Basic 1. číslo by Zuzana Stepankova

Číslo 1

Základní a mateřská škola 3. tisíciletí

Ucime deti

BYT STASTNE A USPESNE

Slovo zakladatelky

Vazeni pratele,

3 Basic pod lupou

4–5 Naše nástěnka

s dětmi, tak s rodiči, umí řešit problémy, jsou optimističtí, trpěliví, empatičtí. Respektují pravidlo, že všechna práva, která platí pro muže a ženy, platí také pro děti, a žáky berou jako své mladší partnery. Jaké děti přicházejí do našich škol? Jsou jako všechny ostatní – zvídavé, bystré, inteligentní, tvořivé, rády pomáhají. Mnohdy už začaly školní docházku v jiných školkách či školách, ale tam se jim z různých důvodů nedařilo. Nebyly spokojeny, plakaly, mnohdy dostaly „nálepku“ dys… Po přestupu k nám se nejdřív snažíme odhalit pravou příčinu jejich potíží, následně pak společně pracujeme na doplnění mezer v učivu. Z těchto smutných, někdy i nešťastných dětí se po určité době stávají děti radostné, sebevědomé a úspěšné. A to je přece odměna jak pro děti a jejich rodiče, tak i pro učitele! Mnohé naše děti jsou talentované, aniž by to jejich okolí tušilo. Snažíme se v nich tento talent objevit a následně rozvíjet. Posuďte tedy sami, zda naše školky a školy jsou za odměnu!

Kdo jsme? Kde nás na- „Na prvním místě jsou jdete? Kdy jsme vznikli? šťastné děti,“ tvrdí V čem jsme jiní? Deset učitel Jan Klaška důležitých otázek a odpovědí!

foto: archiv Basic

dostává se vám do rukou časopis mateřských a základních škol Basic. V současné době existují tyto školy dvě: jedna v Brně, druhá v Praze. Když jsem v roce 2009 zakládala tu v Brně, měla jsem představu, že se škola bude něčím odlišovat. Přála jsem si, aby to byla škola za odměnu. Ptáte se pro koho? Za odměnu pro rodiče, učitele a samozřejmě pro děti. Původ slova škola pochází z latinského schola a znamená volnou chvíli ke studiu za odměnu po vykonané práci, po odvedení svých povinností, místo pro oddech, kde se vedly učené rozhovory a rozpravy. Přála jsem si, aby do našich škol přiváděli své děti rodiče, kterým záleží na tom, v jakém prostředí bude jejich dítě vyrůstat a vzdělávat se. Rodiče, kteří neřeší, zda je škola blízko jejich bydliště, zda má špičkové materiální vybavení a jestli se v ní platí školné. Chtěla jsem, aby jim záleželo na tom, aby se jejich děti do školy těšily, měly radost ze samého vzdělávání, aby co nejvíce učiva pochopily přímo ve škole, a co je nejdůležitější: aby získané vědomosti uměly využívat v praxi. Dále pak, aby rodiče nebyli nuceni se svými dětmi psát úkoly a doma pracně dohánět to, co děti nezvládly ve škole. Zárukou toho by měli být učitelé a vychovatelé milující děti, stále se vzdělávající, pracující na sobě, sledující moderní trendy. Osobnosti, které výborně komunikují jak

Hezké čtení vám přeje

Mgr. Svatava Kovářová zakladatelka škol

Obsah

6–7 Očima rodičů, pohledem dětí Jak vidí Basic maminka žáka a jak svou školu hodnotí sami žáci?

8–9 10 Odborník Basic chválí, učitelé obrazem Mrkněte, co všechno si libují jsme už u nás zažili! Prof. PhDr. Karel Rýdl zná Basic a nediví se Lucii a Petrovi, že tu rádi učí

Ve škole si fakt užíváme.

11 A ještě něco navíc

Víte, jaké služby nabízejí naše studijní centra? Odpověď najdete právě zde!

VYDAVATEL: PROSPECTEA Česká republika, s. r. o., Poděbradská 206/57, 198 00 Praha 9, IČ: 29028809, redakce@prospectea.cz EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 22090. Vydáno v květnu 2015 v Praze., titulní foto: David Vašíček

Basic pod lupou

10x nase skola „Dobrý den, těší mě, já jsem Basic, rád vás poznávám! Pokud máte nějaké další dotazy, moji lidé vám je rádi zodpoví.“ Kdy a jak je možné se k nám přihlásit? Kdykoliv během školního roku. Nejlepší je sjednat si telefonicky či mailem schůzku buď do mateřské, nebo základní školy a studijního centra.

Kdo jsme?

Máme Dny otevřených dveří?

Nadšenci do vzdělávání, kteří rádi pomáhají dětem. Vedeme a vzděláváme děti tak, aby byly úspěšné, šťastné a dobře připravené do života.

Ano, více informací najdete na webových stránkách škol.

Kde sídlíme?

Používáme jedinečnou studijní metodu, díky níž žáci skutečně pochopí, co se učí, a umí to použít v praxi. Studium na naší škole není povinnost, je to zábava.

V Brně a v Praze.

Kdy jsme vznikli? V Brně v roce 2009 a v Praze v roce 2013.

Jaké má škola součásti? Mateřskou školu, základní školu, studijní centrum, školní družinu a samozřejmě jídelnu.

Kolik máme tříd a kolik je v nich dětí? Máme všechny třídy od první do deváté. Ve třídě máme maximálně 12 dětí.

V čem jsme vlastně jiní?

skutečně pochopí a porozumí mu, nemusí se tedy tolik učit doma.

Jaké další aktivity dětem nabízíme? Vzhledem k tomu, že se naše škola rychle rozrůstá, prostory jsou nám malé a nemáme příliš mnoho místa pro pořádání kroužků. Hledáme tedy nové, větší prostory. Mezitím děti jezdí na školy v přírodě, tábory, na lyžařské výlety či na návštěvu do naší partnerské školy v Anglii. Chodíme do divadel, na výstavy a pořádáme spoustu dalších akcí.

Co považujeme za naše největší úspěchy? Děti se školy nebojí, chodí sem rády. Rodiče nejvíce oceňují otevřenou a častou komunikaci o průběhu a pokrocích při studiu. Odpadne jim náročná domácí příprava, děti si úkoly dělají rády. Doma je více klidu. V naší škole proběhla školní inspekce, která ocenila zejména výbornou komunikaci v rámci školy i s rodiči. Pochválila lidský a vstřícný přístup našich učitelů k dětem. Díky nízkému počtu žáků ve třídě učivo

Kudy k nam v Praze

foto: archiv Basic text: bsc

Kudy k nam v Brne

Nase nastenka

Na prvnim miste jsou stastne deti Rád bych si z pozice učitele, který působil ve státním českém školství a okusil i vyučování na škole vysoké, všiml toho, co se v Basicu dělá odlišně a smysluplně, v čem vidím hlavní přednosti oproti klasickým školám a čím by se tyto školy mohly nechat inspirovat.

Nejmarkantnější – a nejdůležitější věc, kterou jsem si na brněnském Basicu uvědomil, je komplexnost vzdělávacího procesu a jeho integrování do společnosti a okolního světa. To se děje na několika vzájemně propojených rovinách počínajících u toho, zda je žák řádně vyspán, rozumně najeden, pokračujících přes samotný proces učení v rámci naší studijní metody a končících u získání znalostí, ale i etických hodnot, kterými je žák vybaven pro život.

Vědomosti pro život

V Basicu nejde pouze o to, naučit děti základním dovednostem (čtení, psaní, počítání, zpěvu, pohybu, výtvarným technikám) či vědomostem z jiných oborů (příroda, historie, přírodní zákony), izolovaně od dnešní společnosti a praktického využití. Školní vědomosti a kompetence mají být vědomostmi o životě a pro život. Vyučování by mělo být motivující a účelné. Proto vždy stanovíme na začátku každého učiva jeho účel, tedy to, jak získané vědomosti či dovednosti žáci mohou použít v životě, přičemž by se mělo jednat o jasné, konkrétní zisky, kterých může žák dosáhnout. Prvním aspektem komplex-

nosti našeho vzdělávacího procesu je tedy propojení školy a okolního světa, nikoliv škola jako svět víceméně izolovaný od společnosti. Zásadní je to, aby děti byly připraveny pro život a aby uměly kdykoliv prakticky použít to, co se naučily.

Učíme děti učit se

Nesnažíme se ovšem děti vybavit „pouze“ vědomostmi a dovednostmi, ale také tím, aby se – nyní i v budoucnu – uměly samy efektivně učit a aby se aktivně zajímaly o učení. Jakmile jsou žáci dostatečně připraveni (od 4. ročníku), aktivně se učí, jak se správně učit a jak být při Odpovědnost za své činy výuce efektivní. Také rodiče našich Druhý aspekt je přímo navázán žáků by se měli co nejdříve seznámit na již zmíněný. Postrádá smysl učit s naší metodou, aby mohli s dětmi děti čemukoliv, aniž by k tomu i doma pracovat co nejproduktivněji. zaujaly nějaké stanovisko či si utvoPokud bych měl srovnávat klařily hodnoty, kterými by se mohly sickou školu a školu Basic, je vedle řídit ve svém životě a které by jim přístupu k dětem právě unikátní pomohly v orientaci v současném studijní technologie a vše z ní složitém světě. Děti se v běžné škole vycházející nejmarkantnějším roznapříklad naučí, co znamenají barvy dílem. Děti v Basicu jsou si vědomi a piktogramy na semaforu, jak se toho, co jim při studiu činí potíže, přechází přes přechod, ideálně si to jak se to na nich projevuje (třeba i vyzkouší v praxi. to, že když žák nerozumí nějakému A zde výuka většiny učitelů slovu, poznáte to na jeho tělesných končí. Děti jsou ze školy vybaveči psychických projevech), a umí ny znalostí toho, jak se správně s tím pracovat. Bylo pro mě velmi přechází přes přechod pro chodce překvapující, když se děti několikrát a povědomím o možných sankcích za hodinu hlásily, abych jim pomohl, při špatném přecházení. Proč tedy protože nerozumí nějakému slovu, kolem sebe vidíme dospělé, děti, a nemohou tedy vypracovat úkol. nebo dokonce dospělé ruku v ruce Hlásící se dítě, které se přiznává, že s dětmi, bezdůvodně přecházející má s něčím potíže, na klasické škole na červenou? Učitel by se měl totiž naleznete jen velmi těžce. snažit i o to, aby děti věděly, proč je Důraz je u nás kladen také na úctu třeba dodržovat pravidla přecházení k dítěti, respekt a důvěru. Děti, které vozovek a jak může jejich rozhodnutí se rády učí a které jsou v životě ovlivnit životy nejen jich samých, ale úspěšné a šťastné, jsou středobodem i druhých. Bez toho je jim samotvzdělávacího procesu na naší škole. ná dovednost či znalost osvojená To je Basic. ve škole zcela zbytečná. Měly by znát Mgr. Jan Klaška hodnotu a dopady svých činů.

Karolinka

je baletka. Objíždí soutěže a vystoupení. Tančila v baletu Louskáček v roli myšky.

,Nase

uspechy

Michael

Janjeav Javorníčku

tancu za což a pěstuje bonsaje, ění. získala mnohá ocen

foto: archiv Basic, archiv rodičů

sbírá tituly a vítězství v karate a boxu (mistr ČR 2012, 2013, 2015), na mistrovství Evropy 2014 získal 4. místo a letos vyhrál Evropský šampionát v boxu. Je to borec!

Max

je úspěšný fotbalista. Hraje za Zbrojovku na pozici útočníka.

Ocima rodicu

Nechci jednou slyset:

,, ,,Tohle nedokazu! Co by podle vás měla dítěti dát školka, škola? Moje představa byla, že syn ve školce získá ještě větší samostatnost, že se u něj rozvine schopnost spolupracovat a fungovat s dětmi stejného věku a také, že bude podpořena jeho přirozená dětská zvědavost a hravost. Líbila se mi představa, že toho bude docíleno spíše hravě než direktivně a že syn bude mít dost prostoru, aby si k většině věcí došel sám. Poznal váš syn i jiné školky? Do státní školky jsem se Ondru ani dát nepokusila. Jednak proto, že už tehdy tam bylo přeplněno a dva učitelé se starali o téměř třicet dětí, což mi

jsem od přátel, že toto se ve školce moc neocení, a naopak je pak dítě pokládáno za neposlušné a přinejmenším „zvláštní“. Stejně tak přístup k rodičům byl spíše ve stylu: „Buďte rádi, že jsme vám dítě vzali, a nepruďte.“ Od kdy se má rodič začít zajímat o to, kam dá své dítě? Myslím, že není na škodu navštívit školku a potažmo školu klidně i rok nebo více před tím, než by mělo dojít k výběru. Ocenila jsem, že jsem měla možnost s Ondrou do školky přijít a pozorovat, co se tam obvykle děje, vidět, jak učitelé zvládají různé situace s dětmi, pozorovat, jak na dané prostředí reaguje samo dítko. Stejně tak máte

„Ocenila jsem, že jsem mohla s Ondrou do školky přijít a pozorovat, co se tam obvykle děje…“ přišlo až příliš. Druhým důvodem byly reference, které jsem měla od některých maminek, jež tam už své děti měly. Nebylo to to, co jsem si pro Ondru přála. Ondra je tak trochu „svůj“. Rozhodně to není kluk, kterému když řeknete: „Namaluj sluníčko“, bez mrknutí oka sedne a namaluje sluníčko. Rád si rozmýšlí, jestli to udělá, a potřebuje prostor. Raději je do jisté míry sám iniciátorem toho, co se bude dít, než že by jen stál a čekal, až mu někdo řekne, co má dělat. Věděla

Ondra s Lucii

s kolegyněmi ze společnosti Performia

více prostoru srovnat podmínky, jako je denní doba provozu, jak je to o prázdninách, cena školkovného a podobně. Zajímavé je, že i když platím školkovné (které je mimochodem téměř třetinové než je v Praze obvyklé), vyplácí se mi to. Pokud si mám vybrat mezi nulovým školkovným, ale nemožností zůstat občas v práci déle, nutnost řešit speciální hlídání o každých prázdninách, nebo zaplatit pár tisíc a mít spokojené dítě, je to pro mě jasná volba.

A má podle vás rodič už od nějakého věku dítěte připravovat je na nějaký obor, povolání? Podle mě je prioritní podporovat v dítěti jeho přirozený zájem. Ukazovat a vysvětlovat věci, dopřát mu co nejvíc vlastních zkušeností a zážitků a až se sám rozhodne, tak stát při něm. Ve své práci vidím, že poměrně velkému množství lidí v České republice chybí jakási iniciativa – hlavně v oblastech, kde existuje možnost nezdaru nebo kritiky. Toto velmi často souvisí s tím, že v minulosti byli při své iniciativě zastaveni, znehodnoceni nebo jim bylo

zabráněno být iniciativní. Jak jinak než v dětství! Proto se snažím už od malička Ondru nechat dělat vše, o co projeví zájem: zametat, utírat prach, zalévat kytky. Dokonce i stříhat, krájet, vařit se mnou a podobně. Vše tak, aby byl zároveň v bezpečí. Nikdy nepoužívám věty: „Na to jsi ještě malý“, „To bys nezvládl“ nebo „To bys zničil“. Nerada bych totiž v budoucnosti slyšela od něj: „To nezvládnu, tohle já nedokážu.“ Je pěkné, že ve školce Basic si individuálně všímají talentů a zájmů jednotlivých dětí, spolupracují na tom s rodiči a snaží se tento talent a zájem u dětí rozvinout. Zároveň mají stejný přístup a bezpečně nechávají děti dělat všechno možné.

foto: archiv PERFORMIA, spol. s r.o rozhovor připravila: mrk

Pracuje jako ředitelka agentury zaměřené na podporu úspěchu v přijímání personálu a hodnocení zaměstnanců. Ve školce Basic má čtyřletého Ondru. Co si Lucie Spáčilová myslí o školství a jaké vzdělání by ráda dopřála svému synovi?

foto: archiv Basic

Je nam tu prima

Fakt nas to tu bavi! Znáte ty chvíle, kdy se dítě k něčemu vyjádří s upřímností jemu vlastní, pokud možno v nejnevhodnějším okamžiku? Ptát se dětí na názor je trochu riziko. Ale my se nebojíme! Přečtěte si, co si žáci myslí o své škole.

Slovo odbornika

Basic vraci detem

radost ze studia

Je prorektorem pro vzdělávání a záležitosti studentů na Univerzitě Pardubice, zabývá se systémem vzdělávání. Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. ale dobře zná i Basic!

Jak je na tom Basic? Metodu studijních center Basic vnímám jako skvělý nástroj pro pomoc dětem s problémem, který tradiční škola nevnímá a reaguje na něj negativně – vyčlení dítě jako neúspěšné. Metoda Basic „zachraňuje“ tyto děti a vrací jim radost z poznání díky skvělým lidem, kteří chápou, co se v dítěti děje a jak mu funkčně pomoci. Kdyby takto pracovalo více škol, bude méně dětí v depresi, méně frustrovaných a vyčleněných jako neúspěšných. Jak by podle vás měla vypadat kvalitní výuka 21. století? Já bych nemluvil již o výuce, to je totiž jednostranný proces od učitele k žákovi, ale o podmínkách pro učení dítěte v pospolitosti. Z ověřených metod to dnes asi nejlépe představuje kombinace Montessori a Basic, přičemž dobře dělaná Montessori nepřidělává práci lidem pracujícím metodou Basic. Mění se během let děti, žáci? Přispívá k té změně například technický pokrok, větší vytíženost rodičů, dřívější vyspělost dětí…? Ano, je to výzkumně sociologicky a psycho-

logicky doloženo. Čím méně času s pozitivními emocemi rodiče dětem věnují, tím více problémů sobě a společnosti dávají v budoucnu. Emoční nepřijetí dítěte je příčinou chování vražedkyně ze Žďáru nad Sázavou nebo pilota Lubitze, abych uvedl aktuální příklady. Technologie s lidským přístupem – interpretace a podobně jsou jen nástrojem, záleží, jak se uchopí. Oheň slouží i ničí.

rozhovor připravila: mrk foto: archiv Univerzita Pardubice

Po roce 1989 se u nás začalo rozvíjet alternativní školství. Jaké má podle vás výhody oproti tradičnímu školství? Respektuje osobnostní zvláštnosti dítěte, snaží se výuku individualizovat a nehodnotí dítě podle těch ostatních, ale jen podle jeho vlastních možností a dispozic. Ukazuje tradičnímu školství, že to jde a funguje to. I díky praxi alternativ se podařilo dostat do Zákona 561/2004 Sb. řadu dobrých podmínek a norem pro vzdělávání dětí.

Jak by měly být v životě dítěte vyváženy škola a volnočasové aktivity? Volnočasové aktivity jsou, historicky viděno, rezignací společnosti na rodinnou výchovu, když zaměstnala oba rodiče a využila ji k neologizaci nových generací. Dnes již nahrazuje i výchovy ku zdraví, pohybu, stravě, k jiným lidem, etiku, estetiku apod. Takže já bych školní výuku propojoval s mimoškolními aktivitami – přístupnější metody neničící tolik osobnost dítěte. Ideální by byla volnočasová aktivita v rukou zodpovědných rodičů – obou, ale to je asi do budoucna veliká fikce.

Narodil se v roce 1952, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory germanistika a historie. Roku 2003 byl jmenován profesorem. Je autorem několika set vědeckých prací a odborných statí. Často vystupuje na odborných konferencích u nás i v cizině. Zabývá se hlavně dějinami výchovy a vzdělávání, vývojem školství v zahraničí, školským managementem, zejména pak problematikou pojetí kvality a jejího hodnocení.

Rodiče často tápou, od kdy se mají začít ptát dítěte na jeho budoucí povolání, od kdy ho mají začít připravovat, „specializovat“. Jakou máte radu? Pokud jsou s ním i vnitřně a hrají si s ním, má dostatek podnětů emočních, sociálních, pracovních – běžné činnosti v domácnosti, jak se co dělá, tak dítě začne samo projevovat, k čemu inklinuje. Pokud

mají rodiče zájem o dítě jen tehdy, když ho zahrnou místo pozitivních emocí materiálními předměty, „řeší“ jeho povolání, až když to potřebuje škola. Děti potřebují vyzkoušet řadu činností – hry na něco, ale to neznamená, že to budou dělat. Nejhorší je, když rodiče zneužijí své děti k naplnění vlastních nenaplněných ambicí a představ.

Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

Uci u nas

O povolani ucitele jsme snili od detstvi Mgr. Lucka Reznickova

Petr Cvaniga, DiS.

Proč jste si vybrali právě toto povolání? Lucie: Práce s dětmi mě bavila už v dětství. Jako malá jsem si hrála s panenkami na školu a doufala jsem, že se jednou stanu paní učitelkou. Práci učitelky beru jako poslání a velmi naplňující činnost. Nedokážu si představit jinou profesi, ve které by se mi dostávalo více lásky a pozitivních zpětných vazeb a v níž bych mohla okamžitě v očích druhých pozorovat radost a nadšení, nebo naopak smutek a zklamání. Petr: To, že chci pracovat s dětmi, pro mě byla jasná volba už od základní školy. Čtyři roky jsem strávil na peda-

gogickém lyceu a poté jsem pokračoval na té samé škole ve studiu předškolní pedagogiky. Toto všechno jsem dělal proto, abych se mohl jednoho dne vrátit na místo, kde vlastně moje cesta za poznáváním začala a kde se pohybují lidé bez přetvářky a předsudků. Co považujete u učitelského povolání za nejdůležitější? Lucie: Určitě laskavý, vřelý a láskyplný přístup ke všem dětem bez rozdílu, ovšem s nutnou dávkou kontroly a řádu. Je důležité, aby dítě vědělo, že je milováno, ale že toho nesmí zneužívat a musí dodržovat

řád a respektovat pravidla, na kterých jsme se společně domluvili. Petr: Víra v to, že rostete v někoho, kdo má druhým co dávat a může je něco naučit. To, že máte na škole samé jedničky, z vás ještě dobrého učitele nedělá. Dále je to uvědomění si, že jste jeden z party a máte být především kamarádem s většími zkušenostmi, a ne diktátorem. Samozřejmě i trpělivost je základním požadavkem pro tuto pozici. S jakými překážkami se u dnešních dětí potýkáte? Lucie: U dnešních školáků řeším nejčastěji nechuť k učení a nezájem o školu, a to zejména u dětí, které k nám přecházejí z jiných škol. Děti jsou zavaleny informacemi a požadavky, které jim mnohdy nikdo pořádně nevysvětlil, a ony jsou z toho zmatené a znechucené. Častokrát nevědí, proč

se mají učit, co vlastně znamená učit se a jak to mají dělat. Petr: Dnešní děti mají ve spoustě případů rodiče, kteří pracují do večerních hodin. To, že naše sídlo je v Praze, kde se pracuje déle, na tom nic nemění. I tady chodí děti spát ve stejnou dobu jako v ostatních místech republiky. Sami si pak umíte spočítat, kolik času stráví v průběhu týdne rodič se svým dítětem. I rodiče to vědí a mají odůvodněný pocit provinilosti, že svým dětem něco dluží, a proto ve chvilce, kdy jsou spolu, je zasypou hromadou aktivit, aby vše dohnali. Myslím, že to není správné. I proto si pak člověk uvědomuje důležitost své práce. Jinak děti třetího tisíciletí podle mne nemají moc překážek k tomu, aby se rozvíjely. Doba je moderní a nabízí spousty možností, jak se zdokonalit v jakémkoli věku. A samy děti si na rozdíl od dospělého v hlavě žádné překážky do cesty nestaví.

foto: archiv Basic rozhovor připravila: mrk

Oba jsou ve školství teprve krátce, ale už teď vědí, že si vybrali dobré povolání. Lucie Řezníčková učí na základní škole půl roku, Petr Cvaniga o rok déle a je jedním z mála mužů v republice, kteří pracují v mateřské škole!

Basic obrazem

Anglie

Na tabore

Na táboře si hrajeme, soutěžíme a učíme se.

Jazykový kurz na ne poslední výlet partnerské škole Greenfields. Pr žáků do Anglie. Další plánujeme vní, ale určitě na podzim.

Co vsechno jsme zazili? Prožíváme spolu spoustu času, zažili jsme mnoho zajímavých akcí. Vymýšlíme je tak, aby u dětí rozvíjely co nejvíc schopností a bavily je.

eni Slavnostni zahaj ku skolniho ro

Prednaska

rni bal Masve ka škole u nás

Jarmark

Adventní čas vždy začínáme jarmarkem nejen pro rodiče.

Uceni jak se ucit

Kurz Učení jak se uč it,

pro děti i dospělé

Divadlo

Naši žáci napsali, nacvičili a předvedli hru o zombíkách, celou v angličtině.

Jak se učit s dětmi, aby tomu rozuměly

Lyzarsky vycvik

foto: archiv Basic

Zimní radovánky na lyžích

Veletrh Krouz kobran práci s dětm i

Ukazujeme veře jnosti naši

Komunikacni kurz pro všechny věkové kategorie

1. tridy Zapis do

A jeste neco navic

Vite, ze...

Do naší školy můžete přihlásit dítě kdykoliv během roku? Jsme v loňském školním roce ve studijním centru pomohli s učením 63 žákům z jiných škol? Učíme děti, jak se učit? Učíme děti komunikovat? Učíme děti etiku a jak se eticky chovat? V naší škole se učí děti několika národností? V naší jídelně podáváme zdravou stravu? Spolupracujeme s Montessori centrem? Hledáme nové prostory pro brněnskou školu?

MgA. Darina Burianová manažerka školy v Praze

Co je studijni centrum?

Součástí ZŠ a MŠ Basic je Studijní centrum. Dochází k nám studenti, kteří mají problémy se čtením, psaním, matematikou, se soustředěním, nejsou samostatní, mají problémy s komunikací a neumí se učit. Není to o tom, že jsou děti hloupé, ale o tom, že v jejich studiu vzniknou mezery v samotných základech, které umíme najít, vyplnit a dostatečně procvičit. Postupujeme od jednoduššího ke složitějšímu,

kterou používáme, a velice dobré pozorovací schopnosti. Dokáže si svým přátelským přístupem získat důvěru dítěte a motivuje ho k velkým výkonům. Děti k nám dochází 2x v týdnu, vždy na dvě vyučovací hodiny a odchází velmi spokojené a usměvavé. Velice úzce spolupracujeme s rodiči našich dětí. Pomáháme jim zvládat motivaci jejich dětí, komunikaci s nimi a učíme je, jak předcházet problémům v učení. Pro veřejnost nabízíme přednášky na téma „Jak se učit s dětmi, aby tomu rozuměly“, „Jak s dětmi komunikovat a jak je motivovat“. Dále nabízíme celodenní seminář na téma „Jak zlepšit vztahy a vychovat úspěšné dítě“. Na tomto semináři se dozvíte spoustu námětů a zajímavých informací, které pomohou celé vaší rodině zlepšit vztahy. A také si určitě potvrdíte spoustu věcí, které děláte správně, což je také velice důležité. O prázdninách s námi děti jezdí na tábor s doučováním, kde spojíme příjemné s užitečným. Děti

si odpočinou v krásné přírodě a učí se na čerstvém vzduchu. Pokud řešíte jakýkoliv problém s učením se svým dítětem, neváhejte nás kontaktovat. Pojďme vašim dětem společně dát naději na lepší budoucnost.

foto: archiv Basic, soukromý archiv Lucie Vybíhalové, archiv Dariny Burianové text: Eva Pokorná, bcs

Eva Pokorná šéfová studijního centra v Brně

aby děti vše pochopily, učíme je myslet a hledat řešení. Velkou motivací pro dítě je upřímná a dostatečná pochvala. Nejsou to jen malé děti, které mají problémy. I například pro deváťáka je pochopení látky velkým úspěchem, který ho motivuje k dalšímu studiu. S každým úspěchem roste sebevědomí, navrací se chuť učit se další věci a vrací se úsměv do jejich tváří. Spousta rodičů se se svými dětmi učí několik hodin. Jsou bezradní a dali by cokoliv za to, aby jejich dítě nemělo problémy, bylo šťastné a vzdělané. Už mockrát jsme u pohovorů slyšeli, že kdyby o nás věděli dříve, byli by zde dávno a ušetřili by si spoustu času a nervů. Pomáháme všem, kteří potřebují. Od předškoláků po dospěláky. I ti nás mnohdy vyhledali a zvládli problém, který je provázel celý život. Učitel se věnuje 1–2 studentům, ke každému má individuální přístup. Je empatický, má důkladně nastudovanou metodu,

Ing. Lucie Vybíhalová manažerka školy v Brně