Diagnostika školní zralosti – ukázkové strany

Školní zralost

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI

Annecy-le-Vieux • Berlin • Bratislava • București Budapest • Praha • Sofia • Stuttgart • Warszawa

Školní zralost

Obsah publikace

Diagnostika školní zralosti • Charakteristika předškolního dítěte • Mladší školní věk – nástup dítěte do školy • Pedagogická diagnostika dětí před vstupem do školy • Odklady povinné školní docházky

www.raabe.cz/dobraskola

Osobnost dítěte Školní zralost

A 0.1

Charakteristika předškolního dítěte doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc., katedra psychologie FF UK

Co se dozvíte: Následující text seznámí čtenáře se základními charakteristikami předškolního dítěte. Bude v něm věnována pozornost jeho motorickému vývoji a růstu kvality pohybové koordinace, včetně vývoje jemné motoriky (zmíněny jsou kresebné projevy). Budou probrány základní kategorie kognitivního vývoje. Dozvíte se informace o sociálním vývoji předškolního dítěte a rozvoji sociální reaktivity, sociálních kontrolách a osvojování sociálních norem, především s důrazem na význam rodiny (rodičovská dyáda, sourozenecká konstelace a prarodiče) a rostoucí význam skupiny vrstevníků v tomto procesu.

Zamyslíme se nad motivačně-volním vývojem předškolního dítěte s ambivalencí mezi potřebou být aktivní a libovat si v proměnlivosti, experimentech a zároveň potřebou stabilního zázemí, pravidelnosti, rituálů. V této souvislosti probereme, čím je dítě tohoto věku nejvíce frustrováno a jak převážně vypadá jeho hra, která má v tomto věku pro dítě zcela specifický význam. Krátce zmíníme jeho emocionalitu a základy morálně-etického vývoje, které k tomuto věku náleží.

ZD • 2009 • V září půjde do školy www.raabe.cz/dobraskola

1

A 0.1

Osobnost dítěte Školní zralost

3. Kognitivní vývoj předškolního dítěte 3.1 Percepce Vnímání je globální, dítě vnímá celek jako souhrn jednotlivostí, kde zatím není schopno rozlišovat ani základní vztahy. Nechá se snadno upoutat výrazným detailem, zvláště má-li nějaký vztah k jeho aktuálnímu zájmu nebo potřebě.

PŘÍKLAD Kupříkladu na obsahově rozsáhlém obrázku si dítě všimne jiného dítěte pojídajícího zmrzlinu, na kterou by mělo samo chuť.

Ve velké a členité výkladní skříni obchodu zahlídne okamžitě malinkého plyšového pejska, se kterým by si rádo hrálo.

Rozvíjí se zraková a sluchová diferenciace, která je nezbytná pro pozdější proces analýzy a syntézy při čtení a psaní. Je proto dobře, když rodiče nenásilně zaměřují některé hry na tuto oblast.

Mohou si třeba hrát na „tichou poštu“ a zažít komické situace, ke kterým dojde zkreslením šeptaného. Mohou dítěti nechávat vymalovávat dva stejné obrázky, na kterých je jen malý (2–3) počet nestejných detailů. Tím, že dítě při jejich vymalovávání má na jejich odhalení dost času, se postupně jeho schopnost vizuálního postřehu pro detaily procvičuje, zlepšuje a zrychluje.

Vnímání prostoru je dosud nepřesné, i když se už celkem dobře orientuje v nejbližším okolí domova. Opět ale stačí výrazný podnět, který ho dokáže zcela poplést (např. potká psa, s nímž odbočí z naučené cesty, a už se jen obtížně začne znovu orientovat). Nepřesně vnímá časové úseky – přeceňuje čas, který tráví nezajímavým způsobem, a naopak. Umí čas posoudit jen ve vztahu ke konkrétní činnosti („Ještě se 3x vyspím a pojedu k babičce.“ „Až se naobědvám, přijde bratr ze školy.“). Postupně se rozvíjí kvalita smyslového vnímání od smyslů „kontaktních“, vázaných na hmat, ke smyslům „distálním“, vázaným na zrak, sluch.

6

ZD • 2009 • V září půjde do školy www.raabe.cz/dobraskola

A 0.1

Osobnost dítěte Školní zralost

4. Sociální vývoj předškolního dítěte V procesu socializace (začleňování jedince do společnosti) dochází ke změnám ve třech klíčových rovinách. Dochází ke zkvalitnění a vývoji sociální reaktivity. Tento vývoj probíhá plynule od narození, předškolní období však poskytuje dítěti prvně vztahy na různých úrovních: l l l l

s vrstevníky (staršími, mladšími, opačného pohlaví, vlastního pohlaví, šikovnějšími, méně motoricky zdatnými apod.) s rodiči, prarodiči, širší rodinou se sourozenci s cizími dospělými

To mu dává možnost jejího procvičování, možnost diferenciace a vytváření kvality vyšší úrovně. Dítě by v tomto věku mělo mít možnost kontaktu se všemi zmíněnými skupinami.

Dochází k vývoji sociálních kontrol, neboli k přijetí a přijímání norem společensky žádoucího chování. Je to postupný proces a o interiorizaci sociálních norem mluvíme prvně v souvislosti s dosažením přibližně třetího roku, i když jsou značné interindividuální rozdíly především v návaznosti na rodinné prostředí a uplatňované výchovné přístupy. Je dobré zmínit, že ne všechny rodiny prosazují normy „sociálně žádoucí“. Existují dokonce rodiny, které využívají předškolní děti k páchání kriminální činnosti.

Další významnou rovinou je osvojování sociálních rolí, které se děje uvnitř rodiny i vně rodiny. Uvnitř rodiny je odpozorováno chování náležící k určitým rolím, jehož uplatňování, trénování, modifikování se děje již i mimo rodinu, většinou ve skupině vrstevníků nebo v různých předškolních zařízeních. Prvními krůčky tohoto osvojování je často hra s panenkou, kde již 2–3leté dítě přebírá modely chování odpozorované od matky. V předškolním věku už je dítě samo schopno jmenovat několik svých rolí a toto vědomí je významným krokem v procesu formování vlastní identity („Jsem syn, vnuk, žák, kamarád, kluk, lyžař apod.“).

12

ZD • 2009 • V září půjde do školy www.raabe.cz/dobraskola

A 0.1

Osobnost dítěte Školní zralost

7. Emocionálníprožívánípředškolníhodítěte Předškolní období je velmi důležité pro formování základních citových projevů. Citové prožívání dítěte tohoto věku je velmi intenzivní, ale zároveň krátkodobé a proměnlivé. Děti již začínají ovládat své citové projevy, dokáží už být kritické i samy k sobě, hodnotí své chování, umí se litovat, zlobit se samy na sebe za něco. Vytváří se sebecit, který souvisí s pocitem vlastní identity a sebevědomím.

V tomto věku převažuje u zdravého dítěte veselá nálada, postupně ustupuje strach z neznáma, na důležitosti získávají sociální city (láska, nenávist, sympatie, antipatie).

Mezi vrstevníky se rozvíjí schopnost spolupracovat, mít pochopení pro druhého (například utěšovat plačící), ale také soupeření. Je již schopen pomáhat slabším, vést druhé, podřídit se zájmu ostatních, řešit konflikt kompromisem.

V tomto období je vhodné, aby dítě začalo mít pravidelné kontakty s vrstevníky, protože ti nejsou ještě příliš „důslední“ v projevování svých citů (kladných či záporných) vůči druhým, a tedy jejich případné hádky a konflikty jsou rychlé a proměnlivé, a proto nejsou příliš zraňující.

Velmi důležitý je v tomto období vztah matky a otce, kterému dítě věnuje velkou pozornost. Je opět třeba zdůraznit, že právě v této době jsou pokládány základy citového chování, prožívání, a je velmi důležité, v jakém prostředí dítě vyrůstá, jakou pozornost věnuje jeho okolí emocionálním projevům, jaké modely chování může dítě každodenně pozorovat. Právě zde jsou pokládány základy k tomu, jak kvalitní mezilidské vztahy budou ve společnosti, až předškolní děti dospějí, jaké partnerské vztahy budou schopny samy realizovat.

Je velmi důležité, zda má dítě dostatek času, který může s rodiči společně strávit, protože pro svůj vlastní život potřebuje získat odpovídající modely chování. Potřebuje vidět, jak se rodiče spolu škádlí, mazlí, hašteří i smiřují. Jaké strategie hádky a vyjednávání užívá maminka, jaké otec. Pro dítě tohoto věku je velmi důležité být v přímém kontaktu se svými rodiči co nejvíc. Samo je pak opouští

22

ZD • 2009 • V září půjde do školy www.raabe.cz/dobraskola

Osobnost dítěte Školní zralost

A 0.2

Mladší školní věk – nástup dítěte do školy doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc., katedra psychologie FF UK

Co se dozvíte: Následující příspěvek seznamuje čtenáře se základními charakteristikami mladšího školního věku. Základními hledisky je kognitivní vývoj a vývoj sociální. Krátce je zmíněn též vývoj motorický a motivačně-volní.

03 • 2010 • V září půjde do školy www.raabe.cz/dobraskola

1

Školní zralost PEDAGOGICKÝ PROCES A DÍTĚ

C 1.6

9

Lateralitu ruky je možné zjišťovat také pomocí kresby, kdy dítě nakreslí obrázek jednou a tentýž obrázek druhou rukou (původní obrázek je přitom zakrytý). Podle vedení čáry a bohatosti kresby je možné určit dominantní ruku.

Správné držení psacího náčiní třemi prsty je pro budoucí psaní velmi důležité a je dobré, když si je dítě osvojí ještě před vstupem do školy, protože nesprávný návyk se později velmi špatně odstraňuje. Pro grafomotorické chvilky tedy využíváme silné trojhranné tužky, které mohu na základě vlastních zkušeností velmi doporučit.

obr. 1a

obr. 1b

obr. 1c

obr. 1d

správné držení psacího náčiní

Obr. 1: Nesprávné držení tužky (1a, 1b, 1c), správné držení tužky (1d).

www.raabe.cz/dobraskola

Ř ÍZENÍ

MATEŘSKÉ ŠKOLY,

07

9

Školní zralost PEDAGOGICKÝ PROCES A DÍTĚ

C 1.6

18 Začíná se těmi nejjednoduššími: „je to žluté a svítí to na obloze“, pokračuje se hádankami typu: „je to někdo z vás, je to holka a má na sobě žluté tričko a modrou sukýnku.“ Postupně se indicie stávají složitější: „je to někdo z vás, má tmavé vlasy, má sestřičku v 1. oddělení, rád hraje fotbal a dneska má s sebou velkého plyšáka.“ Předpokládá se, že se děti dobře znají.

Další fází je poznávání podle odpovědí na kladené otázky. „Myslím si zvíře…“ Děti se ptají, jak je veliké, jakou má barvu apod., a z poznatků si skládají mozaiku zvířete, podle které ho poznají.

PŘÍKLAD Myslím si V této hře je možné odpovídat na otázky dětí pouze ano, nebo ne. Většinou se na začátku řekne, na co se bude myslet – např. zvíře, dítě, věc… Děti se musí ptát tak, aby se o objektu dozvěděly co nejvíc. Poslední fáze je taková, že se ani neřekne, z jaké oblasti je předmět, na který se myslí, a děti jej mají poznat samy. Opět se musí ptát tak, aby bylo možné odpovědět pouze ano, nebo ne.

Co děláme Jde o pohybové hádanky, kdy jedno nebo dvě děti pomocí pantomimy znázorňují určitou činnost a ostatní hádají, o jakou činnost se jedná. Myšlení rozvíjejí obě skupiny – ten, kdo předvádí, musí vystihnout podstatný znak činnosti, ostatní si tuto indicii musí dát do souvislostí a činnost pojmenovat.

18

Ř ÍZENÍ

MATEŘSKÉ ŠKOLY,

07

www.raabe.cz/dobraskola

Školní zralost PEDAGOGICKÝ PROCES A DÍTĚ

C 1.6

33

TIP Naučila jsem děti písničku Vláček a naučila je k písničce pohyb. Po několika opakováních děti samy přišly na to, že kromě vlaků a tunelů by byly potřeba i závory a semafory.

Samy se domluvily a je sice pravda, že se občas vyskytlo více příslušenství než vlaků, ale děti si hru užily. Možná právě pro volnost výběru patří hra stále mezi nejoblíbenější.

Podobné je to i s písničkou Pejsek, kde si děti samy určují, kdo bude pán, kdo pes a jak se prostřídají.

6.2 Emocionální zralost Emocionální stabilita je podmínkou pro to, aby se dítě dokázalo vyrovnat s případným neúspěchem. Obojí většinou zvládají děti přiměřeně sebevědomé a samostatné. V mateřské škole jsou všechny tyto oblasti rozvíjeny pomocí pohybových a společenských her a kooperativních činností.

emocionální zralost

Neocenitelné jsou stolní hry, které hrají děti mezi sebou.

Tehdy většinou nedochází k tomu, že by je někdo nechával soustavně vyhrávat, takže k setkání s neúspěchem a k vyrovnání se s ním dochází zcela přirozeně.

DŮLEŽITÉ Pokud dítě chce, je motivované, pokud vidí smysluplnost v nových činnostech a spolupráci, pokud je ochotné osvojovat si poznatky a učit se, je pravděpodobně emocionálně i pracovně zralé.

6.3 Pracovní zralost Do oblasti pracovní zralosti patří schopnost soustředit se, dokončit činnost, ale i např. zvolit přiměřené pracovní tempo.

Zmínka o této oblasti je v kapitole 4.3 Pozornost.

www.raabe.cz/dobraskola

Ř ÍZENÍ

MATEŘSKÉ ŠKOLY,

07

pracovní zralost

33

Školní zralost PEDAGOGICKÝ PROCES A DÍTĚ

C 1.8

6

2.

Školní zralost, školní připravenost, školní nezralost

Předpokladem pro správné rozhodnutí o vstupu dítěte do školy, nebo naopak o odložení povinné školní docházky o jeden rok je znalost základních kategorií a pojmů, které s touto problematikou souvisejí. Kategorie školní zralosti je pojímána spíše z psychologického hlediska a zohledňuje biologickou podstatu – proces zrání. Školní připravenost je záležitostí více pedagogickou zohledňující proces učení.

Podle předpokladů však spolu obě kategorie souvisejí, prolínají se a doplňují. Kategorii školní nezralosti jsem zařadila z důvodu srovnání, protože učitelka mateřské školy je jedna z prvních, které přísluší poznat včas školsky nezralé dítě.

2.1 Školní zralost Otázkou vhodné doby nástupu dítěte do školy se v našich zemích zabýval již J. A. Komenský. V Informatoriu školy mateřské se zmiňuje o dvou podmínkách, které by dítě před nástupem do školy mělo splňovat – umět vše, co se mělo naučit v klínu mateřském, tedy ty znalosti a návyky, které se od něj na prahu školy očekávají, a schopnost soustředit se na otázky a odpovědi, tedy přiměřené intelektové schopnosti.

Zároveň se zmiňuje o individuálních rozdílech mezi dětmi a možnosti posunout začátek školní docházky podle individuálních dispozic dětí.

Definice v Pedagogickém slovníku o školní zralosti říká: definice školní zralosti

6

„Školní zralost v pedagogicko-psychologickém pojetí znamená stav dítěte, který mu umožňuje adaptaci na prostředí školy.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 304)

Ř ÍZENÍ

MATEŘSKÉ ŠKOLY,

12

www.raabe.cz/dobraskola

Školní zralost PEDAGOGICKÝ PROCES A DÍTĚ

C 1.8

11

době prezentována v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání v podobě klíčových kompetencí. (RVP PV, 2004)

2.3 Školní nezralost Výrazné prvotní aspekty nezralosti postřehne většinou rodič, případně jsou patrné v porovnání s dětmi v mateřské škole.

aspekty nezralosti

Fyzická – nedostatečný vzrůst dítěte: ● špatný zdravotní stav, zvýšená nemocnost

Psychická – pomalejší zrání nervového systému, nezralost některých funkcí: ● nedostatečná úroveň percepce ● horší úroveň vyjadřovacích schopností včetně logopedic-

kých vad ● opožděný vývoj grafomotoriky ● menší schopnost koncentrace pozornosti Sociální – nedostatek sociálních zkušeností u dětí, které nenavštěvovaly předškolní zařízení: ● nadměrná fixace na rodinu

Výskyt některého z aspektů školní nezralosti bývá podnětem k úvaze o odkladu.

3.

Odklady povinné školní docházky

Otázka odkladů povinné školní docházky je v poslední době často probírána zejména v souvislosti s nárůstem jejich

www.raabe.cz/dobraskola

Ř ÍZENÍ

MATEŘSKÉ ŠKOLY,

12

11

Školní zralost PEDAGOGICKÝ PROCES A DÍTĚ

C 1.8

39

PŘÍKLAD Jmenuji se Jana Děti sedí nebo stojí v kruhu a jeden začne – „jmenuji se Jana a dělám tohle“ (např. zatleská), další opakuje – „ty se jmenuješ Jana a děláš tohle“ (zatleská), a přidá – „já se jmenuji Péťa a dělám tohle“ (např. vyskočí do výšky). Každé dítě tedy zopakuje jméno a pohyb toho, kdo byl před ním, a přidá své vlastní. Doporučuji menší skupinu dětí před vstupem do školy.

U obou her se uplatňuje serialita (určitý sled činností, které za sebou následují) a pro děti dosti obtížná pravidla.

Pozornost může být rozvíjena prostřednictvím kresby ● Vybarvování korálků podle pokynů – každý tvar má jinou

barvou (až 5 tvarů a 5 barev) – nejprve se tvary pravidelně střídají, později jsou přeházené, a to vyžaduje ještě větší pozornost.

rozvoj pozornosti prostřednictvím kresby

● Cesta na výlet – máme různé obrázky (školka, dům, les,

hrad, zvíře, rybník…) a dítě postupuje podle instrukcí – jeli jsme na výlet, nejprve jsme přijeli do lesa (dítě spojí čárou školku a les), tam jsme našli jahody a ty jsme snědli. Potom jsme šli do hradu (dítě spojí les s hradem)… Činnost je poměrně obtížná, a proto je vhodnější pro práci v malé skupině.

PŘÍKLAD Šla babička do městečka – kreslení podle říkanky a názorné ukázky (stejně jako např. kreslení s říkadly podle F. Synka, 1998). Rozvíjíme spojení sluchového a zrakového vnímání, pozornosti a grafomotoriky.

www.raabe.cz/dobraskola

Ř ÍZENÍ

MATEŘSKÉ ŠKOLY,

12

39