Rozvíjíme jazyk a řeč – ukázkové strany by Nakladatelství Dr. Josef Raabe

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Dítě a jeho psychika – jazyk a řeč

PaedDr. Alena Váchová Bc. Zuzana Kupcová Mgr. Michaela Kukačková

Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Radlická 2487/99, 150 00 Praha 5 Tel: 284 028 940, 941 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., Praha 2015 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Autorky:

PaedDr. Alena Váchová Bc. Zuzana Kupcová Mgr. Michaela Kukačková

Editorky:

Mgr. Hana Nádvorníková PhDr. Kateřina Smolíková Mgr. Eva Svobodová

Vedoucí projektu: Jednatelka nakladatelství: Grafický návrh obálky: Sazba: Tisk:

Mgr. Petr Šimek Mgr. Stanislava Andršová Ludmila Kubešová Ing. Hana Zrnová Tisk AS, s.r.o., Jaroměř

ISBN 978-80-7496-173-1

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Obsah

Obsah

Jak se orientovat v textu .................................................................................... 6 PaedDr. Alena Váchová Výslovnost ................................................................................................................ 9 PaedDr. Alena Váchová, Mgr. Michaela Kukačková Gramatická správnost řeči .............................................................................. 43 PaedDr. Alena Váchová Vyjadřování ........................................................................................................... 61 PaedDr. Alena Váchová Porozumění ........................................................................................................... 77 PaedDr. Alena Váchová Dorozumívání ....................................................................................................... 89 Bc. Zuzana Kupcová Literární příběh v životě předškolního dítěte ..................................... 101

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Jak se orientovat v textu

Jak se orientovat v textu Všechny příspěvky mají klíčové pojmy nebo pasáže zvýrazněny tučně. Příklady, názvy děl a institucí, pokud se v příspěvku vyskytují, jsou vyznačeny kurzivou. „Přímá řeč je znázorněna kurzívou a opatřena uvozovkami.“ Doporučení Důležitá doporučení jsou uváděna v rámečku.

Rizika Další typ rámečku slouží pro upozornění na možná rizika spojená s jednotlivými popsanými aktivitami. Pozor na… V tomto rámečku najdete upozornění na rizika, která mohou nastat v průběhu jednotlivých aktivit a kterých by se měl pedagog s ohledem na plné využití pedagogického potenciálu činností vyvarovat.

Očekávané výstupy Třetí typ rámečku usnadní orientaci v očekávaných výstupech, které jsou rozvíjeny jednotlivými nabízenými aktivitami. Porovnání otázek v tomto rámečku s aktuálními projevy dítěte vám umožní posoudit, zda dítě skutečně očekávaných výstupů dosahuje a v jaké míře. Rámeček tedy slouží jako nástroj pro pedagogickou diagnostiku úrovně rozvoje dítěte.

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Jak se orientovat v textu Všímejte si… …z hlediska dané vzdělávací oblasti V horní části rámečku najdete podněty vztahující se k očekávaným výstupům dané vzdělávací oblasti. …z hlediska dalších konkretizovaných výstupů Ve spodní části rámečku pak najdete podněty, které se vztahují k dalším očekávaným výstupům napříč RVP PV. Rámeček tak slouží také jako podpora uvědomění si, že vzdělávací oblasti RVP PV jsou vzájemně provázány a že prostřednictvím jedné aktivity lze rozvíjet osobnost dítěte v mnoha různých oblastech.

Tematické oblasti publikace odpovídají vzdělávacím oblastem RPV PV s výjimkou vzdělávací oblasti Dítě a jeho psychika, která je z důvodu přehlednosti členěna do dalších tří tematických oblastí. Pro usnadnění orientace jsou v publikaci využívány následující ikony:

Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika – jazyk a řeč Dítě a jeho psychika – poznávací schopnosti a funkce Dítě a jeho psychika – sebepojetí, city, vůle Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Výslovnost Co umím

ČINNOSTI A NÁMĚTY pro rozvoj výslovnosti

Co umím Na začátku školního roku si kromě zjištění výslovnosti u jednotlivých dětí můžeme udělat základní diagnostiku pohyblivosti mluvidel. První z kroků může být s menší či celou skupinou dětí, další už by měl být individuální.

Průběh: Učitelka říká dětem: „Co umíme, jsme si ukazovali, ale umíte i něco s pusou nebo s jazykem? Já třeba umím jazykem udělat kroužek. Umíte to taky?“ Děti vymýšlí další pohyby ústy, popř. jazykem, ostatní napodobují. Můžeme napovídat špulení rtů, olizování rtů, nafukování tváří, špičku z jazyka, volné vypláznutí, mističku, kopec se špičkou jazyka zamknutou za dolními řezáky, „mávání“ vypláznutým jazykem (činnost můžeme doplnit rýmem „Co já umím, podívej, jako já to udělej!“).

Varianty aktivity: Hry můžeme využít, chceme-li zjistit, jak děti zvládnou určité pohyby či polohy mluvidel (viz níže). Zájem upoutáme hádankou Petra Karmína: „Když se směju, tak se směje, dělá na mě obličeje, opičí se velice – a není to opice.“ Jako pomůcku můžeme využít bezpečná zrcátka. Provokujeme děti otázkami: „Zvládneš udělat z jazyka korýtko? Udržíš tužku pod nosem? Kdo si sáhne jazykem na nos?“ atd. Ne všechno se nám podaří, oceňujeme především snahu. Korýtko někdy nejde ani nám do-

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Výslovnost Povídání o strašidlu Hlásky můžeme také procvičovat prostřednictvím následující říkanky o strašidýlku a zvonu.

Průběh: „An don, dydyón, cíve kopión, anaraka, levá ruka, ten líšeňský zvon.“ Říkankou nejprve učitelka doprovází rytmickou chůzi dětí, na slovo „zvon“ vždy reagují zastavením a vytvořením stříšky nad hlavou vzpažením. Melodizujeme (malá tercie) s výraznou výslovností „BIM, BAM“, dokud učitelka znovu nezačne říkanku. Zkoušíme v pomalém i rychlém tempu, se zrychlováním či zpomalováním, zvoneček „klinká“ stejným tempem. Pokračujeme příběhem: „Ve věži vedle zvonu se zabydlelo malinkaté strašidýlko. Moc se mu líbilo to bimbání zvonu a zkoušelo to taky tak, ale to víte, strašidlo… Bylo z toho jen samé BUBUBU, BABABA, BOBOBO, BEBEBE, BIBIBI.“ Děti opakují po učitelce. „Když někdo přišel do věže, tak strašidýlko vybaflo BAF.“ Všichni si zakryjí obličej dlaněmi. „Aby se všichni ještě víc báli, naučilo se strašidýlko ještě dupat – dup, dup, dupy dupy. Za chvíli umělo říkat i dupací slova – dupe, doupě, dům, domek, deka, dudy, bouda, voda… Když si při tom bubání a dupání sáhneme na krk, ucítíme, jak i nám v něm strašidelně hučí. To přestane, když zkusíme nastartovat pro strašidlo kouzelný motor, který ho odnese pryč: T-T-T-T-T.“ V průběhu vyprávění děti opakují po učitelce slova s hláskami B-D-T. Aktivitu můžeme zakončit básničkou: „Bubák dělá bu-bu-bu, a já se bát nebudu.“ (F. Synek)

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Výslovnost Veverka Vanda

Veverka Vanda Touto aktivitou procvičujeme výslovnost hlásek V – F: Přiblížením spodního rtu k horním zubům vytvoříme malou úžinu, kterou prochází vzduch. Při V zní hlas. Foukáme do peříčka, do větrníku, do vatové kuličky, hrajeme foukaný fotbal na stole s kuličkou vaty nebo papírku, napodobujeme zvuk vysavače „vvvvvvv“ a zvuk větru „fííí, fůůů...“.

Průběh: Na začátku aktivity se děti pohybují po třídě. Učitelka vypráví říkanku: „Čáry máry ryby raky, ať jsou ze všech dětí mraky!“ Učitelka jako vítr žene děti-mraky v prostoru herny. Děti běhají podle slovního komentáře učitelky, která intonuje, jako kdyby byla lehký větřík nebo naopak prudká vichřice. Učitelka pokračuje: „Vichřice může způsobit i zlé věci, ale vítr nebo malý větřík může být k něčemu dobrý. K čemu? Ochladí nás.“ Děti si společně s učitelkou zkusí foukáním ochladit ruce, pofoukají bolístku, chladí si foukáním spálený prst atd., foukáme „fíí, fůů, fóó“. „Větřík ale umí také roznášet po světě semínka, pohoupá berušku…“ Děti mohou vyjadřovat pohybem a zvuky vyprávění učitelky. „A jednou pomohl veverce.“ Učitelka vypráví příběh o veverce Vandě: „Od samého shánění žaludů byla veverka Vanda tak unavená, že si lehla pod keř na mech, přikryla se ocasem a usnula tvrdým spánkem. Jenomže právě kolem běžela kuna lesní a hned si dělala na veverku chutě. Vítr to uviděl a rychle zafoukal veverce do kožíšku – fí, fí! Veverku probudil a ta rychle utekla do větví stromů a schovala se ve svém doupátku. A když byla kuna pryč, ze samé radosti se kuně posmívala svou veverčí řečí: va, ve, vi, vava,

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Výslovnost Hra na malíře

Hra na malíře Touto hrou procvičujeme výslovnost L (Svobodová, E., Váchová, A. Včelička, č. 2, 2012). Hláska L je ve vývoji výslovnosti velmi důležitou hláskou, hrot jazyka je otočený vzhůru, přitisknutý na dáseň za horními řezáky, ústa jsou pootevřená. Trénujeme pohyblivost mluvidel pro správné L: opakujeme cviky uvedené u D, T, N, vyplázneme jazyk a zkusíme si jím dosáhnout co nejdál na bradu a pak na nos, ústa otevřeme, olizujeme dolní ret (hodiny), pak horní – zatočit „do zatáčky“, pak celý „okruh“ (autíčko), ústa otevřeme, olízneme si ve středu dolní ret a jazyk táhneme zpět do úst přes horní ret (kočička líže mlíčko), pohybujeme špičkou jazyka přes horní ret ven a zpět („blll“, čertík), pohybujeme jazykem v ústech. Hra na malíře může být součástí ranního cvičení.

Průběh: Učitelka se ptá dětí: „Už jste někdy viděli, jak se maluje pokoj? Nejdříve si pořádně zamícháme barvu. Vy jste barva a já budu míchat.“ Učitelka napodobuje míchání a děti se pohybují do kruhu ve směru, kterým míchá. „Míchám barvu, míchám barvu a vymíchám krásnou červenou! Děti se na slovo červenou rozběhnou po třídě a chytí se něčeho červeného. Učitelka mění směr míchání a barvy.

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Gramatická správnost řeči

Gramatická správnost řeči PaedDr. Alena Váchová

Vývoj gramatické správnosti řeči u předškolních dětí

Dítě si gramatickou správnost osvojuje zcela přirozeně a není nutné – ba ani vhodné – mu gramatická pravidla vysvětlovat. Přesto však i gramatickou správnost řeči může okolí svým přístupem rozvíjet či brzdit. Běžná cesta k ní bývá zajímavá, protože kromě toho, že si na ní spolu povídáme, postupně tu nacházíme podivné slovní tvary a spojení, které nás často pobaví. Gramatickou stránku řeči můžeme posuzovat v souvislosti s vlastním vývojem řeči přibližně od konce 1. roku života. Tehdy dítě začíná používat první slova, která neskloňuje ani nečasuje. Do 1,5 roku mají aktivně používaná slova zpravidla charakter jednoslovných vět bez gramatické stavby (Lechta, 2002, s. 45). Podstatná jména užívá dítě nejprve v 1. pádě jednotného čísla, slovesa používá nejdříve v infinitivu, ve 3. osobě nebo v rozkazovacím tvaru (Klenková, 2006, s. 37). V období 2–2,5 let začíná dítě pozvolna skloňovat a časovat, je to zjevný pokrok v gramatické stavbě verbálních projevů (Lechta, 2002, s. 47). Kromě užívání pádů se objevuje množné číslo u některých podstatných jmen (balony, děti apod.) a minulý čas u sloves (M. Mikulajová, Kapalková, 2002, s. 45). Po 3 letech užívá dítě jednotné i množné číslo (Klenková, 2006, s. 38), minulý čas, klade prosté otázky, používá sloveso Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Gramatická správnost řeči Jak se jmenuješ? Na to se Tě ptáme!

ČINNOSTI A NÁMĚTY pro rozvoj gramatické správnosti řeči

Jak se jmenuješ? Na to se Tě ptáme! Rytmická hra, kterou obvykle hrajeme na začátku školního roku, když se seznamujeme. Hru můžeme zařadit, přijde-li mezi děti někdo nový – nové dítě, návštěva apod.

Průběh: Sedíme s dětmi v kruhu. Vytleskáváme jednoduchý rytmus, na jednu dobu tleskneme rukama a na druhou do stehen. Společně s tleskáním říkáme: „Jak se jmenuješ, na to se Tě ptáme.“ – „Kačenka.“ – „Ty jsi Kačenka, my ti zatleskáme.“ Opakujeme dokola se všemi dětmi v kruhu.

Varianta aktivity: Namísto jména říkáme celou větu se slovesem být: „Já jsem Kačenka.“ Pozor na… Jsme pro děti mluvním vzorem, pomáháme s rytmem a celou hru vedeme. Není rytmus na děti příliš rychlý?

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Vyjadřování

Vyjadřování PaedDr. Alena Váchová

Charakteristika a vývoj vyjadřování

Vyjadřováním budeme rozumět samostatnou mluvní produkci, určenou pro komunikačního partnera či posluchače, od sdělení pocitů, přání, informací, názorů, otázek, popisů až k náročnější monologické formě, kterou v předškolním věku představuje souvislé vyprávění příběhu. V souvislém vyjadřování se uplatní všechny předchozí získané jazykové schopnosti a dovednosti – výslovnost, slovní zásoba, zvládnutí gramatických pravidel, ale i melodie řeči nebo přiměřené řečové tempo. Vývoj těchto „ingrediencí“ mluvních sdělení představuje také základ vývoje souvislého vyjadřování a jejich rozvíjením vždy podporujeme i souvislé vyjadřování samo. K tomu, aby se dítě mohlo vyjadřovat mluvenou řečí, potřebuje mít v pořádku hlas. Základní hlas, velmi tichý a chraptivý, vzniká rozkmitáváním hlasivek v hrtanu výdechovým proudem. Je dotvářen v ústní, nosní a nosohltanové dutině a v dutinách obličejových, proto má každý hlas osobitou barvu, sílu a výšku. I to je důvod, proč je třeba si svůj hlas chránit. Je charakteristickou součástí naší bytosti, podle níž nás ostatní identifikují a která na nás může mnohé prozradit. Samotnému hlasovému projevu se nemusíme učit, tím se ohlašujeme hned po příchodu na svět, ale schopnost ovládání hlasu, jeho melodie a přízvuků získáváme nápodobou v prostředí, kde žijeme.

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Vyjadřování

Co to znamená pro práci učitelky mateřské školy

Nasloucháme dítěti a projevujeme zájem o něj i jeho vyprávění (včetně fantazijního), nezapomínáme na oční kontakt. Povídáme si hodně s dítětem. Udržujeme téma hovoru otázkami, doplňující poznámkou, přitakáním. Rozvíjíme slovní zásobu, gramatickou správnost i kulturu řeči v didakticky zaměřených činnostech i vlastním příkladem. Podporujeme vzájemnou komunikaci dětí při hře i jiných činnostech. Prohlubujeme porozumění básničkám, příběhům, využíváme spojení slova s pohybem. Využíváme pohádek a příběhů pro děti, čteme a vyprávíme je dětem, vedeme děti k jejich reprodukci, pomáháme jim při nich otázkami, nezapomínáme na zhlédnutá divadelní představení či filmy. Využíváme obrázkové seriály a jejich obměny – starší děti sestavují postupný děj pomocí obrázků a vyprávějí ho, hledají a slovně vyjádří „chybu“ při odebrání nebo výměně obrázku, popř. při vyprávění děje. Vysvětlujeme souvislosti jevů, se kterými se děti setkávají, jejich příčiny, časové a prostorové vztahy. Podněcujeme děti, aby ony samy přemýšlely o těchto souvislostech a popisovaly je. Všímáme si časové posloupnosti děje, logické návaznosti. Nejprve jen určujeme, co bylo dříve a co později, pak řadíme jednotlivé sekvence chronologicky za sebou. Např.: ukázka obrázku s plačícím chlapcem. „Proč asi ten chlapeček pláče?“ Obrázek chlapce na koloběžce se zavázanou nohou a chlapce, který spadl s koloběžkou na zem, nohou na kámen: „Co bylo dřív?“

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Vyjadřování Popisujeme svět kolem sebe, osoby, zvířata, hračky a jiné předměty, vlastní práci dětí, obrázky a ilustrace. Všímáme si detailů, porovnáváme objekty a hledáme vhodné přívlastky. Dáváme si hádanky (popisy). Např. na vynálezce: Děti po hře představují v roli vystavovatele své výrobky. „Povězte nám, co jste vyrobil pro naši výstavu, k čemu to je dobré, jak to funguje?“ Vymýšlíme konec příběhu, možný předchozí děj, popř. celé příběhy, můžeme využít obrázků. Starší děti vyprávějí podle série obrázků. Např. „Holčička šla městem a vedla na vodítku pejska…“, „Co by se stalo, kdyby všechny maminky byly najednou malými holčičkami?“ Můžeme také ukázat obrázek chlapce s nohou v sádře a děti vymýšlejí, co předcházelo ději na obrázku. Využíváme metod dramatické výchovy, které vyhovují aktivitě, fantazii a emocionalitě dětí – zejména kognitivních, tvořivých a sociálních her, hry v roli, improvizace a dramatizace, např. ve hře Na upovídané království. Učitelka hraje roli krále, děti chodí prostorem, na zabubnování (dítě, které se do společné činnosti nechce zapojit, může být královským bubeníkem) utvoří dvojice a plní jeho přání. Učitelka říká: „Poddaní moji milí, povídejte si, co se mi líbí, co se stalo včera, co se kdy stalo veselého, smutného, co se stalo babičce, co se dělá s miminkem…“ Fantazijní vyprávění nevnímáme jako lhaní, nekritizujeme za ně dítě, můžeme dát najevo, že se takové věci stávají, nebo se nám zdají. („Paní učitelko, mně včera čerti odnesli do pekla a chtěli si mě tam nechat, a já jsem se schoval do kouta a utek´sem.“ „No to je štěstí, že jsi to tak vymyslel a jsi zase tady.“) Postupně ale vedeme děti k rozlišování reality a fantazie. Pokud dítě zadrhává, nenutíme ho slova či věty opakovat, na neplynulosti ho neupozorňujeme. Ve třídě vytváříme pozitivní a bezpečné klima. Můžeme dítěti pomoci dopovědět slovo či větu, ale vždy tak, aby to nepocítilo jako naši netrpělivost či spěch, a počkat na jeho souhlasnou reakci. Snažíme se mluvit s ním klidně,

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Porozumění Kuba řekl

ČINNOSTI A NÁMĚTY pro rozvoj porozumění

Kuba řekl Známá hra, která nutí děti pozorně poslouchat pokyny učitelky a reagovat na ně, či je ignorovat. Pokud s hrou začínáme, můžeme si nejdříve vyzkoušet reakci na pokyny: „Poroučení hezké není, aby byla legrace, děláme, co Kuba chce.“

Přůběh: Kuba (nejprve učitelka, pak některé dítě) jde doprostřed kruhu a „poroučí“, co mají děti dělat. „Sedni si, lehni si, poškrábej se na uchu, chyť se s ostatními za ruce, zadupej, pusť se a udělej dřep.“ Děláme jen to, co řekne Kuba: „Kuba řekl: zaskákej, podrbej se na hlavě, vyskoč, 2x vyskoč, pohlad’ si vlasy, udělej dřep, pohlaď si břicho.“

Varianty aktivity pro pokročilejší: Hru hrajeme vleže poslepu. Ztížíme pokyny: zamávej levou rukou, dej si pravou ruku na hlavu, na levé rameno apod.

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Literární příběh v životě předškolního dítěte

Literární příběh v životě předškolního dítěte Bc. Z uzana Kupcová

Úvod

Příběhy jsou nedílnou součástí dětského světa. Podstatně se však změnil způsob jejich předávání. Zatímco v minulosti byl dospělý člověk zprostředkovatelem příběhu, v roli vypravěče či předčítače, dnes je především tím, kdo připouští zhlédnutí příběhu v televizi či asistuje při výběru DVD. Příběhy v jakékoliv podobě jsou pro děti přínosné, máme-li na paměti, že jejich výběru a zprostředkování je třeba věnovat nemalé úsilí a čas. Osobně preferuji jejich čtenou či vyprávěnou podobu, neboť na rozdíl od sledování příběhu v televizi má dítě možnost být aktivní – používat svou vlastní představivost, rozvíjet svou fantazii. Vyprávění či předčítání příběhů významně přispívá k rozvoji zejména verbálních schopností dítěte (rozvíjí jazyk, slovní zásobu, samostatné vyjadřování). Při poslechu si dítě trénuje svou schopnost soustředit se, udržet pozornost a také příběhu porozumět. Příběhy jsou specifickým způsobem poznávání. Fakta a informace jsou prostřednictvím příběhu uváděny do posloupností a logických souvislostí, vytváří obraz světa, kde panuje určitý řád a pravidla. Pro dítě je

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání

101

Rozvíjíme jazyk a řeč dětí Literární příběh... Krtek, medvěd a myška U nejmladších dětí se sama vybízí lidová hra Zajíček ve své jamce… Hru můžeme obměňovat za jiná zvířátka z knížky. Říkanky s pohybem Medvěd „Paci, paci, ručičky, ťapy, ťapy, nožičky. Ten, kdo nohy dobře zvedá, může si hrát na medvěda. Pojďte děti, brum, brum, brum, zabručet všem medvědům.“ Myší říkadlo „Myši chodí tuze tiše, mají tlapky jako z plyše. Tiše, myši, ši, ši, ši – ať vás medvěd neslyší!“ Pozor na… Jsou všechny děti obeznámeny s příběhem, jeho postavami? Je hře vymezen bezpečný prostor? Pochopily všechny děti pravidla hry? Dáváme dětem možnost se do aktivit nezapojit? Je náročnost hry přiměřená možnostem dětí?

116

Rozvíjíme dítě v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání