„To proto, že žádní bubáci neexistují!“ smála se Noc a šibalsky šťou chla prstem do souhvězdí Cassiopeiy, a to se rozeznělo nádhernou melodií.Mančinka nemohla údivem zavřít pusu a napínala ouška, aby jí nic z té krásné hvězdné symfonie neuniklo. Pak se ale znovu zamyslela. Vždyť dědeček přece vyprávěl o strašákovi, který bydlí za komínem
„Nevím,“ pokrčila rameny holčička a bylo vidět, že nad otázkou usilovně přemýšlí.
… Malý vůz dovezl Mančinku ke královně a urychleně se vrátil na své místo, aby si nikdo nevšiml, že byl pryč. Mančinka se mezi tím poho dlně uvelebila na prostorném sedadle Velkého vozu a už neplakala. Její oči zářily. „Ty jsi krásná!“ zvolala holčička a chtěla královnu Noc obejmout. Ale ta ji gestem zdvižené dlaně zastavila a, aniž by pohnu la rty, pravila:
„To nemůžeš. To je proti Vesmírnému řádu.“ Mančinka sklopila oči a pomalinku se posadila zpět na své místo. „To jsem nevěděla,“ za šeptala potichu a při tom houpala nožkama sem a tam, aby zakryla rozpaky.Netušila, kolik krásy se skrývá na obloze. Velká uskupení hvězd, která jí svým tvarem připomínala Lva, Berana nebo Ryby. Některé hvězdy se dokonce dobrovolně vrhaly střemhlav z oblohy dolů. Jiné svítily víc a jiné míň. Zahlédla dokonce i kometu.
A ptala se dál:
„Proč tomu asi tak je?“ ptala se s laskavostí v hlase Noc.
2
„Proč se bojíš tmy?“ zeptala se bez váhání Noc. „Mám ve tmě obrovský strach ze strašidel, co se schovávají pod postelí. A taky za oknem a ve skříni. Ve tmě není nic vidět. Někdy jsou i stíny na zdi hrozně
„Hmmm,děsivé.“takto je vážné,“ pravila Noc a pohlédla přitom Mančince přímo do očí.
A ani teď vůz nezastavoval, měl přesné pokyny. Měsíc jim stále svítil na cestu a ta ubíhala dál.
„Myslíš si, že se zvířátka v lese v noci bojí tmy?“
„A myslíš, že se bojí tmy tatínek s maminkou?“ „Nebojí“ odpověděla znovu Mančinka.
„Asi ne,“ odpověděla po chvilce váhání Mančinka.
„Tak vidíš, že bubáci existují,“ opáčila dotčeně Mančinka a odvráti la od Noci tvář. Hleděla do nekonečné temnoty a měla pocit nespra vedlnosti.Velkývůz ujížděl dál. Po chvilce mlčení si sama Mančinka uvědomi la, že se dívá do tmy a vůbec se nebojí. Otočila se zpět k Noci a oči se jí rozzářily ještě víc.
Chundelaté kudrnáče nikdo nehlídal, nebylo třeba. Obláčky samy věděly, že dokud tvoří celek, jsou v bezpečí.
Královna poznala, že různorodost přijde holčičce zajímavá.
4 jejich domku. Jmenuje se Mulisák a dědeček ho zná osobně. Obráti la se ke královně a zvědavě pravila:
„Ani nikoho?“ ozvala se ze rtíků malé holčičky další otázka.
„Nikoho,“ odpověděla Noc laskavým hlasem. „A proč já se tedy bojím?“ chtěla vědět Mančinka naléhavě. „Protože, vy, lidé jste uvěřili přeludu jménem strach. Je to nejméně užitečná věc, kterou vy lidské bytosti, dole na Zemi vytváříte.
„Nebojím,beránky.milámoje,“ odpověděla klidně Noc.
Když strachu přestaneš věřit a obrátíš pozornost na něco, co ti dělá radost, tak ho přestaneš sytit a on zmizí. Nebude mít z čeho žít a roz plyne se.
„Paní, ale co Mulisák?“
„Mulisák je hodné strašidlo“ odpověděla Noc. „Hlídá, aby kamna dobře táhla, ale rozhodně nechce nikomu ublížit ani nikoho strašit.“
Opodál na temně modrém trávníku, hned vedle Jižního kříže, se tiše pásli beránci. Takhle pospolu vypadali stejně, ale ve skutečnosti byli každý úplně jiný. Mančinka si je zvědavě prohlížela.
Víš, všichni jsme děti Života, pokračovala královna – ty, já, Měsíc, stromy, ptáci, hvězdy, voda v potoce a dokonce i paní Tma. A když máš z něčeho strach, jediné, co v tu chvíli potřebuješ vědět, je, kdo jsi. Pak na tebe tenhle bubák bubáků nemůže, to mi věř.“ „Já jsem
„Paní, a ty se ničeho nebojíš?“ pravila Mančinka do ticha, zatímco pozorovala
Královnina proměna byla fascinující. Stávala se z ní úctyhodná vlád kyně, kouzelná čarodějka. Všemocná, a přitom spravedlivá. Plná síly i křehkosti zároveň. Vyzařovala z ní moudrost a klid. Její schopnost probudit v lidech opět víru a naději rostla.
Luna, královnina věrná služebnice, jim dál propůjčovala svůj svit, mířila jím pod kola kočáru a ten uháněl dál.
5
Mančinka!“ vykřikla holčička najednou, vyskočila na nožky a rozpřáhla ruce do výšky. „Já vím, kdo jsem!“ rozkřikovala na všechny strany a radost jí opět rozsvěcovala oči. Královna Noc se usmívala a po kračovala: „Tma není zlá, Mančinko. Tma ti jen ukazuje, co všechno v sobě ještě můžeš objevit. Tma je počátkem všeho živého a každý z nás ji vlastně zná. I ty, milá moje. A proto: když nastane tma, jen se utiš a pozoruj, co se bude dít. Ten kdo má upřímné a otevřené srdce se tmy nikdy nemusí bát. Tma je Život a Život je přece živý.“ Mančinka pozorně poslouchala každé královnino slovo a pak si v ti chosti položila hlavu na opěrku a dívala se do černočerné tmy. „Ná ramná podívaná,“ zašeptala. Královna Noc tiše přikývla. Kolikrát už tudy jela, neuměla spočítat. Připadalo jí, že ta místa zná i nezná.
Ve společném tichém rozjímání zahlédla Mančinka v dálce bílého jednorožce. Znala tyto překrásné tvory jen z obrázkových knížek a vždycky je toužila spatřit na vlastní oči. Teď se její přání vyplnilo. Mančinka ještě nikdy nic tak krásného neviděla. Jednorožec vyzařoval svobodomyslnost, ale zároveň pokoru vůči svému údělu. Jeho roh byl ledově modrý a kolem něj zářila křišťálově průhledná aura. Hřívu měl hustou, avšak z těch nejjemnějších světelných vlákýnek. A když se rozeběhl, hvězdy rozhazovaly svůj stříbrný prach a klaněly se mu na pozdrav. …
Mléčná dráha není z mléka, což je opravdu škoda. Je vytvořena z vel kého množství hvězd, které jsou od nás moc a moc daleko. A kdy by chom se na její hvězdy podívali dalekohledem, splynuly by nám do mlhavého nebo „mléčného“ pásu.
Měsíc/Luna je druhá nejjasnější bytost na naší obloze a zároveň náš nejbližší vesmírný soused. Kromě Země je Měsíc jediné kosmické místo, kde se procházel člověk.
Velký vůz je velmi staré souhvězdí, jež znali už Egypťané, kteří posta vili Dospělácipyramidy.mu někdy říkají jiným jménem, a to Velká medvědice. Vzácný oděv Velké medvědice je ušitý z mnoha jasných galaxií. Malý vůz je roztomilý, malý, ale šikovný. Ve skutečnosti je to jen část souhvězdí, jemuž se správně říká Malý medvěd. Poslední hvězda v oji Malého vozu se jmenuje Polárka. Někdy ji také nazýváme Severka. Než lidé vynalezli kompas, byla Polárka důležitým bodem na obloze, podle kterého dokázali určit, kde je sever.
Souhvězdí Střelce je bytost plná energie. Rád se vrhá do věcí po hlavě. Jeho temný plášť je velký, ušitý z hvězd, planet, mlhovin a do konce i z černé díry. Můžeme ho zahlédnout na obloze, když se bu deme dívat stejným směrem, kterým je Itálie, tedy na jih. Tady v naší zemi, nevystupuje Střelec nikdy vysoko nad obzor. Ale v létě bychom ho zahlédnout mohli.
Hvězdný prach jsou malinkaté kousky, které si volně plují vesmírem. Jsou to částečky opadané například ze závojů komet. Hvězdný prach je všude ve vesmíru.
6
VYSVĚTLIVKY PRO MALÉ HVĚZDOPLAVCE
Velký pes je vznešené souhvězdí, ve kterém se nachází jasná hvězda jménem Sírius. Tímto souhvězdím prochází Mléčná dráha.
Obratník Raka je místo, kde si Sluníčko dává přestávku při svém ce loročním putování oblohou. To se děje vždy jednou za rok v červnu. Docestuje-li Slunce až k obratníku Raka, my lidé zažíváme nejdelší den a nejkratší noc na Zemi. V okolí obratníku Raka se nachází mno ho kosmických pouští. Proto je důležité, aby se Sluníčko na chvíli
Kometa je malá vesmírná bytost, jejíž šaty jsou vytvořené z ledu a hvězdného prachu. V dávných dobách se kometě přezdívalo Vla satice. Ráda se předvádí a dává na odiv svůj závoj, kterému my lidé dnes říkáme ocas.
Souhvězdí Jižního kříže je nejmenší ze všech pojmenovaných sou hvězdí naší oblohy. U nás toto souhvězdí neuvidíme. Je daleko smě rem na jih, kam jezdíme k moři. Někteří dospěláci si myslí, že souhvězdí Jižního kříže dostalo jméno od pirátů a mořeplavců z Portugalska a Španělska.
Souhvězdí Jednorožce mnoho lidí nezná. Jednorožce najdeme mezi nebeským rovníkem, Siriusem a Orionem. Lidé o něm tvrdí, že je to mladé souhvězdí, které bylo objeveno a pojmenováno až v 16. stole tí. Jednorožec z našeho příběhu o Noci je tedy ještě mládě. … …
Svým tvarem připomíná písmeno W nebo obrácené M. Zkus se večer podívat, jestli ji na obloze najdeš.
Cassiopeia je vznešená dáma -souhvězdí, jež můžeme vidět na naší obloze po celý rok. Stačí zdvihnout hlavu a bude přímo nad námi.
zastavilo a odpočinulo si, než poputuje dál. Obratník Raka má svého kamaráda, který se jmenuje obratník Kozoroha.
8