HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
RAABE N AH LÍŽ ET – N AC H ÁZ ET
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání Mgr. Marie Lišková
Včetně notových záznamů na CD
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
Grafické symboly:
souvislost s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání
námětová hra
Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Sokolovská 31/155, 180 00 Praha 8 Telefon: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha 2006 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Práva na rozmnožování, šíření a překlad jsou vyhrazena pro Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Nositelem autorských práv je autor příspěvku, který také odpovídá za jeho obsah. Autor textu: Lektorovala: Vedoucí projektu: Editorský tým: Jednatelka nakladatelství: Grafický návrh obálky: Sazba: Tisk: Expedice: ISBN: 80-86307-26-3
Mgr. Marie Lišková Mgr. Martina Kupcová, VÚP Praha Lucie Součková Mgr. Jana Buriánová, PaedDr. Věra Jakoubková, Mgr. Hana Nádvorníková Ing. Eva Čílová Ing. Stanislav Zrno, Praha Ing. Hana Zrnová, Mgr. Marie Lišková (noty), Praha TISK AS, s. r. o., Jaroměř Sklad Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha
Obsah
Obsah Úvod
1
1. 1.1 1.2
RVP PV a hudební činnosti v mateřské škole Část první – Tradiční a nové pojetí vedení hudebních aktivit Část druhá – RVP PV
2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13
Zpěv Motivace Výběr písňového materiálu Seznam lidových písní vhodný pro zpěv v MŠ Nácvik písní Rozsah pěveckého hlasu předškolních dětí, správná zpěvní poloha Zásady hlasové hygieny Držení těla, pěvecký postoj Hlasová výchova Dech Hlas, správné tvoření tónu Artikulace, výslovnost Doprovod zpěvu hudebním nástrojem Akordický doprovod
21 22 23 25 28 31 34 35 36 36 40 41 44 45
3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9
Hudebně-pohybová výchova Držení těla, uvolňovací cviky, jednoduché pohybové prvky Pohybové hry Chůze, běh, poskoky Hra na tělo Pohyb a hudebněvyjadřovací prostředky Pohyb a poslech Pohybová improvizace Dětské lidové taneční hry Pohybové ztvárnění písní
46 48 50 53 56 77 81 83 84 91
4. 4.1 4.2 4.3
Instrumentální hra Seznámení s hudebními nástroji Hra na rytmické nástroje Hra na melodické nástroje
3 3 7
99 102 106 126
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
5. 5.1 5.2
Hudební poslech Přípravná fáze poslechu hudby Problematika poslechových činností v MŠ
137 138 141
6. 6.1 6.2 6.3 6.4
Projekt Příprava Rizika Evaluace a hodnocení Podmínky předškolního vzdělávání
152 152 158 160 161
Literatura
164
RVP PV a hudební činnosti v mateřské škole
Tvoření přípravy z hlediska současného pojetí je mnohem lehčí. Méně konkrétní téma dává samo o sobě velký prostor k tvořivosti. Naše fantazie se rozvíjí mnohem snadněji a přitom nemusí být hudební aktivity vůbec opominuty. Plán vzdělávací nabídky hudebních činností podle RVP PV Téma: Jarní louka Nejprve si klademe otázky týkající se celkově tématu, k daným okruhům přiřazujeme hudební činnosti. Poté věnujeme pozornost ostatním mimohudebním aktivitám. 1.
Co se děje na jarní louce?
Hudební činnosti: _ _ _ _ _
zpěv ptáků (poznávání přírodních zvuků z CD) létání hmyzu – čmelák, motýlek (hudebně-pohybové aktivity, poslechová skladba Čmelák, N. Rimskij – Korsakov) barva trávy – vnímání barvy lidského hlasu, hudebního nástroje ranní rosa (instrumentální improvizace) lidský faktor – kosení trávy (pravidelná pulsace – tleskání, hra na nástroje, improvizace pohybů při kosení trávy)
Mimohudební činnosti: _ _ _
grafomotorické cvičení – „jak létá motýl“ (spirálovité kroužení tužkou) malba – „jakou barvu má náš hlas“ (vyjádření vlastní představy) recitujeme básničku o ranní rose
2.
Co všechno můžeme dělat na louce?
_ _ _ _
běhat jako srna, skákat jako zajíc procházet se plazit se jako had tančit jako víla
Mimohudební aktivity: _ _
poznávání zvířátek žijících na louce podle obrázků z knížek vyhledávání zvířátek v encyklopediích
5
RVP PV a hudební činnosti v mateřské škole
Konkrétní činnosti – vzdělávací nabídka: _ _ _
Sluchové a rytmické hry, rozlišování charakteristických zvuků hudebních nástrojů Vyjádření nálady (rozličných emocí) prostřednictvím hry na nástroje Orffova instrumentáře Hudební dialog – rozhovor dětí prostřednictvím hry na nástroje
Poslech
Vzdělávací nabídka
Poslech
V poslechových činnostech souvisí tato podoblast především s poslechem instruktivních skladeb a s tzv. programní hudbou. Jde o hudbu, která má svůj mimohudební námět, téma. Tento námět se s dětmi snažíme vysledovat a prožitky po poslechu verbalizovat. Děti se učí formulovat vlastní názory, hledat vhodná slova odpovídající vlastním představám. Emocionálně vypjatou hudební ukázku máme možnost představit i nonverbálně, pantomimicky. K nonverbální komunikaci této podoblasti patří i seznámení dětí s hudebními symboly – řeč zvonů, troubení ponocného, signály v MHD – „ukončete výstup a nástup…“. Konkrétní činnosti – vzdělávací nabídka: _ _
Poslech živé i reprodukované hudby Nonverbální reakce na hudební ukázky – pohybové vyjádření, hra na rytmické nástroje
b)
Vzdělávací nabídka
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Rozvoj smyslového vnímání, paměti, pozornosti, představivosti a fantazie. Rozvoj tvořivosti (tvořivé myšlení, řešení problémů, tvořivé vyjádření). Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, zájem, radost z objevování). Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení. Vytváření základů pro práci s informacemi.
Zpěv
Zpěv
Veškeré pěvecké aktivity, práce s písní a popěvky souvisejí v této podoblasti s množstvím činností uváděných ve vzdělávací nabídce RVP PV. Písňový materiál, zejména obsah písní, je dobrým motivačním činitelem a prostředkem k naplnění očekávaných, a to i mimohudebních výstupů RVP. Rozličné možnosti práce s písní (zejména soustředění na jejich obsah)
13
RVP PV a hudební činnosti v mateřské škole
4. Dítě a společnost D ůle žit é Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálněkulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění. Pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky a postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody v jeho sociálním prostředí. Hudba je uměním, které vzniká a rozvíjí se v lidské společnosti. Sama o sobě disponuje takovými nonverbálními vyjadřovacími prostředky, které jsou vhodné k navázaní komunikace a kontaktu lidí na celém světě. Hudba je vhodným prostředkem k odbourávání komunikačních i sociálních bariér.
Hudba
Hudební činnosti konané v MŠ přispívají k vytváření pohodové atmosféry a k zútulnění daného prostředí. Z tohoto pohledu jsou např. vhodné rituální aktivity typu pravidelného zpívání před zahájením ranních činností apod.
Hudební činnosti v MŠ
Dílčí vzdělávací cíle této oblasti zasahují opět do všech hudebních činností.
Dílčí vzdělávací cíle
Každé dítě může svým hudebním uměním přispět k příjemné atmosféře v MŠ, k rozvoji sociálních vztahů ve skupině. Vlastní prezentací či nasloucháním druhým se děti učí porozumět pravidlům vzájemného soužití. (Jasně zde vidíme, že oblasti RVP PV se vzájemně prolínají.) Prostřednictvím veškerých hudebních aktivit seznamujeme děti s kulturními tradicemi našeho národa, ale i s existencí ostatních kultur a národností. Pěvecké činnosti jsou prvními, na jejichž základě vytváříme pozitivní vztah dětí k umění a kultuře vůbec. Při výběru písní se zaměříme na písně lidové a písně související s regionem, ve kterém žijeme. Pohybové činnosti vedou k poznávání lidových zvyků a místních tradic. Věnujeme se dětským pohybovým hrám a aktivitám souvisejícím s tradičními svátky, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Poslechové činnosti, resp. vhodný výběr poslechových skladeb, dává prostor k pěstování estetického vkusu dětí. Na základě souhry hudebníků určitého seskupení můžeme dětem přiblížit nepostradatelnou spolupráci jednotlivých členů hudebního tělesa. Princip této spolupráce uplatníme při hře dětí na lehkoovladatelné nástroje.
Vztah k umění a kultuře
Oblast „Dítě a společnost“ zahrnuje i hudební aktivity nad rámec běžných činností MŠ. Tyto aktivity můžeme rozdělit do dvou skupin.
Hudební aktivity
19
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
V jaké poloze s dětmi zpívat? Důležité je respektovat zpěvní polohu dětského hlasu. Na začátku školního roku proto nejprve zjistíme pěvecký rozsah dětí. Na základě tohoto poznání sjednotíme zpěvní polohu skupiny. Jako nejvhodnější se jeví poloha 1 1 jednočárkované oktávy mezi tóny d – a .
Sjednocení hlasové polohy
Sjednocení hlasové polohy dětí není jednoduchým úkolem. Mezi negativní faktory, které naše snažení ovlivňují, patří např. příliš hlasitý zpěv některých dětí. Děti se samy neslyší, a proto se ani nemohou opřít o zpěvní hlas dobrého zpěváka. Z toho důvodu vedeme děti k tiššímu zpěvu, nabádáme je, aby svůj hlas šetřily. Tuto problematiku řešíme i zpěvem v menších skupinkách.
Repertoár
K pěveckému sjednocení vhodné hlasové polohy dopomůže i správně vybraný repertoár. Vybíráme zejména říkadlové popěvky a jednoduché písně, které postupně transponujeme do vyšších poloh. Ke sjednocení zpěvní polohy vede i jednoduchá melodizace slov, vět, říkadel či pranostik. Nejvíce využíváme intervalu tzv. kukačkové tercie.
32
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
_ _ _ _ _ _ _ _
poskakování vrabčáka skákání žabky skákání klokana – poskoky snožmo s rukama na prsou klusání koníka pohyb lehkého peříčka kolébání panenky máchání prádla trhání jablíčka
3.2 Pohybové hry Na čaroděje Děti se pohybují libovolně po prostoru. Jakmile čaroděj – učitelka – udeří do gongu, všechny děti se zastaví a čekají na čarodějovy rozkazy. Čaroděj např. řekne: „Zaklínám vás v žabičky.“ Úkolem dětí je pak skákat jako žabky. Pohyb dětí zastaví další gong, čaroděj vydává nový pokyn. Děti se mohou pohybovat jako ptáci, hadi, koníci, pejskové, kočičky, raci, čápi. Obměna: děti můžeme proměňovat v dopravní prostředky, pohádkové bytosti, přírodní úkazy… Kamenné království Vládce kamenného království je vlastníkem množství soch. Sochy představují jednotlivé děti. Pokud je vladař přítomen ve svém království, sochy musí stát nehnutě na svém místě. Jakmile vládce svoji zem opustí, sochy oživnou a mohou se pohybovat, jak se jim zlíbí. Signálem návratu i opuštění země vladařem je cinknutí do trianglu. Štafeta Děti sedí v kruhu. Učitelka vymyslí a předvede jakýkoli pohyb. Tento pohyb putuje následně po celém kruhu. Všechny děti jej postupně zopakují. Most Děti utvoří dvojice. Jedno dítě se předkloní, ruce dá na zem – vytvoří most. Úkolem druhého dítěte je pod mostem prolézt, aniž by se ho dotklo. Jestliže se „mostu“ dotkne, most zabzučí. Děti si role mění.
50
Hudebně-pohybová výchova
2.
Hrajeme rytmus sousloví Rytmus sousloví reprodukujeme opět nejprve samostatným tleskáním, pleskáním či podupy. Později hru na tělo kombinujeme.
3.
Hrajeme rytmické věty Možný postup nácviku: 1.
Nejprve deklamujeme jednotlivá slovní spojení (bílá kopretina). Deklamaci doprovázíme hrou na tělo. Využíváme formu hry na ozvěnu.
2.
Děti rozdělíme do skupin. Každá skupina deklamuje a hraje rytmus jednoho slovního spojení (forma hry na řetěz).
63
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
Jednotné tempo
Jednotné tempo Než přistoupíme k rozlišování kontrastních temp rychle a pomalu, soustředíme se na udržení stále stejného, jednotného tempa. K naučení tohoto prvku nám pomáhá především chůze a hra na tělo. (Udržet stále stejné tempo je i doménou rytmické deklamace, práce s říkadly, hry na lehkoovladatelné nástroje – hra na ozvěnu, na řetěz.) _
Rychle – pomalu
Hrajeme na klavír. Na dané tempo děti reagují chůzí nebo tleskáním. Když zavoláme „ruce“, děti k naší hře pravidelně tleskají. Jakmile zavoláme „nohy“ , děti v daném tempu pochodují.
Rychle – pomalu K rozpoznání a současně i k vyjádření rychlého a pomalého tempa slouží především kontrast chůze a běhu. Rychlé tempo mohou děti kromě běhu vyjádřit i cvalovými poskoky. Pomalé tempo pak lze naznačit například pohupy, kolébavou chůzí, kolébáním panenky. Jako motivaci můžeme využít mnohé mimohudební náměty. Děti mohou svým pohybem vyjádřit například rychlou jízdu na kole z kopce či pomalou jízdu do kopce, rychlý mezinárodní rychlík nebo těžký nákladní vlak. Oblíbený je také kontrastní pohyb rozličných zvířátek, např. pomalý hlemýžď a rychlá myška. Rozdíly v rychlosti dokáže zprostředkovat i další mimohudební námět – chůze v hlubokých závějích v kontrastu se závodem rychlochodců na sportovním stadionu nebo rozdílnost chůze dědečka a maminky. Kontrast rychlých a pomalých pohybů lze dokladovat i při sledování a přetáčení pohádky na videozáznamu. Veškerá cvičení, která s dětmi děláme, vycházejí z kontrastního tempa, které řídíme hrou na hudební nástroj. Děti na tyto změny reagují a přizpůsobují se jim. K nácviku využíváme nejen rytmické nástroje, ale i klavírní instruktivní skladby či reprodukovanou hudbu.
Změny tempa
Pozvolné změny tempa Tempo hudby není vždy jen pomalé nebo rychlé. K tempovým proměnám dochází i postupně. Rozpoznat a reagovat na tyto pozvolné změny je pro děti předškolního věku obtížnější. Nejjednodušeji je k tomu přiblížíme postupným přechodem z chůze do běhu. Tempo pohybu řídíme hrou na bubínek, hru postupně zrychlujeme.
78
Hudebně-pohybová výchova
Doběhne-li luňák na své místo dříve, než se vrátí dítě s peškem, postaví se do čela zástupu. Dítě s peškem pak představuje luňáčka. Přiběhne-li dítě s peškem na konec řady dříve, než luňáček oběhne celý zástup, hra se opakuje s týmž rozdělením úloh.
3.9
Pohybové ztvárnění písní
Pohybový doprovod slouží ke zpestření pěveckých činností. Při pohybovém ztvárnění písně vycházíme z jejího textu nebo hudební formy. Pokud vyjdeme z textu písně, znamená to, že pohybem vyjádříme to, o čem se v písničce zpívá. Jestliže se rozhodneme vyjít z hudební formy dané písně, využijeme k pohybovému vyjádření rozličné taneční prvky jako různé krokové variace, otočky, úklony apod. Obě formy se mnohdy vzájemně prolínají a doplňují.
Pohybové ztvárnění písní
a)
Obsah písně
Vyjádření obsahu písně pohybem
Sem patří zejména písničky s pracovní tematikou. Vzhledem k jednoduchosti pohybových úkonů nacvičujeme pohyb současně se zpěvem. Jde např. o známé písně Šel zahradník do zahrady, Až já budu velká, Já jsem muzikant, Na tý louce zelený. Vrabec a sýkorka Děti utvoří dvojice. Jedno dítě představuje sýkorku, druhé vrabčáka. 1.–4. takt 5.–8. takt 9.–10. takt 11.–12. takt 13.–16. takt
děti se drží za ohnuté paže, točí se směrem vpravo děti se točí směrem vlevo vrabčák – poskoky na místě (4x), děti opustí své držení rukou sýkorka – kroky na místě (4x) děti se točí samostatně na místě, na poslední slovo písně – podup
91
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
Než přistoupíme k vlastní hře na Orffovy nástroje, děti nejprve seznámíme s hudebními nástroji. První kontakt dětí s hudebními nástroji zprostředkovává svou hrou učitelka. Děti mají s nástrojem kontakt vizuální a sluchový. Vidí, jak nástroj vypadá, jak se na něj hraje, slyší i jeho zvuk. Hru na bubínek používá učitelka např. k doprovodu pochodu dětí, běh doprovází hrou na hůlky.
D ůle žit é Zvukomalba hudebních nástrojů slouží k rozvíjení dětské představivosti. Hru na dětské nástroje můžeme zakomponovat do vyprávěného příběhu či pohádky. K seznámení s hudebními nástroji slouží rozličné hry – viz níže.
4.1 Seznámení s hudebními nástroji a)
Hra na nástroj jako součást jednoduchého příběhu
Probouzení Děti leží volně a pohodlně na zemi. Učitelka navodí představu spánku. Tiše vypráví, jak je dobře v teplé, vyhřáté postýlce, jak kromě dětí spí všechny hračky. Povídá o krásném snu, který se nám právě zdál, atp. Po prospané noci přichází ráno, zazpívá ptáček, vysvitne sluníčko a zazvoní budík. Učitelka zahraje na rolničky, všechny děti vyskočí ze země, protáhnou se a hluboce se nadechnou. Zajíček v lese Zajíček ležel ve svém pelíšku a spal. Najednou ho svými paprsky zašimralo sluníčko (jemná hra trianglu). Zajíček se probudil, protáhl se a vyskočil z pelíšku. Pak vyběhl ven, aby si našel něco dobrého k snědku (hra tečkovaného rytmu). Ale co to? Na čumáček mu najednou spadla kapka, nejdřív jedna, pak druhá, třetí. Začalo pršet (hra bubínku se zrychlováním tempa). A tu se náhle ozvala rána, zazněl hrom (intenzivní úhoz na bubínek). Zajíček se lekl a honem utíkal nazpátek do svého pelíšku (hra hůlek). (Pokud již děti příběh znají, spojíme ho s pohybovou výchovou. Každé dítě představuje zajíčka, který pohybem reaguje na text příběhu. Šikovnější děti mohou hrát i na hudební nástroje.)
102
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
2.
Nepekla, nepekla, Honza skočil do pekla. Pekla, pekla, Honza skočil z pekla.
Šel tudy, měl dudy Hrajeme pouze těžké doby. Při hře se však střídají dva nástroje, každý tak hraje vlastně ob jeden takt.
Zpívejte, jásejte, dudáček se vrátil, aby nám písničkou dlouhou chvíli zkrátil.
116
Hudební poslech
Harmonické funkce: tónika, subdominanta, dominanta Tónina C dur D dur E dur F dur
(1. stupeň) C D E F
(4. stupeň) F G A B
(5. stupeň) G A H C
5. Hudební poslech Hudba nás všechny – včetně dětí – obklopuje na každém kroku. Ať chceme či nechceme, musíme ji poslouchat v obchodních centrech, line se na nás z televize, rozhlasu, internetu či jiných médií. Z hudby se stala zvuková kulisa, kterou posloucháme při nejrůznějších příležitostech. V současné době je hudby a hluku tolik, že dokonce mluvíme o tzv. hudebním smogu. Řízenou činností v MŠ chceme tento negativní trend pozměnit. Naším cílem je naučit děti vnímat hudbu pro její krásu a jedinečnost. Jde nám o to, aby děti v rámci svých možností hudbě porozuměly.
Vnímání hudby
D ůle žit é Prostřednictvím hudby vytváříme kladný vztah dětí nejen k tomuto druhu umění, ale obohacujeme i jejich citový život, zprostředkováváme jim poznání světa, učíme je vážit si lidské práce a vytvořených hodnot. Poslech hudby ovlivňuje současně i vývoj lidské psychiky. Děti se dostávají do styku s hudbou velmi brzy. Pomineme-li prokázaný vliv hudby na plod v prenatálním období, ovlivňuje hudba děti ihned, jakmile se začnou orientovat kolem sebe. Dítě nejprve vnímá hlasy svých nejbližších, pak různé zvuky, chřestění hraček a chřestítek, které se postupem času samo snaží rozezvučet. Toto všechno jsou zárodky, které souvisejí s následným poslechem hudby. Z vývojového hlediska je účinek hudby na dítě spontánně citový. Poslech hudby vyvolává u dětí někdy chvilkové soustředění, jindy touhu aktivně se k hudbě připojit pobrukováním melodie či pohybem.
137
HUDEBNÍ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání
vycházejme z cílů poslechu, tedy z toho, čeho chceme poslechem dosáhnout. V dětech chceme vypěstovat kladný vztah k hudbě, chceme je naučit citově a myšlenkově hudbu prožívat. Cesta, kterou zvolíme, závisí na každém z nás. Výhodou populární hudby je bezesporu její aktuálnost, díky níž je dětem tak blízká. Populární hudba motivuje děti k tanečním improvizacím a k rozličným pohybovým kreacím. Její přednost tedy spočívá především v rozvoji pohybových schopností. Pokud chceme dětem zprostředkovat určité hudební poznání a zasvětit je do tajů řeči hudby, populární hudba nám mnoho výhod nenabízí. Moderní hudba je převážně jednotvárná s nečitelnou hudební formou. Je založena na stále se opakujícím rytmu, stejné barevnosti, postrádá dynamické či tempové kontrasty. Interpreti užívají obdobné nástrojové obsazení – elektronické a bicí nástroje. Vážná hudba
Jestliže chceme děti naučit rozumět hudbě, oporou se nám stanou spíše skladby nebo části děl tzv. vážné (umělecké) hudby. Tato hudba disponuje množstvím ukázek, jejichž pomocí hudbu dětem lépe přiblížíme a prakticky ukážeme. Hudební řeč, které se pak děti díky skladbičkám naučí rozumět, si mohou vyzkoušet i na vlastní kůži, především prostřednictvím pohybových prožitků. Poslech jednoduchých skladbiček může děti motivovat i k aktivnímu provozování hudby, tedy ke hře na vlastní hudební nástroj.
D o po ru č e ní Neopomíjíme poslech ani hudby populární, ani hudby vážné. Snažíme se o vzájemnou vyváženost a propojení těchto do určité míry odlišných hudebních světů. Náročnost hudebních ukázek Rozsah
Mimohudební tematika
144
3.
Jak mají být hudební ukázky náročné?
Hudební ukázky musejí být pro dětského posluchače dostupné především svým rozsahem. Délka poslechu nesmí přesáhnout možnosti soustředěného vnímání. Jednotlivé hudební ukázky by proto měly být krátké, zpočátku 1–2minutové, později třeba i tříminutové. Výhodou poslechových činností u předškolních dětí je možnost častého opakování skladbiček i po velmi krátké době. Dostupnost poslechových skladeb je mnohdy spojována s důležitostí mimohudební tematiky dané ukázky. Blízký mimohudební námět však nemusí
Hudební poslech
Rytmus Pravidelný rytmus vyvolává atmosféru klidu. Rytmické nepravidelnosti navozují pocit neklidu. Tempo Pomalé tempo může vyvolat pocit klidu, ale i smutku. Pomalá hudba je vážnější a citovější. Rychlé tempo navozuje radost ze života, životní energii. Živé písničky jsou většinou radostné, švitořivé. Dynamika Silný zvuk na nás působí rázně, energicky, někdy hrozivě. Slabý zvuk je ztělesněním klidu, něžnosti, ale i určitého tajemna. 7.
Jak motivovat děti k poslechu?
Motivace k poslechu
Při motivaci poslechových činností hraje velmi důležitou a nezastupitelnou roli učitelka. Záleží jen a jen na ní, jak dokáže dětem hudbu přiblížit a zprostředkovat. Nejjednodušší motivací, kterou nám nabízí sama hudba, je mnohdy název hudební skladby. K poslechu totiž většinou vybíráme skladby s mimohudebním námětem (Déšť, Bouře, Před spaním, Radostná událost). U předškolních dětí je taková konkretizace hudebního díla namístě. Skladby s určitým námětem vyvolávají v dětech asociace s představami a situacemi, které již samy poznaly, což jim umožňuje lépe porozumět hudební řeči. K motivaci poslechových činností využíváme vyprávění pohádek či rozličných příběhů. Velmi zde záleží na fantazii a tvořivosti učitelky. Příběh nemusí zaznít jen před samým poslechem, může být i jeho součástí. Vhodnou motivací je i průvodní slovo, které nepronáší učitelka, ale oblíbená dětská postavička či loutka. Poslech můžeme motivovat známou písničkou se stejnou tematikou, jako má poslechová skladba. Další možnou motivací a zároveň i aktivizací dětí při poslechových činnostech je pohybové ztvárnění hudby. Využíváme elementární prvky jako chůze, kroužení rukou, trupu… nebo pohybovou improvizaci. Pocit z poslouchané hudby mohou děti vyjádřit pantomimicky. Některé možnosti uvádíme níže.
Pantomima
149