. Rozvoj průmyslu je zde spjat se stavbou železničních tratí v polovině 19. století. Na začátku devadesátých let minulého století nebyl ve městě žádný dominantní průmyslový podnik, ale řada větších i menších, reprezentujících odvětví strojírenské, elektrotechnické, chemické, polygrafické a potravinářské. V průběhu devadesátých let došlo k částečnému útlumu výroby, což do značné míry ovlivnilo odvětvovou strukturu zaměstnanosti. Část zaměstnanců z průmyslu, ale i zemědělství, se přesunula do služeb a stavebnictví, část se stala nezaměstnanými. Ekonomický potenciál města a celého regionu změnila nová továrna na výrobu malých osobních automobilů Toyota, Peugeot, Citroën Automobile Czech s.r.o., jejíž výstavba byla investicí celorepublikového významu.

2.2.2| základní mapa

25 | TPCA

Labská stezka

Borky

plochy průmyslu

historické centrum

slepá ramena Labe

železniční koridor dopravní obchvat

| 26

6 5

4 2

Kolín z jihu

2.2.3| | Obraz města

27 |

1_Chrám sv. Bartoloměje

2_Historické jádro

3_kulturní festival Kmochův Kolín

4_Kolínký zámek - pivovar

5_Židovské gheto

6_Zálabské předměstí

7_Pražské předměstí

8_Kouřimské předměstí

9_Kutnohorské předměstí

makro/mezo design

2.3 | Analýza okolí řeky v intaravilánu

| 30

základní členění Okolí řeky v intravilánu můžeme jednoduše rozdělit na pravobřežní a levobřežní strukturu. Na levém břehu se nachází historické jádro města, které leží na skalní vyvýšenině, 17 m nad úrovní vody. Od řeky je odděleno bariérou železničního koridoru. Centrum pak obepínají jednotlivými předměstí. Na pravém břehu řeky leží předměstí Zálabské. Jak už sám název napovídá, “Zálabí - tedy za Labem”, jedná se o celkem samostatnou entitu odříznutou od zbytku města řekou.

2.3.1| základní členění

31 |

ZÁLABÍ

HLAVNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR PRAHA - BRNO

LABSKÁ STEZKA

VEDOUCÍ OD PRAMENE LABE DO DRÁŽĎAN

řez

HISTORICKÉ JÁDRO

“MĚSTO”

Labe

historické jádro

náměstí

radnice

železniční Formánkovský koridor mlýn

zálabí

Radimského mlýn

plavební cesta

11 m

zálabská skála

6m 10 m 3 m 5 m

Práchovna

2m 30 m

35 m

75 m 106 m popis města + morfologie

| 32

Voda - zdroj života Společně se skalní vyvýšeninou bylo Labe důvodem, proč si lokátor pro Kolín vyhlídl právě toto místo. Labe v Kolíně bylo kdysi zdrojem života, místem u něhož, na něm i v něm se lidé setkávali. Vodní hladina byla přístupná, budovy spadaly přímo do řeky a mlýny byly majestátnou bránou. Kvůli technickému pokroku se tento stav bohužel změnil. Dnes každému teče voda doma z kohoutku, řeky jsou znečištěné odpadem z továren i domácností a kvůli plavební cestě se Labe od Děčína až po Pardubice zregulovalo. Přírodní charakter zcela zanikl, mlýny byly zasypány a řeka se stala pouze utilitárním dopravním koridorem, jehož potenciál je navíc v posledních letech využíván jen minimálně. Labe v Kolíně ztratilo své původní kouzlo.

1640 Carlo Cappi - 1. mapa Kolína sportovní areály Labe

Kmochův ostrov

Z zimní stadion

obchodní areály

Na Louži

lávka

na skále

Jiráskovo náměstí

Horní ostrov

židovský hřbitov

“starý most”

Karlovo náměstí

Modrý bod

stabilní katastr 1851

regulace Labe 1913-1927

stávající stav 2015

historické jádro

33 |

levobřežní veduta

odpočinek na řece

divadelní představení Kmochově na ostrově

Kargrovy lázně - přístup k vodní hladině

regulace Labe

praní prádla

Pražské předměstí

Kouřimské předměstí

Kutnohorské předměstí

2.3.2| původní pozice řeky ve městě

| 34

Radimského mlýn (Podskalský,zálabský mlýn)

Formánkovský mlýn (mlýn pod městskou zdí, Podhradský, Podzámecký)

Podskalský mlýn byl připomínám již ve 13. století. V letech 1576 - 1778 patřil městu jako městský mlýn. Mlýn je unikátním příkladem industriální architektury v Kolíně 2. poloviny 19. století. Mlýn byl v restituci předán potomkům původniho majitele JUDr. Radimského, kteří v 90. letech 20. století obnovili provoz mlýna. Mlýn vyráběl žitnou mouku. Výroba a prodej však nestačily konkurenci a mlýn byl uzavřen a chátrá.

Velký chátrající mlýn stojí na levém břehu Labe pod zámkem nedaleko pivovaru. Od konce 19. století mlýn patří rodině Formánkových. Mlýn není využíván a chátrá. Mlýn je doložen v roce 1285, kdy ho Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter mlýn pronajímal kolínským měsťanům. V roce 1468 Jiří z Poděbrad převedl mlýn i s vodní věží městu. V současné době je však nevyužívaný a chátrá.

35 |

před regulací

těsně po regulaci

dnes

2.3.3 | kolínské mlýny

| 36

13 12

10 4

9 8 7

6 2 5 1

Labe

1_Železniční most

2.3.4 | Obraz řeky

2_Nový most

3_Masarykův most

4_lávka

37 |

5_Brownfield u železničního mostu

6_ plavební komora

7_železnice

8_zálabská skála

9_mlýny

10_krajina u lávky

11_Kmochův ostrov

12_areály sportovišť

13_lesopark borky

| 38

budovy zpracovávané území 1_ schwarzplan

parcelace zpracovávané území 2_ parcelace Řeka je velmi výjimečným přírodním prvkem sídla. Místo, kde se město může nadechnout. Má výsadní postavení - nikde jinde nenajdeme tolika volného prostoru.

39 |

veřejný prostor zpracovávané území 3_ veřejný prostor

9 -12 np 6 - 8 np 3 - 5 np 1 - 2 np zpracovávané území 4_ výšky zástavby Zatímco některá města mívají řeku obestavěnou domy téměř až k jejím okraji, u Kolína je tomu naopak. Krom volného prostranství toku se zde nachází i mnoho volných nevyužitých ploch, ať už v soukromém či veřejném vlastnictví. Jedná se o strategické územní rezervy města. V době boje se suburbanizačním trendem by se právě tato místa měla využít a kolíňanům by se měla nabídnout alternativa příjemného bydlení u řeky v centru města. Posílí se tak i pozice Labe, neboť lidi přitahují lidi, a pokud chceme živé nábřeží, lidé to k němu musí mít blízko. 2.3.5 | mapové analýzy

| 40

školství kultura zařízení pro důchodce poliklinika sport obchodní domy úřady sakrální stavby nádraží přítomnost obchodního parteru zpracovávané území 5 _ veřejná vybavenost

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

památková rezervace Chrám sv. Bartoloměje Radimského mlýn Formánkovský mlýn Kostel svatého Víta Kostel Nejsvětější trojice s kapucínským klášterem Divadlo městský úřad radnice

10 2 15

kulturní dům zimní stadion Staré lázně obchodní dům Futurum hlavní nádraží elektrárna Esso Kolínský zámek / pivovar

9 8

11 6

12 13

6 _ dominanty Většina veřejné vybavenosti, obchodního parteru i městských dominant se nachází na levém břehu řeky. Zálabí je přehlíženou částí městské struktury. Jeho pozice by se měla být podpořena. Zrekonstruovat jeho lokální centrum a doplnit vybavenost i obchodní parter. Těmito zásahy se řeka stane plnohodnotnou městskou osou.

41 |

parková úprava hřbitovy městská džungle volná krajina vstupující do městské struktury okruh docházkové vzdálenosti prostor řeky zpracovávané území 7 _ krajina ve městě

konektivita městských prostor 8 _ space syntax Přesto, že je Kolín třicetitisícové město uprostřed úrodných polí a lužních lesů, přítomnost plnohodnotné krajiny přímo ve městě je zanedbatelná. Dík přítomnosti Labe může “vtáhnout” volnou krajinu do intravilánu a vytvořit tak lineární říční park. Stávající přístup k řece je krkolomný a přesto že je vzdálenost centra města od řeky minimální, kvůli terénnímu zlomu a bariéře železnice je zcela odříznuto. Zálabí je od řeky odděleno nevyužívanými plochami. Je třeba nalézt /podpořit strategicky umístěné prostupy do stávající struktury a řeku tak zpřístupnit. 2.3.5 | mapové analýzy

| 42

swot

analýza prostoru řeky v intravilánu silné stránky

slabé stránky

+ přítomnost řeky + regulace labe - možnost vodní dopravy - kolísání vodní hladiny v rozmezí 90 cm - zadržování vody v krajině - přeprava nadrozměrných objektů + četnost mostů - 4 mosty ( železniční, 2 silnniční a lávka) + poloha centra města přímo u řeky + vesnická parcelace na Zálabské skále + budovy mlýnů - historické objekty podporující identitu místa + Labská stezka na pravém břehu řeky + areály sportovišť v Borkách

+ absence jakékoli koncepce + regulace labe - ztráta přírodního charakteru a kontaktu s hladinou + “překlopenost města” na levý břeh + železnice jako bariéra a zdroj hluku + morfologický zlom jako bariéra přístupu k řece + “orientační chaos” - absence orientačního systému, definování prostor, jasných nástupů na mosty atd.... + zanedbanost vesnické struktury na Zálabské skále + krkolomný přístup k řece + “disneylandizace” Kmochova ostrova + nevyužívané plochy v centru města + brownfiel u hlavního nádraží + budovy, které se otáčí k řece zády, absence parteru + neudržovaná krajina + budovy mlýnů v dezolátním stavu a v soukromém vlastnictví + rampa a nadchod nad železnicí bariérou + mosty vizuální bariérou v pohybu podél toku, prostory pod nimi navíc zanedbané + vizuální kvalita mobilíáře a konstrukcí ve veřejném prostoru

příležitosti

hrozby

+ plavební cesta - doprava nákladní, osobní individuální i osobní hromadná + řeka jako rekreační osa přístup krajiny do města, lineární park + zpřístupnění řeky - nová napojení do stávající + zpřehlednění orientace + nová zástavba u řeky a v centru města + rekonstrukce mlýnů s vhodnou funkcí

pozn. analytická část podrobněji zpracována v diplomním semináři

+ nevhodně zvolená typologie nové zástavby + přeparcelování vesnické struktury na skále (návrh stávajícího územního plánu) + “přehnaný” design veřejných prostranství, přehlušující přírodní charakter řeky + totální devastace mlýnů + nevhodné funkčí využití mlýnů

43 |

hlavní rozvojové plochy nedefiovaný prostor náměstí zanedbaný prostor řeky plochy potřebující drobný zásah možné rozvojové plochy nepříjemný prostor pod mosty

pozn. detialnější popis vybraných problémů a jejich řešení v kapitole “lokality”

bariéra železnice mosty chybějící pěší propojení zanedbaný areál zámku zanedbané areály mlýnů

2.3.7 | Problémová mapa

mezo design

3 | nรกvrh celku

| 46

koncept proměna můry v motýla

makro design

47 |

Kolín je jako “pochroumaný motýl”. Mým cílem je město vyléčit, zregenerovat a navrátit k plnohodnotnému životu. řeka jako osa plnohodnotný vztah mezi pravým a levým břehem

| 48

Řeka Labe

ŘEKA OVLIVŇUJE

- charakter, atraktivitu a aktivitu města - jeho urbanismus - možnost napojení na okolní krajinu - atmosféru místa

ŘEKA JE - zdroj života

- živel - výzmnamná urbánní osa - přirozený dopravní koridor - přirozená přírodní bariéra

mezo design

ŘEKA MÁ - potenciál oživení městského života - potenciál lineární rekreační osy/parku

49 |

Labe jako říční cesta + splavná v celé délce + Řeka jako rekreační osa + podpora dopravy nákladní, osobní hromadné i osobní individuální

proudění lidí podél toku

propojení břehů

+ lineární systém ne akumulace aktivit + systém atraktorů , které si podávají ruce + cesta podél řeky nabízí v celé délce nabízí bezbariérovou alternativu + cyklostezka oddělena úpravou povrchu od chodců a postávajících

+ přívoz- symbolické obnovení linie jezu + komunikace břehů - nejen fyzická, ale i vizuální

vizuální kvalita nábřeží + posílení břehů pomocí zástavby, otevřená hraniční linie + “zásobování z druhé strany” - nábřeží bez aut + použití důstojných materiálů a mobiliáře + umístění uměleckých děl

pestrost míst a aktivit + řeku zatraktivní střídání kontaktu s vodou a aktivity využívající říční hladiny + prostor pro všechny věkové krategorie a aktiviti pasivní i aktivní

kvalita vody obnova přírodního charakteru + kvalita vody ,udává celkovou kvalitu prostředí, ovlivňuje biodiverzitu, aktivitu podél i přímo v korytě + čistotu zabezpečují rostliny, trávy - mechanické i biologické čištění

3.1.2 | vize řeky

| 50

pozice Labe ve městě

promenáda podél řeky s průniky do stávající struktury

veřejná prostransví navazující na promenádu

podpora/návrh charakterů jednotlivých veřejných prostranství a funkce významných budov

Veřejný prostor řeky je celoměstský významným prostranstvím, proto je důležité v první řadě jeho celková koncepce. Startovní pozicí pro návrh je promenáda na říčních březích, podporuji tak vniknutí volné krajiny do intravilánu a vytvářím lineární říční park. Dále vymezuji hlavní prostupy do stávající struktury, z čehož za strategicky nejdůležitější považuji propojení s historickým jádrem. Klíčovým je přivést město zpátky k řece, proto prověřuji možnosti nové zástavby. Veřejným prostranstvím následně přiřazuji určitý charakter, či podporuji ten stávající. Pro objekty pak nalézám funkční využití. V rámci své diplomové práce se zaměřuji na klíčové prostranství, které přiléhá k historickému jádru a je vymezené Masarykovým mostem a lávkou pro pěší. Tato část není důležitější než zbylé, nicméně ji pokládám za nejzásadnější pro odstartování proměny území. (Do zpracovaného území nezahrnuji do něj ani jeden z ostrovů neboť Horní ostrov je díky plavební komoře a vodní elektrárně uzavřeným technickým dílem a Kmochův ostrov je uzavřeným celkem, který již v tuto chvíli prochází určitými změnami.)

51 |

600m území pro podrobnější návrh

200m

hlavní objekty veřejné vybavenosti a městská promenáda (podrobněji popsáno v další kapitole)

veřejná plovárna

multifunkční hřiště a venkovní posilovna

bydlení pro seniory

ochranný přístav

pobřežní park přírodního charakteru

lezecká stěna a skatepark

Radimského mlýn - lázně, welness a volnočasové centrum

Formánkovský mlýn - muzeum industriálního dědictví Kolínska

městské centrum komunikace a sebeprezentace

loděnice 3.1.3| schéma celku

| 52 zimnní stadion

bydlení pro seniory bydlení v krajině

veřejná plovárna

společenský klub pobřežní park přírodního charakteru Kmochův ostrov

plavební cesta

sádky

loděnice

plovoucí cesta v úrovni vody

53 |

městské centrum komunikace a sebeprezentace

Horní ostrov

Zálabská skála Práchovna

městská promenáda Radimského mlýn

hromadná lodní doprava

přívoz

pevná cesta v úrovni vody

Formánkovský mlýn

přístupy do území

3.1.4| celková situace vybrané části m 1:1500

Levý břeh cesta v úrovni vody

stávající stav centrální části

mezo design

| 58

Před Na levém břehu se nachází historické jádro města, které leží na skalní vyvýšenině, 17 m nad úrovní vody. Od řeky je odděleno bariérou železničního koridoru.

Po Nejen kvůli vytvoření nerušeného korza, ale i kvůli atraktivnímu kontaktu s vodní hladiniou zde vytvářím, promenádu pod břehem - promenádu v úrovni vody. Odkopávám původní náhon, skrz který vede cesta a navracím mlýn zpátky na řeku. Část Formánkovského mlýna využívám jako veřejnou vertikální komunikaci - strategické napojení na centrum města spojující všechny přítomné úrovně.

59 |

| 60

stanoviště hromadné osobní lodní dopravy

pevná cesta v úrovni vody nástupní rampa promenády

kotviště loděk

propojení s centrem

variabilita kontakttu s vodní hladinou :

61 |

opláštění stávající rampy

nástupní rampa promenády odpočinkový pavilon louka se solitéry a skupinami stromů

předprostor mlýna propojení úrovní

plovoucí cesta v úrovni vody

sádky v řece plovoucí spojení s ostrovem loděnice

Pravý břeh městská promenáda

stávající stav centrální části

mezo design

| 64

Před Na pravém břehu řeky leží předměstí Zálabské. Jak už sám název napovídá, “Zálabí - tedy za Labem”, jedná se o celkem samostatnou entitu odříznutou od zbytku města řekou. Většina veřejné vybavenosti, obchodního parteru i městských dominant se nachází na levém břehu řeky.

Po Podporuji pozici Zálabí a vytvářím zde slunnou městskou promenádu. Pomocí nových propojení, výstavby a rekonstrukce mlýna překlápím energii z města i na pravý břeh. Navracím řece pozici plnohodnotné urbánní osy.

65 |

| 66

zimní stadion bydlení v krajině bydlení pro seniory

areál Radimského mlýna

pobřežní park přírodního charakteru

veřejná plovárna

hudební pavlion venkovní galerie společenský klub vzkazovník

variabilita kontakttu s vodní hladinou :

GSEducationalVersion

67 | zástavba na zálabské skále

Práchovna

městské centrum komunikace a sebeprezentace

domy definující hranu nábřezí

přístupová rampa kontinuální Labská stezka

venkovní knihovna vyhlídka na město

předprostor mlýna

| 68

variabilita kontaktu s vodní hladinou: řeku zatraktivní střídání kontaktu s vodou a aktivity využívající říční hladiny

7 plovárna v řece a cyklostezka nad pláží

6 sádky v řece

8 plovárna v řece a odpočinkové sezení, příležitostný amfiteátr (promítání, divadlo)

5 loděnice, půjčovna lodí, šlapadel atd...

9 cesta nad vodou

4 plovoucí přírodní promenáda v úrovni vody

69 |

10 socha s přístupem pod vodní hladinu přívoz

3 vyhlídka nad vodní hladinou přívoz

11 pobytové schodiště

2 průchod náhonem mlýna

12 městská promenáda nad vodou

1 pevná přírodní promenáda v úrovni vody 5| cesta po městském korzu

mezo - mikro design

4| nรกvrh lokalit

| 72

5 6

1 3 8 7

Krom zhotovení celkové koncepce městské promenády, dělím území na dílčí celky, lokality. Při analýze a řešení těchto lokalit jsou pro mne důležité tři základní otáky: KDE? CO? a JAK?. KDE se nacházím, v jakém kontextu a jaký má místo význam. CO je na dané lokalitě pozitivní či problematické a JAKým způsobem se s ní vypořádat. V odpovědi na poslední otázku pak nalézám východisko návrhu. 3.2.1| vymezení klíčových lokalit

73 |

1_nástup na starý most

2_Zálabská skála

3_ Radimského Mlýn

4_ bydlení pro seniory a společenský klub

5_městská plovárna

6_sádky a půjčovna lodí

7_Formánkovský mlýn

8_domky pod opěrnou zdí

9_sousoší s přívozem

3.2.2| Nástup na starý most - mětské centrum sebeprezentace a komunikace KDE? u vstupního bodu Zálabí na křížení cest mezi řekou a městem mezi skálou a panelovými domy

na nábřeží u Labské stezky v blízkosti zálabského lokálního centra

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ:

budova výměníku .

“Labská stezka” příjezdová cesta

parking na nábřeží

nedůstojný nástup městské promenády

stromy a parking znepřehleďující situaci

příjezdová komunikace

“Labská stezka”

keře a vývěska pohledovou bariérou zakrývající parter a přístup k řece

75 | CO? neudržovaný, opomíjený prostor orientační chaos výměnník domy otočené od řeky

JAK? navrhuji důstojný nástup na promenádu - ničím nerušený výhled nepřerušená cyklostezka dům, který stojí čelem k řece a podporuje lineární chrakter nábřeží

před

zálabský skála

kontinuální Labská stezka nábřeží bez aut

přesunutá budova výměníku

domy s otevřenou uliční čárou, tvoří hranu nábřeží

parking pod stromy přístupová cesta ze severu

městské centrum ničím nerušený bezbariérový nástup na komunikace a sebeprezentace promenádu m 1:500

| 76

Artikulace hmoty domu

1_ “vyčištění” stávajícího stavu pěší zóna nábřeží

2_ odsun budovy výměníku tvoří hranu veřejného prostoru

3_ hmota budovy, poporující lineární charakter nábřeží

4_ přístavba zároveň cloní pohled na parking, který je zde kvůli bydlení nutný

4_ vytvoření intimnějšího předprostoru zalomením hmoty, hlavní sál otočen na město

5_ ničím nerušený jasně definovaný nástup na promenádu, zároveň nepřerušuje Labskou stezku ani neubírá otevřené hraniční čáře domu

6_ parkinkg pod stromy

7_ střecha domu, rozšířením veřejného prostoru při ukončení mostu

8_ veřejný prostor umořžní otočení stávajícího obchodního parteru na střeše domu i k řece

77 |

9_ hmota budovy se nejprve vztahuje ke kopci zálabské skály, míří k práchovně a následně sklesává a drží výšku římsy domů na nábřeží

Městské centrum sebeprezentace a komunikace Kolín je krásné město avšak s místy nenaplněným potenciálem. Tato budova má být místem pro prezetaci a reprezentaci města - minulosti, soušasnosti, budoucnosti - turistům i místním. Místo transparentní komunikace města s občanem - pro neformální a otevřenou debatu. Mělo by obsahovat galerii - historii, vývoj Kolína a jeho roli v dějinách, ale stejně tak by měl být přítomen i jeho možný budoucí vývoj. Město by zde mělo vystavovat projekty na kterých pracuje. Občané se tak s nimi můžou seznámit a připomínkovat je od chvíle jejich vzniku.

3.2.3| Zálabská skála KDE? na místě původní vesnice na skále, nad vodou, v centru města

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ:

Labská stezka

vesnická struktura ve špatném stavu

panelové domy, v kontrastu s vesnickou strukturou ruší pravobřežní vedutu neudržovaný veřejný prostor

panelové domy, v kontrastu s vesnickou strukturou ruší pravobřežní vedutu

částečně zachovalá vesnická struktura v centru města

levný mobiliář, který příliš masivní zábradlí

v prostředí působí nedůstojně

rušící výhled

absence laviček Labská stezka vhodně použité materiál povrchu jak pro jízdu na kole, tak pro procházku

CO? pobořená vesnická struktura neudržovaný stav

před

JAK? V době boje se suburbanizačním trendem by se právě tato místa měla využít a kolíňanům by se měla nabídnout alternativa příjemného bydlení u řeky v centru města. Posílí se tak i pozice Labe, neboť lidi přitahují lidi, a pokud chceme živé nábřeží, lidé to k němu musí mít blízko. Soušasný územní plán pokládá toto místo vhodné k přeparcelování. Já to však pokládám za naprostou chybu. Krása území tkví právě ve vesnickém charakteru. Domy by se měli dostavět moderně pod regulací původních hmot.

81 |

přístupy do struktury zachování původní parcelace

náves Práchovna

nové domy pod regulací hmot původní zástavby

schodiště Práchovně

vyhlídka na město

venkovní knihovna

domy s otevřenou hraniční čárou, tvořící hranu nábřeží m 1:1000

3.2.4 | Radimského Mlýn KDE? na pravém břehu, nad vodou u Labské stezky, v krajině, pod Práchovnou

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ: areál mlýna v dezolátním stavu

“Labská stezka”

neudržovaná zahrada v soukromém vlastnictví

Práchovna

absence propojení neudržovaný prostor skály

Zahrada Radimského mlýna

“Labská stezka”

oplocení

neudržovaný prostor zahrady

CO? Krásný areál Radimského mlýna - a však poničený, neudržovaný s rozlehlou zahradou, která je v centru města s vou veklikostí výjimkou. mlýn je v soukromém vlastnictví

JAK? 83 | Město by se mělo snažit dostat mlýn do svých rukou. Po otevřené dabatě by ho mělo naplnit důstojnou veřejnou funcí ( knihovna, lázně atd. ...). Rekonstrukce mlýna by navíc měla být zhotovena na základě architektonické soutěže.Pokud by to nebylo možné, alespoň by město mělo s majiteli komunikovat a podnít ho ke správnému konání. Po dohodě pak alespoň zpřístupnit zahradu mlýna. V mém práci mlýnu navracím výjimečnou pozice nad řekou a to návrhem desky, symbolizující strženou část objektu mlýnu. Dále pak upravuji předprostor budovy a vytvářím zde pobytové schodiště. Navrhuji také nový přístup k Práchovně. Oba mlýny propojuji přívozem.

před

lesopark bydlení v krajině

“Labská stezka”

pavilon hudební

pavilon výstavní

zrekonstuované budovy mlýna

příjezdová cesta k mlýnu

zahrada mlýna pozvolna přecházející v lesopark

schodiště k Práchovně

Práchovna

pobytové schodiště

pavilon vyhlídka na město

pavilon knihovny m 1:1000

3.2.5 | Bydlení pro seniory a společenský klub KDE? Mezi krajinou a městem, u lávky k historickému centru nedaleko městských sportovišť

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ: neudržovaný stav

nástup na lávku orientován pouze směrem od řeky . řeka a Labská stezka

absence propojení směrem k řece

povrch z betonových panelů

nevyužité plochy “nedokončené město”

řeka a Labská stezka

přístup na ostrov rychlá dostupnost centra

absence propojení směrem k řece

87 | CO? zanedbaná plocha, proluka

před

JAK? “Dokončení města” budovou, která drží uliční čáru a výšku římsy sousedního oběktu , avšak směrem k řece klesá. Fuknčí využití domova pro seniory zpestří věkovou strukturu občanů ve veřejném prostoru a podpoří tak jeho plnohodnotné využívání v různou denní dobu.

předprostor budovy rozšíření chodníka bydlení pro seniory pokoje s asistenční službou

pekárna navázání na uliční čáru bydlení pro seniory hlavní budova zahrnující společenskou funkci a základní vybavenost domova

schodiště s pobytovými částmi

zelený vnitroblok s parkingem pro potřeby arálu

propojení lávky s nábřežím

křídlo se samostatnými jednotkami

“vzkazovník” společenský klub navazující na terénní hranu

lesopark pozvolna přecházející v louku se stromy Labská stezka m 1:750

3.2.6 | veřejná plovárna KDE? na místě původní plovárny pod lávkou mezi městem a krajinou

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ: strmé břehy nepřístupnost vodní hladiny

přístup na ostrov rychlá dostupnost centra

Labská stezka

jednostranně orientovaný nástup na lávku

absence propojení k řece

Labe a Labská stezka

oplocený vodní zdroj

nevyužité plochy

89 | CO? nevyužitá slunná louka s nevhodně umístěnou hmotou vodního zdroje lávka orientovaná od řeky

před

JAK? Veřejná plovárna oživí aktivitu v okolí řeky. Skládá se ze dvou částí , které mezi sebou vizuálně komunikují - severní slunné pláže se zázemím “v zádech” (přes kterou po lávce přejíždí Lábská stezka) a stinným odpočinkovým platem na ostrově. U paty lávky navrhuji pobytové schodiště,které objekt napojí směrem k řece.

pootočený vodní zdroj, spojený stropní deskou se zázemím plovárny (působí jako jedna hmota)

zázemí plovárny bar, převlékárna, sprchy ...

slunná pláž s rekreačním trévníkem nepřerušená Labská stezka - lávka nad pláží plovárna v řece hlavní bazén 25m dětské brouzdaliště

plavební cesta

schodiště s pobytovými částmi

odpočinkové sezení, příležitostný amfiteátr (promítání, divadlo) odpočinkový bazének s výhledem na město

stinné odpočinkové plato na ostrově

m 1:1000

3.2.7| loděnice a sádky KDE? v místě původních sádek u lávky u železniční zastávky v záplavovém území

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ:

rychlé propojení s centrem.

opláštění rampy:

bariéra železnice

neudržované plochy domy spadaící k hladině

před

vizuální bariéra záplavové území

nevalná estetická kvalita zklidněné říční rameno “za ostrovem”

přírodní břeh v záplavovém území

93 | CO? Zklidněné říční rameno, neudržovaný přírodní břeh a rampa nevalné estetické kvality, která spojuje ostrov a zastávku s centrem města.

JAK? Opláštění promnění rampu v sochu . Vznikne tak důstojný nástupní bod promenády v úrovni řeky. Ke sklidněnému rameni Labe pak přidávám loděnici - půjčovnu loděk, šlapadel, padlboardů a navrhuji sádky, které zde historicky stávaly. Navracím tak Labi aktivitu přímo na i pod říční hladinu.

před

opláštění rampy

sádky

lávka k ostrovu v úrovni vody

loděnice

vodní pavilon

odpočinkový pavilon louka se solitéry a skupinami stromů m 1:1000

3.2.8 | Formánkovský mlýn KDE? Pod městem Za bariérou železnice propojení v místě býlavé vodárenské věže

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ: budova mlýna v dezolátním stavu

zasypaný náhon mlýn “na suchu”

Radiského mlýn

hisorická budova mlýna

skladiště

Formánkovský mlýn

bariéra železníce zasypané mlýny

zbořená budova zámku

proluka trafostanice a veřejné toalety nevhodně umístěné objekty v centru města

97 | CO? “zakopaný” Formánkovský mlýn v soukromém vlastnictví

před

JAK? Stejně jako u Radimského mlýna by se město mělo snažit dostat objekt do svých rukou. Po otevřené dabatě by ho mělo naplnit důstojnou funcí a zpřístupnit veřejnosti. V případě této budovy navrhuji muzeum industriálního dědictví kolínska . Rekonstrukce mlýna by měla být zhotovena na základě architektonické soutěže. V rámci mého projektu mlýn navracím do původní pozice na řece a odkopávám původní náhon, skrz který vede cesta. Část Formánkovského mlýna využívám jako veřejnou vertikální komunikaci - strategické napojení na centrum města spojující všechny přítomné úrovně.

vyhlídka nad řekou zrekonstruovaný mlýn cesta v úrovni vody napojení na břeh spodní náměstí

obnovený náhon vertikální komunikace

trafostanice přesunutá do zadní části horní náměstí objekt s obchodním parterem

zelená stěna

doplnění proluky m 1:1000

| 98 Horní náměstí před

řezopohled vertikální komunikací

přívoz

pevná cesta v úrovni vody

vertikální komunikace

můstek nad železnicí

zelená stěna

Horní náměstí

99 | přístup na promenádu z dolního náměstí před

3.2.9| Promenáda pod opěrnou zdí KDE? Pod městem Za bariérou železnice

stávající stav a vymezení pozitiv a negativ:

železniční koridor

nevzhledná stěna

úzká silnice

duplikující se sloupy -vizuální bariéra

strmý zarostlý břeh

103 | CO? stinný nepříjemný břeh úzká silnice mnoho sloupů vytváří vizuální bariéru

JAK? Nejen kvůli vytvoření nerušeného korza, ale i kvůli atraktivnímu kontaktu s vodní hladiniou zde vytvářím, promenádu pod břehem promenádu v úrovni vody. Sloupy pak stavím do jedné linie a využívám je jako multifunkčí . jak pro trakční vedení, tak osvětlení atd..Dále pak upravuji nevzhledné oplocení.

před

34 x

174 =

2 3

5 900

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

| 104

pĹ&#x2122;ed

105 |

3.2.10 | Sousoší s přívozem KDE? ve vodě mezi mlýny mezi břehy na místě původního jezu

107 | CO? chybí brána nad řekou chybí propojení

před

JAK? - znovuobnovení brány díky odkopání levého břehu - vložení sousoší v pozici úvodního jezu - navrácení mlýnů jako brány nad řekou - propojeno přívozem

Pozice sousoší je výjimečným místem, symbolizuje původní propojení a nabízí protiklad toho, co je přítomné na daném břehu. Tedy pokud je promenáda v úrovni vody, můžu se zde vyjít na vyhlídku, “levitovat” nad vodou a naopak, pokud jsem na slunné promenádě nad vodou, můžu zde sejít a dostat se až pod úroveň vodní hladiny. 34 x

174

900

23 24 25 26 27 28 29 30 31

Umění ve veřejném prostoru přispívá ke kvalitě prostranství, přidává kulturní hodnotu. Podporuje obraz místa. Může také fungovat jako významný orientační bod. 32

| 108

109 |

mikro design

| 114

hladká kamenná dlažba “podlaha” městké promenády

betonový litý povrch povrch cyklostezky

materiál umožňující pohodlnou chůzi, tam kde potřebuji na něco upozornit se dlažba (při zachování stejného formátu )mění na hrubou

materiál vhodný pro jízdu na kole, inline bruslích, vycházku s kočárkem. Na hranici intravilánu přechází v asfaltobeton

krajinné plochy především zatravněné povrchy blíže specifikované v rámci krajiny

cesta v úrovnvi vody, dubové dřevo povrchový materál plovoucích mol ,teras, částí pobytových shodišť

měkké nezpevněné povrchy 115 | propustné povrchy, “ původní vyšlapané cesty” popřípadě mlatový povrch či píseki

černý plech oživující prvek použitý hlavně na mobiliáři a výtvarných prvcích odkazuje na průmyslový charakter Kolína

vodní hladina Voda je velmi významným krajinným prvkem, na který při návrhu nesmíme opomoenout.

4.1| Koncepce povrchů

| 116

osvětlení

orientační systém

křeslo

pítko

patníky

odpadkový koš

117 |

stůl s křesly

lavička se stromem

Mobilliář navrhuji z černého pechu (odkaz k industriálnímu Kolínu) , který kvůli pohodlí dopňuji dřevem. Jeho tvarosloví vychází z přirozených vlastností materiálu.

zábradlí

4.2| mobiliář

eirelag

| 118

akdílhyv

anvohink

V území postrádám obchodní parter. Kvůli stísněným podmínkám i z jiných důvodů zde ovšem není větší výstavba reálná. Proto navhuji exteriérové pavilony - domky, připomínající původní koželužny, rybárny a jinou zástavbou, která byla u řeky přítomna. Domky rozmisťuji napříč územím a podporruji tak linneární charakter prostranství.

vzkazovník

uodov s arh

kínvozakzv

ínbeduh

hudební knihovna

galerie

vyhlídka

hra s vodou

odpočinkový 34x 174 = 5 900

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

lodní doprava lodičky ykčidol

ínputsv

ývokničopdo vstupní

nýlm

34x174 =5900

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

ŮHCRVOP ÍNEŠEŘ ECPECNOK

119 |

historická zástavba příklad “domku” knihovny

GSEducationalVersion

4.3| domky

| 120

34x174 =5900

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

Cílem návrhu je navrátit Labi přirozené prostředí. KONCEPCE KRAJINY VE VEŘEJNÉM PROSTORU

121 |

městský záhon přírodního charakteru

skalní vegetace

vegetace vodního toku

rostliny příbuzné tařici sklaní

místo neudrřovaných křovin, které působí jako bariéra

vegetace venkovského charakteru přirozená vegetace vesnice

louka se solitéry a skupinami stromů

pobřežní park přírodního charakteru

krajinnný trávník extenzivní - mimoprodukčního charakteru

v kombinaci s květnatou loukou

stinný břeh s porosty přírodě blízkých trvalek

Cílem návrhu je navrátit území přírodní charakter. Prostředí pouze revitalizuji a navracím přirozené skladby biotopů.

4.4| koncepce krajiny

| 122

detail povrchu z prken

ocelová konstrukce kladecí vrstva - prostý beton roznášecí vrstva 150mm geotextilie

hutněná pláň

žulová dlažba

žulová dlažba 60 mm kladecí vrstva 30 mm - drcené kamenivo 2-5 nn nosná vrstva 150 mm - drcené kamenivo 4-8 nn

roznášecí vrstva 200 mm - drcené kamenivo 16-32 nn konsolidační vrstva 100 mm - drcené kamenivo 4-8mm hutněná pláň

travnatý povrch travní drn 30mm ornice 150mm zhutněná a vyrovnaná pláň rostlý terén

123 | detail přechodu betonové plochy a trávníku ocelová lišta beton spojovací postřik -asfaltová emulze asfaltový beton velmi hrubý obalové kamenivo 100 mm

travní drn 30 mm

roznášecí vrstva 200mm -drcené kamenivo 16-32mm

zhutněná a vyrovnaná pláň

ornice 150 mm

roznášecí vrstva 150 mm - drcené kamenivo 16-32 nn zhutněná a vyrovnaná pláň

rostlý terén

výkyv + 500 Normální hladina vody výkyv - 500

řez sochou na pravém břehu

4.5| detaily

| 124

výkyv + 500 Normální hladina vody výkyv - 500

Detail levobřežní promenády cesta v úrovni vody, umožňující pohyb dřevěného mola s pohybem hladiny.

125 |

výkyv + 500 Normální hladina vody výkyv - 500 extrém (sucho)

Detail nábřeží s pobytovým schodištěm břeh s pobytovým schodištěm a úpravou koryta umožňující přítomnost kostlin při zachování plavebního koridoru

4.5| detaily nábřeží

makro design

mezo design

mikro design

5| zĂĄvÄ&#x203A;r

| 128

řezy a řezopohledy řekou

129 |

městská promenáda

přírodní promenáda v úrovni vody

řez A-A

5.1| vztahy nábřeží napříč řekou

| 130

Formánkovsný mlýn propojení s městem

řez B-B

přívoz

Radimského mlýn propojení s Práchovnou

131 |

veřejná plovárna

plovoucí promenáda loděnice, sádky

řez C-C

5.1| vztahy nábřeží napříč řekou

| 132

133 |

revitalizace a údržba krajinných ploch promenáda s prostupy do stávající struktury doplnění drobné zástavby, vybavanosti - plovárna, loděnice, sádky.... městské centrum komunikace a sebeprezentace rekonstrukce mlýnů postupné doplňování zástavby 2015

2020

2025

2030

2035

2040

Časová osa pro implementaci vize. Čím je tmavší odstín, tím důležitější je význam etapy.

5.2| etapizace

| 134

135 |

| 136

model m 1:500

Zatímco jakákoli, byť sebelepší, vizualizace je pouhým plošným zobrazením, skutečný model dovolí pozorovateli výběr pohledu z jakéhokoli místa. Umožní tak vnímat návrh skutečně ve všech třech rozměrech. Zvláště při modelování větších územních celků umožní posoudit návaznost na stávající zástavbu i výškové členění objektů. Model je tedy nenahraditelnou součástí tohoto projektu.

mezo design

137 |

| 138

139 |

| 140

141 |

| 142

143 |

| 144

slovo zรกvฤ rem

145 |

Jsem ráda, že jsem si toto zadání vybrala a myslím, že se mi podařilo naplnit své předem stanovené cíle. To jest vytvořit příjemné místo pro rekreaci, přiblížit město k řece a mlýnům navrátit jejich důstojnost. Ale i vdechnout Labi nový život, alespoň na papíře. Dalším krokem by zajisté bylo rozpracování jednotlivých částí, které v mé práci spíše dokreslují atmosféru spíš, než že by byli plnohodnotně navrženy. Myslím tím například rozmístění mobiliáře, osvětlení, návrh jednotlivých pavilonů atd.. Na druhou stranu takovýto projekt není zadáním pro jednoho člověka, v časovém horizontu jednoho semestru, ale prací pro tým odborníků na několik let.

| 146

poděkování

147 |

Tímto bych chtěla poděkovat všem konzultatům,za čas a poskytné rady, především Borisu Redečenkovi a Radmile Fingerové a rodině i přátelům za podporu.

Pavla Enochová 2016

| 148

zdroje

149 |

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy SDM/KVP, Manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy,1.vyd. Praha, Ertl, Vojtěch, Kolín - diplomní seminář, Kolín, 2013 Kamarýt, Ladislav. Zmizelý Kolín. 1. vyd. Kolín: vlastním nákladem Ladislav Kamarýt 1998. 332 s. Kolínská staletí, ISBN 80 - 238-3233-6 Melková, Pavla, Význam řeky ve městě, Architekt, roč 2011.čís.50-06,str.70-74 Státní oblastní archiv v Praze - SOka Kolín/ Jaroslav Pejša http://archivnimapy.cuzk.cz/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Kolína http://www.fotohistorie.cz/ http://www.kolin.webz.cz/ http://www.kolinaokoli.wz.cz/ http://www.mukolin.cz/