Děkuji všem morčátkům z knížky, že byla a jsou součástí naší rodiny!
Morčecí pohádky
Copyright © 2023, text Milada Kubátová, ilustrace Karolína Urbánková
ISBN 978-80-7650-980-1
Pepinka
Pepinka je malé zrzavo-bílé morčátko s černým čumáčkem a ten čumáček strká všude tam, kam může. Je to čumáček zkoumavý, velice chytrý a vynalézavý. Jen tak ho neobalamutíte. A tak jen co vyběhne ze svého pelíšku a je svým páníčkem puštěna po pokojíčku, uhání zkoumat, co kdo kde vymyslel a zanechal. Tu objeví domeček z kostek, tu autíčko na dálkové ovládání a támhle vzadu kuchyňku i s troubou. A jen tak ji něco nezastaví. Když jí postavíte na zem překážku v podobě knížky nebo z té knížky uděláte rovnou tunel, proběhne ho jako o závod. A kdyby to náhodou byla překážka, která se musí podlézt nebo přelézt, ani to ji nezastaví. Ba naopak! I kdyby měla svoje fousky ušpinit o ty největší pavučiny v rohu pokojíčku, utíká tam, aby vždycky našla ten správný východ. A kam takový východ vede? Inu, většinou k listům z pampelišek. To totiž každé morčátko nejraději baští.
A když už má ten svůj pupík plný, prozkoumá ještě trochu ta autíčka poházená na koberci, co tu nechal páníček, zastaví se u drobku, který se tu válí od svačiny... trošku ho olízne... ale brrr, je to moc slané! A už jsou ty její nožičky unavené, už toho oběhaly moc, a tak zívne jednou, kvíkne dvakrát a pak... pak už hurá zpátky do domečku. Zíííív a teď se natáhne... a dobrou noc.
5
Fifinka
Fi nka je zrzavé uhlazené morčátko s bílými tlapičkami a je to... světe div se! Velká parádnice! Jakmile má delší drápky, než je obvyklé, hryže do své klece jako do mrkvičky, dokud jí páníček neotevře a ty drápky neostříhá! A její účes? Chloupky musí splývat jeden vedle druhého. Úplně nejvíc ze všeho má tohle rezavé morčátko rádo masáže. To si jí takhle páníček vyndá večer z klece, posadí se s ní na křesílko a pořádně jí drbe záda. Jedním prstem škrabká tam a druhým zase zpátky. A Fi nka? Ta vrní a kvíká blahem.
Ale to by nebyla žádná parádnice, kdyby ji nenapadlo, že potřebuje po té masáži ještě učesat. Tlapkou nenápadně strká do kartáče, který má páníček položený kousek vedle. Když ho zvedne a pěkně jí
vykartáčuje jeden chloupek po druhém, radostí přímo bublá. A ze všeho nejlepší na tom všem je, že naproti křeslu je zrcadlo a že se Fi nka může do toho velkého zrcadla celou dobu koukat. Inu, učiněná morčecí princezna, co říkáte?
7
Bobinka
Bobinka je žluté morčátko s bílými pruhy, taková blondýnka, dalo by se říct. Mohla by to být elegánka, pravá princezna, s drápky nalakovanými módním růžovým odstínem. Ale to by nesměla mít ráda jídlo. A tím jídlem myslím všechno jídlo, co kolem ní voní, leží nebo ho v dálce někdo nese okolo jejího výběhu.
Jen to jídlo ucítí, vcukuletu si stoupne na zadní a udělá vám takového nádherného panáčka, co svět neviděl. Že nevíte, co to přesně je? Stoupněte si na zadní nohy a teď dejte pacičky, pardon, ručičky před sebe, trošku je pokrčte a houpejte se v kolenou. No jediné, co vám teď chybí, je jazýček venku a pořádně slintat.
Ano! To je ono! No a když Bobinka toho panáčka udělá, začne vám tak nahlas kvíkat, že to páníček opravdu nepřeslechne. A tak jí do klece nosí listy pampelišek, salát, nať z mrkve, seno a travičku, občas taky granule a sušené bylinky... a Bobinka baští a baští a baští... tak vesele, až jí vzadu ze zadečku při tom všem baštění padají no... no bobky! A že jich je! Tu kopeček v rohu. A támhle další a ještě kousek dál celá hromada... No co vám budu povídat, je to prostě Bobina, jen si to představte!
9