Jaroslava
Konyariková
Hle dá ní
Na rtech tvou píseň mám, jemně tě objímám
Dva lístky ve větru tiše si šeptají Dva lístky ve větru tiše a potají choulí se k sobě
2 1.
Dva lístky ve větru vznáší se k oblakům
Dva lístky větrem hnané Dva lidé otevření malým zázrakům
3 2.
A já bez vzdávámbojesea
oddávám
Neznaje hodiny a dne vánek žádám a prosím ať nekončí ta píseň a se sluncem nezapadne co postrádám
Červánkové nebe dotýká se moře Stejně ty svou písní dotýkáš se mě Světlo v záhybu závoje tančí ve vlnách
Na cestě k sobě zpátky potkávám minulé vrásky Na toulkách do zítřka radost a malé lásky
Hledala jsem Dlouho a sama Hledala jsem Ve zvadlých květech naději v tanci času touhu a ve snech moudrost
4 3.
V šaškově skoku jaklehkémvítra duhy zář skládám svou poutí k sobě oběti tobě, tam na oltář
Nic není jak se zdá Na nebi havrani Nic není jak se zdá Na nebi bouřkové mraky Nic není jak se zdá Na nebi modro z odlesků moře Nic není jak se zdá Na nebi tanec blesků
5 4.
z člověčího hoře Nic není jak se zdá Nic není jak se zdá Na nebi ty a já
Dobrý večer drahý příteli, teď budu ti počítat s anděly příděly něhy na další den Dnes večer samotná na břehu jezera s vážkami nad vodou přemýšlím jen
6 5.
Snad vidím odraz tebe, snad cítím vůni květiny, co miluješ víc než sám sebe A všechno to nedá mi spát, ještě chvíli chci si s tebou povídat Rozloučím se s tebou s úsvitem
7 6.
Bouřka ve sklenici vody v ní Polorozbitévzkaz schody zas a zas navádějí kormidlo pocitů dolů, k zemitému poutu pravidel bez citů Spoutaná jsem PocityBezbrannáSpoutanátočí kormidlem, blíží se k troskám hradu a útesům skal Zbyly mi střepy sklenice, kamínek ze schodu a žal