VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 1.6
Extremismus Bc. David Lebeda, lektor pro problematiku extremismu, předseda občanského sdružení Imperativ
? ? ?
Setkali jste mezi svými žáky s projevy extremismu? Znáte základní dělení extremismu? Víte, jak se zachovat, pokud máte podezření na extremistické chování mezi svými žáky?
Co se dozvíte: Hlavním úkolem článku je seznámit čtenáře s problematikou extremismu. Protože se jedná o nepříliš známou věc, je zásadním úkolem co nejstručněji otevřít toto téma. Zároveň se příspěvek zaměřuje na praktické ukázky projevů extremismu v minulosti, možná řešení konkrétních problémů a doporučení. Bohužel v souvislosti s extremismem se v minulosti zanedbala specifická primární prevence. Také na tuto skutečnost se autor zaměřuje.
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
1
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 1.6
Žák, student
Řeší mechanismy nastavení této prevence s tím, že zároveň doporučuje možná řešení. Čtenář se rovněž dozví základní pojmy spojené s touto problematikou, základní dělení a konkrétní skupiny, organizace a hnutí, které lze zařadit do extremistického spektra. Tento příspěvek je však jen zlomkem informací o problematice extremismu a měl by sloužit především jako základní informace.
Obsah
2
1.
Pojem extremismus ............................................ 3
2.
Jak lze zneužít mladého člověka v souvislosti s extremismem? ............................ 5
3.
Pojmy spojené s extremismem ........................ 10
4. 4.1 4.2 4.3 4.5
Základní dělení extremismu ............................. 17 Krajní pravice ...................................................... 18 Krajní levice ........................................................ 24 Divácké násilí ...................................................... 35 Náboženský extremismus ...................................... 39
5.
Závěr ................................................................ 43
6.
Literatura ......................................................... 43
7.
Odkazy v souvislosti s problematikou extremismu ...................................................... 44
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 1.6
1. Pojem extremismus Je těžké psát o problematice, která je pro mnoho lidí úplně neznámou tematikou, a nepoužít žádný teoretický pojem nebo definici. Troufám si tvrdit, že je to nemožné. Rád bych se v příspěvku věnoval jen praxi za využití svých dlouholetých zkušeností s touto problematikou, přesto musím začít definicí extremismu. Vzhledem k tomu, že univerzální definice neexistuje a každý stát má vzhledem ke svým historickým kořenům tuto definici jinou. Uvádím tu definici, která je mi nejbližší a používám ji na svých přednáškách. Jasně určuje, jak chápat tento pojem. Slovo extrém pochází z latiny a jeho význam je nejvzdálenější nebo nejkrásnější. „Lze předpokládat, že v politické teorii označuje tento pojem takovou pozici na pomyslné politické škále, která je nejvíce vzdálená od politického středu. Obvykle se však extremismus chápe jako jakákoli ideologie nebo aktivita, která směřuje proti stávajícímu politickému systému jako takovému a klade si za cíl jeho likvidaci a následné nahrazení vlastní alternativou. O této alternativě se většinou předpokládá, že bude nedemokratická, diktátorská a bude porušovat lidská práva.“ (Jan Charvát, 2007) Dnešní mladá generace v mnoha případech nechápe pojmy totalita, diktatura, omezování svobody projevu apod. Při setkání s žáky zejména devátých tříd ZŠ a studenty SŠ jsem zjistil, že nejsou často obeznámeni se situací v minulém režimu nebo nemají zájem o tuto problematiku. Je to jedna z chyb společnosti, protože záporné příklady z režimu před rokem 1989 by jednoznačně mohly přispět k lepšímu pochopení problematiky extremismu a s ním spojeným nebezpečím. Vzhledem ke skutečnosti, že mladý člověk je velmi ovlivnitelný a mnohdy podlehne různým směrům, subkulturám, názorům apod., je zásadním problémem neinformovanost. Poté dochází k odklonu od pouhého protestu proti rodičům, pedagogům, společnosti, k promyšlenému prosazení cílů pocházejících od vůdčích osobností extremistických hnutí a stran.
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
3
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 1.6
Žák, student
Lze také konstatovat, že i nepochopení jedinci hledají smysl života v různých extremistických uskupeních, partách či skupinách. Člověk, který má pocit, že nikam nepatří, se ve skupině cítí silný a je dostatečně prokázáno, že v mnoha případech je jeho jednání nebezpečnější. Mladí extremisté jsou často agresivnější, aktivnější a se sklony k militarismu apod. Chtějí se předvést před svými staršími kolegy a bojí se, aby opět nevypadli ze skupiny (party), a nikam tak nepatřili. I těmto problémům se musí společnost v budoucnosti věnovat. Nejsem naivní a je mi jasné, že každý člověk má určité období „vzdoru a protestu“. Je však důležité, aby toto období bylo v mnoha případech pro společnost co nejméně nebezpečné. K tomu jsou nutné určité mechanismy, ke kterým patří i v případě extremismu zejména primární, ale bohužel i sekundární prevence.
TIP
Řešení a doporučení I.
Lektorská činnost – Úvod do problematiky extremismu, subkulturní hnutí, menšiny o proškolení pracovníků MŠMT o proškolení pedagogů a zaměstnanců škol o proškolení metodiků prevence kriminality na školách (výchovní pracovníci) o proškolení koordinátorů prevence kriminality na úřadech (zřizovatelé škol) o proškolení žáků a studentů (nemotivovat!) o vyškolení lektorů
II. Doplnění výuky na školách – Problematika rizikových skupin (extremismus) o Nebát se hovořit o problému extremismu a přiznat si problém na školách! o Rekonstruovat vzdělávací soustavu (v dějepise v 8. třídě na ZŠ musí být II. sv. válka).
4
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 1.6
o Upozornit ve výuce dějepisu, občanské výchovy a dalších předmětů na současnost vycházející z minulosti. Více upozorňovat na skutečnost, že minulost se opakuje. V souvislosti s projevy extremismu poukazovat na události v dějinách, které jsou v současné době propagovány (nacismus, neonacismus, holocaust, případ ve Vítkově). o Více využívat vzdělávací zájezdy i za pomoci nevládních organizací, za přispění finančních prostředků MŠMT v rámci grantových výběrových řízení (zájezdy do Osvětimi, Terezína a pracovních táborů používaných komunisty zejména v 50. letech minulého století). o Více diskutovat o svobodných volbách a demokracii, ale také o totalitě, minulém režimu, vzdělání apod. (Co vlastně chtějí neonacisté, komunisté a další? O co mladý člověk může přijít v případě, že se dostanou k moci?). III. V souvislosti s problematikou extremismu více spolupracovat s rodiči o Rodiče nevědí o činnosti svých dětí. o Rodiče nechtějí vědět o činnosti svých dětí. o Rodiče podporují činnost svých dětí! o Rodiče problematiku zjednodušují.
2. Jak lze zneužít mladého člověka v souvislosti s extremismem? V souvislosti s výše uvedenou myšlenkou mi dovolte citovat Winstona Churchilla: „Mladý člověk, který není přívržencem socialis-
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
5
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 1.6
chisté a nespolupracují se státním zřízením. Oni však potřebují popularitu, zájem médií a tebe!“ A tak různí aktivisté vše raději nahlásí a poté, co dojde k protiprávnímu jednání nebo ke střetům s policií, tvrdí, že to byla provokace ze strany policistů nebo akce jednotlivců, kteří nemají s uvedenou akcí nic společného! n Je třeba vést s mladým člověkem dialog, ale určitě ne z pozice pedagoga, spíše se co nejvíce přiblížit myšlení tzv. období vzdoru. Domnívám se, že všichni jsme si pravděpodobně tímto obdobím, i když v jiné době, prošli a máme bohaté zkušenosti. V souvislosti se zneužitím nebo využitím mladého člověka v tzv. období vzdoru nemusíme hovořit jen o levicově orientovaném extremismu. Je dostatečně odůvodněn závěr, že mladého člověka lze ovlivňovat i v ostatních extremistických činnostech nehledě na ideologii, směr či zaměření. Důkazem nám může být výsledek zkušebních voleb na školách před volbami do Parlamentu ČR v souvislosti s bývalou Dělnickou stranou. Opět bych mohl uvést příklad z praxe.
Přednášel jsem na jedné nejmenované ZŠ v Praze. Jednalo se o přednášku s názvem „Úvod do problematiky extremismu“. Cílovou skupinou byly dívky osmého ročníku. Již od počátku mi byl divný nebývalý zájem ze strany těchto žákyň o tuto problematiku. Zvláště u dívek v tomto věku jsem to nečekal. Během seznámení s problematikou pravicově orientovaného extremismu mě negativně překvapily názory dívek na již zmíněnou Dělnickou stranu (dnes Dělnickou stranu sociální spravedlnosti). Většina z nich za touto stranou stála, a kdyby měla možnost, určitě by ji volila. Na otázku „proč“ odpověděla jedna z dívek, že se jedná konečně o stranu, která by ten „nepořádek“ v republice dala do pořádku.
PŘÍKLAD
Bylo na ní vidět, že informace má určitě zprostředkovaně z médií a pravděpodobně slyšela i některé názory u rodičů, zejména v souvislosti s událostmi v Janově v severních Čechách při tzv. řešení problémů s Romy. Vůbec ji nenapadlo,
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
9
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 1.6
n marxismus, stalinismus, leninismus, 5. internacionála, maoismus, trockismus, SOP (Socialistická organizace pracujících), REVO (Revoluční mládež), Rudá šance n nacismus-neonacismus, fašismus-neofašismus, klerofašismus, Rahowa, Turnerovy zápisky, nacionalismus, kališnictví, black metal, pagane metal, vlastenectví, národní socialismus, RAC (Rock proti komunismu), číslice 18, 88, 14, GNLS (Good Night Left Side), ANTI-ANTIFA, Národní odpor, keltský kříž, White Power, Combat 18, Nazi skinheads, Thor Steiner, Dělnická strana/Dělnická strana sociální spravedlnosti, Autonomní nacionalisté n hooligans, rowdies, ultras, chuligáni, A. C. A. B. (všichni policajti jsou bastardi), UMBRO n ekoterorismus, ALF (Fronta za osvobození zvířat) n sekty, scientologická církev, auditing, satanismus, číslice 666 Řešení a doporučení
TIP
n kniha Jana Charváta s názvem Současný politický extremismus a radikalismus n internetové stránky www.imperativ.cz n internetové stránky www.csaf.cz (Encyklopedie anarchismu) n encyklopedický slovník a další odkazy na stránkách anarchistů, neonacistů a pravicových populistů
4. Základní dělení extremismu n Krajní pravice n Krajní levice n Divácké násilí n Náboženský extremismus
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...
17
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 1.6
Žák, student
4.1 Krajní pravice (rozdělení vhodné pro pedagogy v souvislosti s extrémní scénou) n Pravicoví populisté (Dělnická strana/Dělnická strana sociální spravedlnosti s možným napojením na neonacisty) n Nacionalisté (Vlastenecká fronta, České hnutí za národní jednotu/Národní strana) n Neonacisté (Národní odpor) n Neofašisté (Národní obec fašistická, 90. léta) n Pravicově orientovaní příznivci hnutí Skinheads (80. léta v Evropě, 90. léta v ČR) n Autonomní nacionalisté (21. století) n další možné směry a ideologie (klerofašisté) Do povědomí široké veřejnosti se pojem krajní pravice dostává na začátku 90. let minulého století. Do této doby existoval společný nepřítel obou extremistických proudů – komunistický režim. Velkou roli hrálo i subkulturní hnutí Skinheads. Již v 80. letech minulého století se díky zpěvákovi hudebního uskupení Skrewdriver Ianu D. Stuartovi dostává do tohoto hnutí ideologie třetí říše. Celé hnutí se rozděluje a dochází k prvním střetům mezi několika názorovými proudy. Do hnutí Skinheads se dostává politika a obě křídla se postupně oddalují subkultuře. Jako protiváha Nazi skinheads vznikají tzv. SHARP, což jsou Skinheads proti všem rasovým předsudkům. Později ještě vznikají RASH Skins a také například RED Skins. Do současné doby však stále existují nepolitičtí příznivci tohoto hnutí a můžeme je označit jako subkulturní hnutí. O deset let později, na počátku 90. let, se do tohoto hnutí dostává i v ČR ideologie třetí říše. Také u nás dochází k prvním střetům. Mezi nejznámější střety mezi anarchisty a tzv. Nazi skinheads došlo v roce 1992 před pražským Výstavištěm v Praze 7. Dále na Letné a poté v pravidelných intervalech vždy při příležitosti nějakého historického
18
www.raabe.cz/dobraskola 02 • Co dělat, když...