VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 3.1
Samotářství, vyčlenění z kolektivu PhDr. Dana Žemberyová, psycholožka
? ? ? ?
Proč jsou některé děti samotářské? Kdy může samotářské chování signalizovat závažné okolnosti v životě dítěte? Je samotářství trvalou vlastností osobnosti? Proč je spolupráce s rodiči důležitá při řešení problémů samotářského dítěte?
Co se dozvíte: Každé dítě se vyvíjí jako individuální bytost. Samotářské chování může být vyvoláno vnitřními nebo vnějšími příčinami. Nemusí být trvalou vlastností dítěte, může se projevovat jen v určitém prostředí nebo v určitém vývojovém období. Samotářství také může signalizovat závažné události v životě dítěte, jako jsou týrání, šikanování nebo duševní
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
1
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 3.1
Žák, student
porucha. Rodiče by měli pomoci učiteli lépe porozumět chování dítěte, odhalit příčiny jeho vzniku a být nápomocni při řešení problémů.
Obsah
2
1.
Úvod ................................................................... 3
2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Příčiny samotářství ............................................ 3 Osobnost dítěte a vrozené dispozice ......................... 4 Rodinné prostředí .................................................. 5 Psychické onemocnění ........................................... 6 Školní prostředí ..................................................... 6 Kritické vývojové období ......................................... 8
3. 3.1 3.2 3.3
Jak řešit problém samotářského dítěte ............. 9 Spolupráce s rodinou dítěte ..................................... 9 Jak pracovat se třídou ........................................... 10 Jak pomoci žákovi-samotáři .................................. 11
4.
Prevence vzniku samotářského chování .......... 12
5.
Hry a aktivity .................................................... 13
6.
Kde hledat pomoc ............................................ 17
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 3.1
1. Dítě se svým zařazením do školní třídy stává součástí sociální skupiny. Tak jako v každé jiné sociální skupině i ve školní třídě získává každý žák určité sociální postavení. To závisí na různých faktorech, jako jsou osobnostní vlastnosti, vzhled, oblíbenost, schopnosti apod. Na základě toho, jak je dítě přijímáno ve třídě, může zaujímat různé místo ve struktuře třídy – od vůdců (hvězdy třídy), přes přijímané členy až po odmítané a izolované žáky. V této části se budeme blíže věnovat žákům, kteří jsou samotářští, vyčleněni z kolektivu. Řekneme si, z jakých příčin k tomu může dojít a jak takový problém ve třídě řešit.
2. Příčiny samotářství Ne všichni lidé dokáží lehce navazovat přátelské vztahy. Někteří lidé jsou příliš plaší, někteří se neumí začlenit do skupiny vrstevníků, někteří se chovají způsobem, který odrazuje ostatní od navázání bližšího vztahu. Opravdových samotářů, kterým to, že nemají blízké přátele, nepřekáží a jsou nejradši sami se sebou, je však málo. Jedna ze základních otázek, na které musíme hledat odpověď, pokud chceme řešit problematiku samotářství, je, proč bývá dítě vyčleněno z kolektivu: n Je to způsobeno tím, že neumí navazovat vztahy s vrstevníky, je plaché a stydlivé a dětem se samo vyhýbá. n Přestože má zájem o vytvoření bližších vztahů se spolužáky, třída ho odmítá. n V jeho chování je něco, co ostatní odrazuje od kontaktu s ním.
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
3
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 3.1
Žák, student
Samotářské chování může být vyvoláno mnoha příčinami.
2.1 Osobnost dítěte a vrozené dispozice Každý z nás přichází na svět s určitou osobnostní výbavou, která má vliv na to, jak se budeme chovat v určitých situacích, jak je budeme prožívat. Týká se to i sociálního chování. Pro některé lidi je sociální kontakt důležitou oblastí, bez které si nedokážou představit svůj život. Pro jiné nemusí sehrávat až tak důležitou roli. Takoví lidé nemusí pociťovat silnou potřebu stýkat se s lidmi, vyhledávat jejich společnost. Naopak můžou to pociťovat jako obtěžující nebo nepříjemné. I přesto, že nemají mnoho přátel, nevyhledávají společnost jiných, považují svůj život za šťastný a uspokojující jejich potřeby. Samotářské chování je pro ně víceméně typické po celý život. Jsou však i děti, které se zajímají o kontakt s jinými dětmi nebo dospělými. Mají však určité osobnostní vlastnosti, které jejich okolí vnímá jako nepříjemné, rušivé či obtěžující, a proto kontakt s nimi odmítá. Jaké vlastnosti mají často děti vyčleněné z kolektivu? Při výzkumech, proč jsou některé děti více než jiné odmítané, se zjistily některé faktory, které přispívají k tomu, že některé děti jsou méně oblíbené vrstevníky. Patří mezi ně: n plachost, uzavřenost n pasivita n neschopnost spolupracovat n fyzická nepřitažlivost n odlišnost n děti příliš mnoho nebo příliš málo vyprávějí
4
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 3.1 TIP
Žák, student
Právě z uvedených důvodů je velmi důležitá spolupráce učitele s rodiči samotářského dítěte, protože informace od rodičů a poznání rodinného prostředí pomáhají učiteli porozumět, proč se děti chovají určitým způsobem.
2.3 Psychické onemocnění Samotářské, uzavřené chování může být průvodním znakem některých psychických poruch nebo nemoci. Může jít např. o projev úzkostných stavů, kdy dítě trpí velkou nejistotou, nízkým sebevědomím, stydlivostí. Úzkostné stavy mají např. formu sociální fobie, která se projevuje strachem z vystupování na veřejnosti, z kontaktu s cizími lidmi, strachem z červenání, zajíkáním, kterého si ostatní můžou všimnout a dítěti se začít posmívat nebo ho kritizovat. Jednou z příčin samotářského chování je také deprese. Může se kromě jiného projevit sníženým zájmem dítěte o kontakty se svým okolím, omezením účasti na životě třídy, stáhnutím se do sebe. Samotářství se objevuje i při dalších psychických onemocněních, jako jsou schizofrenie a autistické projevy chování.
TIP
Při podezření na psychické onemocnění je třeba po dohodě s rodiči odeslat dítě na psychologické, resp. pedopsychiatrické, vyšetření.
2.4 Školní prostředí To, že dítě nedokáže zapadnout do třídního kolektivu a stojí na jeho okraji, může být ovlivněno i některými specifickými situacemi, které se vážou ke školnímu prostředí, jako jsou například: n Změna třídy nebo školy – některé děti tuto změnu zvládají velmi těžko a při adaptaci na nové prostředí potřebují pomoc a podporu. Někdy žáci ve třídě vnímají nového žáka jako vetřelce a nechtějí ho mezi sebe přijmout.
6
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 3.1
n Přechod na střední školu – přechod na jiný typ školy je významným mezníkem v životě dítěte. Přechází z prostředí, ve kterém se pohybovalo několik roků a které znalo, do úplně nového prostředí, často i s úplně jiným stylem učení, ve třídě většinou nikoho nezná. Proto je důležité, aby na středních školách věnovali učitelé větší pozornost adaptačnímu procesu žáků a dokázali už v začátcích zachytit vznikající problémy. n Šikanování ve škole – šikanování je jednou z možností, které bychom měli prověřit, když se ve své třídě setkáme s vyčleněním žáka a samotářstvím. Plaché, nejisté děti s nízkým sebevědomím, těžko se prosazující, osamělé, s viditelnými odlišnostmi (ať už ve vzhledu nebo oblékání) se často stávají oběťmi šikany. Mezi varovné signály šikanování kromě jiného patří: o ve škole je žák osamocený, nekomunikuje se spolužáky, nemá kamarády o je smutný, zaražený, depresivní o často přichází do třídy až s učitelem, o přestávce se pohybuje v blízkosti učitelů o bojí se chodit do školy nebo ze školy, chce, aby pro něho rodiče jezdili autem o spolužáci si z něho dělají legraci, ponižují ho, ironizují o nikdo s ním nechce sedět, případně spolupracovat Někdy se stává, že právě vyčlenění z kolektivu, ignorování ze strany třídy, neochota spolupracovat s takovým žákem je způsob, který třída zvolí jako formu šikanování. Při zjištění jakýchkoli projevů šikanování je třeba okamžitě zasáhnout a případ řešit, nečekat a nezavírat před ním oči. Neřešené šikanování se stupňuje a rozrůstá! n Špatné sociální vztahy ve třídě – někdy se stane, že se ve třídě „sejdou“ žáci, kteří si neumí najít cestu k sobě, necítí potřebu spolupracovat. Vytvářejí skupinky, které často stojí
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
7
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 3.1
3. Jak řešit problém samotářského dítěte 3.1 Spolupráce s rodinou dítěte Třídní učitelka si všimla, že v poslední době nastala změna v Janině chování ve škole. Začala být uzavřená, o přestávkách sedí sama v lavici, s nikým se nebaví. Často uhýbá pohledem a také se zhoršila v učení, zapomíná domácí úkoly. Učitelka požádala Janiny rodiče o schůzku. Při setkání s nimi se dozvěděla, že jsou rodiče v rozvodovém řízení. Jana se se situací těžko vyrovnává, doma se její chování změnilo, zavírá se ve svém pokoji, často má červené oči od pláče. Rodiče si uvědomili, že při řešení této situace budou potřebovat odborníka, který jim pomůže zvládnout toto těžké období. Učitelka jim dala kontakt na psychologa v pedagogicko-psychologické poradně, se kterým škola spolupracuje.
PŘÍKLAD
K tomu, abychom mohli lépe porozumět dětskému chování a poznat ho, je nezbytné spolupracovat s rodiči. Rodiče nám můžou poskytnout množství informací o chování svého dítěte, o svých výchovných postupech, o postojích k němu, které můžou mít úzkou souvislost s problémy dítěte.
TIP
Rozhovor s rodiči je potřeba vést velmi citlivě. Někteří rodiče můžou mít tendenci zakrývat problémy svého dítěte nebo je bagatelizovat.
TIP
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
9