Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání - ukázkové strany

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc.

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání

Grafické symboly:

souvislost s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání

námětová hra

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o.

Sokolovská 31/155, 180 00 Praha 8 Telefon: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha 2006 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Práva na rozmnožování, šíření a překlad jsou vyhrazena pro Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Nositelem autorských práv je autor příspěvku, který také odpovídá za jeho obsah.

Autor textu: Lektorovala: Vedoucí projektu: Editorský tým: Jednatelka nakladatelství: Grafický návrh obálky: Sazba: Tisk: Expedice: ISBN: 80-86307-27-1

Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc. Mgr. Martina Kupcová, VÚP, Praha Lucie Součková Mgr. Jana Buriánová, PaedDr. Věra Jakoubková, Mgr. Hana Nádvorníková Ing. Eva Čílová Ing. Stanislav Zrno, Praha Ing. Hana Zrnová, Praha TISK AS, s. r. o., Jaroměř Sklad Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha

Obsah

Obsah Úvod

1

1.

1.1 1.2

Pohybové činnosti v mateřské škole Vývoj dětí ve vztahu k pohybovým činnostem Výchova a tělesná výchova

2.

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Cíle RVP PV a pohybové činnosti Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět

11 13 17 22 23 24

3.

3.1

26

3.1.1 3.1.2 3.1.3

Dítě a jeho svět Rozvíjet hrubou a jemnou motoriku – metodika nácviku základních pohybových dovedností Nelokomoční dovednosti Lokomoční dovednosti Manipulační dovednosti

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3

Rozvíjení smyslů Taktilní, vestibulární a proprioceptivní vnímání vlastního těla Zrak, sluch a taktilní vjemy při orientaci v prostoru Vnímání a rozvíjení vztahů

48 49 51 53

3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7

Hudebně pohybová výchova – rytmické a taneční činnosti Pohyb a rytmus Prostorové útvary a změny Rytmický a hudební doprovod Rytmus Tempo Melodie, dynamika a nálada skladby Příklady a náměty

55 55 56 57 58 60 60 61

3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3

Základy sportovních dovedností Atletické činnosti Sportovní hry Gymnastické činnosti

63 64 67 68

2 3 9

26 27 32 41

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání

3.4.4 3.4.5

Průprava pro plavání Zimní sporty

75 76

4.

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Dílčí cíl: Rozvíjet pohybové schopnosti Schopnosti silové Schopnosti vytrvalostní Schopnosti rychlostní Schopnosti pohyblivostní (flexibilita) Schopnosti obratnostní

81 81 82 82 83 83

5.

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Dílčí cíl: Podpora zdraví a tělesné i psychické zdatnosti dítěte Svalová zdatnost a výchova ke správnému držení těla Aerobní zdatnost Spontánní aktivita Řízené činnosti Hmotnost těla a životospráva

84 84 96 99 99 103

6.

Dílčí cíl: Osvojit si poznatky, hodnoty a návyky ve vztahu ke zdraví a bezpečnosti

104

7.

7.1 7.2 7.3

Metody realizace pohybových činností Spontánní aktivity Záměrné vytváření podmínek Řízené pohybové aktivity

105 107 108 109

8.

8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

Pohybové činnosti ve školním a třídním vzdělávacím programu Činnosti Podmínky Rizika Pohybové činnosti a integrované bloky (IB) – tematické celky, projekty Zpětná vazba, evaluace a hodnocení

114 115 116 121 123 124

9.

Pohybové činnosti v integrovaném bloku

127

Závěr

142

Literatura

143

Úvod

Úvod Publikace, kterou dostáváte do rukou, se snaží spojit několik přístupů k realizaci pohybových činností v mateřské škole v rámci současné koncepce Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Jejím východiskem je proto tento základní dokument.

První část textu se snaží pomocí příkladů i výkladu osvětlit, jak konkrétními pohybovými činnostmi naplňovat dílčí cíle pěti vzdělávacích oblastí.

Druhá rozsáhlá část se věnuje obsahu pohybových činností vhodných pro předškolní děti a metodice nácviku konkrétních pohybových dovedností.

Schopnost předškolních dětí zvládnout různé pohybové dovednosti je po řadu generací obdobná, vždy závisí na tělesném a psychickém vývoji dětí, na úrovni poznatků o tomto vývoji a také na vzniku nových pomůcek i sportovních odvětví. Proto se zde opakují shodné metodické postupy, známé již řadu let a publikované v předchozích metodikách. Uvedená kapitola by tedy mohla stát sama o sobě a vztahovat se pouze k pohybovým možnostem dětí. Byla však podřízena členění RVP PV a dílčím cílům oblasti Dítě a jeho tělo, která požadavky na získávání pohybových dovedností a na péči o zdraví formuluje.

Další část se vrací k tvorbě školních a třídních vzdělávacích programů a k jejich zhodnocení z hlediska realizace pohybových činností jak v režimu dne, tak i v režimu celé školy, a to ve vztahu k potřebám dětí a pěstování jejich zdraví. V závěru je uveden příklad pohybových činností v tematickém celku autorky Martiny Kupcové jako příklad propojení pohybových a dalších činností v tematickém celku.

Vzhledem k tomu, že se práce podle RVP PV ještě zcela neustálila (což platí i pro užívané termíny), jsou použity tři úrovně cílů: rámcové cíle (RVP PV, s. 10), dílčí cíle (cíle pěti vzdělávacích oblastí) a cíle specifické, vyplývající z daného vzdělávacího oboru, např. tělesné výchovy, výtvarné výchovy a dalších.

1

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání

Kosti

Kosti nejsou v tomto období ještě osifikovány, jsou měkké, kloubní spojení nejsou dokončena a zpevnění vazy a kloubními pouzdry není úplné. Proto je možná vysoká flexibilita (rozsah v kloubech), která bývá využívána v tréninku sportů až nad fyziologickou mez (sportovní a moderní gymnastika, krasobruslení, balet a tanec, akrobacie). Svaly obsahují více vody, a nejsou tedy připraveny pro vyšší rozvoj síly. V době růstového spurtu se vyvíjejí intenzivněji větší svalové skupiny, což dává předpoklady pro rozvoj hrubé motoriky; rychlým růstem však může vznikat funkční disproporce a sval se může v daném období jevit jako ochablý, a tedy méně funkční. Přiměřená pohybová aktivita rovnováhu v tomto věku rychle obnoví.

Vnitřní orgány

Z hlediska funkčnosti vnitřních orgánů je třeba zmínit systém srdečně cévní a systém dýchací, které při zatížení pracují méně ekonomicky, jejich objem je relativně malý a při zátěži se nezvětšuje. Proto se u dětí ihned zvyšuje frekvence srdečního tepu i dechu (z klidové hodnoty cca 100 tepů za minutu až na 220 tepů a z klidové dechové frekvence zhruba 20 dechů za minutu nejméně na dvojnásobek). Přesto takto vysoká tepová a dechová frekvence nemusí znamenat přetížení. Bylo zjištěno, že při spontánní aktivitě se srdeční frekvence pohybuje dlouhodobě (desítky minut) nad 150, ale i nad 180 tepy za minutu. Děti zvládají spíše dlouhodobější zátěž relativně vysoké intenzity než zátěže maximální. Předpokládá se, že pro děti není vhodná maximální zátěž trvající relativně krátkou dobu (několik sekund).

Je však otázka, zda je u dětí vůbec možné dosáhnout maximální intenzity zátěže, protože jejich motivační a volní předpoklady nepovedou k vyčerpání – dítě nepřiměřenou zátěž pravděpodobně odmítne.

Rychlost

V období předškolního věku dochází k výraznému vývoji v rychlosti reakce a rychlosti v dané činnosti (např. běhu). Rychlostní schopnosti jsou dány úrovní centrálního nervového systému a vedením vzruchů k výkonným orgánům. Teprve přibližně ve stejné době, kdy se mění postava, dozrává i mozek a myelinizují se nervová vlákna, což urychluje přenos vzruchů.

V mladším předškolním věku (kolem 3 let) dítě reaguje na pokyn či signál pomalu a stejně pomalý je i jeho běh (to je spojeno i s dovedností běhat).

Dítě šestileté již na signál reaguje relativně rychle a dokáže také rychleji běžet.

V tomto období se díky dozrání mozku a zvýšené kvalitě řízení pohybu výrazně rozvíjí i rovnováha, rytmičnost a další obratnostní schopnosti.

Optimální věk pro jejich rozvoj a pro učení se novým pohybovým dovednostem začíná nyní a pokračuje v mladším školním věku.

4

Pohybové činnosti v mateřské škole

_ _ _

Zvětšování kloubního rozsahu nad fyziologickou mez (rozštěpy, mosty apod.).

Nošení těžkých břemen – zátěž nesmí být vyšší, než je 10 % hmotnosti těla.

Dlouhodobé setrvání v polohách – dlouhodobé stání a sezení.

Pestrost nabídky nářadí Ochraňujeme krční páteř a páteř jako celek, proto: _ _

_

_

Neprovádíme kotoul vzad z důvodu přetěžování krční páteře.

Vzhledem ke křehkosti krční páteře a časté prohloubené krční lordóze se nedoporučují záklony hlavy, především ne ve stoji, kdy hrozí i ztráta rovnováhy. Děti v různých situacích sice hlavu běžně zaklánějí, ale řízené pohyby by měly zvětšenou lordózu krční a zkrácené hluboké svaly šíjové spíše kompenzovat pomocí předklonů a přitahováním brady.

Vylučujeme setrvání v jedné poloze, např. ve stoji (postoj ochabuje), v sedu apod. Velmi často děti stojí a mají pohybovat hlavou a pažemi, přitom nejsou schopné zachovat správný základní stoj.

Vylučujeme seskoky na tvrdou podložku z výšky nad pas dítěte, a to z důvodů ochrany páteře, hlavy a dalších nosných kloubů, které ještě nedokáží doskok dostatečně ztlumit. I při nižších

7

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání 5.

6.

7.

8.

Seznamování se světem kultury a umění, osvojení poznatků o prostředí Vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností Vytvoření základních aktivních postojů ke světu, životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností tyto vztahy projevovat Rozvoj společenského a estetického vkusu

Respektování společenských hodnot

Prosociální chování ve skupině mezi ostatními dětmi a dodržování srozumitelných pravidel, která jsou postavena na respektování společenských hodnot, jsou opět součástí společného soužití a společných činností. Přináležitost ke skupině vzniká v rámci pohybových činností např. při ovládání pomůcky (třeba velkého padáku), kdy každý pomůže. Stejnou příležitostí je i příprava vystoupení pro rodiče.

Hra s pravidly

Během her s pravidly se skupina společně snaží dosáhnout cíle, vysvobodit kamaráda, přehrát paní učitelku, přehrát druhou skupinu apod.

Důležité Pro seznámení s jinými kulturami si lze zahrát pohybovou hru jiného národa, povídat si o ní i o dětech, které ji v jiné zemi hrají...

2.5 Dítě a svět Environmentální oblast

Záměrem je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí (počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu), vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.

Dílčí vzdělávací cíle

Dílčí vzdělávací cíle (RVP PV, s. 29): 1.

2.

3.

4.

24

Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách Poznávání jiných kultur Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání Dovednosti nelokomoční

Na co si dát pozor

K nelokomočním pohybům můžeme řadit tyto dovednosti:

_ _ _ _

vnímat vlastní tělo a orientovat se v tělesném schématu (viz zvláštní kapitola) vytvářet různé polohy a měnit je udržovat rovnováhu v různých polohách pohybovat jednotlivými částmi těla zvládat polohy a pohyby těla s využitím nářadí

A.

Metodika nácviku základních poloh u dětí předškolního věku

_

Obvyklé polohy běžného života jsou nejjednodušší – tedy stoj, stoj rozkročný, sed, leh, leh na břiše, podpor sedmo a ležmo. Obtížný z hlediska rovnováhy (pokud je proveden správně – protažené tělo v ose) je leh na boku. Jednoduchý je naopak vzpor dřepmo. Při setrvání v dřepu bychom měli dbát na to, aby děti zůstávaly na plných chodidlech. Nepřetěžují tak kolena a navíc pro děti s dostatečnou pohyblivostí a nezkrácenými svaly lýtek to nebývá problém. Pozor jen, aby děti nestály na vnitřní straně chodidel, což podporuje zborcení klenby a nesprávné vybočení paty vně (nohy do X).

Děti bez obtíží zvládají vzpor klečmo i klek. Pro rovnováhu lze provádět stoj na jedné noze, různé další i obtížnější polohy ve vzporu klečmo i dřepmo (vzpor dřepmo zánožný levou, vzpor klečmo zanožit levou atd.). Je však třeba si uvědomit, že děti zvládnou pohyb pouze jednou končetinou nebo polohu symetrickou. Nesymetričnost a různost poloh či pohybů končetinami není pro dítě jednoduchá, protože ještě nemá dostatečnou představu o svém těle, a tudíž ani jeho dostatečnou kontrolu. A právě kontrolu se mu snažíme zprostředkovat. Přesnější provedení méně obvyklých poloh vyžaduje opakované cvičení a opravování. Vhodnou metodou je uvědomělé a soustředěné zaujímání poloh, které je podstatou např. jógových cvičení.

Z tohoto důvodu jsou pro oblast nelokomočních pohybů právě jógová cvičení jednou z vhodných alternativ a metod.

Názvy poloh

Polohy těla a jejich změny s sebou nesou i pojmenování těchto poloh, čímž je u dětí rozšiřována poznatková sféra. U nejmenších dětí se používají tzv. názvy motivační (na bobeček), s rostoucím věkem dětí je vhodné pro jednotlivé polohy užívat i správná označení (do dřepu).

Co všechno moje tělo dokáže?

Například v lehu: jsem úplně malá kulička, vajíčko jsem dlouhatánský jako kláda

28

Dítě a jeho tělo

nosti aktivovat svaly pro jemnější práci v kloubech. Proto ke zvládání běhu přispívají stejná cvičení jako pro chůzi (viz výše).

Vývojové znaky: _ _ _ _ _ _ _

krátký krok široká stopa došlap na celé chodidlo nerytmičnost a neplynulost nedokonalá orientace paže udržují rovnováhu – bez souhybů neschopnost dalších pohybů při běhu

Metodika nácviku: Rovnováhu podporujeme chůzí po špičkách, stojem či poskoky na jedné noze, pružnost v kloubech dolních končetin protahováním nohou v lehu, ve stoji do výponu, pružnost chodidel pohybem na špičky, pérováním, poskoky, zlepšení odrazu a letovou fázi pomocí poskoků, odrazů do dálky i výšky, rytmus běhu trénujeme pomocí říkadel a písniček, cvičíme přímý běh k cíli, běh po úzké cestě, provádíme přirozené souhyby paží, různé pohyby paží (motýlí křídla, kola vláčku), s dětmi trénujeme běh se změnami směru mezi překážkami, po zvýšené či šikmé ploše, výběh na signál, rychlý běh, dlouhodobější běh, běh v terénu – z kopce i do kopce, běh po různém povrchu atd. Všechna cvičení se opět snažíme realizovat pomocí her.

Vývojové znaky

Metodika nácviku

Běh za učitelkou „Had“, „vláček“, motivovaný hudbou.

Běh rytmizovaný ve vázaném kruhu S písničkou Prší, prší.

Hádanky podle rytmizace Střídání chůze a běhu volně v prostoru.

Na dopravní prostředky Auta – jízda po silnicích – běh po čarách.

Vlak – běh ve vázaném zástupu.

Letadla – poloha paží – běh s upažením.

Přes bažinu Běhání po rozložených papírech nebo obručích – nutnost měnit délku a směr kroků.

39

Dítě a jeho tělo

Vše učíme nápodobou, děti, které dobře hází, tento postoj často zaujímají spontánně. Je možné manipulovat i s tělem dětí a do správného postoje je nastavit, ale není vhodné často používat metody nácviku vyššího věku.

Mnohem účinnější je vytvářet podmínky pro házení a pro nápodobu a ponechat dětem čas pro spontánní vývoj.

Házení jednou rukou podporujeme malými míčky, drátěnkami, papírovými koulemi..., pohyb celé paže z nápřahu až po zápěstí.

Hod přes vyšší překážku (natažený provaz) nebo vyšší cíl – vede k lepšímu úhlu odhodu, ke včasnému vypuštění míčku tak, aby hod nesměřoval do země.

Zapojení zápěstí je podporováno vhozením míčku nebo jiného předmětu do koše nebo přes lano z výponu; když se dítě vytáhne a vzpaží, koš nebo lano je právě ve výši dětského zápěstí.

Větší míče hází děti obvykle spodem, později horem (z držení obouruč nad hlavou). Nohy jsou rozkročené a vedle sebe. Ukázkou vedeme děti k zapojení celého těla – z podřepu a mírného záklonu do vzpřímení a odhodu.

Přehodit míč přes překážku, přes příkop, hodit co nejdál.

Spojení oko – ruka podněcujeme přesností kutálení nebo hodem na cíl, který je přiměřeně velký a vzdálený.

Příklad Kutálet si míček mezi dlaněmi, na zemi, na těle...

Kutálet míč k cíli, ke kamarádovi...

Házet na různě velké a vzdálené cíle Srážet míčkem kelímky, kostky, kuželky Přehazovat překážku, natažený provaz Hra „Na veverky a kuny“ – vhazovat míčky do hnízda Házet na pohyblivý terč (hry „Na jelena“, „Na myslivce a zajíce“) Vhazovat míč do košíku, který drží učitelka vždy ve výši ruky dítěte

43

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání Prší, prší Prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme, pojedeme na luka, až kukačka zakuká.

běh ve vázaném kruhu běh do středu a zpět

Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala, ty kukačko nekukej, má panenko neplakej.

běh po kruhu běh do středu a zpět

Prší, prší, jen se leje, venku zůstat nemůžeme, schováme se pod okap,

běh po kruhu klek na jedno koleno, paže vytvoří stříšku na kapy-kap tři rytmické údery dlaněmi do země

uslyšíme kapy-kap.

Cibulenka Cib-cib cibulenka Mak mak makulenka Když jsem byla maličká Chovala mě matička A teď už jsem veliká Musím chovat Pepíka Skákal pes Skákal pes přes oves, přes zelenou louku, šel za ním myslivec, péro na klobouku.

Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále, řek bych vám, nevím sám, hop a skákal dále.

v kruhu se držte za ruce, dva mírné podřepy, třetí hlubší opakují se podřepy chůze v kruhu zátočka chůzí každý sám

ve vázaném kruhu poskoky na místě chůze po kruhu poskoky čelem do kruhu chůze po kruhu co největší výskok a několik poskoků

Utíkej, Káčo Utíkej, Káčo, utíkej, utíkej, honí tě kocour divokej, divokej, honí tě kocour divokej.

Utíká káča co může, co může, kocour ji chytit nemůže, nemůže, kocour ji chytit nemůže.

Dvojice dětí se postaví volně v prostoru proti sobě, chytí se za ruce a vytvoří tak brány k probíhání. Zvolené děti (1–3 podle počtu dětí ve skupině) probíhají s písničkou brány a každá dvojice dětí se za ně za ruce zapojí. Každé dítě pak za sebou vede hada, který podbíhá další brány. Lze navázat např.

Had leze z díry.

62

Dítě a jeho tělo

_ _

házení na vyvýšený cíl – pro dostatečně vysoký směr odhodu; pokud však dítě stojí blízko pod překážkou, zaklání se vést děti ke správnému postavení nohou

3.4.2 Sportovní hry Hra je typická činnost dítěte předškolního věku. Obecně může být v činnostech dětí hrou cokoliv; hry lze třídit podle různých hledisek, např. na hry funkční, námětové, konstruktivní a sociální (Dostál, A. M., Opravilová, E.: Úvod do předškolní pedagogiky. SPN, Praha 1985, s. 132).

V oblasti pohybových her lze opět uvažovat v obecnější rovině a jakoukoliv pohybovou činnost realizovat hrou, což je pro děti předškolního věku optimální. I v jednoduchých pohybových hrách lze již pěstovat některé předpoklady pro hry sportovní. Obecně lze však říci, že děti jsou schopné se učit z dané sportovní hry dovednostem jednotlivce – tedy technice dané sportovní hry: házení a chytání, způsobům odbíjení míčku raketou v tenise, technice kopání ve fotbale, bruslení a vedení puku hokejkou – ale nejsou schopné zvládnout složitější spolupráci týmu. Z tohoto důvodu musí mít hra velmi jednoduchá pravidla. Děti v předškolním věku jsou např. schopné hrát kopanou nebo hokej dva proti dvěma, kdy dvě děti jsou brankáři a dva střílí. Při větším počtu hráčů je velmi obtížné jim vysvětlit potřebu rozmístění po prostoru a přihrávání si.

Pohybové hry

Cílem her je nebýt poražen, ať už je porážka vyjádřena chycením, dostáním „baby“ nebo gólu. Jedná se také o překonání soupeře, ať už individuálního nebo skupinového. Hry se obvykle realizují ve velmi proměnlivých podmínkách a jedním ze základních problémů i cílů je zvládnutí jakési „herní inteligence“ – schopnosti rychle se rozhodovat v dané situaci, jednat, tedy řešit herní situace. To spočívá především v pochopení pravidel, v analýze situace a v rozhodnutí, jak pokračovat, tedy kam běžet, komu přihrát... Po tomto procesu následuje konkrétní pohybová akce.

Cíl her

Některé tyto předpoklady jsou obecné, ať už potřebou analyzovat situaci a rozhodovat se, nebo pro jejich sociální kontext. Lze sem zařadit např. tyto aspekty her:

Předpoklady her

_ _ _ _

dodržování pravidel spolupráce se spoluhráči řešení situací – analýza a rozhodování, tvořivost zvládnutí sociálních aspektů – úspěchu, neúspěchu, prohry

67

Dítě a jeho tělo

Příklady sestav nářadí: _ _ _ _ _

_ _

2 lavičky vedle sebe, mezi nimi natažená guma (cik-cak) lavička prostrčená mezi nohami kozy (podlézt nebo přelézt kozu) 2 lavičky zavěšené šikmo na žebřinách (po jedné vylézt, po druhé sestup) rozložené díly bedny jako překážka pro překračování 2 lavičky zavěšené ze dvou stran na švédské bedně bez vrchního dílu (po jedné různými způsoby vylézt, seskočit do švédské bedny, znovu vylézt a skluzem dolů, nebo přes otevřenou bednu přelézt ve vzporu dřepmo – ruce na jednom okraji, nohy na druhém, dopomoc za pánev) lavička zavěšená mezi žebřinami a švédskou bednou (lezení, chůze) nízká švédská bedna a lano s uzlem na zhoupnutí (ze švédské bedny se zhoupnout na laně – nohy naskočí na uzel, seskočit zpět na bednu)

Cvičení s náčiním

Cvičení s náčiním

Jedná se opět o velmi pestré manipulační činnosti, kdy je důraz kladen na ovládnutí náčiní při kultivovaném estetickém pohybu. Náčiní může být různorodé: míče, balónky, stužky a stuhy, závoje, obruče, švihadla, peříčka, upoutané míčky aj. Vznášivé náčiní (stuhy, závoje) podněcuje vázaný pohyb.

Zde je několik příkladů cvičení s výše jmenovaným náčiním, ačkoliv volba náčiní může být mnohem širší.

Balónky: _ _ _ _

nošení balónku na dlani, hřbetu ruky odrážení balónku a snášení na dlaň přehazování z ruky do ruky kutálení balónku po částech těla

Stužky a stuhy: _ _

mávání stuhou – tvoření oblouků, vlnovek a spirál běhání s vlající stuhou

73

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání

5. Dílčí cíl: Podpora zdraví a tělesné i psychické zdatnosti dítěte Důležité Pro zdraví je důležitá tělesná zdatnost, tedy schopnost vyrovnat se s vnějšími vlivy. Od té je neoddělitelná i zdatnost psychická – překonat nepříjemné pocity, vytrvat v činnosti, vyrovnat se s neúspěchem.

Tělesná zdatnost

Tělesnou zdatnost tvoří: Zdatnost svalů – jejich síla, pružnost a schopnost pracovat i delší dobu (tedy svalová vytrvalost), to jsou předpoklady i správného držení těla. Svalová zdatnost vyjadřuje schopnost svalů zvládnout dobře vertikální postavení těla (posturální funkci) a lokomoční i další pohybové dovednosti.

Zdatnost – funkčnost vnitřních orgánů, především srdečné cévního a dýchacího systému. Jejich funkce je nutná pro transport a uvolnění energetických zdrojů. Umožňují vykonávat potřebnou práci při potřebné intenzitě (např. doběhnout na autobus). Pohybová aktivita zlepšuje funkčnost těchto orgánů, a tím je důležitou prevencí tzv. civilizačních chorob, které právě tyto systémy postihují (arterioskleróza, infarkt).

Složení těla je důležitým ukazatelem zdatnosti a faktorem zdraví. Souvisí s dědičnými předpoklady, stravovacími návyky, pohybovou aktivitou a celkovým způsobem života.

5.1 Svalová zdatnost a výchova ke správnému držení těla Svalová zdatnost

84

Svalová zdatnost znamená, že svalstvo těla je dostatečně, přiměřeně silné a pružné a při pohybu spolupracuje v dobré souhře. Nedostatečná síla svalů nebo jejich zkrácení vede k nesprávné funkci, k nevhodnému postavení částí těla, k únavě, špatným pohybovým návykům a postupně až k nevratným chybám v držení těla a pohybových dovednostech. Prevence těchto

POHYBOVÉ ČINNOSTI pro předškolní vzdělávání nižší silou, než jaká je k pohybům potřebná. Jejich vzájemně porušená souhra pak vede k častým a typickým chybám v držení těla (viz obrázek).

Správné držení těla a změny v předozadním zakřivení páteře při svalové nerovnováze

86

Dílčí cíl: Podpora zdraví a tělesné i psychické zdatnosti dítěte

_

Cvičit naboso, aktivovat a posilovat svaly nožní klenby.

Rozsypat kostky po herně a sbírat je prsty u nohou.

Aby bylo cvičení účinné, je třeba pro ně děti získat vhodnou motivací, aby cvičily rády a snažily se. Cvičení bez zájmu nemá smysl, proto cvičme raději méně, ale dobře než mnoho a formálně. K problematice těchto cvičení byla již zpracována celá řada publikací, proto zde uvedeme pouze několik příkladů a odkazy na další literaturu.

Motivace ke cvičení

Doporučení Při záměrných pohybových činnostech se snažíme: _ _ _ _ _ _

zachovávat správnou výchozí polohu u všech pohybů zachovávat správnou polohu v průběhu cviku (např. zpevnění těla, neprohýbat se, nezvedat ramena apod.) neprovádět švihová cvičení, především ne bez rozcvičení nejprve protahovat, potom zpevňovat, pak uvolňovat (protahovat) protahovat spíše v polohách s výdrží a výdechem (strečinkově) než hmitáním při pohybu správně dýchat – dýchání podporuje svalovou kontrakci (nádech) i uvolnění (výdech), ale pozor – při kontrakci břišních svalů vždy vydechujeme

Praktické příklady A.

Průpravná a formativní cvičení

1.

Pro horní oblast trupu – držení hlavy, ramen a hrudníku

1a

_

1b

1ab

2a

2b

3a

Průpravná a formativní cvičení

3b

4

turecký sed – vytřepat ramena, zvednout je k uším a hodně stáhnout dolů, opakovat

89

Dílčí cíl: Podpora zdraví a tělesné i psychické zdatnosti dítěte

Čaroděj čaruje Čaroděj, nejprve paní učitelka, čaruje a volí rovnovážné a zpevňující polohy: Čáry máry, všechny moje sochy...:

26 _ _ _ _ _

26 25 30 31 29

25

30

31

29

stojí na špičkách – nesmí se ani hnout, jsou to sochy! stojí na jedné noze stojí na jedné noze a udělají holubičku jsou letadla v lehu na břiše jsou raci

Čarodějova zahrada soch Čaroděj (paní učitelka) začaruje sochy do nějaké polohy, sochy se nesmí ani hnout. Jenže čaroděj odchází do světa (hraje hudba), sochy jsou tedy bez dozoru a mohou chvíli dělat, co chtějí. Když však hudba ztichne, čaroděj se vrátil, je třeba se ihned postavit do původní polohy a ani hnout!

C.

Hry s využitím nářadí

Využití nářadí

32 _ _ _ _ _ _

33

34

převaly v lehu na žíněnce vylézání, lezení stranou a slézání po žebřinách, žebřících a prolézačkách, provazových žebřících aj.

32 visy smíšené, ručkování ve visu smíšeném, např. mezi dvěma žerděmi prolézačky, mezi dvěma provazy lezení po lezecké stěně 33 leh na břiše na lavičce – přitahováním souruč sun po břiše, totéž po šikmo zavěšené lavičce 34 leh na zádech na lavičce, vzpažit – přitahováním souruč sun po zádech, též po šikmé lavičce

93

Pohybové činnosti ve školním a třídním vzdělávacím programu

8.3 Rizika Mezi rizika spojená s pohybovými činnostmi patří: _

Nedostatek pohybu – děti mají málo prostoru a příležitostí se dynamicky pohybovat, jsou stále vedeny ke klidovým činnostem. Celkově by měl čas pohybových činností dětí dosahovat 4–5 hodin za den, samozřejmě rozptýleně v průběhu celého dne.

_

Nedostatek volného pohybu a psychické přetížení – děti jsou stále řízeny, a to i při pohybových činnostech. Přestože se pohybují, nemohou se pohybovat podle svých individuálních potřeb.

_

Nedostatek řízeného pohybu a podnětů – všechny pohybové aktivity jsou spontánní, děti nemají dostatečně podnětné náměty k učení se pohybovým dovednostem, ve škole je nedostatek pomůcek, nářadí a náčiní. Učitelka neposkytuje náměty a nerozvíjí dětskou zvídavost, neposkytuje dětem dopomoc ani záchranu.

_

Nedostatek intenzity v pohybu – děti se sice mohou pohybovat, ale v intenzitě jsou tlumeny podmínkami – nedostatek prostoru, omezování učitelkou z obavy, že se děti zraní nebo přetíží. V takovém případě jsou nedostatečně zatěžovány vnitřní orgány, není tedy rozvíjena tělesná zdatnost dětí, netrénuje se jejich vůle.

_

Jednostranné zatěžování – opakování stále stejných činností, které obsahují jednostranně zaměřené pohyby a nerozvíjejí všechny oblasti těla. Lokomoční pohyb pouze chůzí nebo během – děti nemají možnost lézt, vylézat na překážky, šplhat – není dostatečně zatížena a rozvíjena horní část trupu.

_

Nepřiměřené pohybové činnosti – příliš obtížné, nebo naopak příliš jednoduché činnosti, které nerespektují individuální biologický a psychický vývoj dítěte: _ _ _

Rizika při pohybových činnostech

volba obtížných poloh při cvičení, využívání zátěží, příliš složitá pravidla, jinak stresující prostředí, např. srovnávání dětí stanovení stejných činností a cílů pro všechny děti, tj. nerespektování jejich individuálních předpokladů nepodnětně působící nízké požadavky, příliš jednoduché hry, stále stejné pomůcky, nízká intenzita činností

121

Pohybové činnosti v integrovaném bloku

Dílčí cíl:

Činnosti naplňující tento cíl:

užívání všech smyslů

např. Kimovy hry, hra Na slepou bábu

rozvoj zdatnosti

např. dynamické hry, lezení po prolézačkách, pěší výlety

osvojení si poznatků o těle

např. měření srdečního tepu

Tematický celek „Moje tělo“ si můžeme představit jako skládanku různých tematických částí obsahujících konkrétní činnosti a hry. Je to neuzavřená myšlenková mapa, do níž je možné neomezeně přidávat další a další tematické části a naplňovat ji dalšími činnostmi z různých praktických oblastí.

4.

Myšlenková mapa

Myšlenková mapa

Znám první pomoc

Moje srdce

Jak svoje tělo chráním

Jak dýchám

Relaxuji a odpočívám

Trup, hrudník, bříško a záda

Jsem silný, zdatný a zdravý

KDO JSEM

Trénuji rovnováhu

Hlava a krk

Chodidla a nohy

Hýbu celým tělem

Ruce a paže Moje celé tělo

Moje hravé ruce

129