Měřící zařízení

1. ČÁST

Druhý díl série o standardizaci v polygrafii se věnuje měřicím přístrojům. Jsou nezbytné k tomu, abychom mohli verifikovat správné nastavení procesu a průběžně kontrolovat kvalitu zpracovávaného nákladu. Měřicí přístroje jsou v českých a slovenských tiskárnách používány dlouhodobě a ve velké míře. Doufám proto, že toto „profláklé“ téma čtenáře neodradí a v článku najdou nové informace. Nejde totiž o to měřicí přístroje používat (což někomu stačí pro klidný spánek), ale zacházet s nimi a používat je správně.

Podmínky měření a pozorování

Na následujících řádcích budeme mluvit nejen o měřicích zařízeních – přístrojích, ale i o biologickém měřicím přístroji, který je v polygrafii používán denně – lidském oku. Při použití měřicích přístrojů je nutné dodržet určité podmínky měření (resp. u lidského oka – podmínky pozorování). Ty mají zásadní vliv na výsledek.

Začněme u měřicích přístrojů z kovu. Platné normy a z nich vycházející postupy a nástroje předepisují měření barvy (tzn. v koordinátách L*, a*, b*) pomocí spektrálního fotometru na bílé matné podložce. Rubová strana v takovém případě nesmí být potištěna. To se týká např. tvorby ICC profilů; zabarvení zakázky, tedy prvního OK archu; nátisku. Na následné průběžné měření nákladu se již doporučuje použít černou podložku (ideálně matný černý fotografický karton denzity min. 1,3) a to z toho důvodu, že černá podložka vyeliminuje případně prosvítající tisk na rubové straně a zajistí konstantní sledování tiskového motivu na lícové straně.

U lidského oka je situace složitější. A to především proto, že vnímání barvy je velmi subjektivní věc a má mnoho neznámých – barvu ovlivňuje samozřejmě kvalita použitého světla, barva pozadí (okolí), dokonce i duševní rozpoložení pozorovatele. A nezapomínejme na to, že statisticky 10 % lidí vykazuje vadu vnímání barvy.

Nebezpečné je to, že se nemusí u člověka vyskytovat 100% vada receptoru barvy, ale vada pouze částečná. Takový člověk vidí všechny barvy, ale některé zkresleně, např. slabě. I přesto lze udělat maximum proto, aby byly okolní vlivy eliminovány. Okolí pozorovaného objektu by mělo být neutrálně šedé. Pozorování by mělo probíhat pod normovaným světlem – v tiskárně je to pult u tiskového stroje; měla by však existovat i možnost mobilního náhledu barvy. Pro tento účel fungují skvěle tzv. lightboxy. Jejich výhodou je i to, že mohou poskytovat více druhů světla. To je výhodné, např. když chceme vidět tiskový motiv v podmínkách, které panují v prodejních prostorách – přece jen krabička se prodává v regálu supermarketu a ne na ideálním odpoledním slunci při jasném nebi (normované světlo D50). V každém případě je vhodné zmínit rizika pozorování a vnímání lidským okem např. ve Všeobecných obchodních podmínkách nebo návodech. Může to pomoci při jednání (i reklamačním) se zákazníkem).

Vizuální porovnání

Lidské oko používá pro posouzení kvality tisku většinou zákazník. Není to však jediná oblast použití. Lidské oko funguje velmi dobře a rychle při posouzení některých kontrolních prvků – např. jemné rastrové přechody, Ugra indikátor normovaného světla D50 atd. Na těchto příkladech vidíme, že lidské oko vstupuje do hodnocení výsledku

Kontrolní klín Ugra pro vizuální kontrolu normovaného světla D50

velmi významně a s jeho zapojením počítají dokonce výrobci kontrolních nástrojů.

Přístroje pro analýzu obrazu

První ze zástupce „kovových“ měřicích přístrojů slouží především při kontrole kvality tiskových desek. Vzhledem k tomu, že měření tónové hodnoty na desce je pro následný tiskový výsledek zcela klíčové a denzitometry a spektrální fotometry v této oblasti vykazují velké nepřesnosti, je úloha přístroje s analýzou obrazu nezastupitelná.

Přístroj obsahuje CCD čip (podobně jako digtální fotoaparát). Při snímání desky je pořízena de facto makrofotografie, kterou přístroj převede na binární černobílý obraz. Jedná se o nejpřesnější možné měření tónové hodnoty. Moderní přístroje jsou navíc schopny měřit i desky, kde je rozdíl mezi tiskovým motivem a netisknoucí plochou málo znatelný (např. u bezprocesních desek). Nad rámec toho nabízí celou řadu dalších pomocných funkcí jako je úhel rastru, lineatura, výpočet vzdálenosti dvou bodů atd. A díky svému funkčnímu principu jej lze využít i jako digitální lupu i pro běžné tisky.

Autor je distributorem měřicích přístrojů Techkon a dlouhodobě se věnuje tématu standardizace v polygrafii. Více na www.printquality.cz.

Pokračování článku zveřejníme v následujícím čísle.