Stoupni si do písku, bábovičku upeč, třikrát na ní zaťukej a pak rychle uteč.
Ťuk, ťuk, ťuk...
Zrnka písku točí se v kruhu, až spojí se ve velký vír, co sahá do koruny stromů.
Z hromady písku a spousty hraček vykoukne na tebe pískový dráček.
Strejdo draku, nenašel jsi náušnici, kterou jsem možná v písku ztratila?
Se slzami v očích dráčka prosila.
Bohužel, náušnici jsem nenašel... Jen mince cinkavé a jeden zrezlý klíč, odpověděl, zatočil se a byl v mžiku pryč.
Šroubovák
Na nářadí NESAHEJ! jenDodílnysechodí sdospělákem.
Připínáček
Kleště
Po vydatné svačině a namáhavém hledání přichází únava a je třeba načerpat síly k dalšímu pátrání.
Pod schody koberec heboučký na hraní svolává zíváním všechny své ovečky ke spaní.
Oči nech zavřené, schouli se do klubíčka, když štěstí budeš mít, sen sedne ti na víčka.
Není nic lepšího, než dát si šlofíka.
Bříško však nemačkej, jinak uslyšíš prdíka.
V podkroví tmavém něco tam září, není to lampa, co všechno tu stráží.
Na půdě v přítmí pan Měsíc si dřímá, bratříčka na nebi brzy vystřídá.
Jak Slunce zapadne, Měsíc vstává, otevře oči, zívne a poškrábe si záda. Zhoupne se, protáhne, udělá dřep, k obloze vzdálené kupředu vpřed.
Nad střechy, nad mraky, ke hvězdám
...
„až budeš stoupat, znamení mi dej, uvidíš-li náušnici, párkrát shora zablikej.“
Měsíček, ale nezablikal.